Hodnocení mainstreamingové strategie Národní tématické sítě A

Transkript

1 Program Iniciativy Společenství EQUAL Hodnocení mainstreamingové strategie Národní tématické sítě A ZLEPŠOVÁNÍ PŘÍSTUPU A NÁVRATU NA TRH PRÁCE PRO OSOBY OBTÍŽNĚ INTEGROVATELNÉ Praha, listopad 2008 Zprávu v rámci projektu Zajištění činnosti NTS CIP EQUAL zpracoval Ing. Petr Víšek. Zpráva byla redakčně upravena řídicím orgánem CIP EQUAL (MPSV, odbor 72). Program Iniciativy Společenství EQUAL je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky.

2 Obsah: Úvod Mainstreamingová strategie Klíčové prvky strategie výstupy a jejich využití Závěry a doporučení Seznam využitých informačních zdrojů... 16

3 Úvod Cílem zprávy je zhodnotit celkově aktivity realizované v národní tematické síti A, zaměření jejich produktů, koncepci mainstreamingové strategie a vyjádřit stanovisko k dalšímu pokračování takto vymezené sítě. 3

4 1. Mainstreamingová strategie informace o NTS A Národní tematická síť A propojila nestátní neziskové organizace s odborníky na integraci sociálně znevýhodněných skupin a zástupce veřejného i podnikatelského sektoru. Cílem této sítě bylo realizovat projekty, které obsahovaly analýzy situace, zpracování návrhů na nástroje a řešení, jejich ověření a zpracování produktů pro opakované použití a meanstreamingové strategie. V rámci NTS A byly jednotlivými subjekty a rozvojovými partnerstvími realizovány následující projekty: Projekt Integrované poradny. Vznikl za spolupráce tří partnerů: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., Charitního sdružení Děčín, o.s. a PRAEMIE, k.s. Klienti procházeli třemi fázemi, neprofesním školením, individuálním poradenstvím pro karieru a případně občanským poradenstvím a pracovní praxí. Projekt končil zařazením klienta na trh práce nebo vypracováním kariérního plánu. Projekt Komunitní centrum Českého Švýcarska. Cílem tohoto projektu bylo podpořit prostřednictvím komunitního centra osoby znevýhodněné při vstupu na regulérní trh práce. Aktivity: dlouhodobé rekvalifikační moduly, další vzdělávání s hlídáním dětí, poradenské centrum pro podnikatele, JOB poradna, služba podporovaného zaměstnávání, asistence. Na projektu se podílelo město Krásná Lípa, České Švýcarsko o.p.s., Úřad práce Děčín, Agentrura Pondělí, o.s.. Projekty S.U.P.P a S.U.P.R realizovalo o.s. Rytmus a navazovaly na projekt Podporované zaměstnání pro sociálně odpovědné firmy. Projekt obsahoval uspořádání soutěže Stejná šance- zaměstnavatel 2008, provoz portálu organizace seminářů pro zaměstnavatele, provedení auditů příležitostí pro podporované zaměstnání ve firmách a organizací Job klubů. 4

