Zápis z pracovního jednání NTS A dne

Transkript

1 Zápis z pracovního jednání NTS A dne Den: Hodina: 10:00 Místo: PwC, Kateřinská 40, Praha 2 Účastníci: číslo projektu Název příjemce Účastník, jméno, příjmení účast 002 DROM, romské středisko Svatava Vaculová 011 Slezská diakonie Vladimíra Malátová 026 NRZP ČR Bohumila Miškovská 038 Vzdělávací společnost EDOST, s.r.o. František Petermann Lída Hasmanová 046 Sdružení pro probaci a mediaci v justici Soňa Šimková 048 Město Krásná Lípa Hana Volfová Vojtěch Zima 084 RYTMUS Zuzana Bajerová 085 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky Jiří Kocánek předseda Jana Mocikova 119 TROAS, s.r.o. David Leiss 077 IQ Roma servis Wail Khazal, Ivona Parčiová Experti Instituce Jméno, příjmení Jana Majerová MPSV - Správa služeb zaměstnanosti Petr Jiříček MPSV - Správa služeb zaměstnanosti Marcela Frajmanová Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity Hynek Bečvář MPSV - oddělení pro oblast sociální politiky a sociálních služeb Kristýna Čermáková Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Václav Krása Veronika Přikrylová (za Jiřího Deváta) Rada vlády ČR pro rozvoj lidských zdrojů ČMKOS Dana Machátová Siemens Elektromotory s.r.o. Jaroslav Vašíček MPSV- Oddělení řízení, modernizace služeb zaměstnanosti a projektů ESF, SSZ Pavel Novák NPS PricewaterhouseCoopers Lenka Zralá

2 Zápis: 1. Princip společného rozhodování NTS, schválení jednacího řádu NTS Prvním bodem jednání bylo představení a schválení jednacího řádu. Na základě připomínek paní Majerové došlo ke stylistické úpravě v bodě II. Základní ustanovení. Dále byl s ohledem na komentáře expertů pozměněn bod IV. 2. Hlasování a přidán nový bod IV. 3 Hlasování v následujícím znění: Experti nemají hlasovací právo, mají poradní právo. Následně proběhlo hlasování, zda by měl mít přidružený člen (IQ Roma Servis) hlasovací právo jako řádný člen. Výsledek hlasování byl následující: 5 proti hlasovacímu právu, 1 se zdržel. Pan Bečvář požádal o zaprotokolování odlišného názoru- je proti odebrání hlasovacího práva. V souvislosti s hlasováním se přítomní shodli, že by bylo vhodné dát do jednacího řádu ustanovení, pokud bude počet hlasů rovnocenný. Návrh přidat nové ustanovení V případě rovnosti hlasů má rozhodující slovo předseda. podpořili 4 účastnící, 1 se zdržel hlasování a 1 byl proti. Paní Malátová vyjádřila obavu, že vzhledem k tomu, že role předsedy je sloučená se zástupcem projektu, je reálná obava, že jeho postoj nebude neutrální při hlasování. Jednací řád byl schválen jednohlasnou většinou (6 pro). Finální verze schváleného jednacího řádu je přílohou č.1 tohoto zápisu. 2. Diskuze k aktuální mainstreamingové strategii a její případná úprava + Naplánování plnění jednotlivých bodů mainstreamingové strategie + Rozdělení úkolů a odpovědnosti Diskuze k jednotlivým bodům: Krok 2- Jaká je situace? Přítomní se shodli, že popis stávající situace by měl být vytvořen pro každou cílovou skupinu. Paní Majerová rovněž upozornila, že je nutné při doplňování mít pořád na paměti současnou právní úpravu a používat správnou terminologii. Popis pro cílové skupiny Romové, zdravotně postižení, bezdomovci a osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody je nutné vytvořit do a zveřejnit na ESF fóru. Krok ) Změna současné legislativy s cílem zřídit rehabilitační fond, v kterém by se shromažďovaly finanční prostředky na podporu zaměstnávání a pracovní rehabilitace OZP (například odvody získané dle 81 Zákona o zaměstnanosti, apod.) Tento bod byl změněn (5 pro, 1 se zdržel), tak aby vyjadřoval konsenzus všech přítomných, na následující znění: Analýza možnosti pro změnu současné legislativy s cílem zřídit rehabilitační fond, v kterém by se shromažďovaly finanční prostředky na podporu zaměstnávání a pracovní rehabilitace OZP (například odvody získané dle 81 Zákona o zaměstnanosti, apod.) V diskuzi k tomuto bodu padly následující argumenty: - Majerová: Rehabilitační fond se může obrátit proti nám. Stát může říct, že na podporu už nedá o nic více než bude v rehabilitačním fondu. Současné nároky jsou vyšší než odvody do státního rozpočtu. V současné době není taktické prosazovat toto opatření. Již existuje x nástrojů pro zdravotně postižené a pokud se zřídí fond, uzavře se oblast pro další nástroje. - Frajmanová: Zřejmě by to takto skončilo. APZ by neměly možnost používat peníze a firmy najdou možnosti, jak systém obejít? - Novák: Není možné, aby oba systémy koexistovaly? - Frajmanová: Pokud bude účelově vázaný fond, je velice pravděpodobné, že nebudou extra peníze. - Kocánek: Z makroekonomického hlediska dává rehabilitační fond smysl. - Majerová: Pokud chcete fond, musí být jasně stanoveno CO do toho poteče, NA CO bude využíván a KDO ho bude spravovat. - Kocánek: Toto téma si zasluhuje analýzu. - Frajmanová: MF již nyní říká NE těmto snahám.

