Výroční zpráva za rok 2006

Transkript

1 Výroční zpráva za rok 2006

2 Vybrané ukazatele (dle IFRS) 2006 Tržby (mil. Kč) EBITDA (mil. Kč) 911 Provozní zisk (mil. Kč) 655 Zisk před zdaněním (mil. Kč) 648 Zisk po zdanění (mil. Kč) 484 Investice (mil. Kč) 230 Zaměstnanci (průměrný přepočtený stav) 415 Rozdělení Společnosti V souvislosti s požadavky Evropské unie a novely energetického zákona došlo k 1. lednu 2007 k rozdělení Společnosti. Nyní po tzv. unbundlingu samostatně a nezávisle podnikají jako regionální plynárenská společnost Severočeská plynárenská, a.s., a provozovatel distribuční soustavy SČP Net, s.r.o. Je tak splněna povinnost oddělení činností spojených s obchodem od přepravy zemního plynu. Použité zkratky a.s. akciová společnost MO maloodběratel AG Aktiengesellschaft (akciová společnost) PM předávací místo s.r.o. společnost s ručením omezeným RS regulační stanice IČ identifikační číslo NTL nízkotlak DPH daň z přidané hodnoty (označení tlakové úrovně do 5 kpa) CAS české účetní standardy STL středotlak IFRS mezinárodní účetní standardy (označení tlakové úrovně do 0,4 MPa) CNG stlačený zemní plyn VTL vysokotlak ERÚ Energetický regulační úřad (označení tlakové úrovně do 4 MPa) DOM domácnost SČP Severočeská plynárenská, a.s. Termínem Společnost se v textu zkracuje název Severočeská plynárenská, a.s.

3 Obsah 1. Úvodní slovo předsedy představenstva Zpráva dozorčí rady o kontrolní činnosti v roce Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti Společnosti a stavu jejího majetku v roce Ekonomické výsledky Obchod se zemním plynem Obchodní, marketingové a komunikační aktivity Distribuce zemního plynu Lidské zdroje Informační technologie Ochrana životního prostředí Následné události Výhled Finanční část Účetní závěrka Příloha účetní závěrky Výrok auditora Výrok auditora k účetní závěrce Výrok auditora k výroční zprávě a zprávě o vztazích mezi propojenými osobami Zpráva představenstva společnosti Severočeská plynárenská, a.s., o vztazích mezi propojenými osobami k 31. prosinci

4 Ještěd. Nejvyšší bod Ještědsko-kozákovského hřebenu (1012 m n. m.). Zhruba 7 km od Liberce. Z vyhaslé sopky je nádherný rozhled po širém kraji Jizerské a Lužické hory, Krkonoše, výjimečně prý i Králický Sněžník či petřínská rozhledna v Praze. Může za to i drsné klima, které nedovolilo, aby vrchol Ještědu zarostl stromy. Zato byl vrchol zabydlen přízraky z pověstí: trojice ďáblů, divoká smečka vedená nočním lovcem, ale také majestátný Děd Ještěd s kloboukem a plnovousem, dobrý duch hory, který se měl objevit, kdyby bylo nejhůř. 4

5 5

6 1. Úvodní slovo předsedy představenstva Vážení akcionáři, kolegyně, kolegové, dámy a pánové, rok 2006 přinesl Severočeské plynárenské, a.s., mnoho změn. V jeho průběhu jsme se připravovali na právní oddělení obchodu se zemním plynem od jeho distribuce (unbundling), abychom tak splnili požadavky evropské a české legislativy. Představenstvo Společnosti již v srpnu 2005 začalo s řadou strategických studií a následných realizačních opatření, aby těmto požadavkům vyhovělo včas a v souladu se zákonem. K tomu patřilo mimo jiné stanovení metody oddělení obchodních a distribučních aktivit formou věcného vkladu části podniku. Tento postup byl Energetickým regulačním úřadem odsouhlasen již na počátku roku Rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady Společnosti byla dne 31. října 2006 schválena realizace unbundlingu formou vkladu části podniku Severočeská plynárenská, a.s., do její dceřiné společnosti SČP Net, s.r.o. Splnění této zákonné povinnosti bylo pro Společnost velmi důležité. Uplynulý rok se rovněž nesl ve znamení druhé vlny otevírání trhu. Sbírali jsme zkušenosti při jednání s oprávněnými zákazníky, tentokrát již také z kategorie maloodběratelů. Připravovali jsme se na třetí, závěrečnou část procesu liberalizace trhu se zemním plynem, ke kterému dochází se vstupem do roku K významné změně došlo také v akcionářské struktuře. Na žádost hlavního akcionáře, společnosti RWE Gas International B.V., byla na den 14. srpna 2006 svolána mimořádná valná hromada Společnosti, která v souladu se zákonem schválila přechod akcií Společnosti ve vlastnictví ostatních akcionářů na hlavního akcionáře. Dne 13. října 2006 se RWE Gas International B.V. stala jediným akcionářem Společnosti. Jsme si vědomi toho, že se četné změny dotkly všech oblastí našeho podnikání. Vyžádaly si vyšší odborné i časové nasazení každého zaměstnance. S potěšením můžeme konstatovat, že jsme tuto zatěžkávací zkoušku složili na výbornou. Máme za sebou rok, ve kterém jsme dosáhli nejlepšího hospodářského výsledku v historii Společnosti. Beze zbytku jsme také splnili svůj dlouhodobý strategický cíl, jímž je spolehlivá a bezpečná dodávka zemního plynu našim zákazníkům. Dovolte mi jménem představenstva poděkovat našim zákazníkům, akcionářům a obchodním partnerům za důvěru a podporu, kterou nám věnovali v roce Velký dík patří také všem zaměstnancům za jejich úsilí a profesionalitu, s níž zvládli veškeré složité úkoly a přispěli tak k jednoznačnému úspěchu Společnosti. Ing. Roman Budinský předseda představenstva 6

7 Složení představenstva k 31. prosinci 2006 Ing. Roman Budinský předseda představenstva Datum narození: 24. července 1954 Vzdělání: České vysoké učení technické v Praze Členství v orgánech jiných společností: předseda představenstva Západočeská plynárenská, a.s., a Středočeská plynárenská, a.s., prezident České plynárenské unie, člen správní rady Komunitní nadace Euroregionu Labe, člen správní rady Univerzity J. E. Purkyně Ústí nad Labem Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Ing. Miloslav Zaur místopředseda představenstva Datum narození: 30. listopadu 1950 Vzdělání: České vysoké učení technické v Praze Členství v orgánech jiných společností: místopředseda představenstva Západočeská plynárenská, a.s., a Středočeská plynárenská, a.s., jednatel ZČP Net, s.r.o., SČP Net, s.r.o., STP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o., JMP Net, s.r.o., a VČP Net, s.r.o. Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Dr. Werner Wetekamp člen představenstva Datum narození: 28. května 1965 Vzdělání: Universität Köln Členství v orgánech jiných společností: člen představenstva Západočeská plynárenská, a.s., a Středočeská plynárenská, a.s., člen dozorčí rady Českomoravská plynárenská, a.s. Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Ing. Miloslav Zaur s účinností od 1. ledna 2007 rezignoval na svoje členství v představenstvu Společnosti a do funkce místopředsedy představenstva byl s účinností od 1. ledna 2007 zvolen Dr. Werner Wetekamp. 7

