INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ

Transkript

1 INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ â Í S L O 4/2001 AKTUÁLNÍ TÉMA Certifikace podle norem ISO PERSONALISTIKA est let práce s lidmi NÁ PORTRÉT Henk Weijers ZAJÍMAV PRODUKT Olejové hydrogenáty LITVÍNOV Mûsto vpohybu

2 INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ â Í S L O 4/2001 â Í S L O 4/2001 OBSAH Table of Content AKTUÁLNÍ TÉMA Certifikace podle norem ISO PERSONALISTIKA est let práce s lidmi NÁ PORTRÉT Henk Weijers ZAJÍMAV PRODUKT Olejové hydrogenáty LITVÍNOV Mûsto v pohybu 3 Slovo úvodem An Introductory Word Ing. Miroslav Debnár fieditel pro v eobecné záleïitosti General Affairs Director EKONOMIKA 4 est let práce s lidmi Six years Working with People 6 Zajímavá ãísla Interesting Figures FOKUS 7 Certifikace podle norem ISO Certification According to ISO Standards 8 Ná portrét: Our Portrait: Henk Weijers Jazzman z Holandska Jazzman from the Netherlands Impressum: MAGAZÍN informaãní ãtvrtletník âeské rafinérské, a.s. Vydavatel: âeská rafinérská, a.s. ZáluÏí Litvínov VII ídí redakãní rada pfiedseda: Ing. Ale Soukup, CSc. vedoucí sekce vztahû s vefiejností Redakce: agentura Pressin tel. / fax: Fotografie: René Volfík, ZdeÀka Petroviãová a archiv âeské rafinérské Grafika: Antonín Votroubek Grafické studio a tisk: Scantypa s.r.o. Uzávûrka: Magazín je distribuován zdarma. Pfietisk cel ch ãlánkû i jejich ãástí je povolen jen se svolením redakce. Reg. zn. MKâR PETROLEUM 10 Olejové hydrogenáty - základ mazacích olejû Oil Hydrogenates - Basis of Lubricating Oil 12 Kaleidoskop Kaleidoscope FORUM 13 Linka du evní tísnû Mental Stress Helpline 14 Privatizace ãesk ch rafinérií a vznik âeské rafinérské Privatization of Czech Refineries and the Establishment of âeská rafinérská 16 Litvínov - mûsto v pohybu Litvínov - atown in Motion 17 Dostihové odpoledne âeské rafinérské âeská rafinérská Horse-racing Afternoon 18 Z na eho spoleãenského Ïivota From Our Social Life 19 VÏdy s úsmûvem Keep Smiling

3 4/2001 ÚVODNÍK VáÏení pfiátelé, ubûhlo pûl roku od mého nástupu do âeské rafinérské a musím konstatovat, Ïe to bylo období plné v zev anov ch situací nejenom uvnitfi firmy, ale zejména na trhu ropy a ropn ch produktû. V voj situace v leto ním roce, av posledních mûsících zejména, potvrzuje jedno ze základních pravidel trïní ekonomiky - pokud se chce udrïet na pici, tak nestaãí b t dobr pouze dnes, ale musí potvrzovat svoje kvality azlep ovat se pofiád, ato se t ãe bezezbytku jak jednotlivcû tak i firem. âeská rafinérská prochází siln mi otfiesy dne ního trhu se ctí. Pfies neobvykl konkurenãní tlak v na em regionu a mimofiádné události spojené s teroristick m útokem ve Spojen ch státech americk ch, které v raznû ovlivnily trh ropou aropn mi produkty, vedení na i spoleãnosti apfieváïná vût- ina na ich pracovníkû dokázali udrïet vysok standard v konû a efektivnû fie it neoãekávané situace. Mám na mysli zejména konzistenci a vûli na ich lidí pokraãovat v naplàovaní strategick ch cílû tj. zefektiv- Àovat fiídící procesy a optimalizovat organizaãní strukturu na v ech úrovních spoleãnosti. Jistû v ichni se zájmem sledujeme právû probíhající proces doprivatizace té ãásti na i spoleãnosti, která byla doposud ve vlastnictví státu. Aktuální indikace trhu signalizují, Ïe na e spoleãnost je vnímána potencionálními investory, a to vãetnû souãasn ch zahraniãních akcionáfiû, jako zdravá, prosperující spoleãnost s vysok m potenciálem v nosû pfií - tích období. Pfiirozenû toto vysoké hodnocení trhu je v sledkem nejenom prozíravého a efektivního fiízení spoleãnosti, n brï také odrazem kvality a potenciálu na ich pracovníkû, a v neposlední fiadû vysoké míry adaptace na moderní spoleãnost, která odpovídá nároãn m podmínkám souãasného trhu. Vûfime, Ïe nová vlastnická struktura âeské rafinérské pfiinese nové, pozitivní impulsy k jejímu dal ímu rozvoji. Pfieji Vám i Va im rodinám pfiíjemné proïití vánoãních svátkû a úspû - n vstup do roku Dear Friends, Six months have elapsed since I came to âeská rafinérská, and I must say that this has been aperiod full of challenges and new situations not only inside the company but especially on the crude oil and oil products market. Developments in this year have confirmed one of the fundamental rules of the market economy, namely that if you want to stay at the top you have to be good not only today but you have to keep proving your worth, improving your qualities. And this applies fully to both individuals and companies. âeská rafinérská has been coping with the shocks on today s market, coming out with flying colours. In spite of the unusual competitive pressures in our region and the extraordinary events connected with the terrorist attacks on the U.S.A., which greatly affected the crude oil and oil products market, the management of our company and an overwhelming majority of our employees have succeeded in maintaining high standards, coping efficiently with the unexpected situations. What I have in mind in particular is the consistency and the will shown by our people to continue meeting our strategic goals. Everyone has been following with interest the additional privatization of that part of our company still owned by the state. The current market indicators show that our company is perceived by potential investors, including our current foreign shareholders, as a healthy, prosperous company with high potential yields in the future. Naturally, such a positive evaluation of our company by the market not only results from a prudent and efficient management, but also reflects the quality and potential of our workers and - last but not least - a high rate of adjustment towards a modern company that lives up to the challenging conditions of the present-day market. We believe that âeská rafinérská s new ownership structure will bring new, positive impulses for its continued development. I wish you as well as members of your families an enjoyable Christmas holiday and a successful entry into the year Ing. Miroslav Debnár fieditel pro v eobecné záleïitosti General Affairs Director 3

4 EKONOMIKA âeská RAFINÉRSKÁ est let est let práce s lidmi Za uplynul ch est let se zmûnil i zpûsob práce. Dnes je typické fiízení jednotek z centrálních velínû, vybaven ch nejmodernûj í technikou (na snímku velín v rafinérii Litvínov). Chtûla bych vyuïít pfiíleïitosti, kterou jsem dostala, a pokusit se trochu poohlédnout za tím, co se v oblasti práce s lidmi podafiilo udûlat za necel ch est let fungování âeské rafinérské. Pamatujete si na tu dobu pfied esti lety? Mnoho lidí nevûfiilo, Ïe âeská rafinérská je firma, která má velké perspektivy. Vedoucí pracovníci se pokou eli vysvûtlovat zamûstnancûm, ktefií do firmy mûli b t pfievedeni z Chemopetrolu Litvínov a Kauãuku Kralupy, Ïe firma vydrïí, Ïe má perspektivu. Uspofiádali jsme i setkání s pracovníky, kde jsme se snaïili odpovídat na otázky spojené se vznikem spoleãnosti as tím, co to bude pro konkrétního zamûstnance znamenat. A 1. ledna 1996 jsme zaãali. Chybûla nám spousta lidí, mnoho odborn ch útvarû bylo rozdûleno apodstatné ãásti zûstaly v matefisk ch spoleãnostech, nebyli specialisté. NejenÏe nebyly urãité skupiny pracovníkû a specifické profese, ale pfiedev ím jsme postrádali dostatek lidí se znalostí angliãtiny, která se stala na mnoha místech jazykem pracovním. A proto jsme hledali pfiekladatele. âeho jsme ale mûli dostatek, to bylo mnoïství rûzn ch systémû, které spolu v mnoha ohledech moc nekomunikovaly. RÛzné systémy odmûàování pfievzaté z matefisk ch spoleãností, rûzné systémy úãetní vãetnû systémû na v poãet mezd, jiné systémy na vedení administrativy. 4