3 2) Podpora zachování Quota systému s postupným zaváděním antidiskriminačních opatření. Podpora zachování národního systému. S cílem upřesnit znění tohoto bodu byla odhlasována následující změna (5 pro, 1 se zdržel): V souvislosti s přípravou antidiskriminačního zákona podpora zachování opatření plnění povinného podílu zaměstnávání OZP (quota systému). 3) Diverzifikace systému podpory zaměstnávání OZP dle stupně postižení (míry znevýhodnění) Na základě úpravy mainstreamingové strategie, aby byla vyhovující pro všechny zúčastněné projekty došlo k rozšíření cílové skupiny a změně znění (6 pro) na: Diverzifikace systému podpory zaměstnávání osob obtížně integrovatelných dle míry znevýhodnění. Rovněž byly upřesněny výstupy této aktivity. 4) Motivace OZP k zaměstnání osvětová kampaň, úprava legislativního prostředí (souběh částečného invalidního důchodu a ostatních příjmů) Ke stejné změně jako v bodě 3 došlo i v bodě 4 a bylo upřesněno nové znění (6 pro): Motivace osob obtížně integrovatelných k zaměstnání osvětová kampaň, úprava legislativního prostředí (např. OZP souběh částečného invalidního důchodu a ostatních příjmů, změna zákona o pomoci v hmotné nouzi). 5) Spolupráce s SSZ na uplatňovaní výkonu pracovní rehabilitace dle 67 zákona o zaměstnanosti v praxi Bylo odsouhlaseno rozšíření spolupráce na úřady práce (6 pro). Pan Petermann byl ostatními požádán, aby všechny relevantní výstupy z projektu Vzdělávací společnost EDOST, s.r.o. zveřejňoval na ESF fóru. Partneři považují problematiku pracovní rehabilitace ze velmi důležitou přičemž vyslovili ochotu úzké spolupráce. 6) Vytvoření společné publikace příkladů dobrých praxí pro zaměstnavatele (s důrazem na přidanou hodnotu) Tento úkol zůstal nezměněn. 7) Zvýšení informovanosti zaměstnavatelů o možnost zaměstnávání OZP Platí totéž co v bodě 4, 6 hlasovala pro změnu na: Zvýšení informovanosti zaměstnavatelů o možnost zaměstnávání osob obtížně integrovatelných 8) Iniciovat novelu Zákona o zaměstnanosti, kde by podporované zaměstnávání bylo jasně definované jako jeden z nástrojů APZ; působit na úřady práce, aby začaly OZP poskytovat pracovní rehabilitaci nákupem od externích subjektů 9) Zavést systém zjišťování míry potřebné podpory. Bod 8 a 9 byl sloučen do jediného, a to Iniciovat novelu Zákona o zaměstnanosti, kde by podporované zaměstnávání bylo jasně definované jako jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. 6 hlasovalo pro Byl přidán nový bod č.9 (6 pro) v následujícím znění: Analyzovat dopad rozšíření pracovní rehabilitace v rámci zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. o skupinu osob sociálně znevýhodněných Kroky 3-9 byly všemi odsouhlaseny a jsou nyní v definitivní podobě. Stávající podoba mainstreamingové strategie se nachází v příloze č.2.