8 2. Zpráva dozorčí rady o kontrolní činnosti v roce 2006 Dozorčí rada pracovala v roce 2006 v devítičlenném složení. Dohlížela na výkon působnosti představenstva při uskutečňování podnikatelské činnosti Společnosti a kontrolovala, zda představenstvo postupuje v souladu s obecně závaznými předpisy, stanovami a usneseními valných hromad Společnosti. Dozorčí rada jednala v roce 2006 na čtyřech řádných a pěti mimořádných zasedáních a byla vždy usnášeníschopná. Představenstvo pravidelně informovalo dozorčí radu o aktuálním dění ve Společnosti, o hospodářských výsledcích a finančním stavu Společnosti. K tomu představenstvo předkládalo písemné materiály, které byly při projednávání dozorčí radou vždy doplněny slovním komentářem členů představenstva. Kontrolní činnost dozorčí rady byla v uplynulém období zaměřena zejména na: hospodářské výsledky včetně průběžně zpřesňovaných prognóz pro rok 2006; průběh přípravy právního oddělení provozovatele distribuční soustavy od obchodníka se zemním plynem (dále jen unbundling ) ve smyslu novely zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon); přípravu valných hromad v roce 2006, a to jak řádné valné hromady, tak mimořádných valných hromad projednávajících např. vklad části podniku do dceřiné společnosti SČP Net, s.r.o., v souvislosti s unbundlingem Společnosti, vklad části podniku společnosti Českomoravská plynárenská, a.s., do Společnosti v souvislosti s odkupem plynárenských distribučních sítí, a dále na přípravu mimořádné valné hromady, která rozhodovala o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů na osobu hlavního akcionáře. Dále dozorčí rada na svém mimořádném zasedání projednala povinnou nabídku převzetí učiněnou společností RWE Gas International B.V. ostatním akcionářům Společnosti a k této nabídce se vyjádřila. Dozorčí rada konstatuje, že činnost představenstva byla vždy v souladu se stanovami a ostatními obecně závaznými předpisy. Dne 20. března 2007 přezkoumala dozorčí rada zprávu představenstva zpracovanou dle 66a odst. 9 obchodního zákoníku. K úplnosti a obsahu této zprávy neměla žádné výhrady. Na tomto zasedání dozorčí rada rovněž projednala a přezkoumala řádnou účetní závěrku Společnosti k 31. prosinci 2006, včetně auditorské zprávy a návrhu na rozdělení zisku za rok Ve shodě s auditorem dospěla dozorčí rada k závěru, že předkládaná účetní závěrka podává ve všech významných ohledech věrný a poctivý obraz finanční pozice Společnosti k 31. prosinci 2006, jejího hospodaření a peněžních toků za rok 2006 v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění přijatém Evropskou unií. 8

9 Dozorčí rada doporučuje valné hromadě řádnou účetní závěrku k 31. prosinci 2006 a návrh na rozdělení zisku za rok 2006 předkládaný představenstvem schválit. Dozorčí rada děkuje všem zaměstnancům za práci vykonanou pro Společnost v roce března 2007 Martin Friedrich Herrmann předseda dozorčí rady 9

10 Dozorčí rada Severočeské plynárenské, a.s., k 31. prosinci 2006 Dozorčí rada má devět členů. Šest z nich je voleno valnou hromadou a tři volí zaměstnanci Společnosti. Prof. Dr. Klaus Homann předseda dozorčí rady Datum narození: 27. února 1950 Vzdělání: Ruhr-Universität Bochum a Universität Essen Členství v orgánech jiných společností: jednatel RWE Transgas Net, s.r.o., RWE Energy Czech Republic, s.r.o., a RWE Transportnetz Gas GmbH, předseda dozorčí rady Západočeská plynárenská, a.s., člen dozorčí rady Středočeská plynárenská, a.s. Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Martin Friedrich Herrmann místopředseda dozorčí rady Datum narození: 3. července 1967 Vzdělání: Westfälische-Wilhelms-Universität, Münster Členství v orgánech jiných společností: místopředseda představenstva RWE Transgas, a.s., jednatel RWE Energy Czech Republic, s.r.o., předseda dozorčí rady Severomoravská plynárenská, a.s., a Východočeská plynárenská, a.s., místopředseda dozorčí rady Středočeská plynárenská, a.s., člen dozorčí rady RWE Transgas Net, s.r.o., RWE Energy Customer Services CZ, a.s., a Západočeská plynárenská, a.s. Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Dr. Ulrich Jobs člen dozorčí rady Datum narození: 20. dubna 1953 Vzdělání: Technische Universität Clausthal-Zellerfeld, obor hornictví Členství v orgánech jiných společností: předseda představenstva RWE Transgas, a.s., jednatel RWE Energy Czech Republic, s.r.o., předseda dozorčí rady Jihomoravská plynárenská, a.s., a Středočeská plynárenská, a.s., místopředseda dozorčí rady Západočeská plynárenská, a.s., člen dozorčí rady RWE Transgas Net, s.r.o. Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Thomas Merker člen dozorčí rady Datum narození: 28. listopadu 1971 Vzdělání: Friedrich-Schiller Universität, Jena, Wirtschaftswissenschaftliche Fakultät Členství v orgánech jiných společností: jednatel JMP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o., VČP Net, s.r.o., SČP Net, s.r.o., STP Net, s.r.o., ZČP Net, s.r.o. a M I P, Merker Immobiliengesellschaft, s.r.o., člen dozorčí rady Západočeská plynárenská, a.s., a Středočeská plynárenská, a.s. Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Ing. Vladimír Vurm, CSc. člen dozorčí rady Datum narození: 19. září 1946 Vzdělání: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní Členství v orgánech jiných společností: člen dozorčí rady Severomoravská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s., Západočeská plynárenská, a.s., Středočeská plynárenská, a.s., a Jihomoravská plynárenská, a.s. Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Ing. Vratislav Ludvík člen dozorčí rady Datum narození: 2. ledna 1949 Vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Praze Členství v orgánech jiných společností: člen dozorčí rady Středočeská plynárenská, a.s. Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Mgr. Jana Sieberová členka dozorčí rady Datum narození: 24. prosince 1957 Vzdělání: Univerzita Karlova Praha, Právnická fakulta Členství v orgánech jiných společností: není člen Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Ing. Radek Lábler člen dozorčí rady Datum narození: 13. července 1970 Vzdělání: Vysoké učení technické Brno Členství v orgánech jiných společností: není člen Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Ing. Petr Varinský člen dozorčí rady Datum narození: 8. dubna 1966 Vzdělání: Technická univerzita Ostrava Členství v orgánech jiných společností: není člen Jiná podnikatelská činnost: nevykonává Prof. Dr. Klaus Homann s účinností od 1. ledna 2007 rezignoval na svoje členství v dozorčí radě Společnosti a do funkce předsedy dozorčí rady byl s účinností od 1. ledna 2007 zvolen Martin Friedrich Herrmann. Thomas Merker s účinností od 1. ledna 2007 rezignoval na svoje členství v dozorčí radě Společnosti. S účinností od 1. ledna 2007 byli do funkce člena dozorčí rady zvoleni Ing. Josef Kastl a Ing. Dušan Malý. 10