5 Projekt Šance realizovalo Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o.s. Jeho cílem bylo pomoci lidem, kteří po propuštění z výkonu trestu velmi obtížně hledají nové zaměstnání a sociální stabilitu a suverenitu. Projekt obsahoval individuální práci s klienty, motivační programy, odborné kurzy, rekvalifikační kurzy a náborové akce zaměstnavatelů. Projekt TYFLOEMPLOYABILITY realizovala Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých v ČR a na plnění aktivit se podílelo ve třech krajích 9 partnerů. Projekt reagoval na situaci, že až 70% nevidomých je nezaměstnaných. V rámci projektu byli potenciální zaměstnavatelé informováni o kompetencích a dovednostech nevidomých a slabozrakých lidí a byly poskytovány komplexní služby klientům. Projekt Rehabilitace-aktivace-práce (EDOST,s.r.o.) připravil soubor nástrojů, které realizují moderní evropský trend neoceňovat pracovní neschopnost u osob se zdravotním postižením, ale objektivně měřit zbylou pracovní schopnost a cestou pozitivní pracovní rekomandace pomoci klientu najít nové pracovní uplatnění. Tento přístup je třeba dále intenzivně prezentovat a prosazovat. V rámci produktu byly zpracovány metodické pomůcky pro další využití. Projekt Posílení postavení zdravotně postižených na území Prahy, realizovaný Národní radou zdravotně postižených představil webový portál, jehož hlavní částí je tržiště pracovních příležitostí, kde mohou inzerovat obě strany procesu - zájemci z řad zdravotně postižených a zaměstnavatelé. Každý pak může konkrétně specifikovat své možnosti a své potřeby. Slezská diakonie realizovala široce propracovaný projekt Od 8mi do 4 a v praxi ověřený Set integračního programu pro osoby bez přístřeší, který obsahuje bloky bydlení s asistencí, práce a asistencí a učení s asistencí s propracovanou doprovodnou dokumentací a manuálů. Potvrzuje, že cílem azylové péče není poskytnout střechu nad hlavou, ale poskytnutí střechy nad hlavou je prostředkem k pomoci naučit se samostatně žít a pracovat. Dokládá potřebu komplexnosti a návaznosti aktivit od práce streetworkera až po získání vlastního bytu. 5

6 Projekt Mikrobus Romské středisko DROM,Brno provedl analýzu situace, pokud jde o sociálně ekonomické postavení cílových skupin ve sledovaných regionech a jejich ekonomické strategie. Výsledkem byl vzdělávací modul a metodická příručka pro poradce pro zaměstnanost, přičemž oba tyto produkty jsou charakteristické komplexním tematickým obsahem. V rámci projektu byli v sedmi lokalitách čtyř krajů ČR zavedeni poradci pro zaměstnanost Posledním projektem byl Projekt Karavana, jehož výstupem byla Metodická příručka pro vedení vzdělávacích kurzů pro sluchově postižené, kterou představil TROAS, s.r.o. Záměrem produktu je vytvořit nástroje k vyškolení sluchově postižených v počítačové grafice. Obsahuje zejména metodickou příručku, slovník počítačové grafiky ve znakové řeči a další. Je jedním z dokladů potvrzujících jak může výpočetní technika překonávat komunikační bariéry a vést k získání kvalifikovaného zaměstnání. Pokud jde o šíření a prosazování jednotlivých výstupů projektů na národní úrovni (vertikální mainstreaming), projekty vybraly adekvátní adresáty a dostatečně vysvětlily a odůvodnily proč by je měly výstupy zajímat. V některých případech byl výběr adresátů velmi podrobný a byl velmi přesně strukturován podle kompetencí jednotlivých orgánů státní správy, samosprávy a zájmových oblastí působení neziskových organizací. Zdůvodnění byla adekvátní zjištěným problémům i výstupům, které je dále třeba řešit. To dokládá velmi precizní znalosti jednotlivých tematických oblastí a jejich kompetenčního i právního zázemí. Je to výsledkem jak analytických aktivit realizovaných na počátku prací, tak i příznivým důsledkem intenzivní spolupráce uvnitř rozvojových partnerství. Cílovými skupinami mainstreamingových výstupů byly centrální orgány zákonodárné a výkonné, zejm. MPSV, MF, Parlament na jedné straně a zaměstnavatelé, hospodářské komory a úřady práce na straně druhé. 6

