Spolek pro obnovu venkova ČR

Transkript

1 Spolek pro obnovu venkova ČR Mgr. Eduard Kavala předseda Spolku Sekretariát: Bělotín 151, Tel., fax: ; Vážený pan Ing. Kamil Jankovský ministr pro místní rozvoj Staroměstské náměstí P r a h a V Bělotíně, 11. dubna 2011 Vážený pane ministře, dopisem ze dne 14. února 2011, č.j. 1156/ jste mně informoval, že návrh novely stavebního zákona bude v březnu rozeslán do meziresortního připomínkového řízení, a že Spolek bude mít možnost se k němu vyjádřit. Využívám této možnosti a předkládám k návrhu této novely, rozeslanému do připomínkového řízení 20. března 2011, následující zásadní připomínky: 1. Nezastavitelnost zemědělských pozemků větších než 0,5 ha bez územního plánu V části první, článku I vypustit bod 1, kterým se 2 odst. 1 písm. e) bod 2 stavebního zákona zrušuje. Odůvodnění: Zrušení stávajícího ustanovení 2 odst. 1 písm. e) bodu 2 by umožnilo ztrátu pro obraz malých obcí velmi důležitých a často jedinečných nezastavěných prostor (např. farské zahrady, volné plochy vhodné pro pozdější využití pro veřejná prostranství, občanskou vybavenost atp.), aniž by bylo předtím dosaženo shody o takovém záměru formou projednání a vydání územního plánu nebo alespoň souhlasu zastupitelstva obce jako dotčeného orgánu podle 188a odst. 2 stavebního zákona. Zatímco pro velké obce, které v naprosté většině územní plány mají, tato legislativní úprava nemá žádný význam, bude její ponechání pro malé venkovské obce pojistkou, že jejich případné zastavení bude řešeno koncepčně v rámci zpracování územního plánu, v krajním případě alespoň souhlasem zastupitelstva obce a nikoliv jen jednotlivým, na celkové řešení nenavázaným rozhodnutím stavebního úřadu. Při akceptaci novely tímto

2 způsobem by ustanovení 188a, vložené do stavebního zákona jeho dílčí novelou, řešící případy územně a věcně omezené výstavby do doby vydání územního plánu, pozbylo smysl. 2. Přesun některých agend na obecné stavební úřady obcí s rozšířenou působností takto: V části první, článku I změnit bod 15., týkající se 13 odst. 2 stavebního zákona, (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává na svém správním obvodu působnost podle tohoto zákona a pravomoci územního rozhodování u veřejné technické infrastruktury podle 103 odst. 1 písm. e) body 4. až 8., u stavby staveb v působnosti speciálních stavebních úřadů ( 15) s výjimkou místních komunikací, veřejně přístupných účelových komunikací a vodních děl místního významu, nebo u souboru staveb, jehož součástí je jedna či více staveb v působnosti speciálních stavebních úřadů ( 15). U staveb uvedených v 15, u kterých obecní úřad obce s rozšířenou působností není speciálním stavebním úřadem, je obecný stavební úřad obce s rozšířenou působností příslušný k vedení společného územního a stavebního řízení. Speciální stavební úřad má ve společném řízení postavení dotčeného orgánu příslušného k vydání závazného stanoviska. Odůvodnění: Návrh vychází z poznatků průzkumu stavebních úřadů, podle kterého se výsledky rozhodování obecných stavebních úřadů na nejnižší úrovni, měřeno počtem úspěšných odvolání, významně neodlišují od rozhodování stavebních úřadů na obcích s rozšířenou působností, publikovaného 17. března 2011 na nehledě na to, že umisťování staveb veřejné technické infrastruktury není tak složité, aby je nemohly tyto úřady i nadále zajišťovat. Respektuje zásadu subsidarity a ponechává univerzální rozhodování o umístění staveb na nejnižší možné úrovni, kde je také znalost území nejvyšší a vztah k realizaci územních plánů obcí, z nichž rozhodování vychází, nejbližší. Přesun územního rozhodování u dopravních staveb a vodních děl nadmístního významu na úřady obcí s rozšířenou působností je akceptován. Pokud jde o územní rozhodování o místních komunikacích, veřejně přístupných účelových komunikacích, které mají zpravidla místní význam, a vodní dílech místního významu, navrhuje se ponechat stávající kompetence. Vypuštění části o příslušnosti úřadu k územnímu řízení o souboru staveb je dostatečně pokryto stávajícím ustanovením 4 odst. 1 stavebního zákona. K tomu lze dodat, že kompetence navrhovaná MMR, pokud jde o územní rozhodování o souboru staveb, jehož součástí je jedna či více staveb v působnosti speciálních stavebních úřadů, by způsobila velký zmatek a nepředvídatelnost rozhodování. Týkala by se totiž staveb, které běžně povolují ostatní prvostupňové stavební úřady (např. větší rodinné domy), ale protože bude napojený do kanalizace přes ČOV, anebo např. součástí návrhu bude i prodloužení kanalizační stoky nebo vodovodního řádu o pár metrů, už ho bude povolovat obecní úřad obce s rozšířenou působností. V praxi by tak nastala situace, obdobné stavby v jedné obci by povolovaly různé stavební úřady (jeden rodinný dům v obci povolí ostatní stavební úřad a podobný RD, řešený s ČOV, nebo s prodloužením řádu, povolí stavební úřad na obci s rozšířenou působností. Byla by to značně nepřehledná situace pro stavebníky, pro dotčené orgány, při archivaci i zpětně při dohledávání dokumentace. Rodinný dům 2