11 3. Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti Společnosti a stavu jejího majetku v roce Ekonomické výsledky V roce 2006 dosáhla Společnost velmi dobrých výsledků, potvrdila tak hospodářskou stabilitu a upevnila své postavení na trhu se zemním plynem. Výnosy, náklady, zisk Hospodářský výsledek před zdaněním dosáhl za rok 2006 hodnoty Po zdanění vykázala Společnost zisk ve výši V meziročním porovnání tak došlo k nárůstu o 18,9 %, resp. o 22,5 %. Výsledky ovlivnil zejména nárůst marže z obchodu s plynem schválený ERÚ a změna účetní politiky v oblasti tvorby rezerv. Tržby z prodeje zemního plynu a ostatních aktivit zaměřených na poskytování služeb zákazníkům dosáhly objemu a zaznamenaly tak v meziročním porovnání nárůst o 26,2 %. Struktura aktiv Celková hodnota aktiv Společnosti k 31. prosinci 2006 byla , tj. v porovnání s rokem 2005, kdy byla jejich hodnota , pokles o Při snížení stavu dlouhodobého majetku o , především vlivem snižujícího se objemu pořizovaných investic, a obchodních pohledávek o stouply daňové pohledávky z DPH. Struktura pasiv Na straně pasiv došlo k nárůstu vlastního kapitálu o , a to vlivem vyššího zisku za rok Pokles naopak zaznamenaly zejména krátkodobé závazky, , vlivem poklesu závazků vůči dodavateli zemního plynu a snížením finančních závazků z využívání nižšího objemu zdrojů v rámci cash-poolingu ve skupině RWE. Investice V průběhu roku 2006 realizovala Společnost investiční akce v rámci schváleného investičního plánu. Byl pořízen majetek v celkové hodnotě Největší část, , byla investována do rozvoje a obnovy distribuční soustavy. Mezi nejvýznamnější investiční akce v loňském roce patřila rekonstrukce VTL plynovodu Vtelno-Korozluky, rekonstrukce VTL plynovodu Pateřice-Malešice, VTL RS Kokonín a výstavba plnicí stanice CNG v Ústí nad Labem v Textilní ulici. Ostatní prostředky byly použity na rekonstrukce budov, obnovu vozového parku a pořízení vybavení nezbytného k výkonu hlavní činnosti. 11

12 Všechny investiční akce byly realizovány v tuzemsku a financovány výhradně z vlastních zdrojů. Do pořízení akcií a dluhopisů jiných emitentů Společnost neinvestovala. Společnost vložila v průběhu roku 500 do základního kapitálu své dceřiné společnosti SČP Net, s.r.o. Rozsah plánovaných finančních objemů vynaložených na investice je optimalizován z hlediska potřeb a zdrojů s výhledem do roku Schválený střednědobý plán počítá zejména s investicemi do rozšíření a rekonstrukcí technologického majetku s tím, že budou pořízeny výhradně v tuzemsku. Průměrná roční výše plánovaných přírůstků majetku v letech 2007 až 2011 činí podle IFRS přibližně 248 mil. Kč. 3.2 Obchod se zemním plynem V roce 2006 se oprávněnými zákazníky stali všichni odběratelé s výjimkou domácností. Nejvýznamnějším faktorem, který ovlivnil prodej zemního plynu v uplynulém roce, byl průběh teplot, kdy velice chladné první čtvrtletí vystřídal nadprůměrně teplý podzim a zima. Ani snížení cen ve čtvrtém čtvrtletí nezabránilo poklesům prodejů v druhé polovině roku ve srovnání s rokem I přes tento teplotní vývoj se naší Společnosti podařilo prodat o 2 % zemního plynu více než v roce Oprávnění zákazníci v roce 2006 nevyužili možnosti změnit dodavatele zemního plynu. Jedním z důvodů, který ovlivnil jejich rozhodování, bylo opětovné zavedení regulace na veškeré prodejní ceny. Rok 2006 se může označit za cenově stabilní a příznivý. Prodejní ceny nejprve ve druhém čtvrtletí mírně vzrostly v průměru o 2,1 %, ve třetím čtvrtletí stagnovaly a ve čtvrtém čtvrtletí se snížily v průměru o 5,3 %. Nákup zemního plynu Nákup zemního plynu byl v roce 2006 realizován stejně jako v předešlých letech výhradně od společnosti RWE Transgas, a.s. Společnost nakoupila celkem MWh zemního plynu. Z celkového množství bylo MWh, tj. 79,46 %, nakoupeno pro oprávněné zákazníky. V porovnání s rokem 2005 vzrostla nákupní cena zemního plynu na 1 MWh o 26,5 %. V cenách byl promítnut pohyb cen komodit na burze a úpravy vyplývající z regulace cen ERÚ. Prodej zemního plynu V roce 2006 Společnost prodala svým zákazníkům celkem MWh zemního plynu. Oproti roku 2005 to znamená nárůst prodeje o MWh. Pouze u kategorie maloodběratelů byl zaznamenán meziroční pokles o MWh, což je snížení o 13,8 %. Prodej velkoodběratelům vzrostl z důvodu zvýšené výroby průmyslových zákazníků. 12

13 Nákup a prodej zemního plynu (MWh) Nákup Prodej Velkoodběratelé Maloodběratelé Domácnosti Prodej celkem Obchodní, marketingové a komunikační aktivity Zákazníci Vzhledem k vysokému stupni plynofikace v regionu severních Čech rostl počet zákazníků nízkým tempem. K 31. prosinci 2006 evidovala Společnost zákazníků, což je o 446 více než na konci roku Snížení počtu velkoodběratelů je způsobeno jejich úspornými opatřeními při spotřebě zemního plynu a následným převodem do kategorie maloodběratelů. Vývoj počtu zákazníků Velkoodběratelé Maloodběratelé Domácnosti Celkem Nové trhy Významnou rozvojovou aktivitou byla v uplynulém roce akvizice části Českomoravské plynárenské, a.s. K 1. prosinci 2006 díky této akvizici Společnost převzala 70 maloodběratelů a 744 domácností ze 6 obcí v oblasti Úštěcka. Celkový počet obcí, do nichž Společnost zajišťuje dodávku zemního plynu, je 295. Marketingové a komunikační aktivity Marketingové aktivity roku 2006 byly směrovány na přípravu k plnému otevření trhu se zemním plynem k 1. lednu Všichni zákazníci kategorie domácností byli direct mailem informováni o změnách, které nastávají, a byly jim v zákonné lhůtě 30 dní před započetím nového roku (a vyhlášením nové ceny zemního plynu) zaslány nové Obchodní podmínky. S velkoodběrateli byly sjednány nové smlouvy, reflektující podmínky otevřeného trhu. Zákazníci kategorie domácnosti byli o novinkách v plynárenství informováni prostřednictvím časopisu Žijeme na plný plyn. 13