7 Hodnocení plnění mainstreamingové strategie NTS A Pokud jde o hodnocení plnění hlavních cílů mainstreamingové strategie NTS A, tj. společných cílů projektů, které byly stanoveny jako hlavní cíle na úrovni celé NTS, je třeba ho rozdělit do dvou pohledů. Jde o identifikaci aktivit subjektů, které realizovaly samotné projekty a jejich zhodnocení, a konstatování o využití těchto výstupů v aktivitách a rozhodnutích decizních a dalších subjektů, od nichž bylo možné očekávat reakci, tj. realizaci příslušných legislativních a dalších opatření. Pokud jde o jednotlivé oblasti zájmů je možné konstatovat následující: Byl splněn záměr zpracovat Analýzu možnosti pro změnu současné legislativy s cílem zřídit rehabilitační fond, ve kterém by se shromažďovaly finanční prostředky na podporu zaměstnávání a pracovní rehabilitace OZP. Tato analýza byla vytvořena a byla prezentována cílovým skupinám, kterými bylo MPSV, MF ČR a obě komory parlamentu ČR. Kromě bohatých diskusí ohledně dané problematiky během setkání NTS A, kde byli přítomni i zástupci MPSV (viz zápisy ze dne a ), rozvojové partnerství NTS A Národní rada zdravotních postižených (NRZP) pořádala mezinárodní konferenci ( ), na které byl vyhrazen prostor i pro problematiku rehabilitačního fondu. Konference se zúčastnili: bývalý ministr práce a sociálních věcí, ing. Zdeněk Škromach a současný ministr RNDr. Petr Nečas. Z ministerstva financí nebyl přítomný žádný zástupce, bylo však posláno zamítavé stanovisko ohledně zřízení takového fondu. MPSV se vyjádřilo, že s rehabilitačními fondy nejsou dlouhodobě dobré zkušenosti, a že odvody získané podle 81 zákona o zaměstnanosti tvoří pouze část finančních prostředků, které jsou vynakládány na podporu zaměstnávání a pracovní rehabilitaci OZP a nevytvořily by tudíž dostatečné prostředky. Dále také se v daném období uskutečnilo vystoupení pana Krásy v diskusi na téma rehabilitačního fondu s ing. Zdeňkem Škromachem a RNDr. Petrem Nečasem v televizním programu ČT24 (viz zápis z NTS A ze dne ). Stejně tak byly realizovány aktivity související s přípravou antidiskriminačního zákona, kde šlo o podporu zachování opatření plnění povinného podílu 7

8 zaměstnávání OZP. Tato aktivita byla určena opět MPSV a Parlamentu ČR a záměr byl realizován mimo jiné publikací článku v příloze Hospodářských novin. Projednávání antidiskriminačního zákona bylo, jak se ukázalo, zvlášť problematické, přičemž řada výstupů projektu NTS A měla povahu určité ochrany vybraných skupin. A navíc existují určité zkušenosti, že zvýšená ochrana může být kontraproduktivní. Dotyčný bod 2 mainstreamingové strategie byl diskutován zejména na setkání dne 10. ledna 2007, kde se přítomní dohodli, že bude vhodné informovat veřejnost o výhodách zachování současného Quota systému. Na základě této dohody byly ve spolupráci pí Miškovské a p. Kocánka shromážděny podklady od partnerů, ze kterých byl pak sestaven článek a za pomoci pí Davidové z Oddělení koncepce, koordinace a finančního řízení MPSV, byl zveřejněn v příloze měsíčníku Dotace v prosinci Ve zmíněném článku byla stručně představena NTS A, vyhodnocení dotazníků k zaměstnávání osob se zdravotním postižením realizovaných NRZP, projekt od 8 do 4 a příklady úspěšně zaměstnaných klientů v rámci projektů: Slezské diakonie; Drom romského střediska; města Krásná Lípa a Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR. Problematika antidiskriminačního zákona byla projednávána v rámci setkání NTS A. Vzhledem k tomu, že se jednalo o společný bod s problematikou zachování Quota systému bod č. 2 mainstreamingové strategie, nebyla daná otázka spojená s konkrétním výsledkem. Nepodařilo se splnit návrhy na prosazení diverzifikace systému podpory v zaměstnávání osob obtížně integrovatelných podle míry znevýhodnění. Tento záměr bude uplatňován v rámci dalších aktivit projektů České unie pro podporované zaměstnání. V průběhu naplňování tohoto bodu mainstreamingové strategie se ukázalo, že uchopení daného problému je ve skutečnosti obtížnější než se původně jevilo. Rozvojová partnerství NTS A se shodla, že by při prosazení diverzifikace systému podpory dle míry znevýhodnění bylo potřebné vytvořit dostatečně velké množství nástrojů, které by byly individualizované dle potřeb a situace jednotlivých osob s postižením. Vzhledem k náplni práce organizace Rytmus, o.s. a plánovaných činností do budoucna bude daný bod mainstreamingové strategie řešen v rámci jejich dalších projektů. 8