3 s ČOV by např. povoloval obecní úřad obce s rozšířenou působností, ale následnou přístavbu nebo nástavbu rodinného domu ostatní prvostupňový obecný stavební úřady. Dokumentace jedné stavby by tedy byla uložena na dvou stavebních úřadech. Také proto navrhujeme část, týkající se souboru staveb z tohoto ustanovení vypustit. V další přípravě novely zákona doporučujeme ve spolupráci s MZe posoudit možnosti definování vodních děl místního významu zákonem a případně upravit i vodní zákon obdobně jako je to dále navrhováno u silničního zákona. V části první, článku I změnit bod 16., týkající se nově navrženého odstavce 3 13 stavebního zákona, takto: (3) Ostatní prvostupňové obecné stavební úřady vykonávají na svém správním obvodu působnost podle tohoto zákona s výjimkou pravomoci územního rozhodování o umístění staveb v působnosti speciálních stavebních úřadů ( 15) a veřejné technické infrastruktury podle 103 odst. 1 písm. e) body 4. až 8 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností podle odst. 2. U místních komunikací, veřejně přístupných účelových komunikací a vodních děl místního významu je obecný stavební úřad příslušný k vedení společného územního a stavebního řízení. Speciální stavební úřad má ve společném řízení postavení dotčeného orgánu příslušného k vydání závazného stanoviska. Pokud je předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, kde je obecný stavební úřad příslušný ke stavbě hlavní a další stavby ze souboru by samostatně spadaly do působnosti speciálního stavebního úřadu, rozhodne tento úřad po vyžádání jeho závazného stanoviska. Odůvodnění: Navržené doplnění v souladu se zásadou jeden úřad jedno rozhodnutí zjednodušuje řízení u staveb, kde by pro samostatné stavební řízení byl jinak příslušný speciální stavební úřad, který potřebnou odbornost zajistí v rámci svého postavení dotčeného orgánu stejně, jako při přenesení kompetencí pro územní rozhodování na úřady obcí s rozšířenou působností. Rozhodování však bude bez zvyšování administrativních nároků na úřadech obcí s rozšířenou působností ponecháno v souladu s principem subsidiarity na nejnižší možné úrovni. Stejný princip je uplatněn na soubory staveb, kdy bude v souladu s 4 stavebního zákona příslušný ten obecný úřad, v jehož kompetenci je stavba hlavní. Navrhovaná dikce mu umožní vydat rozhodnutí i např. pro studnu, kde by jinak kompetence byla na pověřeném obecním úřadě, ovšem za respektování jeho závazného stanoviska. V novele stavebního zákona se navrhuje doplnit část dvanáctou v tomto znění: ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Článek XIV. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 259/1998 Sb., zákona 146/1999 Sb., zákona 102/2000 Sb., zákona 132/2000 Sb., zákona 489/2001 Sb., zákona 259/2002 Sb., zákona 256/2002 Sb., zákona 320/2002 Sb., zákona 358/2003 Sb., zákona 186/2004 Sb., zákona 80/2006 Sb., zákona 186/2006 Sb., zákona 311/2006 Sb.a zákona 342/2006 Sb. se mění takto: 3

4 1. V 40 odst. 4 písm. a) se vypouští slova místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. 2. V 40 se doplňuje odst. 4a, který zní: Ostatní obecné stavební úřady vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Část dvanáctá, týkající se účinnosti novely stavebního zákona, se označí jako část třináctá. Odůvodnění: Navržený přesun kompetencí odpovídá zásadě jeden úřad - jedno rozhodnutí u nejvíce frekventovaných speciálních staveb. Využívá přitom místních znalostí stavebních úřadů na nejnižší úrovni, před posledními novelami silničního zákona tam ostatně prováděné. 3. Posuzování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace z hlediska vlivů na životní prostředí, lhůty projednávání územně plánovací dokumentace, možnost zpracování konceptu takto: V části první, článku I změnit bod 23., týkající se 19 odst. 2 stavebního zákona, (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území ( 18 odst. 1) a územně plánovací dokumentace na životní prostředí. Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně závěru a výsledků posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil 12). Odůvodnění: Dosavadní posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území se odvozovalo od znění 18 odst. 1, podle kterého je cílem územního plánování vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Aniž by byl tento cíl dotčen, čemuž odpovídá ponechání stávajícího obsahu dokumentů územního plánování, navrhujeme nadále namísto vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zpracovávat pouze vyhodnocení vlivů na životní prostředí rozsahem a způsobem posuzování odpovídajícím evropským a našim předpisům, což podstatně zjednoduší přehlednost a srozumitelnost územně plánovacích postupů. Zatímco u politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu v novele stavebního zákona počítalo MMR s vyhodnocením jejich vlivu na životní prostředí v rámci vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, tedy podle stavebního zákona, posouzení regulačních plánů z hlediska vlivů na životní prostředí odkazovalo na zvláštní předpis - zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Předkládaný návrh tuto dvojakost sjednocuje a předpokládá zpracování vyhodnocení vlivů podle předpisů 4