14 Pro další zkvalitnění služeb pro zákazníky byla v červnu 2006 otevřena společná zákaznická kancelář se Skupinou ČEZ v Liberci. Zákazníci tak mohou vyřídit své záležitosti spojené s odběrem zemního plynu i elektřiny na jednom místě. Dále se rozvíjí a zkvalitňuje síť tzv. smluvních partnerů a partnerů SČP, jejímž smyslem je zajištění komplexní obsluhy zákazníků. Společnost věnuje soustavnou pozornost pozitivnímu vnímání své podnikatelské činnosti. Komunikační aktivity orientuje na pravidelné zveřejňování informací o své činnosti prostřednictvím tiskových zpráv a článků v celostátních a regionálních sdělovacích prostředcích i v odborném tisku. Snahu přispět k rozvoji regionu severních Čech dokládá podpora vybraných veřejně prospěšných aktivit a projektů v oblastech charity, školství, zdravotnictví, ekologie, kultury i sportu. Společnost věnovala na tyto účely v roce 2006 finanční dary ve výši 1,5 mil. Kč. 3.4 Distribuce zemního plynu Distribuční soustava Plynovodní soustava Společnosti byla v roce 2006 tvořena páteřními vysokotlakými plynovody v délce km, nízko- a středotlakými sítěmi v délce km a 464 regulačními stanicemi. Distribuční soustava SČP Délka VTL plynovodů (km) Délka distribuční sítě STL a NTL (km) Délka plynovodů celkem (km) Regulační stanice (ks) PM VTL STL Regulační stanice celkem (ks) Protikorozní ochrana Protikorozní ochrana je jedním z důležitých prvků ochrany distribuční sítě. Společnost v roce 2006 prováděla aktivní protikorozní ochranu na km VTL plynovodní soustavy. Díky této činnosti se prodlužuje životnost chráněných úseků distribuční soustavy a zvyšuje se bezpečnost a kvalita dodávek zemního plynu konečným zákazníkům. Měření V rámci distribuce zemního plynu zajišťovala Společnost veškeré nezbytné úkoly z oblasti měření a metrologie. Odbor měření zajistil provedení výměn měřidel, instalaci měřidel u nových zákazníků, vyřešeno bylo případů dlužníků za plyn. V roce 2006 bylo vybudováno 20 ks nových dálkových 14

15 odečtů u zákazníků v kategoriích velkoodběratelů a středních odběratelů, přičemž celkový počet dosáhl 287 ks. Úspěšně byla spuštěna do produktivního provozu aplikace internet AVE, poskytující zákazníkům s průběhovým měřením detailní informace o jejich spotřebě plynu. 3.5 Lidské zdroje Zaměstnanci V roce 2006 pokračoval proces centralizace výkonu některých činností a procesů. K 1. červnu 2006 přešli do RWE Energy Customer Services CZ, a.s., zaměstnanci odboru fakturace a k 31. prosinci 2006 zaměstnanci odboru nákupu a logistiky a zákaznického centra Společnosti. Významnou aktivitou v oblasti lidských zdrojů byla příprava na unbundling. Další organizační změny ve Společnosti probíhaly v posledním čtvrtletí a byly to především přípravy na vyčlenění části podniku do dceřiné společnosti SČP Net, s.r.o. V důsledku těchto všech organizačních změn meziročně poklesl počet zaměstnanců o 41. Vývoj počtu zaměstnanců Mzdy Do vývoje průměrné měsíční mzdy v letech významným způsobem zasáhly změny v systému odměňování a také strukturální změny ve Společnosti. To způsobilo meziroční pokles průměrné mzdy. Vývoj mezd ve Společnosti probíhal v souladu s platnou kolektivní smlouvou. Vývoj průměrné mzdy Kč Kč 15

16 Odborná příprava a rozvoj zaměstnanců Hlavní pozornost byla věnována oblasti získávání a rozvoje odborného plynárenského vzdělávání a dále jazykovému vzdělávání zaměstnanců Společnosti. Studiem při zaměstnání si zvyšovalo v roce 2006 svoji kvalifikaci 12 zaměstnanců. Celkem bylo na vzdělávání zaměstnanců v roce 2006 vynaloženo Kvalifikační struktura zaměstnanců v roce 2006 Základní vzdělání 1 % Vysokoškolské vzdělání 17 % Vyučeni 31 % Středoškolské vzdělání 51 % Sociální politika Sociální politika Společnosti vycházela především ze závazků zakotvených v kolektivní smlouvě. Valná hromada Společnosti, která se konala dne 9. května 2006, schválila příděl do sociálního fondu ve výši Tím měla Společnost v roce 2006 k dispozici pro realizaci svého sociálního programu celkem, vč. zůstatku sociálního fondu z předchozího roku, částku Tyto prostředky byly následně čerpány na poskytování sociálních výhod zaměstnanců v souladu s pravidly schválenými dozorčí radou. 3.6 Informační technologie Všechny činnosti související s informačními systémy a technologiemi zajišťovala v roce 2006 pro plynárenské společnosti skupiny RWE v ČR společnost RWE Energy Customer Services CZ, a.s. V průběhu roku 2006 pokračoval rutinní provoz systému SAP Classic a centrálního systému PM/GIS (GNOSIS). Jako jednotný komunikační kanál byl implementován nový helpdeskový systém, umožňující efektivnější poskytování služeb a zpětnou kontrolu provedených opatření. V druhém pololetí pokračoval projekt přeměny zákaznického systému OPEN SGC na systém SAP IS-U pro kategorii zákazníků MO a DOM, který byl koncem roku nasazen do produktivního provozu. Všechny informační systémy byly ke konci roku rozděleny tak, aby vyhověly legislativním požadavkům unbundlingu. 16

