PRAHA a EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI METODIKA

Transkript

1 METODIKA Projekt Měřím, měříš, měříme aneb měřitelné veličiny kolem nás má studentům ukázat význam měření v každodenním životě. Právě praktické zaměření projektu má být hlavní motivací, která udrží zájem studentů o práci na projektu. Metodika zahrnuje tyto kapitoly: 1. Seznámení studentů s projektem 2. Zapojené třídy 3. Fáze projektu 4. Rozvíjení klíčových kompetencí 5. Dotazník ke zjišťování klíčových kompetencí 6. Karta studenta 7. Rozdělení rolí v týmu, dotazník ke zjištění stylu učení a rolí v týmu 8. Postupy při vytváření pracovních listů 9. Projektové vyučování práce ve skupinách 10. Motivace studentů a jak ji udržet 11. Komunikace v týmu, diskuse 12. Zpětná vazba pro studenty 13. Hodnocení projektu a) hodnocení pedagogy b) úpravy pracovních listů v obou osách c) hodnocení projektu studenty d) hodnocení jednotlivých akcí studenty e) vyhodnocení dotazníku ke zjišťování klíčových kompetencí 14. Závěry 1

2 Seznámení studentů s projektem Úvodní seznámení studentů s projektem provedou jednotliví vyučující v návaznosti na obsah ŠVP daného předmětu. Z níže uvedené tabulky (Tab. 1 - zapojené třídy) je zřejmé, která ze zapojených tříd se účastní projektové osy Kondice, která projektové osy Okolí školy, které třídy budou zpracovávat dokumentaci a které budou vyhodnocovat celkové údaje získané při měření. Pro úvodní seznámení studentů s projektem je doporučeno zvolit myšlenkovou mapu. Výhodou této metody je rozpoznání klíčových pojmů tématu, vyznačení souvislostí mezi myšlenkami a vytvoření smysluplné struktury. Tato struktura později pomůže studentům při plánování postupu měření. Vytváření myšlenkové mapy je vhodné demonstrovat nejprve společně s celou třídou na nějakém obecném pojmu souvisejícím s tématem. Např. se studenty, kteří budou zpracovávat osu Okolí školy provede vyučující vytvoření myšlenkové mapy k základnímu pojmu Fyzika. Později při práci ve skupinách si každá skupina vytvoří myšlenkovou mapu na téma Měření - okolí školy. Z jednotlivých map po diskuzi studenti sestaví strukturu k pojmu Měření okolí školy. Již v této fázi je zřejmé, která skupina upřednostňuje daný typ měření. Tím, že si studenti vyberou téma, které je jim nejbližší, budou pracovat se zaujetím. Později si po prezentaci výsledků všech skupin vyberou další úkol, který je u ostatních skupin zaujal. 2

3 Zapojené třídy Třída - vyučující Mareš Marešová Sixtová Žďárská Janýr Vančurová Počet I1.B Práce s daty 11 I1.P Kondice 29 T1.A Kondice 30 T1.B Okolí školy 30 I2.A Okolí školy Video, foto 28 I2.B Okolí školy Kondice Video, foto 24 I2.P Kondice 15 T2.B Kondice 23 I3.A Kondice 26 I3.B Okolí školy Kondice 25 I3.P Kondice 12 T3.A Kondice 27 T3.B Kondice 27 Celkem 307 Projekt je veden mezioborově, zasahuje do více předmětů. Rozsah zapojení v jednotlivých předmětech závisí na studijním oboru, ve kterém student studuje. Je rozdíl mezi studentem oboru Autotronik (T) a studentem oboru Informační technologie (I). Liší se vyučované předměty i rozsah ŠVP podobných předmětů. Podle jednotlivých předmětů chceme dosáhnout těchto cílů: 3

4 Základy přírodních věd chápe základní zákonitosti a poučky aplikuje je z teorie do praxe zpracovává nová témata, samostatně hledá nové zdroje informací Matematika chápe postupy zpracování většího množství dat - statistika chápe funkční závislosti, umí je popsat matematické funkce chápe a používá matematické dovednosti při fyzikálních výpočtech Informační a komunikační technologie vyhledává informace o jednotlivých veličinách, jejich významu, rozsahu měřených hodnot provádí zpracování většího množství dat Multimedia a video sbírá a třídí materiál, fotí a natáčí umí zpracovat materiál, sestříhat, ozvučit Český jazyk a literatura při hledání informací pracuje s různými zdroji a formami textů popisuje přednášky a exkurze 4