5 stavebního zákona s tím, že konečné slovo při uzavírání procesu posuzování budou mít orgány životního prostředí v duchu uvedeného zvláštního zákona. V části první, článku I vypustit body 26 a 27, v nichž se navrhuje vypustit slova popřípadě konceptu z odst. 1 a 2 stavebního zákona. Odůvodnění: Možnost zpracování konceptu územně plánovací dokumentace se navrhuje v zákonu ponechat. Jeho projednání by mělo být těžištěm projednání s veřejností a posuzování vlivu na životní prostředí včetně posouzení variant či alternativ řešení. V části první, článku I zařadit za bod 32. nový bod, týkající se 33 odst. 3 stavebního zákona: V 33 odst. 3 se nahrazují slova udržitelný rozvoj území slovy životní prostředí. Odůvodnění: Viz výše k bodu 23., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona. V části první, článku I změnit bod 33., týkající se 33 odst. 4 stavebního zákona takto: (4) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh politiky územního rozvoje, včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, oznámí místo a dobu konání veřejného projednání a stanoví lhůtu pro podání písemných připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší než 90 dnů ode dne veřejného projednání. Připomínky se podávají ministerstvu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. Odůvodnění: Viz výše k bodu 23., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona. V části první, článku I změnit bod 42., týkající se 36 odst. 1 stavebního zákona takto: V 36 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochu nebo koridor a stanovit pro ně využití, jehož potřebu a možnosti umístění je nutno prověřit (dále jen územní rezerva ). V ploše nebo koridoru územní rezervy jsou zakázány změny v území [ 2 odst. 1 písm. a)], které by mohly stanovené využití ztížit nebo znemožnit. Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor umožňující realizaci stanoveného využití lze jen na základě aktualizace zásad. Současně s návrhem zásad územního rozvoje se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, stanovené využití územní rezervy se přitom z hlediska vlivů na životní prostředí a evropsky významné lokality a ptačí oblasti neposuzuje. Odůvodnění: Viz výše k bodu 23., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona. V části první, článku I změnit bod 44., týkající se 36 odst. 3 stavebního zákona takto: V 36 se na konci odstavce 3 doplňuje věta Zásady územního rozvoje ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím. Odůvodnění: I když by z čistě formálního hlediska bylo možno nahradit slova udržitelný rozvoj území slovy životní prostředí s odvoláním na odůvodnění výše k bodu 23., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona, navrhujeme z věcného hlediska požadavek, aby vyhodnocení vlivů neobsahovalo podrobnosti 5

6 náležející podrobnější územně plánovací dokumentaci vypustit. Něco jiného je obsah dokumentace a něco jiného podrobnost posouzení, u kterého nelze předem vyloučit, že bude muset v některých případech pracovat i s větším detailem, např. pro stanovení počtu obyvatel ve vymezené části území nebo určení podrobnější terénní konfigurace pro posouzení postižení nadměrným hlukem nebo posouzení důsledků znečištění ovzduší, bez kterých nebude možno posouzení seriózně uzavřít. Aniž by šlo o zaměňování SEA a EIA je nutno z věcného hlediska jejich prolínání co do obsahu jednotlivých typů posuzování připustit. Nelze v tom vidět nějaké obstrukce vůči procesu územního plánování, ale ospravedlnitelný cíl kvalitního rozhodování a dobré správy. V části první, článku I změnit bod 45., týkající se 37 stavebního zákona takto: 37 (1) Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání ( 187 odst. 4) nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí. (2) Pokud návrh zásad územního rozvoje obsahuje podmínky pro pořízení a vydání regulačního plánu, které jsou návrhem jeho zadání ( 36 odst. 2), a tento regulační plán bude nahrazovat rozhodnutí o umístění záměru, který je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí, zašle pořizovatel návrh zadání včetně oznámení záměru příslušnému úřadu k provedení zjišťovacího řízení 11) a orgánu ochrany přírody k uplatnění stanoviska podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Závěr zjišťovacího řízení včetně stanoviska orgánu ochrany přírody pořizovatel zohlední v návrhu zadání a připojí k odůvodnění návrhu zásad územního rozvoje. (3) (4) Krajský úřad doručí návrh zásad územního rozvoje a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území veřejnou vyhláškou, ve které oznámí místo a dobu veřejného jednání o návrhu zásad územního rozvoje a vyhodnocení vlivů na životní prostředí spojeného s výkladem, které se koná nejdříve 30 dnů ode dne doručení. Do 30 dnů ode dne doručení po veřejném jednání může k návrhu a vyhodnocení každý uplatnit u krajského úřadu písemně své připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. Vyhláška musí obsahovat poučení o možnostech a termínech podání připomínek i o tom, že k později podaným připomínkám se nepřihlíží. (4) (3) Krajský úřad oznámí místo a dobu společného veřejného jednání o návrhu zásad územního rozvoje a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí jednotlivě nejméně 15 dnů předem dotčeným obcím, orgánům, ministerstvu a sousedním krajům. Dotčené obce a orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání, ve stejné lhůtě mohou sousední kraje uplatnit své připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám krajů se nepřihlíží. (5) Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh zásad územního rozvoje příslušným orgánům sousedních států, jejichž území může být uplatňováním zásad územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud tyto orgány o konzultace projeví zájem, krajský úřad se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní; k účasti přizve též Ministerstvo životního prostředí. (6) Vyhodnocení podle odstavce 1 projedná krajský úřad se zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy, Ministerstva kultury, Ministerstva zdravotnictví a ministerstva. Místo a dobu jednání oznámí krajský úřad uvedeným ministerstvům nejméně 6