17 3.7 Ochrana životního prostředí Společnost svou provozní činností ovlivňuje životní prostředí jen nepatrně. Naopak, plynofikací přispívá ke snižování celkové ekologické zátěže. Rozvoj plynofikace umožňuje náhradu méně hodnotných paliv zemním plynem a tím snížení emisí a minimalizaci odpadních produktů. Ve spolupráci s externími dodavateli provádí Společnost pravidelné čtvrtletní kontroly ochrany životního prostředí ve všech svých provozovnách. O výsledcích a opatřeních jsou informováni všichni vedoucí zaměstnanci. Dále Společnost realizuje dlouhodobý program odstraňování starých ekologických zátěží z doby výroby svítiplynu na kontaminovaném území provozoven Děčín a Teplice ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí a Ministerstvem životního prostředí. Program financuje Ministerstvo financí České republiky. Každoročně je pro zaměstnance organizováno školení o chemických látkách. 3.8 Následné události Společnost se k 1. lednu 2007 rozdělila na dva právně samostatné a nezávisle fungující subjekty dle směrnice Evropské unie a novely energetického zákona. Severočeská plynárenská, a.s., od 1. ledna 2007 přestala vykonávat roli provozovatele distribuční soustavy, kterou nově převzala dceřiná společnost SČP Net, s.r.o. Od 1. ledna 2007 vstoupilo v platnost nové cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, které zákazníkům přineslo zlevnění cen. Od stejného dne byl plně otevřen trh se zemním plynem. Od 1. dubna 2007 je Energetickým regulačním úřadem ukončena regulace cen plynu. 3.9 Výhled Hlavním cílem v roce 2007 je stabilizace Společnosti po ukončení procesu unbundlingu, zejména optimalizace vnitřní struktury a vnitrofiremních procesů s cílem nadále zhodnocovat akcionářům jejich investice a zkvalitňovat poskytování služeb našim zákazníkům. Dlouhodobým záměrem Společnosti je udržení tradičně silné pozice na otevřeném trhu s plynem a posílení hodnotových partnerství přínosných pro rozvoj regionů, ve kterých Společnost působí. 17

18 Lidé na vrcholu Ještědu postupně vztyčili kříž, rozhlednu, horský hotel. Nebýt náhodného požáru v roce 1963, nevyrostl by tu unikátní hyberboloid o výšce téměř sta metrů, který dokládá, že moderní architektura se nemusí rozcházet s přírodou.»věděl jsem, že musím prodloužit horu. A dát vysílači tvar kuželu, aby se po něm smýkaly větry,«říká Karel Hubáček, který za stavbu na Ještědu dostane nejprestižnější architektonickou cenu světa Auguste Perret Award. 18

19 19

20 Finanční část Účetní závěrka ROZVAHA Rok končící 31. prosince 2006 AKTIVA 31. prosince 2006 Dlouhodobá aktiva 31. prosince 2005 Poznámka Pozemky, budovy a zařízení Nehmotná aktiva Ostatní dlouhodobá aktiva Krátkodobá aktiva Zásoby Obchodní a jiné pohledávky Ostatní daňové pohledávky Peníze a peněžní ekvivalenty Dlouhodobá aktiva držená k prodeji Aktiva celkem VLASTNÍ KAPITÁL A ZÁVAZKY Vlastní kapitál Základní kapitál Nerozdělený zisk a ostatní kapitálové fondy Dlouhodobé závazky Rezervy Ostatní dlouhodobé závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Rezervy Závazky z obchodního styku a jiné závazky Přijaté zálohy Splatná daň z příjmů Ostatní daňové závazky Ostatní finanční závazky Vlastní kapitál a závazky celkem

21 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Rok končící 31. prosince Poznámka Tržby Nakoupený plyn a ostatní služby spojené s dodávkami plynu Ostatní provozní výnosy Osobní náklady Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv Ostatní provozní náklady Provozní zisk Finanční výnosy Finanční náklady Čisté finanční náklady Zisk před zdaněním Daň z příjmů Čistý zisk Zisk na akcii (Kč/akcie) Základní Zředěný PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU Rok končící 31. prosince 2006 Základní kapitál Nerozdělený zisk a ostatní kapitálové fondy Vlastní kapitál celkem Zůstatek k 1. lednu Výplata dividend Upravený čistý zisk za období Konečný zůstatek k 31. prosinci Čistý zisk za období Ostatní pohyby Celkově vykázané výnosy a náklady za období Výplata dividend Konečný zůstatek k 31. prosinci

22 VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ Rok končící 31. prosince 2006 Peněžní toky z provozní činnosti Zisk před zdaněním Úpravy o nepeněžní operace: Poznámka Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv Změna stavu rezerv a opravných položek k finančním aktivům , 8, 12 Zisk z prodeje dlouhodobých aktiv , 23 Vyúčtované nákladové a výnosové úroky Peněžní toky z provozní činnosti před zdaněním a změnami pracovního kapitálu Změna stavu zásob Změna stavu krátkodobých pohledávek Změna stavu krátkodobých závazků , 16 Peněžní toky z provozní činnosti Přijaté úroky Vyplacené úroky Zaplacená daň z příjmů Čisté peněžní toky z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti Výdaje spojené s nabytím dlouhodobých aktiv Příjmy spojené s prodejem dlouhodobých aktiv Čisté peněžní toky z investiční činnosti Peněžní toky z finanční činnosti Vyplacené dividendy Čerpání úvěru Splacení úvěru a dlouhodobých závazků Čisté peněžní toky z finanční činnosti Peníze a peněžní ekvivalenty na začátku období Změna stavu peněz a peněžních ekvivalentů Peníze a peněžní ekvivalenty na konci období

23 4.2 Příloha účetní závěrky 1. Údaje o společnosti Severočeská plynárenská, a.s., (dále Společnost ) byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem v oddílu B, vložce 515 dne 1. ledna 1994 a její sídlo je v Ústí nad Labem, Klíšská 940, Česká republika. Identifikační číslo Společnosti je Společnost byla od roku 1995 kótována na Burze cenných papírů Praha. S účinností od 14. září 2006 došlo v souladu s 183n zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, k vyřazení cenných papírů Společnosti, ISIN CZ , z obchodování na oficiálním trhu burzy. Společnost podniká v regulovaném prostředí vyplývajícím ze zákona o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Hlavním předmětem její činnosti je distribuce plynu a obchod s plynem. Konečnou mateřskou a ovládající společností skupiny je RWE AG, se sídlem Opernplatz 1, Essen, Německo. Struktura akcionářů k 31. prosinci 2006: Název společnosti Podíl v % RWE GAS International B.V. 100 Celkem Účetní pravidla Základní účetní pravidla aplikovaná při zpracování této účetní závěrky jsou uvedena v následující části. Tato pravidla byla použita konzistentně pro všechna prezentovaná účetní období, pokud není uvedeno jinak. 2.1 Základní zásady sestavení účetní závěrky Účetní závěrka Společnosti je zpracována v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví ve znění schváleném Evropskou unií ( IFRS ) platnými k rozvahovému dni. Všechny Mezinárodní standardy finančního výkaznictví vydané výborem IASB a účinné k datu sestavení této konsolidované účetní závěrky prošly schvalovacím procesem Evropské komise a byly přijaty Evropskou unií s výjimkou IAS 39 Finanční nástroje: oceňování a účtování. Na základě rozhodnutí Výboru pro účetnictví přijala Evropská komise rozhodnutí č. 2086/2004, které ukládá povinnost od 1. ledna 2005 všem veřejně obchodovatelným společnostem aplikovat IAS 39 s výjimkou některých ustanovení týkajících se zajištění kmenových vkladů. K 31. prosinci 2006 Rada Evropské unie neschválila následující standardy a interpretace: IFRS 8, IFRIC 10, IFRIC 11, IFRIC