9 Návrhy na zvýšení motivace osob obtížně integrovatelných na trhu práce osvětová kampaň, popř. úprava legislativního prostředí se nerealizoval formou jednotného výstupu na úrovni NTS A, ale samostatnými aktivitami jednotlivých projektů NTS A a je případně k dispozici u jejich produktů, např. NRZP (viz příslušná část zprávy). Tyto aktivity byly směřovány na OZP, MPSV a SSZ. Splněny byly i proponované aktivity pokud jde o spolupráci se SSZ a úřady práce na uplatňování výkonu pracovní rehabilitace podle 67 Zákona o zaměstnanosti v praxi. Byl zpracován manuál a vytvořeny metodiky pracovní rehabilitace a jsou k dispozici na webových stránkách příjemce EDOST, který v této oblasti navázal spolupráci jak se SSZ, tak s ÚP. K zaměstnavatelům, hospodářským komorám a úřadům práce byl směrován záměr vytvořit společnou publikaci příkladů dobrých praxí s důrazem na přidanou hodnotu. Tato příručka byla vytvořena pro závěrečnou konferenci a tam představena. Téže cílové skupině byl směrován záměr zvýšit informovanost zaměstnavatelů o možnosti zaměstnávání osob obtížně integrovatelných. Tento záměr byl naplněn průběžnými aktivitami jednotlivých projektů a jejich produkty (viz příslušná část zprávy). Cílové skupině MPSV a SSZ byl zaměřen záměr iniciovat novelu zákona o zaměstnanosti, kde by bylo podporované zaměstnávání jasně definované jako jeden z nástrojů politiky zaměstnanosti. Tohoto cíle nebylo dosaženo. Iniciativu v dané oblasti vyvíjela Česká unie pro podporované zaměstnávání a Agentury pro podporované zaměstnávání. Na setkání NTS A dne pí Bajerová (Rytmus o.s.) informovala přítomné zástupce NTS A o nadále probíhajících jednáních a lobbing příjemce Rytmus o.s. o změně legislativní úpravy. Cílem jejich kroků bylo sladění zákona o sociálních službách a zákona o zaměstnanosti. Pí Bajerová vyzvala členy NTS A k zaslání konkrétních příkladů nefunkčnosti výše zmíněných zákonů, aby tyto mohl Rytmus, o.s., použít na schůzce se zástupci MPSV, která se měla uskutečnit v červnu Vzhledem k tomu, že dalších setkání NTS A se již účastnil jiný zástupce organizace Rytmus, o.s. a nepodařílo se zajistit předání relevantních informací, nebyl tento bod mainstreamingové strategie dále rozvíjen. 9

10 Stejně tak se nepodařilo analyzovat dopad rozšíření pracovní rehabilitace v rámci zákona o zaměstnanosti o skupinu osob sociálně znevýhodněných. Tato aktivita byla směřována na MPSV a Parlament ČR. Daný bod byl do mainstreamingové strategie na základě návrhu pana Bečváře z Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Pan Bečvář byl také ustanoven za odpovědného pro realizaci daného bodu mainstreamingové strategie. Jelikož se více setkání NTS A neúčastnil (bylo nám sděleno, že se účastní setkání jiné tematické sítě, která se danou problematikou zabývala NTS F), nebyl daný bod splněn. Závěr Většina aktivit mainstreamingové strategie NTS A byla subjekty, jež si je proponovaly, splněny. V těch případech, kdy ovšem směřovaly k legislativním změnám, zůstaly ve značné části v podobě návrhů a doporučení. Jak vyplývá z předchozího textu byly tyto návrhy zpracovány jednotlivými rozvojovými partnerstvími a byly různými formami prezentovány a předány tvůrcům politik, tj. především MPSV. To je dáno řadou faktorů. Legislativní proces v České republice od vytvoření věcného záměru k přijetí zákona a účinnosti zákona trvá 2 až 3 roky, v tvorbě a novelizacích právních norem se uplatňují zájmy více subjektů a často jde o zájmy rozdílné. Lze vyslovit názor, že základní záměr mainstreamingové strategie NTS A pokud jde o pomoc skupinám obtížně integrovatelným na trhu práce, byl splněn a byly vypracovány příslušné návrhy, a ty jsou nyní zákonodárcům a decizním orgánům k dispozici. Je předmětem dalších jednání, jak a zda budou využity. 10