7 15 dnů předem a vyzve je k uplatnění vyjádření k vyhodnocení nejpozději do 30 dnů ode dne jednání. K později uplatněným vyjádřením se nepřihlíží. Ve vyjádřeních ministerstva uvedou připomínky k zajištění vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území a k výběru varianty řešení. (7) Krajský úřad zašle kopie stanovisek, připomínek, vyjádření a případných výsledků konzultací podle odstavců 2 až 6 Ministerstvu životního prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje podle 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem podle 4 odst. 2. Ministerstvo životního prostředí zašle krajskému úřadu toto stanovisko do 30 dnů od obdržení uvedených podkladů, jinak se k němu nepřihlíží. Pokud Ministerstvo životního prostředí v tomto stanovisku určí, že zásady územního rozvoje mají významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření stanoví Ministerstvo životního prostředí svým stanoviskem [ 4 odst. 2 písm. b)]. (8) Ministerstvo zašle krajskému úřadu stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje z hledisek zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy a mezinárodní závazky, a souladu s politikou územního rozvoje a to do 30 dnů od obdržení kopií stanovisek, připomínek, vyjádření a výsledků konzultací. Pokud nezašle své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem zásad územního rozvoje souhlasí. (9) V případě, že ministerstvo upozorní ve stanovisku krajský úřad na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 8, lze zahájit řízení o zásadách územního rozvoje až na základě potvrzení ministerstva o odstranění nedostatků. Odůvodnění: Nahrazení vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vyhodnocením vlivů na životní prostředí již bylo odůvodněno výše. Podstatné je doplnění zákona o povinné veřejného jednání, svolané veřejnou vyhláškou s třicetidenním předstihem, a možnost každého uplatnit své připomínky a stanoviska dalších 30 dnů po tomto jednání (tedy celkem v 60ti denní lhůtě stejně jako u Politiky územního rozvoje). Netřeba snad zdůrazňovat, že takový způsob je otevřenější veřejnosti i obcím (obce byly do návrhu doplněny; navrhuje se u nich stejně jako u dotčených orgánů oslovení jednotlivě, což není v podmínkách elektronické komunikace problémem) a odpovídá Århuské úmluvě. Kratší termíny by v tak složité problematice byly spíše formální. Je třeba vidět, že pořizovatele to v práci nijak podstatně nezdržuje, protože všechna jednání lze provádět souběžně pod kontrolou veřejnosti a také proto, že podstatné připomínky budou pravděpodobně vzneseny při veřejném jednání, takže bezprostředně po tomto jednání může začít připravovat vyhodnocení výsledků projednání návrhu a zahájit jednání s ministerstvy podle odst. 6. Vypuštění textu, týkající se vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území a výběru varianty řešení v odst. 6 odpovídá navrhovanému upuštění od samostatného vyhodnocování vlivů trvale na udržitelný rozvoj území. To zůstane předmětem vyhodnocování a posuzování pořizovatele a každého dotčeného orgánu v souladu s jeho působností, stejně jako vyjadřování se k výběru variant, které není žádnou specifickou činností ministerstev (na rozdíl od posuzování vlivů na životní prostředí), aby právě jen od nich bylo zákonem vyžadováno. V odst. 7 se navrhuje vypustit slova jinak se k němu nepřihlíží. Lhůtu pro uzavření závažného posuzování vlivů na životní prostředí, která se v případě zásad územního rozvoje týká MŽP, považujeme za pořádkovou a není ani z hlediska postavení tohoto institutu 7

8 možné připustit, že by mohla být neodůvodněně nesplněna, což by jedině zavdávalo důvody pro volbu postupu navrženého MMR. V části první, článku I změnit bod 46., týkající se 39 odst. 1 stavebního zákona včetně poznámky pod čarou č. 21 takto: (1) Upravený a posouzený návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání 21) návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě ministerstvo, dotčené orgány, obce v řešeném území a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů předem. 21) 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. Odůvodnění: Viz výše k bodu 23., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona. Pokud jde o prodloužení lhůty, kdy se nejdříve může konat veřejné projednání po doručení veřejné vyhlášky, sjednocuje se s časovými možnostmi obcí a dotčených orgánů, takže nebude příčinou prodloužení doby pořizování územního plánu, ale zvýší kvalitu projednání s veřejností. Stejnou 30ti denní lhůtu ode dne doručení vyhlášky pro veřejnost obsahuje i návrh MMR v úrovni návrhu územního plánu. V části první, článku I změnit bod 51., týkající se 40 odst. 2 písm. b) stavebního zákona takto: (2) Součástí odůvodnění zásad územního rozvoje je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména a) výsledek přezkoumání podle odstavce 1, b) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, c) stanovisko podle 37 odst. 7, d) sdělení, jak bylo stanovisko podle 37 odst. 7 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty. Odůvodnění: Viz výše k bodu 23., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona. V části první, článku I změnit bod 54., v části, týkající se 42 odst. 2 stavebního zákona takto: (2) Krajský úřad doručí návrh zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje veřejnou vyhláškou. Do dnů ode dne doručení může každý k návrhu uplatnit u krajského úřadu písemně své připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. Odůvodnění: Prodloužení lhůty v odst. 2 je v souladu s lhůtou pro obce a dotčené orgány, státní správy uvedené v odstavci 1. Vytváří předpoklady pro kvalitnější projednání s veřejností, aniž by prodlužovalo celkovou dobu projednávání zprávy. V části první, článku I změnit bod 56., týkající se 42 odst. 4 stavebního zákona takto: 8