5 4/2001 EKONOMIKA Poãet zamûstnancû âeské rafinérské JUDr. Alena Stejskalová vede sekci lidsk ch zdrojû od samého vzniku âeské rafinérské. A pfiedev ím rûzné kultury. KaÏdá spoleãnost má svou vlastní, specifickou podnikovou kulturu. To je atmosféra ve firmû, rûzné zvyklosti, rituály, vûci, které se vyvíjejí spolu s existencí arozvojem spoleãnosti. KdyÏ jsem se zaãala potkávat s lidmi z Kauãuku, zaregistrovala jsem, Ïe na nûco jsou tfieba více citliví, Ïe v nûkter ch vûcech radûji volí jin zpûsob jednání, Ïe jsou zvyklí na jiné vûci neï já, která jsem byla zase ovlivnûna kulturou, jaká panovala ve spoleãnosti Chemopetrol. Dvû rûzné kultury, které se po léta vyvíjely akteré mûly vytvofiit novou kulturu, vûni spoleãnosti. A pfii li zástupci akcionáfiû, pfii- li expatrioti. Zcela jiné pohledy na urãité vûci, zcela jiné pfiístupy k nûkter m problémûm, jin zpûsob fiízení a komunikace. Situace byla o to zajímavûj í, Ïe expatrioti pfiedstavovali a pfiedstavují nejen rozdílné podnikové kultury, ale jsou to zároveà vesmûs lidé jiné národnosti, kde vznikají dal í odli nosti. Asi pro v echny zúãastnûné to bylo pouãné poznání, Ïe lidé jsou rûzní. V ichni jsme se museli nauãit vût í toleranci, sna- Ïit se pochopit jednání jin ch lidí, vcítit se do zpûsobu uvaïování toho druhého. Na e spoleãnost funguje témûfi est let. V oblasti personalistiky apráce s lidmi se udály veliké zmûny. Podafiilo se zavést jednotn zpûsob odmûàování v ech zamûstnancû, HAY systém, kdy pfii urãování mzdové politiky spoleãnosti se srovnáváme s cel m pracovním trhem âeské republiky. Je zaveden systém hodnocení zamûstnancû, kter má pfiedev ím zamûstnanci poskytnout zpûtnou vazbu o tom, jak jej vidí jeho nadfiízen, kde vidí jeho silné stránky akde hledat pfiíleïitosti pro zlep- ení. Existuje mnoho politik asmûrnic, které byly ve spoleãnosti zavedeny, i kdyï ne se v emi kaïd zamûstnanec pfiijde do kontaktu. Jde napfi. o pravidla pro vysílání zamûstnancû na zahraniãní cesty, o zpûsoby oceàování mimofiádn ch pracovních v konû aïivotních jubileí, o vzdûlávání apod. Dnes jiï nemusíte smûrnice ajiné vnitfiní normy hledat po anonech, ale najdete si aktuální verzi pomocí poãítaãe. Elektronické pfiedávání informací by pak mohlo b t zcela samostatnou kapitolou tohoto ohlédnutí. Snad se mnou budete souhlasit, Ïe se mûïeme pochlubit i na- ím projektem Centra pro znovuzapojení do pracovní ãinnosti. AÈ je skuteãnost nadbyteãnosti a nutnosti restrukturalizace jakkoli nepfiíjemná, podafiilo se zrealizovat nadstandardní program péãe o uvolnûné zamûstnance, kter nemá v okolí konkurenci. V e samozfiejmû bylo úzce spojeno s dosavadními dobr mi podnikatelsk mi v sledky spoleãnosti. V mnoha oblastech platí, Ïe nic není stálé anapofiád. A zcelajistû to platí v oblasti práce s lidmi. KaÏd ãlovûk je jin, kaïd si zaslouïí b t posuzován jako individualita. Co bylo více ãi ménû vyhovující pfied 5-6 lety, jiï vûbec nemusí odpovídat zmûnûn m podmínkám. Musíme tedy systémy opravovat, zlep ovat, pfiipravovat nové. Jedním z pfiíkladû mûïe b t systém v hod pro zamûstnance Paleta. KdyÏ se nám ho podafiilo poprvé zavést, byl pfiijat s nad ením, adokonce se domnívám, podle reakcí zamûstnancû, Ïe témûfi v emi. Chtûli jsme, aby systém byl co nejlep í hned pfii startu, a tak jsme zafiadili v echny v hody, které pfiicházely v úvahu. O to tûï í bylo pak vymyslet, ãím bychom mûli obohatit na i nabídku na kaïd dal í rok. Chceme pfiicházet s nov mi moïnostmi jako je vzdûlávání pomocí poãítaãe, chceme nabízet zamûstnancûm informace pomocí intranetu apod. Prostû v ude platí, Ïe musíme jít dál. Za hezkou tradici (pokud se dá nûco nazvat tradicí jiï po pár letech) lze povaïovat i spoleãná setkání zamûstnancû spoleãnosti ajejich rodinn ch pfiíslu níkû. Je pravdou, Ïe na e akce jsou nároãné co do potfiebného prostoru a co do organizace, ale jsou pfiíjemn m zpestfiením. KdyÏ poprvé padl od jednoho z na ich zahraniãních fieditelû nápad, Ïe bychom mûli udûlat piknik a Ïe u nich se to dûlá pro v echny zamûstnance a jejich rodinné pfiíslu níky najednou, aby se se li, pohovofiili, strávili spolu nûjak ãas, tak upfiímnû fieãeno, vûbec jsme si nedovedli pfiedstavit, kam pozvat tisícovku lidí ajak to vûbec zorganizovat. Dneska je to jiï standardní aktivita, kterou oceàují jak zamûstnanci, tak management. JUDr. Alena Stejskalová vedoucí sekce lidsk ch zdrojû Six Years Working with People Let us look back at what has been accomplished in human resources management over the almost six years existence of âeská rafinérská. Six years ago many people doubted whether âeská rafinérská had any prospects as a company. Its top managers were explaining to the rank and file employees who were to be transferred from Chemopetrol and Kauãuk that the company definitely had a future. And on January 1, 1996 we really got started. There was a widespread shortage of employees. Not only of specific groups of workers and specific professions but primarily we lacked people with aworking knowledge of English, the company s official language of communication. On the other hand, we had a lot of different systems in place, which in many respects failed to communicate between one another. And what was most important: there were two different cultures which had been developing differently for years and which were now expected to be merged into anew corporate culture. Furthermore, shareholders representatives emerged. The overall situation was all the more interesting that the expatriates working here represented not only different corporate cultures but also came from different nationalities. Each and every one of us had to learn greater tolerance. Over the past almost six years, sweeping changes have been made in human resources management. We have succeeded in introducing a unified system of employee remuneration, the HAY system. While fixing our wages policy, we compare ourselves with the entire labour market in the Czech Republic. A system of employee evaluation is also in place. There are many policies and directives, for instance on sending employees on business trips abroad, on the mode of rewarding exceptional work performances and jubilees, on training and education etc. We can also boast of our own project known as the Re-employment Centre. We have managed to implement an above-average programme aimed at providing care for employees made redundant, a project that is second to none. But nothing is permanent and nothing is for good. Seen in this light, our systems have to be corrected and improved, new ones have to be prepared. A case in point is the Paleta system offering advantages to our employees. Already during its start-up, all the possible advantages and benefits were incorporated. As a result, it was all the more difficult to enrich our offer each year. We would like to come up with new topics such as education through computer, information provided on intranet etc. Meetings of âeská rafinérská employees and their family members may also be seen as events that have established a very nice company tradition indeed. 5

6 EKONOMIKA âeská RAFINÉRSKÁ ZAJÍMAVÁ âísla Podle neauditovan ch v sledkû dosáhla âeská rafinérská za devût mûsícû roku 2001 zisku pfied zdanûním 569 miliónû Kã pfii obratu 35,3 miliardy Kã. Pro srovnání, zisk pfied zdanûním za devût mûsícû roku 2000 ãinil miliónû Kã pfii obratu 36,9 miliardy Kã. Za tfietí ãtvrtletí roku 2001 vykazuje âeská rafinérská ztrátu ve v i 454 miliónû Kã pfii obratu 11,6 miliardy Kã. Zisk pfied zdanûním za stejné období roku 2000 ãinil 819 miliónû Kã pfii obratu 13,4 miliardy Kã. Podle mezinárodních úãetních standardû pak zisk pfied zdanûním za období devíti mûsícû dosáhl úrovnû 693 miliónû Kã. Ztráta spoleãnosti za tfietí ãtvrtletí roku 2001 ãinila 372 miliónû Kã. SníÏení zisku pfied zdanûním v porovnání s minul m rokem bylo zpûsobeno niï í mezinárodní rafinérskou marïí. Tato marïe byla v odvûtví zpracování ropy a v roby paliv niï í celosvûtovû. Dal ím faktorem, kter nepfiíznivû ovlivnil v i zisku, byl negativní efekt zásob, jenï byl zpûsoben v razn m poklesem ceny ropy. Ta se v prûbûhu roku sníïila o tfietinu, a to z úrovnû 30 dolarû na 20 dolarû za barel. V sledky byly rovnûï ovlivnûny zv en mi provozními náklady, které si vyïádalo uvádûní nov ch v robních jednotek do provozu. Na nové investiãní projekty âeská rafinérská za devût mûsícû leto ního roku vynaloïila miliónû Kã. INTERESTING FIGURES Based on unaudited results, pre-tax profit of âeská rafinérská for the nine months of 2001 equals CZK 569 million on a turnover of CZK 35,3 billion, compared to pre-tax profit for the nine months of 2000 of CZK million on aturnover of CZK 36,9 billion. For the third quarter of 2001, âeská rafinérská has posted a CZK 454 million loss on a turnover of CZK 11,6 billion. That compares with a pre-tax profit for the comparable period of 2000 of CZK 819 million on aturnover of CZK 13,4 billion. According to International Accounting Standards, pre-tax profit for the nine months of 2001 equals CZK 693 million. The company s 2001 pretax loss for the third quarter 2001 was CZK 372 million. The fall in pre-tax profit, as compared to 2000, is mainly due to a drop in the international refinery margin, that being - in crude processing industry and fuel production - lower worldwide. Additionally, the negative stock effect attributed to a dramatic drop in crude prices was another factor adversely affecting the amount of profit. Over the year, crude price would namely fall by one-third - from USD 30 to USD 20 per bbl. Last but not least, with the launch of new production units, the company s operating costs would increase. Altogether, over the nine months of the year, âeská rafinérská would spend CZK 1,823 million on new investment projects. Ekonomické v sledky/economics I-IX 2001 I-IX 2000 Obrat/Revenues 35,3 mld/billion Kã 36,9 mld/billion Kã Hrub zisk/pre-tax profit 569 mil./million Kã mil./million Kã SVùTOVÉ TRHY ROPY A ROPN CH PRODUKTÒ âtvrtletní P EHLED WORLD PETROLEUM MARKETS 3 MONTH OVERVIEW Cena benzínu Premium FOB ARA Cena motorové nafty Diesel FOB ARA USD/t Cena ropy Brent Brent Crude Oil FOB USD/bbl