11 2. Klíčové prvky strategie výstupy a jejich využití Pro úspěšný mainstreaming je důležité, že produkty přicházejí s novými řešeními, včetně uplatnění moderních evropských trendů, a že jsou na vysoké profesionální úrovni. Je zjevné, že na komplexnost přístupů k řešení měla pozitivní vliv široká partnerství. relevance k existujícím problémům a potřebám v dané oblasti Všechny produkty NTS A řešily závažný sociálně ekonomický problém totiž problém nezaměstnanosti a především podporu osob, které mají ztížený přístup na trh práce. To je zcela aktuální záležitost a je předmětem zájmu všech evropských zemí. Produkty NTS A mají hluboký humánní obsah. Jejich cílem je vrátit člověka s handicapem, prostřednictvím práce do stavu sociální suverenity. Tyto aktivity jsou považovány za mimořádně významné také v boji proti chudobě i pokud jde o lidská práva a problém diskriminace. Je známo, že skupiny beneficiantů NTS A se vyznačují významně vyšší mírou nezaměstnanosti, než ostatní skupiny obyvatel. soulad s aktuálním vývojem v politikách a legislativě ČR/EU k dané problematice Zásadní úsilí boje proti chudobě, snižování nezaměstnanosti a podpora osob se ztíženým přístupem na trh práce je nominální součástí politiky EU i České republiky a jejich základní principy, programy a řešení jsou obsaženy v Evropské sociální chartě, Lisabonské strategii, a pokud jde o Česko pak zejména v zákonu o zaměstnanosti, Národním plánu sociálního začleňování a dalších. silné a slabé stránky Vymezení slabých a silných stránek mainstreamingové strategie NTS A představuje určitý metodologický problém. Silné a slabé stránky se vzájemně logicky determinují. Silnými stránkami jsou: 11

12 důsledné přesné zacílení jednotlivých projektů na cílové skupiny a jejich beneficianty provedení analýz jejich situace hledání, nalezení a vyzkoušení nových nástrojů jejich zpracování do opakovaně použitelných produktů široká rozvojová partnerství a vysoká profesionalita aktivit reflektování vývoje politik sdílení zahraničních zkušeností a know how skutečnost, že realizátoři jednotlivých projektů, ve snaze řešit komplexně daný problém, přesáhli resortní popř. kompetenční vymezení a propojili aktivity neziskových organizací, samosprávných obcí, úřadů práce, odborných pracovišť, zaměstnavatelských organizací a potvrdili tak nezbytnost a ověřili i reálnou možnost takové spolupráce. Pokud jde o slabé stránky problém spočíval v tom, že i když existovalo společné širší tematické zaměření NTS A na osoby obtížně umístitelné na trhu práce, a dokonce i možní uživatelé výstupů aktivit byli shodní (úřady práce, zaměstnavatelé, veřejná správa) charakteristika a výchozí problémy jednotlivých cílových skupin znevýhodněnýchbyly velmi odlišné. To znesnadňovalo vnitřní výměnu použitelných zkušeností. Například zkušenosti z podpory zaměstnávání příslušníků romského etnika a posilování postavení zdravotně postižených na trhu práce nebyly vzájemně použitelné. Nejde v pravém slova smyslu o slabou stránku, ale o získanou zkušenost. Jednalo se v podstatě o tři skupiny osob, které měly z aktivit rozvojových partnerství tematické sítě A prospěch. První skupinu tvoří osoby bez přístřeší, případně osoby propuštěné z výkonu trestu. Druhou skupinu jsou nezaměstnaní z vyloučených lokalit, zejména příslušníci romského etnika, třetí skupinu osoby obecně znevýhodněné s řadou handicapů a poslední skupinu osoby se zdravotním postižením. I tato skupina však je velmi diferencována. Zatímco dva projekty se zabývaly obecně procesem přechodu do invalidity a pracovní rehabilitací, další projekt se týkal problematikou posílení postavení osob se zdravotním postižením, a dva projekty se zabývaly přímo konkrétními specifickými skupinami těchto osob, totiž 12