9 V 42 odst. 4 se za slova až 41 vkládají slova s výjimkou vyhodnocení vlivů aktualizace zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území životní prostředí, které se zpracovává jen pokud Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle odstavce 1 uvedlo, že má být tato aktualizace posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí, nebo pokud příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny nevyloučil významný negativní vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast. Odůvodnění: Viz výše k bodu 23., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona. V části první, článku I změnit bod 58., týkající se 43 odst. 3 stavebního zákona takto: V 43 se na konci odstavce 3 doplňuje věta Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím. Odůvodnění: Stejně, jak je výše uvedeno k bodu 44., týkající se 36 odst. 3 stavebního zákon, navrhujeme požadavek, aby vyhodnocení vlivů neobsahovalo podrobnosti náležející podrobnější územně plánovací dokumentaci vypustit. Něco jiného je obsah dokumentace a něco jiného podrobnost posouzení, u kterého nelze předem vyloučit, že bude muset v některých případech pracovat i s větším detailem, aby mohlo být posouzení seriózně uzavřeno. Aniž by šlo o zaměňování SEA a EIA je nutno z věcného hlediska jejich prolínání co do obsahu jednotlivých typů posuzování připustit. Nelze v tom vidět nějaké obstrukce vůči procesu územního plánování, ale ospravedlnitelný cíl kvalitního rozhodování a dobré správy. takto: V části první, článku I změnit bod 61., týkající se 47 odst. 2 a 3 stavebního zákona V 47 odstavce 2 a 3 znějí: (2) Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a jako orgánu příslušnému podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a doručí návrh zadání územního plánu veřejnou vyhláškou. Do dnů ode dne doručení veřejnou vyhláškou může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. V případě pořizování územního plánu jiným obecním úřadem zašle pořizovatel návrh zadání územního plánu též obci, pro kterou územní plán pořizuje. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele ve svých vyjádřeních požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních předpisů a územně plánovacích podkladů. Krajský úřad jako orgán příslušný podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí uplatní u pořizovatele v téže lhůtě své stanovisko; ve stejné lhůtě mohou uplatnit u pořizovatele své podněty i sousední obce. Příslušný orgán ochrany přírody v téže lhůtě vydá stanovisko podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. K požadavkům dotčených orgánů, krajského úřadu a k podnětům sousedních obcí nebo k připomínkám uplatněným po uvedených lhůtách se nepřihlíží. (3) Krajský úřad jako orgán příslušný podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ve svém stanovisku podle odstavce 2 uvede, zda má být návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle 10i uvedeného zákona. Pokud má být návrh územního plánu posuzován, nebo pokud příslušný orgán ochrany přírody ve svém stanovisku podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast 11), uvede 9

10 pořizovatel v návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí.. Odůvodnění: Stejně, jako u zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje se prodlužuje doba pro uplatnění připomínek veřejnosti na stejný časový úsek, jako mají k dispozici obce a dotčené orgány. Dále se v souladu s odůvodněním k bodu 23., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona zaměňují slova udržitelný rozvoj území za životní prostředí. takto: V části první, článku I nahradit bod 63, týkající se 47 odst. 5 stavebního zákona 63. V 47 odst. 5 věta druhá zní: V odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu 11), 12) zastupitelstvo obce uloží v zadání zpracování konceptu územního plánu ověřujícího variantní řešení nebo variantního řešení návrhu územního plánu. Odůvodnění: Původní znění, počítající s možností zpracování konceptu územního plánu, který by ověřil variantní řešení, lépe odpovídá potřebám projednání s veřejností, pro kterou otvírá větší časový prostor pro hledání koncepce rozvoje obce, čemuž napomáhá i větší možnost diskutovat nad vizí projektanta a reálně ji ovlivnit. Proto se navrhuje tuto možnost ponechat i nadále, což by také umožnilo v této etapě ukončit posuzování vlivu na životní prostředí, které by pak nezatěžovalo etapu návrhu, která by se soustředila na formální dokončení plánu. V této souvislosti doporučujeme zvážit, zda se nevrátit k možnosti zpracování konceptu, v jehož rámci by bylo těžiště projednávání variant a alternativ řešení a také posuzování vlivů na životní prostředí, u ostatní územně plánovací dokumentace. Větší časová náročnost by byla u složitějších případů (pravděpodobně jen u nich by pořizovatel takový postup zvolil) kompenzována vyloučením opakovaného projednávání oproti konceptu formálně náročnějších návrhů, které při nekvalitním projednání s veřejností nemusí obstát v posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Protože MMR preferuje s ohledem na časové úspory vynechání etapy konceptu, je dikce zvolena tak, aby bylo možné také variantní zpracování návrhu. V části první, článku I nahradit znění bodu 64, kterým měly být zrušeny ustanovení 48 a 49, týkající se konceptu územního plánu takto: a 49 znějí: 48 (1) Pokud je tak stanoveno v zadání územního plánu, zajistí pořizovatel pro obec zpracování konceptu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí. (2) O konceptu územního plánu a vyhodnocení vlivů na životní prostředí se koná veřejné projednání jednání. Pořizovatel oznámí místo a dobu veřejného projednání jednání spojeného s výkladem veřejnou vyhláškou nejméně 15 dnů předem a zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky, ve které oznámí místo a dobu veřejného jednání spojeného s výkladem, které se koná nejdříve 30 dnů ode dne doručení. Do dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky. Ve stejné lhůtě mohou vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně 10