7 4/2001 FOKUS Michaela Freyová, vedoucí projektu TMS: Ráda bych pfiipomnûla, Ïe za úspûchem pfii certifikaãním auditu stojí zamûstnanci âeské rafinérské, a právû jim patfií mé velké podûkování. Bez jejich pfiístupu by cíl roku získání certifikátu podle obou ISO norem nebyl splnûn. Certifikace podle norem ISO Na základû auditu firmy Lloyd s získala âeská rafinérská certifikát podle mezinárodních norem ISO 9001:2000 a ISO 14001:1996. âeská rafinérská si pro rok 2001 stanovila nároãn úkol: certifikovat spoleãnost podle mezinárodních norem ISO 9001 pro systém fiízení jakosti a ISO pro systém fiízení v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí. Tím v znamnû podpofiila svûj integrovan systém fiízení (Total Management System - TMS), zahrnující oblast bezpeãnosti, ochrany Ïivotního prostfiedí asystém fiízení jakosti. Získání tûchto certifikátû je pfiedpokladem pro úspûch na í spoleãnosti, fiíká John de Haseth, technick fieditel âeské rafinérské, ale hlavnû ukazuje na e zamûfiení na zákazníka. Dáváme tím jasnû najevo, Ïe plnû odpovídáme za jakost na ich produktû a kvalitu poskytovan ch sluïeb a Ïe na e ãinnosti jsou v souladu se zákony na ochranu Ïivotního prostfiedí. Na í snahou je zákazníka nejen získat, ale klíãov m úkolem je s rostoucí konkurencí si ho udrïet. Certifikát jakosti ale podle normy ISO 9002:1994 získala jiï v roce 1995 kralupská rafinérie. Ten pak v roce 1998 obhájila. Cílem roku 2001 byla nejen dal í obhajoba certifikátu kralupské rafinérie, ale získání certifikátu pro celou spoleãnost, ato jak v oblasti jakosti, tak i ochrany Ïivotního prostfiedí. Pfiíprava na certifikaci znamenala hodnû úsilí, konstatuje ing. Michaela Freyová, vedoucí projektu TMS, která ve keré ãinnosti spojené s implementací systému podle ISO norem koordinovala. Byly jmenovány dvû fiídící rady. Vedoucím fiídící rady pro zavedení systému fiízení jakosti byl jmenován technick fieditel a zároveà pfiedstavitel vedení ve smyslu obou norem John de Haseth a vedoucím fiídící rady pro zavedení systému ochrany Ïivotního prostfiedí vedoucí sekce technologie ing. Milan Vitvar. Spoleãnû s ãleny obou fiídících rad jsme pfiipravovali jednotlivé kroky k tomu, abychom splnili v echny podmínky a náleïitosti, které normy pfiedepisují. DÛleÏitou souãástí postupu byly interní audity, které pomáhaly odhalit slabá místa, ukázat, kde interní procesy nejsou v souladu s normou aco je tfiebavylep it. Byla vypracována a schválena Politika jakosti jako základ systému fiízení kvality a obdobnû Environmentální politika pro systém fiízení ochrany Ïivotního prostfiedí. Rozsáhlá informaãní kampaà umoïnila v em zamûstnancûm seznámit se s poïadavky obou norem. Tento zodpovûdn pfiístup se vyplatil. V sledkem certifikaãního auditu v âeské rafinérské, kter v ãervenci provedl t m auditorû firmy Lloyd s, bylo doporuãení, aby âeské rafinérské byl certifikát podle norem ISO 9001:2000 aiso 14001:1996 udûlen. Ná úspûch je o to vût í, zdûrazàuje ing. Michaela Freyová, Ïe na e spoleãnost získala certifikát jakosti jiï podle nové normy, která byla schválena aï koncem roku 2000, a na implementaci systému fiízení ochrany Ïivotního prostfiedí mûla pomûrnû krátkou dobu - necel rok. Zdokonalování a zlep ování TMS je ov em prûbûïn proces, kter certifikací nekonãí. V prûbûhu pfií tích tfií let bude firma Lloyd s dvakrát roãnû kontrolovat, zda se poïadavky obou ISO norem nadále plní, ale hlavnû budeme muset prokazovat neustálé zlep ování na eho systému. A za tfii roky ãeká âeskou rafinérskou recertifikace, tedy obnovení platnosti certifikátu. Certification According to ISO Standards âeská rafinérská set itself an ambitious task for the year 2001: namely to certify the company according to the international standards ISO 9001:2000 for the quality management system and ISO 14001:1996 for the management system in environmental protection. In this way, the company significantly supported its own Total Management System (TMS). According to John de Haseth, the Technical Director and management representative in the sphere of both standards, the acquisition of the certificate is a prerequisite for the company s success, demonstrating its customer orientation. Two steering councils have been appointed - one for quality, the other for environmental protection. All the activities connected with the system implementation according to the ISO standards were coordinated by Michaela Freyová, head of the TMS project. Major components of the whole procedure were internal audits that helped in discovering weak spots in the system. Quality Policy and Environmental Policy have been approved. A large-scale information campaign made it possible for all the employees to get acquainted with the requirements of both standards. This responsible approach seems to have paid off. The certification audit in âeské rafinérské, carried out by a team of auditors from the Lloyd s company, eventually recommended that âeská rafinérská should be awarded the certificate according to both standards. 7

8 FOKUS âeská RAFINÉRSKÁ Holanìan Henk Weijers je od ShellÛ. Pfiedtím, neï pfii el do âeské republiky, pûsobil v Saúdské Arábii. Ze sv ch zahraniãních pobytû se snaïí vytûïit vïdy co nejvíce jak pracovnû, tak z hlediska poznání místní kultury. A v ude se vûnuje své nejvût í zálibû - jazzu. Ná portrét Henk Weijers V roce 1983 nastoupil novopeãen chemick inïen r Henk Weijers k firmû Shell v Haagu, kde nejprve pracoval v jejím ústfiedí jako specialista pro destilaãní procesy a poté jako specialista pro katalytické krakování a ãlen projekãního t mu pro roz ífiení tamní rafinérie Pernis. O nûkolik let pozdûji byl vyslán jako vedoucí provozu do rafinérií firmy Shell v Saúdské Arábii. Mûl tam zajímavou práci a poznal zajímavou kulturu. Toto období mého Ïivota se mi velmi líbilo, fiíká Henk, i kdyï klima bylo nároãné a pro mou Ïenu nebylo snadné tam Ïít, protoïe tam pro Ïeny platí mnoho omezení. Byla tam v ak podle jeho slov skvûlá komunita expatriotû, která Ïivot v této exotické zemi usnadàovala. Pofiádala napfiíklad rûzné veãírky, na nichï Henk vystupoval se sv m oblíben m hudebním nástrojem - jazzovou kytarou. âasté byly takzvané descargas, kdy se k hráãûm na pódiu mohl pfiipojit kdokoliv s jak mkoliv nástrojem. V roce krátce poté, co se Shell stal akcionáfiem âeské rafinérské - byl Henk pfievelen do âeské republiky, kde se stal vedoucím technologické podpory v rafinérii Kralupy. I své zdej í pûsobení povaïuje Henk za zajímavé. Nikdy jsem nepracoval na takovém místû, kde se dûje tolik vûcí souãasnû, fiíká. A je to dobr pocit b t souãástí tûchto zmûn. Henk byl svûdkem toho, jak se âeská rafinérská postupnû pfiibliïovala mezinárodním standardûm a dnes je podle jeho slov svûtovou tfiídou. Pozitivnû hodnotí napfiíklad bezpeãnost, která plnû odpovídá standardûm takov ch firem jako Shell ãi Conoco. ZároveÀ v ak zdûrazàuje, Ïe se zmûnil hardware a nyní je je tû tfieba zmûnit software, totiï zpûsob my lení lidí. Také v âeské republice sleduje Henk dûní okolo sebe. Jeho Ïena napfiíklad charakterizuje rozdíl mezi âeskou republikou asaúdskou Arábií tûmito slovy: Arabky chodí celé obleãené v ãerném a jsou jim vidût jen oãi. âe ky chodí ménû obleãené a oãi jim nejsou vûbec 8