24 Následující standardy, novely a interpretace existujících standardů jsou povinné pro účetní období počínající 1. ledna 2006, ale Společnost pro ně neměla náplň nebo jejich dopad nebyl významný: Novela IAS 19, Zaměstnanecké požitky Pojistně-matematické zisky a ztráty, skupinové plány a zveřejnění (datum účinnosti 1. ledna 2006); Novela IAS 21, Čisté investice a dopady změn měnových kurzů (datum účinnosti 1. ledna 2006); Novela IAS 39, Zajištění peněžních toků ze skupinových transakcí (datum účinnosti 1. ledna 2006); Novela IAS 39, Opce na reálnou hodnotu (datum účinnosti 1. ledna 2006); Novela IAS 39 a IFRS 4, Smlouvy o poskytnutých finančních zárukách (datum účinnosti 1. ledna 2006); Novela IFRS 1, První aplikace Mezinárodních standardů finančního výkaznictví (datum účinnosti 1. ledna 2006); IFRS 6, Průzkum a vyhodnocování nerostných zdrojů (datum účinnosti 1. ledna 2006); IFRIC 4, Určení, zda smlouva obsahuje leasing (datum účinnosti 1. ledna 2006); IFRIC 5, Práva na podíly na fondech vytvořených na demontáž, ukončení provozu, uvedení do původního stavu a ekologickou likvidaci (datum účinnosti 1. ledna 2006); IFRIC 6, Závazky vznikající z působení na zvláštním trhu elektrický a elektronický odpad (datum účinnosti 1. prosince 2005). Společnost rozhodla, že nebude dříve aplikovat žádný z relevantních vydaných IFRS standardů, který ještě nevstoupil v platnost: Novela IAS 1, Novela Sestavování a zveřejňování účetní závěrky: Zveřejnění kapitálu (datum účinnosti 1. ledna 2007); IFRS 7, Finanční nástroje: Zveřejňování (datum účinnosti 1. ledna 2007); IFRIC 7, Použití metody přepracování výkazů v IAS 29 Vykazování v hyperinflačních ekonomikách (datum účinnosti 1. března 2006); IFRIC 8, Rozsah působnosti IFRS 2 (datum účinnosti 1. května 2006); IFRIC 9, Přecenění vložených derivátů (datum účinnosti 1. června 2006); IFRIC 10, Mezitímní výkaznictví a snížení hodnoty aktiv (datum účinnosti 1. listopadu 2006); IFRIC 11 IFRS 2, Transakce s akciemi skupiny a s vlastními akciemi (datum účinnosti 1. března 2007); IFRIC 12, Ujednání o poskytování licencovaných služeb (datum účinnosti 1. ledna 2008); IFRS 8, Provozní segmenty (datum účinnosti 1. ledna 2009). Společnost neočekává významné dopady na metody oceňování a vykazování z titulu budoucí aplikace výše uvedených standardů a interpretací, nicméně zejména aplikace IFRS 7, IFRS 8 a novely IAS 1 bude znamenat větší rozsah zveřejňovaných informací. Účetní závěrka je sestavena na bázi historických pořizovacích cen, s výjimkou realizovatelných finančních aktiv a cenných papírů a závazků oceňovaných reálnou hodnotou proti nákladům a výnosům. Částky uvedené v této účetní závěrce jsou vyjádřeny v tisících českých korun (), není-li uvedeno jinak. 24

25 2.2 Vykazování podle segmentů Oborový segment představuje skupinu aktiv a činností zapojených do procesu poskytování výrobků nebo služeb, které jsou vystaveny rizikům a dosahují výnosnosti odlišných od rizik a výnosností v rámci jiných oborů činností. Územní segment představuje poskytování výrobků nebo služeb v konkrétním ekonomickém prostředí, které je vystaveno rizikům a dosahuje výnosnosti odlišné od rizik a výnosnosti v rámci jiných ekonomických prostředí. 2.3 Transakce v cizích měnách Položky, které jsou součástí účetní závěrky Společnosti, jsou oceněny měnou primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí ( funkční měna ). Účetní závěrka je prezentována v tisících Kč, které jsou pro Společnost jak měnou funkční, tak měnou vykazování. Transakce v cizí měně se přepočítávají na základě směnných kurzů platných k datu transakcí. Kurzové zisky nebo ztráty vyplývající z těchto transakcí a z přepočtu peněžních aktiv a závazků vyjádřených v cizích měnách směnným kurzem platným ke konci účetního období se vykazují ve výkazu zisku a ztráty. 2.4 Pozemky, budovy a zařízení Pozemky, budovy a zařízení se vykazují v pořizovacích cenách snížených o oprávky a případné opravné položky. Následné výdaje vztahující se k jednotlivé položce pozemků, budov a zařízení, které již byly uznány, jsou vykázány jako samostatné aktivum nebo jsou přidány k účetní hodnotě příslušného aktiva, jestliže je pravděpodobné, že ekonomický prospěch spojený s danou položkou Společnost získá a že pořizovací cena položky je spolehlivě měřitelná. Běžné opravy a údržba se účtují do nákladů. V případě, že jsou platby za pořízení aktiva odloženy (doba splatnosti je delší než obvyklá), je pořizovací cena aktiv rovna současné hodnotě splátek. Rozdíl mezi pořizovací cenou a celkovou sumou splátek je v období do vypořádání závazku postupně vykázán jako úrok ve výkazu zisku a ztráty. Určitá část aktiv spadající do kategorie Pozemky, budovy a zařízení je pořízena s příspěvkem státní dotace (blíže viz poznámka 2.15). Budovy a zařízení jsou odepisovány metodou rovnoměrných odpisů na základě jejich předpokládané životnosti. Pozemky se neodepisují. Odhadovaná životnost aktiv je stanovena následovně: Budovy a stavby Stroje a zařízení Plynovody Ostatní strojní a kancelářské vybavení let 4 15 let 30 let 4 8 let 25