11 prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti uplatnit své námitky. Po tuto dobu pořizovatel zajistí, aby byly koncept územního plánu a vyhodnocení vlivů na životní prostředí vystaveny k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Vyhláška musí obsahovat poučení o možnostech a termínech podání připomínek a námitek i o tom, že k později podaným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. (3) Pořizovatel oznámí místo a dobu veřejného projednání jednání dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím jednotlivě nejméně dnů předem. Dotčené orgány vyzve, aby uplatnily svá stanoviska nejpozději do dnů ode dne veřejného projednání jednání. Ve stejné lhůtě mohou sousední obce uplatnit své připomínky. Doloží-li dotčený orgán nejpozději při veřejném projednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. (4) Sousední obce mohou uplatnit své připomínky z hlediska využití navazujícího území do 15 dnů ode dne veřejného projednání. O svých připomínkách ve stejné lhůtě informují krajský úřad. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. (4) Pokud se zpracovává vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, pořizovatel zašle krajskému úřadu kopie stanovisek, připomínek a výsledků konzultací jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu územního plánu podle 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem podle 4 odst. 2. Krajský úřad zašle pořizovateli toto stanovisko do 30 dnů od obdržení uvedených podkladů. K později uplatněnému stanovisku se nepřihlíží. (5) Krajský úřad sdělí do 30 dnů ode dne veřejného projednání jednání stanovisko s podmínkami pro zajištění koordinace využívání území, zejména z hlediska širších územních vztahů, pro zajištění souladu obsahu územního plánu s politikou územního rozvoje, územně plánovací dokumentací kraje, tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy. Při řešení rozporů se postupuje podle 136 odst. 6 správního řádu přiměřeně. (6) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území projedná Rada obcí. Své vyjádření k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s doporučením jedné varianty sdělí pořizovateli do 30 dnů od předložení podkladů, jinak se k němu nepřihlíží. (7) Pokud krajský úřad ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na životní prostředí stanoví, že územní plán má významný negativní vliv na území na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle 37 odst. 5 obdobně 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření stanoví příslušný orgán ochrany přírody svým stanoviskem [ 4 odst. 2 písm. b)]. (8) Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území stanoví prováděcí právní předpis. 49 (1) Na základě výsledku projednání konceptu územního plánu zpracuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, včetně návrhu rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení. (2) K návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel připojí odůvodnění, které obsahuje zejména a) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, b) vyhodnocení souladů se stanovisky dotčených orgánů, stanoviskem krajského úřadu, 11

12 popřípadě s výsledky řešení rozporů, politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, c) zdůvodnění výběru varianty řešení s přihlédnutím k vyhodnocení vlivů variant na udržitelný rozvoj území životní prostředí, d) vyhodnocení, jak byly zohledněny námitky a připomínky. (3) Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce.. Odůvodnění: Nahrazení vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vyhodnocením vlivu na životní prostředí bylo výše vysvětleno. Lhůty jsou sjednoceny s lhůtami pro projednávání zásad územního rozvoje a mají i obdobné vysvětlení. V části první, článku I změnit část bodu 65., týkající se 50 odst. 1 až 3 stavebního zákona takto: 50 (1) Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, pokud se zpracovává a nebylo uzavřeno v etapě konceptu územního plánu. Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí a zprávy o tomto vyhodnocení stanoví prováděcí právní předpis. (2) (3) Pořizovatel doručí návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, veřejnou vyhláškou, ve které oznámí místo a dobu veřejného jednání spojeného s výkladem, které se koná nejdříve 30 dnů ode dne doručení.. Do 30 dnů ode dne doručení ode dne veřejného projednání může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Ve stejné lhůtě mohou vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti uplatnit své námitky. Po tuto dobu pořizovatel zajistí, aby byly koncept územního plánu a vyhodnocení vlivů na životní prostředí vystaveny k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Vyhláška musí obsahovat poučení o možnostech a termínech podání připomínek a námitek i o tom, že k později podaným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. (3) (2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním obcím; krajskému úřadu zároveň předá návrh územního plánu pro posouzení podle odstavců 6 až 8 spolu s vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, pokud se zpracovává. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou sousední obce uplatnit své připomínky. Po tuto dobu pořizovatel umožní uvedeným orgánům nahlížet do návrhu územního plánu. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží. Pokud návrh územního plánu obsahuje návrh zadání regulačního plánu ( 43 odst. 2), postupuje se přiměřeně podle 37 odst. 2. Odůvodnění: Stejně, jako u konceptu územního plánu, je vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nahrazeno vyhodnocením vlivu na životní prostředí, což bylo výše vysvětleno a lhůty jsou sjednoceny s lhůtami pro projednávání zásad územního rozvoje a mají i obdobné vysvětlení. 12

13 Ponechání možnosti zpracování konceptu umožnilo doplnit odst. 1 o ustanovení, z něhož vyplývá, že pokud bylo posouzení vlivů na životní prostředí ukončeno v etapě konceptu, v etapě návrhu se již nezpracovává. To nevylučuje ani možnost, pokud se to nepodařilo, vyhodnocení vlivu na životní prostředí projednat v této etapě. Předpokládáme, že tato otázka bude ještě ve spolupráci s MŽP legislativně dopracována. takto: V části první, článku I nahradit bod 66, týkající se 52 odst. 1 stavebního zákona V 52 odstavec 1 zní: (1) Upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, pokud se zpracovává, a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání 21) návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 30 dnů po dni doručení. K veřejnému projednání přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem.. Odůvodnění: Viz výše k bodu 23., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona. takto: V části první, článku I nahradit bod 75, týkající se 53 odst. 5 stavebního zákona 75. V 53 odstavec 5 zní: (5) Součástí odůvodnění územního plánu je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména f) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4, g) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, h) stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 6, i) sdělení, jak bylo stanovisko podle 50 odst. 6 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, j) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty, k) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.. Odůvodnění: Viz výše k bodu 23., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona. V části první, článku I nahradit bod 84, v části týkající se 64 odst. 3 stavebního zákona takto: (3) Každý může uplatnit u pořizovatele ve lhůtě do dnů ode dne doručení návrhu zadání regulačního plánu s oznámením záměru písemně požadavky na obsah zadání a zaslat příslušnému úřadu písemné vyjádření k oznámení záměru. Orgány uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) mohou uplatnit do 30 dnů od obdržení návrhu zadání u pořizovatele vyjádření, ve kterém uvedou požadavky na obsah zadání, a zaslat příslušnému úřadu písemné vyjádření k oznámení záměru. Orgán ochrany přírody uplatní ve stejné lhůtě stanovisko podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, pokud již není součástí oznámení záměru. K později uplatněným vyjádřením a stanoviskům se nepřihlíží. Odůvodnění: Navrhované prodloužení lhůty pro veřejnost koresponduje s lhůtou pro dotčené orgány a neprodlouží dobu projednávání zadání. Lhůta je sjednocena s navrhovanými lhůtami pro projednání zadání územního plánu. 13