9 4/2001 FOKUS J A Z Z M A N Z H O L A N D S K A vidût, protoïe je mají schované za ãern mi sluneãními br lemi. A Henk dodává: Druh m rozdílem je to, Ïe v Saúdské Arábii je zakázán alkohol, kdeïto âeská republika je zemí piva, becherovky a vína. I do âeské republiky pfiijel Henk spoleãnû se svou Ïenou Roghieh, která pochází z Íránu as níï se seznámil bûhem jejích studií v Haagu. Usídlili se v Horomûfiicích a ve volném ãase hráli spoleãnû svûj oblíben golf ãi bridge nebo jezdili do Prahy za kulturou. Praha je nádherné mûsto a nabízí spoustu pfiíleïitostí, fiíká Henk. Chodili jsme na koncerty, do galerií, do divadel. Ale také na veãefie. Oblíbili si zejména restaurace Kampa Park a Záti í. Oba jsou gurmeti: Henk má rád zejména francouzskou a indonéskou kuchyni (a také francouzská vína), jeho Ïena dává pfiednost orientálním, indick m adálnov chodní jídlûm. Henk rovnûï sám vafií av Saúdské Arábii byl pr proslul sv m mrkvov m koláãem. Ale i ãeská kuchynû ho zaujala. Moje nejoblíbenûj í ãeské jídlo je tlaãenka, usmívá se. I kdyï je tûïké najít hospodu, kde je opravdu dobrá. Nejlep í je podle jeho zku eností v kralupské hospodû Zelen strom a v pivovarské restauraci v âeském Krumlovû. Pfiedpokladem pro poznání místní kultury je znalost jazyka. ManÏelé Weijersovi se bûhem krátké doby nauãili ãesky natolik, aby zvládali bûïnou komunikaci. Pustili se i do ãeské literatury, samozfiejmû v holandském pfiekladu. Henkovi se líbí Milan Kundera, napfiíklad jeho knihy Îert nebo Îivot je jinde. A protoïe manïelé Weijersovi rádi cestují - procestovali celou Evropu, byli ve Spojen ch státech americk ch, v Africe, v Nepálu a samozfiejmû u pfiíbuzn ch v Íránu - vyuïili svûj zdej í pobyt k dûkladnému poznání âeské republiky aslovenska. Proã v ak stále v e v minulém ãase? Paní Weijersové, která je poãítaãovou odbornicí a v Holandsku pracovala pro fiadu renomovan ch firem, se stále nedafiilo najít u nás místo, aproto se pfied rokem vrátiladomû. Henk se po jejím odjezdu pfiestûhoval do Prahy a témûfi kaïd víkend za ní do Haagu jezdí. V Praze má ov em Henk podstatnû blíïe k tomu, co se v posledních deseti letech stalo jeho nejvût ím koníãkem - hudba, pfiedev ím jazz. Je tu mnoho míst, kde se hraje piãkov jazz a vystupují tu pfiední svûtoví jazzmani, konstatuje. âasto nav tûvuje kluby jako U staré paní, Îelezná, Reduta, Agharta a dal í. V Lucernû sly el hrát celebrity jako je Jim Hall, Yellow Jackets, Pat Metheny, Michael Brecker. Henk ov em nejen hudbu rád poslouchá, ale také - jak jiï bylo uvedeno - hraje na kytaru, ato v bornû. A je nesmírnû hrd nato, Ïe si zahrál i s nûkolika vynikajícími ãesk mi hudebníky. Jako pfiíklad uvádí Romana Pokorného, Rudyho Linku (tito dva hráãi patfií k jeho nejoblíbenûj ím) Franti ka Kopa, Jifiího Mráze, Milana Svobodu, Jana Knopa ãi Emila Viklického. K jeho velk m záïitkûm patfií, kdyï loni hrál jazz se skupinou pfiátel na Karlovû mostû... Our Portrait: Henk Weijers Jazzman from the Netherlands Back in 1983 chemical engineer Henk Weijers joined the Shell company in the Hague, working first in its headquarters and then in its local Pernis refinery. Several years later he was sent to Saudi Arabia as head of operations in a Shell refinery. He had an interesting job and came to know an interesting culture. In when Shell became a shareholder of âeská rafinérská - Henk was redeployed to the Czech Republic, where he was appointed processing advisor in the Kralupy refinery. Henk views his work here in the Czech Republic as interesting as well. He witnessed how âeská rafinérská gradually approached the international standards, today being - in his own words - a world class. Henk arrived in the Czech Republic together with his wife Roghieh who comes from Iran. They settled down at Horomûfiice, and in their free time they jointly played their favourite golf or bridge or went to Prague to visit various cultural events. And also to dine out. They grew to be particularly fond of the Kampa Park and Záti í restaurants. Both are gourmets: Henk is especially keen on the French and Indonesian cuisine, his wife prefers Oriental and Far Eastern dishes. But Henk has also fallen for Czech cuisine. His most favourite Czech meal is tlaãenka or white pudding. Within a short time Mr and Mrs Weijers learnt to speak Czech well enough to manage ordinary conversation. They also got down to reading Czech literature, naturally in Dutch translations. Henk likes Milan Kundera, for instance his books Îert (Joke) or Îivot je jinde (Life Is Elsewhere). And since the couple likes to travel, they used their stay here for getting to know the beauties of the Czech Republic and Slovakia as much as possible. Why using the past tense in this article all the time, you may wonder? Well, Mrs Weijers who is a computer expert could not find an appropriate job here and that was why she went home a year ago. Henk has since moved to Prague to be much closer to his greatest hobby - music, jazz in particular. There are many places where top jazz is played and where leading world jazzmen perform, says Henk. He goes to such clubs as U staré paní, Îelezná, Reduta, Agharta. While visiting the Lucerna, he heard such jazz heavyweights as Jim Hall, Yellow Jackets, Pat Metheny, Michael Brecker. It should be added that Henk himself is an accomplished guitar player. And he is proud to have played with such excellent Czech musicians as, for instance, Roman Pokorn and Rudy Linka. 9

10 PETROLEUM âeská RAFINÉRSKÁ Ná rozhovor Ing. Václav Novák, CSc. (1933) nastoupil do litvínovského závodu poprvé v roce 1948 a vyuãil se luãebníkem. Po ukonãení vysoko kolského studia na Ropném institutu v Moskvû nastoupil v roce 1958 do závodu podruhé. Do roku 1961 pracoval jako technolog na úseku hydrogenací a potom pfiestoupil do V zkumného ústavu pro chemické vyuïití uhlovodíkû, pozdûji V zkumného a v vojového centra Chemopetrolu Litvínov. V roce 1968 ukonãil externí aspiranturu na Vysoké kole chemicko-technologické Praha. Od roku 2000 pokraãuje ve v zkumné ãinnosti pod hlaviãkou V zkumného ústavu anorganické chemie. Olejové hydrogenáty základ mazacích olejû 10

11 4/2001 PETROLEUM Olejové hydrogenáty, urãené pfiedev ím pro v robu mazacích olejû, jsou dnes jedním z produktû âeské rafinérské. O historii i souãasnosti olejov ch hydrogenátû jsme hovofiili s ing. Václavem Novákem, CSc., kter se jimi v litvínovské rafinérii zab vá od samého poãátku. MÛÏete nám pfiiblíïit historii olejov ch hydrogenátû? Olejov hydrogenát - takto byla v roce 1959 nazvána prvnû vyrobená arïe vysokotlace hydrogenovaného vakuového (olejového) destilátu urãená pro v robu mazacích olejû. V té dobû se v Litvínovû-ZáluÏí (tehdy Stalinov ch závodech) zpracovávaly vedle dehtu jiï v pfievaïujícím mnoïství saratovská a muchanovská ropa. S cílem prohloubit zpracování ropy azískat více svûtl ch produktû aasfaltu byla v roce 1959 uvedena do provozu atmosférická destilace (M-2 destilace) pfiestavûná na jednoduchou vakuovou, na které se z mazutu získával olejov destilát a zbytek (asfalt). Olejov destilát se zpracovával dvojím zpûsobem - buì se tûpil na hydrogenaãní komofie, tzv. lehké fázi, která byla k tomu uzpûsobena, nebo se na základû prací Dr. Schnabela zpracovával na rafinaãním katalyzátoru na tzv. stfiední fázi apo oddestilování lehãích frakcí anízkoviskózního oleje se pod názvem olejov hydrogenát expedoval do rafinérií minerálních olejû k dal ímu zpracování. I kdyï se v podstatû jednalo o mírné hydrokrakování, tento v raz nebyl tehdy vïit, a proto se ujal název olejov hydrogenát. V té dobû jsem byl technologem na hydrogenacích a byl jsem také u v roby první arïe olejového hydrogenátu. V rafinériích minerálních olejû se z olejového hydrogenátu po odparafinování a dorafinaci aktivní hlinkou získal základov olej bez pouïití selektivní rafinace rozpou tûdly. Realizaci této, tehdy vpravdû svûtovû unikátní technologie av roby umoïnilaokolnost, Ïe v ZáluÏí bylo k dispozici vysokotlaké zafiízení a olejáfiské rafinérie nemûly dostatek selektivních rafinátû. V edesát ch letech se v roba olejov ch hydrogenátû prudce zvy ovala. Pfiispûlo k tomu uvedení do provozu nové atmosféricko-vakuové destilace (1966). Byly k dispozici tfii druhy vakuov ch destilátû a bylo moïné roz ífiit sortiment vyrábûn ch hydrogenátû. V Kolínské rafinérii minerálních olejû (Koramo) zaãala pracovat nová rozpustidlová parafinka (1968) a postupnû se zvy ovalo zpracování olejov ch hydrogenátû, které se staly hlavní surovinou pro v robu irokého sortimentu mazacích olejû. Mnozí motoristé je tû pamatují na první kvalitní motorové oleje Super Mogul nebo Mogul Stabil, kter se pouïívá dodnes. âím se vyznaãoval dal í v voj? V zkumné práce byly zamûfieny na roz ífiení sortimentu s vyuïitím surovin z pûvodní anové vakuové destilace a také na zvy ování viskozitního indexu. JiÏ v edesát ch letech se zku- ebnû vyrábûly hydrogenáty s vysok m viskozitním indexem (nad 120), které se staly teprve v posledních letech celosvûtovû samozfiejm m základem vysoce kvalitních motorov ch olejû. Místo rafinaãního katalyzátoru se od roku 1980 pouïívá námi vyvinut hydrokrakovací katalyzátor na aluminosilikátovém nosiãi. Nejprve se vyrábûl ve tvaru tabletek a nyní ve tvaru v tlaãkû. Olejové hydrogenáty se nejdfiíve osvûdãily jako rûzné prûmyslové oleje. JiÏ v roce 1961 byl nasazen na dlouhodobé provozní zkou ky turbínov olej. V souãasné dobû dosahuje Ïivotnost tûchto olejû aï let. Jak byste charakterizoval souãasn stav a v hled vyuïívání olejov ch hydrogenátû? V posledních letech lze na úseku v roby mazacích olejû zaznamenat prudk rozvoj. Je to ovlivnûno tím, Ïe se od samotn ch olejû poïaduje vy í kvalita, kterou nelze star ími procesy zajistit. Napfiíklad motorové oleje musí pracovat pfii vy ích teplotách v oblasti pístû, poïadují se del í v mûnné lhûty, oleje mají pfiispívat k úspofie paliva a nemají ovlivàovat charakter amnoïství emisí. Celosvûtovû se proto zv ila v roba a pouïití hydrokrakov ch olejû, protoïe selektivní rafináty nelze prakticky pro tyto úãely pouïít. Zvy uje se pouïívání syntetick ch olejû, zejména polymerních alfa-olefinû, které se ãasto pouïívají ve smûsi s ostatními oleji. PoÏadavky na vlastnosti olejû stoupají tak rychle, Ïe i hydrokrakové oleje ne zcela vyhovují ajsou nutné dal í procesy pro zlep ení jejich kvality. V Evropû se pro tyto úãely pouïívá zejména mírná dorafinace selektivními rozpou- tûdly, která odstraàují zbytky polyaromátû a ãást aromátû. V USA zaznamenává prudké roz ífiení isomerace spolu s odparafinováním pomocí zeolitov ch katalyzátorû a hydrogenaãní dorafinace. Chceme-li nadále udrïet krok s tímto v vojem, je nutné v robu hydrogenátû doplnit dal- ími moderními technologiemi. A vá vztah k rafinérii Litvínov? Pfiedtím, neï jsem pfie el do v zkumu, jsem pracoval jako technolog na hydrogenaãních komorách, které jsou nyní souãástí rafinérie. PfieváÏná ãást mé v zkumné ãinnosti se t kala rafinérsk ch procesû a problémû s nimi spojen ch. Vedle olejov ch hydrogenátû to bylo zpracování dehtov ch surovin, hydrogenaãní odsífiení, podklady pro projektování procesû v rafinériích Litvínov a Kralupy, hodnocení rop, hydrokrakování, visbreaking a nyní i silniãní asfalty. TakÏe si ãasto pfiipadám více jako pracovník rafinérie neï v zkumu a myslím si, Ïe i ze strany pracovníkû rafinérie jsem brán spí- e jako kolega. Our Interview: Lube Oil Bases Lube oil bases are one of the products of âeská rafinérská. We talked to Václav Novák of the Research Institute for Inorganic Chemistry, who has been studying lube oil bases in the Litvínov refinery since the very beginning. High-pressure hydrocracked vacuum distillate was first manufactured in Litvínov-ZáluÏí in Following the process of dewaxing and additional refining, mineral oil refineries obtained lube oil bases without using selective refining by means of solvents. Implementation of this technology, which was truly unique in the world at that time, was made possible by the fact that the ZáluÏí plant had at its disposal high-pressure equipment, while oil refineries had a shortage of oil refined products. In the 1960s the manufacture of lube oil bases, which had gradually become a key raw material for the production of a wide assortment of lubricating oils, was sharply rising. Many Czech motorists still gratefully remember the country s first quality engine oils Super Mogul and Mogul Stabil which has been used up to this day. Other research activities were focused on the task of expanding the existing product range and also on raising the viscosity index. Test production of lube oil bases with a high viscosity index (over 120) that have grown to be a basis for high quality engine oils on a worldwide scale only recently, began here in the 1960s. A major upsurge can be noticed in recent years in the production of lubricating oils. This is affected by the requirement of higher quality of the oils themselves, a quality level which can hardly be ensured by older technologies. Seen from a worldwide view, that is why production and use of hydrocracking oils has increased since selective refined products virtually cannot be used for these particular purposes. The use of synthetic oils has been growing, namely polymeric alpha-olefins which are often used in admixtures with other oils. In actual fact, the overall requirements placed on the properties of oils are growing so fast that even hydrocracking oils no longer fully meet the required standards, and further processes to upgrade their qualities must be devised. Mild additional refining by means of selective solvents is used for these purposes in Europe. Isomerization coupled with dewaxing by means of zeolite catalysts and additional hydrotreating has been registering a great upsurge in the United States. Mr Novák has been closely cooperating with âeská rafinérská and its Litvínov refinery. 11