5 Fáze projektu V rámci projektu je možné řešit dlouhodobý úkol v průběhu celého školního roku nebo jen kratší úlohy k dílčím tématům. 1. motivační Nejdůležitější podmínkou projektového vyučování je vnitřní motivace žáka, jeho vlastní přijetí úkolu, touha vyřešit daný problém a dovršit projekt až do fáze konečného produktu. Největšími motory motivace jsou především smysluplnost úkolu, výsledný produkt projektu a jeho veřejná prezentace. Tato fáze zahrnuje seznámení studentů s projektem, motivační videa, první exkurze, problémové úlohy a především stanovení cíle. Učitel: Vysvětluje, motivuje, vytváří podmínky pro diskusi. Student: Diskutuje, přemýšlí, vstřebává nové dojmy a myšlenky. 2. přípravná = fáze třídění informací a mapování tématu Studenti se rozdělí do skupin, doporučujeme losování. K danému tématu si studenti vytvoří ve skupinách myšlenkové mapy, sepíší si pojmy a zvýrazní souvislosti mezi nimi. Potom si skupiny své výsledky porovnají, diskutují a vytvářejí společnou myšlenkovou mapu, která poslouží ke stanovení a upřesnění cíle jejich práce. Součástí této fáze je vyplnění dotazníků o kompetencích, dotazníků o rolích v týmu a následně vyplnění výsledků těchto dotazníků do karty studenta. V této fázi po rozdělení do skupin se studenti dohodnou na pravidlech týmové práce, jako je například pravdomluvnost, naslouchání, neshazování se, zapojení všech, důvěra, atd. Tato pravidla si sepíší. Studenti si rozdělí role v týmu, mohou vycházet ze svých pocitů a zkušeností a také z výsledků dotazníků. Učitel: Vysvětluje, uvádí příklady. Student: Přemýšlí, diskutuje, zapisuje si své myšlenky do myšlenkové mapy. Hodnotí své dovednosti v dotaznících. Stanoví pravidla pro práci ve skupinách. Ujme se své role ve skupině. 3. stanovení postupu V této fázi projektu studenti vyhledají všechny dostupné informace k vybranému problému v odborné literatuře, na internetu, v časopisech, dále vyhledají videa a filmy. Zapisují si vše do pracovních listů sami si zvolí jeho formu tabulka, pavouk, strom. Studenti mají problému porozumět, zjistit vše, co můžou sledovat a měřit, jaké přístroje k tomu mohou použít a jaké mají k dispozici. Podle zájmu si 5

6 studenti rozdělí práci a konkrétní měření mezi skupiny. Každá skupina si naplánuje postup práce, co budou měřit, za jakých podmínek, jak často. Učitel: Koordinuje a sleduje žáky, případně je motivuje a povzbuzuje vhodnými otázkami. Student: Zjišťuje všechny dostupné informace, třídí, plánuje postup práce. 4. realizace vlastní měření Podle vlastních plánů studenti provádějí měření, hodnotí výsledky, mění vstupní podmínky měření a měření opakují. Učitel: Má roli konzultanta, nechává studenty pracovat samostatně. Student: Pracuje ve skupině, skupina je samostatná, sama rozhoduje o míře využití učitele jako konzultanta. 5. reflexe Tato fáze zahrnuje zpětnou vazbu pro studenty i učitele zapojené v projektu a dále prezentaci výsledků. Částečně probíhá již v průběhu projektu a především motivační úlohu. Prezentace probíhá na úrovni třídy nebo před ostatními třídami zapojenými do projektu. Dále bude prezentace rozšířena na prezentaci před veřejností: rodiči, při náboru nových žáků Dny otevřených dveří, Schoola Pragensis, atd. Forma prezentace je dvojí: pasivně na webových stránkách projektu a dále aktivně před obecenstvem. Vyvrcholením prezentace práce na projektu a výsledcích projektu bude závěrečná prezentace před veřejností. Zpětnou vazbu studentům i učitelům poskytne vývoj výsledků v dotaznících, sebehodnocení studentů i hodnocení jednotlivých aktivit projektu studenty. Učitel: Pokládá otázky, shromažďuje odpovědi, směřuje studenty ke smysluplnému sebehodnocení. Vede studenty při přípravě podkladů pro prezentaci výsledků projektu. Student: Provádí sebehodnocení, hodnotí aktivity projektu. Připravuje si podklady pro prezentaci výsledků, zpracovává výsledky, na jejich základě hodnotí. Dokumentování jednotlivých kroků tohoto postupu bude zpracováno opět podle této metodiky. Výsledek dokumentaristiky se stane motivací a zpětnou vazbu pro další úlohy a měření ostatních skupin. Zpracování výsledků se děje opět podle metodiky projektového vyučování. Výsledky zpracování dat tvoří zpětnou vazbu, studenti posoudí, proč jsou takové a jak by změna vstupních parametrů ovlivnila výsledky dalších měření. 6