14 takto: V části první, článku I nahradit bod 87, týkající se 65 odst. 2 a 3 stavebního zákona 87. V 65 odstavce 2 a 3 znějí: (2) Pořizovatel předloží dokumentaci vlivů příslušnému úřadu. (3) (4) Pořizovatel doručí návrh regulačního plánu a dokumentaci vlivů veřejnou vyhláškou, ve které oznámí místo a dobu veřejného jednání spojeného s výkladem, které se koná nejdříve 30 dnů ode dne doručení.. Do dnů ode dne doručení ode dne veřejného projednání může každý u pořizovatele uplatnit písemně připomínky a námitky k návrhu regulačního plánu a vyjádření k dokumentaci vlivů. Připomínky a vyjádření zašle pořizovatel v kopii příslušnému úřadu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. Vyhláška musí obsahovat poučení o možnostech a termínech podání připomínek a námitek i o tom, že k později podaným připomínkám a námitkám se nepřihlíží.. Odůvodnění: Navrhované prodloužení lhůty pro veřejnost koresponduje s lhůtou pro dotčené orgány a neprodlouží dobu projednávání zadání. Přehození pořadí odstavců 3 a 4 pořadí (nejprve je odstavec o veřejné vyhlášce a pak o projednání s dotčenými orgány) odpovídá předpokládanému postupu projednávání shodně se způsobem stanovení lhůt u územního plánu a zásad územního rozvoje. V části první, článku I nahradit bod 88, v části, týkající se 65 odst. 4 stavebního zákona takto: (4) (3) Pořizovatel oznámí jednotlivě orgánům uvedeným v 64 odst. 2 písm. b) a d) místo a dobu konání společného jednání o návrhu regulačního plánu a dokumentaci vlivů, a to nejméně 15 dnů předem. Současně tyto orgány vyzve k uplatnění stanovisek k návrhu regulačního plánu a vyjádření k dokumentaci vlivů do 30 dnů ode dne společného jednání a po tuto dobu jim umožní do těchto dokumentů nahlížet. K později uplatněným stanoviskům a vyjádřením se nepřihlíží. Obdržená stanoviska a vyjádření pořizovatel předá v kopii příslušnému úřadu. Odůvodnění: Jde o výměnu odstavců 3 a 4 popsanou v odůvodnění předchozího odstavce. takto: V části první, článku I nahradit bod 92, v části, týkající se 67 stavebního zákona 67 Řízení o regulačním plánu (1) Upravený a posouzený návrh regulačního plánu, dokumentaci vlivů a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání 21) návrhu a dokumentace vlivů spojené s výkladem se koná nejdříve dnů po dni doručení. K veřejnému projednání přizve jednotlivě obec, pro kterou je regulační plán pořizován, a dotčené orgány, a to nejméně 30 dnů předem. (2) Nejpozději při veřejném projednání do 30 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit připomínky a osoby uvedené v 85 odst. 1 a 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání stanovisko k částem 14

15 řešení, které byly od společného jednání ( 65 odst. 3 až 6) změněny, a k připomínkám a námitkám. K později uplatněným stanoviskům ke změněným částem řešení, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Neuplatní-li dotčený orgán stanovisko na závěr veřejného projednání, pořizovatel mu doručí připomínky a námitky a vyzve jej k uplatnění stanoviska v přiměřené dodatečné lhůtě, kterou stanoví. Pokud dotčený orgán neuplatní stanovisko ani v dodatečné lhůtě, je pořizovatel oprávněn vyhodnotit připomínky a námitky sám, přitom zohlední stanovisko dotčeného orgánu uplatněné při společném jednání. (3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu vydaného krajem, se nepřihlíží. Odůvodnění: Prodloužení lhůty pro veřejnost, stejné jako u 65 a úprava odst. 2 umožňuje podat námitky a připomínky ještě 30 dnů po veřejném projednání. Shodně s praxí u ostatní územně plánovací dokumentace je v textu uvedeno, že veřejné projednání je spojeno s výkladem. 4. Marné uplynutí lhůty pro splnění podmínky vydání regulačního plánu a schválení využitelnosti územní studie V části první, článku I změnit bod 43., týkající se změn v 36 odst. 2 stavebního zákona, takto: (2) V zásadách územního rozvoje lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno pořízením a vydáním regulačního plánu; v tomto případě je součástí zásad lhůta pro vydání regulačního plánu a jeho zadání. Vydání regulačního plánu jako podmínka pro rozhodování marným uplynutím uvedené lhůty zaniká. Zásady územního rozvoje mohou stanovit podmínku vydání regulačního plánu krajem a jeho zadání jen v dohodě s dotčenými obcemi. Odůvodnění: Vymezení plochy nebo koridoru, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno pořízením a vydáním regulačního plánu, bude v praxi využíváno např. v případech nedořešené rozsáhlé mimoúrovňové křižovatky, trasování komunikací, podmíněných zpracováním podrobnější dokumentace. Samo o sobě marné uplynutí lhůty pro vydání regulačního plánu neznamená, že problém byl vyřešen. Navrhuje se proto vypustit ustanovení o zániku podmínky pro vydání regulačního plánu a jeho zadání a na lhůtu nahlížet jako na pořádkovou lhůtu, jejíž nenaplnění neznamená, že věc nemá být provedena. To povede k tomu, že krajský úřad jako pořizovatel zásad územního rozvoje bude mít jedinou možnost jejího zrušení aktualizací zásad územního rozvoje, v jejímž rámci dostanou obce, veřejnost i dotčené orgány informaci, proč bylo od původního záměru upuštěno nebo jak byl pozměněn, na kterou budou moci reagovat. Marné uplynutí lhůty jako důvod pro zrušení této podmínky by mohlo být také zneužito investory (stavebníky), kteří by ji mohli takto obejít. Takto si to lze představit např. v situaci, kdy se namítající veřejnost nebo obce uklidní tím, že kontraverzní řešení bude ještě podrobně zkoumáno, a po uplynutí dané lhůty se investor, např. v jiné politické konstelaci, potichu vrátí k původnímu řešení. 15