12 PETROLEUM âeská RAFINÉRSKÁ Spoleãnosti Copnoco a Phillips Petroleum Company se dohodly na fúzi. Vznikl tak tfietí nejvût í energetick subjekt v USA a est nejvût í na svûtû. Nová spoleãnost se bude jmenovat ConocoPhillips a její souãasná hodnota se pohybuje okolo 53,5 miliardy dolarû. Phillips Petroleum (pfied fúzí hodnota 19,8 mld USD a zamûstnancû) má v novém subjektu 56,5procentní podíl, Conoco (15,4 mld USD a zamûstnancû) 43,5procentní podíl. Hlavním dûvodem fúze je razantní sníïení nákladû aï o 750 milionû dolarû a zv ení konkurenceschopnosti v boji s nejvût ími svûtov mi ropn mi giganty jako Exxon Mobil a Chevron Texaco. Projekt balkánského ropovodu z Bulharska do Albánie pfies Makedonii bude schválen do konce roku aihned poté zaãne v stavba. Oznámila to americká spoleãnost AMBO. V stavba ropovodu potrvá ãtyfii roky aspojí bulharsk pfiístav Burgas na pobfieïí âerného mofie s albánskou Vlorou na pobfieïí Jadranu. Délka bude 890 kilometrû, kapacita 39 milionû tun ropy roãnû anáklady dosáhnou 1,13 miliardy dolarû. Pfiístav Vlora je z hlediska v vozu ropy povaïován za pfiitaïlivûj- í neï pfiístavy v Egejském mofii, neboè je blíïe oblastem a pfiístavûm, kde mûïe b t ropa prodána. Americká obchodní arozvojová agentura ve svém loàském dokumentu oznaãila ropovod za nutnost, protoïe na v voz ropy z Kaspické oblasti jiï Bosporsk prûliv jako námofiní trasa nepostaãí. Shell Global Solutions a Betz- Dearborn se dohodly na spolupráci pfii prodeji technologií asluïeb v oblasti úpravy vody a procesû vyuïívajících vodu evropskému prûmyslu zpracování ropy. Tím se propojí inïen rské aprovozní know-how firmy Shell Global KALEIDOSKOP Z A J Í M A V O S T Í Tyto plakáty z 20. a 30. let 20. století, které firma Shell vystavovala na brnûnském Autosalonu 2001, pfiedstavují neobvyklou formu reklamy - tzv. Lorry Bill. Tento druh reklamy, kter m Shell podporoval mladé umûlce, se brzy stal znám m jako pouliãní galerie. Distribuãní vozy s tûmito reklamními kousky znal tehdy doslova kaïd. Solutions s progresivními programy na úpravu vody, odpadních vod aprocesních systémû. Tato spolupráce umoïní zákazníkûm pfiístup k unikátním fie ením optimalizace v konu membránov ch separaãních systémû, parních kotlû, systémû na chlazení vody, v tokov ch a odkalovacích úpraven vody acelé palety procesû vyuïívajících vodu v prûmyslu zpracování ropy. Ropné spoleãnosti Royal Dutch/Shell Group asaudi Aramco souhlasily s odkoupením podílu v tfiístranném americkém spoleãném podniku pro prodej benzínu od tfietího spolumajitele, firmy Texaco. Tato transakce pfiijde na 3,8 miliardy dolarû. Conoco jedná ve Venezuele o druhém projektu na zpracování tûïké ropy, kter pak doplní jeho projekt Petrozuata. Firma Petrozuata je spoleãn m podnikem firmy Conoco astátní spoleãnosti Petroleos de Venezuela v hodnotû 2,4 miliardy USD. Tento projekt zahrnuje nedávno dokonãen závod v hodnotû jedné miliardy dolarû na severním pobfieïí Venezuely, kter zpracovává tûïkou ropu z oblasti Orinoco Belt na lehãí, tzv. syntetickou ropu, kterou lze pouïít jako surovinu pro rafinérie. Kapacita závodu se zv - ila ze na barelû dennû. Rafinérie Lake Charles firmy Conoco v Louisianû nyní zpracovává b/d syntetické ropy ze závodu Petrozuata. Zafiízení na rekuperaci síry, které dodala spoleãnost Siirtec Nigi pro rafinérii Szazhalombatta na Dunaji (vlastní ji maìarská ropná spoleãnost MOL), úspû nû pro lo zku ebním provozem. Hodnota objednávky ãinila 6,5 milionu dolarû. Kapacita této v robní jednotky umoïàuje získat aï 90 tun síry dennû z miliard krychlov ch metrû sirn ch odplynû rafinérie, coï pfiedstavuje efektivnost více neï 99,8 procent. Závod se skládá z Clausovy jednotky, jednotky pro zpracování koncov ch plynû Clausovy jednotky, jednotky pro odlouãení kapalné síry a incinerátoru. Britské plány na roz ífiení tûïby ropy v Severním mofii mafií nedostatek pracovníkû. TûÏba se má zvy ovat, nábor nov ch zamûstnancû ropn ch firem v ak vázne. Kolem 40 % zku en ch lidí pracujících na vrtn ch plo inách je star- ích 40 let atento poãet se má v pfií tích pûti letech zv it na 60 %, uvedla firma British Petroleum. Poãet vrtn ch vûïí se má pfiitom zv it z na Akutní poptávka je zejména poptávka po technicích, ktefií rozumûjí vrtûm v obtíïn ch podmínkách, a po zku eném managementu. 12

