BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ"

Transkript

1 BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Ing. Alexandra Masopustová 1

2 1 ÚVOD A CÍL Na základě objednávky EC Meluzína RCAB byl proveden botanický průzkum na lokalitě Boč. Do současné doby byl v zájmovém území proveden jeden systematický botanický průzkum v roce 2009 (Masopustová 2009). Tento průzkum se vztahuje pouze k části zájmového území a jednalo se pouze o jednoduchý celkový botanický průzkum s důrazem na výskyt zvláště chráněných a invazních rostlin a také na zmapování vegetace. Dále zde bylo prováděno mapování biotopů v rámci projektu Natura 2000, jehož výsledky jsou dostupné na serveru a nyní probíhá aktualizace tohoto mapování. Cíle tohoto průzkumu jsou však zcela odlišné od stanovených cílů tohoto průzkumu. Cílem průzkumu je zhodnocení současného stavu flóry a vegetace v pastevním areálu Boč, sestavení vegetační mapy a zaměření se na výskyt významných zvláště chráněných, ohrožených a invazních druhů rostlin. 2 METODIKA Botanický průzkum byl zaměřen na floristickou a vegetační charakteristiku pastevního areálu Boč s důrazem na výskyt ohrožených a jinak významných druhů vyšších cévnatých rostlin. Území bylo rozděleno do dílčích ploch podle převažujícího charakteru vegetace. Vegetace byla charakterizována podle Katalogu biotopů ČR (CHYTRÝ ET AL. 2010). V každé dílčí ploše byl proveden soupis druhů vyšších cévnatých rostlin. Četnost jednotlivých druhů je znázorněna tříčlennou číselnou stupnicí, kdy 1 znamená druhy s vysokou pokryvností, dominantní, 2 druh běžný, roztroušený, 3 druh vzácný, vyskytující se sporadicky. Některé lokality, i když jsou prostorově oddělené, mají shodné číslo, neboť se na nich nachází zcela totožné společenstvo s malými rozdíly. Zvlášť byly hodnoceny nalezené ohrožené a jinak významné druhy rostlin. Druhy chráněné vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. jsou označeny symboly KO kriticky ohrožené, SO silně ohrožené, O ohrožené. Druhy uvedené v Červeném seznamu České republiky (HOLUB ET PROCHÁZKA 2000) jsou označeny symboly C1 kriticky ohrožené, C2 silně ohrožené, C3 ohrožené a C4 druhy vzácnější vyžadující pozornost. Druhy chráněné a ohrožené jsou v textu zvýrazněny tučně. Nomenklatura taxonů je podle Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT ET AL. 2002). Botanické hodnocení proběhlo v červenci Mapovými výstupy průzkumu jsou vegetační mapy biotopů a mapy s výskytem chráněných a jinak významných druhů. Vzhledem k malé přehlednosti map zájmového území byly mapy rozděleny na dva mapové listy sever a jih, kde jsou pak detailněji vidět jednotlivé charakteristiky území. Ing. Alexandra Masopustová 2

3 Obrázek č. 1: Rozdělení zájmového území na mapové listy Ing. Alexandra Masopustová 3

4 Botanický průzkum lokality Boč 3 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 3.1 VYMEZENÍ ÚZEMÍ Zájmové území se nachází západně a severně od obce Boč na jihovýchodním úpatí Krušných hor, konkrétně Klínovecké hornatiny. Hranice lokality jsou vymezené nevýrazně, podle pozemků pana Černohorského, který zde chce zřídit pastevní areál. Území je tvořeno dvěmi částmi. Větší severní část je souvislá a nachází severozápadně od obce. Má tvar obráceného C. Jde o pozemky na svazích nad řekou Ohří s jihovýchodní expozicí, a nad bezejmenným vodním tokem se severovýchodní expozicí. Menší jižní část tvoří luční enkláva zarůstající intenzivně náletem s porosty dubohabřin na svazích nad řekou Ohří s jihozápadní expozicí jihozápadně od Boče. Lokalita Boč se nachází na území Evropsky významné lokality Hradiště a Ptačí oblasti Doupovské hory, a zároveň je součástí přírodního parku Stráž nad Ohří. Obrázek č. 2: Vymezení zájmového území 3.2 PŘÍRODNÍ POMĚRY Složení flóry a ráz vegetace jsou výrazně ovlivňovány geologickým podkladem. Geologickým podkladem jsou bazické čedičové horniny a jejich pyroklastika (ZOUBEK 1990). Z hlediska litogenních vlastností půdotvorný substrát zvětrává na těžké hlíny s podílem úlomků. Půdy jsou středně až silně humózní se středně kvalitním humusem. Ing. Alexandra Masopustová 4

5 Genetickým půdním typem jsou především eutrofní kambizemě, místy oglejené a místy přecházející v úživné rankery (TOMÁŠEK 2007). Podle geomorfologického členění leží území v provincii Česká vysočina, v Krušnohorské soustavě, v Podkrušnohorské podsoustavě, celku Doupovské hory a okrsku Jehličenská hornatina (DEMEK ET AL. 1965). Podle Quitta (QUITT 1971) leží území v mírně teplé oblasti MT7. Území leží v povodí řeky Ohře. Severní část je odvodňována bezejmenným potokem a v území se nachází i několik drobných potůčků ve stržích na jižních svazích. Na lokalitě se nevyskytuje žádná vodní plocha. Z hlediska fytogeografie se území nachází v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 29. Doupovské vrchy (SKALICKÝ 1987). Podle mapy potencionální vegetace (NEUHÄUSLOVÁ ET MORAVEC. 1997) se na lokalitě v nižších polohách potencionálně vyskytovaly převážně černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) přecházející ve vyšších polohách do violkových bučin (Violo reichenbachianae-fagetum). Celkově se jedná se o zanedbané louky, křoviny a meze s nálety listnatých dřevin. Louky části jsou v jihozápadním výběžku lokality z velké části silně zarostlé křovinami. V severním výběžku jsou dosud pravidelně kosené, rozdělené mezemi s dřevinami. V západní části jsou pak po provedené vyřezávce křovin pasené. Vzácně se vyskytují drobná prameniště a podmáčené louky. Dominantním biotopem jsou mezofilní ovsíkové louky přecházející v teplomilné širokolisté trávníky. Většinou se však jedná o málo kvalitní biotopy s ochuzeným druhovým složením s dominancí konkurenčně silnějších druhů. Přítomny jsou teplomilné druhy. Křoviny tvoří mozaiky s širokolistými suchými trávníky, nebo se jedná o samostatné souvislé porosty, částečně již pomalu přecházející v dubohabřiny. Na mezích a v okrajových porostech se nacházejí nálety listnáčů nebo samovolně vzniklé dubohabřiny. Ing. Alexandra Masopustová 5

6 4 VÝSLEDKY BOTANICKÉHO PRŮZKUMU 4.1 CHARAKTERISTIKA LOKALIT Dílčí plocha 1 Na lokalitě se nachází porosty na loukách s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. Tyto plochy byly v minulosti dlouhodobě neobhospodařované a silně zarostlé keři. Mezi lety došlo k vyřezání převážné většiny dřevin. Ponechány byly pouze některé solitéry ovocných stromů. Nyní jsou pozemky pasené. Stále dochází ke zmlazování keřů, ale to je významně omezováno pastvou. Zmlazují zde trnka obecná (Prunus spinosa), hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je místy válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), která však díky pastvě významně ustupuje a je nahrazována ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Roztroušeně se nachází prvosenka jarní (Primula veris), a velmi vzácně i rmen barvířský (Anthemis tinctoria). Fragmentálně porosty přechází v úzkolisté suché trávníky T3.3. Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí, vykazuje přechod k ovsíkovým loukám T1.1, zejména v nižších polohách a v místech, které nebyly tolik zarostlé keři. T3.4 širokolisté suché trávníky s přechodem do ovsíkových luk T1.1 (100 %) Dílčí plocha 2 Jednotka se nachází v pramenné depresi. Jedná se o vegetaci tužebníkových lad T1.6 se zbytky vegetace vlhkých pcháčových luk T1.5. Pozemek je součástí pastevního areálu, ale je oplocen, aby se zvířata nemohla. Na okraji je napáječka. Vlivem absence hospodaření došlo k dominanci tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) a skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus). Z dalších druhů jsou hojněji přítomny štírovník bažinný (Lotus uliginosus), sítina rozkladitá a sivá (Juncus effusus, J. inflexus), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). Ze vzácnější druhů je přítomna vrbovka bahenní a malokvětá (Epilobium palustre, E. parviflorum). Ke své malé rozloze je biotop poměrně druhově pestrý s dobrou reprezentativností i zachovalostí. T1.6 tužebníková lada (100 %) Dílčí plocha 3 Na lokalitě se nachází porosty mezofilních ovsíkových luk T1.1 s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Tyto plochy byly v minulosti dlouhodobě neobhospodařované a místy silně zarostlé keři. Mezi lety došlo k vyřezání převážné většiny dřevin. Ponechány byly pouze některé solitéry ovocných stromů a dřeviny na remízku. Nyní jsou pozemky pasené. Stále dochází ke zmlazování keřů, ale to je omezováno pastvou. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Plochy jsou v jižní části, kde se dříve hojně nacházely keře, více ruderalizované. V severní části je významnější podíl teplomilných druhů. V bylinném patře dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), Ing. Alexandra Masopustová 6

7 dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se zde nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), chrastavec rolní (Knautia arvensis), kostřava červená (Festuca rubra), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Roztroušeně se nachází prvosenka jarní (Primula veris), a vzácně i hvozdík svazčitý (Dianthus armeria). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí, vykazuje přechod k širokolistým suchým trávníkům T3.4. Pravidelná pastva povede ke zlepšení druhové skladby louky a k omezení keřů a ruderálů. Křoviny jsou brány pouze jako součást luk, které je degradují (ne za samostatné vegetační jednotky). T1.1 mezofilní ovsíkové louky s přechodem do širokolistých suchých trávníků T3.4 (100 %) Dílčí plocha 4 Jedná se o porosty listnáčů na mezích. Jedná se o mladé vývojové stadium. Stromové patro tvoří javor babyka (Acer campestre). Dále je vtroušen habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře jsou hojné hlohy (Crataegus spp.), dále zmlazení dřevin stromového patra a líska obecná (Corylus avellana). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Dále se vyskytují se např. netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), chmel otáčivý (Humulus lupulus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Vzácně se nachází prvosenka jarní (Primula veris) a hruška polnička (Pyrus pyraster). Na okrajích jsou více přítomny luční druhy. Porost je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 5 Jedná se o zanedbané druhově chudé ruderalizované louky. Vzhledem k malé druhové pestrosti nebyly louky zahrnuty mezi přírodní biotopy. Tato jednotka se nachází na 7 segmentech, které mají shodný charakter flóry a vegetace. Jen místy jsou pestřejší s náznaky ovsíkových luk T1.1. Louky jsou pravidelněkosené. Zejména ve vyšších polohách jsou louky druhově pestřejší s roztroušeným výskytem teplomilných druhů. Dominuje psárka luční (Alopecurus pratensis) a ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále jsou hojné srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris), kostřava luční (Festuca pratensis), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), krabilice zápašná (Chaerophyllum aromaticum) a kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). Vzácněji se nachází medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kopretina obecná (Leucanthemum vulgare), škarda dvouletá (Crepis biennis), kozí brada luční (Tragopogon pratensis) a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus). Pravidelné kosení povede ke zlepšení druhové skladby louky. X5 intenzivně obhospodařované louky (100 %) Dílčí plocha 6 Plochu tvoří dlouhodobě neobhospodařovaná louka pod polní cestou nad nivou potoka. Dochází k náletu dřevin. Hojně se zde nachází krabilice zápašná (Chaerophyllum Ing. Alexandra Masopustová 7