16 V části první, článku I změnit bod 57., týkající se změn v 43 odst. 2 stavebního zákona, takto: (2) V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie nebo vydáním regulačního plánu. V případě podmínění rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro její pořízení a lhůta pro její schválení a vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti ( 30 odst. 4); marným uplynutím lhůty omezení změn v území zaniká. V případě podmínění rozhodování regulačním plánem je součástí územního plánu zadání regulačního plánu a u regulačního plánu z podnětu lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání regulačního plánu z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím uvedené lhůty. Podmínka vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním regulačního plánu. Odůvodnění: Je stejné, jako v předchozím případě, jen pořizovatelem územního plánu bude příslušný obecní úřad. Poslední věta, týkající se regulačního plánu na žádost, signalizuje, že o ukončení lhůty by mohl prakticky rozhodnout pořizovatel - úředník např. tím, že by do doby 1 roku nezajistil předložení regulačního plánu zastupitelstvu obce, tedy bez jeho rozhodnutí zodpovědného voleného orgánu, což považujeme za nepřípustné. 5. Přezkum veřejnoprávní smlouvy V části první, článku 100, týkajícího se nově vloženého 78a stavebního zákona o veřejnoprávní smlouvě o umístění stavby vypustit odst. 9. Odůvodnění: Přezkum veřejnoprávní smlouvy správním orgánem nemá oporu ve správním řádu. Pokud mělo MMR na mysli soudní přezkum, doporučujeme to v ustanovení výslovně uvést. V části první, článku 155, týkajícího 116 stavebního zákona o veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby vypustit odst. 6. Odůvodnění: Viz předchozí návrh. 6. Problematické stavby, které by podle návrhu novely nevyžadovaly ani územní souhlas V části první, článku I změnit bod 101., týkající se změn v 79 odst. 2 stavebního zákona vypustit písmena n), p) a q) a v písmenu o) slova nebo stavby pro rodinnou rekreaci. Odůvodnění: Navrhovaná změna stavebního zákona nově nepočítá s rozhodnutím o umístění stavby ani územním souhlasem u řady staveb, mezi nimi jsou: n) stavba o jednom nadzemním podlaží, o zastavěné ploše do 25 m 2 a do výšky 5 m, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území, pokud plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, nejedná se o provozovnu nebo jaderné zařízení, a neslouží-li k uskladnění hořlavin a výbušnin, umisťovaná v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, pokud není umístěna mezi průčelím stavby hlavní a pozemní komunikací, o) bazény do 40 m 2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby 16

17 pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umisťované v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, p) stavby mostních vah, q) přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m 2 zastavěné plochy a do 4 m výšky. Stavby uvedené pod písmenem n) jsou téměř shodné se stavbami uvedenými v pozměněném 103 odst. 1 písm. e) bod 1 - stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení, které však územní souhlas vyžadují. Jediným rozdílem je odstup od hranice pozemku, v technických parametrech (např. možnost podsklepení) jde dokonce o stavby složitější. Rozhodování o umisťování staveb však nelze zužovat na vlastnické vztahy, stavby charakterizovaní v navrženém znění 79 odst. 2 písm. n) mohou zahrnout garáže, rekreační objekty, dílny a řadu dalších staveb, u nichž je nezbytné posoudit soulad s územním plánem i prostorovým obrazem obce. Z těchto důvodů se požaduje písmeno n) z 79 vypustit. Obdobně nezbytné považujeme posouzení z hlediska územního plánování u staveb dotýkajících se kvality veřejných prostranství uvedené pod písmeny p) mostní váhy a q) veřejně přístupné přístřešky, které by spíše zasloužily veřejné projednání a mají velký význam v architektonickém a prostorovém obrazu obce. Proto ustanovení uvedená pod těmito písmeny požadujeme z 79 vypustit. Naprosto nekonkrétně specifikované jsou stavby pro rodinnou rekreaci uvedené pod písmenem o), které mají podle navrhované dikce jedinou charakteristiku a to, že jsou 2 m od hranice pozemku. Z těchto důvodů je nutno slova nebo stavby pro rodinnou rekreaci z navrhovaného ustanovení 79 písm. o) vyškrtnout. V části první, článku I změnit bod 144., v části týkající se 103 ost. 1 stavebního zákona, týkajícího se staveb, terénních úprav, výrobků plnících funkci stavby, reklamních zařízení a udržovacích prácí nevyžadující stavební povolení ani ohlášení tak, že ve výčtu staveb v písmeně e) bude upraven bod 1. a budou doplněny body 18. a 19. (případně bude upraveno jejich pořadí) takto: 1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení, 18. stavby mostních vah, 19. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m 2 zastavěné plochy a do 4 m výšky. Odůvodnění: Vypuštění výše uvedených staveb z 79 odst