13 4/2001 FORUM Linka du evní tísnû Vûra Drdová, vedoucí LDT: Problémy, s nimiï se lidé na Linku du evní tísnû sídlící v Mostû nejãastûji obracejí, vypl vají pfieváïnû z nepfiíznivé ekonomické situace v mosteckém regionu. 035/ Linka du evní tísnû - ve zkratce LDT - umoï- Àuje bezprostfiední telefonick kontakt v em, kdo jsou v tísni, a to bez ohledu na to, odkud volají, a nabízí jim kvalifikovanou pomoc. Vãasnou telefonickou intervencí pomáhá pfiedcházet jejich zdravotním ãi sociálním problémûm arovnûï patologick m jevûm, nebo se alespoà snaïí zmírnit jejich dopad. Tato telefonická krizová intervence je pfiístupná po dvacet hodin dennû - ve v ední dny od 10 hod. do 6 hod. následujícího dne (dûvodem, proã pracovi tû nefunguje nepfietrïitû, je nedostatek finanãních prostfiedkû). Nejvy í je poãet hovorû právû v dobû od 10 do 20 hodin, fiíká Vûra Drdová, vedoucí Linky du evní tísnû. A do noãních hodin spadají hlavnû váïné hovory, které se ãasto t kají ztráty smyslu Ïivota a sebevraïedn ch úvah. Mezi volajícími jsou nejvíce zastoupeny osoby od 30 do 39 let, jejichï problémy se t kají hlavnû rodinn ch vztahû, nezvládání v chovy dûtí, nevûry, ztráty zamûstnání, závislosti na alkoholu a domácího násilí. Dal í v znamná skupina je mezi lety, která se pot ká s nezamûstnaností, strachem z AIDS, drogovou závislostí, nevûrou apartnersk mi problémy. Závislost na alkoholu a drogách celkovû pfievaïují. âastou problematikou je i odli ná sexuální orientace. Linka zaznamenává niï í poãet dûtsk ch kontaktû, neboè dûti se obracejí pfieváïnû na praïskou Linku bezpeãí. Nabízená pomoc se ov em net ká pouze prvního kontaktu, zdûrazàuje Vûra Drdová. Cílem je klienta ve váïn ch Ïivotních situacích provázet, spoleãnû s ním hledat cesty fie ení a vést ho tak, aby on sám uãinil zmûnu ve svém Ïivotû. Proto se fiada hovorû opakuje aje-li to Ïádoucí, je moïná i osobní náv tûva. A pokud jde o závaïnûj í pfiípad, doporuãí pracovníci dal í odbornou péãi nebo ji zprostfiedkují. Jak Vûra Drdová uvádí, linka má aktuální databázi psychosociálního poradenství v celé âeské republice a sama s celou fiadou poradensk ch pracovi È v regionu pfiímo spolupracuje. Pracovní t m linky tvofií 14 stfiedo kolsky avysoko kolsky vzdûlan ch osob. V ichni pracovníci absolvovali v cvik telefonické krizové intervence. Zárukou kvality poskytovan ch slu- Ïeb je téï jejich ãlenství v âeské asociaci pracovníkû linek dûvûry. Linka du evní tísnû, která je jednou ze sekcí mosteckého Domu humanity, vdûãí za to, Ïe mûïe pûsobit v dûstojn ch podmínkách akvalifikovanû se vûnovat svému poslání, vedle státních orgánû i sv m sponzorûm. Patfií mezi nû i âeská rafinérská. Mental Stress Helpline The Mental Stress Helpline in Most offers the chance of providing telephone contact and help to all who find themselves in mental stress. This hotline is available 20 hours a day. According to Vûra Drdova, head of the helpline, the callers include mostly people aged between 30 and 39, whose problems concern predominantly family relations, job loss, alcohol addiction and domestic violence. Another major group of callers are people between 20 and 24 years of age who have to cope with unemployment, fear of AIDS, drug addiction and problems with their partners. Overall, alcohol and drug addiction cases predominate. Offered help goes beyond the initial contact, the ultimate aim is jointly to find a way out of the client s crisis. And if more complex or serious cases are involved, the helpline personnel will recommend further specialized assistance. The hotline has a database of psychosocial counselling all over the Czech Republic, its staff cooperating with many counselling centres or clinics in the region. A guarantee of the quality of the services rendered is the helplines membership of the Czech Association of Helpline Personnel. The Mental Stress Helpline, one of the sections of Most s Humanity House, can work in its current dignified conditions and devote itself to its mission in a qualified manner also thanks to the support provided by the state authorities and its sponsors. âeská rafinérská is one of them. 13

14 FORUM âeská RAFINÉRSKÁ L I S T Z H I S T O R I E Privatizace ãesk ch rafinérií a vznik âeské rafinérské Zakládací dokumenty âeské rafinérské Nahofie: Podpis definitivních dohod o vzniku âeské rafinérské dne v Hrzánském paláci v Praze Zmûny roku 1989 zastihly ãeské rafinérie v procesu decentralizace podniku Chemopetrol a vzniku státních podnikû pfiímo fiízen ch ministerstvem prûmyslu âr. Vláda âsfr rozhodla v roce 1990 o smûru ascénáfii ekonomické reformy, liberalizovala ekonomické vztahy a zahájila pfiípravu na privatizaci státních podnikû. Anal zy stavu rafinérského prûmyslu se shodovaly v nutnosti vstupu zahraniãních investorû do ãeského rafinérsko-petrochemického komplexu s cílem zv it jeho konkurenceschopnost. JiÏ v letech byli proto vyzváni potenciální investofii k náv tûvû podnikû tohoto komplexu. V zva byla zaslána v em relevantním subjektûm jak z Evropy, tak ze zámofií. Îádn investor v ak neprojevil zájem o vstup do nûkterého podniku jako celku. Zajímali se buì o v robní celky rafinérie nebo o nûkteré petrochemické v roby. V polovinû roku 1992 byly oslovení investofii vyzváni k zaslání nabídek. Ministerstvu prûmyslu a obchodu âr byla doruãena nabídka Konsorcia Total-AgipPetroli- Conoco na kapitálov vstup do spojen ch rafinérií v Kralupech nad Vltavou a Litvínovû. Konsorcium pfiitom akceptovalo podmínku vlády âr na 49% kapitálovou úãast. Následnû byla pfiedloïena nabídka firmy Shell na vstup do rafinérské ãásti Kauãuku Kralupy, pfiedpokládající 100% podíl. Z dal- ích osloven ch uï nikdo závaznou nabídku nepfiedloïil. Podmínky vstupu zahraniãního kapitálu byly dále rozpracovávány apo pfiedloïení nabídek Konsorcia Total-AgipPetroli-Conoco na stranû jedné a firmy Shell na stranû druhé nabyla diskuse od roku 1993 konkrétních forem. PÛvodní návrh ministerstva prûmyslu aobchodu z roku 1993 pfiedpokládal privatizaci s.p. Chemopetrolu Litvínov as.p. Kauãuk Kralupy do akciov ch spoleãností s majoritním podílem FNM, s podílem pro kupónovou 14

15 4/2001 FORUM privatizaci, s pfievody mûstûm aobligatorním fondûm, v pfiípadû Kauãuku také pfiím prodej pfiedem urãenému zájemci. Po privatizaci mûla následovat restrukturalizace spoãívající ve vyãlenûní obou rafinérsk ch ãástí do jednoho subjektu, do nûhoï by následnû nav ením základního jmûní vstoupili zahraniãní investofii. Smyslem slouãení bylo vyuïít synergick efekt dvou nejvût ích domácích rafinérií a zároveà posílit postavení ãesk ch rafinérií ve stfiední Evropû. Podmínkou ãeské strany pro investora bylo udrïení provozu obou rafinérsk ch ãástí, zachování stávajících technologick ch vazeb na existující petrochemické v robny a realizace rozsáhlého modernizaãního, ekologického arozvojového programu vãetnû v stavby vhodné konverzní jednotky v rafinérii Kralupy. Tento zámûr odpovídal v zásadû nabídce Konsorcia, nezohled- Àoval v ak pfiístup spoleãnosti Shell. Sami zahraniãní investofii pak v druhé polovinû roku 1993 slouãili své nabídky a novou verzi spoleãnû pfiednesli ministerstvu prûmyslu aobchodu v prosinci téhoï roku. Spojením Totalu, Agip- Petroli aconocas firmou Shell vzniklo Mezinárodní ropné konsorcium IOC. Souãasnû s tím v ak vznikla paralelní iniciativa Chemapolu privatizovat rafinérsko-petrochemick komplex jako jeden celek formou sdruïení hlavních subjektû - Chemapolu, Chemopetrolu a Kauãuku. V rámci tohoto sdruïení mûly spolupracovat rafinérské, petrochemické aostatní v robní úseky asluïby. Do tûchto segmentû by pak mohli selektivnû vstoupit zahraniãní investofii. Porada ekonomick ch ministrû se v kvûtnu 1994 pfiiklonila v první fázi k tzv. ãeské cestû, tj. privatizaci domácím kapitálem pfii horizontálním majetkovém propojení zmínûn ch subjektû. Ke vstupu zahraniãních investorû mûlo dojít podle situace aï ve druhém kroku. Vláda âr v ak nakonec v ãervenci 1994 tento postup neschválila a rozhodla se pfiípad znovu analyzovat. Po zevrubné diskusi rozhodla v záfií 1994 takto: Zahájit jednání s mezinárodními ropn mi spoleãnostmi o jejich vstupu do rafinérií Chemopetrol Litvínov a Kauãuk Kralupy. Zpracovat podmínky a kritéria pro vstup IOC apfiedloïit je vládní privatizaãní komisi. Zpracovat celkov postup organizaãních a legislativních krokû k zabezpeãení majetkového propojení akciov ch spoleãností Chemopetrolu Litvínov akauãuku Kralupy. Následn m rozhodnutím vládní privatizaãní komise byl zaloïen Unipetrol se sídlem v Kralupech nad Vltavou, aby zastupoval ãeskou stranu pfii jednáních s IOC o zaloïení spoleãného podniku âeská rafinérská. V lednu 1995 byla zahájena jednání o hlavní rámcové smlouvû asouãasnû i tzv. due dilligence. Jednání o hlavní rámcové smlouvû MFA (Master Framework Agreement) probíhalo velice intenzivnû. Dohody bylo dosaïeno aï dne 15. ãervna 1995 jejím parafováním. Den pfied zasedáním vlády v ak Total oznámil ministru prûmyslu aobchodu, Ïe odstupuje od své nabídky a opou tí IOC. Zb vající tfii spoleãnosti potvrdily svou nabídku a pfiipravenost k pfievzetí podílu spoleãnosti Total. Dne 11. ãervence 1995 pak byla podepsána hlavní rámcová smlouva. Na jafie 1995 také zalo- Ïily Chemopetrol Litvínov akauãuk Kralupy spoleãnost âeská rafinérská, a.s. se sídlem v Litvínovû azákladním jmûním 3 milióny Kã. Pfiedsedou pfiedstavenstva byl zvolen ing. Ivan Ottis. Záhy po podpisu MFA byla zahájena jednání o âeské rafinérské. Na jedné stranû vyjednávala uï budoucí âeská rafinérská, tj. pracovníci rafinérií v Litvínovû av Kralupech spolu s experty IOC, a na druhé stranû ostatní ãeské subjekty, Unipetrol, Chemopetrol, Kauãuk a dal í. Byly pfiipraveny a 15. listopadu 1995 v Hrzánském paláci v Praze podepsány tzv. definitivní dohody. Tyto dokumenty kodifikovaly hlavní aspekty ãinnosti nové spoleãnosti tak, aby mohla zaãít ãinnost s tím, Ïe k probûhne pfievod základních prostfiedkû na âeskou rafinérskou. Vlastní podnikatelskou ãinnost zahájila k po pfievodu základních prostfiedkû z matefisk ch spoleãností aodkoupení provozního kapitálu zásob ropy, poloproduktû afinálních v robkû pfieklenovacím úvûrem ve v i 200 milionû Kã. Do nové spoleãnosti byli pfievedeni v ichni zamûstnanci obou rafinérsk ch provozû. Akcionáfii se také zavázali, Ïe âeská rafinérská investuje bûhem pûti let 480 milionû USD, a to ve tfiech oblastech: Obnovovací a modernizaãní investice stay-in-business s cílem zv it provozní spolehlivost, bezpeãnost a efektivitu provozovan ch zafiízení. Realizovat ekologické investice s cílem splnit ve keré legislativní poïadavky na prûmyslové ãinnosti v oblasti emisí do ovzdu- í, ochrany pûdy a podzemních vod, nakládání s odpady. Vhodn mi rozvojov mi investicemi v obou rafinériích zv it jejich konkurenãní pozici ve stfiedoevropském prostoru. Na valné hromadû v únoru 1996 bylo schváleno nav ení základního jmûní matefisk ch spoleãností ve v i 4,6 miliardy Kã a upsání nov ch akcií zahraniãními akcionáfii v hodnotû 4,5 miliardy Kã. Souãasnû se roz ífiilo pfiedstavenstvo na 7 ãlenû, pfiiãemï Unipetrol navrhl 4 ãleny vãetnû pfiedsedy a zahraniãní spoleãnosti celkem 3 ãleny. Zvolila se také nová devítiãlenná dozorãí rada sloïená ze 4 zástupcû Unipetrolu, 3 IOC a 2 zástupcû zamûstnancû. Organizaãní strukturu spoleãnosti tvofií 6 divizí aãlenové pfiedstavenstva jsou fiediteli tûchto divizí: finanãní, obchodní, technické, divize v eobecn ch záleïitostí, pro plán apro rozvoj, investiãní. (Z pfiipravované knihy Století motorov ch paliv - historie rafinérií ropy v ãesk ch zemích ) A Page from History: Privatization of Czech Refineries and the Establishment of âeská rafinérská The analyses of the Czech refinery industry made in 1990 had one common denominator: they stressed the need of finding foreign investors. Then, after potential investors had been invited to send in their offers in the middle of 1992, an offer arrived from the consortium Total-AgipPetroli- Conoco to enter the amalgamated refineries at Kralupy and Litvínov; while the Czech Government s condition of a 49% capital participation had been accepted. Subsequently, the Shell company submitted its own offer to enter the refinery part of Kauãuk Kralupy, providing for a 100% stake. The second part of the year 1993 saw the foreign investors merging their offers and jointly submitting anew one. With Total, AgipPetroli and Conoco joining their forces with Shell, the International Oil Consortium - IOC came into being. The Czech Government, which had originally considered selecting the so-called Czech option, decided in September 1994 to commence negotiations with the consortium on its entry into both refineries. Unipetrol was established to represent the Czech side in deliberations with the IOC on the establishment of a joint enterprise âeská rafinérská. Total later withdrew its offer and left the IOC, with the remaining three companies taking over its share. Master Framework Agreement (MFA) was signed on July 11, In the spring of 1995 Chemopetrol and Kauãuk established the company âeská rafinérská with fixed assets worth 3 million Kã. Soon after the MFA was signed, negotiations on the future âeská rafinérská got under way. On November 15, 1995 Prague s Hrzánsk Palace played host to the signing ceremonies of the definitive documents. The shareholders have also pledge to invest, within the next five years 480 million USD, especially into the process of modernizing the operating facilities, environmental protection and promoting the company s competitiveness. The new company launched its business activities as of January 1,1996 after the transfer of the basic resources from the parent companies and the purchase of operating capital by means of a temporary credit amounting to 200 million Kã. A general meeting held in February 1996 approved the decision to raise the fixed assets of the parent companies to 4.6 billion Kã, and to subscribe for new shares by foreign investors totalling 4.5 billion Kã. (From the prepared book A Century of Fuels - A History of Oil Refineries in the Czech Lands ) 15