7 Rozvíjení klíčových kompetencí Naši absolventi se budou nejvíce uplatňovat v technických profesích. Z naší školy odcházejí vybaveni IT dovednostmi a znalostí angličtiny, což jsou kompetence, které jsou považovány za samozřejmé u všech maturantů. Proto jsme při stanovování klíčových kompetencí žáků, vycházeli z potřeb budoucích zaměstnavatelů a z průzkumu jejich požadavků na připravenost absolventů ( - NÚOV). Pro zaměstnavatele jsou nejdůležitější tyto klíčové kompetence budoucích uchazečů o zaměstnání: Schopnost pracovat v týmu Samostatné rozhodování Schopnost řešit problémy Prezentační dovednosti Komunikační dovednosti Všechny tyto kompetence budou mimo jiné rozvíjeny při projektovém vyučování. Pro posouzení, jak se nám daří klíčové kompetence žáků rozvíjet, si musíme vytvořit a stanovit kritéria, podle kterých budeme schopni jejich úroveň posoudit. Jedním z hlavních kritérií bude sebehodnocení žáků. V rámci sebehodnocení pomůžeme studentům zjistit jejich schopnosti a povedeme je k rozvíjení těchto schopností. Formou dotazníku zjistí studenti úroveň svých kompetencí za začátku projektu, pak zhruba v polovině projektu a na závěr projektu. Oproti klasické výuce mohou studenti v projektu uplatnit a projevit i dosud méně zřejmé či využívané kompetence. Všechny výsledky sebehodnocení studentů se budou zaznamenávat do Karty studenta. Studenty chceme připravit pro život, profesní i osobní. Chceme v nich probudit zájem o dění kolem nich, o jejich obor, o přírodovědné předměty s návazností na technické předměty. Cílem projektu je rozvíjet u studentů tyto klíčové kompetence: Kompetence k učení vyhledává a třídí informace potřebné k měření, pracuje s různými zdroji seznamuje se s novými pojmy, umí je používat, hledá širší souvislosti uvědomuje si význam měření pro reálný život samostatně pozoruje a experimentuje, výsledky porovnává kriticky hodnotí výsledky své práce, odhalí překážky, naplánuje jejich odstranění 7

8 Kompetence k řešení problémů rozpozná problém, volí vhodné postupy jeho řešení, samostatně přistupuje k řešení problému využívá vlastní úsudek přijímá zodpovědnost za svá rozhodnutí i činy řeší konfliktní situace a poučí se z nich pro další stejné nebo podobné situace Kompetence komunikativní formuluje své myšlenky a názory v logickém sledu rozpoznává různé typy textů, obrázků a grafů aktivně naslouchá druhým, porozumí jim vyjadřuje zdvořilý nesouhlas Kompetence sociální a personální aktivně se zapojuje do práce ve skupinách, pochopí práci v týmu, spoluvytváří pravidla pro práci ve skupině respektuje individualitu jedince přijímá roli podle potřeb týmu i jednotlivce přispívá k diskusi naslouchá druhým a respektuje jejich právo na vlastní názor, oceňuje zkušenosti druhých Kompetence občanská rozhoduje se zodpovědně v dané situaci, dle svých možností poskytuje pomoc je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo ni respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se s ohledem na ochranu zdraví Kompetence pracovní používá měřicí zařízení či dokumentační techniku, bezpečně a účinně hodnotí výsledky své práce z hlediska funkčnosti, správnosti, významu pro společnost, ale i z hlediska ochrany zdraví, životního prostředí plní své povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné pracovní podmínky 8