4 3. Dohoda o dalším jednání Další jednání se bude konat ve středu 12.června 2007 od 10,00 do 14,00 v prostorách PwC. 4. Shrnutí úkolů 1) Doplnění a odsouhlasení zápisu Úpravy a připomínky k zápisu, prosím, zasílejte na adresu equal.nps@cz.pwc.com do 11.května ) Doplnění kroku 2 mainstreamingové strategie Návrhy na doplnění a změny, prosím, napište do diskusního fóra NTS A: Psát návrhy lze do 16.května Do bude z jednotlivých návrhů RP vytvořena finální verze pro Mainstreamingovou strategii a do bude probíhat hlasování. Hlasování se bude řídit jednacím řádem. 3) Na další jednání NTS-A si osoby odpovědné za jednotlivé aktivity mainstreamigové strategie připraví prezentaci řešení, jak budou jednotlivé cíle dosaženy, včetně časového harmonogramu a případných nároků na finanční kompenzaci. U aktivit, kde je uvedeno více RP se zúčastněné subjekty dohodnou na společném postupu.

5 Příloha č. 1 JEDNACÍ ŘÁD NTS A I. Úvodní ustanovení Jednací řád NTS A upravuje především způsob a podmínky rozhodování NTS A o důležitých bodech, postupech. II. Základní ustanovení Partneři, účastnící se střetnutí NTS A, se zavázali, že si budou vzájemně vyměňovat informace, zkušenosti, budou hledat možnosti a snažit se nalézt společná řešení v zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné. NTS A má sjednotit postupy jednotlivých institucí při řešení konkrétních případů a umožnit vzájemnou kooperaci členů NTS A s cílem prosazovat tyto myšlenky do veřejných politik. Smyslem je spojit pracovníky z praxe s experty pro integraci osob obtížně integrovatelných na trhu práce a jejich spoluprací vést ke zdokonalení legislativy na základě ověřených výsledků z praxe. III. Svolání a doba jednání NTS A se dohodli, že vedle formálních setkání, mohou být zorganizovány také například telefonní konference, neformální setkání či výměna názorů pomocí internetového fóra. IV. Hlasování 1. NTS A je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů (rozvojových partnerství). Vyžaduje-li projednávaní jednotlivých bodů programu hlasování, dá předsedající hlasovat o jednotlivých návrzích. Hlasování probíhá po ukončení diskuse u jednotlivého bodu programu. Hlasuje se zdvižením ruky, a to v pořadí: - pro návrh, - proti návrhu, - zdržel se hlasování. Vyžaduje-li příprava průběhu hlasování delší dobu, může být hlasování předsedou přesunuto na dobu pozdější. 2. Každé rozvojové partnerství disponuje 1 hlasem. 3. Experti nemají hlasovací právo, mají poradní právo.