13 neslyšících a nevidomých. Každá z výše uvedených skupin má v zásadě zcela odlišné problémy vnitřní i vnější, pro které má ztížený přístup na trh práce. Tato skutečnost (různost a specifika jednotlivých znevýhodněných cílových skupin), a to i přes to, že se většiny členů NTS A v zásadě shodla na užším zaměření této sítě především na řešení problematiky zaměstnávání zdravotně postižených (většina projektů měla právě tuto cílovou skupinu), do určité míry ztěžovala naplňování základního cíle NTS, tj. sdílet zkušenosti a prosazovat společně změny do politik a praxe, sdílet know-how a vzájemně se učit, a to i v situaci, kdy produkty byly velmi kvalitní, reagovaly však (zcela správně) na konkrétní situaci v předmětné oblasti. Zmíněná shodnost potenciálních uživatelů výstupů sítě (zejména úřadů práce a zaměstnavatelů) by mohla vést k bizarní situaci, že by každý z realizátorů projektů a aktivit navštěvoval samostatně stejné subjekty a lobboval každý za svou konkrétní skupinu beneficiantů. V rámci některých validačních jednání byla diskutována otázka zda nutnost spolupráce se samosprávou jako nevyhnutelné podmínky úspěšnosti produktu (šlo o poskytnutí bytu v rámci komplexní azylové péče jako konečného řešení) je či není slabou stránkou. Konsens vedl spíše k názoru, že to slabou stránkou není, je to podmínkou, která je správná a samosprávné orgány, v jejichž kompetenci je bytová politika, musí jednou takovou podmínku akceptovat. Stejně tak nebyl akceptován názor, že realizovat může některé produkty jen nestátní sektor. Osoby handicapované na trhu práce jsou v nevýhodné pozici za jakékoliv úrovně nezaměstnanosti. Je-li její úroveň vysoká jsou vystaveni velké konkurenci, a každý handicap je znevýhodňuje. Je-li nízká, pak skutečnost, že jsou (ještě) nezaměstnaní naznačuje přítomnost více handicapů a zpravidla jejich kumulaci. Na řešení jejich problémů nestačí již standardní nástroje, možnosti a pravidla státní aktivní politiky zaměstnanosti, ale k řešení problémů potřebují individuální, komplexní a motivovanou pomoc. Tu může poskytnout zejména, ale spíše pouze, právě nestátní sektor. To v zásadě podtrhují jak zkušenosti z jednotlivých projektů tak i reakce příjemců (adresátů) vertikální mainstreamingové strategie, kteří upozorňují na legislativní a ekonomické limity. 13

14 V tomto pohledu lze diskutovat, zda je slabou stránkou, že některé projekty se, pokud jde o beneficianty, týkaly relativně malých skupin a zpracování opakovaného řešení by vyžadovalo velkou spádovou oblast například kraj nebo celý stát. Jde o neslyšící se zájmem o počítačovou grafiku či nevidomé. Srovnání s již existujícími způsoby řešení a plánované způsoby šíření a dalšího využití (kdo a jakým způsobem je může využít) V zásadě lze konstatovat několik způsobů vztahu nových řešení obsažených v projektech se stávajícími řešeními a praktikami: Prvním řešením je uplatnění již známých postupů (metod poradenství, sociální práce, výchovných a vzdělávacích aktivit) pro podporu velmi přesně vymezené skupiny, s respektováním jejich specifik a ověření jejich účinnosti. (Například projekt Mikrobus ) Druhým řešením je uplatnění již známých praktik a postupů v důsledně komplexním pojetí. Právě ona komplexnost zabezpečující návaznost aktivit až k úspěšnému konci je přidanou hodnotu, která účinnost dosavadních aktivit multiplikuje a z podpůrných aktivit vytváří nepřerušený proces.(například Projekt od 8 do 4 ) Třetím řešením je přenesení zahraničního know how do podoby v Česku použitelných nástrojů řešení problému. (Například projekt Rehabilitace, aktivace, práce ) Čtvrtým řešením je vytvoření zcela nových nástrojů, metod, praktik apod. (Například projekt Karavana ) Pro širší uplatnění těchto produktů velmi přispěje i fakt, že byla vytvořena řada nástrojů jako jsou manuály, metodiky, dokumentace pro příští uživatele, webové portály, filmy, rozhlasové spoty, CD ROMy a další. Pokud jde o otázku, kdo může produkty využít, je třeba opět připomenout určitou problematičnost vnitřní strukturovanost - jednotlivých skupin beneficiantů NTS A. Každá z těchto skupin je předmětem zájmu samostatné linie potencionálních uživatelů, nejčastěji neziskových organizací, které jsou oborově relativně přesně vymezeny (až na vrcholné organizace, jako jsou Charita, Diakonie, Armáda spásy apod. ) 14