26 Zůstatková hodnota aktiv a jejich životnost je posuzována a v případě potřeby upravena ke každému rozvahovému dni. V případě, že je účetní hodnota aktiva vyšší než jeho zpětně získatelná částka, sníží se účetní hodnota tohoto aktiva okamžitě na jeho zpětně získatelnou částku (blíže viz poznámka 2.6). Zisky nebo ztráty plynoucí z likvidace a vyřazení aktiv se určí jako rozdíl mezi výnosem a účetní hodnotou aktiv a jsou zahrnuty do řádku Odpisy a snížení hodnoty dlouhodobých aktiv. 2.5 Nehmotná aktiva Nehmotná aktiva se vykazují v pořizovacích cenách po odečtení oprávek a případných opravných položek. Nehmotná aktiva a následné výdaje vztahující se k jednotlivé položce nehmotných aktiv, které již byly uznány, jsou kapitalizovány, jestliže je pravděpodobné, že tyto výdaje umožní aktivu vytvářet budoucí ekonomický prospěch, a mohou být spolehlivě oceněny a přiřazeny k aktivu. Nehmotná aktiva mají omezenou dobu použitelnosti, po kterou jsou odpisována metodou rovnoměrných odpisů. Odhadovaná životnost nehmotných aktiv je stanovena následovně: Software Ostatní nehmotný majetek 3 5 let 5 6 let Výdaje na výzkum (studie, generely teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi) se zahrnují do nákladů v období, ve kterém vznikly. Pokud zůstatková hodnota nehmotného aktiva k rozvahovému dni přesáhne jeho odhadovanou zpětně získatelnou částku, účetní hodnota tohoto aktiva se okamžitě sníží na tuto zpětně získatelnou částku (blíže viz poznámka 2.6). 2.6 Snížení hodnoty aktiv Kdykoli dojde k událostem či změnám, které naznačují či mohou způsobit, že účetní hodnota aktiva může převýšit jeho zpětně získatelnou hodnotu, je prověřováno, zda nedošlo ke snížení hodnoty aktiva. Nehmotná aktiva, která dosud nebyla zařazena do užívání, jsou ročně posuzována, zda u nich nedošlo ke snížení hodnoty. Opravná položka je vykázána ve výši rozdílu, o který účetní hodnota aktiva převyšuje jeho zpětně získatelnou hodnotu. Zpětně získatelná hodnota je vyšší z čisté prodejní ceny aktiva a jeho hodnoty z užívání. Pro účely posouzení snížení hodnoty jsou aktiva slučována do skupin na nejnižším stupni, pro který je možné samostatně identifikovat peněžní toky (penězotvorné jednotky). 2.7 Půjčky a pohledávky Půjčky a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s danými nebo předpokládanými platbami, která nejsou kótovaná na aktivním trhu. Vznikají tehdy, když Společnost poskytne peněžní prostředky, zboží nebo služby přímo dlužníkovi, aniž by plánovala s pohledávkou obchodovat. Jsou zahrnuty do krátkodobých aktiv s výjimkou pohledávek s dobou splatnosti delší než 12 měsíců po rozvahovém dni. Ty jsou klasifikovány jako dlouhodobá aktiva. Půjčky a pohledávky jsou zahrnuty v rozvaze v Obchodních a jiných pohledávkách. 26

27 Pohledávky jsou prvotně vykázány v reálné pořizovací hodnotě a následně jsou oceňovány na základě metody efektivní úrokové sazby po odečtení opravné položky. Opravná položka k obchodním pohledávkám se vytváří tehdy, jestliže existují objektivní důkazy o tom, že Společnost nebude schopna inkasovat veškeré dlužné částky podle původně sjednaných podmínek. Výše opravné položky je stanovena ve výši rozdílu mezi účetní hodnotou pohledávky a současnou hodnotou odhadovaných peněžních toků diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou. Tvorba opravné položky je zaúčtována do výkazu zisku a ztráty. 2.8 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji Dlouhodobá aktiva (nebo skupiny aktiv) jsou klasifikována jako aktiva držená k prodeji a vykazována v účetní hodnotě nebo v reálné hodnotě snížené o náklady na prodej, je-li nižší, a to pokud jejich účetní hodnota bude realizována prostřednictvím prodejní transakce, a nikoliv prostřednictvím pokračujícího užívání. Dlouhodobá aktiva držená k prodeji se neodepisují. 2.9 Zásoby Zásoby se vykazují v pořizovacích cenách nebo v čisté realizovatelné hodnotě, je-li nižší. Čistá realizovatelná hodnota je rovna odhadnuté prodejní ceně snížené o odhadované variabilní náklady nutné k realizaci prodeje. Náklady na pořízení zásob zahrnují veškeré náklady na jejich pořízení včetně nákladů s pořízením souvisejících (zejména náklady na přepravu, clo, provize atd.). Pro veškeré úbytky zásob Společnost používá metodu váženého průměru Nevyfakturované dodávky plynu a přijaté zálohy za plyn Společnost kompenzuje hodnotu nevyfakturovaných dodávek plynu a sumu přijatých záloh za plyn. V rozvaze je pak vykázána pouze čistá hodnota pohledávky nebo závazku z titulu nevyfakturovaného plynu (blíže viz poznámka 16). Výsledná čistá hodnota se blíží skutečné pohledávce/závazku ve vztahu k zákazníkům Peníze a peněžní ekvivalenty Peníze a peněžní ekvivalenty zahrnují finanční hotovost, inkasovatelné bankovní vklady, ostatní vysoce likvidní krátkodobé investice s původní dobou splatnosti tři měsíce a méně. V rozvaze jsou debetní zůstatky na bankovních účtech vykázány v položce Ostatní finanční závazky v rámci Krátkodobých závazků Základní kapitál Základní kapitál Společnosti tvoří kmenové akcie. Prioritní akcie Společnosti nebyly emitovány. Zároveň Společnost nedrží žádné vlastní akcie Přijaté půjčky Při prvotním zaúčtování se půjčky účtují v reálné hodnotě snížené o transakční náklady. V následujících obdobích se půjčky vykazují v zůstatkové hodnotě s použitím metody efektivní úrokové sazby; veškeré rozdíly mezi protihodnotou (sníženou o transakční náklady) a hodnotou splátek se vykazují ve výkazu zisku a ztráty postupně po celé období trvání půjčky. 27

28 2.14 Zaměstnanecké požitky a) Penzijní připojištění V souladu s platnou kolektivní smlouvou Společnost v současné době svým zaměstnancům poskytuje příspěvek na penzijní připojištění, který platí samostatnému subjektu v rámci tzv. sdruženého plánu definovaných příspěvků. Tyto příspěvky se účtují do výkazu zisku a ztráty průběžně během zaměstnaneckého vztahu. b) Ostatní závazky Dále Společnost svým zaměstnancům vyplácí jednorázové odměny při odchodu do důchodu a při životním jubileu. Také nárok na tyto odměny je specifikován kolektivní smlouvou. Výše těchto závazků není významná pro vykazování v účetní závěrce. Ostatní pravidelné příspěvky (např. na dovolenou) jsou průběžně účtovány do nákladů Státní dotace Státní dotace vztahující se k nákupu pozemků, budov a zařízení jsou vykázány v reálné hodnotě v krátkodobých a dlouhodobých závazcích v okamžiku jejich přijetí Společností. Státní dotace jsou účtovány do výkazu zisků a ztráty rovnoměrně po dobu očekávané životnosti aktiv pořízených z těchto státních dotací Rezervy Společnost tvoří rezervy, pokud má současný právní nebo mimosmluvní závazek, který je výsledkem minulých událostí a je pravděpodobné, že k vypořádání tohoto závazku bude nezbytné odčerpání prostředků a může být proveden spolehlivý odhad výše závazku. Rezervy na restrukturalizaci zahrnují odstupné zaměstnancům. Na budoucí provozní ztráty se rezerva nevykazuje. Rezervy jsou stanoveny jako nejlepší odhad nákladů nutných pro vypořádání současného závazku k datu účetní závěrky. Pokud je dopad časové hodnoty peněz významný, jsou rezervy vykázány v současné hodnotě budoucích výdajů. Následné zvyšování rezerv v důsledku vlivu času se vykazuje jako nákladové úroky Výnosy Společnost uznává výnosy z prodejů v okamžiku převedení významných rizik a odměn z vlastnictví produktu na kupujícího nebo při poskytnutí spolehlivě ocenitelné služby kupujícímu, jestliže je zároveň pravděpodobné, že ekonomické užitky spojené s transakcí Společnosti skutečně poplynou. Výnosy z prodejů zboží a služeb se vykazují bez daně z přidané hodnoty a bez slev a oceňují se v reálné hodnotě přijaté nebo nárokované protihodnotě, a to věcně a časově rozlišené. a) Výnosy z prodeje zemního plynu Výnosy z prodeje zemního plynu chráněným zákazníkům vycházejí z ocenění dodávek plynu jednotlivým kategoriím odběratelů dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ( ERÚ ) platného v době dodávky. Výnosy z prodeje plynu oprávněným zákazníkům vycházejí z regulovaných cen distribuce a přepravy plynu a neregulovaných cen ostatních složek dodávky plynu dle platného ceníku Společnosti v daném období. 28

