VSETÍNSKÝ FILMOVÝ MARATON 2015 VIVAT MAKEDONIE!

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VSETÍNSKÝ FILMOVÝ MARATON 2015 VIVAT MAKEDONIE!"

Transkript

1 VSETÍNSKÝ FILMOVÝ MARATON 2015 VIVAT MAKEDONIE!

2 VIVAT MAKEDONIE! Makedonie je pro mne zemí vody. Vloni jsem Makedonii opìt navštívil a vrátil se na stejné místo. Opuštìný høbitov vysoko v horách nedaleko Ohridu. Z vodovodní trubky, jež ènìla ze zemì, proudem vytékala voda jako pøed lety. Nikdo vodu nereguloval. Jen bujná zeleò více zakrývala koryto potoka, kam voda volnì odtékala. Makedonie je pro mne zemí hrdých Makedoncù. Po staletí se na tomto území mísí rùzné národnosti, náboženská vyznání i kultury. Makedonci si však zachovali svou køes anskou víru, slovanský jazyk i národní hrdost. Makedonie je pro mne zemí slunce. Snad proto je také slunce symbolicky znázornìno v jejich státní vlajce. Slunce se však všude v Makedonii také spojuje s vodou. V nádhernì teplých dnech se sluneèní paprsky opírají do velkých vodních ploch nejstarších jezer v Evropì. Paprsky slunce také rozjiskøují køiš álovì èistou, ale velmi studenou vodu horských øek, potokù a na nich se tvoøících vodopádù. Makedonie je pro mne zemí milých, pracovitých a pohostinných lidí. Navštívil jsem v Makedonii nìkolik zapadlých horských vesnic. Jen nìkolik chalup. Pøátelsky nás pøijali. Pochlubili se neuvìøitelnými druhy kompotù a zavaøenin. Všechno pozotvírali. Také rùzné druhy vína nebo koøalky jsme museli ochutnat. Nešlo odmítnout. Makedonie je pro mne zemí pøátel a kamarádù. Nikdy nezklamou. Moc mì tìší, že jsou Ivo a Verica Trajkovovi hosty letošního Vsetínského filmového maratonu. A žije Makedonie! Milan Kostelník - pøedseda Filmového klubu ve Vsetínì Jak jsme pøipravovali Vsetínský filmový maraton 2015 Jak známo, balkánskému filmu se systematicky vìnujeme již osmým rokem. Sice jsme ještì nezmapovali kinematografie všech balkánských zemí, pøesto jsme se rozhodli vrátit do Makedonie, kterou jsme pøedstavili pøed pìti lety. Impulz k tomu dal Milan Kostelník, který tak chtìl pøipravit malý dárek k 50. narozeninám pøíteli Ivu Trajkovovi. A dùvodù pro návrat do filmové Makedonie jsme postupnì našli víc. Pøed pìti lety byl našim hostem režisér Stole Popov a ten natoèil po mnoha letech nový film (Do balèak). Vzhledem k tomu, že jsme zaøadili do programu Maratonu v roce 2010 jeho takøka kompletní režisérský profil, øekli jsme si, že by bylo škoda jej nedoplnit o novinku (ta se nakonec ukázala až pøíliš žhavá a letos prý bude putovat pouze po velkých soutìžních festivalech ). Poté, co jsme v loòském roce vìnovali dva semináøe podobnì velké (èi spíše malé) èernohorské kinematografii, jsme si uvìdomili, že pøed pìti lety jsme v programu akcentovali zejména starší filmy ještì z doby Jugoslávie a novinek jsme nabídli jen pár. Takže opìt o dùvod víc. Tentokrát je pomìr nových a starších filmù pøesnì opaèný. Pøestože existuje celá øada velmi dobrých filmù natoèených v Makedonii za Jugoslávie a kromì Stoleho Popova by si svùj režijní profil v programu zasloužili i další režiséøi (tøeba Branko Gapo, nebo Ljubiša Georgievski), rozhodli jsme se vsadit zejména na filmy vzniklé v posledních nìkolika letech. Vìtšinu z nich ještì nebylo možné vidìt na plátnì èeského kina. Doufáme, že vás naše pøehlídka zaujme a oceníte jedineènou možnost utvoøit si obrázek o souèasné makedonské kinematografii. Jiøí Fiala - dramaturg Vsetínského filmového maratonu 2

3 PROGRAM FESTIVALU Pátek hodin PUNK IS NOT DEAD (PANKOT NE E MRTOV) Makedonie, Srbsko 2011 / 100 min / DVD Režie: Vladimir Blaževski Scénáø: Vladimir Blaževski Kamera: Dimo Popov Hudba: Aleksandar Pejovski Hrají: Jordan Simonov, Kamka Toèinovski, Toni Mihajlovski, Kiril Pop Hristov a další Pøežije multietnická punková kapela koncert v Albánci obývaném Debaru? Mirsa je bývalý zpìvák kdysi populární jugoslávské punkové kapely. Ta se již dávno rozpadla, ale Mirsa žije minulostí. I když je mu bezmála 40, jeho pøístup k životu se za 20 let nijak nevyvinul. Stále bydlí u maminky a pøíležitostnì pomáhá s prodejem drog albánskému dealerovi Gzimovi, který mu za to nechává levnìji trávu. Jednoho dne pøijde Gzim s neèekanou nabídkou, a dá Mirsa znovu dohromady kapelu, s níž potom budou hrát na charitativním koncertì v Debaru, mìstì na západì Makedonie s albánskou vìtšinou. Mirsa má pøed sebou témìø nadlidský úkol: po sedmnácti letech najít a pøesvìdèit všechny èleny skupiny, aby se sešli a znova nazkoušeli svùj repertoár. Úkol je ztížen tím, že jsou roztroušeni po všech bývalých jugoslávských zemích. To, že byla kapela složená z lidí rùzných národností, nebylo v dobì, kdy se v Jugoslávii razilo heslo Bratrství a jednota, nièím až tak pøekvapivým. V pováleèné dobì, kdy v mnoha èástech Jugoslávie pøetrvává znaèné napìtí mezi jednotlivými etniky, se ale složení kapely jeví v jiném svìtle. Jak se postupnì ukazuje, je to hlavní dùvod, proè nìkdo chce její návrat. Mirza a jeho spoluhráèi, které po strastiplné cestì Balkánem nakonec objeví a pøesvìdèí k hraní, se dostávají do paradoxní situace - oni, pankáèi, mají sloužit jako kladný pøíklad Režisér a scenárista Vladimir Blaževski natoèil s minimálním rozpoètem úderné, nezávislé road movie o lidech, pro nìž punk není jen hudba, ale celoživotní postoj. S èerným humorem a nadhledem se dotýká i závažnìjších témat. Podává zprávu o pøetrvávající albánsko-makedonské nesnášenlivosti, ale také o naivitì a nekompetentnosti nìkterých evropských humanitárních organizací pùsobících v balkánském regionu. Díky dokumentaristickému pøístupu, který zvolil, dosahuje dojmu maximální pøesvìdèivosti. (JF s využitím textu z katalogu MFF Karlovy Vary) VLADIMIR BLAŽEVSKI (1955) Absolvoval filmovou režii na bìlehradské Filmové, divadelní a rozhlasové akademii. Po práci na øadì krátkometrážních a 3

4 dokumentárních filmù debutoval roku 1987 filmem Hi-fi, který na pulské pøehlídce jugoslávských filmù získal cenu za režii. Film mìl úspìch u divákù i kritiky, podobnì jako jeho následující Bulvár revoluce (Bulevar revolucije, 1992), kriminální romance odehrávající se v Bìlehradì. Následovala sedmnáctiletá pauza naplnìná mimo jiné scénáristickou spoluprací na filmech Cikánská magie (Džipsi medžik) Stole Popova a Velká voda Iva Trajkova. Návrat k režii filmem Punk is not dead (Pankot ne e mrtov, 2011) byl mimoøádnì úspìšný a film se promítal se na øadì festivalù, také v sekci Na východ od západu na MFF Karlovy Vary, kde si získal znaènou diváckou oblibu. (PMi) hodin slavnostní zahájení festivalu za úèasti hostù MEDOVÁ NOC (MEDENA NOÆ) Makedonie, ÈR, Slovinsko 2015 / 89 min / DCP Režie: Ivo Trajkov Scénáø: Ivo Trajkov na motivy prózy Jana Procházky Kamera: Milorad Glušica Hudba: Toni Kitanovski Hrají: Nikola Ristanovski, Verica Nedeska, Igor Angelov, Boris Damovski, Nina Jankoviæ a další Makedonská adaptace Procházkova románu Ucho. Medová noc je adaptací filmové povídky èeského spisovatele a scénáristy Jana Procházky s názvem Ucho. První adaptací této povídky byl stejnojmenný èernobílý film režiséra Karla Kachyni z roku 1970 v hlavních rolích s Radoslavem Brzobohatým a Jiøinou Bohdalovou, který byl ihned po dokonèení zakázán a premiéru mìl až roku Stejnì jako Kachyòùv film, i Medová noc je komorním dramatem, které ukazuje politiku jako sféru plnou intrik, lží a nedùvìry. A hlavního hrdinu - námìstka ministra - jako èlovìka ovládaného strachem a oportunismem. Dìj se tentokrát odehrává v Makedonii 90. let a ve vile prošpikované odposlouchávacím zaøízením se dohadují Nikola Ristanovski a Verica Nedeska. Snímek stojí na výborném herectví obou hlavních protagonistù a na pøesném vystižení paranoidní atmosféry. Látka tak dává smysl i v souèasnosti, kdy se sice zmìnily režimy i technologie, ale zákulisní principy zùstávají stejné. (PMa) IVO TRAJKOV Narodil se ve Skopji v Jugoslávii (Makedonii). Ivo Trajkov pochází z èesko-makedonské rodiny. Mládí prožil v Jugoslávii, kde vystudoval støední školu - gymnázium. Po maturitì v roce 1986 nastupuje na pražskou FAMU, kterou v roce 1992 absolvuje. Po studiích zùstává v Èeskoslovensku a pùsobí jako režisér, scénárista a producent. Spolupracuje 4