15 3. Závěry a doporučení Celková aktivita NTS A, respektive jejich účastníků přinesla řadu velmi přínosných a užitečných produktů. Účastníci NTS A se netajili dvojí zkušeností. První, že práce byla velmi náročná a druhou, že se hodně naučili. Obě tyto zkušenosti všichni akceptovali jako velmi pozitivní. Zkušenosti z činnosti Národní tematické síťě A ukázaly, že tematické vymezení, jakkoliv jednoznačné, přineslo určité komplikace. To se ukázalo jak v průběhu činnost, tak nakonec i v závěrečné diskusi členů sítě na závěrečném jednání NTS dne 25. června Proto se dospělo k závěru, že by tato vymezená tematická síť neměla v rámci OP LZZ v období v takovém vymezení nadále pokračovat a projekty určené různým skupinám beneficiantů by měly být začleněny do ostatních národních tematických sítí, podle jejich povahy. (Např. vzdělávání, sociální ekonomika apod.). Možnost efektivního síťování v rámci OP LLZ se však považuje za velmi přínosnou, s tím, že bude třeba přesněji či úžeji volit společná témata. Bližší tematické vymezení by bylo možné realizovat i v rámci mezinárodní spolupráce. Je třeba uvést i další fenomén, a to je význam realizovaných produktů a získané zkušenosti pro nestátní neziskový sektor. Nezaměstnanost tzv. obtížně umístitelných skupin je paradoxně za jakékoliv úrovně míry nezaměstnanosti závažným problémem. Při vysoké nezaměstnanosti jsou tyto skupiny vystaveny větší konkurenci na trhu práce ve svůj neprospěch, protože je znevýhodňuje každý i dílčí handicap. Čím nižší je ale nezaměstnanost, tím více je třeba na straně nezaměstnaných překonávat handicapů. Tyto handicapy se zpravidla kumulují a k jejich překonání je potřebí soustavná, komplexní a především individuální práce. Práce, která zpravidla přesahuje kompetenční (resortní) vymezení činnosti jednotlivých orgánů veřejné správy, centrálních orgánů a jejich legislativní zázemí. To se projevuje i v reakcích subjektů oslovených v rámci mainstreamingových aktivit. Poukazují na svoje aktivity a jejich věcné, právní i ekonomické limity. Je patrné, že potřebná podpora těchto osob jde nad rámec standardních nástrojů a metod aktivní politiky zaměstnanosti a stává se významným teritoriem pro činnost nestátních subjektů. 15

16 4. Seznam využitých informačních zdrojů Hodnocení průřezové skupiny NTS Integrace osob ze sociálně vyloučených lokalit ( ) Hodnocení mainstreamingových strategií projektů zařazených do NTS A ( ) Zápis z jednání NTS A dne 25.června 2008 v budově Vysoké školy ekonomické v Praze Účast na validaci produktu Karavana Troas Účast na validaci produktu Od 8mi do4 Slezská diakonie Účast na validaci produktu a závěrečné konferenci Mikrobus, Drom-romské středisko Národní akční plán sociálního začleňování Evropská sociální charta Lisabonská strategie 16