Soumrak bohů ze století páry

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Soumrak bohů ze století páry"

Luboš Ševčík
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 V polovině 90. let se stal Westinghouse spíše mediální korporací, přikoupil televizní stanici CBS. Podnik později pohltila firma Viacom, která ho rozdělila na dvě části - CBS Corporation a Westinghouse zaměřenou hlavně na jadernou energetiku. Tu pak v roce 2006 s velkou slávou převzala japonská Toshiba a z jádra se stal jeden z pilířů jejího byznysu. Před pár dny přišla rána: Japonci podle agentury Reuters informovali své hlavní věřitele, že nechají svou americkou jadernou divizi Westinghouse Electric zbankrotovat. Firma, jejíž systémy řídí mimo jiné i českou elektrárnu Temelín, tak po více než 130 letech své existence už nejspíše další reaktory nepostaví. JADERNÁ KRIZE Co slavné značce zlomilo vaz? Když v roce 1937 Westinghouse postavil svůj první průmyslový rozbíječ atomů, zřejmě netušil, že se jednou stane pro podnik prokletím. Atomová budoucnost vypadala slibně jen do té doby, než v březnu 2011 přišla jaderná katastrofa v japonské elektrárně Fukušima, kterou spláchla vlna tsunami. Tato událost měla kromě úniku radiace za následek celosvětovou hysterii a odpor k tomuto zdroji energie ze strany odborníků, veřejnosti, ale i politiků. Do čela odpůrců jádra se postavilo Německo, které hodlá odstavit všechny své atomové reaktory do roku Havárie byla impulsem pro boj proti jaderné energetice také v dalších zemích včetně - pro Westinghouse klíčových - Spojených států. Jednotlivé vlády byly nuceny radikálně zvýšit nároky na bezpečnost. Drastická bezpečnostní opatření prodražila všechny stavby související s jádrem až trojnásobně a také zásadním způsobem protáhla dobu jejich výstavby. Za těchto podmínek přestala být atomová energie konkurenceschopná, řekl analytik společnosti J&T Michal Šnobr. Krize samozřejmě nezasáhla jen Westinghouse, ale i další jaderné obry. Například francouzská skupina Areva musela loni na podzim v rámci své restrukturalizace odříznout ztrátovou divizi výroby reaktorů. Naštěstí pro ni ji bezmála za 70 miliard korun odkoupila energetická firma EDF. MATKA JDE KE DNU 1 / 5

2 Jako zlomová chyba se v případě Westinghousu ukázala více než před rokem akvizice Stone and Webster, americké stavební firmy, která se specializuje na projekty jaderných elektráren. Spolu s tím se podnik zavázal k dokončení několika reaktorů v USA. Jenže loni se ukázalo, že náklady na dostavbu především dvou projektů v Georgii a Jižní Karolíně budou mnohem větší, než se původně odhadovalo. Mateřská Toshiba musela kvůli tomu za loňský rok odepsat 712,5 miliardy jenů, tedy asi 160 miliard korun. To se projeví ve výsledcích celé japonské korporace, jelikož Westinghouse tvořil třetinu jejích příjmů. Firma předpokládá, že za finanční rok do konce března vykáže čistou ztrátu 390 miliard jenů (87,5 miliardy korun). Není proto divu, že musela svému nezdárnému dítěti odříznout pupeční šňůru. Podle posledních zpráv podala Toshiba návrh na vyhlášení bankrotu Westinghousu a zároveň žádá soudní ochranu před věřiteli. Neznamená to ještě úplný konec - značka bude mít šanci alespoň na částečnou exhumaci, respektive restrukturalizaci. Další projekty firmy ale budou ohroženy. Podle deníku The Japan Times přestane Westinghouse nové jaderné elektrárny definitivně stavět. Do budoucna by se měl soustředit jen na údržbu stávajících bloků a jejich následné odstavování z provozu. Zástupci Toshiby zatím odmítli jakékoli další plány komentovat. KDYŽ DOJDE PÁRA Westinghouse není první ani poslední firma se staletou tradicí, které zlomil vaz překotný technologický i ekonomický pokrok. Obecná charakteristika pádu dlouholetých firem patrně neexistuje, velmi často ale bývá důvodem neschopnost adaptovat se na nové technologie ekonomicky smysluplným způsobem. A to je i případ Westinghousu. Jádro je sice důležitá technologie, nicméně v současné době je ekonomicky obtížně uchopitelná, uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Možná právě proto jsou podle něho mezi nejstaršími firmami na světě restaurace a hotely, kde 2 / 5

3 pokrok není tak destruktivní silou jako v jiných odvětvích. STANDARD OIL Příčina pádu: agresivní firemní politika John Davison Rockefeller založil roku 1870, v pouhých 24 letech, s bratrem a přáteli malou rafi nerii v Clevelandu. O šest let později položil společně s obchodními partnery základní stavební kámen budoucího ropného gigantu Standard Oil. Rockefeller stále držel akcie ve svém vlastnictví, a jak benzin nabýval na důležitosti, jeho jmění vzrůstalo. Stal se nejbohatším člověkem na světě a prvním americkým miliardářem. Postupně začal skupovat konkurenční rafi nerie a zároveň ovládl většinu ropovodů a zpracovatelských závodů. Během několika měsíců Standard Oil skoupil například 22 z 26 konkurenčních závodů v Clevelandu. Troufalý krok se později do dějin amerického byznysu zapsal jako Clevelandský masakr. Za monopolistické praktiky byl ale Standard Oil odsouzen Federálním soudem USA a v roce 1911 rozdělen. I když to znamenalo konec obřího podniku, tři společnosti, které vznikly jeho rozpadem, dosáhly úspěchu. Rockefeller si v nich po odchodu do předčasné penze ponechal čtvrtinu. Šlo o firmy Exxon, Mobil a SOCal (později přejmenovaná na Chevron). ANDERBILT Příčina pádu: rozmazlení dědicové Když Cornelius Vanderbilt, první pořádný průmyslník Ameriky, v roce 1877 umíral, nechal svým dětem zhruba 100 milionů tehdejších dolarů. Jeho syn William bohatství ještě zdvojnásobil na částku, která by v dnešní době činila více než sedm bilionů korun. To je 3,5krát více, než má aktuálně nejbohatší člověk planety Bill Gates. Při rodinném srazu v roce 1972 už ale mezi 120 Vanderbilty nebyl ani jeden milionář. 3 / 5