5 s Èeskou TV. Spoluvytváøí cykly televizních dokumentù Pøedèasná úmrtí a Nevyjasnìná úmrtí. Natáèí také cenìný dokument Jan o sebeupálení Jana Zajíce. V roce 1993 vstoupil na pole hraného filmu komedií s hvìzdným hereckým obsazením Kanárská spojka. Film mu byl vzat nedokonèený ze støižny, aby soukromý producent mohl film premiérovat podle své potøeby. Žánrová komedie byla publikem nepøijata. Dva jeho následující a oceòované snímky Minulost a Velká voda vznikly ve vlastní produkèní spoleènosti. Pøi natáèení Velké vody se seznamuje s Vericou Nedeskou, která jej životem provází jako manželka. Koprodukèní historické drama Velká voda nominovala Makedonie na Oscara. O pìt let pozdìji natáèí autobiografickou experimentální zpovìï Movie. Dva roky nato režíruje v koprodukci s Èeskou TV filozofující drama Ocas ještìrky. K filmu se dostal oklikou, když jeho natáèení napoprvé odmítl. Film byl natoèen na motivy povídky B. Nìmcové Andìl strážný. Pùvodní scénáø byl režisérsky upravován za velmi ztížené komunikace s pùvodním scénáristou. Právì scénáø je podle Trajkova nejvìtším úskalím tohoto ambiciózního dramatu. Jeho poslední dva filmy vznikají v zahranièí. Nìmecký Pariser platz - Berlin se vùbec do èeských kin nedostal. Výraznìjší èeskou stopu má jeho poslední film Medová noc, který znovu zpracovává filmovou povídku Jana Procházky Ucho. Ivo Trajkov je vedoucím katedry støihu na FAMU, kde pùsobí jako docent a vyuèující. Žije v Praze a vychovává s Vericou dceru Zanu. Je aktivním èinovníkem také v rodné Makedonii, kde pomáhá zakládat filmové školy a pravidelnì se tam vrací. (MK) hodin BALKAN IS NOT DEAD (BALKANOT NE E MRTOV) Makedonie 2013 / 105 min / DCP Režie: Aleksandar Popovski Scénáø: Aleksandar Popovski, Ana Lašiè na motivy hry Dejana Dukovského Kamera: Dejan Dimevski Hudba: Kiril Dzajkovski Hrají: Nikola Ristanovski, Dragana Kostadinovska, Nataša Tapuskoviæ, Jordan Simonov, Rade Šerbedžija a další Osmanská øíše se rozpadá, její pøedstavitelé však stále tøímají v rukou moc. Makedonie, na poèátku dvacátého století provincie Osmanské øíše, je zmítána nepokoji. Napìtí mezi Makedonci a Turky sílí, pøesto je zde prostor pro paradoxy. Tak si mladý kadet Orhan Kemal, budoucí otec moderního Turecka (Atatürk), získá zásluhou kouzelného kvítku protìže lásku makedonské dívky. Podaøí se ale totéž bejovi Osmanovi, který usiluje o její sestru, pøestože ji unese násilím a zabije jejího milence? Na pozadí rozverné romance se odehrávají spoleèenské konflikty, které brzy zcela zmìní starý svìt Adaptace divadelní hry Dejana Dukovského (napsané roku 1992) je romanticko-komediální fantazií o jedné historické epoše. Pøestože zachovává divadelní styl pøedlohy, neupadá do jevištní strnulosti, a to pøedevším díky bohatì vystavìnému dìji a barvité výtvarné stylizaci. (PMi) 5

6 ALEKSANDAR POPOVSKI (1969) Aleksandar Popovski vystudoval divadelní a filmovou režii ve Skopji. Na divadle režíroval øadu her souèasných makedonských dramatikù, pøedevším Dejana Dukovského. Krom Makedonie pùsobil na scénách v zemích bývalé Jugoslávie i v západní Evropì (Dánsko, Rakousko, Francie). Jako filmový režisér debutoval roku 1993 povídkou do filmu Svetlo sivo. Režijnì spolupracoval s Darkem Mitrevským na filmu Sbohem 20. století (1998, viz. anotace). Balkanot ne e mrtov (2013) je jeho samostatným celoveèerním režijním debutem. Pøedlohu, divadelní hru Dukovského, Popovski poprvé inscenoval v roce (PMi) SOBOTA hodin NEJDELŠÍ CESTA (NAJDOLGIOT PAT) Jugoslávie 1976 / 116 min / DVD Režie: Branko Gapo Ivanovski Scénáø: Petre M. Andreevski Kamera: Dragan Salkovski Hudba: Tomislav Zografski Hrají: Danèo Èevrevski, Darko Damevski, Dušan Janièieviæ, Meto Jovanovski, Nenad Milosavljeviæ a další Povstání je zlikvidováno a vojáci turecké armády odvádìjí zajatce do tureckého vìzení. Rok 1903 je rokem tzv. Illindenského povstání, které vyvrcholilo založením Kruševské republiky. Makedonské rebelie však Turci, kteøí v té dobì pozvolna ztráceli balkánskou pùdu pod nohama, potlaèovali velmi dùslednì, a tak se jim ještì nìkolik let daøilo vardarskou Makedonii udržet. Dìj filmu zaèíná na jaøe, kdy vojáci turecké armády zneškodní vzpouru v jedné vesnici a zajatce pøivedou do své pevnosti. Zde jsou internováni spolu se zajatými vzbouøenci z dalších vesnic. Odtud jsou odvezeni vlakem do Solunì, a lodí ke bøehùm Malé Asie, kde zaèíná jejich strastiplná pou vyprahlou krajinou do tureckého vìzení. Po cestì zažívají nejednu krušnou situaci - jsou vystaveni krutému zacházení ze strany tureckých vìznitelù, èi útoku kurdských bojovníkù, pøes jejichž území musí projít. Opakovanì se snaží utéct, ale nedaøí se jim to. Prochází mìsty i horami, pøeplavují Eufrat. Vìzni i jejich strážci, si sahají na dno fyzických i psychických sil. (JF) BRANKO GAPO IVANOVSKI ( ) Filmový, televizní a divadelní režisér. Absolvoval Fakultu filologie na univerzitì ve Skopji. Nejprve se vìnoval filmu pouze amatérsky, v 50. letech natoèil první profesionální dokumenty, kterým se vìnoval do poloviny 60. let, kdy režíroval svùj první celoveèerní snímek, Dny pokušení (1965). Následující tituly Èas bez války ( Vreme bez vojna ) mu vynesl nìkolik ocenìní. 6

7 V 70. a 80. letech natoèil snímky Istrel (Výstøel ), Najdolgiot pat (Nejdelší cesta ), Vreme vodi (Èas vody 1980) a intenzivnì se vìnoval televizní tvorbì. Kariéru èítající pøes tøicet titulù uzavøel Makedonskou ságou (1993). (MB, JF) hodin DÌTI SLUNCE (DECA NA SONCETO) Makedonie 2014 / 90 min / DVD Režie: Antonio Mitrièeski Scénáø: Gordan Mihiæ Kamera: Jaroslaw Szoda Hudba: Ognen Anastasovski, Darko Spasovski, Vlatko Stefanovski Hrají: Vlado Jovanovski, Meto Jovanovski, Ivana Pavlakoviæ, Biljana Tanevska, Emir Hadžihafisbegoviæ, Kire Gorevski a další Rodina musí opustit domov a zaèíná nový život na jezeøe. Do programu Vsetínského filmového maratonu jsme zaøadili dva filmy Antonia Mitrièeského. Tyto filmy mají dva spoleèné znaky - dùležitým motivem je v nich láska navzdory nepøízni osudu a to, že se odehrávají na bøezích jezera. Ve snímku Pøes jezero se pøesuneme na bøehy Ochridského jezera a lásce v cestì stojí úøedníci totalitního státu. V pøípadì Dìtí slunce se jedná o jezero Prespa a lásce komplikuje život mafie Malý rodinný podnik - letní restaurace na bøehu jezera lehne popelem, protože musí uvolnit místo pro ambiciózní projekt financovaný šéfem místní mafie. Pøestože jsou jak dìda, tak otec (hrají je skuteènì otec a syn Meto a Vlado Jovanovští) tvrdé palice, musí vyklidit pole a usazují se s rodinou na druhém bøehu jezera. Ocitají se v nelehké finanèní situaci, kterou by zejména matka ráda vyøešila sòatkem dcery Angely s bohatým nìmeckým nápadníkem. Angela je však zamilovaná do Marka, který pracuje pro mafii. S neèekaným plánem na vyøešení nezávidìníhodné rodinné situace pøijde dìda. Rozhodne se najít zlatý poklad, který se údajnì kdysi potopil na dno Prespanského jezera s øímskou lodí. Na jeho nápad pohlíží všichni skepticky, on je však záhy pøesvìdèí, že se legenda o zlatém pokladu zakládá na pravdì. Mezitím se Marko dostane do konfliktu s mafií a hrozí mu smrt. Obì události dá do souvislosti Angela, když se rozhodne Marka zachránit a to za každou cenu. (JF) 7

8 ANTONIO MITRIÈESKI Filmový a televizní režisér. Absolvoval filmovou režii v polské Lodži. Ve filmu debutoval v polovinì 80. let krátkometrážním filmem Souboj (Doboj ). Následovaly dva dokumentární filmy a další krátkometrážní snímek, než v roce 1997 natoèil svùj první dlouhometrážní titul Pøes jezero (Preku ezeroto), který absolvoval úspìšnou festivalovou sezónu. Podobný osud mìl i jeho druhý film, Jako špatný sen (Kako loš son ). V loòském roce vznikl jeho zatím poslední snímek Dìti slunce (2014). Mitrièeski pùsobil ve Skopji i jako asistent pøedmìtù filmové a televizní režie na Fakultì dramatických umìní. (MB) hodin MOVIE Èeská republika, Makedonie 2007 / 84 min / 35 mm Režie: Ivo Trajkov Scénáø: Ivo Trajkov Kamera: Michal Èerný Hudba: Toni Kitanovski Hrají: Karel Zima, Ivo Trajkov, Miroslav Táborský, Madla Zimová Režisérovy plány jsou v troskách. Sedá s kamerou do milenèina auta a vyráží na cestu... Movie je výraznì autobiografickou filmovou road movie. Film je poctou všem ryze autorským, svobodným a nezávislým snímkùm. V prvním plánu se autor vypoøádává rafinovanou filmovou øeèí se svými láskami a životními prohrami. Ve druhém plánu pøedkládá režisér formou neobvyklý èernobílý film. Filozoficky a s nadsázkou se zamýšlí nad potøebou tvorby autorských filmù. Ivo Trajkov má svùj film rád. Pøiznává, že jej nemusí vydržet každý divák. Zdùrazòuje ale, že vypráví o dùležitých vìcech, aè se tak netváøí (MK) Profil režiséra je na stranì hodin PØES JEZERO (PREKU EZEROTO) Makedonie, Polsko 1997 / 93 min / DVD Režie: Antonio Mitrièeski Scénáø: Taško Georgievski, Antonio Mitrièeski Kamera: Bartolomiej Maj Hudba: Ljupèo Konstantinov, Džordže Zamfir 8