6 4. Návrh je schválen v případě jeho schválení nadpoloviční většinou přítomných rozvojových partnerství. 5. Každý člen NTS A má právo na zaprotokolování svého odlišného stanoviska, pokud o to požádá. 6. Jestliže projednávaný návrh obsahuje několik částí, hlasuje se o celém tomto návrhu, pokud se partneři nedohodnou, aby se hlasovalo o každé z částí odděleně. 7. Jestliže projednávaný bod programu obsahuje variantní řešení nebo jsou k němu pozměňující dodatky a protinávrhy, rozhoduje se takto: - byly-li vzneseny pozměňující dodatky nebo protinávrhy, které nejsou do bodu programu zahrnuty, dá o nich předsedající nejprve hlasovat v pořadí, jak byly předloženy, - po schválení variantního řešení, který vylučuje další varianty, se o těchto variantách již nehlasuje, - pokud NTS A nepřijme k bodu diskuze žádné z navržených variant, rozhodne o přepracování materiálu a stanoví termín pracovního jednání, která se bude tímto přepracovaným materiálem zabývat. V případě potřeby může NTS A jmenovat odpovědnou osobu/pracovní skupinu, která přepracovaný materiál připraví. 8. Jestliže se při diskuzi daného bodu programu projeví nové okolnosti a podmínky, které vyžadují podstatně přepracovat předložený materiál, může NTS A rozhodnout o tomto přepracování s tím, že určí termín, kdy bude o věci jednat. 9. Výsledky hlasování se zaznamenají v zápisu z pracovního jednání NTS A. 10.V případě rovnosti hlasů má rozhodující slovo předseda. V. Ostatní a závěrečná ustanovení Tento jednací řád NTS A nabývá účinnosti okamžikem schválení.

7 Příloha č.2 Mainstreamingová strategie Krok 1- Kdo jsme? Národní tématická síť A - Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné Krok 2- Jaká je situace? Stávající situace na trhu práce z hlediska možnosti uplatnění osob se zdravotním postižením je velmi neutěšená. Nepříznivý trend byl v podstatě odstartován již na počátku devadesátých let, kdy v důsledku změn v právní úpravě došlo k velmi podstatnému oslabení systému zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením. Hlavními příčinami byly druhotná platební neschopnost, do níž se jako dodavatelé služeb a výrobků, zejména tehdy státní podniky, dostali proto, že jim odběratelé neplatili, což vedlo ke stavu, kdy ani oni nebyli schopni dostát svým závazkům. Následkem toho řada zaměstnavatelů zanikla a osoby se zdravotním postižením se ocitly bez zaměstnání. Již od počátku se přitom projevoval podstatný nesoulad mezi počtem zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání a nabídkou vhodných pracovním míst. Počet uchazečů se zdravotním postižením připadajících na jedno pracovní místo tak stále narůstal. Zatímco počátkem devadesátých let se pohyboval kolem deseti (v roce ,2 uchazečů), v roce 1998 již 29,2 uchazečů a v současné době (únor 2005) již přesahuje 54 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Obdobný vývoj lze pozorovat u míry nezaměstnanosti občanů se zdravotním postižením, která vzrostla ze 7,8% v roce 1993 na 41,3% v roce Pro srovnání celková míra evidované nezaměstnanosti se v uvedeném období zvýšila ze 3,0% na 8,5 %. Negativní důsledky zdravotního postižení mající vliv na uplatnění OZP na volném trhu práce je možno zmírnit koordinovanou politikou státu vůči těmo osobám, vybudovanou především na akceptaci základních principů řešení, a dále uplatněním jednotlivých konkrétních opatření, jež by byla vzájemně věcně i časově provázaná. Z hlediska uplatňování legislativních pravidel se dlouhodobě ukazuje jako efektivní nástroj pro podporu zaměstnanosti OZP povinnost plnit povinný podíl OZP na celkovém počtu zaměstnanců. Účinnost tohoto právního nařízení spočívá zejména v tom, že je dobře vymahatelné a jeho nesplnění je postiženo sankcemi. Jedním ze způsobů, jak účinně zaměstnávat OZP je služba podporované zaměstnávání. Jde o službu, která umožňuje zaměstnávání OZP přímo na otevřeném pracovním trhu prostřednictvím individuální a systematické práce se znevýhodněným člověkem. Tato služba byť byla pilotně ověřena v partnerství Správy služeb zaměstnanosti (řešitelem projektu bylo o.s. Rytmus) již v roce 1999 projektem Palmif, který měl za cíl podporované zaměstnávání dostat do systému nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, stále není zákonně upravena. Při prvním kole CIP Equal bylo na úrovni evropské tématické sítě podporované zaměstnávání jmenováno jako jedna z priorit. Naproti tomu antidiskriminační legislativní opatření jsou sice výrazným krokem k integraci ohrožených skupin na trh práce, ale vzhledem k našemu právnímu systému a poměrně krátké době platnosti antidiskriminačních ustanovení, se toto opatření zatím jako příliš efektivní neukázalo.