8 aromaticum), svízel přítula (Galium aparine) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Dále se nachází např. srha říznačka (Dactylis glomerata), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), lopuch plstnatý (Arctium tomentosa), pýr plazivý (Elytrigia repens). Dochází k náletu jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javoru babyky i klenu (Acer campestre, A. pseudoplatanus) a vrby křehké (Salix fragilis). Porost je vegetačně nevyhraněný. Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným, zpočátku intenzivnějším kosením. X7 ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 7 Segment se nachází pod prameništěm kolem příkopu. Okraje jsou suché, silně ruderalizované, v příkopu vlhčí. Ve stromovém patře dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), hojný je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro tvoří bez černý (Sambucus nigra). V bylinném patře dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), dále bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), svízel přítula (Galium aparine) a ostružiník maliník (Rubus idaeus). Biotop má nízkou reprezentativnost i zachovalost. L2.2 údolní jasanovo-olšový luh (100 %) Dílčí plocha 8 Jedná se o řídké porosty listnatých náletových dřevin na mezích. Hojné jsou především třešně (Prunus cerasus), dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javory babyka a klen (Acer campestre, A. pseudoplatanus). Místy je hojná bříza převislá (Betula pendula). V keřovém patře se vyskytují dřeviny stromového patra, líska obecná (Corylus avellana), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina) a hlohy (Crataegus spp.). Bylinný podrost je ruderalizovaný s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), řídce se nachází hájové druhy. Více se vyskytují luční druhy, např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), kostřava červená (Festuca rubra), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a další. Vzácná je prvosenka jarní (Primula veris). X12 nálety pionýrských dřevin (100 %) Dílčí plocha 9 Plochu tvoří dlouhodobě neobhospodařovaná louka pod mezí nad nivou potoka. Plocha je vlhčí a dochází k náletu dřevin. Hojně se zde nachází krabilice zápašná (Chaerophyllum aromaticum), svízel přítula (Galium aparine) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Dále se nachází např. tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kakost bahenní (Geranium palustre), srha říznačka (Dactylis glomerata), čistec lesní (Stachys sylvatica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), lopuch plstnatý (Arctium tomentosa), pýr plazivý (Elytrigia repens). Dochází k náletu jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a vrby křehké (Salix fragilis). Porost je vegetačně nevyhraněný. Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným, zpočátku intenzivnějším kosením. X7 ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 10 Na lokalitě se nachází porosty mezofilních ovsíkových luk T1.1 s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Jedná se o občas nebo v minulosti kosené louky degradované vlivem neobhospodařování. Oproti níže položeným pozemkům jsou louky Ing. Alexandra Masopustová 8

9 druhově pestřejší s roztroušeným výskytem teplomilných druhů. Plocha je rozdělena do dvou segmentů se shodným charakterem vegetace. Dominuje psineček rozkladitý (Agrostis capillaris), dále se vyskytují kostřava červená a luční (Festuca rubra, F. pratensis), psárka luční (Alopecurus pratensis), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), ovsíř pýřitý (Avenulla pubescens), válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), třeslice prostřední (Briza media), kopretina obecná (Leucanthemum vulgare), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), kozí brada luční (Tragopogon pratensis), řepík lékařský (Agrimonia europaea), mochna stříbrná (Potentilla argentea), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), jitrocel prostřední (Plantago media) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Vlivem neksoení dochází k náletu dřevin. Pravidelné kosení povede ke zlepšení druhové skladby louky. T1.1 mezofilní ovsíkové louky s přechodem do širokolistých suchých trávníků T3.4 (100 %) Dílčí plocha 11 Jedná se o porosty listnáčů na mezích. Jedná se o mladé vývojové stadium. Stromové patro tvoří javor babyka (Acer campestre), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře jsou hojné hlohy (Crataegus spp.), dále zmlazení dřevin stromového patra a líska obecná (Corylus avellana). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Dále se vyskytují se např. netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), zvonek kopřivolistý a broskvolistý (Campanula trachelium, C. persicifolia), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Vzácně se nachází prvosenka jarní (Primula veris). Na okrajích jsou více přítomny luční druhy. Porost je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 12 Jedná se o porosty řídkých až plně zapojených křovin K3 na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách v mozaice s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. V minulosti byly pozemky patrně pasené. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii). Fragmentálně na skalnatém podloží přechází vegetace až v trávníky mělkých půd T5.5. Místy jsou křoviny husté, silně přerůstají stromy a přecházející v dubohabřiny L3.1. Jednotky jsou reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. Ing. Alexandra Masopustová 9

10 T3.4 širokolisté suché trávníky (40 %) K3 vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (60 %) Dílčí plocha 13 Jedná se o porosty řídkých až plně zapojených křovin K3 na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách v mozaice s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. V minulosti byly pozemky patrně pasené a mezi lety bylo provedeno významné vyřezání dřevin. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii), prvosenka jarní (Primula veris) a v jižní části i rmen barvířský (Anthemis tinctoria). V nejsevernějším místě na hranici zájmového území byl nalezen kruštík širokolistý (Epipactis helleborine). Fragmentálně na skalnatém podloží přechází vegetace až v trávníky mělkých půd T5.5. Jednotky jsou méně reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. Na místě vyřezaných křovin jsou více ruderalizované. T3.4 širokolisté suché trávníky (65 %) K3 vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (35 %) Dílčí plocha 14 Porosty listnáčů na kamenném svahu. Stromové patro tvoří dub letní (Quercus robur), javor babyka (Acer campestre). Dále je vtroušen habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V podrostu jsou hojné hlohy (Crataegus spp.). Bylinné patro je chudé, tvořené typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Dále se vyskytují se např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Vzácně se nachází prvosenka jarní (Primula veris). Porost je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 15 Jedná se o oplocenou ovsíkovou louku T1.1, která bývá nejspíš občas kosená, s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se vyskytují další běžné luční druhy, např. třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), jahodník trávnice (Fragaria viridis), čičorka pestrá (Securigera varia). Z teplomilnějších druhů jsou přítomny pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Pravidelné kosení povede ke zlepšení druhové skladby louky. Ing. Alexandra Masopustová 10

11 T1.1 mezofilní ovsíkové louky (100 %) Dílčí plocha 16 Jedná se o pasenou ovsíkovou louku T1.1 s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se vyskytují další běžné luční druhy, např. třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), jahodník trávnice (Fragaria viridis), čičorka pestrá (Securigera varia). Z teplomilnějších druhů jsou přítomny pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Intenzivnější pastva povede ke zvyšování podílu pastevních druhů. T1.1 mezofilní ovsíkové louky (100 %) Dílčí plocha 17 Jedná se o listnaté porosty kolem rokle kolem občasného potůčku v příkopu. Dominuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a vrba křehká (Salix fragilis). Vtroušeny jsou javory babyka, mléč a klen (Acer campestre, A. platanoides, A. pseudoplatanus) a habr obecný (Carpinus betulus). V keřovém patře se hojně nachází bez černý (Sambucus nigra). V podrostu se nachází ruderální druhy, hojnější je ostružiník (Rubus spp.) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Dále se vyskytují např. bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kuklík městský (Geum urbanum), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) a další. Vegetace je nevyhraněná, ruderalizovaná. X12 nálety pionýrských dřevin (100 %) Dílčí plocha 18 Jedná se o porost vrby křehké a jívy (Salix fragilis, S. caprea),který je částečně podmáčený a navazují na něj podmáčené okraje kosené louky. V podrostu a na vlhčinách dominuje ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a skřípina lesní (Scirpus sylvatica). Dále se nachází např. violka bahenní (Viola palustris), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine) a zblochan řasnatý (Glyceria notata). X12 nálety pionýrských dřevin s fragmenty vlhkých pcháčových luk T1.5 (100 %) Dílčí plocha 19 Jedná se ruderalizovaná plochu na místě dřívějších hustých porostů křovin v drobné rokli. Plocha je pasená. Dominuje válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Nachází se zde zmlazení původních dřevin, např. hlohů (Crataegus spp.), růže šípková (Rosa canina), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), jilmu horského (Ulmus glabra) a řešetláku počistivého (Rhamnus cathartica). V bylinném patře je dále hojná kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a z okolí pronikají běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Jednotka je nevyhraněná. X7 ruderální bylinná vegetace (100 %) Ing. Alexandra Masopustová 11

12 Dílčí plocha 20 Lokalitu tvoří silně degradované dříve dlouhodobě neobhospodařované ruderalizované louky poježděné od lesní mechanizace. Došlo k vyřezání dřevin a plocha je nyní součástí pastviny. Místy dochází ke zmlazení trnky obecné (Prunus spinosa). Dominuje zde pcháč oset (Cirsium arvense). Dále se vyskytují kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), srha říznačka (Dactylis glomerata), pýr plazivý (Elytrigia repens), mochna plazivá (Potentilla repens) a další. Na východním okraji se roztroušeně nachází i luční teplomilné druhy pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným, zpočátku intenzivnějším kosením. X7 ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 21 Porosty listnáčů na kamenných snosech a mezích. Jedná se dva segmenty. Oběma protéká drobný potůček. Stromové patro je plně zapojené. Dominuje javor babyka (Acer campestre). Dále je vtroušen jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus) a habr obecný (Carpinus betulus). Keřové patro tvoří řídké zmlazení dřevin stromového patra a zejména hlohy (Crataegus spp.), a též bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Dále se vyskytují se např. hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kostřava obrovská (Festuca gigantea), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Porost je reprezentativní, s dobrou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 22 Jedná se o porosty řídkých křovin v mozaice s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. Mezi lety bylo provedeno významné vyřezání dřevin. Ponecháno bylo několik jedinců jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javoru mléče a klenu (Acer platanoides, A. pseudoplatanus) a jabloně domácí (Malus domestica). Dnes je plocha součástí pastviny. V keřovém patře rostou hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii), prvosenka jarní (Primula veris), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) a vzácně bodlák nící (Carduus nutans). Jednotky jsou reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. Na místě vyřezaných křovin jsou více ruderalizované. T3.4 širokolisté suché trávníky (100 %) Ing. Alexandra Masopustová 12

13 Dílčí plocha 23 Jedná se o porosty řídkých až plně zapojených křovin K3 na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách v mozaice s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4. Místy jsou vytvořené průseky pro lepší přehlednost před posedem. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Místy jsou křoviny husté, silně přerůstají stromy a přecházející v dubohabřiny L3.1. Jednotky jsou reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. T3.4 širokolisté suché trávníky (50 %) K3 vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (50 %) Dílčí plocha 24 Jedná se o porosty na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4, které byly silně zarostlé především trnkou obecnou (Prunus spinosa). Z důvodu lovu zvěře byly keře odstraněny. V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Jednotka je reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. T3.4 širokolisté suché trávníky (100 %) Dílčí plocha 25 Plochu tvoří dlouhodobě neobhospodařovaná louka pod dubohabřinou v menší roklině. Dochází k náletu dřevin. Hojně se nachází pámelník bílý (Symphoricarpos albus). V bylinném patře je hojný pcháč rolní (Cirsium arvense) a kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). Dále se nachází např. svízel přítula (Galium aparine), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), srha říznačka (Dactylis glomerata), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), lopuch větší (Arctium lappa), pýr plazivý (Elytrigia repens). Porost je vegetačně nevyhraněný. Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným obhospodařováním. X7 ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 26 Jednotka se nachází v místě vývěru drobného potůčku. Má charakter nevyhraněného, silně degradovaného lučního prameniště R1.2. Vlivem absence hospodaření dochází k náletu olše lepkavé (Alnus glutinosa), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Bylinné patro je nevyhraněné, chudé, ruderalizované. Roste zde např. tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), rdesno peprník Ing. Alexandra Masopustová 13