9 Hrají: Nikola Ristanovski, Agniežka Wagner, Marija Atanasovska, Ekrem Ahmeti a další Pøíbìh o lásce, která nezná státních hranic a pøetrvává navzdory nepøízni mocipánù. Po druhé svìtové válce se Makedonie stává jednou ze šesti federativních republik socialistické Jugoslávie. Pod vedením Tita a po vzoru Sovìtského svazu ztìlesnìném glorifikovaným vítìzem nad nacisty Stalinem vykraèuje spoleènì s táborem socialistických zemí vstøíc ke š astným zítøkùm. Pak ale pøichází rok 1948 a známá roztržka mezi Titem a Stalinem. Tato událost má mnohé dalekosáhlé dùsledky. Mimo jiné také neprodyšné uzavøení hranic mezi Albánií a Jugoslávií. A to je východiskem pøíbìhu, který natoèil Antonio Mitrièeski údajnì podle skuteèné události. Láska mezi Aleksandarem a Elenou, kteøí žijí na opaèných stranách Ochridského jezera, je ze dne na den neèekanì znemožnìna ostøe hlídanou hranicí. Albánie, která zùstává v regionu osamoceným, ale o to zuøivìjším Stalinovým spojencem, uzavírá své hranice a buduje impozantní sí bunkrù. Aleksandar se pokouší žít bez Eleny, ale s odlouèením a s nemožností komunikace se svou láskou se nesmíøí. Podstupuje proto na pramici riskantní plavbu pøes Ochridské jezero. Bez vidiny návratu. Bouøe, která jej na jezeøe málem pøipraví o život, je pouze první pøekážkou na cestì za Elenou. (JF) Profil režiséra je na stranì hodin PARISER PLATZ - BERLIN (90 MINUTEN - DAS BERLIN PROJEKT) Nìmecko 2011 / 99 min / DCP Režie: Ivo Trajkov Scénáø: Ivo Trajkov, Ivan Marinoviæ Kamera: Suki Medenèeviæ Hudba: Birger Clausen Hrají: Blerim Destani, Udo Kier, Richard Sammel, Nicolette Krebitz, Werner Daehn a další Je tøeba zabít èlovìka. Døíve než skonèí film... Experimentální thriller. Zápletka filmu Pariser Platz Berlin je zdánlivì jednoduchá. Sebastian - mladý talentovaný herec (Blerim Destani) utíká nenápadnì z premiéry snímku, ve kterém ztvárnil hlavní roli, aby zabil gurua jedné sekty (Udo Kier), kterého viní ze smrti své dívky. Na tento èin má 90 minut, protože po skonèení filmu musí stanout v kinì na jevišti. Provedení filmu je však velmi nevšední a lze jej zjednodušenì charakterizovat, jako experimentální thriller. Celý hon totiž musí divák absolvovat spolu se Sebastianem v reálném èase. Je tak hlavnímu hrdinovi mnohem blíž, než je zvykem. Na druhou stranu je ponechán ve znaèné nejistotì. Není totiž pøedem vybaven mnoha 9

10 informacemi. Nezná Sebastianùv plán ani pøesné dùvody, které jej vedou k jeho extrémnímu jednání. Pouze sleduje jeho poèínání a momentální pohnutky a nabývá rychle dojmu, že svùj èin pøedem pøíliš detailnì nepromyslel. Je-li Sebastian zmatený a má pochybnosti, podobné pocity zažívá i divák. Pøi popisu Trajkovova filmu Pariser Platz - Berlin se nelze vyhnout srovnání s Tykverovým snímkem Lola bìží o život. V obou fimech hraje hlavní roli Berlín, v obou jde o život a hlavní postava je po vìtšinu èasu ve znaèném spìchu, nebo je limitována pøesnì vymezeným èasem. Oba snímky jsou postaveny na velmi dynamické kameøe a experimentují se støihem. Nutno ale øíci, že tato domnìlá podobnost je jen prvním povrchním dojmem. Zatímco Tykverùv film žene vpøed velmi rafinovaný støih, vytváøí Trajkov iluzi snímku natoèeného na jeden zábìr. Zatímco Lola bìží, aby život zachránila, Sebastian bìží, aby život vzal. Lola dostala do vínku tøi pokusy na dosažení cíle. Ty jsou ovlivnìny a pozmìnìny vždy drobnými detaily, na které jsme dùkladnì upozornìni. V pøípadì Sebastianovy vražedné mise má kamera co dìlat, aby se ji hlavní hrdina neztratil. Na sledování detailù, které jistì ovlivòují i jeho pou, mnoho èasu není. Také on má nìkolik možností, aby splnil svùj cíl. Tam, kde by Lola okamžitì jednala, on váhá - uvìdomuje si, že pokud pochybí, další možnost nedostane. (JF) Profil režiséra je na stranì hodin SBOHEM 20. STOLETÍ (ZBOGUM NA DVAESETIOT VEK) Makedonie 1998 / 83 min / DVD Režie: Darko Mitrevski, Aleksandar Popovski Scénáø: Darko Mitrevski, Aleksandar Popovski Kamera: Vladimir Samoilovski Hudba: Risto Vrtev Hrají: Nikola Ristanovski, Lazar Ristovski, Vlado Jovanovski, Dejan Aèimoviæ, Sofija Kunovska, Toni Mihajlovski a další Postmoderní fantasy o Dìdovi Mrázovi, høíchu a muži, který nemùže zemøít. Film Sbohem 20. století je prakticky nemožné zaøadit do nìjaké škatulky. Žánrovì se pohybuje na pomezí dramatu, parodie, èerné komedie, thrilleru, fantasy a sci-fi. Obsahuje biblické odkazy, folklorní motivy a èerpá z nejedné mytologie. To vše ve tøech, stylovì znaènì rozdílných epizodách, které spolu ale dìjovì souvisí a vzájemnì se doplòují. Nepodobá se nièemu, co bylo do té doby v Makedonii (potažmo v Ju- 10

11 goslávii) natoèeno. První èást se odehrává v relativnì blízké pochmurné budoucnosti. Z lidstva pøežili jen ti nejsilnìjší a civilizace jakoby se vrátila o stovky let vzad. Základní pøíbìh je založen na nìkolika mytologických a biblických tématech a motivech. Oèividnì èerpá z makedonských legend (napø. z legendy o Bolenu Dojèinovi, která se traduje v Makedonii i Srbsku). Hlavní postavou filmu je Kuzman - muž, který nemùže zemøít. Putuje zemí a hledá zpùsob, jak tuto kletbu zlomit. Od holièe - proroka se dozví o místu, kde jsou na zdi zapsány všechny osudy, vèetnì toho jeho. Tuto zeï po strastiplné cestì nalezne a zjistí, že klíèem k jeho smrtelnosti je urèitý høích. Druhá èást je fiktivním dokumentem, pojednávajícím o tomtéž høíchu, konkrétnì o jeho prvním zachycení na filmový pás v historii makedonské kinematografie. I touto epizodou prochází postava holièe - proroka. Tøetí èást se odehrává v samotném závìru 20. století a jejím hlavním hrdinou není nikdo jiný než Dìda Mráz, který žije v pronajatém pokoji ve mìstì. Prochází nocí a je znechucen všudypøítomnou lidskou zkažeností. Pro uzavøení pøíbìhu je dùležité jeho setkání s malým Kuzmanem, stejnì jako rozhodnutí, ke kterému se dobere po pøíchodu do svého pronájmu, kde se odehrává dekadentní oslava. (JF) DARKO MITREVSKI (1971) Absolvoval Fakultu dramatických umìní ve Skopji. Podílel se na povídkovém filmu Svetlo sivo (Šedé svìtlo ), poté se vìnoval tvorbì videoklipù a dokumentárních filmù. Spoleènì s Aleksandarem Popovskim režíroval film Sbohem, dvacáté století (1998, viz. anotace). Jeho prvním samostatnì režírovaným celoveèerním filmem byla èerná komedie Bal-kankan (2005). Následující sportovní historické drama ze ètyøicátých let Tøetí poloèas (Treto poluvreme ) vzniklo v makedonsko-èeské koprodukci. Od roku 2007 žije pøevážnì v Los Angeles, kde natoèil krátkometrážní film Devils. Nedávno ohlásil nový projekt, historický film Miss Stone Affair, který má vzniknout v americko-makedonské koprodukci. Námìt, èerpající ze skuteèné události, byl poprvé zfilmován Žikou Mitrovièem již v roce (PMi) Profil Aleksandara Popovského je na stranì 6. NEDÌLE 12. DUBNA hodin JAK JSEM ZABIL SVÌTCE (KAKO UBIV SVETEC) Makedonie, Slovinsko, Francie 2004 / 82 min / DVD Režie: Teona Strugar Mitevska Scénáø: Teona Strugar Mitevska, Matthew Bardin Kamera: Alain Marcoen Hudba: Olivier Samouillan 11

12 Hrají: Labina Mitevska, Milan Tocinovski, Xhevdet Jashari, Lea Lipsa, Toni Mihajlovski a další Píše se rok 2001 a Makedonie se zmítá na pokraji obèanské války. Viola se po nìkolika letech vrátila z Ameriky zpìt do Makedonie. Zemi nachází v chaosu, na pokraji obèanské války. Severozápad zemì ovládají albánští vzbouøenci spoleènì s teroristy z UÇK (Kosovská osvobozenecká armáda). Všude hlídkují policisté a jednotky NATO, kterých pøijíždí každým dnem víc. Violetina rodina žije svým všedním životem. Všichni, kromì Violetina mladšího bratra Kokana, pøedstírají, jakoby se nic zvláštního nedìlo. Kokan je, podobnì jako spousta dalších Makedoncù, rozhoøèený z pøítomnosti vojsk NATO v zemi a zapojuje se do protestních akcí. Pøi jedné z nich zabije kamenem svrženým z mostu vojáka v projíždìjícím konvoji, o èemž se dozví až druhý den z televize. Nad ztrátou života nepoci uje lítost a dál koketuje s nacionalisticky smýšlející skupinou lidí a pøivydìlává si pašováním pro jejich šéfa. Na jednu takovou cestu vezme i Violetu, od které se dozví, že se z Ameriky vrátila, protože má v Makedonii tøíletou dceru. Pøi návratu je Kokan zadržen srbskými celníky a Violeta pokraèuje dále autobusem sama. Poblíž Skopje je pøepadnou ozbrojené jednotky UÇK a autobus zabaví. Zatímco se jejich rodina v domnìlém bezpeèí bytu ve Skopji baví s návštìvou, Violeta jde nocí po opuštìné silnici s neznámým Albáncem v patách, Kokan, kterého celníci po odjezdu autobusu propustili, zabloudí v minovém poli a nocí se ozývá støelba Válka je na spadnutí (JF) TEONA STRUGAR MITEVSKA (1974) Pochází z umìlecké rodiny a s herectvím získala zkušenosti už v raném dìtství. Vystudovala grafický design a úspìšnì se vìnovala filmové výpravì. V roce 2001 se zapsala do filmového programu newyorkské univerzity Tisch School of Arts. O tøi roky pozdìji debutovala krátkým filmem Veta, který získal Zvláštní cenu poroty na Berlinale. Svùj první celoveèerní film Jak jsem zabil svìtce (Kako ubiv svetec ) produkovala v rodinné firmì Sisters and Brother Mitevski Production, kterou založila se svou sestrou (Labina Mitevska je u nás známá ze Samotáøù) a bratrem Vukem. Tento i následující snímek, Jsem z Titova Velese (Ja sum od Titov Veles), se objevil na øadì festivalù a získal mnoho ocenìní. Její zatím poslední film nese název Žena, která smetla své slzy (Ženata koja si gi izbriša solzite ). Režisérèiny filmy pøinášejí silné emocionální pøíbìhy zasazené do kontur sociální situace, problémù ekonomických i krize identity souèasné Makedonie. (MB) 12