9 Dotazník ke zjišťování kompetencí studentů I. Kompetence k učení 1) Pokud narazím na pojem (slovo), který neznám, vyhledám si ho (a) Vždy (b) Většinou (c) Málokdy (d) Nikdy 2) Když se seznámím s novým pojmem, snažím se jej spojit s tím, co již znám (a) Rozhodně ano, mám rád logické souvislosti (b) Spíš ano, líp se ho naučím nebo zapamatuji (c) Spíš ne, nejde mi to (d) Rozhodně ne, nechápu, k čemu by to bylo dobré 3) Najít význam nového slova (na internetu, v encyklopedii, v učebnici apod.) (a) Umím sám (sama) (b) Umím s pomocí (c) Neumím, ale snažím se (d) Neumím, ani se nesnažím 4) Když sleduji provádění pokusu (a) Rád (a) bych se zapojil (a) (b) Zapojil (a) bych se, ale obávám se, zda to zvládnu (c) Stačí mi pokus sledovat (d) Nechci ho sledovat 5) Rád (a) zkouším nové věci a experimentuji (a) Velmi mě to baví (b) Docela mě to baví (c) Moc mě to nebaví (d) Nebaví mě to vůbec 6) Když se mi při práci či studiu něco nedaří (a) Vymyslím jiný postup práce (b) Snažím se vymyslet jiný postup práce, event. požádám někoho o pomoc (c) Použiji postup někoho jiného (d) Nechám to být 9

10 7) Zjistím, že jsem udělal (a) něco špatně (a) Pokaždé hledám, kde jsem udělal (a) chybu, abych ji mohl (a) odstranit (b) Téměř vždy hledám, kde jsem udělal (a) chybu, abych ji mohl (a) odstranit (c) Občas se snažím najít chybu a opravit ji (d) Vůbec se nesnažím najít chybu, neřeším to II. Kompetence k řešení problémů 8) Pokud mám řešit nějaký problém a) Vrhnu se do jeho řešení se zájmem b) Snažím se jej vyřešit co nejlépe c) Když musím tak to udělám d) Vyhnu se mu obloukem 9) Problémové úlohy nejraději řeším (a) Ve skupině (b) Ve dvojici (c) Sám (a) (d) Vůbec je neřeším, raději se přiživím u druhých (opíšu výsledky) 10) Úlohy, ve kterých můžu použít vlastní úsudek (a) Mám nejraději (b) Nevadí mi (c) Raději se jim vyhnu (d) Vyhýbám se jim 11) Pokud nastane v mém okolí konfliktní situace (a) Hned se do ní zapojím a pomáhám jí řešit (b) Chvíli se orientuji a pak zasáhnu, i když se mě netýká (c) Raději se konfliktu vyhnu a jen ho sleduji (d) Okamžitě mizím, abych se nemusel (a) zapojit a aby se vše neobrátilo proti mně 12) Každá konfliktní situace, kterou jsem zažil (a) (a) Je pro mě velkým ponaučením, abych příště věděl (a), co mám dělat (b) Beru ji jako další zkušenost, která se někdy může hodit (c) Nechává mě klidným (klidnou)/ Beru ji jako běžnou součást života (d) Je pro mě velkým stresem 10

11 III. Kompetence komunikativní 13) Pokud mám vyjádřit svoje myšlenky a názory (a) Nemám s tím problém, vyjadřuji se logicky, jde mi to hladce (b) Když mám čas si vše promyslet, zvládnu to a má to hlavu a patu (c) Musím si to promyslet, ale nejde mi přesně vyjádřit, co chci (d) Dělá mi to velké problémy, i když mám dost času na rozmyšlenou 14) Různé články, zprávy a texty čtu (a) Hodně rád (a), baví mě se dozvědět něco nového (b) Docela rád (a), alespoň se dozvím něco nového (c) Dost nerad (a), dělá mi problémy je číst (d) Dělá mi to velké problémy je číst, vyhýbám se jim 15) Texty s hodně obrázky (a) Mám moc rád (a), jsou pro mě pěkně přehledné (b) Docela je mám rád (a) (c) Spíš je nemám rád (a), hůř se v nich orientuji (d) Nemám je rád (a), ztrácím se v nich 16) Texty s různými typy grafů (a) Mám moc rád (a), jsou pro mě pěkně přehledné (b) Docela je mám rád (a) (c) Spíš je nemám rád (a), moc se v nich nevyznám (d) Vůbec je nemám rád (a), jsou pro mě nesrozumitelné 17) Při rozhovoru s druhými lidmi (a) Pečlivě poslouchám a nechám vždy druhé říci, co chtějí (b) Snažím se soustředit na to, co říkají, ale nevydržím to celou dobu (c) Skáču jim do řeči, abych mohl (a) hned říci, co chci já (d) Raději mluvím já, proto je moc neposlouchám, chci se prosadit 18) Během rozhovoru s druhými lidmi (a) Vždy rozumím tomu, co říkají, nedělá mi to žádné potíže (b) Skoro vždy rozumím tomu, co druzí říkají (c) Často druhým nerozumím, co říkají (d) Nikdy nerozumím tomu, co druzí říkají 11