29 Dodávky zemního plynu pro kategorii velkoodběr ( VO ) a střední odběr ( SO ) jsou fakturovány jednou měsíčně na základě provedených měření spotřeby. Dodávky zemního plynu v kategorii maloodběr ( MO ) a domácnosti ( DOM ) jsou fakturovány na periodické bázi, kdy je odečet u každého odběrného místa prováděn periodicky alespoň jednou za 18 měsíců. Výnosy v kategorii MO a DOM se skládají z tržeb získaných skutečnou fakturací a z tržeb za tzv. nevyfakturovaný plyn (blíže viz poznámka 3.6). b) Ostatní výnosy Ostatní výnosy Společnosti se vykazují podle následujících pravidel: příjmy z úroků jsou časově rozlišeny příjmy z dividend v okamžiku, kdy vznikne právo Společnosti na přijetí platby 2.18 Leasing Pronajatý dlouhodobý majetek se v případě, kdy je na Společnost přenesena podstatná část rizik a odměn plynoucích z držení aktiva, klasifikuje jako finanční leasing. Majetek pořízený prostřednictvím finančního leasingu se na počátku ocení v hodnotě nižší z jeho reálné hodnoty nebo současné hodnoty celkových leasingových plateb. Každá leasingová splátka je rozdělena na část splátky závazku a finanční náklady. Související leasingový závazek je zaúčtován jako dlouhodobý, případně krátkodobý závazek v rozvaze. Finanční úrok je účtován jako náklad přímo do výkazu zisku a ztráty. Majetek pořízený formou finančního leasingu je zachycen v rozvaze a odepisován po dobu jeho předpokládané životnosti. Splátky operativního leasingu jsou vždy účtovány do výkazu zisku a ztráty rovnoměrně po dobu trvání leasingu Výplata dividend Rozdělení dividend akcionářům je vykazováno jako závazek ve finančních výkazech v období, ve kterém bylo o rozdělení dividend rozhodnuto valnou hromadou Daň z příjmů Daň z příjmů za dané období se skládá ze splatné a odložené daně. Splatná daň z příjmů vyjadřuje očekávanou daňovou povinnost daného účetního období vypočtenou za použití daňové sazby platné pro aktuální finanční rok. Odložená daň se vykazuje u všech přechodných rozdílů mezi zůstatkovou hodnotou aktiva nebo závazku v rozvaze a jejich daňovou hodnotou. Pokud ovšem odložená daň z příjmů vyplývá z výchozího zachycení aktiva nebo závazku, pak se o ní neúčtuje. Hlavní přechodné rozdíly vyplývají z rozdílu mezi daňovou a účetní zůstatkovou hodnotou budov a zařízení, ze změny stavu daňově neuznatelných opravných položek a nedaňových rezerv. Odložená daňová pohledávka je zaúčtována, pokud je pravděpodobné, že bude v budoucnosti dosaženo zdanitelného zisku, který umožní uplatnění těchto přechodných rozdílů. 29

30 Odložená daňová pohledávka a závazek se vykazují s použitím daňové sazby, která bude účinná pro období, ve kterém bude pohledávka realizována nebo závazek splatný, podle daňových zákonů platných k rozvahovému dni Změny v účetních politikách V roce 2006 Společnost přehodnotila účetní politiku týkající se vykazování rezerv na negativní dopad regulace, aby poskytla spolehlivější a přesnější informace o své finanční pozici, výsledku hospodaření a peněžních tocích. Srovnávací údaje byly upraveny tak, aby byla zajištěna srovnatelnost se současným obdobím. V souladu s novou politikou Společnost netvoří rezervu na negativní dopad regulace. V roce 2006 společnost přehodnotila účetní politiku týkající se vykazování peněžních ekvivalentů, aby poskytla přesnější informace o své finanční pozici. Srovnávací údaje byly upraveny tak, aby byla zajištěna srovnatelnost se současným obdobím. V souladu s novou politikou, zahrnuje Společnost kontokorent z cashpoolingu do peněžních ekvivalentů. Tyto změny byly v souladu s IAS 8, Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby, provedeny retrospektivně a v jejich důsledku došlo ke změně srovnávacích údajů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o změnách vlastního kapitálu, výkaz peněžních toků). Informace o dopadu těchto změn na hospodářský výsledek, vlastní kapitál a peněžní toky jsou uvedeny v poznámce 31., Změny v účetních politikách. 3. Řízení finančních rizik 3.1 Měnové a úrokové riziko Z činnosti Společnosti vyplývají některá finanční rizika. Celková strategie řízení rizik Společnosti se soustředí na nepředvídatelnost finančních trhů a snaží se minimalizovat potenciální negativní dopady na finanční výsledky Společnosti. Vzhledem k nevýznamnosti transakcí Společnosti prováděných v cizích měnách je měnové riziko, kterému by byla Společnost vystavena, minimální. Příjmy a provozní peněžní toky Společnosti jsou do značné míry nezávislé na změnách tržních úrokových sazeb. Společnost nemá žádná významná aktiva a závazky s pohyblivou úrokovou sazbou, s výjimkou vztahů uvnitř skupiny (cashpoolingu). 3.2 Tržní riziko Společnost je vystavena kreditnímu a tržnímu riziku ve spojitosti se svými hlavními obchodními činnostmi. V souvislosti s procesem otevírání trhu se zemním plynem a jeho liberalizací byly v roce 2006 schváleny směrnice Řízení kreditního a tržního rizika. Společnost sleduje a čtvrtletně vyhodnocuje všechna relevantní rizika s důrazem na hodnocení kreditního rizika u významných zákazníků. Velký počet zákazníků snižuje koncentraci rizika souvisejícího s obchodními pohledávkami. 3.3 Úvěrové riziko Společnost nemá žádné významné koncentrace úvěrového rizika. 30