13 11.30 hodin POKOJ S PIÁNEM (SOBA SO PIANO) Makedonie 2013 / 103 min / DCP Režie: Igor Izi Ivanov Scénáø: Zanina Mirèevska, Igor Izi Ivanov Kamera: Tomi Salkovski Hudba: Gonzales Hrají: Nataša Petroviæ, Jovica Mihajlovski, Svetozar Cvetkoviæ, Nevena Ristiæ, Torsten Voges a další Osudy rùzných lidí se protínají v jednom místì - v hotelovém pokoji s piánem. Film Pokoj s piánem nás zavádí do starého hotelu, ve kterém je funkèní už jen jediný pokoj - kdysi honosné VIP apartmá se starým piánem. Pøestože si majitel podal inzerát, že je hotel na prodej, vlastnì jej prodat nechce a nabídky pod rùznými záminkami odmítá. Pøíbìh je poskládán z mnoha drobných epizod, jejichž aktéry jsou hosté hotelu, kteøí se v prùbìhu let v pokoji ubytovávají. Prostøednictvím komornì, zároveò však velmi atraktivnì natoèených filmových miniaturek, mùžeme sledovat osudy partnerské dvojice mající vždy pomìrnì hluboko do kapsy, pøíbìh ženatého podnikatele, který se v pokoji stává ženou, známého lékaøe, jenž se tu schází s milenkou, tureckého autodopravce a jeho hudebnì nadaného syna, dvou školaèek s lesbickými sklony, nebo starého pianisty, vázaného k pokoji silným emocionálním poutem z hluboké minulosti. Pojítko mezi jednotlivými kapitolami obstarává mladá ruská pokojská, kterou majitel hotelu zamìstnává. Ta ve svých dopisech (pravdìpodobnì) domù popisuje život v hotelu, tak, jak si jej vysnila. Její vyprávìní je od reality samozøejmì velmi vzdálené. Tak se to alespoò po vìtšinu doby trvání filmu jeví (JF) IGOR IZI IVANOV Autorský makedonský režisér se zaèal profesionálnì vìnovat audiovizi v polovinì 90. let. Za dvacet let své aktivní kariéry režíroval krátké, dlouhometrážní i dokumentární filmy a dvì televizní série. V souèasné dobì pøipravuje svùj tøetí celoveèerní snímek. Jeho filmy jsou pravidelnì uvádìny a oceòovány na festivalech. Krátký film Brouci (2004) se objevil v soutìži 54. Berlinale a získal Zlatého leoparda v Locarnu. Jeho celoveèerní debut, Vzhùru nohama (Prevrteno ), byl zaøazen do soutìžní sekce Na Východ od Západu Karlovarského filmového festivalu. (MB) hodin SKOPJE REMIXED (1973) Makedonie 2013 / 141 min / DCP Režie: Jane Altiparmakov, Ognen Dimitrovski, Siniša Jevtimov, Srdjan Janièijeviæ, Darijan 13

14 Pejovski, Saša Stanišiæ, Gjorce Stavreski, Vardan Tozija, Bojan Trifunovski, Borjan Zafirovski Scénáø: Borjan Zafirovski, Darijan Pejovski, Vardan Tozija, Ognen Dimitrovski, Saša Stanišiæ, Siniša Jevtimov, Bojan Trifunovski, Gjorce Stavreski, Srdjan Janièijeviæ, Jane Altiparmakov Kamera: Boris Mojsovski, Gjorgji Klincarov, Dimo Popov, Tomi Salkovski, Kristijan Vojdanovski Hudba: Sasko Kostov, Goran Atanasovski, Ljupa Angelov, Aleksandar Pejovski, Ognen Anastasovski, PMG Hrají: Oliver Mitkovski, Kamka Toèinovski, Dejan Liliæ, Kiril Korunovski, Milan Toèinovski a mnoho dalších Portrét Skopje oèima mladých tvùrcù v devíti epizodách. Rùzné styly, žánry i filmové postupy. "Skopje Remixed" je sublimát makedonského umìní 21. století, na nìmž se podílelo 100 umìlcù z rùzných oborù. Tito umìlci ukázali ve filmu své sochy, obrazy a instalace. Vizuální remix Skopje, složený z devíti pøíbìhù je vytvoøen prostøednictvím jejich díla a pøedstavuje Skopje nejen jaké je dnes, ale i takové, jaké by ho tito tvùrci chtìli mít. Tento projekt je zamìøen na budoucnost, a hovoøí více o øešeních, a ménì o minulosti a problémech. Natoèení tohoto filmu je dùležitým mezníkem v makedonské a balkánské kinematografii, protože má cíl pøekonat problémy, pocházející z období válek, a má potøebu ukázat, že Balkán není místem, kde se lidé jen zabíjejí. Poukazuje na to, že je to i místo velkých myslitelù a umìlcù, jejichž èas nyní nadešel. Jádrem tohoto filmu je nepopsatelná atmosféra mìsta Skopje genius loci. A aèkoliv Skopje nemá vlastního superhrdinu jako Gotham City (Batman) a Metropolis (Superman); všichni jeho obèané jsou, svým zpùsobem superhrdinové. (pøeloženo ze stránek Macedonian Film Agency - PMa). Seznam epizod: Skopje Lovers (režie Gjorce Stavreski) Bruce Lee je pièa (Bruce Lee is a Pussy, režie Sinisa Evtimov, Bojan Trifunovski) Pogan Pagan (režie Srgjan Janikievik) Š astný konec (Happy Endings, režie Jane Altiparmakov) Opera (režie Darijan Pejovski) Pištec (The Whistler, režie Vardan Tozija) Fotofiniš (Photo Finish, režie Ognen Dimitrovski) Mangava Disco Punk (režie Sasa Stanisik) Barvy lásky (The Colors of Love, režie Borjan Zafirovski) 14

15 ROZHOVORY S HOSTY VSETÍNSKÉHO FILMOVÉHO MARATONU ROZHOVOR S IVEM TRAJKOVEM Natoèil jsi komedii, historické i filosofické drama. Mnohé tvé filmy jsou experimentální. Co tì vede k tomu toèit takto žánrovì rùznorodé filmy? Na úvod si dovolím upøesnìní. Pravdou je, že èasto ve svých filmech experimentuji s formou, ale jen v rámci narativního filmu, a za úèelem co nejlepšího vyjádøení obsahu. Proto žádný mùj film nelze oznaèit za experimentální, takové tvrzení by bylo velmi nespravedlivé vùèi kolegùm, kteøí v této oblastí kinematografie tvoøí. Pravdou je, že filmy které jsem natoèil, jsou opravdu rùznorodé, èasto od sebe hodnì obsahovì i formálnì vzdálené. Když porovnáte napø. Velkou vodu a Movie, tak jen tìžko lze poznat, že je natoèil stejný režisér. Je to dáno jak mou povahou - strašnì nerad opakuji stejnou, èi podobnou vìc, a také mou filmaøskou filozofií - nade vše si vážím autorské svobody, a zároveò se domnívám, že každý obsah si zasluhuje jedineèné formální ztvárnìní. Pøesto ve všech mých filmech lze vystopovat stejná témata. Jak ses dostal k práci na snímku Pariser platz - Berlin a jak probíhalo natáèení? Nìkolik let jsme si s Blerimem Destanim (pøedstavitel hlavní role a producent) øíkali, že bychom mìli spolu natoèit film. Ale je to jen prozaický základ velmi zajímavé shody okolností, která stála u zrodu tohoto filmu. Dojednávala se velká koprodukce historického filmu, kterou jsme mìli spoleènì dìlat - Blerim a jeho produkèní spoleènost sídlí v Nìmecku. Jeden z koproducentù si tu spolupráci pøedstavoval jinak, a tak z projektu sešlo. Blerim mi volal z Nìmecka, neš astný, a ptal se mì, zda nemám nìco jiného. Ano, odpovìdìl jsem sice pohotovì, ale nikoli podle pravdy. On se zaèal ptát, a já zaèal fabulovat... Byl to syžet na stránku s nedomyšleným koncem, o kterém jsem tvrdil, že ho neprozrazuji zámìrnì. Ale koncept byl na svìtì - pøíbìh v reálném èase, formálnì ztvárnìn v jednom zábìru. To byl leden. V únoru jsem letìl do Berlína prezentovat projekt producentùm, mìl jsem stále jen tu jednu stránku, ale mìl jsem tak hodinku v letadle, takže jsem domyslel konec. Jim se to líbilo. Pak se do èervence èekalo na potvrzení financování. 13. èervence jsem pøiletìl do Berlína, abychom zahájili pøípravy natáèení. Poøád jsem mìl jen tu jednu stránku. Na pøelomu záøí a øíjna jsme to natoèili. Prùbìh natáèení byl vzhledem ke konceptu velkým dobrodružstvím, ale pøedevším zkouškou profesních schopností celého štábu a hercù. Nedá se to však v krátkosti popsat, vydalo by to na celou studii. Je Movie, ve kterém hraješ režiséra, tvým nejosobnìjším filmem? Do jaké míry je tato postava autobiografická? Movie je zcela jistì mým nejosobnìjším filmem. Pokud bych to pøirovnal k malíøství, je to jakýsi autoportrét. Což ale neznamená, že je to film o mì, a už vùbec ne, že je to realistická malba. Pro postavu režiséra jsem si zvolil sebe jako pøedobraz té postavy jen proto, že se znám nejlépe. Že jsem ho nakonec i hrál, byla shoda okolností, resp. limit, který udával zpùsob natáèení - všech èlenù štábu dohromady, vèetnì hlavních hercù mohlo být jen tolik, kolik se vešlo do Huga (škodovka), takže 5 osob (slovy pìt). A tak jsem chtì nechtì, kromì režie a funkce øidièe a dalších doprovodných aktivit, musel i hrát. Je to film, kde jsem dosáhl maximální autorské svobody, a jako 15

16 jediný z mých filmù pro mne obsahuje jen radostné vzpomínky. Tvé filmy publikum èasto dosti rozdìlují. Jak moc sleduješ ohlasy na své filmy? Jaká reakce na tvùj film byla pro tebe nejpøekvapivìjší? Myslím, že by bylo divné, kdyby mé filmy publikum naopak nerozdìlovaly, vzhledem k jejich rùznorodosti. Ohlasy na filmy nesleduji, ani na ty své, ani na cizí. V podstatì nesleduji žádná media, resp. jejich informaèní platformu, kromì výsledkù v nìkterých sportech. V televizi se dívám jen na dokumentární filmy. Hrané si pouštím doma dle vlastního výbìru. Nìco jiného jsou pøímé ohlasy, nebo reakce publika. Ty jsou pro mne nesmírnì cennou životní zkušeností. Jako pøíklad rozdìleného publika si pamatuji na jedno promítání Minulosti, která získala mnoho mezinárodních ocenìní a obrovský poèet úèastí na festivalech, jak se ze sálu vykradl mladý pár, který pøi útìku narazil na mì v pøedsálí. Nedalo jim to, a zeptali se nevìøícnì: Jste vy ten režisér co natoèil Kanárskou spojku? (Film kritiky naopak velmi zatracovaný.) Po mém potvrzení øekli: To byl skvìlej film, proto jsme dnes pøišli, ale tohle... To není pro nás, nezlobte se! Inu, všechno je relativní, a v tom je ta krása. Z reakcí, které mì nìèím pøekvapily, si pamatuji dvì. V Sarajevu na konci 90. let, tedy èerstvì po váleèném konfliktu, se promítala Minulost. Dvì postarší paní se na následném rautu dlouho odhodlávaly ke mnì pøistoupit. Když tak koneènì uèinily, tak mì zahrnuly chválou, a zaèaly o mém filmu básnit. Za chvíli jsem si uvìdomil, že vùbec nehovoøí o mém filmu, ale o svém pohnutém životì, který v nìm symbolicky spatøily. Ten film to v nich vyprovokoval. Byla to pro mne pocta, které se ani Oscary oplocená chalupa nevyrovná. Stejnì žádnou chalupu nemám. Druhá vzpomínka je spojená s Velkou vodou, kdy ke mnì po promítání pøistoupila dvì dìvèata, a beze slov mi podala složený list. Když jsem ho rozbalil, byla na nìm jednoduchá, ale krásná kresba propiskou, která dokonale vystihovala atmosféru filmu. Donutilo je to k vlastní kreativitì. Co víc si autor mùže pøát? Když jsem vzhlédl, abych jim podìkoval, nebyla dìvèata nikde k nalezení... Tìch zážitkù je mnoho, ale nechme si nìco na povídání s diváky v sále kina Vatra. Jak bys zhodnotil souèasnou makedonskou kinematografii? Pokud se nemýlím, jsem režisér s nejvìtším poètem hraných filmù v dìjinách celé makedonské kinematografie, a tím pádem bych øekl, že jistì není na místì, abych ji zrovna já hodnotil. (MK, JF) ROZHOVOR S VERICOU NEDESKOU Verico, studuješ FAMU International. Co tì k tomu pøivedlo? Nestaèí v rodinì jeden filmaø? Vzhledem k tomu, že jsem vystudovaná hereèka, a herectví bylo jediné povolání, kterým jsem se živila, zabývat se postavami a pøíbìhy mi nebylo cizí, právì naopak. A tak studium scenáristiky bylo jen dalším logickým krokem v mé kariéøe. Když jsem žila v Makedonii tak jsem byla hodnì zamìstnanou hereèkou divadlo, televize, filmy. Pøestìhování se do Èech mi pøineslo více klidu, a tím i volného èasu. Donutilo mì to k zamyšlení, jak tento vzniklý volný èas zaplnit, abych nepøestala být aktivní, a zároveò pracovala na sobì. Všechno to nakonec vedlo k rozhodnutí studovat na FAMU. A zda v rodinì nestaèí jeden filmaø? My jsme se s Ivem potkali na natáèení filmu, oba máme filmové profese, a ani náš soukromý vztah nepøinesl žádný dùvod k tomu, aby nìkdo 16

17 z nás mìnil povolání. Teï mám k herectví ještì jeden obor, kterému se mohu vìnovat. Na jakou ze svých mnoha hereckých rolí nejradìji vzpomínáš? Abych øekla pravdu, vzpomínám ráda na všechny. Jsem docela vybíravou hereèkou, což znamená, že pøijetí role vždy peèlivì zvažuji. Vìøím v kvalitu, ne v kvantitu. Ale pokud bych si nìjakou roli pøeci jen mìla vybrat, tak to asi bude role Olivery z filmu Velká voda, na jehož natáèení jsem poznala Iva. Když píšeš scénáø nebo natáèíš film, necháš si do toho od Iva mluvit? Samozøejmì. Musím však pøedeslat, že Ivo v soukromí není èlovìkem, který by moc mluvil, a rozhodnì není tím, kdo by se do nìèeho chtìl plést. Jenže když vidím, kolik lidí mu volá, aby s ním mohlo konzultovat své projekty, nebo kolik filmù z celé Evropy dramaturguje, tak bych asi byla pitomá, kdybych si od nìj nenechala poradit. Jsem ráda za každý jeho názor, jediný problém je donutit ho si to pøeèíst :-). Film Honey night je adaptací stejné pøedlohy, kterou v Èeskoslovensku natoèil Karel Kachyòa. V èem je tvùj film jiný? Jak se ti hrál part hlavní ženské role, který èeský divák zná v provedení Jiøiny Bohdalové? Jak øíkáš, Honey night je adaptací stejné novely Jana Procházky s názvem Ucho, ale není remakem filmu, který natoèil režisér Kachyòa. I když se jedná o zpracování stejného pøíbìhu, což mimochodem hovoøí o jeho nadèasovosti, Ivo ho zasadil do jiného kontextu, do jiného èasoprostoru (místo Èeskoslovenska 50. let je to Makedonie 90. let), a pøizpùsobil to jinému sociálnìkulturnímu zázemí, což znamená, že došlo i k èásteèné promìnì postav. Ztvárnìní hlavní ženské role pro mne bylo obrovskou výzvou. Takovéto charakterní, mnohovrstevnaté ženské postavy se v kontextu kinematografie nedají tak snadno nalézt. V tom spoèívá jedna z pøedností tohoto skvìlého textu. Ztvárnìním role Anny nasadila paní Bohdalová pomyslnou la ku tak vysoko, že jsem to musela brát s úctou, a snažila jsem se to nepokazit. V každém pøípadì, pracovat s Ivem jako s režisérem, a s Nikolou jako s hereckým partnerem bylo velmi inspirující a motivující, za což jsem nesmírnì vdìèná. Hrála si ve filmu Tøetí poloèas Darka Mitrevského, který mohli vidìt v kinech také èeští diváci. Které další makedonské filmy z novodobé historie bys jim doporuèila? Doporuèila bych Punk is not dead - režiséra Blaževského, pak filmy Matky a Pøed deštìm režiséra Manèevského, a v neposlední øadì Velkou vodu a ostatní Ivovy filmy. (MK, JF) VERICA NEDESKA TRAJKOVA Narozena v Ohridu, Jugoslávie / Makedonie Verica vystudovala herectví na Akademii dramatických umìní (FDU) ve Skopje. Již v prùbìhu svého studia hrála v mnoha filmových projektech. Velmi silné role vytvoøila ve filmech Karaula chorvatského režiséra Rajka Grlièe nebo v Náhradních dílech Slovince Damjana Kozoleho. Vytvoøila také mnoho divadelních rolí. Stala se vyhledávanou makedonskou filmovou hereèkou nejen doma, ale i v dalších balkánských zemích. Je všestrannou umìlkyní, mimo herectví se vìnuje také hudbì. Zpívá pøíležitostnì etno-jazzovou hudbu s makedonským souborem Starowski. V Èesku filmovì debutovala ve filmu Víta Pancíøe Sestra v roce Mìla také nìkolik menších rolí v seriálech Èeské televize. V dobì natáèení filmu Velká voda se seznámila 17

18 se svým nynìjším manželem Ivem Trajkovem. V souèasnosti dokonèuje studium oboru režie na pražské FAMU. Spoleènì s dcerkou a Ivem žijí støídavì v Praze a v Makedonii. (MK) 110 LET MAKEDONSKÉ KINEMATOGRAFIE Poèátky makedonské kinematografie Pøestože v mnoha jiných odvìtvích mìla Makedonie za Evropou znaèné zpoždìní, dá se s trochou nadsázky øíci, že v kinematografii se øadí spíše k prùkopnickým zemím. V roce 1905, tedy pouhých 10 let po první veøejné projekci bratøi Lumierù, zaèínají v Bitole své krátké dokumentární filmy natáèet bratøi Janaki a Milton Manakiové. Z tohoto roku pochází jejich jedno až dvouminutové záznamy Baba Despina (Babièka Despina), Domašna rabota (Domácí práce) a Uèilište na otvoren prostor (Škola pod širým nebem). V dokumentaristice pokraèují Manakiové až do 40. let. Jejich práce je nedocenitelná pøedevším pro historiky, protože svým kinematografem, kamerou a fotoaparátem (provozovali v Bitole též fotografický ateliér) zachytili nejednu významnou událost a osoby, které utváøely dìjiny makedonského národa v dobì Illindenského povstání, balkánských válek, v 1. svìtové válce èi v èase, kdy bylo území Makedonie rozdìleno mezi Království Srbù, Chorvatù a Slovincù, Bulharsko a Øecko. Kinematografie v Socialistické republice Makedonie Jestliže mùžeme tvrdit, že Makedonie díky bratrùm Manakiovým nepropásla poèátky kinematografie, tak musíme ve stejné vìtì dodat, že trvalo takøka celé pùlstoletí, než se našli jejich následovníci. O moderní kinematografii mùžeme hovoøit až s pøipojením Makedonie k socialistické Jugoslávii, v rámci které existovala jako jedna z šesti republik až do roku Dùležitým milníkem pro makedonskou kinematografii je rok 1947, kdy vzniklo první filmové studio na území Makedonie. Neslo nejprve název Filmsko Skopje, který se pozdìji zmìnil na Vardar film (resp. novì vzniklý Vardar film se po krátkém èase, kdy existoval paralelnì, s tímto studiem spojil). Toto studio se zabývalo ve svých poèátcích zejména dokumentaristikou, když pøipravovalo materiály pro Filmski pregled. Protože se v rámci Vsetínského filmového maratonu zamìøujeme na hraný film, je makedonský dokumentární film tématem nad rámec tohoto textu. Dále se tedy budu vìnovat výhradnì celoveèerním hraným filmùm. 50. léta - první hrané filmy Janaki a Milton Manakiové Na pole hraného filmu se odvážilo studio Vardar poprvé v roce 1952, když v jeho produkci 18

19 natoèil režisér Vojislav Nanoviæ podle scénáøe Vlada Maleskiho film Frošina. Odstartoval tak trend natáèení filmù z makedonské národní historie s dùrazem na boj Makedoncù za svobodu trvající v podstatì do dnešních dnù. Další hraný film - váleèné drama z makedonských hor Volèa noæ (Noc vlkù) realizoval Vardar film v roce Režíroval jej pùvodem slovinský režisér France Štiglic, který je podepsán také pod režií prvního makedonského krimi Viza na zloto (Vízum zla) z roku V padesátých letech vyprodukoval Vardar film celkem 7 filmù. Z roku 1957 je sociální drama Maliot èovek (Malý èlovìk) režírované Žikou Èukuliæem. Dìj filmu Mis Ston (Sleèna Stoneová) o únosu americké protestantské misionáøky Vnitromakedonskou Mis Ston revoluèní organizací významného srbského režiséra Živorada Žiky Mitroviæe z roku 1958 se odehrává na poèátku 20. století a je prvním barevným hraným makedonským filmem. Nejplodnìjším rokem 6. dekády v makedonské kinematografii byl rok 1959, ve kterém uvedl Vardar film 3 celoveèerní filmy. Kromì již zmínìného filmu Viza na zloto ještì psychologické drama Tri Ane (Tøi Any) režírované Brankem Bauerem a v koprodukci s italským studiem Hesperia film výpravné historické drama Dubrovski. V padesátých letech trpìla makedonská kinematografie nedostatkem vlastních filmaøù. Není náhodou, že režii vìtšiny raných snímkù svìøil Vardar film zkušenìjším filmaøùm z jiných jugoslávských republik (Chorvat Branko Bauer, Slovinec France Štiglic, Srbové Živorad Mitroviæ, Vojislav Nanovæ a Žika Æukuliæ). Je jisté, že i díky nim získalo studio potøebné zkušenosti a sebevìdomí. A je potøeba podotknout, že výbìrem témat pøispívalo studio Vardar k utváøení širokého povìdomí o makedonské identitì. Z tohoto pohledu asi není podstatné, že vìtšinu prùkopnických makedonských snímkù nerežírovali Makedonci. 60. léta - boj za svobodu makedonského národa ve filmu pokraèuje V roce 1961 se pod køídla Vardar filmu uchýlil znova Žika Mitroviæ, když realizoval film Soluòskite atentatori (Soluòští atentátníci) o skupinì mladých makedonských anarchistù, kteøí v roce 1903 provedli sérii atentátù s cílem upoutat pozornost na makedonskou otázku. Téhož roku spatøila svìtlo svìta první makedonská komedie Mirno leto (Klidné léto) režiséra Dimitra Osmanliho. V roce 1964 natoèili režiséøi Ljubiša Georgievski a Miomir Stamenkoviæ drama Pod isto nebo (Pod jedním nebem). Jeho dìj se odehrává tìsnì po kapitulaci Itálie, kdy moc v jednom západomakedonském mìstì pøebírají balisti (Balli Kombëtar nacionalistické a antikomunistické hnutí odporu, které se postavilo za uchování velké Albánie Pod isto nebo v hranicích, které stát získal po 19

20 Planinata na gnevot obsazení Jugoslávie vojsky Osy). V roce 1965 debutoval celoveèerním historickým filmem Denovi na iskušenie (Dny pokušení) Branko Gapo Ivanovski. S nadhledem nezatíženým národní hrdostí se v nìm zabývá obdobím po 1. svìtové válce a emigrací bojovníkù za samostatnost Makedonie do Bulharska. Poukazuje na to, že tito bojovníci v emigraci mnohdy zabøedli do mocenských pùtek a jejich akce prezentované jako boj za svobodu makedonského národa lze v mnoha pøípadech oznaèit slovem terorismus. Váleèné drama Do pobetata i po nea (Do vítìzství a po nìm) Žiky Mitroviæe z roku 1966 se odehrává v závìru 2. svìtové války a tìsnì po ní. Øeší ošemetné otázky viny a neviny. Kdo je kolaborant a kdo nikoliv. Z makedonské kinematografie 60. let se naprosto vymyká snímek Kade po doždot (Pokud zaprší) Vladana Sliepèeviæe z roku Snímek, který nezapøe inspiraci všemožnými novými vlnami je ostrou satirou, beroucí si na mušku novì zbohatlou vrstvu stranických funkcionáøù, kteøí sice žijí v relativním luxusu, smysl života jim však uniká. Proti nim se bouøí mladá generace, ovšem ani v jejich nihilistickém postoji nelze nalézt vyšší smysl. Makedonska krvava svadba (Makedonská krvavá svatba) z roku 1967 je pojmenovaná velmi vìcnì. Režisér Trajèe Popov nás zavádí do 2. poloviny 19. století, kdy je moc nad venkovským obyvatelstvem Makedonie stále pevnì v rukou místních begù pøedstavitelù Osmanské øíše. Když vesnièané vystrojí navzdory begovým plánùm krásné dívce Cvetì svatbu, zahrávají si s ohnìm. Z téhož roku je také film Dimitra Osmanliho Memento natoèený v zemìtøesením znièeném hlavním mìstì Makedonie Skopji. Planinata na gnevot (Hory hnìvu) Ljubiši Georgievského z roku 1968 se odehrává na makedonském venkovì tìsnì po 2. svìtové válce. Kolektivizace zde neprobíhá dle plánu. Sedláci se nechtìjí vzdát svého majetku. Na podobné téma bylo v Jugoslávii natoèeno více filmù, ale tento patøí rozhodnì mezi nejoriginálnìjší. Pøíbìh je rámován rùznými køes anskými obøady, které se mísí s podivnými pohanskými rituály. Bizarnost snímku umocòuje doprovodná hudební kakofonie a nevšední kamera. Hned o rok pozdìji se do podobné látky pustil také Branko Gapo Ivanovski ve filmu Vreme bez vojna (Èas bez války). Na rozdíl od Georgievského se soustøedil spíše na dùsledky zpackané kolektivizace a na marnou snahu hlavního hrdiny porazit systém. V roce 1969 pøevedl Ljubiša Georgievski na plátno jeden z nejdùležitìjších momentù makedonské historie. Filmem Republikata vo plamen (Republika v plamenech) reflektuje tzv. Illindenské povstání z roku 1903 a vytvoøení Kruševské republiky, která byla (by trvala pouhých 10 dnù) první republikou na Balkánì. 70. léta - váleèná dramata i makedonská souèasnost Ljubiša Georgievski byl nejplodnìjším makedonským režisérem pøelomu 60. a 70. let. Jeho následující snímek Cenata na gradot (Cena mìsta) se vrací k posledním dnùm 2. svìtové války do Ochridu, jehož obyvatele zachrání skuteènost, že se nìmecký velitel okupaèní armády zamiluje do místní dívky. Pozoruhodnou sondou do života malé obce v makedonských horách je film Žed (Žízeò) Dimitra Osmanliho z roku Ve vesnici je pøevaha žen, protože vìtšina mužù odešla do 20

15. expedice Balkán startuje, aneb vítejte na 6. Balkánských filmových návratech

15. expedice Balkán startuje, aneb vítejte na 6. Balkánských filmových návratech 15. expedice Balkán startuje, aneb vítejte na 6. Balkánských filmových návratech Pøed osmi lety jsme zaèali dìlat první nesmìlé výpady na území filmového Balkánu. Postupnì jsme zjistili, že je oblast balkánské

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM

NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM JAK SE STÁT ZDROJEM A AKTIVNÍM TVÙRCEM SVÉHO ŽIVOTA DRAGAN VUJOVIÈ NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM je skryté v klíèovém životním rozhodnutí OBSAH O autorovi... 4

Více

Kateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Kniha I. Nevážné pojednání o tom jak nalézt štìstí a klid v sobì aneb jak pohlédnout pravdì do oèí Kateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Autorská

Více

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008 Obsah výroèní zprávy 1. Úvodem k èinnosti OS 2. Vznik a poslání OS 3. Rada OS 4. Aktivity v roce 2008 5. Podìkování dárcùm 6. Kontaktní údaje 7. Závìr 1. Slovo

Více

POZEMNÍ. HOKEJ Mnichovice. O pozemním hokeji. www.mladeznickyhokej.mnichovice.cz

POZEMNÍ. HOKEJ Mnichovice. O pozemním hokeji. www.mladeznickyhokej.mnichovice.cz O pozemním hokeji Pozemní hokej je kolektivní sport urèený pro muže i ženy. Jedná se o klasický staroanglický sport, mezi které lze zaøadit i kriket a ragby. Ve svìtì se setkáme obecnì s názvem hokej -

Více

GENvia, s.r.o. ZÁKLADNÍ VYUÈENA STØEDNÍ S MATURITOU VOŠ

GENvia, s.r.o. ZÁKLADNÍ VYUÈENA STØEDNÍ S MATURITOU VOŠ DOTAZNÍK KE GENETICKÉMU VYŠETØENÍ (pro ženy) ŽENA OSOBNÍ DATA KLIENTKY PØÍJMENÍ DATUM NAROZENÍ RODNÉ ÈÍSLO TELEFON (MOBIL) ADRESA UKONÈENÉ ŠKOLNÍ VZDÌLÁNÍ ZAMÌSTNÁNÍ NÁRODNOST DATUM SÒATKU JMÉNO MÍSTO

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

BELLE PRESTIGE. - podpora prodeje - reklamní kampaò na klíè (návrh, casting, výroba, realizace), - promotion, - distribuce, - hostesky, - openingy,

BELLE PRESTIGE. - podpora prodeje - reklamní kampaò na klíè (návrh, casting, výroba, realizace), - promotion, - distribuce, - hostesky, - openingy, BELLE PRESTIGE 2009 BELLE PRESTIGE Karlovarská modelingová a hostesingová agentura Belle Prestige zastupuje modelky, fotomodelky, hostesky, dìti, modely a promotéry nejen pro Karlovarský kraj. Vedle toho

Více

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová PIRÁTSKÁ STRANA LOGO CZECH PIRATES PIRÁTSKÁ STRANA Logo, které jsem navrhla je zjednodušený clipart laptopu, na jehož displeji je zobrazena

Více

Bednáøský Dobble. Byl inspirován hrou Dobble od autorù: Denis Blanchot Guillaume Gille-Naves Igor Polouchine

Bednáøský Dobble. Byl inspirován hrou Dobble od autorù: Denis Blanchot Guillaume Gille-Naves Igor Polouchine Bednáøský Dobble Bednáøský Dobble posloužil jako artefakt, provázející celou Bednu 2013. Na jeho vlastnostech bylo postaveno 6 šifer a tìžilo z nìj ještì nìkolik dalších vèetnì cílové aktivity. Byl inspirován

Více

Klasické námìty ve výtvarném umìní

Klasické námìty ve výtvarném umìní Narození Ježíše Krista VV-1 Námìty DUM è. 4 tercie osmiletého studia Tento materiál byl vytvoøen v rámci projektu Gymnázium Sušice - Brána vzdìlávání II Mgr. B. Skrbková Gymnázium Sušice 1- Kde a kdy se

Více

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Projekt: Příjemce: Moravou Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Zařazení materiálu: Šablona: Sada:

Více

Krátké texty pro ètenáøe

Krátké texty pro ètenáøe 2.-5. roè. 3 Krátké texty pro ètenáøe OSV VDO EGS MKV ENV MED Využití: Krátké pøíbìhy usnadòují zlepšení ètení s porozumìním a umožòují dìtem lepší orientaci v textu. Pracovní listy lze využít také pro

Více

Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník

Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník Tento dotazník je souèástí prùzkumu, který je zamìøen na vaše zkušenosti a názory na rùznorodé otázky a témata související se zdravím, školou, návykovými látkami atp. Dotazník

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Copyright 1996, 2003 SAMUEL, Biblická práce pro děti ISBN 80-239-0735-2

Copyright 1996, 2003 SAMUEL, Biblická práce pro děti ISBN 80-239-0735-2 první kapitola Nejúrodnìjší misijní pole svìta 0 Nejúrodnìjší misijní pole svìta není na nìjakém zvláštním místì. Není to nìjaká urèitá zemì. Je to urèitý druh lidí jsou to dìti! Žádná skupina lidí není

Více

Vìštìní z kávy JOHAN RICHTER. Eko-konzult

Vìštìní z kávy JOHAN RICHTER. Eko-konzult JOHAN RICHTER Eko-konzult Prvním pøínosem vìštìní z kávové sedliny je, že pomáhá lepšímu sebepoznání. Nìkteøí možná øeknou: Ale vždy já se pøece znám dobøe. Dalším pøínosem vìštìní je to, že dává lidem

Více

Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 2. 2013

Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 2. 2013 AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 2. 2013 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT OBOR KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Český jazyk a literatura Literární výchova Střední vzdělání s MZ,

Více

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko VÖLKLINGEN 15 D SAARLAND SÁRSKO Hutì ve Völklingenu byly zahrnuty do seznamu UNESCO jako

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ing. Václav Pelikán Likvidace podniku 7., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420

Více

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

Ilegální èinnost a poèátky odboje v Karlových Varech. znièená nìmecká technika na Dolním nádraží, foto od Rudolfa Špaèka

Ilegální èinnost a poèátky odboje v Karlových Varech. znièená nìmecká technika na Dolním nádraží, foto od Rudolfa Špaèka Ilegální èinnost a poèátky odboje v Karlových Varech znièená nìmecká technika na Dolním nádraží, foto od Rudolfa Špaèka tušení, že celá moc ve mìstì je v rukou jen nìkolika Èechù. Tato,,hra" trvala až

Více

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek.

Maximální variabilitu a přizpůsobivost ohledně hracího prostoru. Možnost domluvy ohledně finančních podmínek. Kdo jsme a co nabízíme: Občanské sdružení Do Houslí je divadelní zájezdová společnost, která vznikla 2. října 2007. Našimi členy jsou výhradně profesionální herci, čemuž také odpovídá kvalita uváděných

Více

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLST VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

SÝPKA CUP BLANSKO 2013

SÝPKA CUP BLANSKO 2013 SÝPKA CUP BLANSKO 2013 HALOVÝ TURNAJ STARŠÍ PØÍPRAVKY hráèi roèník narození 2004 a mladší který se uskuteèní v sobotu 7.12.2013 ve sportovní hale Údolní FC NORDIC BRNO SK MORAVSKÁ SLAVIA BRNO OBSAZENÍ

Více

3. Vývoj vizuální komunikace vznik znaku a písma 1. komunikaèní revoluce, Sumerské, Egyptské, Fénické a Øecké písmo

3. Vývoj vizuální komunikace vznik znaku a písma 1. komunikaèní revoluce, Sumerské, Egyptské, Fénické a Øecké písmo 3. Vývoj vizuální komunikace vznik znaku a písma 1. komunikaèní revoluce, Sumerské, Egyptské, Fénické a Øecké písmo Struèným vývojem písma se budeme zabývat v následujících 10 pøednáškách. Tiskové písmo,

Více

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky 30 5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky Prùzkumový pracovník vyøizuje žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek pøihlašovatelù, pro

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

HALAS liga online. 26. a 29. øíjna 2012 Logika Kolo 2

HALAS liga online. 26. a 29. øíjna 2012 Logika Kolo 2 liga 6. a 9. øíjna 0 Logika Kolo seznam úloh a obodování èas na øešení: 90 minut. Mezi stìnami... bodù. Mezi stìnami...6 bodù. Mezi stìnami... bodù. Vnitøní mrakodrapy...0 bodù. Vnitøní mrakodrapy... bodù

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 8 5 7 Mgr. Irena Pilaøová

Více

CZECH KARATE FEDERATION & CITY OF HRADEC KRÁLOVÉ. 23-24 DUBNA 2011 www.karaterec.com CONGRESS CZECH

CZECH KARATE FEDERATION & CITY OF HRADEC KRÁLOVÉ. 23-24 DUBNA 2011 www.karaterec.com CONGRESS CZECH CZECH KARATE FEDERATION & CITY OF HRADEC KRÁLOVÉ PRESENT: 23-24 DUBNA 2011 www.karaterec.com KARATE IN CONGRESS CENTRE ALDIS HRADEC KRÁLOVÉ CZECH REPUBLIC Ing. Jiøí Boèek / President Èeského svazu karate

Více

ŽIVOT NEJEN NA KOLECH. 7. ledna - 17. února 2009, Galerie Teiresiás

ŽIVOT NEJEN NA KOLECH. 7. ledna - 17. února 2009, Galerie Teiresiás ŽIVOT NEJEN NA KOLECH 7. ledna - 17. února 2009, Galerie Teiresiás Život nejen na kolech V roce 2008 se již po dvanácté konala soutìž profesionálních i amatérských fotografù, s postižením i bez nìj. Organizátorem

Více

Ř Í J E N 2008. Začátky představení v 17:30 a 20:00 hodin (Není-li v programu uvedeno jinak.) DOLBY DIGITAL SURROUND EX

Ř Í J E N 2008. Začátky představení v 17:30 a 20:00 hodin (Není-li v programu uvedeno jinak.) DOLBY DIGITAL SURROUND EX Ř Í J E N 2008 Začátky představení v 17:30 a 20:00 hodin (Není-li v programu uvedeno jinak.) DOLBY DIGITAL SURROUND EX Předprodej probíhá na všechna představení na celý měsíc. Online rezervace vstupenek

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBESTVOLÍNKY Vypracoval: Michal Šustek Datum: Øíjen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Stvolínky 1.

Více

VÝROÈNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013

VÝROÈNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Právníci s citem VÝROÈNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 www.probonoaliance.cz Pro bono aliance, z.s., Londýnská 31, 120 00 Praha 2 Právníci s historií 5 let Pro bono centra 10 let organizace 15 let Školy lidských

Více

Divadlo 29 Úterý 07. 12. 2010 19.00

Divadlo 29 Úterý 07. 12. 2010 19.00 *Filmové projekce s debatou v Divadle 29 Tisková zpráva Filmová projekce: CESKÝ MÍR Divadlo 29 Úterý 07. 12. 2010 19.00 www.filmfuse.cz Úterý 07. 12. 2010 v 19.00 / Divadlo 29 Vstupné: 70 Kč ČESKÝ MÍR

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 DĚTSKÉ DIVADELNÍ STUDIO PRAHY 5 OBSAH Co je DDS?...3 Co je soubor KLAP?...4 Kdo si hraje s DDS?...5 Skupiny DDS 6 Repertoár DDS.7-9 Odehraná představení ve Švandově divadle...10-11

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

skupina PASPORTAPROJEKT Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201

skupina PASPORTAPROJEKT Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201 skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO901:209 ISO1401:205 OHSAS1801:208 OBECBĚ LEČ Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201 Pasport a projekt dopravního znaèení obec Bìleè 1. ÚVOD K PASPORTU A

Více

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Základní informace o projektu Víte, e......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tìlesa na Zemi?...vltavíny znali a pou ívali lidé ji v dobì kamenné?...vltavíny pøiletìly

Více

26. - 27. dubna 2014, Èesk? republika

26. - 27. dubna 2014, Èesk? republika 26. - 27. dubna 2014, Èesk? republika - world karate cup - 15 let tradice - nová rozcvièovna - - prize money - pro všechny vìkové kategorie Pozvání Kamil Guzek Øeditel Grand Prix Hradec Králové Pozvání

Více

Nadace èeské bijáky Námìstí Republiky 1079/1a, Praha 1 Nové Mìsto

Nadace èeské bijáky Námìstí Republiky 1079/1a, Praha 1 Nové Mìsto Nadace èeské bijáky Námìstí Republiky 1079/1a, Praha 1 Nové Mìsto Výroèní zpráva za rok 2013 Nadace èeské bijáky Námìstí Republiky 1079/1a Praha 1 Nové Mìsto 110 00 Èeská Republika www.bijaky.cz https://www.facebook.com/bijaky

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBECPLANÁ Vypracoval: Michal Šustek Datum: Srpen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Planá 1. ÚVOD K PASPORTU

Více

Anglická renesanční literatura

Anglická renesanční literatura Anglická renesanční literatura Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Číslo a název šablony klíčové aktivity: Identifikátor: Škola: Předmět: Tematická oblast: Název: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující

Více

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern.

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern. 1. Úvodní slovo Vážení akcionáøi a obchodní partneøi, rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s se sídlem v Èeské Lípì, Dìèínì a Varnsdorfu úspìšným rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní

Více

Očekávaný výstup: Žáci dostanou do povědomí pojem holocaust s historickými souvislostmi. Seznámí se s osudem Židů za 2. sv. války prostřednictvím

Očekávaný výstup: Žáci dostanou do povědomí pojem holocaust s historickými souvislostmi. Seznámí se s osudem Židů za 2. sv. války prostřednictvím Anna Franková Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_17 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr. Helena Stejskalová

Více

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE Tento manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Hlavním

Více

Podporujeme úspìchy. Èeská republika

Podporujeme úspìchy. Èeská republika Podporujeme úspìchy Èeská republika Podporujeme úspìchy Chceme pomoci Vašemu úsilí na cestì k úspìchu. Kdo chce být úspìšný, potøebuje individuální a pøesný plán, od výbìru vhodného sídla, formy spoleènosti

Více

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001 / MINISTERS' ZDRA VOTNICTVÍ, 128 01 Praha 2, Palackého nám. 4, pošt. pøihr. 81 Ministerstvo školství~ mládeže a tìlovýchovy øeditelka odboru 26 ing. Božena Suková Kannelitská 7 11 O 00 Praha 1 Vaše zn.:

Více

Projekt. Historie Židů a současná situace na Blízkém východě. Dílna. Židovské Brno, Pavel Hass

Projekt. Historie Židů a současná situace na Blízkém východě. Dílna. Židovské Brno, Pavel Hass Projekt Historie Židů a současná situace na Blízkém východě Dílna Židovské Brno, Pavel Hass 19.5.-23.5.2008 ZŠ Kotlářská, Brno Zpracovala Mgr. Yvona Dvořáková 1. Evokace (obr. č.1, 2, 3) Zamysleme se nad

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

PUTOVÁNÍ ZA KYTÍNSKÝMI SOCHAMI

PUTOVÁNÍ ZA KYTÍNSKÝMI SOCHAMI Autor: David Fiala, *1968 řezbář, ajurvedský masér a terapeut, Litoměřice David Fiala začal vyřezávat až ve 28 letech, opustil stabilní příjem v zaměstnání a rozhodl se posunout dál. Své sochy zásadně

Více

Od 9. září každou neděli ve 20 hodin na Nově

Od 9. září každou neděli ve 20 hodin na Nově www.nova.cz Pro více informací kontaktujte koordinátorku projektu Johanu Indrákovou, tel.: 777 886 555 e-mail: johana.indrakova@nova.cz Od 9. září každou neděli ve 20 hodin na Nově Vem si mě! Dvacet dívek,

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Prof. PhDr. Jaro Køivohlavý, CSc. Jaroslava Peèenková DUŠEVNÍ HYGIENA ZDRAVOTNÍ SESTRY Knihu odbornì posoudila a pøipomínkovala PhDr. Alena Mellanová,

Více

6. Z Chodova do Kunratic

6. Z Chodova do Kunratic 6. Z Chodova do Kunratic Celková délka trasy: 8,2 km Poèet stromù: 8 Poèet informaèních tabulí: 1 Vycházka má jako výchozí bod zastávku autobusù MHD Chodovská tvrz, kde je možné vystoupit z linek è. 125,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Literatura nejen na stříbrném plátně. Jaroslav David Jana Davidová Glogarová www.osu.cz

Literatura nejen na stříbrném plátně. Jaroslav David Jana Davidová Glogarová www.osu.cz Literatura nejen na stříbrném plátně Jaroslav David Jana Davidová Glogarová www.osu.cz Otázky před cestou - Mohou filmové a televizní adaptace literatuře pomoci, nebo naopak mohou odradit od čtení? Otázky

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Vìnováno památce mých prarodièù, paní Antonie Švejnarové a pana Františka Švejnara, violoncellisty, po nìmž jsem zdìdila lásku k hudbì, která mì

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

VY_32_INOVACE_CJK42760BED

VY_32_INOVACE_CJK42760BED VY_32_INOVACE_CJK42760BED Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

11.5 Pøíklady realizací zahrad speciálních zaøízení

11.5 Pøíklady realizací zahrad speciálních zaøízení 11.5 Pøíklady realizací zahrad speciálních zaøízení 11.5. 1 Royal school for the Deaf Manchester, Velká Británie ahrada se nachází v centru školního areálu pro dìti s postižením sluchu,. Byla navržena

Více

MOTIVAÈNÍ DOPIS Ing. Pavel Jiroušek, Na Pøívoze 269/3, 500 12 Hradec Králové tel.: 495 123 456, mobil: 777 789 789

MOTIVAÈNÍ DOPIS Ing. Pavel Jiroušek, Na Pøívoze 269/3, 500 12 Hradec Králové tel.: 495 123 456, mobil: 777 789 789 MOTIVAÈNÍ DOPIS Ing. Pavel Jiroušek, Na Pøívoze 269/3, 500 12 Hradec Králové tel.: 495 123 456, mobil: 777 789 789 Informaèní centrum pro mládež Šafaøíkova 666/9 500 02 Hradec Králové V Hradci Králové,

Více

Ikarùv pád. Ústa místo rukou. 20. 10. 2010 31. 1. 2011 galerie Teiresiás, Šumavská 15

Ikarùv pád. Ústa místo rukou. 20. 10. 2010 31. 1. 2011 galerie Teiresiás, Šumavská 15 Ikarùv pád Ústa místo rukou 20. 10. 2010 31. 1. 2011 galerie Teiresiás, Šumavská 15 Jiøina Kalabisová o Šárce Dvorské Obrázky Šárky Dvorské dýchají radostí. Vyjadøují dùvìru a dík životu. Jasné odstíny

Více

Téma: životopis žák se orientuje v životopise, vyhledává podstatné informace, pohlíží na

Téma: životopis žák se orientuje v životopise, vyhledává podstatné informace, pohlíží na VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_16 Úvodní část seznámení s cílem hodiny: životopis Václava Havla Hlavní část životopis a literární tvorba Václava Havla Závěrečná část zpětná vazba probrané látky Shrnutí

Více

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ Lenka Kalinová Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz OBSAH Podìkování 9 Pøedmluva 11 Úvodem vymezení tématu 14 PRVNÍ ÈÁST: CHARAKTER DOBY PO SRPNU 1968

Více

Plánované projekty Národního divadla k Roku české hudby 2014

Plánované projekty Národního divadla k Roku české hudby 2014 Plánované projekty Národního divadla k Roku české hudby 2014 BALET NÁRODNÍHO DIVADLA Nová inscenace k Roku české hudby ČESKÁ BALETNÍ SYMFONIE II Premiéra České baletní symfonie II bude uvedena u příležitosti

Více

Jiøí Peèek Od CB k radioamatérùm provozní pøíruèka radioamatéra (pøepracované vydání) na èásti vìnované VKV spolupracoval František Loos, OK2QI 2000 Urèeno uživatelùm CB pásma, kteøí si chtìjí rozšíøit

Více

Zaèínáme hrát Souèástí hry je herní deska (japonsky goban) se ètvercovou sítí 19 19. Pro zaèáteèníky

Zaèínáme hrát Souèástí hry je herní deska (japonsky goban) se ètvercovou sítí 19 19. Pro zaèáteèníky PRAVIDLA GO Japonské slovo go znamená sílu, tvrdost, protiúder. GO je 4000 let stará, pùvodnì èínská, stolní hra pro dva hráèe. Pøed více než 1300 lety se rozšíøila do Japonska, kde byla její pravidla

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECBOROVÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECBOROVÁ skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO901:209 ISO1401:205 OHSAS1801:208 OBEC Vypracoval:MichalŠ ustek Datum:ř íjen2012 Pasport a projekt dopravního znaèení - obec Borová 1. ÚVOD K PASPORTU A PROJEKTU

Více

TVRDÁ PLENA PAVOUÈNATKA MOZEK MOZEÈEK PÁTEØNÍ MÍCHA. akciny.net

TVRDÁ PLENA PAVOUÈNATKA MOZEK MOZEÈEK PÁTEØNÍ MÍCHA. akciny.net MOZEK STEJNÌ JAKO MÍCHA TVOØÍ CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM. JEDNÁ SE O VELMI SLOŽITÉ ORGÁNY, KTERÉ VYTVÁØEJÍ NERVOVÉ BUÒKY, JENŽ MAJÍ VELMI MALOU SCHOPNOST SE OBNOVOVAT. POŠKOZENOU NERVOVOU BUÒKU SE JEN MÁLOKDY

Více

Kino Květen Teplice - program březen

Kino Květen Teplice - program březen Kino Květen Teplice - program březen 01.03. Terapie láskou Komedie / Drama / Romantický USA/2012/122min Pat Solitano (Bradley Cooper) je učitel dějepisu, který se po osmiměsíčním pobytu v psychiatrické

Více

Pavel Kras EXCEL pro pokroèilé Praktická pøíruèka pro potøeby sekretáøek, asistentù, úèetních, administrativních pracovníkù a studentù pøíslušných oborù Pøedpokládá základní znalost práce s PC a s Excelem

Více

Daniel Meca a kolektiv CB pro mazáky 1 1999 Tato knížka volnì navazuje na mimoøádnì úspìšný titul Nebojte se CB, který jsme vydali v loòském roce Tentokrát je však zamìøena pøevážnì technicky V prvním

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

AVANTGARDNÍ DIVADLO MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ OSVOBOZENÉ DIVADLO

AVANTGARDNÍ DIVADLO MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ OSVOBOZENÉ DIVADLO AVANTGARDNÍ DIVADLO MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ OSVOBOZENÉ DIVADLO AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 20. 10. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Jazyk a jazyková

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 6 5 U k á z k a k n i h

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 9 5 5 PhDr. Michaela Daòková

Více

Autor: Jiří Sehnal. Bělohradské listy FOTOGRAFIE NA OBÁLCE STR. 1 - PAVEL ŠUBR: ANNAMARIÁNSKÝ PRAMEN STR. 24 - JIŘÍ KRAUS: POŽÁR

Autor: Jiří Sehnal. Bělohradské listy FOTOGRAFIE NA OBÁLCE STR. 1 - PAVEL ŠUBR: ANNAMARIÁNSKÝ PRAMEN STR. 24 - JIŘÍ KRAUS: POŽÁR Bělohradské listy Autor: Jiří Sehnal 2 OBJEKTIVEM BĚLOHRADSKÝCH LISTŮ 3 FEJETON (JIŘÍ SEHNAL) 4 ZEPTALI JSME SE ZA VÁS 5 STAROSTA ODPOVÍDÁ, MÚ INFORMUJE 6 SALON LÁZEŇSTVÍ (PAVEL ŠUBR) 7 HODNOCENÍ ROKU

Více

Antonín Kamarýt Opakujeme si MATEMATIKU 3 doplnìné vydání Pøíprava k pøijímacím zkouškám na støední školy Pøíruèka má za úkol pomoci ètenáøùm pøipravit se k pøijímacím zkouškám na støední školu Pøíruèka

Více

CORPORATE IDENTITY MANUAL PRAVIDLA FIREMNÍ PREZENTACE. logo spoleènosti název spoleènosti barevnost. Alza.cz a.s.

CORPORATE IDENTITY MANUAL PRAVIDLA FIREMNÍ PREZENTACE. logo spoleènosti název spoleènosti barevnost. Alza.cz a.s. CORPORATE IDENTITY MANUAL PRAVIDLA FIREMNÍ PREZENTACE logo spoleènosti název spoleènosti barevnost Alza.cz a.s. Úvod 1. ÚVOD 1.1 Historie spoleènosti Od svého založení v roce 1994 se Alza.cz a. s. vypracovala

Více

zvìtšenina Jitka Èechová

zvìtšenina Jitka Èechová zvìtšenina Jitka Èechová Jitka Èechová Fakulta umìní a architektury - vizuální komunikace - digitální média Bakaláøská práce 2010 téma: ZVÌTŠENINA /01 * Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci

Více

Jiøí Král ØEŠENÉ PØÍKLADY VE VHDL HRADLOVÁ POLE FPGA PRO ZAÈÁTEÈNÍKY Praha 2010 Upozornìní! Vážení ètenáøi, na naší webové adrese: http://shop.ben.cz/cz/121309 v sekci download, se nachází soubory ke stažení:

Více

Lunární kalendáø. Legenda:

Lunární kalendáø. Legenda: Legenda: Beran Býk Blýženci Rak Lev Pana Váhy Štír Støelec Kozoroh Vodnáø Ryby Lunární kalendáø Lunární kalendáø, který nyní máte v rukou, je vypoèítaný dle Keplerových zákonù. Pro vyhodnocení lunárního

Více

Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem

Více

Fresh Film Fest Praha 2014

Fresh Film Fest Praha 2014 11. Mezinárodní filmový festival debutů a studentských filmů Fresh Film Fest Praha 2014 Statut festivalu Článek 1 Fresh Film Fest je mezinárodní filmový festival zaměřující se na celovečerní debutové snímky

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 6 4 6 PhDr. František David

Více

Statut festivalu. Článek 1.: Charakteristika festivalu

Statut festivalu. Článek 1.: Charakteristika festivalu Statut festivalu Článek 1.: Charakteristika festivalu 1.1. Finále Plzeň je festival českých a slovenských filmů. Jeho posláním je umožnit návštěvníkům festivalu v období jednoho týdne srovnání: současné

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 2 5 8 PhDr. Jan Èinèera, Ph.D.

Více

Archivy Texty Rozhovory Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla

Archivy Texty Rozhovory Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Archivy Texty Rozhovory Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla rozhovor pro Festival spisovatelů Praha Erika Zlamalová: 20. ročník

Více

MUDr. Šárka Poupìtová NETRAPTE SE PO ROZVODU

MUDr. Šárka Poupìtová NETRAPTE SE PO ROZVODU UPOZORNĚNÍ Nìkteré èásti lidských pøíbìhù jsou vybrané z mé poradenské praxe. Identifikující okolnosti jsou však pozmìnìny z dùvodu ochrany klientù. Pokud nìkomu urèitý pøíbìh pøipomene konkrétního èlovìka,

Více

Podporujeme úspìchy. Èeská republika

Podporujeme úspìchy. Èeská republika Podporujeme úspìchy Èeská republika Podporujeme úspìchy Chceme pomoci Vašemu úsilí na cestì k úspìchu. Kdo chce být úspìšný, potøebuje individuální a pøesný plán, od výbìru vhodného sídla, formy spoleènosti

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více