16 FORUM âeská RAFINÉRSKÁ Ing. Jan Slab, starosta: V pfií tím roce oslavíme 650. v roãí od první zmínky o Litvínovu a 150. v roãí od získání statutu mûsta. Mûsto Litvínov, jehoï kofieny sahají aï do 13. století, je centrem severní ãásti mosteckého regionu. V souãasné dobû prochází mnoha zmûnami. K oblíben m celomûstsk m akcím patfií záfiijové Svatomichaelské slavnosti (viz foto) oslavující sv. Michaela archandûla, kter je patronem mûsta. V roce 1715 byl totiï Litvínov pov en na mûstys s právem pofiádat v roãní trh právû na den jeho svátku. Jemu je téï zasvûcen kostel stavitele J. B. Matheye pfiedstavující nejv znamnûj í a nejstar í historickou památku mûsta. Jinou zajímavou akcí jsou prvomájové Vald tejnské slavnosti, které pfiipomínají období, kdy litvínovské panství patfiilo rodu Vald tejnû. Ti mj. zaloïili v Litvínovû první manufakturu na v robu sukna a poloïili tak základ k rozvoji zdej ího textilního prûmyslu. Vald tejnsk zámek z roku 1732 je druhou nejstar í stavbou ve mûstû. A na závûr roku se konají Kru nohorské Vánoce, kdy se námûstí zmûní v dobov jarmark s vûní jehliãí, zpfiíjem- Àující adventní ãas. Litvínov mûsto v pohybu Îivot mûsta v znamnû ovlivàuje obrovsk chemick komplex, kter zde vznikl na poãátku druhé svûtové války ajehoï souãástí je dnes i âeská rafinérská. Ten trvale poskytuje zamûstnání znaãné ãásti obyvatel Litvínova. Spolupráci v znamn ch podnikû a komunální sféry pfiikládám mimofiádn v znam, fiíká ing. Jan Slab, starosta mûsta, neboè nám pomáhá v na em úsilí o restrukturalizaci a revitalizaci regionu, v reakci na útlum hornictví. Jako pfiíklad uvádí rámcovou dohodu o spolupráci, kterou jiï v roce 1997 uzavfiela s mûstem âeská rafinérská. Její sponzorská pomoc smûfiuje pfiedev ím do oblasti zdravotnictví, vzdûlávání, péãe o Ïivotní prostfiedí, do spoleãenského Ïivota ve mûstû (napfiíklad rûzn ch celomûstsk ch slavností), sportu a na propagaci. Mûsto naopak podporuje aktivity âeské rafinérské v rámci projektu Ekologického centra Most pro Kru nohofií. OceÀováno je téï pûsobení âeské rafinérské v Hospodáfiské a sociální radû Mostecka. Mûsto v ak nespoléhá jen na stávající podniky, ale snaïí se získat téï nové investory. Za svûj nejvût í úspûch v této oblasti povaïuje ing. Slab pfiíchod prvního zahraniãního investora - britské firmy Magnesium Elektron. Velmi dobfie se rozvíjí také rodinná firma Schoeller, která v Litvínovû obnovuje starou textilní tradici. K získání dal ích investorû má pfiispût budovaná prûmyslová zóna a regenerace starého prûmyslového areálu. Za dûleïit povaïuje ov em vedení mûsta i rozvoj dal ích stránek Ïivota mûsta. Z úspûchû v této oblasti lze zmínit napfiíklad Gymnázium T. G. Masaryka, jehoï kvalita se projevuje vysokou úspû ností absolventû pfii dal ím studiu, ãi mûstskou stfiední odbornou kolu pro ochranu a obnovu Ïivotního prostfiedí Schola Humanitas. V znamn m kulturním zafiízením se stala Citadela. Pokud jde o sport, vedle proslulého litvínovského hokeje zde byly vytvofieny podmínky i pro fiadu dal ích sportû, vãetnû moïnosti rekreace v blízk ch Kru n ch horách. Litvínov je malé mûsto, ve kterém je zv ená koncentrace znám ch lidí, cituje s úsmûvem ing. Slab oblíben slogan místních obyvatel. Namátkou jmenuje hokejového trenéra Ivana Hlinku, malífie Bohdana Kopeckého, modelku Evu Herzig, zpûváka Martina Maxu, skupinu Lunetici... Litvínov - A Town in Motion Litvínov, the centre of the northern part of the Most region, is currently undergoing numerous changes. Its life is greatly influenced by the giant chemical complex of which âeská rafinérská forms a part. Mr Jan Slab, the Mayor of Litvínov, attaches great significance to cooperation with major industrial plants in the town. He quotes as an example the Framework Agreement on Cooperation the town concluded in 1997 with âeská rafinérská. The company s assistance is focused primarily on the field of health care, education, environmental protection, social life (this involves especially the town s Vald tejnské slavnosti or Wallenstein Festival, Svatomichaelské slavnosti or St. Michael s Festival, and Kru nohorské Vánoce or Ore Mountains Christmas), sport and promotion of the town itself. For its part, the town of Litvínov is known to support âeská rafinérská s activities within the framework of the project called Most s Ecology Centre for Kru nohofií (Ore Mountains Region). Only words of praise are expressed about âeská rafinérskás role in the Most Region s Economic and Social Council. But the town definitely does not rely solely on the existing plants and companies, trying to attract new investors as well. Litvínov Town Council views as very important also the task of promoting other aspects of its life. Mention should be made, for instance, of the successful T.G.Masaryk Grammar School or the local Secondary Vocational School known as Schola Humanitas specializing in the protection and rehabilitation of the environment. Citadela has grown to be a major cultural establishment. As for sports, in addition to highly successful Litvínov ice-hockey, conditions have been created for the development of many other sports, including recreation facilities in the nearby Ore Mountains. Next year the town of Litvínov is to celebrate the 650th anniversary of the first mention of the town, and the 150th anniversary since Litvínov received its municipal status. 16