8 Krok 3-7 CO? Oblast zájmu/aktivit projektu ZAMĚŘENÍ? Jaká je cílová skupina? JAK? Jak získáte pozornost a zájem dané cílové skupiny? KDY? Jaké bude načasování? Kdy je nejlepší doba? KDO? Kdo je zodpovědný za realizaci dané aktivity? 1) Analýza možnosti pro změnu současné legislativy s cílem zřídit rehabilitační fond, v kterém by se shromažďovaly finanční prostředky na podporu zaměstnávání a pracovní rehabilitace OZP (například odvody získané dle 81 Zákona o zaměstnanosti, apod.) 2) V souvislosti s přípravou antidiskriminačního zákona podpora zachování opatření plnění povinného podílu zaměstnávání OZP (quota systému). 3) Diverzifikace systému podpory zaměstnávání osob obtížně integrovatelných dle míry znevýhodnění MPSV, MF ČR, parlament, senát MPSV,parlament, senát MPSV, SSZ, parlament, senát Lobbying, semináře, mediální kampaň Publikace- zveřejnění fungujících příkladů z konkrétních firem (příloha HN) Úvod: co je to corporate social responsibility Dále každý projekt dodá konkrétní příklady osob a firem Analýza- co, jak a zda je reálná změna, jaká je možnost financování Testování systému zjišťování míry potřebné podpory 1.krok: pracovní návrh do konce února ?konec února 2007 Analýza a doporučení NRZP? Bohumila Miškovská za koordinaci + jednotlivé projekty za dodání příspěvků Jiří Kocánek

9 4) Motivace osob obtížně integrovatelných k zaměstnání osvětová kampaň, úprava legislativního prostředí (např. OZP souběh částečného invalidního důchodu a ostatních příjmů, změna zákona o pomoci v hmotné nouzi). 5) Spolupráce s SSZ a úřady práce na uplatňovaní výkonu pracovní rehabilitace dle 67 zákona o zaměstnanosti v praxi OZP, MPSV, SSZ MPSV, SSZ, ÚP Koordinace mediálních kampaní Jednotlivé projekty budou informovat ostatní o chystaných akcích (forum.esfcr.cz nebo em) Manuál a metodiky pracovní rehabilitace průběžně Průběžné zasílání dokumentů mezi projekty + konkrétní termíny přípravy manuálu doplní pan Petermann Národní tématická síť A, NGO František Petermann + připomínky od všech členů (SONS, Slezská diakonie ) 6) Vytvoření společné publikace příkladů dobrých praxí pro zaměstnavatele (s důrazem na přidanou hodnotu) Zaměstnavatelé, hospodářské komory, ÚP Rozšíření přílohy připravené pro HN, zastoupení všech projektů bez ohledu na cílovou skupinu Říjen 2007 NRZP + SONS odpovědní za koordinaci 7) Zvýšení informovanosti zaměstnavatelů o možnost zaměstnávání osob obtížně integrovatelných Zaměstnavatelé, hospodářské komory, ÚP Informační materiály, mediální kampaň, tématické semináře Bod bude plněn individuální činností jednotlivých projektů, nad rámec toho bude probíhat průběžná výměna připravených materiálů a získaných zkušeností Národní tématická síť A, NGO

10 8) Iniciovat novelu Zákona o zaměstnanosti, kde by podporované zaměstnávání bylo jasně definované jako jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti MPSV, SSZ zpracovaný a předložený návrh novely zákona (bude specifikováno na dubnovém jednání NTS) Česká unie pro podporované zaměstnávání, agentury pro PZ, + podpora NTS Analyzovat dopad rozšíření pracovní rehabilitace v rámci zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. o skupinu osob sociálně znevýhodněných MPSV, Parlament, Senát Analýza dopadu rozšíření pracovní rehabilitace v rámci zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. o skupinu osob sociálně znevýhodněných Rok 2007 Hynek Bečvář