4 Původem Holanďan Vanderbilt začal s byznysem v roce 1810 se stovkou dolarů půjčenou od matky. Bylo mu šestnáct a dělal převozníka na newyorský ostrov Staten Island. Od toho se posunul k byznysu s parními loděmi a nakonec budoval železnice. Třetí generace si však už rodinného dědictví nevážila a rozhodla se utrácet. Vanderbiltové se začali předhánět v tom, kdo si postaví honosnější sídlo, uspořádá opulentnější party, koupí lepší jachtu, rychlejší závodní auto či koně nebo dá více na charitu. I když k rozfofrování rodinného stříbra přispělo zavedení dědických a příjmových daní nebo ekonomická krize třicátých let, hlavním problémem bylo, že rodina neurčila prakticky žádná pravidla a podmínky při předávání majetku z generace na generaci. Na dnes asi nejznámějšího člena rodiny Vanderbiltů - amerického moderátora Andersona Coopera - podle jeho slov dědictví nečeká. STROH Příčina pádu: zadlužení a nepružnost Kdysi slavný americký pivovar Stroh založil v Detroitu v roce 1850 německý imigrant Bernard Stroh, který do země přijel se 150 dolary a rodinným receptem na pěnivý mok. Nejprve jezdil po sousedství, o čtyřicet let později už jeho dva synové obsluhovali oblast Velkých jezer. Syn Julius provedl firmu i přes prohibici, kdy se zaměřil na zmrzlinářský byznys. Prodeje rostly také po válce, z 500 barelů prodaných v roce 150 jich bylo po šesti letech 2,7 milionu. Na konci sedmdesátých let to bylo dvakrát tolik a firma patřila k desítce největších pivovarů. V 80. letech se pod vedením Petera Stroha rozhodla růst pomocí akvizic, koupila společnost F & M Schaefer a rázem byla trojkou na trhu. Majetek třicetičlenné rodiny se v roce 1988 odhadoval na 700 milionů dolarů, což by dnes činilo přes 200 miliard korun. Jenže firma se příliš zadlužila, nestihla reagovat na popularitu lehkého piva, nedařil se jí marketing a na klesající prodeje reagovala snižováním ceny. Záchrannou ruku podala na začátku 90. let konkurence, společnost Coors, která nabídla odkoupení firmy. Peter nejdříve souhlasil, nakonec z toho ale rodina vycouvala. Najala reklamního experta, který chtěl firmě pomoci změnou tváře a zdražením. Jenže zákazníci si všimli, že produkt sám se nezměnil, a prodeje se během roku propadly o 40 procent. Kdysi slavný pivovar zavřel koncem 90. let své brány, továrny byly rozprodány a do rodinného trustu připadlo necelých sto milionů dolarů. 4 / 5

5 TEMELÍN VE HVĚZDÁCH Pád atomového gigantu se možná dotkne i Česka. Westinghouse byl totiž jedním z favoritů na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín (ČEZ tendr v dubnu 2014 zrušil, protože vláda na stavbu neposkytla státní garance). Nyní plány firmy na účast v nové soutěži o stavbu tuzemských jaderných bloků zřejmě padnou. Uvidíme, co přijde, zatím nemůžeme zprávy z médií komentovat, říká mluvčí skupiny ČEZ Roman Gazdík. O stavbu jaderných reaktorů v Česku se zajímá pět jiných firem: ruský Rosatom, francouzská EDF, korejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. Jak vyplývá z vyjádření Jána Štullera, vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, stát aktuálně počítá se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Stále ale panují nejasnosti ohledně finančních podmínek a role státu při výstavbě reaktorů. Současný kabinet se například nestaví příliš vstřícně k poskytnutí státních garancí. Ministr financí Andrej Babiš je zcela odmítá. Možná bude nakonec všechno jinak. Zatímco ceny energie z obnovitelných zdrojů klesají, jaderná energie zdražuje. Je tak otázka, zda vůbec stojí za to Temelín a Dukovany dokončovat a zda je toho některá z firem vůbec technologicky schopna, podotýká Michal Šnobr, analytik J&T FaktorS 5 / 5

Podobné dokumenty

Setkání OBK EDU, OIK EBO a OIK EMO Dlouhé Stráně, září 2017 Zpráva OBK při JE Dukovany Aleš John

Setkání OBK EDU, OIK EBO a OIK EMO Dlouhé Stráně, září 2017 Zpráva OBK při JE Dukovany Aleš John Obsah Složení OBK Bezpečnost a provoz EDU Aktivity OBK EDU za poslední rok Nová výstavba SURAO Plány do