14 (Persicaria hydropiper), sítina rozkladitá a sivá (Juncus effusus, J. inflexus), vrbovka cizí (Epilobium ciliatum), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) a další. R1.2 luční prameniště bez tvorby pěnovců (100 %) Dílčí plocha 27 Méně typické porosty listnáčů na prudkých svazích nad silnicí. Jedná se o mladá vývojová stadia s náletovými listnáči. V západní části segmentu se nachází drobná strouha s vtroušenou olší lepkavou (Alnus glutinosa). V jejím okolí má pak porost lepší, vyhraněnější charakter. Na okrajích se hojně vyskytuje trnka obecná (Prunus spinosa). Stromové patro je plně zapojené. Dominuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), hojná je jabloň (Malus domestica), dále javor babyka, mléč a klen (Acer campestre, A. platanoides, A. pseudoplatanus). Keřové patro tvoří zmlazení dřevin stromového patra a zejména hlohy (Crataegus spp.), růže šípková (Rosa canina) a též bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), hojné jsou též netýkavka malokvětá i žláznatá (Impatiens parviflora, I. glandulifera) a svízel přítula (Galium aparine). Dále se vyskytují se např. hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), lipnice hajní (Poa nemoralis), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. vzácně se vyskytuje roztroušeně lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Porost je méně reprezentativní se sníženou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 28 Degradované ovsíkové louky T1.1 s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4, ale jinak degradované vlivem dlouhodobého neobhospodařování. Místy došlo k vyřezání dřevin. Louky jsou součástí pastviny. Druhově pestřejší jsou části ve vyšších polohách. Dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se vyskytují další běžné luční druhy, např. kostřava červená (Festuca rubra), trojštět žlutavý (Tricestum flavescens) a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus). Z teplomilnějších druhů jsou přítomny řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Roztroušeně se vyskytuje růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa) a hlohy (Crataegus sp.). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Pravidelné kosení povede ke zlepšení druhové skladby louky. T1.1 mezofilní ovsíkové louky (100 %) Dílčí plocha 29 Segment se nachází pod podmáčenou loukou s prameništěm, nad silnicí. Horní část olšiny je podmáčená, silně rozbahněná od černé zvěře. Ve stromovém patře dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), hojná je vrba křehká (Salix fragilis) a vtroušen je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro tvoří bez černý (Sambucus nigra) hojný především ve spodní části segmentu, dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vtroušen je hloh (Crataegus spp.). V bylinném patře se v podmáčené části hojně vyskytuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a netýkavka malokvětá a žláznatá (Impatiens parviflora, I. glandulifera), dále lipnice obecná Ing. Alexandra Masopustová 14

15 (Poa trivialis), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a popenec břečťanolistý (Glechoma hederifolia). Biotop má sníženou reprezentativnost i zachovalost. L2.2 údolní jasanovo-olšové luhy (100 %) Dílčí plocha 30 Jedná se o řídké porosty listnatých náletových dřevin na svahu nad silnicí. Hojné jsou především zplanělé švestky (Prunus domestica), dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře se vyskytují dřeviny stromového patra a především bez černý (Sambucus nigra). Bylinný podrost je silně ruderalizovaný s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a svízelem přítulou (Galium aparine). Více se vyskytují luční druhy, např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), kostřava červená (Festuca rubra), netýkavka malokvětá a žláznatá (Impatiens parviflora, I. glandulifera), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a další. X12 nálety pionýrských dřevin (100 %) Dílčí plocha 31 Silně degradované louky ve spodní části svahu nad silnicí. V současnosti se pozemek kosí, část se pase a na části byla provedena výsadba starých ovocných vysokomenů. Dominuje zde kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a pýr plazivý (Elytrigia repens). Dále se nachází např. kostřava luční (Festuca pratensis), srha říznačka (Dactylis glomerata), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), lopuch větší (Arctium lappa), pcháč oset (Cirsium arvense), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a svízel přítula (Galium aparine) a další. Vzácně se nachází prvosenka jarní (Primula veris). Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným, zpočátku intenzivnějším kosením. X7 ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 32 Porosty listnáčů na kamenných snosech a mezích. Stromové patro je plně zapojené. Dominuje habr obecný (Carpinus betulus). Dále je hojný javor babyka (Acer campestre), vtroušen je buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). Keřové patro tvoří řídké zmlazení dřevin stromového patra. Bylinné patro je sporadické, tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Roste zde např. pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), tořice japonská (Torilis japonica), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), svízel vonný (Galium odoratum), kuklík městský (Geum urbanum) a kakost smrdutý (Geranium robertianum). Porost je reprezentativní, s dobrou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 33 Jedná se o porosty řídkých křovin na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. V minulosti byly pozemky patrně pasené. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý Ing. Alexandra Masopustová 15

16 (Fraxinus excelsior). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), škarda vláskovitá (Crepis capillaris), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Roztroušeně se nachází hvozdík svazčitý (Dianthus armeria). Jednotka je reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. T3.4 širokolisté suché trávníky (100 %) Dílčí plocha 34 Jedná se o porosty listnáčů na okraji lesa. Jedná se o mladé vývojové stadium přecházející v dubohabřiny L3.1. Stromové patro tvoří javor babyka (Acer campestre). Dále je vtroušen habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře jsou hojné hlohy (Crataegus spp.), dále zmlazení dřevin stromového patra a líska obecná (Corylus avellana). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Dále se vyskytují se např. netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), tořice japonská (Torilis japonica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), svízel přítula (Galium aparine), kuklík městský (Geum urbanum), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Porost je málo reprezentativní, se sníženou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 35 Na lokalitě se nachází porosty ochuzených ruderalizovaných mezofilních ovsíkových luk T1.1 s přechody do teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Tyto plochy jsou dlouhodobě neobhospodařované. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) trnka obecná (Prunus spinosa) a vyskytuje se zde i růže šípková (Rosa canina), javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Plochy jsou místy více ruderalizované. Část kolem rokle souvisle porůstá bez chebdí (Sambucus ebulus). V bylinném patře jinak dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se zde nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), chrastavec rolní (Knautia arvensis), kostřava červená (Festuca rubra), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně byl nalezen na rozrytém místě od prasat rmen smrdutý (Anthemis cotula). Jednotka je málo reprezentativní, se sníženou zachovalostí, s vysokým podílem ruderálů. Pravidelná pastva povede ke zlepšení druhové skladby louky a k omezení keřů a ruderálů. Křoviny jsou brány pouze jako součást luk, které je degradují (ne za samostatné vegetační jednotky). T1.1 mezofilní ovsíkové louky (100 %) Dílčí plocha 36 Porosty listnáčů na kamenných snosech a mezích. Stromové patro je plně zapojené. Dominuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Dále je hojný javor babyka (Acer campestre), vtroušen je Ing. Alexandra Masopustová 16

17 buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). Keřové patro tvoří řídké zmlazení dřevin stromového patra a zejména hlohy (Crataegus spp.), a též bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Roste zde např. pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), tořice japonská (Torilis japonica), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), svízel vonný (Galium odoratum), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus),kuklík městský (Geum urbanum) a kakost smrdutý (Geranium robertianum). Porost je reprezentativní, s dobrou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 37 Na lokalitě se nachází porosty ochuzených ruderalizovaných širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. Tyto plochy jsou dlouhodobě neobhospodařované. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) trnka obecná (Prunus spinosa) a vyskytuje se zde i růže šípková (Rosa canina), javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Plochy jsou místy více ruderalizované. V bylinném patře jinak dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se zde nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), chrastavec rolní (Knautia arvensis), kostřava červená (Festuca rubra), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází hvozdík svazčitý (Dianthus armeria). Jednotka je málo reprezentativní, se sníženou zachovalostí, s vysokým podílem ruderálů. Pravidelná pastva povede ke zlepšení druhové skladby louky a k omezení keřů a ruderálů. T3.4 širokolisté suché trávníky s přechodem do mezofilních ovsíkových luk T1.1 (100 %) Dílčí plocha 38 Jedná se o řídké porosty listnatých náletových dřevin na mezích nad silnicí. Hojné jsou především třešeň ptačí (Prunus avium), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor babyka, mléč a klen (Acer campestre, A. platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře se vyskytují dřeviny stromového patra a především bez černý (Sambucus nigra). Bylinný podrost je silně ruderalizovaný s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a svízelem přítulou (Galium aparine). Více se vyskytují luční druhy, např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), kostřava červená (Festuca rubra), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a další. X12 nálety pionýrských dřevin (100 %) Dílčí plocha 39 Podmáčená deprese s prameništěm, postupně přecházející ve vlhké pcháčové louky T1.5. Hojné jsou psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), rozrazil potoční (Veronica beccabunga), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), lipnice obecná (Poa trivialis), vrbovka cizí (Epilobium ciliatum), sítina rozkladitá (Juncus efusus) a ptačinec mokřadní (Stellaria uliginosa). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Ing. Alexandra Masopustová 17

18 R1.2 luční prameniště bez tvorby pěnovců (100 %) 4.2 CHARAKTERISTIKA VEGETACE V zájmovém území bylo zaznamenáno 7 typů přírodních biotopů a 3 typy nepřírodních biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010). Mapy vegetace jsou obsaženy v přílohách. T1.1 mezofilní ovsíkové louky Jednotka se v zájmovém území nachází poměrně hojně. Většinou se jedná o kosené louky. Druhová skladba je chudší s náznaky teplomilné vegetace širokolistých trávníků T3.4. V porostech většinou dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a psineček rozkladitý (Agrostis capillaris). Dále se vyskytují např. psárka luční (Alopecurus pratensis), jetel luční a plazivý (Trifolium pratense, T. repens), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), lipnice luční (Poa pratensis), kostřava luční (Festuca pratensis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kopretina obecná (Leucanthemum vulgare), škarda dvouletá (Crepis biennis), kozí brada luční (Tragopogon pratensis) a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus). Některé porosty jsou degradované absencí hospodaření a zarůstáním dřevinami. Výskyt na dílčích plochách: 3, 15, 16, 28. T1.6 tužebníková lada Jedná se o společenstvo na mokřinách. Často je neobhospodařovaná s náletem dřevin. Dominuje tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), dále zde roste pcháč bahenní (Cirsium palustre), sítina rozkladitá a sivá (Juncus effusus, J. inflexus), ostřice štíhlá a obecná (Carex acuta,c. nigra) a další. Výskyt na dílčí ploše: 2. T3.4 širokolisté suché trávníky Hojná jednotka prudších svahů zájmového území. Většinou se jedná o dlouhodobě neobhospodařované pozemky silně zarůstající keři. Řada křovin byla vyřezána a některé pozemky jsou dnes pasené. V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), škarda vláskovitá (Crepis capillaris), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází hvozdík svazčitý (Dianthus armeria). Často se jednotka nachází v mozaice s křovinami (K3) dílčí plochy 12, 13 a 23, nebo jsou keře hojnou příměsí. Vegetace v dílčí ploše 1, 10 a 37 přechází v ovsíkové louky T1.1. Výskyt na dílčích plochách: 1, 10, 12, 13, 22, 23, 24, 33, 35, 37. K3 vysoké mezofilní křoviny Jedná se o porosty křovin neobhospodařovaných loukách. Dominuje trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina) a hlohy (Crataegus sp.). Jednotka se nachází v mozaice s vegetací širokolistých trávníků T3.4. Časté jsou tedy luční druhy, ale i ruderály Výskyt na dílčích plochách: 12, 13, 23. Ing. Alexandra Masopustová 18