17 4/2001 FORUM Near Dancer aï druh PODZIMNÍ CENA âeské RAFINÉRSKÉ JiÏ poãtvrté se uskuteãnilo na mosteckém dostihovém závodi ti Dostihové odpoledne âeské rafinérské. Za pûkného podzimního poãasí pfii lo mnoho divákû, vãetnû zamûstnancû âeské rafinérské se sv mi rodinami. V pfiíjemném prostfiedí Hipodromu byla pro nû vedle esti dostihû pfiipravena fiada atrakcí, zejména pro dûti. Po odbûhnutí úvodních rámcov ch dostihû v ichni oãekávali hlavní dostih s otázkou, zda se Near Dancerovi podafií získat poãtvrté kfii - Èálov pohár za vítûzství v Podzimní cenû âeské rafinérské. ProtoÏe Near Dancer letos jiï v Mostû zvítûzil, byl favoritem. Po dobrém startu kontroloval ãelo dostihu, ale na cílové rovince uï nedokázal stáhnout náskok Lymonda s Ïokejem Daliborem Törökem a o pûl délky skonãil na druhém místû. I kdyï trojnásobn vítûz Podzimní ceny âeské rafinérské nezvítûzil, postaral se o atmosféru nejen hlavního dostihu, ale celého dostihového odpoledne. Pfii pfiedávání ceny vítûzi konstatoval ing. Ivan Ottis, generální fieditel âeské rafinérské, Ïe spoleãnost bude ráda pokraãovat v tradici dostihov ch odpolední na pûkném mosteckém závodi ti. Near Dancer Coming Second The fourth âeská rafinérská horse-racing afternoon was held in the Most racetrack this year. After the initial races, all the spectators looked forward to the main race wondering whether the hot favourite Near Dancer would succeed in winning the crystal cup in âeská rafinérská Autumn Prize for the fourth time in succession. Unfortunately, following a good start into the race Near Dancer finished second, half alength behind Lymond ridden by jockey Dalibor Török. Presenting the prize to the winner, ing. Ivan Ottis, General Director of âeská rafinérská, emphasized that his company would be happy to carry on the tradition of holding horse-racing afternoons in the lovely racecourse in Most. Îokeji vítûzného Lymonda Daliboru Törökovi blahopfiáli generální fieditel âeské rafinérské ing. Ivan Ottis a fieditel pro v eobecné záleïitosti ing. Miroslav Debnár. 17

18 FORUM âeská RAFINÉRSKÁ Z na eho Koncert pro zamûstnance spoleãenského Ïivota JiÏ druh koncert pro zamûstnance âeské rafinérské se konal koncem prázdnin v nelahozevském zámku - tentokrát pro nepfiízeà poãasí v Rytífiském sále. Vystoupila na nûm skupina Swings av echny náv tûvníky koncertu mile pfiekvapila. Vodopád melodií ve stylu 30. let byl doprovázen originálním vokálním projevem ãtyfi muïsk ch hlasû, pfiiãemï fiada písní z amerického prostfiedí zaznûla v originále. Vynikající byl i v kon saxofonisty Jana Macáka. Po závûreãném evergreenu Letí íp savanou byli umûlci odmûnûni dlouhotrvajícím potleskem. Turnaj ve stolním tenise První roãník turnaje ve stolním tenise o pohár âeské rafinérské se uskuteãnil v fiíjnu v Kralupech. Z dvanácti hráãû bylo pût z Kralup a sedm z Litvínova. Ze tfií základních skupin postoupili vïdy dva do velkého finále, ostatní pokraãovali v malém finále. Vítûzem muïské kategorie a zároveà celkového pofiadí se stal Pavel Bur, v Ïenské kategorii zvítûzila Milada Csupková. Turnaj probûhl ve sportovní atmosféfie, v ichni si zahráli, zvítûzili ti nejlep í aodne li si pûkné ceny na památku. Pfií tí roãník se uskuteãní v Litvínovû. From Our Social Life The second concert for âeská rafinérská employees was held in Nelahozeves Chateau at the end of this year s school holidays, featuring the group Swings which played the popular melodies of the 1930s. The first table tennis tournament - âeská rafinérská Cup - took place in Kralupy last October. The tournament had a very competitive atmosphere, all the participants had a chance to play some matches, and the best table tennis players eventually won the tournament, carrying away nice prizes as souvenirs. 18

19 4/2001 FORUM Petrolejové lampy jsou proslul m Havlíãkov m románem, kter byl také úspû nû zfilmován. Ale jak jsem se dovûdûl z Hodíkovy encyklopedie, tak petrolejové lampy byly i jedním z prvotních impulzû k rozvoji ropného prûmyslu. UÏ od dob louãí se pfiikládal svûtlu v domácnosti vïdycky velk v znam. Nûkdy bylo osvûtlení dokonce i pfieceàováno, jak si troufám poznamenat k následujícímu citátu z ãlánku ing. V. Vaigla z roku 1922: Má-li muï v dobû veãerní dosti svûtla pro své dal í vzdûlání, nepotfiebuje anevyhledává vefiejn ch místností k ukrácení veãera. ZÛstane doma a vûnuje se v chovû sv ch dítek. Pfiejdu-li k dítkám dne ním ak jejich znalostem o petrolejov ch lampách, mohu jen poznamenat: kde ty loàské lampy jsou! KdyÏ jsem se zeptal jednoho desetiletého kluka, jestli ví, co je to petrolejová lampa, pokrãil rameny. Není divu, Ïe mu nesvitlo, kdyï ani ta lampa mu nikdy v jeho Ïivotû nesvitla. Vût ina nynûj ích dûtí uï petrolejku nezná, akdyï, tak jen z chalupy nebo z chaty. Ale i tam uï b vá vût inou elektfiina. Souãasn elektrick proud proudí spolehlivû, takïe uï není nutno Ve svitu petrolejky Fejeton Rudolfa KfiesÈana mít pohotovostní petrolejku jako záloïní svûtlo. Za mého mládí v polovinû minulého století tomu ov em bylo jinak. Doma jsme mûli pro ten pfiípad zavû enou petrolejovou svítilnu. Pro pfiípad ãast ch v padkû elektfiiny nám slouïila jako náhradní zdroj svûtla a patfiila do rodiny. Byla bûïná i v domácnostech m ch spoluïákû. Îádn z na- ich uãitelû by nepfiijal jako zdûvodnûní neodevzdaného domácího úkolu, Ïe vãera nám ne la elektfiina. Musel by následovat je tû doplnûk, Ïe souãasnû do el i petrolej. To by ov em znûlo nevûrohodnû, protoïe v takovém pfiípadû bylo bûïné vypûjãit si trochu této tekutiny u sousedû. Ano, vedle dárcû krve existovali tehdy i dárci petroleje. Stejnû jako za bûïn ch situací ãlovûku nedojde krev, nedocházel ani petrolej. B valo ho doma obvykle dost, bydleli jsme s ním. Ostatnû, dokazuje to i tehdej í populární písniãka na téma Dáme si do bytu... V jejím textu je mezi vûcmi, které si mladí manïelé chtûjí do svého hnízdeãka dát, zahrnuta jako samozfiejmost i petrolejka. Jak uï jsem uvedl, moje osobní petrolejkové vzpomínky se váïí k polovinû minulého století. Pravda, nûkde v odlehl ch vesnicích a na samotách tehdy je tû patfiily petrolejky k základnímu prameni svûta. Na vût inû území v ak to uï byl jen rezervní zdroj. Nûktefií prozíraví lidé uï tehdy zaãali zakládat sbírky petrolejek jako mnoïinu svébytn ch uïitn ch pfiedmûtû denní (respektive veãerní a noãní) potfieby. Tak napfiíklad str c mé Ïeny, malífi Michal Tillner, shromáïdil tak irokou sbírku, Ïe tyto historické petrolejky jsou nyní i souãástí expozice v jeho muzeu v Malackách. Nûkteré z tamûj ích exponátû jsou je tû z 19. století, tedy z dob, kdy se zrodila i slavná Lukasiewiczova patentovaná lampa, která v mezích tehdej ích moïností dbala i na potfiebu bezpeãnosti. Nalejme si ãistého vína - nebo petroleje? - apfiiznejme, Ïe petrolejky byly mnohdy zdrojem poïárû. A nûkdy i osobních tragedií, jak o tom svûdãí následující náhrobní nápis na kolínském hfibitovû. Nevidûl jsem jej sice na vlastní oãi, ale nemám dûvod nevûfiit knize s názvem Sbûratelství (Nakladatelství Svoboda, 1983), která tento náhrobní nápis cituje: Zde leïí F. K., která v letech 18. jar smutnû ode la z tohoto svûta, kdyï pfii nalévání petroleje jí lampa v ruce chytila. Narozena 1874, zemfiela Na shledanou, dceru ko! Hofilavost petroleje vedla i k pouïívání v pekeln ch strojích zamûfien ch na atentáty. Nikoliv náhodou je tedy ve star í ãeské literatufie pouïíván pro oznaãení atentátníkû nûkdy i v raz petrolejník. A kdyï uï jsem u jazykové historie, tak je na místû se zmínit i o tom, Ïe v roce 1867 spisovatel Jiljí V. Jahn prosazoval pro petrolej ãesk v raz kamenn olej. Obrozenecké ãasy jsou uï pryã, Ïijeme ve 21. století av echno je jinak. Viz inzerát jedné firmy: Nabízíme vám petrolejové lampy na elektfiinu! VÏdy s úsmûvem Miroslav Barták Keep smiling Miroslav Barták 19

20 Chcete vûdût víc o na í spoleãnosti? âeská rafinérská, a.s. Rafinérie Litvínov ZáluÏí Litvínov VII tel.: 035 / fax: 035 / Rafinérie Kralupy O. Wichterleho Kralupy nad Vltavou tel.: 0205 / fax: 0205 / info@crc.cz internet: