Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě Stavebně technický průzkum rodinného domu a návrh sanace krovu

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě Stavebně technický průzkum rodinného domu a návrh sanace krovu DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2010 Bc. Martin Štourač

2 Zadání práce:

3 Stavebně-technický průzkum rodinného domu a návrh sanace krovu Abstrakt: Práce se zabývá stavebně technickým průzkumem domu bývalé farní budovy v obci Bulhary, který je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek pod poř. č Základem průzkumu je posouzení jednotlivých částí krovu, zjištění a identifikace biotických a abiotických poškození jednotlivých prvků a návrh na jejich sanaci. Pomocí přístrojů byl určen rozsah a stupeň poškození. Výsledkem je zaměření konstrukce krovu, zakreslení poškozených částí do vytvořené výkresové dokumentace a návrh sanačního opatření. Klíčová slova: krov, dřevokazný hmyz, dřevokazné houby, dendrochronologie, stavebně technický průzkum, sanace. steps The of building-technical inquiry of family house and sugesstion saving Abstrakt: This wokr is concern with of building-technical inquiry of family house in village Bulhary which is enrolled in Govermental list immovable sights. Ordinal number is The basic of evaluation is charting the roof frame construction and structural-typological analysis of everyone parts of the roof frame. The reset of this work is recognition and clasification of physical and mechanical properties of wooden elements. Key words: Truss, wood-borer, building-technical research, binding rafter.

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Stavebně technický průzkum rodinného domu a návrh sanace krovu zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. V Brně, dne: podpis studenta

5 Poděkování Touto formou bych velmi rád poděkoval panu Ing. Jiřímu Holanovi, Ph.D., za jeho pokyny a odborné rady při zpracování této diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat všem ostatním, díky kterým mohla být tato práce v dané podobě vytvořena.

6 Obsah 1. Úvod Cíl práce Literární přehled Dřevo a jeho charakteristika Vlhkost dřeva Mechanické vlastnosti (pevnost a modul pružnosti) Odolnost vůči vnějším vlivům a biologické napadení dřeva Konstrukce dřevěných krovů Vaznicové soustavy Hambálkové soustavy Statické působení dřevěných krovů Konstrukční spoje dřevěných krovů Tesařské spoje Spojovací prostředky Životnost dřevěných konstrukcí Opotřebení konstrukcí Životnost konstrukce Poruchy dřeva zabudovaného ve stavbách Příčiny poruch Poruchy dřeva vzniklé následkem biotického poškození Dřevozbarvující houby a plísně Dřevokazné houby Dřevokazné houby - hnědá hniloba Dřevokazné houby - bílá hniloba Dřevokazný hmyz Poruchy dřeva vzniklé následkem abiotického poškození Hlavní faktory snížené životnosti konstrukcí Ochrana dřeva pro zvýšení životnosti krovů... 32

7 Požadavky na kvalitu, fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva Konstrukční ochrana Chemická ochrana Kontrola a údržba Stavebně - technický průzkum Vyhodnocení průzkumu Hodnocení poškození dřevokazným hmyzem Hodnocení poškození dřeva houbami Kvalifikace povrchu dřevěné konstrukce Likvidace příčin poruch Odstranění zdrojů zvýšené vlhkosti dřeva v konstrukci Likvidace dřevokazných hub a plísní Likvidace dřevokazného hmyzu Sterilizace poškozeného dřeva (sanace) Materiál a metodika Obec Bulhary Historie bývalé farní budovy Bulhary Dokumentace a popis stavby Určování druhu dřeva Praktický postup dendrochronologického datování Odběr vzorků Příprava vzorků Měření Datování vzorků Statistické výpočty Zhodnocení výsledku Průzkum statické funkce a stavu krovu Smyslové metody měření Přístrojové metody měření Měření vlhkosti konstrukce Měření rychlosti šíření zvuku v konstrukci... 55

8 4.7. Opravy prvků protézováním Výsledky Konstrukce krovu Identifikace druhu dřeva Výsledky dendrochronologického datování Zhodnocení biotického poškození Výsledky měření vlhkosti a rychlosti zvuku Schematické znázornění poškození na jednotlivých prvcích konstrukce Návrh sanace a opravy krovu Protézování Cenová kalkulace Diskuze Závěr Resumé Přehled použité literatury Seznam obrazových příloh... 99

9 1. Úvod Dřevo je, člověkem využíváno již několik tisíc let, je osvědčeným materiálem pro stavbu obydlí, výrobu nábytku a všeobecně pro vytvoření útulného a pohodlného bydlení. Dřevo je obnovitelná surovina, která je pěstována v lesích a je snadno dostupná pro každého. Dřevo dělíme do dvou základních skupin na jehličnaté a listnaté. Podle hustoty dřevo dělíme na měkké a tvrdé. Dřevo je organický materiál, který podléhá degradaci biotických činitelů a abiotických faktorů. Životnost dřevěných výrobků a konstrukcí významnou měrou ovlivňují podmínky, za kterých je tohoto materiálu používáno. Životnost dřeva je možné prodloužit různými chemickými přípravky, nicméně v první řadě je potřebné zamezení dlouhodobého styku s vlhkostí pomocí vhodné konstrukční ochrany. Dnes je dřevo především konstrukčním materiálem, využívají se jeho tepelně izolační vlastnosti, pružnost a pevnost, je výchozí surovinou v papírenství, v chemickém průmyslu se dá přeměnit na nepřeberné množství látek. Existuje mnoho důvodů, proč lidé dávají dřevu přednost. Je to především malá hmotnost, nízká tepelná vodivost, barva, textura, zvukový útlum apod. Dřevo má i jiné přednosti, je lehce obrobitelné a často je materiálem pro výrobu různých bytových nebo jiných tradičních doplňků. Dřevo má i spoustu negativních vlastností. Je materiál, který potřebuje být udržován v takových podmínkách, kterými se nesníží jeho vlastnosti. Nejlépe po celou dobu jeho životnosti. Problematikou negativních vlastností dřeva a jejich omezováním se na celém světě zabývá řada odborníků svých oborů. V dřívějších dobách odborníci dobře věděli, že nejlepší ochrana je prevence a ta je dnes velice často opomíjena. Obzvláště u dřevěných staveb má nedbalost katastrofální následky. Tohle téma diplomové práce jsem zvolil převážně z důvodu zájmu o využití dřeva, jako stavebního materiálu. Zajímavé je poznání faktorů ovlivňujících kvalitu dřeva a jak dřevo samotné těmto náporům odolává. V neposlední řadě mám velice kladný vztah k historii, která je podle mého názoru učitelkou života. 9

10 2. Cíl práce Cílem diplomové práce je analýza krovu bývalé farní Budovy v obci Bulhary, doplněná návrhy sanačních opatření. Součástí práce je dendrochronologické datování vzorků a konstrukčně typologický rozbor jednotlivých částí krovu. Práce bude sloužit jako doplnění probíhajícího stavebně - historického průzkumu. Úkolem práce je zhodnocení současného stavu konstrukce krovu a návrh sanačních opatření s ohledem na historické hodnoty domu. 10

11 3. Literární přehled Ze všech stavebních materiálů užívaných v lidské činnosti je dřevo a výrobky z něj asi nejrozšířenější, technologicky i technicky nejznámější a z hlediska výtvarného nejoblíbenější. Jako organický materiál je pochopitelně více ohroženo hnilobou a spalitelností. Tyhle nevýhody vyvažuje jeho relativní dostupnost, obnovitelnost, příznivý poměr váhy k pevnosti, snadná zpracovatelnost, široká škála barev a v neposlední řadě i snadná likvidace dřevěného odpadu Dřevo a jeho charakteristika Vlhkost dřeva Vlhkost dřeva je poměr hmotnosti vody a hmotnosti absolutně suchého dřeva vyjádřený v procentech. Absolutní vlhkost se stále mění v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu a na teplotě. V buněčných stěnách je hydroskopicky vázaná voda. V buněčných a mezibuněčných prostorech je voda volná. Stav, kdy stěny buněk jsou zcela nasyceny vodou, přičemž mezibuněčné prostory a buněčné dutiny jsou bez vody, se nazývá bod nasycení vláken. Se změnami vlhkosti ve dřevě dochází k objemovým změnám-k bobtnání a sesychání. Objemové změny bobtnáním a sesycháním vznikají zvětšováním a zmenšováním tloušťky buněčných stěn. Podélné změny se zanedbávají, změny v radiálním směru například u smrku jsou 3,6% a v tangenciálním směru 7,8%. U buku jsou tyto hodnoty v radiálním směru 5,8% a v tangenciálním 11,8%. Obecně lze říci, že mechanické vlastnosti dřeva se stoupající vlhkostí do meze nasycení vláken klesají. Vlhkost dřeva vyšší, než mez nasycení vláken, nemá již na pevnost dřeva zásadní vliv 11

12 Mechanické vlastnosti (pevnost a modul pružnosti) Způsob namáhání Pevnost a modul pružnosti se výrazně liší podle způsobu a směru namáhání. Nejvyšší pevnost dřeva je v ohybu, téměř stejná v tlaku rovnoběžně s vlákny. Pevnost v tahu rovnoběžně s vlákny je menší a pevnosti v tahu a tlaku kolmo na vlákna jsou řádově nižší. Kvalita dřeva Mechanické vlastnosti výrazně ovlivňují suky, trhliny, sbíhavost a jiné vady určující jeho kvalitu. Obecně platí, že dřevo vyšší objemové hmotnosti má lepší mechanické vlastnosti. Druh dřeviny Mechanické vlastnosti různých druhů dřevin se liší. U dřeva dubu, buku a jasanu se počítá s pevností o 15-30% vyšší než u dřeva smrku, jedle nebo borovice. Modřín má pevnost asi o 10% vyšší než ostatní jehličnany. Průhyb tvrdého listnatého dřeva je podle ČSN o 25% menší než u dřeva jehličnatého (Šefců, 2000) Zatížení I doba trvání zatížení má vliv na mechanické vlastnosti dřeva, zejména na průhyb. Trvale zatížené dřevěné nosníky mají podle ČSN ,5 až 2,5krát větší průhyb než nosníky zatěžovány stejným zatížením krátkodobým. Teplota Při vzestupu teplot se mechanické vlastnosti dřeva snižují. Při vzestupu z 20 C na 30 C se sníží asi o 10%. Při teplotě 100 C klesají o desítky procent. Tyhle vlastnosti mají podstatný vliv na chování dřeva při požáru. Proto se podle ČSN mohou dřevěné konstrukce používat s dlouhodobě vysokou teplotou. Teplota dřeva však nesmí překročit 55 C. (Šefců, 2000) 12

13 Odolnost vůči vnějším vlivům a biologické napadení dřeva Při vysoké vlhkosti a za přístupu vzduchu je dřevo napadáno biotickými škůdci a při trvalém uložení dřeva v takovém prostředí dojde k jeho úplné destrukci Konstrukce dřevěných krovů Hlavní funkce střechy je ochrana objektů před srážkovou vodou. Tomu je přizpůsobený sklon střechy, odvodnění a systém na zachycování sněhu. Samotná konstrukce střechy musí přenést vlastní hmotnost, musí být schopná přenést zatížení sněhem, větrem, náhodnými břemeny a užitné zatížení. U obytných podkroví musí navíc splňovat požadavky na tepelnou ochranu a vlhkostní režim ve skladbě střechy tak, aby kondenzace vodní páry v střešní konstrukci nezpůsobila její následné poruchy (Naterrer a kol, 1991). Střecha se skládá z nosné konstrukce - krovu a střešní krytiny. Střechy nejčastěji dělíme podle počtu plášťů, podle sklonu a tvaru. Rozdělení střech podle počtu plášťů: jednoplášťové většina střech nad obytnými budovami víceplášťové většinou dvouplášťové, vrchní vrstva plní ochranou a hydroizolační funkci, vnitřní vrstva je tepelně izolační. Prostor mezi vrstvami je odvětrán Rozdělení střech podle sklonu: ploché sklon střešních rovin 0-5 šikmé sklon střešních rovin 5-45 strmé sklon střešních rovin více než 45 Rozdělení střech podle tvaru: pultová sedlová sedlová s valbou, polovalbou 13

14 mansardová stanová pilová věže válcová Rozdělení konstrukce střech podle nosného systému (Reinprecht, Štefko 2000) vaznicové soustavy hambálkové soustavy soustavy pilových střech vlašská soustava ardantova soustava soustava věžních krovů vazníková soustava rámová soustava skruže úsporné soustavy samonosných střešních rovin kombinované soustavy Vaznicové soustavy Základní nosný prvek vaznicové soustavy je vaznice. Je to vodorovně uložený trám, který je zpravidla podepřený sloupky nebo je uložen na obvodovou nosnou stěnu. V takovém případě se nazývá pozednice. Na vaznice se ve směru největšího sklonu střechy kladou krokve. Na krokve je podle typu krytiny přibito laťování, nebo bednění. Sloupky pod vaznicemi jsou kotveny do vazního trámu nebo do stropu v místě nad podporou - nosnou stěnou nebo pilířem. U vaznicové soustavy je vzdálenost krokví, které podpírají laťování 0,9 až 1,2 m. Vaznice je podepřená sloupky, vzdálenými 3 až 4,5 m, tj. pod každou třetí až čtvrtou krokví. Soustava krokví se sloupky, popřípadě s vazním trámem se nazývá plná vazba, ostatní jsou prázdné. U rozponů nad 8 m je 14

15 nutné podepřít vazní trám nad nosnou stěnou nebo jej odlehčit soustavou věšadel nebo vzpěradel. Vaznicová soustava se stojatou stolicí U stojaté stolice jsou vaznice podepřeny svislými sloupky, ukotvenými ve vazních trámech. Podle rozponu a sklonu střechy se mění rozložení a počet vaznic tak, aby byly zachovány optimální vlastnosti podepření krokví. Vzdálenost mezi vaznicemi nemá přesahovat 4,5 m a 2,5 m mezi vaznicí a hřebenem. rozložení vaznic stojaté stolice pro sedlovou střechu: -dvě pozednice, jedna vrcholová vaznice (rozpon 6-8 m) -dvě pozednice a dvě střední vaznice (rozpon 7-12 m) -dvě pozednice, dvě střední a jedna vrcholová vaznice (rozpon m) rozložení vaznic stojaté stolice pro pultovou střechu: -pozednice, střední a vrcholová vaznice (rozpon 6-8 m) -pozednice, dvě střední a jedna vrcholová vaznice (rozpon 8-12 m) Vaznicová soustava s ležatou stolicí Podepření vaznic šikmými sloupky na ležaté stolici snižuje namáhání vazního trámu na ohyb, protože při kotvení sloupků blíže podpoře se vyvozuje menší ohybový moment. rozložení vaznic ležaté stolice: - se dvěma středními vaznicemi a šikmými sloupky, které jsou kotveny do vazního trámu (rozpon 7-12 m) - se dvěma středními vaznicemi a šikmými sloupy, které jsou ukotveny do stropu nad středovou stěnou (rozpon 9-12 m) - se dvěma středními a jednou vrcholovou vaznicí a se šikmými sloupky, které jsou kotveny do stropu nad středovou stěnou (rozpon m) 15

16 Obr. 1: Prvky vaznicové soustavy ( 1 vaznice, 2 sloupek, 3 krokev, 4 kleštiny, 5 pásek Hambálkové soustavy Na rozdíl od vaznicové soustavy je u hambálkové soustavy každá vazba plnou vazbou. Tvoří ji trojúhelník v rovině vazby, pozůstávající z krokví a z vodorovné výztuhy - hambálku. Vazby jsou mezi sebou vzdáleny 0,9 až 1,2 m. Počet hambálků je dán rozponem střechy. Prostorovou tuhost v podélném směru zabezpečují ztužidla v rovině střešního pláště, jejich funkci mohou plnit ondřejské kříže, šikmo přibitá prkna nebo diagonální prkenný záklop. U této soustavy je důležité zachycení značných horizontálních sil v místě osedlání krokví nad stěnou, například prostřednictvím kovových kotev ( Reinprecht, Štefko 2000) Statické působení dřevěných krovů U krovů je určení statického schématu a stanovení předpokládaného průběhu vnitřních sil podstatně složitější, než u stropů. Kromě zatížení vyvolaného vlastní hmotností střechy, zatížení užitného a případně i mimořádného, jsou krovy vystaveny dalším nahodilým zatížením sněhem a větrem. Krovy jsou navrhovány tak, aby se účinky zatížení přenášely pouze v místě pozednic nebo kotvení a aby zatížení bylo 16

17 přenášeno po celé konstrukci rovnoměrně, čehož se dosahuje pravidelným rozmístěním prvků Konstrukční spoje dřevěných krovů Konstrukčními spoji používanými pro dřevěné konstrukce se navzájem spojují dva nebo i více dřevěných prvků. Na jejich vzájemné provázání se používají tesařské spoje, spojovací prostředky, případně lepení (Hájek, 1997) Tesařské spoje Způsob vazby závisí na druhu a velikosti namáhání, na poloze spojovaných dřevěných prvků a na směru jejich vláken. Vazba musí být pevná, účelná, jednoduchá a musí ctít technologické zvláštnosti dřeva. Spoje na sraz Nejjednodušší způsob, dřevěné prvky se k sobě přikládají čely. Použití je zejména při prodlužování nebo nastavování. Na sraz se spojují prvky, které jsou po celé délce podepřeny (pozednice) nebo částečně podepřeny (v takovém případě musí být spoj nad podporou). Postrannímu vybočení spoje se zabraňuje čepy, klíny nebo skobami. Spojení na sraz se vyskytuje tupé, šikmé, klínočelé, kosé. Obr. 2: Čelní srazy zajištěné skobami 17

18 Plátování Plátování je podélné nastavování prvků (prodlužování), při kterém se spojované prvky stýkají částí čel i částí podélných ploch. Tento typ spojení lze již použít tam, kde spoj není podepřen. Pokud je tento spoj zabezpečen spojovacími prostředky, mohou spojené prvky odolávat ohybovému namáhání nebo tahové síle. Spoje se dělí podle sklonu dosedajících ploch plátů vůči podélné ose dřevěných prvků na rovné, šikmé klesající nebo stoupající. Dále dělíme plátové spoje podle varu plátů na rovnočelé, šikmočelé, klínočelé, s ozubem. Obr. 3: Plátování horizontální Obr. 4: Plátování klesající Lípnutí Nejjednodušší spoj dvou navzájem kolmých nebo šikmých prvků, přičemž čelo jednoho je přiloženo k podélné ose druhého prvku. Spoj není odolný pro přenos ohybového momentu. Tento spoj se zabezpečuje skobami nebo příložkami. Podle úhlu, který mezi sebou dva spojované prvky svírají, dělíme tento typ spoje na kolmý a šikmý. Zapuštění Spoj dvou prvků, kdy čelo jednoho je zapuštěné celou plochou do výřezu ve druhém prvku. Spoj je více odolný vůči smyku. 18

19 Zapuštění se dělí podle úhlu, který svírají dva spojované prvky na kolmé (rovnočelé, šikmočelé) a na šikmé (jednoduché, dvojité, zadrápnutím) Obr. 5: Šikmé zapuštění- jednoduché, se zadrápnutím, z jedné strany skryté Čepování Čepování je spoj dvou prvků, kdy na konci jednoho je čep a na boční ploše druhého je dlab. Spoj spolehlivě kotví prvky namáhané na tlak, při rybinovém spojení také na tah. Čepování můžeme dělit podle tvaru čepů například na rovné, rybinové, rohové. Podle úhlu, který svírají spojované prvky na kolmé a šikmé. Obr. 6: Čepování Přeplátování Spojení dvou prvků na sebe kolmých nebo šikmých, ve kterých jsou zářezy navzájem identické. Hloubka přeplátování se tedy rovná součtu obou hloubek zářezů. Přeplátování můžeme dělit podle tvaru zářezů na rovné a rybinové (jednostranné, oboustranné), podle úhlu, který mezi sebou spojené prvky svírají na kolmé a šikmé. 19

20 Obr. 7: Přeplátování rohové Kampování Spoj dvou navzájem kolmých nebo šikmých prvků, kdy jeden nebo oba mají odpovídající zářezy, potřebné pro vzájemné osazení spojovaných prvků. Kampování se používá tam, kde se klade důraz na minimální oslabení prvků. Obr. 8: Kampování křížové Obr. 9: Kampování jednostranné Sedlové spoje Spojení dvou prvků ležících v různých rovinách. Jeden z prvků má zářez (sedlo) a druhý je bez zářezu nebo je na něm kosé sedlo. Nejčastější použití tohoto spoje je při osazování krokve na vazný trám nebo pozednici. 20

21 Obr. 10: Osedlání krokví ( Spojovací prostředky Tesařské spoje vyžadují přesné a odborné zabezpečení, které se provádí spojovacími prostředky. Ty brání vzájemné změně polohy mezi spojovanými prvky nebo dokonce úplnému rozpojení spoje. Podle materiálu dělíme spojovací prostředky na dřevěné, kovové a plastové. Základní dřevěné spojovací prostředky jsou hřeby, kolíky, klíny, svlaky, pera, vložená pera. U kovových spojovacích prostředků je využito velké pevnosti oceli. Jejich hlavní nevýhodou je koroze, kterou lze eliminovat různými druhy povrchových úprav, či nátěry. Mezi nejpoužívanější kovové spojovací prostředky patří hřebíky, vruty, svorníky, skoby a kolíky. Obr. 11: Plechové spojovací prostředky ( 21

22 3.5. Životnost dřevěných konstrukcí Dřevo má oproti jiným stavebním materiálům (cihla, kámen, beton a kovy) několik předností, mezi které se řadí obnovitelnost zdroje, vysoký poměr pevnosti k hustotě dřeva, dobrá opracovatelnost, nízká tepelná vodivost a v neposlední řadě příjemné působení dřeva na člověka. Mezi záporné vlastnosti dřeva se řadí zejména biodegradavost, tj. náchylnost dřeva k poškození hlavně dřevokaznými houbami a hmyzem, hořlavost a degradace dřeva vlivem povětrnostních vlivů, chemických látek a také tvarová deformace vyvolaná změnami klimatu. Dřevěné konstrukce se v průběhu času více nebo méně opotřebovávají, nejčastěji v důsledku poruch ve spojení s působením povětrnostních vlivů, dřevokazných hub a dřevokazného hmyzu Opotřebení konstrukcí Konstrukce se v čase opotřebovávají fyzicky i morálně. Fyzické opotřebení je postupná ztráta užitné hodnoty dřeva působením různých poruch (viz. kapitola 3.7). Poruchy lze eliminovat správnou ochranou, údržbou a potřebnými sanačními zásahy. Stupeň fyzického opotřebení závisí na expozičních podmínkách, konstrukční ochraně, chemické ochraně, pravidelné údržbě, včasném zjištění případných poruch a odstranění jejich příčin, případně uskutečnění jejich oprav. Morální opotřebení souvisí s rozvojem lidské společnosti, s rostoucími nároky na funkce a estetiku konstrukce. Morální opotřebení se netýká kulturních a historických památek, kde je důležitá jejich historická hodnota. U konstrukcí bez památkové hodnoty se většina oprav konstrukcí řeší jejich modernizací Životnost konstrukce S opotřebením je přímo spjatá životnost konstrukce. Životnost je období, po které konstrukce splňuje funkčně technické a estetické požadavky v předpokládaných podmínkách užívání. Životnost konstrukce je čas, za který se stane nepoužitelnou. Ve 22

23 skutečnosti má dřevo srovnatelnou životnost s jinými materiály, pokud je v příznivých podmínkách. Životnost různých druhů dřeva se výrazně liší. Fyzická životnost ukazuje skutečný technický stav. Morální životnost se váže hlavně na estetickou stránku, na tepelně a zvukové vlastnosti dnešních uživatelů. Ekonomická životnost dělí čas, ve kterém jsou náklady na údržbu, provoz, odpisy vzhledem k využitelnosti. Životnost není pro všechny prvky konstrukce stejná. V krovové konstrukci je obvykle nejnižší pro prvky vystavené zvýšené vlhkosti, jako jsou pozednice nebo prvky s možným vyšším zatížením, jako jsou vaznice a krokve Poruchy dřeva zabudovaného ve stavbách Poruchy dřevěných krovů jsou výsledkem působení očekávaných i neočekávaných vlivů. Nejčastěji k nim dochází v důsledku působení biotických škůdců dřeva, kteří se aktivizují při zvýšené vlhkosti. Poruchou konstrukce se rozumí každá změna jejího stavu oproti stavu původnímu. Porucha se projevuje snížením užitkové, estetické nebo památkové hodnoty i životnosti. Poruchám dřevěných konstrukcí je možné do značné míry předcházet volbou vhodných dřevěných materiálů, správným konstrukčním řešením objektu, jeho pravidelnou údržbou, včetně včasného zjištění a odstranění jednotlivých poruch už v počátku jejich vzniku. Základním předpokladem pro vznik poruch v dřevěných konstrukcích je stavba dřeva. Dřevo je přírodní materiál, jeho buněčné stěny jednotlivých buněk jsou vytvořeny z přírodních polymerů typu celulózy, hemicelulóz a ligninu. Ty jsou náchylné k napadení dřevokaznými houbami, dřevokazným hmyzem, chemické korozi a povětrnostnímu zvětrávání (Reinprecht, Štefko, 2000). 23

24 3.7. Příčiny poruch Poruchy dřevěných konstrukcí jsou důsledkem jednoho nebo více vlivů. Jsou ovlivněny biotickými škůdci nebo abiotickými činiteli Poruchy dřeva vzniklé následkem biotického poškození Mezi biotické činitele, kteří zásadním způsobem ovlivňují fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva můžeme řadit dřevozbarvující houby a plísně, dřevokazné houby, dřevokazný hmyz Dřevozbarvující houby a plísně Tyto houby a plísně způsobují barevné změny dřeva, neovlivňují však jeho mechanické vlastnosti. Dřevo takto napadené plísněmi je náchylnější k napadení dřevokaznými houbami a hmyzem. Optimální teplota pro rozvoj plísní je C, teploty nad 55 C jsou pro plísně smrtící. Při poklesu pod 4 C dojde pouze k pozastavení jejich vývoje. Při zvýšení vlhkosti nad 20% plísně rovněž odumírají. Plísně mají negativní vliv na zdraví člověka Dřevokazné houby Příznivé podmínky pro růst těchto druhů hub jsou v exteriéru nebo v interiéru vlivem kontaktu s vlhkostí (zatékáním střechou, kontaktem s vlhkým zdivem apod.). Podle složek dřeva, které rozkládají, můžeme dřevokazné houby rozdělit na: houby hnědého tlení stravují pouze celulózu a příbuzné látky a způsobují rozkladný proces zvaný hnědá hniloba houby bílého tlení stravují pouze lignin a způsobují rozkladný proces zvaný bílá hniloba 24

25 Dřevokazné houby - hnědá hniloba Houby způsobující hnědou hnilobu, rozkládají pouze všechny polysacharidy (celulózy, hemicelulózy) a tímto dochází k odkrytí ligninu, který na světle degraduje a hnědne. Takto degradované dřevo ztrácí pevnost a v konečné fázi se projeví jeho rozpadem do kostek. Serpula lacrymans (dřevomorka domácí) Tento zástupce způsobuje největší škody, vyvolává úplnou destrukci konstrukce. Podhoubí dřevomorky roste na místech kontaktů dřeva se zdivem, ve zdivu a může i zdivem prorůstat. Pro svůj vývoj potřebuje teplotu kolem 21 C, optimální vlhkost dřeva 25-30%, šero a malý pohyb vzduchu. Nesnese prudké střídání teplot, při teplotách 40 C již hyne a naopak nízké teploty její růst jen zpomalí. Její nebezpečí spočívá v tom, že velmi rychle vytváří podhoubí (mycelium), které při rozkladu dřeva uvolňuje vodu. Tím je houba schopna udržet vlhkost dřeva i při poklesu relativní vlhkosti okolního vzduchu (Dejmal 1995). Přes cévnaté hyfy je schopna si dopravit vodu i na vzdálenost několika metrů. Dřevomorka napadá dřevo listnáčů i jehličnanů. Krátce po napadení se dřevo zbarvuje do světlejšího odstínu. Změny se projevují podélnými prasklinami. Později se barva dřeva mění na žluto až oranžovohnědou. Na dřevě se objevují podélné i příčné trhliny. V závěru působení dřevomorky se dřevo kostkovitě rozpadá, kostky jsou velké až 5 cm. Coniophora puteana (koniofora sklepní) Vyskytuje se na dřevě trvale vlhkém, nejčastěji ve sklepích. Optimální vlhkost dřeva pro rozkladnou činnost koniofory je 50-60% a teplota okolo 23 C. Napadá dřevo listnáčů i jehličnanů. Je velice odolná vůči nízkým teplotám. Dřevo napadené touto houbou hnědne až černá již v počátečním stádiu rozkladu. Houba okyseluje materiál, čímž vytváří předpoklad pro případné napadení dřeva dřevomorkou domácí (Dejmal, 1995). Gleophyllum sepiarium (trámovka plotní) Tato houba napadá jehličnaté dřevo, velice často se vyskytuje na okenních rámech a na místech dlouhodobého zatékání. Nejčastěji je k vidění na dřevěných 25

26 plotech. Charakteristickou vlastností trámovky je malá náročnost na vlhkost a relativně velká odolnost vůči vysokým teplotám. Optimální teplota pro růst této houby se pohybuje v rozmezí C, maximální teplota v rozmezí C. Uvnitř dřeva se hniloba rovnoměrně rozrůstá. Houba je kromě odolnosti k extrémním klimatickým podmínkám dále velice nebezpečná proto, že je dlouhou dobu nepozorovatelná. Materiál je napadán zevnitř buď z čela, nebo přes praskliny v povrchu. Zatímco vnitřní části dřeva jsou zcela degradovány, tenká povrchová vrstva zůstává dlouhou dobu neporušena Dřevokazné houby - bílá hniloba Houby způsobující bílou hnilobu, prudce rozkládají lignin. Na stavbách je napadení těmito duhy hub méně rozšířené. Houby bílého tlení často napadají a degradují dřevo mostnic na konstrukcích mostů. Většina hub bílého tlení preferuje tvrdé druhy dřeva. Trametes Versicolor (outkovka pestrá) Tato houba bílého tlení se nevyskytuje na stavbách. Je to houba napadající mrtvé listnaté dřevo. Pro její vývoj je ideální teplota C a vlhkost okolo 40%. Na dřevě vytváří charakteristickou mapu černých linek podobných mramorování. V pozdějším stádiu má dřevo bílou barvu, je měkké a rozpadá se podél dřeňových paprsků (Holan a kol., 2006) Schizophyllum commune (klanolístka obecná) Drobná dřevokazná houba, způsobující bílou hnilobu. Vyskytuje se převážně na dřevě listnáčů, zejména u buku. Vyžaduje střední až vysokou vlhkost okolo 50% a teplotu okolo 30 C. Shizophyllum commune je typickou dřevokaznou houbou houbou na skladě kulatiny (Holan, 2006). 26

27 Tab.1: Účinek vlhkosti dřeva na růst mycelia dřevokazných hub (Holan, 2006) Druh Vlhkost dřeva (%) Min. Optimum Max. Hnědá hniloba >70 Coniophora puteana Serpula lacrymans Antrodia Vaillantii Gleophyllum sepiarium Lentinus lepideus Paxillus panuoides Plísně Tab.2: Účinek teploty na růst mycelia dřevokazných hub (Holan, 2006) Druh Teplota ( C) Min. Optimum Max. Coniophora puteana Serpula lacrymans Antrodia Vaillantii Gleophyllum sepiarium Lentinus lepideus Paxillus panuoides Dřevokazný hmyz Dřevokazný hmyz způsobuje velmi závažné poškození v dřevěných konstrukcích. Poškození je podle druhu hmyzu buď povrchové, plytké nebo hluboké. Chodbičky v napadeném dřevě se nazývají požerky a pro jednotlivé druhy hmyzu jsou charakteristické svým větvením, tvarem a velikostí otvorů. Dřevokazný hmyz se dělí do více čeledí, z nichž pro zabudované dřevěné konstrukce ve stavbách představují největší nebezpečí červotoči a tesaříci. Ostatní čeledi napadají především živé nebo uskladněné, neodkorněné dřevo. 27

28 Optimální teplota pro vývoj larev dřevokazného hmyzu se liší u jednotlivých druhů v rozmezí C. Optimální vlhkost dřeva je nižší, než pro dřevokazné houby, min. 12%, což odpovídá cca 60% relativní vzdušné vlhkosti. Vlhkost dřeva vyšší než 20% je pro dřevokazný hmyz nevyhovující. Všechny druhy dřevokazného hmyzu hynou při sušení dřeva nad 83 C. Hlavní druhy, které se vyskytují na našem území: Cerambycidae tesaříkovití, Anobiidae červotočovití, Lyctidae hrbohlavovití, Siracidae - pilořitkovití Tesaříkovití (Cerambycidae) Od ostatních druhů hmyzu se liší svoji velikostí mezi mm a nápadně dlouhými tykadly. Tesaříkovití většinou napadají čerstvé dřevo. Nejznámější zástupci jsou Hylotrupes bajulus (tesařík krovový) a Callidium violaceum (tesařík fialový). Hylotrupes bajulus (tesařík krovový) Jedná se o nejvýznamnějšího technického škůdce, napadajícího dřevěné konstrukce. Způsobuje velmi destruktivní poškození, do stavby se může dostat z volného prostoru nebo i ze dřeva, které napadne již v lese. Brouk má ploché černé tělo, dlouhé až 25 mm. Na hlavě je poměrně výrazné, tečkování. Má poměrně krátká tykadla, která nepřesahují polovinu délky těla. Dospělí brouci se vyskytují od května do září. Samička žije 3-4 týdny a klade okolo 12 dní celkem vajíček. Vajíčka klade do trhlinek dřeva. Z vajíček se vylíhnou larvy. Larva tesaříka krovového je bílá, s hnědavou hlavou, délka larvy postupně roste a před zakuklením činí mm. Během svého vývoje larvy vyžírají dřevo a chodbičky za sebou zaplňují drtí a výkaly. Larvy většinou rozežírají povrchové vrstvy dřeva (bělové dřevo), při intenzivnějším napadení však napadnou i dřevo jádrové. Pro svůj vývoj potřebuje teplo, proto vyhledává místa chráněná před většími teplotními výkyvy. Larvy mohou žít ve dřevě i několik let, dospělí se páří venku a žijí 28

29 nejčastěji v lesích. Výletové otvory, které vytváří dorostlá larva, jsou oválného tvaru s šířkou až 12 mm. Dřevo napadené tesaříkem je při následném promočení lehce napadnutelné houbami. Callidium violaceum (tesařík fialový) Brouci se rojí hlavně v květnu a červnu. Délka dospělé larvy je přibližně 25 mm, šířka 6 mm.výletové otvory dospělých brouků jsou rovněž elipsovité, ale menší než u tesaříka krovového, do 6mm. Podobně jako tesařík krovový napadá přednostně neodkorněné dřevo, ale na rozdíl od něj napadá i čerstvě poražené dřevo. Červotočovití (Anobiidae) Červotoči mají protáhlé, válcovité tělo. Jsou to brouci menších nebo středních rozměrů. Zbarvení těla je nejčastěji tmavohnědé nebo načervenalé. Larvy jsou bílé srpovitě ohnuté. Nejčastěji se vyskytují a největší škody způsobuje červotoč proužkovaný a červotoč umrlčí. Anobiunm punctatum (červotoč proužkovaný) Napadá především jehličnaté dřevo, méně listnaté. Dospělí brouci mají délku 3-4 mm. Vyskytuje se především v obytných budovách, ale žije i ve volné přírodě. Dospělí brouci vylétají ze dřeva v červnu a červenci. Po oplození samička naklade vajíčka do trhlin a skulin dřeva a to většinou do dřeva, kde se vylíhly předchozí generace. Larva se líhne dnů, zavrtává se do dřeva a hlodá chodbičky, které jsou převážně orientovány podél vláken. Chodbičky za sebou larvy pevně ucpávají výkaly smíchanými s dřevěnými drtinkami. Výletové otvory dospělých brouků jsou typicky kruhovité o průměru 1,5 2 mm. Vývojový cyklus trvá od 6 měsíců až do dvou let v závislosti na teplotě, vlhkosti a druhu dřeva. Poškození červotočem vede často k úplnému zničení předmětu nebo dřevěné konstrukce, ve velkém množství larválních chodeb se dřevo proměňuje v prachovitou drť nazývanou červotočinu. Je to způsobeno hlavně tím, že se ve dřevě vyvíjí celá řada generací. Aktivní napadení červotočem (tzn., že hmyz je ve dřevě přítomen) se projevuje přítomností žlutých sypkých pilinek v chodbičkách larev i pod výletovými otvory ve dřevě. Přítomnost červotoče se pozná také podle zvuku, který připomíná jemný tikot hodinek. Naproti tomu při starším neaktivním napadení je požerek larev zbarven okrově až dohněda a je celistvější nebo úplně slepený. 29

30 Anobium pertinax (červotoč umrlčí) Dospělí brouci dorůstají větší velikosti, než červotoč proužkovaný (4-5 mm). Výletové otvory jsou kruhovitého tvaru a mají průměr 2-3 mm. Dospělí brouci vylétají ze dřeva především v květnu a červnu. Vývoj larev je podobný jako u červotoče proužkovaného, trvá však déle - nejčastěji 2-3 roky v závislosti na teplotě, vlhkosti a druhu dřeva. Anobium pertinax napadá dřevo, které je ve stavbě zabudované několik let, čerstvé dřevo nenapadá. Hrbohlavovití (Lyctidae) Tito brouci se vyznačují poměrně nízkými nároky na vlhkost dřeva a vyššími nároky na jeho výživnou hodnotu obsah škrobu a bílkovin. Proto napadají pouze běl některých listnatých dřevin, např. dub a akát. Největšími škůdci tohoto druhu jsou Lyctus brunneus (hrbohlav hnědý) a Lyctus linearis (hrbohlav parketový). Jedná se většinou o tmavě červeno hnědé brouky dlouhé 4-5 mm. Na bočních okrajích hlavy mají před očima hrboly odtud hrbohlavi. Generační cyklus je různě dlouhý od několika měsíců po rok a závisí na okolních podmínkách (Holan a kol., 2006). Pilořitkovití (Siracidae) Zástupci čeledi kladou vajíčka do poloopracovaného dřeva. Larvy se vyvíjejí 2-3 roky. Vylíhlý jedinec se provrtá ven a zanechá kulatý výletový otvor o průměru 5-7 mm. Je-li opracované dřevo přikryto jiným materiálem, který stojí v cestě líhnoucímu se jedinci, bývá poškozena i tato krytina, např. koberec apod. (Holan a kol., 2006). Nejčastěji se vyskytuje Urocerus giga (pilořitka velká). Dospělí jedinci měří mm, jsou kovově modré, černé nebo černožluté. Hodnocení poškození dřeva hmyzem V případě poškození dřeva hmyzem se sleduje především: -velikost otvorů- malé do 3 mm velké nad 3 mm -hloubka chodeb: povrchové poškození do 3 mm mělké poškození do 15 mm hluboké poškození nad 15 mm -četnost otvorů na ploše -snížení fyzikálních a mechanických vlastností dřeva 30

31 Tab. 3: Vlhkostní požadavky vybraných dřevokazných larev ( Holan, 2006) Relativní vlhkost vzduchu Vlhkost dřeva (%) Druh (%) Min. Optimum Max. Min. Optimum Max. Hylotrupes bajulus menší 95 Anobium Ppunctatum menší 95 Lyctus bruneus menší Tab. 4:Vliv teploty na vývoj vybraných dřevokazných larev ( Holan, J. 2006) Druh Teplota ( C) Min. Optimum Max. Smrtící Hylotrupes bajulus Anobium Ppunctatum Lyctus bruneus Poruchy dřeva vzniklé následkem abiotického poškození Abiotické faktory, které degradují dřevo, jsou označovány jako neživé. Způsobují fyzikální, mechanické a estetické změny vlastností dřeva. V přírodních podmínkách často působí jednotlivé faktory současně. Jedná se zejména o spolupůsobení slunečního záření, vody, kyslíku, extrémních nebo cyklicky se měnících teplot, větru, písku, prachu, emisí, požárů a agresivních chemikálií Hlavní faktory snížené životnosti konstrukcí Životnost konstrukcí je negativně ovlivněna více aspekty, různými druhy poruch a rozšiřováním se jejich rozsahu v čase. Na zkrácené životnosti dřevěné konstrukce se z pohledu času v její existenci podílí následující: nedostatky v projektu (špatná skladba materiálu, nedostatky konstrukční ochrany apod.) nedostatky při realizaci (špatné a nekvalitní provedení vlastních prací) 31

32 chyby během užívání objektu (zvýšené zatížení, zvýšená agresivita prostředí, špatná údržba apod.) nepředvídatelné události (požár a jiné živelné pohromy) 3.8. Ochrana dřeva pro zvýšení životnosti krovů Z vlastností dřeva vyplývá, že je materiálem, jehož životnost je závislá na řadě faktorů. Ochrana dřeva spočívá především v ochraně před vlhkostí, před biotickými škůdci a před ohněm. Nejlepší prevencí je dřevo udržovat pod hranicí 12%, kdy je odolné vůči všem biotickým škůdcům a nepoužívat dřevo vlhké nad 20%. Z hlediska ochrany před škůdci je doporučováno používat dřevo kácené v zimě, materiál sušený pomalu, nepoužívat napadené nebo plesnivé dřevo a důsledně odstraňovat kůru (Ševců, O., Vinař, J. 2000) Požadavky na kvalitu, fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva Dřevo ve stavebních konstrukcích musí splňovat mechanické vlastnosti a požadavky na jakost. Při zabudování musí mít předepsanou vlhkost a nesmí obsahovat hnilobu, ani poškození hmyzem. Nesmí obsahovat velký podíl suků a jiných vad, jako je například zamodrání. Pro vlastnosti dřeva a dřevěných materiálů platí: normy pro kvalitu dřeva, jeho rozměry, chyby a sortiment normy pro fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva Obě skupiny rovněž obsahují příslušné metodiky pro posuzování a způsoby prokazování shody s normou. Normy pro kvalitu, rozměry, chyby a sortiment dřeva Pro rozměry a mezní úchylky jehličnatého dřeva platí norma ČSN EN 336, pro lepené lamelové dřevo ČSN EN

33 Pro dřevo stavební konstrukce platí norma ČSN a ČSN EN 386, která specifikuje požadavky na výběr a kontrolu dřevin určených pro stavební konstrukce, dřevěné spojovací součásti, povolenou vlhkost jednotlivých částí konstrukce. Normy pro fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva Požadavky na mechanické vlastnosti jsou uvedeny v normě ČSN , Eurokód 5 s NAD (Národní aplikační dokument) a ČSN EN 338. Tímto se dřevo dělí do pevnostních tříd podle hustoty, pevnosti v ohybu, tlaku, tahu, smyku a modulu pružnosti Konstrukční ochrana Je to preventivní ochrana dřevěných konstrukcí, jejím účelem je zabránit aktivitě, či snížit riziko aktivity biotických škůdců a jiných abiotických činitelů. Konstrukční ochrana má za cíl předejít zbytečným poruchám a poškozením. Zabývá se zejména výběrem vhodných materiálů a druhů dřevin, tvarovou optimalizací všech prvků konstrukce, izolací proti vlhkosti a regulací klimatických podmínek (Reinprecht, 1998) Chemická ochrana Chemickou ochranou se zvyšuje původní přirozená trvanlivost dřeva. Chemické prostředky se užívají pro preventivní ochranu i sanaci dřeva napadeného. Chemická ochrana musí splňovat obecná kritéria pro výběr metody ochrany: Primárně je třeba vyčerpat všechna opatření konstrukční ochrany i v případě, že nebude aplikovaná současná chemická ochrana Po realizaci konstrukční ochrany je nutná identifikace očekávaných poškozených míst. Dřevo, které má přirozenou trvanlivost, vůči zjištěnému poškození se nebude chránit. Podle žádané účinnosti ochrany se používají fungicidy jako ochrana proti houbám, insekticidy jako ochrana proti hmyzu, retardéry hoření obsahující látky 33

34 zpomalující nebo zastavující hoření dřeva a hydrofobizační prostředky, které jsou určeny pro ochranu dřeva proti vlhkosti. Prostředky sloužící na ochranu dřeva proti biotickým škůdcům se skládají z vlastní ochranné látky a rozpouštědla - vody. Jako další přísady mohou být přidány barviva, antikorozní přípravky atd. Riziko napadení dřeva biotickými škůdci, jako jsou dřevokazné houby a dřevokazný hmyz, roste s působením povětrnostních podmínek, jimž je tento materiál vystaven. Norma ČSN EN definuje pět tříd ohrožení, které reprezentují různé expozice dřeva. Tab. 5: Výskyt biotických činitelů v třídách použití Třídy použití Všeobecné podmínky používání Popis vystavení účinku vlhkosti v provozních podmínkách Biologičtí činitelé 1 interiér, zakryté sucho dřevokazný hmyz pokud se budou také vyskytovat termiti, třída je označena 1T 2 interiér nebo zakryté příležitostně vlhko jak výše uvedeno exteriér, bez styku se zemí, chráněné 3.2 exteriér, bez styku se zemí, nechráněné 4.1 exteriér, v kontaktu se zemí a/nebo sladkou vodou 4.2 exteriér, v kontaktu se zemí (zcela) a/nebo sladkou vodou příležitostně vlhko často vlhko převážně nebo trvale vlhko trvale vlhko 5 v mořské vodě trvale vlhko + dřevozbarvující houby + dřevokazné houby jak výše uvedeno + houby způsobující měkkou hnilobu dřevokazné houby houby způsobující měkkou hnilobu mořští škůdci pokud se budou také vyskytovat termiti, třída je označena 2T pokud se budou také vyskytovat termiti, třída je označena 3.1T nebo 3.2T pokud se budou také vyskytovat termiti, třída je označena 4.1T nebo 4.2T A Teredinids Limoria B jako v A + kreosot snášející Limnoria C jako v B + Pholands 34

35 Kontrola a údržba K základním atributům péče o konstrukci patří její pravidelná kontrola a údržba. Pravidelnými kontrolami lze zjistit případné poruchy již v počátcích jejich vzniku. Správná údržba zpomaluje procesy jejího fyzického opotřebení. (Reinprecht, 1998) Stavebně - technický průzkum Jedná se o odbornou zprávu, která se provádí za účelem poskytnutí všech dostupných informací o zkoumaném objektu a jeho vazbách na okolí. Nejčastěji se stavebně technický průzkum požaduje při rekonstrukci, změně vlastníka objektu, zjištění příčin, případně závažnosti poruch objektu nebo pořízení aktuální výkresové dokumentace. Je prováděn odborníkem a účastni jsou i majitelé objektu. Základem je shromáždění základních informací o objektu, místě, majiteli, historii stavby, orientaci ke světovým stranám apod. Dále je nezbytné shromáždění dostupných dokumentací o objektu, způsobu provedení průzkumu, použitých přístrojů a měřidel. Po prostudování všech dokumentů je potřebné zaměření rizikových míst, kudy mohla vnikat voda do objektu v minulosti nebo v současnosti a míst s největší pravděpodobností výskytu poškozených částí konstrukce. Smyslové metody a) Zrakové (vizuální) metody umožňují zjistit: -poškození dřeva dřevokaznými houbami (hniloba, plodnice) -napadení dřeva dřevozbarvujícími houbami a plísněmi (změna barvy) -poškození dřeva dřevokazným hmyzem (výletové otvory, drť vypadající z požerků) -povrchové poškození dřeva povětrnostními vlivy -poškození dřeva požárem -trhliny ve dřevě -deformace prvků nebo celků b) Čichové metody umožňují zjistit: 35

36 -přítomnost hub a plísní (dřevomorku domácí je možné zjistit pomocí speciálně cvičených psů) -následky požáru -zvýšenou vlhkost v objektu c) Hmatové metody umožňují zjistit: -povrchové poškození dřeva (trhliny) -vyšší stupeň poškození dřeva, obvykle na základě změn jeho tvrdosti d) Sluchové metody umožňují zjistit: -přítomnost larev dřevokazného hmyzu, -poruchy v dřevěném prvku na základě jeho odezvy na poklep například při vnitřní hnilobě nebo vyššími stupni poškození požerky, -poruchy v krovové konstrukci na základě různých zvukových anomálií během jejího dynamického namáhání větrem nebo jinými vlivy Při smyslových metodách se využívají jednoduché pomůcky a nástroje, např. baterka, lupa pásmo, nůž, hřebík, dláto, kladívko, vrták nebo fotoaparát. (Reinprecht, Štefko, 2000) Přístrojové metody a) Vlhkoměry ke stanovení vlhkosti dřeva b) Endoskopy pro zjištění kvality dřeva nebo napadení biotickými škůdci, nejčastěji v těžko přístupných trámových krovech c) Mikroskopy, pomocí nichž lze určit: -stupeň poškození buněk dřeva, -přítomnost hyf a výtrusů hub, resp. vajíček, larev, kukel a dospělých jedinců dřevokazného hmyzu včetně jejich druhové identifikace -přítomnost chemikálií d) Fyzikálně-chemické přístroje na zjišťování změn v chemické struktuře dřeva. Využívají se zejména pro vědecké účely e) Počítačová tomografie, gama zářiče nebo rentgeny, na prostorové znázornění vnitřních poškození dřevěných prvků vlivem hniloby nebo požerků, f) Přístroje na určení elektrofyzikálních vlastností dřeva na základě změněné vodivosti nebo permitivity dřeva poškozeného hnilobou, požerky, trhlinami nebo agresivními chemikáliemi 36

37 g) Přístroje pro nedestruktivní nebo semidestruktivní určení poklesu pevnosti, tuhosti nebo tvrdosti dřeva h) Přístroje na nedestruktivní určení poklesu tuhosti dřevěných prvků i celé konstrukce nebo na zjištění vnitřních defektů typu hniloby, požerků a trhlin i) Tenzometry (mechanické, elektrické) k přesnému určení průhybů, posunů nebo trhlin, a to jak momentálních, tak i jejich vývoji v čase Použití přístrojových metod není vždy nezbytné, umožňuje však důkladnější průzkum poškození dřeva a poruch konstrukce. Přístrojovými metodami lze přesněji určit nebo definovat kvalitativní (např. dřevokazné houby nebo dřevokazný hmyz) i kvantitativní (např. rozsah a stupeň hnilobného poškození dřeva) ukazatele poruch konstrukce a současně je možné objektivněji analyzovat i příčiny poruch Vyhodnocení průzkumu Hodnocení poškození dřevokazným hmyzem A. nevýznamné poškození: 2-4 výletové otvory na 1m 2, ostatní hmota pevná a celistvá, B. závažné poškození: 5-16 výletových otvorů na 1m 2, poškození do % běli, C. kritické poškození: velké poškození běli nebo její úplná degradace Hodnocení poškození dřeva houbami Plošný rozsah napadení povrchu je: A. žádný: povrch beze stop napadení, B. ojedinělý: součet napadených ploch dosahuje max. 5 % z celkové plochy, C. místní: součet napadených ploch je 5-20 % z celkové plochy, D. rozsáhlý: součet napadených ploch je % z celkové plochy, E. souvislý: součet napadených ploch je větší než 50 % z celkové plochy. 37

38 Kvalifikace povrchu dřevěné konstrukce A. zdravý: vryp je stejně namáhavý, jako u srovnatelného dřeva zdravého, má stejné charaktery vzhledu i lomu třísky, B. částečně znehodnocený: vryp v místech znehodnocení je v porovnání s dřevem zdravým snadný do max. hloubky 5 mm, C. znehodnocený: vryp v místech znehodnocení je v porovnání se zdravým dřevem více jak 5 mm Likvidace příčin poruch Obecně platí, že příčiny poruch je třeba likvidovat buď před provedením oprav a rekonstrukčních zásahů nebo během jejich průběhu. Tím lze vyloučit opakované a zbytečné poškození původního i nově zabudovaného dřeva. Do likvidace příčin řadíme odstranění zdrojů zvýšené vlhkosti, likvidaci dřevokazných hub a plísní, dřevokazného hmyzu Odstranění zdrojů zvýšené vlhkosti dřeva v konstrukci Ochrana konstrukce před přímým průnikem vody je záležitost zejména střešního pláště a jeho detailů. Ve většině případů se opravou střešního pláště zcela zamezí zatékání vody a týká se jak výměny částí skládané krytiny, tak i opravy oplechování, okapů nebo štítů Likvidace dřevokazných hub a plísní Nejjednodušší prevence proti dřevokazným houbám a plísním se zakládá na trvalém snížení vlhkosti pod 20%, při napadení dřevomorkou domácí. Při již aktivním stádiu hub ve dřevě (dřevokazné houby) nebo na jeho povrchu (plísně) je toto snížení 38

39 vlhkosti problematičtější. Dřevo napadené hnilobou se rozkládá až na vodu a oxid uhličitý, takže je vodou neustále zvlhčováno. Například dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) je schopna vlhkost ke dřevu přivádět i z větší vzdálenosti, dokonce i přes zdivo. V neposlední řadě plísňový povlak brání volnému vypařování dřeva. Z těchto aspektů nestačí vytvořit v konstrukci požadované klima, ale i dřevo v celém průřezu důkladně prosušit a současně odstranit všechna vývojová stádia houby. Při likvidaci dřevomorky platí, že se z objektu musí odstranit a následně bezpečně zlikvidovat (spálit mimo objekt) nejen viditelně napadené prvky, ale i prvky zdánlivě zdravé a to do vzdálenosti minimálně 1 m od viditelné hranice napadení. Kromě dřeva je nutno odstranit i omítku a maltu ze spár minimálně 0,5 m od viditelného růstu hyf ve zdivu nebo jiných minerálních materiálech. Ve stropech je třeba zlikvidovat i násyp pod napadenou podlahou. Následně je třeba věnovat zvýšené pozornosti dokonalé sterilizaci a chemické ochraně veškerého dřeva, zdiva i omítek ponechaných v objektu (Reinpreht, Štefko, 2000) Likvidace dřevokazného hmyzu Preventivní ochrana dřeva před dřevokazným hmyzem spočívá v jejich vysušení pod hranici vlhkosti 10%. Tato hodnota se dosahuje v konstrukcích krovů spíše zřídka. Obecně je prevence proti dřevokaznému hmyzu náročnější, než před houbami. Pro likvidaci aktivních forem dřevokazného hmyzu je třeba z povrchu dřeva odstranit veškerou kůru. Tím zabráníme aktivitě Callidium violaceum (tesaříka fialového), který vytváří požerky těsně pod kůrou v běli jehličnanů. Toto opatření nemá ale vliv na aktivitu červotoče nebo tesaříka krovového. Likvidace všech vývojových stádií hmyzu se zajistí sterilizací dřeva nebo celého prostoru konstrukce. Nelze-li z jakýchkoli důvodů důkladnou sterilizaci uskutečnit, je nutné použít vhodný insekticidní prostředek s likvidačním účinkem. Insekticid se aplikuje obvykle postřikem nebo nátěrem, současně se doporučuje použít i jeho injektáž do výletových otvorů. Nejvhodnější období pro ošetření před rojením hmyzu je obvykle duben - květen. 39

40 3.11. Sterilizace poškozeného dřeva (sanace) K likvidaci biotických škůdců v dřevěných krovech je možné použít sterilizační metody působením zvýšené teploty, plynování střešní konstrukce nebo krovu, zmražení dřeva pod kritickou teplotu, při které škůdci hynou. Působení zvýšené teploty Hmyz se usmrtí teplotou C působící po dobu několika hodin. Tímto způsobem dochází ke koagulaci jejich bílkovin v těle hmyzu, aniž by došlo k poškození dřeva. K usmrcení dřevokazného hmyzu dochází i při poklesu teploty pod -20 C. Pro likvidaci hub, především jejich výtrusů, jsou nutné vyšší teploty. Výtrusy mnoha druhů hub krátkodobě snesou i 100 C, kdy se provokuje jejich klíčení. K usmrcení vyklíčených houbových vláken dojde až při opakovaném sterilizačním ohřevu. Plynování konstrukce Touto metodou lze úspěšně likvidovat dřevokazný hmyz, jeho jednotlivých stádií, ale i výtrusů a mycelií hub. K plynování se používají toxické plyny, výpary toxických kapalin nebo inertní plyny, především dusík (N 2 ) a oxid uhličitý (CO 2 ). Doba plynování je obvykle 4-48 hodin, při použití inertních plynů 1-4 týdny. Sterilizační postupy likvidace biotických škůdců dřeva patří ke krátkodobým metodám jeho ochrany. Po ukončení sterilizace, například po vyrovnání teploty s okolím nebo po vyprchání toxických plynů se dřevo stává opět přístupné pro aktivitu biotických škůdců. Dlouhá metoda ochrany dřeva proti biotickým škůdcům se zabezpečuje konstrukčně - stavebními opatřeními nebo chemickou ochranou vhodnými fungicidy a insekticidy. 40

41 4. Materiál a metodika Obr.12: Znak obce Bulhary 4.1. Obec Bulhary Obec Bulhary se nachází 15 km severozápadně od Břeclavi. Název obce v minulosti prošel mnoha proměnami. Jednou to byl Bulgarn, pak Puligarn, Pulkař, následně Pulgram, Pulgáry, až se v roce 1949 ustálil na současné podobě Bulhary. Nejstarší nalezené hmotné prameny poukazující na aktivitu lidskou jsou pak kamenné úštěpky lovců mamutů, které pocházejí z období let před naším letopočtem. Ještě dnes lze nalézt na čerstvě zoraných polích fragmenty bronzových výrobků a slitků či moravské malované kultury. Vlastní osada byla založena německými kolonisty někdy ve 12. století. První písemný pramen pojednávající o obci je však datován až rokem 1244, kdy obec byla spravována panstvím Lednice. Od konce 14. století až do roku 1848 spadala obec pod správu Lichtenštejnů. Geografické položení obce určilo její poválečný vývoj. Podobně jako v ostatních příhraničních obcích došlo k odsunu německého obyvatelstva. Obec pak byla osídlena přistěhovalci převážně z Břeclavska a Hodonínska. Nyní spadá obec pod okres Břeclav a počet jejich obyvatel k byl 807. Výraznou dominantu obce tvoří barokní kostel Sv. Jiljí. Jeho gotický předchůdce, vysvěcený roku 1582, byl rozebrán. V letech byl postaven stávající a doposud funkční barokní kostel tak, aby stačil potřebám rozrůstající se obce. 41

42 V barokním slohu je vystavěna i nedaleká vstupní brána místního hřbitova, jehož zajímavou součástí je i nezvyklý vzhled márnice ve tvaru typicky vinařského sklepa. Na území Bulhar se též dochovalo několik dnes již památkově chráněných selských gruntů s barokní úpravou štítů a při cestě k Lednici a Nejdku vybízejí k zastavení dvě cenná boží muka. Bulhary částečně leží na území Chráněné krajinné oblasti Pálava, která patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti celé České republiky. V blízkém okolí se rozkládá rozsáhlý lesní komplex Milovický les, jehož plocha teplomilných šípákových doubrav na Moravě je považována za tu největší. Jeho nedílnou součástí jsou i dvě obory sloužící pro chov trofejní jelení, daňčí a mufloní zvěře. Specifikou oblasti jsou nivou Dyje uchovávané lužní lesy a zbytky nivních luk. Pěstování révy vinné je s obcí spojováno od pradávna, vlastně již s počátečním osídlením místa. V současné době katastr obce registruje 97,9 ha vinic, z čehož 61,5 ha obhospodařuje místní zemědělské družstvo. Zbytek je v držení soukromých pěstitelů, kteří vyrábějí víno spíše pro vlastní potřebu. ( Historie bývalé farní budovy Bulhary Farní budova č. p. 93 byla postavena r z prostředků Náboženského fondu, což byla státní instituce, která spravovala veškerý movitý i nemovitý majetek všech klášterů a kostelů. Z prostředků této instituce bylo v podstatné míře financováno zřizování kostelů a far v obcích, odkud měli věřící do svého kostela dál, než hodinu pěší chůze. Na stavbu farní budovy určil Náboženský fond částku 1152 zlatých (cca 1,2 mil Kč v r. 1997). Tehdejší rychtář Matyáš Resinger a první radní Josef König, kteří na stavbu fary dohlíželi, se příliš projektu nedrželi. Údajně chtěli obytnou část trochu vylepšit a tak nakonec chybělo 115 zlatých a 24 krejcarů (cca 120 tis. Kč v r. 1997). Obec musela sepsat mnoho žádostí a rozkazů, než přísní úředníci z Náboženského fondu tento druh uhradili. K roku 1806 byla farní budova popisována jako obytné stavení, které má 4 světnice, kuchyni, komoru a sklep. Patří k ní zahrádka o výměře 48 sáhů (173 m 2 ) a vyzdívaná studna. Téhož roku si tehdejší farář Schmidt vymohl položení nové krytiny 42

43 nad obytným stavením, rozšíření dřevníku a dostavbu chléva. Stálo to celkem 800 zlatých (cca 530 tis. Kč r. 1997). Roku 1873 nový farář František Hainka zjistil, že budova fary byla ve velmi špatném stavu. Vše bylo zcela zchátralé: okna, dveře, podlahy, omítky. Následující opravy byly ve výši 511 zlatých (cca 140 tis. Kč v r. 1997) se konala kolaudace provedených oprav. Tyto opravy byly uznány jako dobře provedené. Roku 1877 farář Hainka dal na svůj náklad rozšířit dřevník a osadit nová výjezdová vrata do dvora, což stálo 32 zlatých (cca 92 tis. Kč v r. 1997) Obec z této částky zaplatila 10 zlatých. V roce 1896 farář Gottwald po svém nástupu pořídil na faře okenice pro 9 oken, 4 vnitřní dveře, nové okno do prádelny a 7 nových okenních křídel. Vše stálo 156 zlatých (cca 35 tis. Kč v r. 1997). Roku 1945 po skončení války a odchodu vojsk pomohla Místní správní komise faráři Mackovi uvést vypleněnou faru do obyvatelného stavu. Generální oprava střechy v roce 1951 stála 28 tis. Kč (72 tis. Kč v r. 1997). V listopadu r byla zřízena na faru samostatná elektrická přípojka. Roku 1959 bylo do komory, prádelny, sklepa a na půdu zavedeno elektrické osvětlení, ve dvoře osazeny dešťové žlaby. V roce 1961 byla opravena fasádní omítka, r byl bývalý farní chlév přestaven na garáž s ocelovými vraty. V listopadu 1988 zemřel poslední duchovní správce Oldřich Zburník. V dubnu r byla nevyužívaná budova pronajata jako bytovka a byly zahájeny záchovné opravy v omezeném rozsahu. V prosinci r vypracoval J. Mareček Stavebně technické hodnocení fary v Bulharech, tj. zaměření, zakreslení a zhodnocení současného stavu, dále soupis a ocenění potřebných oprav. V únoru r se dosavadní nájemce odstěhoval z farní budovy a na faru se přistěhovala nová nájemkyně paní Mirošová s dcerou. Dcera je nyní majitelkou budovy, na které pokračují nezbytné opravy vnějšího pláště, vnitřních prostor a vybavení (Zpravodaj obce Bulhary - Občastník č. 31, 2008). 43

44 4.3. Dokumentace a popis stavby Popis objektu Objekt je přízemní, částečně podsklepený. Dům je zastřešen sedlovou střechou se štítem k sousední parcele a nároží. Objekt tvoří obytné místnosti v pravém a levém traktu, které rozděluje střední trakt tvořící chodbu do dvora. Čelní fasáda je pětiosá se střední osou tvořenou vstupními dveřmi a po stranách dvěma páry oken. Vstupní dveře jsou obdélníkového tvaru, dřevěné s proskleným nadsvětlíkem. Jsou pověšeny na třech dvoudílných kovaných hácích. Pravý trakt tvoří čtyři místnosti. Největší místností je obývací pokoj, dále pokoj využívaný jako ložnice. Další menší místnost pravého traktu sloužila v minulosti jako přikládací prostor pro kamna v obou pokojích. Dnes je využívána jako WC. V poslední místnosti pravého traktu je umístěno zalomené cihlové schodiště do prostoru krovu. Obě tyto menší místnosti mají celodřevěné vstupní dveře rámové konstrukce osazené na dvou závěsech. Levý trakt je tvořen třemi místnostmi. Přední místnost situovaná do ulice je dnes bez původní podlahy a zcela bez vnitřní omítky. Tato místnost slouží pro odkládání nejrůznějších předmětů. Zadní místnost levého traktu je rozdělena příčkou na kuchyňský kout a koupelnu. Kuchyňský kout je osvětlen jedním oknem situovaným do dvora, druhým na sousední pozemek. Okna jsou dřevěná špaletová, opatřena vnitřní dřevěnou okenicí. Venkovní křídla jsou otevíraná ven, vnitřní křídla dovnitř. Konstrukce okenic je dvoukřídlová skládací. Skleněné tabulky těchto pozdně barokních oken jsou lité, neválcované. Dveře ze dvora do chodby v přízemí objektu jsou jednoduché, pověšeny na třech dvoudílných kovaných hácích. Dveře z chodby do místností jsou dřevěné, z části prosklené. Konstrukce dveří je rámová se dvěma poli. Horní pole je zaskleno čtyřmi čtvercovými tabulkami. Dolní pole je osazeno dřevěnou profilovanou výplní. Stejného typu konstrukce jsou i dveře mezi ostatními místnostmi. K objektu patří přístavek do dvora rozdělený na tři místnosti, zastřešený pultovou střechou. První místnost přístavku slouží jako komora a je přístupná pouze z hlavního objektu. Prostřední místnost dvorního přístavku má přístup ze dvora a nyní 44

45 slouží pro ukládání palivového dřeva. Zadní místnost dvorního přístavku je využívána jako garáž, osvětlená novodobým čtvercovým oknem, umístěným ve štítu přístavku do zahrady. Obr. 13: Fotografie dostupných výkresů 45

46 Obr. 14: Císařský otisk obce Bulhary - původně Pulgram - mapováno 1825 ( Obr. 15: Současné polohy pozemků ( 46

47 Obr. 16: Letecký snímek na objekt ( ) Obr. 17: Fotografie domu pohled z ulice 47

48 Obr. 18: Fotografie obytné části ze dvora Obr. 19: Fotografie přístavku ve dvoře 48

49 4.4. Určování druhu dřeva Pro přesné určení dendrochronologického datování je nezbytné znát druh dřeviny. Spolehlivé určení je většinou možné pomocí anatomických znaků viditelných pod mikroskopem Praktický postup dendrochronologického datování Odběr vzorků Základní metodou pro odběr funkčních vzorků je odběr vývrtů. Nástrojem je Presslerův nebozez, určený pro odběry vývrtů. Je to dutý ocelový samořezný nebozez obvykle o vnějším průměru 10 mm a o průměru dutiny (průměr odebraného vzorku) 5 mm. Vrt se tímto nebozezem vede kolmo na tečnou rovinu původního kmene, tedy na jeho osu. Účelem je získat dobře čitelný příčný řez, který obsahuje co nejvíce letokruhů od jádra po okraj kmene. Je třeba vybírat místo, kde není materiál narušen sukem, prasklinami, hnilobou, či jinými vadami. Důležitá je přítomnost podkorního letokruhu, která datuje rok smýcení stromu. Po zavrtání Prreslerova nebozezu do materiálu se vzorek odebere pomocí speciálně tvarované lžičky. Odebraný vzorek poté uložíme do připravené schránky, ve které se vzorky převezou do laboratoře. Do tabulky se zapíší důležité údaje: Číslo vzorku a údaj o tom, zda vzorek obsahuje podkorní letokruh. Dále rozměry a název prvku konstrukce, ze kterého byl vzorek odebrán, druh dřeviny a v neposlední řadě i poznámky, které uvádí zejména poškození vzorku. Poznámky uvádíme například v případě, že trám obsahoval podkorní letokruh, který při odběru odpadl. Napíše se přibližný počet chybějících letokruhů. To nám pomůže pro odhad pokácení stromu. 49

50 Příprava vzorků Pokud má být šířka letokruhů dobře čitelná, musí být vzorky dostatečně upraveny. Vývrty se v laboratoři vlepily disperzním lepidlem do předem připravených vodících dřevěných lišt ve tvaru žlábku. Zde byly zajištěny před mechanickým poškozením, které bylo vzhledem k malému průměru vývrtu snadno možné. V takovém zafixovaném stavu bylo možno vzorky obrousit brusným papírem nebo opracovat žiletkou (Rybníček, 2004) Měření Takto připravené vzorky byly měřeny na speciálním měřícím stole, který je vybaven posuvným šroubovým mechanismem a impulsmetrem, zaznamenávajícím interval posunu desky stolu a tím i šířky letokruhu. Vzorky byly vždy měřeny od středu směrem k okraji (od nejstaršího po nejmladší letokruh). Po doměření a uložení dat lze prohlédnout letokruhovou sekvenci ve tvaru křivky a opravit případné chyby v měření. Roční přírůstky dřeva se měří s přesností na 0,01 mm Datování vzorků Přiřazujeme-li vzorku dřeva přesný rok, kdy byl příslušný strom pokácen, na základě synchronizace se standardem, jedná se o absolutní datování. Relativní datování používáme v případě, že z nějakého důvodu není možné soubor dřev absolutně datovat (např. pro dané období nebo dřevinu není dostupná absolutně datovaná standardní chronologie). Při zpracování souboru dřev je prvním krokem po změření vzájemné srovnání jednotlivých naměřených. Z dobře synchronizovatelných křivek je vytvořena tzv. křivka průměrná, která zvýrazní společné extrémy související s klimatickými změnami a potlačí všechny ostatní oscilace způsobené jinými vlivy. Poté je průměrná křivka porovnávána se zvoleným dendrochronologickým standardem pro danou dřevinu. Průměrná křivka je přikládána ke standardu a hledají se 50

51 nejvyšší hodnoty statistických parametrů. Míra podobnosti mezi průměrnou křivkou a standardní chronologií je posuzována pomocí korelačního koeficientu a tzv. koeficientu souběžnosti. Tyto výpočty slouží k usnadnění optického srovnání obou křivek, jež je pro konečné datování rozhodující. Pokud má některá ze stanovených pozic na standardu dostatečnou statistickou hodnotu, musí se také při optickém srovnání obě křivky setkávat ve většině výrazných minim a maxim Statistické výpočty Souběžnost Tato hodnota představuje procento směrové shody křivky vzorku a standardu v překrývající se části obou křivek. Souběžnost se vypočítává následujícím způsobem: 1. Standardu i vzorku jsou přiřazovány hodnoty po jednoletých intervalech. Možné hodnoty jsou - 1 pro klesající trend křivky, 0 pro stagnující a +1 pro roky s rostoucím trendem. 2. Druhým krokem je porovnání digitalizovaných hodnot překrývající se části standardu a vzorku a sečtení jednoletých intervalů se souhlasným trendem křivek. 3. Počet souhlasných let k počtu všech překrývajících se roků udává hodnotu souběžnosti (0 až 100 %). Obecně by neměla být souběžnost nižší než 55%. Tento test poskytuje rychlou informaci o tom, zda má hodnota souběžnosti (v intervalu překrytí křivek) statistický význam či nikoli. T-Test T-Test je založen na porovnání vzorku a standardu (v překrývajících se částech křivek) jako dvou datových řad. Míra podobnosti je spočítána pomocí korelace a její statistická významnost hodnocena pomocí T-Testu. Původní data jsou před vlastním provedením statistického výpočtu transformována. Transformace je nutná pro splnění statistických podmínek, které použití T-Testu vyžaduje (normalita rozdělení, odstranění 51

52 autokorelace). Transformované a indexované datové řady standardu a vzorku jsou použity pro výpočet korelačního koeficientu. Překrytí vzorku Důležitou hodnotou je délka překrytí datované křivky se standardní chronologií. Čím je delší překrytí křivek, tím je větší spolehlivost datování Zhodnocení výsledku Cílem dendrochronologického datování je datování roku, kdy byl daný strom smýcen. Přesný rok smýcení lze zjistit jen za předpokladu, obsahoval-li měřený vzorek podkorní letokruh. Pokud není zachován podkorní letokruh (dřevo bylo opracováno), nemůžeme většinou s jistotou odhadnout, kolik letokruhů chybí. U dřevin bez jasně odlišeného jádra a běle (jedle, smrk), lze zpravidla pouze stanovit rok, po kterém byl daný strom smýcen. Při datování takového vzorku se musí konstatovat, že strom byl smýcen někdy po roce, jehož datum bylo zjištěno (Rybníček, 2004) Průzkum statické funkce a stavu krovu Tento průzkum byl proveden na základě potřeby kompletního zmapování stávající konstrukce krovu. Provádění průzkumu bylo zvoleno následujícím postupem. Nejprve došlo k posouzení konstrukce střechy z venkovní části. V této fázi byl hodnocen tvar střechy, prohnutí střešní konstrukce, skladba a stav krytiny včetně oplechování. Při průchodu do prostoru krovu se vizuálně zhodnotil jeho stav, následoval popis celé konstrukce i jednotlivých prvků, spojů, materiálu, stavu krovu i jeho historie. Při terénním průzkumu je třeba sledovat zejména (Vinař a kol., 2010): Deformace a vznik napětí v konstrukci a jejich prvcích: o průhyb prvků, o pootočení prvků, 52

53 o zkroucení prvků, o změna tvaru konstrukce, Poruchy spojů: o vysunutí prvku ze spoje, o uvolnění nebo vypadnutí spojovacích prvků, o pootočení prvku ve spoji, o rozštípnutí dřeva ve spoji, Trhliny ve dřevě: o smykové, o tahové, Trhliny ve zdivu vyvolané deformacemi dřevěné konstrukce Vlhkost a odvodnění: o vlhkost dřeva nebo zdiva, o závady v krytině a oplechování, o závady v odvádění povrchové vody, Napadení dřeva škůdci o plísně na dřevě, o hniloba dřeva: registrovat napadení a určit druhy hub, zjistit ložiska a aktivitu houby, zjistit rozsah napadení, o napadení dřeva dřevokazným hmyzem: registrovat napadení a určit druh hmyzu, posouzení způsobených škod (oslabení dřeva), rozlišit napadení nové a staré, Konstrukční systém: o původní konstrukci, o její změny a opravy, o dimenze prvků, o provedení spojů, Pro přesné určení jednotlivých poškození bylo potřebné použití několika průzkumových metod. 53

54 Smyslové metody měření Při pohledu na objekt z venkovní strany je patrné, že konstrukce střechy je na mnoha místech nerovná a zborcená. Krytina je poškozená, vychýlená a porostlá mechem. Dům zdobí mnoho popínavých rostlin, které plní estetickou funkci. Tyto rostliny mají za následek vychýlení krytiny v blízkosti žlabů a následné zatékání v těchto místech. Smyslové metody byly použity k průzkumu viditelných poruch (zatékání dešťové vody do konstrukce) a druhu poškození (plísně, dřevokazné houby, výletové otvory, trhliny). Zraková metoda - zjišťování dřevokazného hmyzu a konstrukční nedostatky Čichová metoda - zjišťování dřevokazných hub a plísní Hmatová metoda - zjišťování poškození dřeva na jeho povrchu Sluchová metoda - zjišťování reakce dřeva na poklep Přístrojové metody měření Pro detailní průzkum kvality dřeva jednotlivých prvků byly použity nedestruktivní metody. Pro měření vlhkosti byl použit vlhkoměr typu Wagner electronic product a pro změření rychlosti šíření zvuku byl použit přístroj Arborsonic Měření vlhkosti konstrukce Pro měření vlhkosti jednotlivých prvků konstrukce byl použit dielektrický vlhkoměr Wagren Electonic product L Princip tohoto vlhkoměru je založen na 54

55 rozdílnosti dielektrika kondenzátoru v závislosti na měnící se vlhkosti dřeva. Měřením není materiál nikterak poškozován a trvá krátkou dobu. Postup měření je velice jednoduchý. Měří se dotykovou plochou, která se přiloží na měřený dílec. Na displeji se zobrazí naměřená hodnota, která však není konečná. Naměřená hodnota se přepočítá pro danou dřevinu podle tabulky, která je umístěná na vlhkoměru. Tab. 6: Hodnoty pro převedení vlhkosti jehličnatých dřevin Dřevina Stupnice Stupnice 10% 20% SM +2,5 +2,5 BO lesní +1 +0,5 MD +0-1 JD +2,5 +2,5 VJ Měření rychlosti šíření zvuku v konstrukci Pro určení rychlosti šíření zvuku byla použita metoda přímého měření času šíření zvuku v materiálu. Tato nedestruktivní metoda je velmi vhodná pro měření historicky cenných budov. Pro tuhle metodu byl použit přístroj ARBORSONIC TESTER GOOD C-ADJ, který pracuje na bázi šíření ultrazvukových vln. Přístroj měří čas, za který tento ultrazvukový impuls dorazí od vysílací sondy ke snímací sondě. Přístrojem Arborsonic se určují vlastnosti dřeva, či vady na živých stromech nebo větších tělesech ze dřeva. Příčné měření se provádí přiložením vysílací a snímací sondy přesně naproti sobě tak, aby zvukové vlny procházely kolmo celým průřezem prvku. Měření podélné spočívá v umístění budiče a snímače ve vzdálenosti 0,5 m od sebe na stejné ploše. Výsledkem obou způsobů je čas, za který zvuková vlna urazí měřenou vzdálenost mezi vysílací a snímací sondou. 55

56 Rychlost šíření zvuku následně vypočítáme: Kde: c - rychlost šíření zvuku (m.s -1 ) d - vzdálenost mezi budičem a snímačem - průřez prvku (m) t - čas šíření zvukové vlny (s) Materiály a pomůcky: přístroj ARBORSONIC TESTER GOOD C-ADJ, smetáček, halogenová lampa, výkresy celé konstrukce a jednotlivých prvků krovu, psací potřeby, PC - tabulkový editor Postup měření rychlosti šíření zvuku v materiálu: očištění prvků v místech následného měření od nečistot, umístění vysílací a snímací sondy v daném místě proti sobě pro příčné měření nebo ve vzdálenosti 0,5 m od sebe pro podélné měření, současné stlačení obou sond, vyčkání na naměřenou hodnotu a následné její zapsání do výkresu, provedení zápisu naměřených hodnot do tabulkového editoru a následný výpočet rychlosti šíření zvuku Opravy prvků protézováním Protézování je technologie, kdy se nahrazuje poškozená část nosného prvku novým materiálem - protézou. Cílem je obnovení původních vlastností prvku. Obvykle se materiál protézy shoduje s materiálem opravovaného prvku. Zbylou zdravou část prvku lze s protézou spojit různými typy spojů podle toho, jakým způsobem je prvek 56

57 namáhán. Některé ze spojů splňují i estetické požadavky památkářů nebo architektů. Nejpoužívanějšími jsou rovné nebo šikmé přeplátování, zajištěné svorníky. Rovné plátové spoje mohou být uplatněny u svislých prvků, namáhaných na tlak, v našem případě svislé sloupky plných vazeb. Na prvky namáhané kroucením a na vzpěr je vhodné aplikovat nůžkové spoje. U krokví a jiných prvků namáhaných ohybem, je nejvhodnější aplikování šikmého přeplátování. Dřevěný prvek protézovaný vhodnou tesařskou metodou se může vyrovnat svojí pevností a tuhostí prvku před opravou. Obvykle takových vlastností dosáhne tehdy, je-li tesařský spoj zajištěn nejen svorníky, ale i vhodným lepidlem. 57

58 5. Výsledky Budova bývalé fary má na obvodovém zdivu poškozenou a opadanou omítku. Ve dvoře u vstupu do sklepa se objevují praskliny vlivem sednutí základu. Praskliny, jako důsledek posunutí střechy, nebyly nalezeny. Spodní části obvodového zdiva jsou pokryté popínavými rostlinami. Rostliny zamezují volnému proudění vzduchu a jsou příčinou zvýšené vlhkosti ve zdivu, která ve vlhkém období prostupuje i do interiéru Konstrukce krovu Celá konstrukce krovu střechy je rozdělena na dvě části, které jsou na sebe napojeny v místě úžlabnice. První část konstrukce zastřešuje obytné prostory domu a druhá přístavek ve dvoře. Jako střešní krytina byla použita pálená bobrovka, která také z horní strany pokrývá korunní římsu a cihelné štíty. Krytina je na mnoha místech poškozená a téměř po celé ploše je porostlá mechem. Pohledem z venkovní části na objekt je patrné, že deformace střešní roviny způsobilo narušení prázdných vazeb v uložení, díky čemuž je v těchto místech střešní rovina prohnuta. Konstrukce střechy nad obytným prostorem domu je sedlového typu, vytvořena hambálkovou soustavou. Sklon střechy je 45. Krov tvoří čtyři plné a jedenáct prázdných vazeb (jalových vazeb). Každá plná vazba se skládá ze dvou krokví, hambálku, svislých sloupků, vazného trámu a šikmých vzpěr. Krokve jsou prvky, které podepírají laťování a nesou tíhu střešního pláště. Jsou ukládané ve směru spádu střechy. Hambálek je charakteristickým prvkem většiny historických krovů - zmenšuje rozpětí krokví, tím zajišťuje příčné ztužení a přenáší zatížení od krokví do vaznic. Hambálky jsou umístěné v každých, tedy i v prázdných vazbách. Sloupky slouží jako podpory vaznic, jsou to svislé prvky zatížené tlakem, které přenáší zatížení od vaznic do vazných trámů. Vzpěry sloupků odlehčují svislé sloupky nebo přenášejí zatížení ze sloupků blíže podporám a tvoří příčné ztužení. Vazný trám je nosný prvek, příčně ztužující krov. Přenáší zatížení od sloupků a vzpěr na pozednice. Vazné trámy jsou uloženy na pozednice, které nesou tíhu celé konstrukce. V podélném směru je celá konstrukce zajištěna proti vybočení vaznicemi, které i navíc podepírají hambálky v jejich koncích. Dále oboustrannými pásky sloupků a podélnými výměnami kráčat. Pásky sloupků kromě zajištění podélného vyztužení také zmenšují rozpětí vaznic. Kráčata jsou 58

59 zkrácené vazné trámy, slouží pro opření krokví a přenesení zatížení do pozednic. Pozednice leží na zdivu a přenáší do něj zatížení z celé konstrukce krovu. Krokve jsou mezi třetí a čtvrtou plnou vazbou napojeny na úboční krokev, na kterou navazuje konstrukce střechy nad přístavkem ve dvoře. V místech styku dvou střešních rovin (pod úžlabnicí) se také vyskytuje šikmá výměna vazného trámu. Tesařské spoje nad obytnou částí byly použity podle období, ve kterém byla tato konstrukce postavena. Nejčastěji použité je čepování zajištěné dřevěným hřebem, ostřih, přeplátování, tupý sraz, kampování. Krokve jsou ve vrcholech spojeny na ostřih (nárožní čep). Dále jsou do krokví začepovány hambálky, zajištěny pomocí dřevěných hřebů. Paty krokví jsou v plných vazbách začepovány do vazných trámů, v prázdných vazbách do kráčat. Kráčata jsou čepovaná do podélných výměn a ty jsou začepované mezi vazné trámy plných vazeb. Na pozednice jsou kráčata uložena na jednostranné kampování a stejným způsobem jsou spojeny hambálky s vaznicemi. Krokve jsou lípnuty na úboční krokev, čímž dochází k přechodu mezi obytnou částí a přístavkem. Konstrukce pultové střechy nad přístavkem má sklon 30. Je tvořená krokvemi v dolní části osedlanými na pozednici, v prostřední části a vrcholu na vaznici. Vaznice jsou podepírány sloupky ukotvenými ve vazných trámech. Podélné ztužení svislých sloupků zajišťují podélné rozpěry. Celá konstrukce je položena na pozednicích, které následně přenáší celou tíhu krovu do zdiva. Tesařské spoje použité na pultové části střechy nad přístavkem jsou ze stejného období a typu, jako u sedlové části nad obytným prostorem. Všechny prvky obou částí krovu jsou upraveny tesáním. Celkově lze tento krov hambálkové soustavy s podepřenými hambálky řadit mezi předchůdce dnešní stojaté stolice. Hambálky se do poloviny 19. století vyskytují téměř ve všech krovech. Dochází zde k rozlišení plných a jalových vazeb, proto by krov bylo možno řadit i do krovů vaznicových. Protože však vznikl z prostých hambálkových krovů, se kterými má mnoho společných znaků, zařazujeme jej do krovů hambálkových (Vinař a kol., 2010). 59

60 Obr. 20: Detail napojení pozednice, kráčat, výměny, krokve, vzpěry a vazného trámu Obr. 21: Detail ukotvení hambálku, vaznice, krokve, sloupku, pásků a vzpěry 60

61 Obr. 22: Detail značení spoje - pásek Obr. 23: Čepovaný spoj šikmého pásku a vaznice zajištěný dřevěným hřebem 5.2. Identifikace druhu dřeva Pro určení druhu dřeva byly odebrány vzorky k mikroskopické identifikaci ze vzorků pro dendrochronologické datování. Při důkladném pozorování byly zjištěny znaky, charakterizující dřevo jedle (Abies sp.). 61

62 Jedle patří do skupiny dřevin s nízkou hustotou (<550 kg/m 3 ). Jedle je dále řazena mezi dřeviny s vyzrálým dřevem a bělí. Patří mezi jehličnany, které neobsahují pryskyřičné kanálky a má dřeňové paprsky zpravidla jednovrstvé. Nepřítomnost pryskyřičných kanálků byla ověřena na tangenciálním řezu, kde byla i pozorována výška dřeňových paprsků. Přechod od jarního k letnímu dřevu v rámci letokruhu má pozvolný až středně ostrý (na stupnici z osmi dřevin, řazené od nejostřejšího po nejvíce pozvolný přechod, je na pátém místě) Výsledky dendrochronologického datování Odběr vzorků byl proveden Bylo odebráno 30 vzorků ve formě vývrtů a 12 z nich bylo uchováno pro další postupy a následné datování dřeviny. Tab. 7: Synchronizace letokruhové křivky se standartní chronologií ČR pro jedli standartní chronologie t.test1 Baillie Pilcher) (podle & t.test1 ((podle Hollsteina) souběžnost křivek (%) překrytí vzorku se standartem v rocích rok jedle 6 7, Tab. 8: Datování vzorku Lab. Kod č. vzorku dřevina délka začátek konec datování S Jedle ak

63 Tab.9: Synchronizace letokruhové křivky konstrukce (červeně) s českým jedlovým standardem (modře) Z obrázku je patrné, že z konstrukce se podařilo datovat pouze jeden vzorek, proto je výsledná křivka tvořena pouze jedním měřením. I přesto jsou hodnoty T-Testů (6 a 7,06) a souběžnost křivek (78%) dostatečné a vypovídají o přesném výsledku. Vzhledem ke stavu vzorku nebyl měřen v celé svojí délce. Naměřeno bylo pouze 43 letokruhů a zbylých 23 (včetně podkorního) bylo dopočítáno. Konečným datováním můžeme určit rok 1816 a výsledný vzorek pochází z podélné výměny vazného trámu nad obytnou částí. Výsledky dendrochronologického datování prokázaly informace o stáří konstrukce v historických pramenech. Bohužel ke stavu odebraných vzorků se podařilo z celkového počtu vzorků datovat pouze jeden Zhodnocení biotického poškození Konstrukce krovu podle výsledků průzkumu žádá neodkladné opravy většího rozsahu. Již podle vizuálního zhodnocení je patrné poškození dřevokazným hmyzem. Podle požerků a velikosti výletových otvorů bylo identifikované napadení čeledí 63

64 Cerambyciade - tesaříkovití a Anobiidae - červotočovití. Činnost tohoto hmyzu je hodnocena jako neaktivní. Konstrukce krovu je stará více než 100 let, v materiálu již nejsou doprovodné látky (tuky, cukry, bílkoviny). Takové dřevo je méně napadáno dřevokazným hmyzem, než dřevo mladší, protože se larvy bez těchto látek nemohou dostatečně vyvíjet. Tesařík krovový je považován za nejvíce nebezpečný dřevokazný hmyz. Dokáže naklást i několik stovek vajíček, které se vyvíjí 2-3 týdny. Pro činnost dospělého jedince je ideální vlhkost materiálu 20-35%, která byla v této konstrukci na mnoha místech naměřena (Holan a kol. 2006). Dřevo napadené tímto nebezpečným dřevokazným hmyzem je poté mnohem více náchylné k napadení dřevokaznými houbami. Bílé stopy poukazují na výskyt plísní v místech zvýšené vlhkosti a některé krokve jsou napadeny hnědou hnilobou ve fázi totální destrukce. Prvky jsou často značně promáčené. Tato zvýšená vlhkost způsobila snadné napadení hnědou hnilobou a následné praskání krokví v jejich vrcholech. Příčinou zvýšené vlhkosti je podle výsledku průzkumu poškozená krytina a nedostatečné, či poškozené oplechování. V místech, kde srážková voda zatéká přímo do konstrukce, hrozí její průnik v období přívalových dešťů i do interiéru Výsledky měření vlhkosti a rychlosti zvuku Měřením vlhkosti bylo prokázáno, že vlhkost jednotlivých prvků se od sebe značně lišila v závislosti na umístění daných prvků. Pohledem byla zhodnocena místa, kde je poškozená nebo zcela chybí část krytiny a kudy do konstrukce zatéká voda. Na těchto místech jsou zejména krokve v období deště značně promáčené a naměřená vlhkost se pohybovala okolo 30%. Na ostatních částech, které nejsou přímo ve styku s dešťovou vodou, byla vlhkost okolo 17%. Měření přístrojem Arborsonic potvrdilo napadení dřevokazným hmyzem na převážné části konstrukce. Z následující tabulky je patrné, že u naprosté většiny prvků byly naměřené hodnoty výrazně nižší, než uvádí literatura pro dřevo zcela zdravé. Udávaná hodnota rychlosti šíření zvuku ve zdravém dřevě se pohybuje okolo 1072 m/s v příčném směru a okolo 4790 m/s v podélném směru. Konstrukce krovu jako celku je proto ve velmi špatném stavu a převážná část prvků vyžaduje jejich celkovou výměnu. 64

65 Tab. 10: Naměřené hodnoty rychlosti šíření zvuku, vlhkosti a popis jednotlivých poškození, včetně návrhu sanace Poškoz.: typ poškození; T tesařík, Č červotoč, H hniloba; Stupeň: stupeň poškození; 1 slabé poškození, 2 střední poškození, 3 silné poškození, 4 - totální destrukce; Délka: délka poškození a strana jeho poškození; V vrchní část, U - uprostřed, D dolní část, C celý prvek, SV severovýchod, JZ jihozápad, Z - západ, SZ severozápad; Sanace: návrh sanace; N nátěr, nástřik, M - máčení, I - injektáž, Z zpevnění protézou nebo příložkami, V - výměna prvku; Vlhkost, poškození, délka a sanace platí pro celý daný prvek Konstrukce nad obytnou částí příčné měření Číslo Název Podélná výměna Podélná výměna Podélná výměna Podélná výměna Podélná výměna Podélná výměna Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka Sanace ,3 T + Č 1 U - 1,8 M, Z , , , , , ,1 OK , , , ,5 OK , , , ,6 T + Č 1 U - 2 V , , , , , , , ,1 OK ,8 OK 65

66 Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka Sanace 6 Podélná výměna ,3 1 1 Vazný trám ,5 T + Č 2 C I, N, Z , , , ,4 2 2 Vazný trám ,6 T 1 U, SV - 3 I, N, Z , , , ,2 2 3 Vazný trám ,3 T 4 SV,JZ - 5 V , , , , ,1 4 4 Vazný trám ,6 T 4 SV,JZ - 9 V , , , , , , ,8 4 1 Úžlabní výměna ,9 T 4 Z, U - 3 V , ,1 1 1 Vaznice ,3 T 1 N , ,6 OK , ,

67 Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka Sanace 1 Vaznice ,3 T 1 N , , , , , ,6 OK , ,7 1 2 Vaznice ,3 T 1 N ,9 OK ,1 OK ,3 OK OK , , ,4 OK , , , , , , ,1 1 1 Sloupek ,3 T 1 U - 0,9 N ,5 OK 2 Sloupek ,6 Č 1 N ,2 OK ,1 OK 3 Sloupek T 1 D - 0,8 N , ,4 2 4 Sloupek ,3 Č OK N ,6 1 5 Sloupek ,3 T 4 C V , ,5 3 6 Sloupek ,2 T 1 U, D - V 1, ,1 2 67

68 Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka Sanace 6 Sloupek ,3 T 3 U, D - V 1,7 7 Sloupek ,1 T 1 D - 1 N , ,9 2 8 Sloupek ,1 T OK N , ,5 1 1 Pásek ,1 T 2 V - 0,2 N ,2 1 2 Pásek ,1 OK N ,5 OK 3 Pásek ,3 OK N ,4 OK 4 Pásek ,6 Č 1 N ,3 OK 5 Pásek T OK D - 0,2 N ,2 2 6 Pásek ,3 OK N ,5 OK 7 Pásek Č OK N ,3 1 8 Pásek ,4 OK N ,6 OK 9 Pásek ,5 OK N ,8 OK 10 Pásek ,5 T 1 N Pásek ,2 OK N ,1 OK 12 Pásek ,6 OK N ,5 OK 1 Vzpěra ,5 T 1 N , ,9 1 2 Vzpěra ,3 T 1 N , ,6 1 3 Vzpěra ,6 T 1 N , ,7 1 4 Vzpěra T 1 U N, Z 68

69 Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka Sanace 4 Vzpěra ,1 T 3 U N, Z ,2 2 5 Vzpěra ,3 T 4 C V , ,8 4 6 Vzpěra ,6 T 1 D M, Z , ,4 2 7 Vzpěra ,5 T 4 C V , ,8 4 8 Vzpěra ,9 T + Č 1 U, D - 0,7 M, Z , ,6 2 1 Hambálek ,9 T + Č OK N , ,5 1 2 Hambálek ,3 T + Č 4 SV, JZ - V 4, ,6 OK ,6 2 3 Hambálek ,6 T + Č 4 SV, U - 4 V , ,6 1 4 Hambálek ,3 T + Č 2 U - 1,8 V , ,3 1 5_1 Hambálek ,9 Č 1 N 5_2 Hambálek ,6 Č 1 N 6 Hambálek ,3 T + Č 4 SV - 1,6 V ,6 OK ,2 1 7 Hambálek ,6 T + Č 1 U, JZ - V 3, , ,2 4 8 Hambálek ,3 T 2 C M , ,3 2 9 Hambálek ,1 Č 1 N 69

70 Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka Sanace 9 Hambálek ,2 Č 1 N ,9 1 10_1 Hambálek ,9 OK N 10_2 Hambálek ,6 Č 1 N 11 Hambálek ,3 T + Č 4 SV - 1,8 V , ,5 OK 12 Hambálek ,3 T + Č 4 SV, U - V 3, , ,9 OK 13 Hambálek ,6 Č OK N ,9 OK , Hambálek ,6 T 2 SV, U - V 2, , , Hambálek ,6 T 1 N , ,5 1 1 Výměna hambálku ,6 T OK N ,4 1 2 Výměna hambálku ,3 T + Č 1 N ,1 1 3 Výměna hambálku ,2 OK N ,3 OK 4 Výměna hambálku ,6 OK N ,4 OK 1 Úžlabní krokev ,5 T 2 V - 1,7 M ,5 OK ,1 OK 1 Krokev ,2 T + Č 4 V, D - 4,2 V , ,2 4 2 Krokev ,6 T 1 D - 2,1 M, Z 70

71 Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka Sanace 2 Krokev ,5 T 1 D - 2,1 M, Z ,2 3 3 Krokev ,3 T 4 C V , ,1 4 4 Krokev ,4 T 4 C V , ,1 4 5 Krokev ,5 T 4 C V , ,9 4 6 Krokev ,1 T 4 C V , ,2 4 7 Krokev ,5 T 1 C V , ,6 4 8 Krokev ,5 T 4 C V , ,2 4 9 Krokev ,5 T 4 C V , , Krokev ,3 T 1 D - 1,8 M , , Krokev ,8 T 4 C V , , Krokev ,5 T OK D - 1,6 V , , Krokev ,3 T 2 V, D - 4,2 M, Z , , Krokev ,3 T 4 C V , , Krokev ,2 T 1 D - 1,8 V , ,9 4 71

72 Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka Sanace 16 Krokev ,5 T 4 C V , , Krokev ,8 T 3 V, D - 4,5 V , , Krokev ,5 T 4 C V , , Krokev ,5 T 1 D - 1,8 M, Z , , Krokev ,5 T OK N ,4 OK , Krokev ,5 T 2 C V , , Krokev ,6 T 4 V, D - 4 V , , Krokev ,5 T 4 C V , , Krokev ,9 T 4 C V , , Krokev ,9 T 1 N , , Krokev ,5 T 4 V, D - 4,3 V ,6 OK , Krokev ,6 T 1 D - 2 V , , Krokev ,6 T 2 V, D V , , Krokev ,6 T 4 C V ,5 4 72

73 Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka Sanace 29 Krokev ,3 T 4 C V 30 Krokev ,3 T 4 C V , ,6 4 1 Kráče ,1 T 1 M 2 Kráče ,5 T 4 C V 3 Kráče ,5 T 4 C V 4 Kráče ,9 T 4 C V 5 Kráče ,5 T 3 C M, Z 6 Kráče ,8 T 2 C M, Z 7 Kráče T 2 C M, Z 8 Kráče ,9 T 2 C M, Z 9 Kráče ,9 T 2 C M, Z 10 Kráče ,5 T 4 C V 11 Kráče ,4 T 2 C M, Z 12 Kráče ,8 T 4 C V 13 Kráče ,5 T 2 C M, Z 14 Kráče ,5 T 4 C V 15 Kráče ,9 T 2 C M, Z 16 Kráče ,1 T 4 C V 17 Kráče ,5 T 4 C V 18 Kráče ,9 T 4 C V Konstrukce nad obytnou částí - podélné měření Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka 1 Pozednice ,9 T 1 C V , , ,3 OK , , , , ,9 OK , , , , ,3 4 2 Pozednice ,6 T 4 C V Sanace 73

74 Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka 2 Pozednice ,3 T 4 C V , , , , , , , , , , , , ,4 4 Sanace Konstrukce nad přístavkem příčné měření Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka Sanace 5 Vazný trám ,5 T 4 C V , ,4 2 6 Vazný trám ,6 T OK SZ - 2,2 V , ,3 4 7 Vazný trám ,3 T 4 C V , ,2 2 8 Vazný trám ,3 T 1 I, Z OK ,8 OK 3 Vaznice ,9 T 1 U - 1,5 M, Z ,5 OK ,6 OK , ,6 3 74

75 Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka Sanace 3 Vaznice ,4 T OK U - 1,5 M, Z ,1 OK ,3 OK 1 Rozpěra ,2 1 N ,5 1 2 Rozpěra ,4 T 2 SV - 1 M ,6 1 3 Rozpěra ,9 T 2 SV - 0,9 M ,5 1 4 Rozpěra ,1 T 3 SV - 1,6 M, Z ,5 OK 4 Vaznice ,9 T OK U - 3,1 M, Z ,6 OK , , , , , ,9 1 9 Sloupek ,2 T 3 C M, Z , Sloupek ,1 T 1 N ,5 OK 11 Sloupek ,6 1 N , , Sloupek ,3 T 2 V - 0,4 M ,5 OK 13 Sloupek ,9 T 2 C M , , Sloupek ,3 1 N ,6 OK 15 Sloupek ,5 T 1 D - 1,3 V , , Sloupek ,5 T + Č 1 N ,4 OK 17 Sloupek ,1 T 2 C V , ,6 2 75

76 Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka 13 Pásek ,3 T 2 C M , Krokev ,1 OK N ,9 OK ,5 OK 32 Krokev ,6 T OK N ,4 OK , Krokev ,9 T OK N ,1 OK , Krokev ,5 T 4 V - 1,7 V ,2 OK ,4 OK 35 Krokev ,8 T 2 V, U - 3 V , ,5 OK 36 Krokev ,9 T OK N ,8 OK ,4 OK 37 Krokev ,5 T OK D - 0,7 M ,9 OK , Krokev ,5 T 4 V - 1,4 V ,6 OK ,2 OK 39 Krokev ,9 T OK N , ,9 OK 40 Krokev ,4 T OK N ,2 OK ,1 OK 41 Krokev ,5 T 4 C V , , Krokev ,4 T 4 V, U - 3,5 V , , Krokev ,9 T OK N ,6 OK ,7 1 Sanace 76

77 Konstrukce nad přístavkem podélné měření Číslo Název Rozměr (mm) Čas (μs) Rychl. (m/s) Vlhkost (%) Poškoz. Stupeň Délka 3 Pozednice ,3 T 4 C V , , , , , , ,5 4 4 Pozednice ,6 T 4 SV, U - V 7, , , , , , ,2 1 Sana ce Z tabulky vyplývá, že 49% prvků z celé konstrukce je třeba vyměnit za tvarové kopie, 12% žádá opravu protézováním a 39% je možno zachovat za podmínek dokonalého ošetření proti biotickým činitelům Schematické znázornění poškození na jednotlivých prvcích konstrukce zelená materiál vyhovující, nevyžadující výměnu červená materiál nevyhovující, vyžadující odstranění a výměnu Obr. 24: Vazba č. 1 Obr. 25: Vazba č. 2 77

78 Obr. 26: Vazba č. 3 Obr. 27: Vazba č. 4 Obr. 28: Vazba č. 5 Obr. 29: Vazba č. 6 Obr. 30: Vazba č. 7 Obr. 31: Vazba č. 8 Obr. 32: Vazba č. 9 Obr. 33: Vazba č. 10 Obr. 34: Vazba č. 11 Obr. 35: Vazba č

79 Obr. 36: Vazba č. 13 Obr. 37: Vazba č. 14 Obr. 38: Vazba č. 15 Obr. 39: Vazba č. 16 Obr. 40: Vazba č. 17 Obr. 41: Vazba č. 18 Obr. 42: Vazba č. 19 Obr. 43: Vazba č. Obr. 44: Vazba č

80 Obr. 45: Vazba č. 22 Obr. 46: Vazba č. 23 Obr. 47: Vazba č. 24 Obr. 48: Vazba č. 25 Obr. 49: Vazba č. 26 Obr. 50: Vazba č. 27 Obr. 51: Vazba č. 28 Obr. 52: Vaznice č. 1, sloupky, pásky sloupků 80

81 Obr. 53: Vaznice č. 2, sloupky, pásky sloupků Obr. 54: Vaznice a sloupky nad přístavkem Obr. 55: Schematické znázornění krokví 81

82 Obr. 56: Schematické znázornění pozednic, vazných trámů, kráčat a podélných výměn Obr. 57: Chybějící část krokve s dočasnou opravou 82

83 Obr. 58: Barevné změny ukazující napadení konioforou Obr. 59: Vysoká vlhkost krokve a vazného trámu 83

84 Obr. 60: Prasknutí ve vrcholu krokve vlivem hniloby 5.6. Návrh sanace a opravy krovu Návrh sanace je výsledkem stavebně technického průzkumu celé konstrukce krovu. Vzhledem k historické hodnotě objektu, musí být při navrhování sanace zachován maximální počet původních prvků. Je nutné tedy vyměnit za nové pouze ty prvky, u kterých je výměna nezbytná a v největší možné míře zachovat původní ráz krovu i celé budovy. Prvky, které budou ponechány v konstrukci, je nutné ošetřit a ochránit před případným dalším napadením. Všeobecně lze konstrukci krovu považovat za značně poškozenou, která vyžaduje neodkladné opravy a ošetření proti biotickým činitelům. Stávající stav střechy bohužel odpovídá zanedbané péči po celou dobu jejího dosavadního užitného období. Mnoho prvků je napadeno již několik let neaktivním dřevokazným hmyzem, plísněmi nebo hnědou hnilobou. Při hlubším prozkoumání se dospělo k závěru, že zejména tesařík krovový v minulosti způsobil na konstrukci rozsáhlá poškození. Takto napadené prvky nesplňují mechanické požadavky a je třeba jejich výměna jako celků. Tyto prvky není možné žádným způsobem ošetřit, či zpevnit. Při jakémkoliv zásahu se materiál zcela rozpadá. Tyto části konstrukce vykázaly při měření rychlosti šíření zvuku 84

85 naprostý útlum všech zvukových vln. Jejich vlhkost navíc často přesahovala hranici 30%. Částečně poškozené prvky s historickou hodnotou vyžadující jejich zachování, bude možné opravit bočními příložkami nebo protézováním. Na konstrukci byly nalezeny i prvky, u kterých průzkum neukázal výraznější poškození. Tyto prvky jsou pouze povrchově poškozené červotočem a zjištěná vlhkost nepřesáhla hranici 17%. Rychlost šíření zvuku byla vyšší nebo srovnatelná s hodnotou u zdravého materiálu. Tyto prvky bude možné v konstrukci zachovat, ale pouze za předpokladu důkladného ošetření proti biotickým škůdcům. Vhodné ošetření pro prvky ponechané v konstrukci bude máčení, po předchozí demontáži celé konstrukce. Dalším možným způsobem bude tlaková injektáž. Tento způsob ochrany doporučuji zejména na nosných částech (vazný trám, vaznice, sloupky). Ochranná látka pronikne více do hloubky materiálu a tím dojde i částečně ke zvýšení jeho pevnosti. Tlaková injektáž je spojována s následným postřikem prvků danou ochranou látkou. Technologie tlakové injektáže je finančně nákladnější, než ostatní metody ochrany, proto je doporučeno takto ošetřovat pouze nejdůležitější části konstrukce. Jako vhodný doporučuji širokospektrální, koncentrovaný přípravek s dvěma regulátory růstu hmyzu, který je určený k ošetření dřeva již napadeného dřevokazným hmyzem, s následnou preventivní ochranou proti dřevokaznému hmyzu, dřevokazným a dřevozbarvujícím houbám a plísním. Je určen také k prevenci zdících materiálů a omítek proti prorůstání dřevokaznými houbami (např. dřevomorkou domácí). Po naředění vodou se aplikuje nátěrem, postřikem nebo máčením na dokonale očištěné dřevo. V případě sanace napadeného dřeva je vhodné na místa a okolí aplikovat roztok přípravku injektáží do výletových otvorů. Typové označení přípravku vhodného pro sanaci: Koncentrát: bezbarvá viskózní kapalina Typové označení: F B, P, B, I P, 1, 2, 3, S likvidační účinek na hmyz Složení: regulátory růstu hmyzu, syntetický pyrethroid, thiazolová sloučenina, IPBC Doba ochrany: v interiéru-doba životnosti stavby, v exteriéru-kontrola po 10 letech Aplikace: stříkání, natírání, máčení 85

86 Některé ošetřené prvky bude potřebné zpevnit příložkami nebo protézováním (viz. kapitola ). Části prvků z nového materiálu nebo jejich tvarové kopie doporučuji upravit hoblováním. Hoblování zvýší odolnost vůči dřevokaznému hmyzu. Dřevokazný hmyz pro nakladení vajíček potřebuje drsný povrch a tímto opatřením bude jeho počínání značně eliminováno. Prázdné vazby č. 9 a 11 mají nevhodně vyřešeny detaily uložení trámů v okolí komínového tělesa. Hambálky i krokve těchto vazeb doléhají přímo na komínové těleso a tím zvyšují nebezpečí vzniku požáru. Tento komín není v současnosti využíván (viz obr. 72). Krokev prázdné vazby č.5 je zkrácena a podepřena trámem, opřeným přímo o komínové těleso, které je dnes aktivně využíváno a proto hrozí vysoké nebezpečí vzniku požáru (viz. obr. 73). Při kompletní rekonstrukci krovu bude nezbytné vyřešení všech detailů uložení trámů u komínových těles tak, aby nebyla porušena požární bezpečnost stavby dle ČSN Požární bezpečnost staveb. Obr. 61: Detail správného uložení trámů v okolí komínového tělesa proti požáru Protézování Narušené zhlaví vazného trámů bude vždy odříznuto ve vzdálenosti minimálně 0,75 metru za posledním zjištěným poškozeným místem a nahrazeno protézou. Protéza bude napojena rovným, šikmočelým plátem, zajištěným trojicí ocelových svorníků o průměru 16 mm, délky 330 mm. Pro zvětšení únosnosti tohoto spoje budou ocelové svorníky doplněny vloženými ozubenými záchytkami o průměru 75 mm. Pod matice 86

87 svorníků je nutno použít typových podložek pro dřevěné spoje s větší roznášecí plochou. Přečnívající konce svorníků budou po dotažení matic odříznuty. Narušená část krokví bude vždy odříznuta ve vzdálenosti minimálně 0,75 m za posledním zjištěným poškozeným místem. Protéza bude napojena vždy šikmým, rovnočelým plátem délky 0,80 m a zajištěna dvojicí ocelových svorníků o průměru 16 mm, délky 330 mm. Pro zvětšení únosnosti spoje budou svorníky doplněny stejnými ozubenými záchytkami a podložkami, jako u vazných trámů. Tab. 11: Prvky žádající kompletní výměnu Prvek Profil (mm) Délka Množství Objem (m) (ks) (m3) b h vazný trám ,00 1 0,53 pozednice ,62 2 1,43 krokev , ,18 sloupek ,99 1 0,09 vzpěra ,36 4 0,16 pásek ,18 1 0,03 hambálek ,12 8 1,04 kráče , ,81 výměna vazného trámu 250 pod úžlabnicí 210 4,01 1 0,21 laťování , ,60 Nad přístavkem pozednice ,15 2 1,17 vazný trám ,80 1 0,11 sloupek ,92 2 0,11 sloupek ,83 1 0,02 krokev ,10 2 0,24 laťování , ,57 87

88 Tab. 12: Protézované prvky Prvek Profil Délka Množství Objem (mm) (m) (ks) (m3) b h vazný trám ,47 vaznice ,60 1 0,10 sloupek ,60 1 0,07 vzpěra ,70 1 0,03 výměna vazného trámu 250 podélná 210 1,90 6 0,60 Nad přístavkem vazný trám ,00 2 0,12 sloupek ,30 1 0,04 rozpěra ,80 1 0,08 vaznice ,10 1 0,06 vaznice ,10 1 0,15 krokev ,90 1 0,05 Z tabulky je patrné, že pro výrobu protéz, které nahradí poškozené části zachovaných prvků bude potřebné 1,8 m 3 řeziva. Pro výrobu tvarových kopií prvků bude zapotřebí 11,3 m 3 řeziva. a) rovný b) nůžkový c) křížový Obr. 62: Tesařské metody protézování 88

89 Obr. 63: Způsoby opravy poškozené částí krokví příložkami nebo přeplátováním Obr. 64: Ztužení krokví v jejich vrcholech deskami Obr. 65: Ztužení krokve s vazným trámem plné vazby 89

90 Postup ošetření a opravy krovu: 1. Vyklizení celého půdního prostoru k usnadnění přístupu všech částí krovu, pro snadnou a bezpečnou manipulaci při opravách, 2. Očištění jednotlivých prvků od nečistot a zbytků biotického poškození. Ometení bude provedeno měkkým rýžovým kartáčem, který nepoškodí povrch dřeva, 3. Stavba lešení kolem objektu, 4. Odstranění stávající střešní krytiny včetně vytřídění, zachování a očištění nepoškozených částí, 5. Odstranění laťování z celé konstrukce, 6. Demontáž jednotlivých vazeb a likvidace všech prvků krovu v pokročilém stádiu rozkladu. Zdravé části konstrukce zachováme, označíme a odložíme k dalším krokům sanace, 7. Dodatečné odklizení nečistot po demontáži poškozených částí, 8. Úprava a dozdění poškozených míst jednotlivých štítů. Opravy a vyrovnání výškových rozdílů zdiva, na kterém budou uloženy pozednice. 9. Sanování zdiva pomocí přípravku, vhodného pro ochranu před biotickými činiteli, 10. Chemická ochrana dřevěných prvků máčením, tlakovou injektáží a nástřikem zachovaných částí krovu, 11. Osazení a vyrovnání pozednic. Novým materiálem pro prvky, u kterých se očekává kontakt se zdivem, může být dřevo s vyšší přirozenou trvanlivostí. Za vhodný typ dřeviny je považován modřín nebo dub. V případě smrku je nutné uložení pozednic na podložky z dubového dřeva, které budou tlakově impregnovány v celém průřezu. Všechny nově zabudované prvky do konstrukce doporučuji upravit hoblováním pro vyšší ochranu před dřevokazným hmyzem, 12. Kompletace plných vazeb, včetně vaznic, sloupků a pásků, 13. Montáž vodorovných výměn včetně kráčat, 14. Osazení hambálků a krokví v prázdných vazbách, 15. Přibití nového laťování, které musí být předem ošetřeno, 16. Položení nové krytiny, doplněné o původní, očištěné kusy. Do pokládání krytiny bude nutné započítat klempířské práce a oplechování kolem štítů, úžlabí, komínů, okapů a svodů. Zvýšenou pozornost a pečlivost při zhotovení je třeba věnovat detailu napojení střešního pláště a štítů budovy, kde často vlivem 90

91 tvarových změn materiálu dochází k praskání a následnému zatékání vody do konstrukce Cenová kalkulace Celková rekonstrukce střechy domu může být provedena více způsoby. Možnosti oprav se odvíjí od základních představ investora o budoucím využití celého objektu včetně půdních prostor. V našem případě musí být plány v nezbytném souladu s historickou hodnotou budovy. První možností je kompletní odstranění stávající střešní konstrukce a vytvoření zcela nové, včetně jiného druhu střešní krytiny. Nová konstrukce krovu bude vytvořena moderními technologiemi opracování a spojení jednotlivých prvků, včetně nových pracovních postupů. Budova není zpevněna železobetonovým věncem, kterým v tomto případě bude nutné obvodové zdivo zajistit. Železobetonový věnec obepíná celou stropní konstrukci po obvodu a tím svazuje zdivo dohromady, aby nedošlo k vychýlení z jeho osy. Přibližná cenová kalkulace pro zcela novou konstrukci: demontáž krytiny, oplechování, laťování demontáž vazných konstrukcí vyklizení prostoru odvoz degradovaného materiálu a suti zednické práce (věnec...) materiál na novou konstrukci tesařské práce (montáž vazných konstrukcí, laťování) střešní krytina klempířský materiál klempířské a pokrývačské práce pronájem, montáž, demontáž lešení Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Přibližná cenová kalkulace nové střešní konstrukce je Kč. 91

92 Dalším možným postupem rekonstrukce je použití sanačních opatření, které zohledňují historickou hodnotu budovy a snaží se dochovat co nejvíce původních prvků. Je velice důležité určení prvků, které mají historickou hodnotu a vypovídají o způsobech opracování materiálu a postupu výroby celé konstrukce. Prvky splňující mechanické požadavky na materiál pro střešní konstrukce, bude nutné ošetřit vhodnými chemickými prostředky pro dřevo již napadené dřevokazným hmyzem, které následně i ochrání materiál před další aktivitou biotických činitelů. Poškozené části prvků určených pro zachování, budou vyřezány a nahrazeny protézou, případně zesíleny příložkami. I prvky s historickou hodnotou ve stavu naprosté destrukce musí být vyměněny za nové, předem ošetřené proti napadení biotickými činiteli. Přibližná cenová kalkulace opravy při zachování hodnotných prvků: demontáž krytiny, oplechování, laťování Kč demontáž vazných konstrukcí Kč vyklizení prostoru Kč odvoz degradovaného materiálu a suti a Kč uložení na skládku sanování zachovaných prvků Kč výroba tvarových kopií (+hoblování...) Kč oprava protézováním Kč materiál na protézy Kč materiál pro tvarové kopie Kč montáž vazných konstrukcí, laťování Kč materiál pro doplnění poškozené krytiny Kč klempířský materiál Kč klempířské a pokrývačské práce Kč pronájem, montáž, demontáž lešení Kč Přibližná celková cena opravy konstrukce střechy tímto způsobem činí Kč. 92

93 6. Diskuze V posuzovaném objektu bývalé farní budovy obce Bulhary byl proveden stavebně technický průzkum krovu. Podle jednotlivých použitých prvků a spojů v konstrukci bylo zjištěno, že se jedná o pokročilý typ hambálkové soustavy, podepřené dvěma vaznicemi na koncích hambálků. Je to předchůdce dnešního typu stojaté stolice vaznicové soustavy. Celý krov zastřešuje obytnou část objektu i přístavek ve dvoře. Nad obytnou částí je vytvořen typem sedlové konstrukce a část nad přístavkem je typu pultového. V úžlabí jsou tyto plochy na sebe napojeny pomocí úboční krokve (úžlabnice). Nejčastěji použitými spoji v konstrukci krovu jsou pro své období typické přeplátování, čepování nebo kampování. Jako kovový spojovací prostředek byly použity skoby na místech, kde hrozí vzájemné posunutí dvou prvků ve spoji. Podle kvality jednotlivých spojů můžeme usoudit, že nedošlo k posunutí konstrukce krovu v žádném směru a nebyla tím ani narušena statická pevnost zdiva. Pro zjištění dendrochronologického datování bylo odebráno dvanáct vzorků, ze kterých se podařilo datovat pouze jeden. Výsledky T-Testů dokazují vysokou spolehlivost datování. Rok smícení stromu byl stanoven na přelom roků 1816 a Při vizuálním posouzení budovy z venkovní části jsou patrné popínavé rostliny, které na několika místech prorůstají pod omítkou a tím značně napomáhají jejímu opadávání. Rostliny mají také za následek zvýšenou vlhkost ve spodní části obvodového zdiva, kde ani v suchém období není zajištěné její dostatečné odvětrání. Vizuálním posouzením krovové konstrukce bylo zjištěno poškození dřevokazným hmyzem. Podle velikosti a tvarů požerků je zřejmé, že se jedná o čeleď Cerambycidae tesaříkovití a Anobiidae červotočovití. Během průzkumu, který probíhal od léta 2009 do jara 2010, nebyla zaznamenána aktivita uvedených biotických činitelů. Stáří krovu okolo 200 let napovídá, že dřevokazný hmyz takové dřevo již nenapadá. Výsledky měření rychlosti šíření zvuku potvrdily, že většina prvků nesplňuje mechanické požadavky a bude nutná jejich výměna jako celků. Měřením byla také zjištěna místa přechodů mezi zdravou a poškozenou částí u jednotlivých prvků, které nejsou degradovány po celé délce. Výsledné hodnoty rychlosti šíření zvuku u zdravých prvků byly stejné nebo lepší, než hodnoty uváděné literaturou. Poškozené prvky nebo 93

94 jejich části, naopak vykazovali hodnoty pouze v jednotkách procent z hodnot zdravého materiálu nebo i úplný útlum zvukových vln. Na místech, kde vlivem poškozené nebo chybějící krytiny zatéká srážková voda, byla identifikována vysoká vlhkost i napadení hnědou hnilobou. Napadení hnilobou se týká zejména některých krokví nad obytnou částí. Tyto krokve jsou často poškozeny ve svých vrcholech, kde dochází ke kondenzaci vlhkosti a následnému praskání ve spojích. Na mnoha místech se pohybovala vlhkost materiálu okolo 30%. Příčinou zvýšené vlhkosti materiálu je poškozená střešní krytina, která způsobuje vnikání srážkové vody do konstrukce. Ve všech případech rekonstrukce krovu, doporučuji při demontáži střechy současnou kontrolu stavu stropních trámů. Zejména zhlaví stropních trámů bývá často napadáno hnědou hnilobou. Případná oprava střešních trámů bude v této fázi rekonstrukce domu méně finančně náročná, než v případě realizace těchto oprav v budoucnosti. Za nejvhodnější postup rekonstrukce považuji takový, který ctí historickou hodnotu krovu a bude volit zachování původního rázu celého domu. Dům považuji za nedílnou součást jeho okolí. Pro vybranou variantu rekonstrukce bude potřebné zajistit více finančních prostředků, nicméně historická hodnota tohoto díla si vyžaduje zvláštní péči. Střecha se podílí podobně jako okna významnou měrou na kvalitním vzhledu objektu a bude vyžadovat rekonstrukci tradičními materiály a způsoby svého období, ve kterém byla vytvořena. Jako možný způsob financování považuji dotace z Evropských nebo jiných fondů na opravy historicky cenných a památkově uznávaných objektů. 94

95 7. Závěr Předmětem diplomové práce bylo provedení stavebně - technického průzkumu bývalé farní budovy v obci Bulhary a návrh sanačního opatření krovu. Stavebně technický průzkum byl zaměřen na zjištění příčin poškození, jeho rozsahu, určení druhu dřeviny a její vlhkosti. Ke zjišťování poškozených částí prvků byly použity smyslové metody zraku, hmatu a poklepu. Dalším použitým způsobem zjištění napadení byla nedestruktivní metoda měření rychlosti šíření zvuku, pomocí přístroje Arborsonic. Prvky byly měřeny na několika místech a bylo zjištěno, že konstrukce je z převážné části ve velmi špatném stavu. Polovina ze všech prvků je ve stavu totální destrukce a musí být vyměněna za jejich tvarové kopie. Naměřené hodnoty těchto prvků vykazovaly úplný útlum zvukových vln nebo jen hodnoty okolo 500 m/s. Mezi takové prvky patří většina krokví, pozednice, vazné trámy a kráčata. Tyto prvky jsou napadené tesaříkem krovovým a některé krokve jsou navíc napadené houbou hnědé hniloby - konioforou. Dřevokazný hmyz dnes již není v aktivním stavu. Jako výsledek práce byly navrženy dvě metody sanačního opatření. První metoda volí zcela novou konstrukci za použití nových materiálů a moderních metod opracování včetně použití jiného typu střešní krytiny. Druhá metoda ctí historickou hodnotu budovy a snaží se o maximální zachování původních prvků. Pro prvky, které nejsou ve stavu totální destrukce po celé délce, volí opravu protézováním nebo zpevnění příložkami. Celou konstrukci bude vhodné kompletně rozebrat a prvky pro budoucí použití dokonale sanovat máčením. Vazné trámy doporučuji chránit tlakovou injektáží s následným postřikem. Tvarové kopie prvků doporučuji upravit hoblováním pro lepší odolnost vůči dřevokaznému hmyzu. Kopie prvků, protézy i zdivo musí být ošetřeny prostředkem proti působení biotických činitelů. Chemický prostředek zvolíme dle normy EN 335, 2. třídy ohrožení. Výsledky dendrochronologického datování ukazují, že materiál použitý v konstrukci je přibližně 200 let starý. Výsledný rok byl datován Oprava střešní konstrukce je podle jejího současného stavu hodnocena jako neodkladná a nevyhnutelná. Ostatní opravné práce a rekonstrukce na vnějším plášti i uvnitř budovy budou provedeny následně po opravě střechy. 95

96 8. Resumé The subjekt of this work was to make complete building-technical iquiry of family house and biotic evil-doer detection. In classification of truss construction was via sence methods identified biotic damage of most of constructional components. It was found out, old-house borer (Hylotrupes bajulus, Anobium pertinax). Wooddecaying insect is not in aktive form any more. On chosen structural members of roof system was required to determine the transition between healthful and damaged extend on the element. It was implemented by metering diffusion speed of sound in the element. Measured values were compared with values featured in speed of sound in literature, which are 1072 m/s upright o grains and 4790 m/s along grains. Half of all construction elements was damaged so hard to be necessarily replaced. More than thently of all elements require the use of rescure by artifical limbs. Truss construction demand reconstruction by conserve at full blast originál components. Using dendrochronologic dating was proven, that wood uesed for buildong truss construction is approximatelly 200 years old. Outcome of dating is Complete reconstruction of truss construction is evaluated like necessary and urgent. The other reconstruction work in outside and inside of hosue will be done after as much as complete reconstruction of roof. 96

97 9. Přehled použité literatury Základní literatura -Dejmal, A.: Základy hypotermické úpravy a ochrany dřeva. Brno: MZLU, s. ISBN Holan, J. Ochrana dřeva.: Brno: MZLU, s. -Holan, J. a kol.: Stavíme: Dřevo v domácnosti. Era, s. ISBN Kloiber, M.: Stavebně technický průzkum a návrh sanace krovu kostela ve Starém Hozbí, 1. vyd. Diplomové práce Brno: MZLU, s. -Lunga, R. Solař, J.: Kostelní věže a zvonice: Kampanologie, navrhování, poruchy, rekonstrukce a sanace. Praha: Grada, s. ISBN Ptáček, P.: Ochrana dřeva: Poškození dřeva, způsoby opravy, výběr vhodných prostředků. Praha: Grada, s. ISBN Reinprecht, L.: Rekonštrukcia objektov ze dreva. 1. vyd. Zvolen: s. ISBN Reinprecht, L. Štefko, J.: Dřevěné stropy a krovy: Typy, poruchy, průzkumy a rekonstrukce. 1. vyd. Praha: ABF, s. ISBN Rybníček, M. Dendrochronologická analýza krovu kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ondřeje ve Starém Hrozbí. Brno: MZLU, Ševců, O. -Štumpa, B.: 100 osvědčených stavebních detailů: Tradice z pohledu dneška. Praha: Grada, s. ISBN Ševců, O. Vinař, J. Pacáková, M.: Metodika ochrany dřeva. Praha: Jalna, s. ISBN Škabrada, J.: Konstrukce historických staveb. 1. vyd. Praha: Argo, s. ISBN Šlezingerová, J. Gandelová, L. Stavba dřeva. Brno: MZLU, ISBN Vinař, J a kol.: Historické krovy: Typologie, průzkum, opravy. Praha: Grada, s. ISBN Zpravodaj obce Bulhary Občastník. č. 31, Žák, J. Reinprecht, L.: Ochrana dřeva ve stavbě: Odborná příručka pro stavebníky, 97

98 investory, projektanty a architekty. 1. vyd. Praha: ABF s. ISBN Normy -ČSN : Navrhování, výpočet a posuzování dřevěných stavebních konstrukcí Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby ČSN EN 336: Konstrukční dřevo - Rozměry, dovolené odchylky ČSN EN 390: Lepené lamelové dřevo - Rozměry - Mezní úchylky ČSN : Třídění dřeva podle pevnosti - Část 1: Jehličnaté řezivo ČSN EN 386: Lepené lamelové dřevo - Požadavky na užitné vlastnosti a minimální výrobní požadavky ČSN EN 338: Konstrukční dřevo - Třídy pevnosti ČSN EN 335-1: Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva - Definice tříd použití Část 1: Všeobecné zásady ČSN EN 335-2: Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva - Definice tříd použití Část 2: Aplikace na rostlé dřevo ČSN EN 335-3: Trvanlivost dřeva a výrobků ze dřeva - Definice tříd ohrožení pro biologické napadení - Část 3: Aplikace na desky ze dřeva ČSN : Ochrana dřeva - Základní ustanovení - Část 1: Chemická ochrana ČSN : Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení Internetové zdroje

99 10. Seznam obrazových příloh Obr. 66 Obr. 67 Obr. 68 Obr. 69 Obr. 70 Obr. 71 Obr. 72 Obr. 73 Obr. 74 Obr. 75 Obr. 76 Obr. 77 Obr. 78 Obr. 79 Obr. 80 Obr. 81 Obr. 82 Obr. 83 Obr. 84 Obr. 85 Obr. 86 Obr. 87 Obr. 88 Obr. 89 Obr. 90 Obr. 91 Obr. 92 Obr. 93 Obr Konstrukce krovu nad obytnou částí - Konstrukce krovu nad obytnou částí v místě úžlabnice - Vlhkost krokve a kráčete - Konstrukce krovu nad přístavkem - Konstrukce krovu nad přístavkem sloupky a rozpěry - Nevhodně umístěná výměna krokve u komínového tělesa - Pohled na špatné uložení hambálku v blízkosti komínového tělesa - Zkrácená krokev podepřená v blízkosti komínového tělesa - Napadení Conioforou - Chybějící krytina vedle úžlabnice - Prasklé zdivo štítu nad přístavkem - Fotografie střešní krytiny porostlé mechem - Napadená krokev tesaříkem - Napadený hambálek červotočem - Totální destrukce vazného trámu č. 4 tesaříkem - Hniloba krokve a její chybějící část - Vzorek z napadené krokve konioforou - Odkrytá pozednice nad přístavkem - Detail tesařského značení na pásku - Červotoč hnědý ( - Červotoč kostkovaný ( - Červotoč proužkovaný ( - Dřevokaz čárkovaný ( - Hrbohlav ( - Pilořitka velká ( - Tesařík drobný ( - Tesařík hnědý ( - Tesařík fialový ( - Tesařík krovový ( 99

100 Výkres č. 1 Výkres č. 2 Výkres č. 3 Výkres č. 4 Výkres č. 5 Výkres č. 6 - Půdorysný řez - Podélný řez A - A - Podélný řez B - B - Příčný řez C - C - Příčný řez D - D - Příčný řez E - E Fotodokumentace konstrukce krovu a jeho poškození: Obr. 66: Konstrukce krovu nad obytnou částí 100

101 Obr. 67: Konstrukce krovu nad obytnou částí v místě úžlabnice Obr. 68: Vlhkost krokve a kráčete 101

102 Obr. 69: Konstrukce krovu nad přístavkem Obr. 70: Konstrukce krovu nad přístavkem sloupky a rozpěry 102

103 Obr. 71: Nevhodně umístěná výměna krokve u komínového tělesa Obr. 72: Pohled na špatné uložení hambálku v blízkosti komínového tělesa 103

104 Obr. 73: Zkrácená krokev podepřená v blízkosti komínového tělesa Obr. 74: Napadení Conioforou 104

105 Obr. 75: Chybějící krytina vedle úžlabnice Obr. 76: Prasklé zdivo štítu nad přístavkem 105

106 Obr. 77: Fotografie střešní krytiny porostlé mechem Obr. 78: Napadená krokev tesaříkem 106

107 Obr. 79: Napadený hambálek červotočem Obr. 80: Totální destrukce vazného trámu č. 4 tesaříkem 107

108 Obr. 81: Hniloba krokve a její chybějící část Obr. 82: Vzorek z napadené krokve konioforou 108

109 Obr. 83: Odkrytá pozednice nad přístavkem Obr. 84: Detail tesařského značení na pásku 109

110 Ukázky nejrozšířenějšího dřevokazného hmyzu: Obr. 85: Červotoč hnědý Obr. 86: Červotoč kostkovaný Obr. 87: Červotoč proužkovaný Obr. 88: Dřevokaz čárkovaný Obr. 89: Hrbohlav Obr. 90: Pilořitka velká Obr. 91: Tesařík drobný Obr. 92: Tesařík hnědý Obr. 93: Tesařík fialový Obr. 94: Tesařík krovový 110