19 R1.2 luční prameniště bez tvorby pěnovců Jedná se o nevyhraněné chudé společenstvo na mokřinách. Roste zde např. tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine), sítina rozkladitá a sivá (Juncus effusus, J. inflexus), rozrazil potoční (Veronica beccabunga) a další. Výskyt na dílčích plochách: 26, 39. L2.2 údolní jasanovo-olšové luhy Jednotka lemuje drobné vodní toky a mokřiny. Většinou jsou porosty ruderalizované, keřové patro je dobře vyvinuté. Ve stromovém patře dominují olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba křehká (Salix fragilis), místy je hojnější jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V keřovém patře dominuje bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro tvoří nitrofilní a mokřadní druhy. Hojná je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Dále se vyskytují netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), kuklík městský (Geum urbanum), svízel přítula (Galium aparine) a popenec břečťanolistý (Glechoma hederifolia). Typické mokřadní druhy jsou vzácné. Výskyt na dílčích plochách: 7, 29. L3.1 hercynské dubohabřiny Jedná se o porosty na mezích a na kamenných svazích. Často se jedná o mladá vývojová stadia vzniklá na místech křovin. Dominuje habr obecný (Carpinus betulus) a javor babyka (Acer campestre), vtroušeny jsou jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). Keřové patro tvoří řídké zmlazení dřevin stromového patra. Bylinné patro je místy sporadické, tvořené typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Roste zde např. pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), tořice japonská (Torilis japonica), kapraď samec (Dryopteris filixmas), svízel vonný (Galium odoratum), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), lipnice hajní (Poa nemoralis), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kuklík městský (Geum urbanum) a kakost smrdutý (Geranium robertianum). Výskyt na dílčích plochách: 4, 11, 14, 21, 27, 32, 34, 36. Nepřírodní biotopy: X5 intenzivně obhospodařované louky Jedná se chudé kosené louky v nižších polohách.druhové nasycení je slabé, časté jsou ruderály. Z tohoto důvodu nebyla vegetace zařazena mezi přírodní biotopy. Výskyt na dílčích plochách: 5. X7 ruderální bylinná vegetace mimo sídla Do této jednotky spadají veškeré porosty luční ruderální vegetace, které nebylo možné zahrnout mezi přírodní biotopy. Výskyt na dílčích plochách: 6, 9, 19, 20, 25, 31. X12 nálety pionýrských dřevin Jedná se porosty na mezích, které nebylo možné zařadit mezi přírodní biotopy. Bylinné patro tvoří nitrofilní i lesní druhy. Výskyt na dílčích plochách: 8, 17, 18, 30, 38. Ing. Alexandra Masopustová 19

20 Tabulka č. 1: Přehled výskytu biotopů v jednotlivých lokalitách Dílčí plocha Biotop 1 T3.4 širokolisté suché trávníky 2 T1.6 tužebníková lada 3 T1.1-ovsíkové louky 4 L3.1-dubohabřiny 5 X5-intenzivně obhospodařované louky 6 X7 ruderální vegetace 7 L2.2 údolní jasanovo-olšový luh 8 X12 nálety pionýrských dřevin 9 X7 ruderální vegetace 10 T3.4 širokolisté suché trávníky 11 L3.1-dubohabřiny T3.4 širokolisté suché trávníky + K3 12 mezofilní křoviny T3.4 širokolisté suché trávníky + K3 13 mezofilní křoviny 14 L3.1-dubohabřiny 15 T1.1-ovsíkové louky 16 T1.1-ovsíkové louky 17 X12 nálety pionýrských dřevin 18 X12 nálety pionýrských dřevin 19 X7 ruderální vegetace 20 X7 ruderální vegetace 21 L3.1-dubohabřiny 22 T3.4 širokolisté suché trávníky 23 T3.4 širokolisté suché trávníky + K3 mezofilní křoviny 24 T3.4 širokolisté suché trávníky 25 X7 ruderální vegetace 26 R1.2 luční prameniště 27 L3.1-dubohabřiny 28 T1.1-ovsíkové louky 29 L2.2 údolní jasanovo-olšový luh 30 X12 nálety pionýrských dřevin 31 X7 ruderální vegetace 32 L3.1-dubohabřiny 33 T3.4 širokolisté suché trávníky 34 L3.1-dubohabřiny 35 T3.4 širokolisté suché trávníky 36 L3.1-dubohabřiny 37 T3.4 širokolisté suché trávníky 38 X12 nálety pionýrských dřevin 39 R1.2 luční prameniště Ing. Alexandra Masopustová 20

21 4.3 FLORISTICKÁ CHARAKTERISTIKA V zájmovém území bylo zaznamenáno 257 taxonů. Jedná se především o druhy luční, lesní a ruderální, typické pro danou oblast. Celé území je druhově poměrně bohaté. Úplný soupis druhů je obsažen v tabulce č. 3 v přílohách Výskyt chráněných a ohrožených rostlin V zájmovém území byl zaznamenán jeden zvláště chráněný druh. 11 druhů je zahrnutých do červeného seznamu ČR (HOLUB ET PROCHÁZKA 2000). Tabulka č. 2: Charakteristika nalezených zvláště chráněných a ohrožených druhů Název druhu český Název druhu Stupeň Aktuální Lokalita latinský ohrožení početnost Anthemis cotula rmen smrdutý C2 vzácně 35 Anthemis tinctoria rmen barvířský C4 vzácně 1, 13 Carduus nutans bodlák nící C4 vzácně 22 Dianthus armeria hvozdík svazčitý C4 roztroušeně 3, 22, 33, 37 Epilobium palustre vrbovka bahenní C4 vzácně 2 Epilobium parviflora vrbovka malokvětá C3 vzácně 2 Epipactis helleborine kruštík širokolistý C4 vzácně 13 Lilium martagon lilie zlatohlavá O, C3 vzácně 27 Primula veris prvosenka jarní C4 roztroušeně 1, 4, 8, 11, 13, 14, 22, 31 Pyrus pyraster hruška polnička C4 vzácně 4 Verbascum lychnitis subsp. moenchii divizna knotovkovitá bělokvětá C2 vzácně 12, 13, 22 Výskyt většiny chráněných a ohrožených taxonů je vzácný. Výskyty jsou znázorněny na mapách v přílohách Invazní a expanzní druhy Mezi běžné invazní druhy patří např. vrbovka cizí (Epilobium ciliatum), pcháč oset (Cirsium arvense), a někteří autoři považují za invazní druh i ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Tyto druhy se na lokalitě běžně vyskytují, ale invazně se nachovají. Významnějším invazním druhem je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) z Himalájí, která dokáže vytvářet husté porosty vytlačující přirozenou bylinnou vegetaci. Na území se vyskytuje roztroušeně až hojně v lesních porostech, v olšinách i na mezích. Nalezena byla v dílčích plochách 4, 8, 11, 14, 17, 21, 27, 30, 34, 36 a 38. Nebezpečná je netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), která se hojně šíří podél vodních toků a na rumištích a bohaté populace vytváří podél nedaleké řeky Ohře. Nalezena byla v dílčích plochách 2, 27, 29 a 30. Méně významným druhem je dub červený (Quercus rubra), který je jako příměs vysazován v některých lesních porostech. Zaznamenán byl na lokalitách 13. V zájmovém území se vyskytuje i jeden expanzní druh. Jedná se o třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos), která se v území vyskytuje nehojně v dílčích plochách 13, 16, 20, 22, 25 a 35. Ing. Alexandra Masopustová 21

22 5 ZÁVĚR Vegetace lokality Boč je celkově méně kvalitní. Původní typická vegetace pro mezofytikum přecházející v termofytikum v údolí Ohře byla potlačena konkurenčně silnějšími až ruderálními druhy. Vegetační jednotky ve smyslu biotopů nejsou příliš typické. Jedná se o degradované luční porosty, málo vyhraněné se sníženou zachovalostí. Jen místy jsou společenstva kvalitnější, druhově pestřejší. Zde jsou však ohrožená sukcesním zarůstáním křovinami. Mezi nejkvalitnější společenstva patří širokolisté suché trávníky T3.4 svazu Bromion erecti. Ty postupně zarůstají keři a nastupuje vegetace vysokých mezofilních křovin K3 s dominantními hlohy (Crataegus spp.). Stále zahušťující křoviny pak postupně přecházejí v dubohabřiny L3.1 svazu Carpinion. Zejména v okrajových částech lokality a místy i na mezích mají typičtější druhovou skladbu, i když značně ochuzenou. Jinak se jedná o mladá vývojová stadia. Maloplošně jsou zastoupeny údolní jasanovo-olšové luhy L2.2 ze svazu Alnion incanae, dále podmáčené louky z jednotky vlhká tužebníková lada T1.6 podsvazu Filipendulenion, a dále luční prameniště R1.2 s přechodem do pcháčových luk. V zájmovém území bylo vymapováno 7 typů přírodních biotopů a 3 typy nepřírodních biotopů. Zhoršená kvalita lučních společenstev je pravděpodobně způsobena delší absencí hospodaření v minulosti. Nyní jsou pozemky většinou kosené nebo pasené. Celkem bylo na lokalitě zaznamenáno 257 druhů vyšších cévnatých rostlin. Jedná se zejména o druhy luční a druhy mezofilních lesních okrajů. Vyskytují se zde především ruderální a mezofilní druhy, ale zastoupeny jsou i druhy mokřadní a vlhkomilné. S pastvou nebo kosením by mělo dojít k celkovému zvýšení druhové pestrosti. Na lokalitě byl nalezen jeden zvláště chráněný ohrožený druh a 11 druhů zahrnutých do červeného seznamu České republiky. Dva patří mezi druhy silně ohrožené, dva mezi druhy ohrožené a 7 druhů patří do kategorie druhů vyžadující zvýšenou pozornost. Nejvýznamnějším druhem je pravděpodobně lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Díky znalosti okolních porostů lze na lokalitě předpokládat výskyt i jiných významných taxonů (zejména těch chráněných a ohrožených), jako je např. hrachor trávolistý (Lathyrus nissolia) a vstavač mužský (Orchis mascula). Dále zde byly zaznamenány 3 invazní taxony, z nichž jeden je vázán na břehy řeky Ohře a pokud bude na lokalitě prováděno alespoň občasné kosení nebo pastva, neměl by se tento druh šířit do lučních společenstev jedná se o netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera). Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) je dnes již přirozenou součástí listnatých porostů a její omezení je prakticky neproveditelné. Dub červený (Quercus robur) je potencionální hrozbou pro okolní lesní porosty. Vzhledem k bohatému podloží však nepředpokládám výraznější škodlivý vliv. Ing. Alexandra Masopustová 22

23 6 LITERATURA DEMEK J. ET AL. (1965): Geomorfologie Českých zemí. Academia, Praha. HOLUB J. ET PROCHÁZKA F. (2000) : Red list of vascular plants of the Czech Republic Preslia, Praha, 72: CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. ET LUSTYK P. [EDS.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. AOPK ČR, Praha. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. ET ŠTĚPÁNEK J. [EDS.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. LOŽEK V., KUBÍKOVÁ J., ŠPYŇAR P. ET AL. (2005): Střední Čechy. In: MACKOVČIN P. ET SEDLÁČEK M. [EDS.]: Chráněná území ČR, svazek XIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z., MORAVEC J. [EDS.] ET AL. (1997): Mapa potencionální přirozené vegetace ČR BÚ ČSAV, Průhonice u Prahy. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geografica 16, GGÚ ČSAV, Brno. SKALICKÝ V. (1987): Regionálně fytogeografické členění ČSR. Academia, Praha. TOMÁŠEK M. (2007): Půdy České republiky. ČGS, Praha. ZOUBEK V. (1990): Geologická mapa ČSSR. Mapa předčtvtohorních útvarů 1 : List Teplice-Annaberg-Buchholz. ÚÚG, Praha. Internetové zdroje: Ing. Alexandra Masopustová 23

24 7 PŘÍLOHY 1. Tabulka č. 3: Celkový seznam nalezených taxonů 2. Obrázek č. 3: Mapa dílčích ploch sever 3. Obrázek č. 4: Mapa dílčích ploch jih 4. Obrázek č. 5: Vegetační mapa biotopů sever 5. Obrázek č. 6: Vegetační mapa biotopů jih 6. Obrázek č. 7: Mapa s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin sever 7. Obrázek č. 8: Mapa s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin jih 8. Obrázek č. 9: Mapa s výskytem invazních druhů rostlin sever 9. Obrázek č. 10: Mapa s výskytem invazních druhů rostlin jih 10. Fotodokumentace Obrázek č. 11: Občas pokosená chudá louka s vegetací širokolistých trávníků T3.4 přecházející v ovsíkové louky (T1.1) - lokalita 10 Obrázek č. 12: Luční prameniště R1.2 s rozrazilem potočním (Veronica beccabunga) na okraji olšiny - lokalita 39 Obrázek č. 13: Degradovaná olšina (L2.2) kolem drobného potůčku - lokalita 4 Obrázek č. 14: Nálety pionýrských dřevin X12 na mezích - lokalita 8 Obrázek č. 15: Mozaika širokolistých suchých trávníků T3.4 s mezofilními křovinami K3 - lokalita 12 Obrázek č. 16: Mozaika širokolistých suchých trávníků T3.4 s mezofilními křovinami K3 - lokalita 12 Obrázek č. 17: Smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata) v širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 12 Obrázek č. 18: Jetel rolní (Trifolium arvense) a hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) v širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 12 Obrázek č. 19: Divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii) v širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 12 Obrázek č. 20: Mozaika širokolistých suchých trávníků T3.4 s mezofilními křovinami K3 - lokalita 13 Obrázek č. 21: Expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) na širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 22 Obrázek č. 22: Babočka paví oko na dobromysly - lokalita 1 Ing. Alexandra Masopustová 24

25 Obrázek č. 23: Širokolisté suché trávníky s válečkou prápořitou (Brachypodium pinnatum) s náletem dřevin - lokalita 13 Obrázek č. 24: Porosty dobromysly obecné (Origanum vulgare), pelyňku pravého (Artemisia absinthium) a třezalky tečkované (Hypericum perforatum) na odkřoviněných pozemcích širokolistých suchých trávníků T3.4 - lokalita 1 Obrázek č. 25: Motýli na dobromysly - lokalita 1 Obrázek č. 26: Hercynská dubohabřina L3.1 s chudým bylinným podrostem - lokalita 14 Obrázek č. 27: Třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) na pasené ovsíkové louce T1.1 - lokalita 16 Obrázek č. 28: Mokřiny v náletovém porostu vrby křehké (Salix fragilis) - lokalita 17 Obrázek č. 29: Ruderální bylinná vegetace X7 - lokalita 20 Obrázek č. 30: Hercynská dubohabřina L3.1 s bohatým podrostem kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) - lokalita 21 Obrázek č. 31: Pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) na odkřoviněných plochách širokolistých suchých trávníků T3.4 - lokalita 22 Obrázek č. 32: Bodlák nící (Carduus nutans) - lokalita 22 Obrázek č. 33: Hercynská dubohabřina L3.1 - lokalita 21 Obrázek č. 34: Pestré okraje pokosených širokolistých suchých trávníků T3.4 v sousedství křovin K3 - lokalita 24 vedle 23 Obrázek č. 35: Kamenné sutě v hercynské dubohabřině L3.1 - lokalita 32 Obrázek č. 36: Hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) v širokolistých suchých trávnících T3. - lokalita 33 Obrázek č. 37: Pestré širokolisté suché trávníky T3.4 s náletem keřů - lokalita 33 Obrázek č. 38: Kamenné sutě v hercynské dubohabřině L3.1 - lokalita 36 Obrázek č. 39: Degradované ovsíkové louky T1.1 - lokalita 28 Obrázek č. 40: Hercynská dubohabřina L3.1 na kamenné suti - lokalita 27 Obrázek č. 41: Kruštík širokolistý (Epipactis helleborine) na okraji širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 13 Obrázek č. 42: Pasené a částečně kosené chudé ovsíkové louky T1.1 - lokalita 28 Ing. Alexandra Masopustová 25

26 Příloha č. 1: Tabulka č. 3: Celkový seznam nalezených taxonů latinský název český název Acer campestre javor babyka Acer platanoides jevor mléč Acer pseudoplatanus javor klen samorostlík Actaea spicata klasnatý 3 Aegopodium bršlice kozí podagraria noha Agrimonia eupatoria řepík lékařský psineček Agrostis capillaris rozkladitý Agrostis psineček stolonifera výběžkatý 2 2 Achillea řebříček millefolium agg. obecný Alchemilla sp. kontryhel česnáček Alliaria petiolata lékařský Allium oleraceum česnek planý Allium vineale česnek viniční Alnus glutinosa olše lepkavá Alopecurus pratensis psárka luční rmen Anthemis cotula smrdutý C2 3 Anthemis rmen tinctoria barvířský C4 3 3 Anthoxanthum odoratum tomka vonná Anthriscus sylvestris kerblík lesní Arctium lappa lopuch větší Arctium lopuch tomentosum plstnatý Arenaria písečnice serpyllifolia douškolistá 3 Arrhenatherum ovsík elatius vyvýšený Artemisia pelyněk pravý Ing. Alexandra Masopustová 26

27 absinthium Artemisia vulgaris Astragalus glycyphyllos Athyrium filixfemina pelyněk černobýl kozinec sladkolistý papratka samice 3 metlička křivolaká 2 Avenella flexuosa Avenulla pubescens ovsíř pýřitý 2 2 Ballota nigra měrnice černá 2 Betula pendula bříza převislá Brachypodium válečka pinnatum prápořitá třeslice Briza media prostřední 3 Bromus erectus sveřep vzpřímený 2 2 Calamagrostis canescens třtina šedavá 2 Calamagrostis epigejos třtina křovištní zvonek Campanula patula rozkladitý Campanula zvonek persicifolia broskvolistý Campanula rapunculoides zvonek řepkovitý Campanula zvonek rotundifolia Campanula trachelium Capsella bursapastoris okrouhlolistý zvonek kopřivolistý kokoška pastuší tobolka Cardamine amara řeřišnice hořká 2 Carduus acanthoides bodlák obecný 3 Carduus crispus bodlák kadeřavý 3 Carduus nutans bodlák nící C4 3 Carex acuta ostřice štíhlá 2 ostřice Carex brizoides třeslicovitá 1 Ing. Alexandra Masopustová 27

28 Carex hirta ostřice huňatá 2 Carex muricata ostřice agg. měkkoostenná Carex nigra ostřice obecná 3 ostřice Carex remota řídkoklasá Carpinus betulus habr obecný Centaurea jacea chrpa luční 2 2 Cerastium holosteoides rožec obecný čekanka Cichorium intibus obecná čarovník Circaea lutetiana pařížský 2 Cirsium arvense pcháč oset Cirsium pcháč eriophorum bělohlavý Cirsium oleraceum pcháč zelinný 2 pcháč Cirsium palustre bahenní 2 Cirsium vulgare pcháč obecný Clinopodium klinopád vulgare obecný Convonvulus arvensis svlačec rolní Cornus sanguinea svída krvavá 2 Corylus avellana líska obecná Crataegus sp. hloh škarda Crepis biennis dvouletá škarda Crepis capillaris vláskovitá 2 svízelka Cruciata laevipes chlupatá Dactylis glomerata srha říznačka Daucus carota mrkev obecná Dianthus hvozdík armeria svazčitý C Dianthus hvozdík deltoides kropenatý Dryopteris dilatata kapraď Ing. Alexandra Masopustová 28

29 rozložená Dryopteris filixmas kapraď samec hadinec Echium vulgare obecný Elymus caninus pýrovník psí Elytrigia repens pýr plazivý Epilobium ciliatum vrbovka cizí Epilobium hirsutum vrbovka chlupatá 1 Epilobium vrbovka montanum horská Epilobium vrbovka palustre bahenní C4 2 Epilobium parviflorum vrbovka malokvětá C3 2 Epipactis kruštík helleborine širokolistý C4 3 Equisetum arvense přeslička rolní Equisetum přeslička fluviatile poříční 2 Equisetum sylvaticum přeslička lesní Euonymus brslen europaeus evropský Euphorbia pryšec cyparissias chvojka Fagus sylvatica buk lesní Falcaria vulgaris srpek obecný kostřava Festuca gigantea obrovská Festuca pratensis kostřava luční kostřava Festuca rubra červená Festuca rupicola kostřava žlábkatá 3 Filipendula tužebník ulmaria jilmový Fragaria jahodník moschata truskavec 2 jahodník Fragaria vesca obecný jahodník Fragaria viridis trávnice Ing. Alexandra Masopustová 29

30 Fraxinus excelsior jasan ztepilý Galeobdolun luteum pitulník žlutý Galeopsis pubescens Galeospis bifida konopice pýřitá konopice dvouklanná Galium aparine svízel přítula Galium mollugo agg. svízel bílý mařinka Galium odoratum vonná Galium palustre svízel bahenní 2 2 Galium pumilum svízel nízký Geranium kakost columbinum holubičí Geranium kakost disectum dlanitosečný 3 Geranium kakost palustre bahenní Geranium kakost robertianum smrdutý Geum urbanum kuklík městský Glechoma popenec hederifolia břečťanolistý zblochan Glyceria fluitans vzplývavý 2 Glyceria notata zblochan řasnatý 2 Gnaphalium sylvaticum protěž lesní 3 Heracleum bolševník sphondylium obecný Hieracium jestřábník laevigatum hladký 3 Hieracium jestřábník murorum zední medyněk Holcus lanatus huňatý medyněk Holcus mollis měkký Hordelimus ječmenka europaeus evropská Humulus lupulus chmel otáčivý 2 Hypericum třezalka Ing. Alexandra Masopustová 30

31 perforatum Chaerophyllum aromaticum Chaerophyllum hirsutum Chaerophyllum temulum Chelidonium majes Chenopodium bonus-henricus Impatiens glandulifera Impatiens nolitangere Impatiens parviflora Juglans regia Juncus effusus tečkovaná krabilice zápašná krabilice chlupatá krabilice mámivá vlaštovičník větší 2 merlík všedobr 3 netýkavká žlaznatá netýkavka nedůtklivá 2 netýkavka malokvětá ořešák královský 3 3 sítina rozkladitá Juncus inflexus sítina sivá 2 2 chrastavec Knautia arvensis luční Koeleria smělek pyramidata jehlancovitý locyka Lactuca serriola kompasová 3 3 Lamium hluchavka maculatum skvrnitá Lapsana kapustka communis obecná Lathyrus pratensis hrachor luční Leontodon máchelka hispidus srstnatá Leucanthemum vulgare subsp. kopretina vulgare obecná Lilium martagon lilie zlatohlavá O, C3 3 Linaria vulgaris lnice květel 2 2 Lolium perenne jílek vytrvalý 2 štírovník Lotus corniculatus růžkatý Ing. Alexandra Masopustová 31

32 Lotus uliginosus štírovník bažinný 2 Luzula pilosa bika chlupatá smolnička Lychnis viscaria obecná Lysimachia vrbina nummularia penízkovitá 2 2 Malus domestica jabloň domácí Malva moschata sléz pižmový 2 Medicago lupulina tolice dětelová pšeníčko Milium effusum rozkladité 2 Mycelis muralis mléčka zední 2 2 pomněnka Myosotis arvense rolní Myosotis pomněnka nemorosa hajní 3 pomněnka Myosotis sylvatica lesní 2 2 Myosoton aquaticum křehkýš vodní dobromysl Origanum vulgare obecná Persicaria rdesno hydropiper peprník 2 3 Phleum pratense bojínek luční Pimpinella bedrník saxifraga obecný Plantago jitrocel lanceolata kopinatý Plantago major jitrocel větší 2 3 jitrocel Plantago media prostřední Poa annua lipnice roční 3 Poa nemoralis lipnice hajní Poa pratensis lipnice luční Poa trivialis lipnice obecná Polygonum truskavec arenastrum obecný Potentilla anserina mochna husí 2 2 Potentilla mochna argentea stříbrná Ing. Alexandra Masopustová 32

33 Potentilla repens Primula veris Prunella vulgaris mochna plazivá prvosenka jarní C černohlávek obecný Prunus avium třešeň ptačí Prunus domestica slivoň švestka Prunus spinosa trnka obecná Pulmonaria obscura plicník tmavý 2 2 hrušeň Pyrus communis obecná hruška Pyrus pyraster polnička C4 3 Quercus petraea dub zimní 2 3 Quercus robur dub letní Quercus rubra dub červený 3 pryskyřník Ranunculus acris prudký Ranunculus pryskyřník repens plazivý Rhamnus řešetlák cathartica počistivý 3 3 Rhinanthus minor kokrhel menší Ribes sp. rybíz 3 Ribes uva-crispa srstka angrešt Rosa canina růže šípková ostružiník Rubus idaeus maliník Rubus sp. ostružiník Rumex acetosa šťovík luční Rumex acetosella šťovík kyselka 3 3 šťovík Rumex crispus kadeřavý 2 2 Rumex šťovík obtusifolium tupolistý Salix alba vrba bílá 2 Salix caprea vrba jíva Salix fragilis vrba křehká Sambucus ebulus bec chebdí 2 Ing. Alexandra Masopustová 33

34 Sambucus nigra bez černý Saponaria mydlice officinalis lékařská 3 Scirpus sylvaticus skřípina lesní Scrophularia krtičník nodosa hlíznatý 3 Securigera varia čičorka pestrá rozchodník Sedum acre ostrý 3 3 starček Senecio jacobea Jakobův Senecio ovatus starček vejčitý 2 Silene nutans silenka nící 3 silenka Silene vulgaris obecná 2 Sisymbrium hulevník officinale lékařský 2 3 Solanum lilek dulcamara potměchuť 3 Sonchus asper mléč drsný 3 Sonchus oleraceus mléč zelinný 3 Sorbus aucuparia jeřáb ptačí Stachys palustris čistec bahenní 3 Stachys sylvatica čistec lesní ptačinec Stellaria alsine mokřadní ptačinec Stellaria graminea trávolistý ptačinec Stellaria holostea velkokvětý ptačinec Stellaria media prostřední 3 Stellaria nemorosa ptačinec hajní 2 2 Symphoricarpos albus pámelník bílý 2 Tanacetum vulgare vratič obecný Taraxacum sp. pampeliška Thlaspi penízek caerulescens namodralý 3 3 Thymus mateřídouška 2 2 Ing. Alexandra Masopustová 34

35 pulegioides Torilis japonica Tragopogon pratensis obecná tořice japonská kozí brada luční Trifolium arvense jetel rolní Trifolium aureum jetel zlatý Trifolium campestre jetel ladní Trifolium hybridum jetel zvrhlý jetel Trifolium medium prostřední Trifolium pratense jetel luční Trifolium repens jetel plazivý Tripleurospermum heřmánkovec inodorum nevonný 2 2 Trisetum flavescens trojštět žlutavý Ulmus glabra jilm horský kopřiva Urtica dioica dvoudomá Verbascum lychnitis subp. divizna knotovkovitá moenchii bělokvětá C Veronica rozrazil beccabunga potoční Veronica rozrazil chamaedrys Veronica officinalis rezekvítek rozrazil lékařský Viburnum opulus kalina obecná 3 Vicia cracca vikev ptačí Vicia hirsuta vikev chlupatá Vicia sativa vikev setá Vicia sepium vikev plotní Viola arvensis violka rolní 3 3 violka Viola hirta chlupatá Viola palustris violka bahenní 3 violka Viola riviniana rivininova 2 Ing. Alexandra Masopustová 35

36 Botanický průzkum lokality Boč Příloha č. 2: Obrázek č. 3: Mapa dílčích ploch sever Ing. Alexandra Masopustová 36

37 Příloha č. 3: Obrázek č. 4: Mapa dílčích ploch jih Ing. Alexandra Masopustová 37

38 Botanický průzkum lokality Boč Příloha č. 4: Obrázek č. 5: Vegetační mapa biotopů sever Ing. Alexandra Masopustová 38

39 Botanický průzkum lokality Boč Ing. Alexandra Masopustová 39

40 Botanický průzkum lokality Boč Příloha č. 5: Obrázek č. 6: Vegetační mapa biotopů jih Ing. Alexandra Masopustová 40

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Obora Hvězda CZ0113001

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Obora Hvězda CZ0113001 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Obora Hvězda CZ0113001 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Obora Hvězda Kód lokality: CZ0113001 Kód lokality

Více

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin BIOD_louka_1403_ZZ_161412-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin číslo projektu: 161412 1. Údaje o

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 3.2.08.19 Společenstvo luk, pastvin a travnatých strání - člověk nahradil lesní společenstva loukami a pastvinami /hnojí, kosí, hospodářská zvířata ji spásají - rozmanitý ekosystém /liší se obsahem

Více

Pastviště u Okounova Hradiště u Perštejna Špičák u Mikulovic Lipová Chlumek u Radonic Houština u Mašťova

Pastviště u Okounova Hradiště u Perštejna Špičák u Mikulovic Lipová Chlumek u Radonic Houština u Mašťova BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALIT v rámci evropsky významné lokality Doupovské hory Pastviště u Okounova Hradiště u Perštejna Špičák u Mikulovic Lipová Chlumek u Radonic Houština u Mašťova (2013) říjen 2013 ing.

Více

List1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: 9.11.2013 Alej Heřmanice

List1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: 9.11.2013 Alej Heřmanice List1 SOUPIS PRACÍ PŘÍLOHA Č.1 - DENDROLOGIE Revitalizace alejí na pozemcích města Žandov Stavba: SO 01 Revitalizace aleje - k.ú. Heřmanice u Žandova Objekt: SO 02 Revitalizace aleje - k.ú.valteřice u

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Vysočina K.ú. 795453 Zámek Žďár Město Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 01 Žďár nad Sázavou

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Vysočina K.ú. 795453 Zámek Žďár Město Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 01 Žďár nad Sázavou 1. Základní údaje TECHNICKÁ ZPRÁVA Název stavby : ŽĎÁR NAD SÁZAVOU, PĚŠÍ TRASY PODÉL BAROKNÍHO MOSTU Název objektu: Stupeň dokumentace: Kraj: Místo stavby: Investor: Hlavní projektant: Zpracovatel PD stavebního

Více

Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině

Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Petr Halas Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. halas@geonika.cz Abstract The biodiversity and the forest vegetation

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Katalog významných krajinných prvků SO ORP Prostějov

Katalog významných krajinných prvků SO ORP Prostějov Katalog významných krajinných prvků SO ORP Prostějov Příloha č. 1 k bakalářské práci z geografie na téma chráněná území Prostějovska Autor: Jiří Havela Obsah Arboretum v Kostelci... 2 Brus - okolí... 3

Více

Tabulky prvků územního systému ekologické stability. zpracovala RNDr. Tesařová v r. 2003

Tabulky prvků územního systému ekologické stability. zpracovala RNDr. Tesařová v r. 2003 Tabulky prvků územního systému ekologické stability zpracovala RNDr. Tesařová v r. 2003 Pořadové číslo: LC 1, Hříškov Název: Remízek u vodojemu V koutě Mapový list: 1:10000 12-12-14 1: 5000 Louny 1-7 Katastrální

Více

ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU V BOTANICKÉ LOKALITĚ VALOVA TRAŤ U HRADCE NAD SVITAVOU

ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU V BOTANICKÉ LOKALITĚ VALOVA TRAŤ U HRADCE NAD SVITAVOU VČ. SB. PŘÍR. - PRÁCE A STUDIE, 12 (2005): 47-52 ISBN: 80-86046-75-3 ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU V BOTANICKÉ LOKALITĚ VALOVA TRAŤ U HRADCE NAD SVITAVOU Evaluation of the vegetation cover on the botanical

Více

158 Ekologické zemědělství

158 Ekologické zemědělství 158 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství 159 10 Pícninářství 10.1 Trvalé travní porosty v EZ z hlediska biodiverzity 10.1.1 Předpoklad vzniku a existence trvalých travních porostů (TTP) 1) Označení

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 5.8. Monitoring

Více

(upravená verze) - 1 -

(upravená verze) - 1 - Chráněná a navrhovaná chráněná území na Sedlčansku Jiří Malíček 2003 Zaměření: Botanika (upravená verze) - 1 - Úvod: Tato práce vznikala především z údajů zjištěných v roce 2003, méně pak z roku 2002.

Více

Výstavba rekreačního areálu Smrčina

Výstavba rekreačního areálu Smrčina Příloha H3 Hodnocení vlivu záměru na území soustavy Natura 2000 dle 45i zákona 114/1992 Sb. Výstavba rekreačního areálu Smrčina Alice Háková duben 2010 2 Název záměru: Výstavba rekreačního areálu Smrčina

Více

Stromy navržené k výsadbě v historickém centru obce Tuklaty

Stromy navržené k výsadbě v historickém centru obce Tuklaty Stromy navržené k výsadbě v historickém centru obce Tuklaty Třešeň ptačí - PRUNUS AVIUM PLENA - výška 8-12m, zaoblená koruna široká 4-6m, kvete v dubnu plným bílým květem, okrasný druh netvoří plody. Třešně

Více

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Zelená síť Krušné hory- Udržitelné využívání a péče o kulturní krajinu v Krušných horách Boží dar 2.- 3.5.2011 Realizace v rámci programu Operační

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

Katalog biotopů České republiky

Katalog biotopů České republiky Katalog biotopů České republiky Milan Chytrý, Tomáš Kučera, Martin Kočí, Vít Grulich, Pavel Lustyk (editoři) AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY Katalog biotopů České republiky Druhé vydání

Více

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH 1 Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH Studnické louky 4 Prstnatce 22 Jaro začíná 6 Suchopýr 24 Šafrán 7 Hadí mordy 25 Statný devětsil 8 Pcháče 26 Sasanky 10

Více

Botanický a entomologický průzkum podhorské louky

Botanický a entomologický průzkum podhorské louky Gymnázium Trutnov zaměření: všeobecné Jiráskovo náměstí 325 Seminární práce z biologie Botanický a entomologický průzkum podhorské louky Magdaléna Francová Janské Lázně, únor 2014 Třída: 8. X Prohlašuji,

Více

dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami.

dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. V maloparcelkových polních pokusech na stanovištích v Holovousích a Zubří je sledován vliv vybraných druhů trav, bylin a leguminóz

Více

Floristický průzkum Kounických luk

Floristický průzkum Kounických luk Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 255 Floristický průzkum Kounických luk Přemysl Tájek ÚVOD Kounické louky jsou jednou z nejznámějších botanických lokalit v CHKO Slavkovský les. Zasloužil se

Více

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 RAŠELINIŠTĚ BORKOVÁ PŘÍRODNÍ REZERVACI PRO

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 RAŠELINIŠTĚ BORKOVÁ PŘÍRODNÍ REZERVACI PRO PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 PRO PŘÍRODNÍ REZERVACI RAŠELINIŠTĚ BORKOVÁ Správa NP Šumava, pracoviště Horní Planá RNDr. Alena Vydrová, 2015 Plán péče Přírodní rezervace Rašeliniště Borková Pro období:

Více

Fenologický kalendář přírody České republiky. Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1)

Fenologický kalendář přírody České republiky. Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1) Fenologický kalendář přírody České republiky Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1) 1) ČHMÚ Praha, pobočka Ústí nad Labem, Kočkovská 18, 400 11 Ústí nad Labem 2) ČHMÚ

Více

PŘÍSPĚVEK K ROZŠÍŘENÍ OHROŽENÝCH DRUHŮ ROSTLIN PODÉL SILNIC NA BENECKU (ZÁPADNÍ KRKONOŠE)

PŘÍSPĚVEK K ROZŠÍŘENÍ OHROŽENÝCH DRUHŮ ROSTLIN PODÉL SILNIC NA BENECKU (ZÁPADNÍ KRKONOŠE) Vč. sb. přír. - Práce a studie, 7(1999): 69-75 ISBN: 80-86046-41-9 PŘÍSPĚVEK K ROZŠÍŘENÍ OHROŽENÝCH DRUHŮ ROSTLIN PODÉL SILNIC NA BENECKU (ZÁPADNÍ KRKONOŠE) The contribution to the distribution of endangered

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 5.8. Monitoring

Více

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita 1 Tilia cordata 16 10 3 90 4 3 4 1 1 1 2 2 V 2 Fraxinus excelsior Pendula 3 1 2 6 2 2 3 1 1 1 3 Picea pungens 9 3 2 16 3 2 3 1 1 1 4 Picea pungens 9 3 2 18 3 2 3 1 1 1 5 Picea pungens 9 4 2 10 3 2 3 1

Více

Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách

Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách Představuji Vám domácího zástupce krásné a bohaté čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) prstnatec

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Datum 24.2.2012 Brno Autor školícího materiálu: Ing. Josef Palas PP8: Mendelova univerzita v Brně OSNOVA PŘEDNÁŠKY

Více

Ochranářský plán. Kupsova skála 2010-2020. Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka

Ochranářský plán. Kupsova skála 2010-2020. Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Ochranářský plán Kupsova skála 2010-2020 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Kupsova skála 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov Obec: Vlašim

Více

Plevelné rostliny příčiny jejich expanzí a metody jejich regulace. Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.

Plevelné rostliny příčiny jejich expanzí a metody jejich regulace. Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. Plevelné rostliny příčiny jejich expanzí a metody jejich regulace Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. Co jsou to plevele? Rostliny rostoucí v kulturním porostu proti vůli pěstitele. stejná rostlina může být žádoucí

Více

Plán péče o přírodní památku Chvalský lom. na období 2010-2024

Plán péče o přírodní památku Chvalský lom. na období 2010-2024 Plán péče o přírodní památku Chvalský lom na období 2010-2024 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenční kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Chvalský lom Kategorie PP Evidenční

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA BIOLOGIE NÁVRH NAUČNÉ STEZKY V OKOLÍ ROŽMITÁLU POD TŘEMŠÍNEM DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Jana Patová Učitelství pro 2. stupeň ZŠ, obor Vy - Bi Vedoucí

Více

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 RAŠELINIŠTĚ KYSELOV PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PRO

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 RAŠELINIŠTĚ KYSELOV PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PRO PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU RAŠELINIŠTĚ KYSELOV Správa NP Šumava, pracoviště Horní Planá RNDr. Alena Vydrová, 2015 Plán péče Přírodní památka Rašeliniště Kyselov Pro období: 2015

Více

1.1 Základní identifikační údaje

1.1 Základní identifikační údaje Plán péče o přírodní památku Černovice na období 2011 2019 (návrh na vyhlášení) 1. Základní identifikační údaje 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: přírodní památka název

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje EKOTOXA.s.r.o Vytvoření kompleního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.16

Více

Flóra Přírodní rezervace Suché skály

Flóra Přírodní rezervace Suché skály Acta rerum naturalium 5: 169 176, 2008 ISSN 1801-5972 Flóra Přírodní rezervace Suché skály Flora of the Suché skály Nature Reserve PETR ŠMARDA Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP a LHO (upravené znění ze dne 12.2.2008)

Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP a LHO (upravené znění ze dne 12.2.2008) Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP a LHO (upravené znění ze dne 12.2.2008) 1. Maximální celková výše těžeb 1.1. Výše těžby mýtní 1.1.1. Výše těžby mýtní odvozená z ukazatele normální paseka Výše

Více

Žáci 6. a 7. třídy mají povinné pouze tučně zvýrazněné druhy. Žáci 8. a 9. třídy všechny.

Žáci 6. a 7. třídy mají povinné pouze tučně zvýrazněné druhy. Žáci 8. a 9. třídy všechny. 1 rostlinná část Dokument obsahuje seznam druhů pro podzimní kolo poznávačky školní rok 2014/2015. Protože neproběhlo kolo jarní, dostáváte do rukou seznam všech druhů, které jsou od žáků vašeho ročníku

Více

Soňa Patočková Radim Pikner. Terénní výuka v přírodních biotopech Zlínského kraje

Soňa Patočková Radim Pikner. Terénní výuka v přírodních biotopech Zlínského kraje Soňa Patočková Radim Pikner Terénní výuka v přírodních biotopech Zlínského kraje Staré Město 2012 Soňa Patočková Radim Pikner Terénní výuka v přírodních biotopech Zlínského kraje Staré Město 2012 Publikace

Více

STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM

STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM Plán péče a návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM na období 2012-2020 Salvia o.s. sdružení pro ochranu přírody Míšovická 454/6 155 21 Praha 5 e-mail:

Více

PLEVELE JAKO FAKTOR ZHORŠUJÍCÍ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCÍCH. Ing. Jan Mikulka, CSc., VÚRV Praha Ruzyně mikulka@vurv.cz

PLEVELE JAKO FAKTOR ZHORŠUJÍCÍ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCÍCH. Ing. Jan Mikulka, CSc., VÚRV Praha Ruzyně mikulka@vurv.cz PLEVELE JAKO FAKTOR ZHORŠUJÍCÍ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCÍCH Ing. Jan Mikulka, CSc., VÚRV Praha Ruzyně mikulka@vurv.cz http://www.vurv.cz Faktory ovlivňující změny druhového spektra plevelů Změna klimatických

Více

Lesní vegetace České republiky. Jan Douda

Lesní vegetace České republiky. Jan Douda Lesní vegetace České republiky Jan Douda Vegetace zonální (bučiny, jedlobučiny) azonální (mokřadní olšiny, luhy, rašelinná společenstva, písčiny) extrazonální (smrčiny, xerotermní doubravy) Potenciální

Více

PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2014-2023 PRO S P Á L E N IŠ T Ě

PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2014-2023 PRO S P Á L E N IŠ T Ě PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2014-2023 PRO S P Á L E N IŠ T Ě Ing. Jiří Wimmer České Budějovice, 2014 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2264 kategorie

Více

Příloha B Čestné prohlášení ţadatele

Příloha B Čestné prohlášení ţadatele Příloha B Čestné prohlášení ţadatele Čestné prohlášení ţadatele - fyzické osoby při podání Ţádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova ČR - prohlašuji, ţe všechny informace uvedené v Ţádosti o dotaci jsou

Více

ve věci: návrhu stromů k odstranění návrhu stromů k ošetření návrhu nových vegetačních prvků

ve věci: návrhu stromů k odstranění návrhu stromů k ošetření návrhu nových vegetačních prvků REHABILITACE STŘELECKÉHO OSTROVA PRAHA1 revitalizace zeleně pracovní skupiny starosty Městské části Praha 1 doporučení pro MČ Praha 1 ve věci: návrhu stromů k odstranění návrhu stromů k ošetření 3. z á

Více

Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Velký Špičák

Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Velký Špičák Acta rerum naturalium 3: 11 20, 2007 ISSN 1803-1587 Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Velký Špičák Floristic and vegetation research of Velký Špičák National Nature

Více

Stráž nestátní lesní rezervace ČSOP KOSENKA Valašské Klobouky

Stráž nestátní lesní rezervace ČSOP KOSENKA Valašské Klobouky Stráž nestátní lesní rezervace ČSOP KOSENKA Valašské Klobouky ochranářský plán pro období 2012 2022 autoři: Ing. Daniel Volařík /MENDELU v Brně/, Mgr. Miroslav Janík /ČSOP KOSENKA/ 2012 Obsah 1 ZÁKLADNÍ

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Aktuální poznatky o výskytu karpatského druhuvalerianasimplicifolia na Moravě

Aktuální poznatky o výskytu karpatského druhuvalerianasimplicifolia na Moravě Aktuální poznatky o výskytu karpatského druhuvalerianasimplicifolia na Moravě RNDr. Alena Hájková Frýdek - Místek Ing. Zdenka Prymusová Ostravské muzeum Karpatské druhy na SV Moravě překračující orografické

Více

Plán péče o přírodní památku BÍLÉ STRÁNĚ U ŠTĚTÍ. na období 2013-2022

Plán péče o přírodní památku BÍLÉ STRÁNĚ U ŠTĚTÍ. na období 2013-2022 Plán péče o přírodní památku BÍLÉ STRÁNĚ U ŠTĚTÍ na období 2013-2022 Obsah 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN 1.2 Platný právní předpis

Více

Plán péče o přírodní památku Chyjická stráň

Plán péče o přírodní památku Chyjická stráň Plán péče o přírodní památku Chyjická stráň na období 2013-2022 Zpracoval: Mgr. Michal Gerža Sedloňov 133, 517 91 Deštné v Orlických horách e-mail: gerzamichal@centrum.cz, tel. 776 829 741 1 1. Základní

Více

Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě

Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě skupiny: dvouděložné a jednoděložné rostliny - tyto skupiny

Více

Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska Foliovníky Václav Klíma vedoucí

Více

Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Zhejral

Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Zhejral Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Zhejral Floristic and vegetation research at the Zhejral reserve ESTER HOFHANZLOVÁ 1,2, LIBOR EKRT 1 1 Katedra botaniky, Biologická

Více

Zklidnění Severojižní magistrály u Národního muzea dokumentace EIA biologické průzkumy

Zklidnění Severojižní magistrály u Národního muzea dokumentace EIA biologické průzkumy RNDr. Jiří Vávra, CSc. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - POSUDKY, EXPERTÍZY RNDr. Jiří Vávra, CSc., Nečova 18, 143 00 Praha - Modřany, IČO: 131 14 166 Zklidnění Severojižní magistrály u Národního muzea dokumentace EIA

Více

Flóra a náčrt vegetace navržené evropsky významné lokality Kačina

Flóra a náčrt vegetace navržené evropsky významné lokality Kačina Bohemia centralis, Praha, 30: 175 192, 2010 Flóra a náčrt vegetace navržené evropsky významné lokality Kačina Flora and vegetation outline of the proposed Site of Community Importance Kačina Michal Štefánek

Více

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin pomocný materiál k poznávačce pomněnka rolní - kališní cípy delší než ½ kalicha - kalich s rovnými i háčkovitými chlupy; pokud háčkovité chlupy chybějí, pak

Více

Znalecký posudek. č. 1/2012 z odvětví zahradnictví. Výtisk č. 1. Stránka 1 z 14

Znalecký posudek. č. 1/2012 z odvětví zahradnictví. Výtisk č. 1. Stránka 1 z 14 Znalecký posudek č. 1/2012 z odvětví zahradnictví Výtisk č. 1 Stránka 1 z 14 A. Úvodní údaje Předmět znaleckého posudku: Posouzení stromů a další zeleně na valu pro komunikaci Malkovského, Praha 18, Letňany.

Více

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu.

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Lesy zaujímají 38% rozlohy CHKO Český kras. Údolí Berounky u Srbska. Vlevo NPR Koda, vpravo NPR Karlštejn. Jeřáb krasový (Sorbus eximia) Jeřáb

Více

Podpora populace užovky stromové

Podpora populace užovky stromové KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné

Více

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní památky Mlýnský potok a Uhlířky (CHKO Žďárské vrchy)

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní památky Mlýnský potok a Uhlířky (CHKO Žďárské vrchy) Acta rerum naturalium 4: 31 42, 2008 ISSN 1803-1587 Inventarizace flóry a vegetace Přírodní památky Mlýnský potok a Uhlířky (CHKO Žďárské vrchy) Inventorization of the flora and vegetation of Mlýnský potok

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Lesy v Ceské Republice

Lesy v Ceské Republice Les kolem nás Lesy v Ceské Republice -Největší zastoupení mezi stromy na počet jedinců mají jehličnaté stromy, v přirozeném přírůstku mají větší zastoupení listnaté stromy. Druhové sloţení lesů v ČR: 1)Smrk

Více

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea)

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) Velmi statný strom dosahující 30 35 m výšky, s nepravidelnou korunou se silnými větvemi, kmen má válcovitý s hrubou, šedohnědou, podélně a hluboko trhlinatou borkou. Listy má

Více

14. Mokřad na Panských Nových Dvorech

14. Mokřad na Panských Nových Dvorech 14. Mokřad na Panských Nových Dvorech Pod pojmem mokřad si můžeme představit území zatopené vodou stále či jen po určité období roku nebo území s půdou, která je stále nasycená podzemní vodou. Jedná se

Více

Registrované VKP Chudákovské sady

Registrované VKP Chudákovské sady Registrované VKP Chudákovské sady Návrh zemědělského hospodaření na území vybraného registrovaného VKP prezentace pro obhajobu akreditačního projektu obor: Ochrana krajiny Úvod obhajoba projektu je zároveň

Více

Český svaz ochránců přírody

Český svaz ochránců přírody Český svaz ochránců přírody Člen IUCN, nositel ocenění OSN-UNEP "GLOBAL 500" PODBLANICKÉ EKOCENTRUM ČSOP 02/09 základní organizace ČSOP, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim Revitalizace vodních prvků zámeckého

Více

Květena a vegetace Přírodní památky Toužínské stráně u Dačic

Květena a vegetace Přírodní památky Toužínské stráně u Dačic Acta rerum naturalium 5: 207 228, 2008 ISSN 1801-5972 Květena a vegetace Přírodní památky Toužínské stráně u Dačic Flora and vegetation of the Toužínské stráně nature monument near the town of Dačice LIBOR

Více

PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU NA SPÁLENIŠTI

PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU NA SPÁLENIŠTI ING. PAVEL C. JAROŠ, IČ 67996736, STUDENTSKÁ 463/47, 418 01 BÍLINA TEL.: 790 384 849, 608 740 296 EMAIL: PAVEL_JAROS@EMAIL.CZ WWW.BIOLOGICKEHODNOCENI.CZ PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU NA SPÁLENIŠTI Pro roky

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území. Přírodní památka Dobročkovské hadce

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území. Přírodní památka Dobročkovské hadce Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č.

Více

Vyhodnocení výskytu cévnatých rostlin z agrárních valů a teras z úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří

Vyhodnocení výskytu cévnatých rostlin z agrárních valů a teras z úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Mykocenologický průzkum Vyhodnocení výskytu cévnatých rostlin z agrárních valů a teras z úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Evaluation of the distribution of the vascular plants on hedgerows and terraces

Více

Příspěvek k flóře Osoblažska. -Zuzana Mruzíková 2012

Příspěvek k flóře Osoblažska. -Zuzana Mruzíková 2012 Příspěvek k flóře Osoblažska -Zuzana Mruzíková 2012 Osoblažsko Moravskoslezský kraj - okres Bruntál mezofytikum - fytochorion 74.a Vidnavsko-osoblažská pahorkatina (v síť. mapování: 5672 c, 5771 a, b,

Více

Výzva k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení na služby. Regenerace zeleně v obci Braškov

Výzva k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení na služby. Regenerace zeleně v obci Braškov strana 1 Uchazeč: Výzva k podání nabídky a prokázání splnění kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení na služby Regenerace zeleně v obci Braškov 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE VEŘEJNÉHO ZADAVATELE: Základní

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu

Více

Návrh. P L Á N U P É Č E o Přírodní rezervaci Saladínská olšina

Návrh. P L Á N U P É Č E o Přírodní rezervaci Saladínská olšina Návrh P L Á N U P É Č E o Přírodní rezervaci Saladínská olšina na období 2009-2018 Správa NP a CHKO Šumava 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie

Více

Plán péče. Přírodní památku PODLOUČKY. na období 2010 2019

Plán péče. Přírodní památku PODLOUČKY. na období 2010 2019 Plán péče o Přírodní památku PODLOUČKY na období 2010 2019 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční číslo: Kategorie ochrany: přírodní památka Název území:

Více

Metodika likvidace invazních druhů křídlatek

Metodika likvidace invazních druhů křídlatek Materiál byl zhotoven v rámci projektu LIFE III Nature Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky. Metodika likvidace invazních druhů křídlatek (Reynoutria spp.) Metodika likvidace invazních druhů křídlatek

Více

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní rezervace Šance včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní rezervace Šance včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní rezervace Šance včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44 odst. 2 zákona č.

Více

Invaze nepůvodních druhů rostlin jako environmentální problém

Invaze nepůvodních druhů rostlin jako environmentální problém Zuzana Marková & Martin Hejda Zuzana Marková, Martin Hejda Invaze nepůvodních druhů rostlin jako environmentální problém Invazní druhy představují poměrně malou skupinu nepůvodních druhů dané oblasti.

Více

5. EKOSYSTÉM LOUKY. Krvavec toten jako živná rostlina modráska bahenního

5. EKOSYSTÉM LOUKY. Krvavec toten jako živná rostlina modráska bahenního 5. EKOSYSTÉM LOUKY Krvavec toten jako živná rostlina modráska bahenního Pod pojmem mokřad a podmáčené lužní louky si můžeme představit stále, či jen po určité období roku, zatopené území nebo území s půdou,

Více

Pěstování biomasy v podmínkách ČR se zřetelem na ochranu krajiny

Pěstování biomasy v podmínkách ČR se zřetelem na ochranu krajiny Pěstování biomasy v podmínkách ČR se zřetelem na ochranu krajiny Úvod Česká republika představuje 78 tisíc km 2 přírodně nesmírně pestrého území. V první řadě se jedná o centrální evropské rozvodí. Tři

Více

přehled nemocí název bylin Akné

přehled nemocí název bylin Akné Staročeská lekárna Byliny jsou léky prověřené staletími, které se suší, aby jejich účinnost byla co nejdéle prodloužena. Pokud neprojdou chemickým procesem ( zneužívání FARMACEUTICKÝCH společnosti k OBOHACENÍ

Více

Flóra a vegetace Národní přírodní rezervace Špraněk (Javoříčský kras)

Flóra a vegetace Národní přírodní rezervace Špraněk (Javoříčský kras) Čas. Slez. Muz. Opava (A), 55: 201-227, 2006 Flóra a vegetace Národní přírodní rezervace Špraněk (Javoříčský kras) 1 Úvod Martin D a n č á k & Martin Duchoslav Flora and vegetation of the Špraněk National

Více

FENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace

FENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace Vít Voženílek Alena Vondráková Aleš Vávra Lenka Hájková Radim Tolasz Univerzita Palackého v Olomouci Český hydrometeorologický ústav FENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace věda o časovém

Více

PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA KOZLOVSKÁ STRÁŇ NA OBDOBÍ 1. 1. 2014 31. 12. 2024. Mgr. David Fischer

PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA KOZLOVSKÁ STRÁŇ NA OBDOBÍ 1. 1. 2014 31. 12. 2024. Mgr. David Fischer PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA KOZLOVSKÁ STRÁŇ NA OBDOBÍ 1. 1. 2014 31. 12. 2024 Zpracoval: NaturaServis, s.r.o.: Ing. Radim Paulič Mgr. David Fischer V Litvínově: 27. 6. 2014 1. Základní údaje o zvláště

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM JELENÍ PŘÍKLAD TVORBY ÚSES PŘI ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD

REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM JELENÍ PŘÍKLAD TVORBY ÚSES PŘI ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM JELENÍ PŘÍKLAD TVORBY ÚSES PŘI ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD Doc. Ing. Antonín BUČEK, CSc. 1, Ing. Tomáš MINX, Ph.D. 2, Prof. Ing. Jaroslav SIMON, CSc. 2 Ústav lesnické botaniky, dendrologie

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4 Sada číslo 1 Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity:

Více

PSM08_ZZ_w.doc str. 1. Název projektu: Rozvoj Pozemkového spolku Meluzína v roce 2008

PSM08_ZZ_w.doc str. 1. Název projektu: Rozvoj Pozemkového spolku Meluzína v roce 2008 PSM08_ZZ_w.doc str. 1 MÍSTO PRO PŘÍRODU Závěrečná zpráva o projektu Národní program ČSOP Název projektu: Rozvoj Pozemkového spolku Meluzína v roce 2008 číslo projektu: 320805 1. Údaje o žádající organizaci

Více

Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov- Zubří

Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov- Zubří Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov Zubří Ing. Zdeněk Both, Ph.D., doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. OSEVA PRO s.r.o., o.z. Výzkumná stanice travinářská RožnovZubří OSEVA vývoj a výzkum

Více

Bílý květ. Heřmánek lékařský kvete od května do září a dorůstá výšky 15 až 50 cm.

Bílý květ. Heřmánek lékařský kvete od května do září a dorůstá výšky 15 až 50 cm. Bílý květ Heřmánek lékařský kvete od května do září a dorůstá výšky 15 až 50 cm. Květ heřmánku připomíná známou sedmikrásku obecnou, ale rostlina je mnohem větší a rozvětvenější. U heřmánku lékařského

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie nejjižnější části Plánického hřebene

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie nejjižnější části Plánického hřebene JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH FAKULTA PŘÍRODOVĚDECKÁ KATEDRA BOTANIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristickofytogeografická studie nejjižnější části Plánického hřebene Školitel: Ing. Milan Štech, PhD.

Více

Putování pražskými pralesy

Putování pražskými pralesy Putování pražskými pralesy Zkuste projít drsnou divočinou pražských pralesů! Najdete jich tu hned několik desítek a vlastně to většinou nejsou pralesy, protože jejich stáří bývá do sta let. Vyznačují se

Více

dřevina kusy kontejner Abies 10 10l 20 cm 400 Kč Abies 4 10l 45 cm 400 Kč Abies alba 15 2l 45 cm 100 Kč Abies firma 450 60 cm 200 Kč Abies lasiocarpa

dřevina kusy kontejner Abies 10 10l 20 cm 400 Kč Abies 4 10l 45 cm 400 Kč Abies alba 15 2l 45 cm 100 Kč Abies firma 450 60 cm 200 Kč Abies lasiocarpa Abies 10 10l 20 cm 400 Kč Abies 4 10l 45 cm 400 Kč Abies alba 15 2l 45 cm 100 Kč Abies firma 450 60 cm 200 Kč Abies lasiocarpa 5 1,5l 40 cm 70 Kč Acebia 25 1 l 40 Kč Acer campestre 215 2l 100 cm 100 Kč

Více

Projekt Nový prales. Jan Kolmačka Richard Mudrák Roman Šefr Dominik Skočovský

Projekt Nový prales. Jan Kolmačka Richard Mudrák Roman Šefr Dominik Skočovský Projekt Nový prales Jan Kolmačka Richard Mudrák Roman Šefr Dominik Skočovský Co je to prales? Prales ve volnějším pojetí je člověkem v podstatě neovlivněný les, kde druhová skladba a prostorová struktura

Více