12 19) Pokud s někým nesouhlasím (a) Slušně a klidně mu vysvětlím, že se mýlí (b) Snažím se mu nějak vysvětlit, že se může mýlit (c) Hned mu dám najevo svůj nesouhlas (d) Snažím se prosadit svůj názor za každou cenu IV. Kompetence sociální a personální 20) Při skupinové práci (a) Jsem vždy aktivní (b) Jsem téměř vždy aktivní (c) Často se nezapojím (d) Rád (a) se vezu a nic nedělám 21) Při práci v týmu (a) Vždy se chopím nějaké práce (b) Chvilku mi trvá, než se zapojím (c) Často nevím, jak se zapojit a čekám, že mi někdo řekne, co mám dělat (d) Nechci se zapojit, raději se všemu vyhnu 22) Pravidla týmové práce (a) Rád (a) spoluvytvářím (b) Docela mě baví je spoluvytvářet (c) Nebaví mě je tvořit (d) Nemám rád (a) žádná pravidla, vadí mi 23) Každý člověk je osobnost, kterou je potřeba respektovat (a) Ano, v každé situaci (b) Skoro vždy (c) Spíš ne (d) Rozhodně ne 24) Do diskuse (a) Zapojuji se vždy a rád (a) (b) Nedělá mi problém se zapojit (c) Zapojím se jen, když musím (d) Nezapojuji se 12

13 25) Každý člověk má právo vyjádřit svůj názor k danému problému (a) Ano, rozhodně (b) Spíš ano (c) Spíš ne (d) Rozhodně ne 26) Zkušenosti druhých lidí (a) Hodně mě zajímají, rád (a) je přejímám (b) Docela mě zajímají, rád (a) se přiučím (c) Vyslechnu je, ale udělám si, co chci sám (sama) (d) Odmítám je, mám rád (a) vlastní zkušenosti V. Kompetence občanská 27) V každé situaci (a) Vždy si vím rady a umím se zodpovědně rozhodnout (b) Skoro vždy si vím rady a umím být zodpovědný (c) Skoro nikdy si nevím rady a nevím, jak být zodpovědný (d) Nevím nikdy, jak se mám rozhodnout a nevím, jak být zodpovědný 28) Jsem si vědom (a) jaká mám práva a povinnosti ve škole i mimo ni (a) Rozhodně ano (b) Spíš ano (c) Spíš ne (d) Rozhodně ne 29) Když jsem v přírodě (a) udržuji čistotu a chovám se ohleduplně (b) Většinou se chovám ohleduplně (c) Záměrně neškodím (d) Jak se mi to hodí, dělám si v ní, co potřebuji bez ohledu na následky 30) Pro svoje zdraví dělám (a) Maximum žiji zdravě, sportuji, vybírám si jídlo a pití (b) Dost - snažím se žít zdravě, často sportuji (c) Moc ne jen občas si zasportuji (d) Nesportuji, jím a piji cokoliv 13

14 VI. Kompetence pracovní 31) S měřicími přístroji nebo počítači (a) Pracuji vždy podle instrukcí, abych je nepoškodil (a) (b) Pracuji skoro vždy podle instrukcí, občas si dělám, co chci, ale neničím je (c) Mám problém pracovat podle instrukcí, raději si dělám, co chci (d) Nerad pracuji podle instrukcí, nevadí, když se to zničí 32) Když něco dělám (a) Vždy chápu smysl toho, co a proč to dělám (b) Občas chápu smysl toho, co a proč to dělám (c) Spíš nechápu smysl toho, co a proč to dělám (d) Vůbec nechápu smysl toho, co a proč to dělám 33) Svoje povinnosti a závazky (a) Plním rád (a), bez problémů (b) Nevadí mi je plnit, ale občas mi dělá problém je dodržet (c) Mívám dost problémů, abych je splnil (a) a dodržel (a) (d) Nesnáším je, vadí mi je plnit 34) Když se mění podmínky práce (a) Vůbec mi to nevadí, mám rád (a) změnu (b) Občas mi to nevadí, sem tam změna je fajn (c) Dost mi vadí, když se musím přizpůsobovat novým činnostem (d) Nesnáším změny, nerad (a) se přizpůsobuji novým věcem 14

15 Vyhodnocení dotazníku: Dotazník bude mít digitální podobu. Studentům bude přístupný v systému IZDS (Informační, zabezpečovací a docházkový systém), se kterým běžně pracují. Za každou odpověď (a) se započítají 3 body, (b) se započítají 2 body (c) se započítá 1 bod (d) se započítá 0 bodů Ke každé skupině kompetencí se vyhodnotí příslušné otázky. Body se sčítají ke každé skupině kompetencí zvlášť. Výsledek tvoří procentuální hodnocení dosažených bodů vůči maximu v dané skupině. Tento výsledek si studenti zapíší do karty studenta. 15

16 Karta studenta KARTA STUDENTA JMÉNO PŘÍJMENÍ TŘÍDA Styly učení a týmová role Datum Výsledek Datum Výsledek Kompetence Datum Datum Datum Datum / k učení / k řešení problémů / komunikativní / sociální a personální / občanská / pracovní Karta studenta slouží k zaznamenávání výsledků dotazníkového šetření. Během projektu umožňují údaje na kartě studentovi i učiteli sledovat vývoj kompetencí studenta. 16

17 Rozdělení rolí v týmu Při práci ve skupině pracují studenti pokud možno samostatně. Učitel působí pouze jako pozorovatel a jeden z poskytovatelů zpětné vazby. Žáci při plnění úkolů v rámci skupinové práce zaujímají různé role, které nejvíce odpovídají jejich schopnostem a dovednostem. Během jednoho nebo více různých úkolů mohou žáci přecházet z jedné role do druhé. Každý žák však přirozeně inklinuje k určitým typům rolí, které jsou pro něj přirozené. Ke zjištění, jaké role jsou pro daného žáka nejpřirozenější, slouží různé testy. Pro naše potřeby jsme si vybrali dotazník pro zjištění stylů práce, se kterým úzce souvisí i role v týmu. Dotazník na určení stylů práce a rolí v týmu Studenti se v dotazníku budou zabývat otázkou: Jak se vlastně učím? Jaký styl práce mi vyhovuje? Jakou roli v týmu můžu hrát nejlépe? Postup: 1) Namnožte pro žáky dotazník Styly práce a týmové role. 2) Instrukce k vyplnění: a) Čas k vyplnění: min. b) V každé řádce (A-F) vidíte čtyři výroky. c) Seřaďte výroky. Výrok, který nejvíce odpovídá vašemu založení, ohodnoťte čtyřmi body, druhý v pořadí třemi, další dvěma, a nejméně vyhovujícímu dejte jeden bod. d) Hodnoťte pouze celými body. e) Body doplňte do příslušných sloupců. Do poslední řádky napište celkový součet bodů v jednotlivých sloupcích. 3) Vyhodnocení: Vašemu stylu práce a roli v týmu podle čísla sloupce s nejvyšším počtem bodů odpovídá: a) I: typ fyzický, praktický, nestrukturovaný; nepotřebuje ke své práci stanovit řád; je to typ otevřený, pátravý (zkoumající) v týmu patří k tahounům, realizátorům, vyhledávačům zdrojů b) II: typ nápaditý, nestrukturovaný; nepotřebuje ke své práci stanovený řád; je to typ otevřený, přemýšlivý, umělecký, bohémský, lidský v týmu mívá roli iniciátora, inovátora 17

18 c) III: typ strukturovaný praktický, disciplinovaný, pracovitý, precizní v týmu mívá roli realizátora, kompletovače, dotahovače d) IV: typ přemýšlivý, strukturovaný (rád pracuje podle stanoveného řádu); je to typ akademický, rozumný, zaměřený na výzkum v týmu mívá roli vyhodnocovače, koordinátora 4) Na závěr studenti diskutují o tom, co se o sobě dozvěděli nového, jestli jejich očekávání souhlasí s výsledky testu. 5) Studenti si zapíší výsledky testu do své karty. Výrok Body Výrok Body Výrok Body Výrok Body A Rád řeším problémové úlohy Rád diskutuji o věcech s druhými Rád se zapojuji do praktických činností Rád čtu B Rád nalézám odpovědi bez pomoci ostatních Hodně používám svou představivost Jsem rád, když je přesně řečeno, co máme dělat Velmi rád pracuji sám C Mám hodně nápadů Rozumím tomu, jak se lidé cítí Rád dělám jednu věc po druhé Rád zjišťuji informace z knih a jiných pramenů D Rád si vyzkouším své nápady, i když si druzí mohou myslet, že jsou podivné Rád v aktivitách využívám hraní hereckých rolí, obrázky a hudbu Jsem rád, když je úkol dobře zorganizovaný Zvažuji různé myšlenky E Rád přicházím na to, jak věci fungují Jsem rád, když je moje práce zábavná Všímám si detailů Velmi rád dělám písemné úkoly F Jsem ráda, když je mé úsilí ohodnoceno Jsem rád, když je má práce o lidech Rád dělám věci správně Pečlivě si své učení organizuji Hodnocení I II III IV 18

19 Postupy při vytváření pracovních listů Při přípravě a plánování vlastního měření mohou studentům pomoci pracovní listy připravené vyučujícími. V pracovních listech je studentům předložen problém k řešení. Při vyplňování pracovních listů jsou studenti vedeni návodnými otázkami ke zjišťování informací, ke stanovení postupu měření i k hodnocení výsledků své práce. V rámci projektového vyučování ponechme studentům dostatek prostoru pro vlastní nápady a tvořivost. Pracovní listy vedou studenty k odpovědi na základní otázky, které při řešení problému vyvstanou. Obecně tyto otázky můžeme podle fází formulovat takto: vymezení problému: Čeho chceme dosáhnout? Co budeme měřit? shromáždění informací: Co potřebujeme vědět, abychom problém vyřešili? Co už o tomto tématu víme? Kde takové informace získáme? vytvoření strategie: Jak můžeme problém řešit? Jaký postup a podmínky pro měření zvolíme? uplatnění strategie: Jak problém řešíme? Jaké hodnoty při měření získáme? sledování výsledků: Dosáhli jsme svého cíle? Co z výsledků práce plyne? Pro zapojení všech studentů je doporučena nejprve individuální příprava studentů při shromažďování informací v první části pracovních listů. Teprve přípravu měření, vlastní měření a vyhodnocení výsledků ve druhé části pracovního listu provádějí studenti ve skupinách. 19

20 Projektové vyučování práce ve skupinách Projektové vyučování nabízí velmi mnoho realizačních variant, nástrojů i výstupů. Čím se tato vyučovací metoda vyznačuje především? Je cílená, promyšlená a organizovaná Je intelektuální (teoretická) i ryze praktická Vyhovuje potřebám a zájmům žáků, ale též pedagogickému rozhodnutí učitele Je koncentrována kolem základní ideje, základního tématu Komplexně ovlivňuje žákovu osobnost Vyžaduje od žáka převzetí odpovědnosti za vlastní učení Je především záležitostí studentů, pedagog vystupuje především v roli konzultanta či partnera Nabízí celistvé poznání, zkoumá problém z různých úhlů pohledu Má praktické zaměření a směřuje k upotřebení v životě Výsledný produkt projektu posiluje smysl učení, důležité je i zaznamenávání průběhu procesu učení Je založen na týmové spolupráci studentů Propojuje život školy se životem obce, širší společnosti Projektová metoda z výše uvedených důvodů posiluje motivaci žáků a učí mimo jiné důležitým životním dovednostem: spolupracovat, diskutovat, formulovat názory, řešit problémy, tvořit, hledat informace atd. Při projektovém vyučování pracují studenti ve skupinách na společném řešení problému. Studenti svůj úkol ve skupinách prodiskutují a rozhodnou se mezi různými možnými postupy. Při plánování skupinové činnosti je vhodné začít jednoduše a strukturovaně (viz myšlenkové mapy). Velikost skupiny je dána počtem studentů ve třídě a počtem rozhraní Vernier, která máme při práci k dispozici. Podle výzkumu je ideální skupina se čtyřmi členy, mezi kterými probíhá dobrá komunikace a nikdo nezůstává stranou. V některých početnějších třídách bude nutné vytvořit skupiny po 6 studentech. Doporučujeme vytvoření skupin losováním. Přátelské skupiny domluvených kamarádů sice studentům nabízejí bezpečí, ale nerozvíjejí sociální dovednosti, které by se uplatnily při navazování vztahu s méně známými spolužáky. Losem také spíše vytvoříme skupiny se smíšenou úrovní schopností účastníků, které prospívají největšímu počtu studentů. Příklad, jak rozdělit studenty do skupin losováním: pojmy na řádcích patří k veličině uvedené v prvním sloupci. Studenti s pojmy z jednoho řádku patří do jedné skupiny. Pojmy rozstříháme. Studenti si je vylosují. Musí pochopit souvislost mezi pojmy a najít ostatní studenty, kteří k nim patří. 20

21 rychlost v m/s km/h limit rychloměr hmotnost m kg tuna q váhy čas t s min h hodiny síla F N kn Newton siloměr výška h metr km nadmořská pásmo Ze skupiny se snažíme vytvořit efektivní tým. K tomu studenti potřebují získat tyto dovednosti: schopnost chápat potřeby druhých a dávat jim prostor schopnost vyjádřit svůj názor schopnost naslouchat názoru druhých schopnost odpovídat, klást otázky, diskutovat, přít se a argumentovat. Pro dobrou funkci skupiny pomůžeme studentům uvědomit si výhody práce ve skupině a také studentům pomůžeme stanovit si ve skupině pravidla práce, termíny, kontrolu a sebekontrolu výsledků práce. Učitel si může vybrat, zda nechá role v týmu vyplynout přirozeně, nebo může role v týmu rozdělit předem, např. vedoucí, zapisovatel, zpravodaj, poradce, měřič apod. Učitel studentům vysvětlí i svou roli v poskytování pomoci, hodnocení a odměňování jejich skupinového snažení. Ideální je, pokud si skupina nakonec myslí: Dokázali jsme to sami! Při práci ve skupině mohou nastat a jistě nastanou problémy. Někteří studenti se práci ve skupinách mohou bránit. Pak je nejlepší začít práci ve dvojicích (např. porovnávání zjištěných informací v první části pracovních listů) a skupinově pracovat jen v kratších časových úsecích. Složení skupin během školního roku při práci na projektu můžeme obměňovat. Tím umožníme vytvoření nových vazeb a pracovních postupů. Obměnou také můžeme zabránit pasivní účasti některých studentů na práci skupiny. Problémy ve skupině mohou působit studenti přespříliš dominující a také studenti přespříliš plaší. Pomoci může začlenění dominantního studenta do extrovertní skupiny a začlenění plachého studenta do klidné skupiny. Dalším problémem se může stát vyžadování zvýšené pozornosti učitele některými členy skupiny. Vhodné je zavést pravidlo: Přijímám otázky pouze od skupiny. To znamená, že student musí nejprve položit svou otázku týmu. Pouze mluvčí týmu může o další pomoci jednat s jiným týmem. A teprve při neúspěchu takového postupu je dovoleno položit danou otázku učiteli jako otázku celého týmu. Cílem tohoto postupu je převést tým ze závislosti na učiteli ke skupinové nezávislosti. Jednoduše můžeme tento postup formulovat: Učitel pomůže jedině tehdy, když se studenti nejprve snaží pomoci si sami. 21

22 Motivace Nejdůležitější podmínkou projektového vyučování je vnitřní motivace žáka, jeho vlastní přijetí úkolu, touha vyřešit daný problém a dovršit projekt až do fáze konečného produktu. Učitel projekty plánuje, hledá témata, která jsou žákům blízká a promýšlí úkoly. Žák může volit z nabízených témat, v rámci tématu si sám stanovit svůj úkol. Vybírá si zdroje informací, hledá vlastní způsob zpracování úkolu, plánuje si čas, který bude muset činnostem věnovat, rozděluje si práci, vybírá pomůcky i spolupracovníky. Učitel žáka podporuje v motivaci, udržuje jeho zájem. Největšími motory motivace jsou především smysluplnost úkolu, výsledný produkt projektu a jeho veřejná prezentace. Příklady motivačních otázek a problémových úloh pro osu Kondice: Co to je výkonnost člověka, jak se projevuje? Jaké jsou ukazatele výkonnosti člověka? Jakými přístroji lze sledovat pohybové dovednosti - sílu, obratnost, vytrvalost, rychlost? Zjistěte, jaké jsou ukazatele výkonnosti u sportovců a nesportovců. Porovnejte kondici sportovců a nesportovců (kliky, sed-lehy, CMT). Co všechno můžeme změřit přístroji, abychom sledovali výkonnost člověka? Sledování růstu výkonnosti. Jak rychle se dá zvýšit výkonnost (nebo jakými prostředky)? Co můžu udělat pro zvýšení své výkonnosti? Co ovlivňuje výkon, jaké ukazatele se sledují, jak se dá ovlivnit výkon tréninkem? Příklady motivačních otázek a problémových úloh pro osu Okolí školy: Co si představujete pod pojmem čistý vzduch? Jak můžeme měřit dopadající sluneční záření? Jakými přístroji? Co jsou UV filtry? Jak odfiltrují UV záření různé materiály, barvy, krémy? Jaký význam má sledování zrychlení v různých směrech? Popište předložený graf a vysvětlete, jak se těleso při měření pohybovalo. Jaké jsou zdravotní limity hluku, CO2, osvětlení ve třídě? Jak se v průběhu vyučovací hodiny změní hodnoty CO2, O2, relativní vlhkosti vzduchu? 22