Obsah. Úvod První oddíl: Konstitutivní a genetická fenomenologie. I. Otevření problému... 23

Transkript

1 7 Obsah Úvod První oddíl: Konstitutivní a genetická fenomenologie I. Otevření problému II. Geneze smyslu jako dějiny apercepcí Intencionalita Tři momenty transcendence (a) Transcendence jako ustavení jiného (b) Transcendence jako přesah vůči danému rozvrhu (c) Transcendence jako začlenění do celku Co je apercepce Dějiny apercepcí; předpoklady a fundace; zkušenost jako vyvíjející se celek Vztah konstitutivní a genetické fenomenologie Struktura jako sediment geneze Je genetická fenomenologie vůbec možná? Genetická analýza jako rozpouštění sedimentů smyslu První typ přístupu k raným fázím zkušenosti: tematizace jejich sedimentů Druhý typ přístupu k raným zkušenostem: metoda rekonstrukce a problémy s ní spojené Paradoxnost nazíraného Paradoxnost nazírání... 51

2 8 Druhý oddíl: Oblast predikativní zkušenosti: Od formální logiky k transcendentální a genetické logice I. Geneze struktury soudu Cesta do pravěku Geneze predikativních struktur II. Přebudování logiky a její nové rozčlenění jako cesta k navázání vztahu k předlogickým vrstvám fundace Tři oblasti fenomenologické logiky Čistá nauka o formách soudů (a) Zákony syntaktické kompozibility (b) Transformační zákony jako součást zákonů kompozibility Čistá apofantická analytika (konsekvenční logika) (a) Rozšířená formální logika a formální matematika jako dvě větve jedné vědy (b) Konsekvenční logika jako explikace universálního konexu zkušenosti (c) Konsekvenční logika jako formální analytika a jako formální ontologie Apofantika jako nauka o smyslu a pravdivostní logika Přehled dosavadní cesty; logika, jazyk a svět Subjektivní zkoumání Dva nevyjasněné předpoklady III. Cesta od soudu k praktické zkušenosti Syntaktické látky; individuální soudy a individuální předměty Skrytá intencionalita implikovaná v soudu Soud a zkušenost... 80

3 9 4. Individuální soudy a cokoliv myslitelného Syntaktické látky a možný svět Formální logika jako logika světa Třetí oddíl: Proces zpředmětnění jako hra mezi aktivní a pasivní sférou I: Založení struktury soudu v předpredikativní oblasti I. Původ struktur soudu v žitém světě Pasivní a aktivní syntézy Pozicionální a nepozicionální postoj; pra-mínění Aktivní pozorující vnímání jako předstupeň predikativního soudu Problematičnost privilegia doxického postoje II. Zpředmětnění a pasivní syntézy Pozorování předmětu hra mezi míněním a pramíněním Oblast pasivních syntéz Pochybnosti o privilegovanosti pra-doxa Problém sekundárnosti neutrálního statusu Pole předdaných předmětností Dvě podoby pra-mínění Pra-mínění jako vrstva aktivního výkonu Samostatná pasivní kvazipředmětnost (a) Pozadí jako vrstevnatá scéna (b) Pra-mínění a pozadí (c) Celkovost pozadí, předteleologická nepředmětná jednota (d) Proust, zen a periferie viděného

4 10 Čtvrtý oddíl: Proces zpředmětnění jako hra mezi aktivní a pasivní sférou II: Afekce a asociace I. Fenomén afekce Před-předmětná a předmětná syntéza Gradualita afekce a dvojí pojem nevědomí ve fenomenologii Homogenita a kontrast; růst afekce II. Asociace jako princip pasivní syntézy Přehled Asociace jako první obsahová syntéza Asociace a afekce III. Zákony šíření afekce ve vztahu k smyslovým polím, hyletickým jednotkám a předmětům Šíření afekce a praasociace homogenity Elementární formy pořádku I směry ve smyslových polích Elementární formy pořádku II předvěcné rozvrhy (a) Hyletické předmětnosti a první transcendence (b) Předvěcné rozvrhy a umění (c) Reflektující soudnost Zákony šíření afekce jako zdánlivé triviality Elementární předmětná asociace IV. Zákony šíření afekce ve vztahu k času Šíření afekce do budoucnosti Šíření afekce do minulosti (a) Klesání do retence jako mizení artikulace (b) Spolupřítomnost minulého (c) Afektivní nula a fenomenologie nevědomí (d) Proces stírání rozdílů jako proměna smyslu (e) Posilování afekce minulého

5 11 V. Zpředmětnění I: Aktivní vnímání předmětu jako hra mezi Já a pasivní sférou Zastavení a ohlédnutí Fáze před cogitem (a) Afekce a zájem (b) Tendence k afekci; rozdíl mezi výkony centrálního a periferního Já Centrální a periferní Já Kritika Husserlova mechanicismu (c) Tendence k přijetí afekce Vztah centrálního Já k afektivně nabízeným obsahům Obohacení, nebo proměna smyslu? Vztah aktivního a pasivního Já Fáze vlastního cogito (a) Přivrácení Já jako odpověď na afekci (b) Zájem o předmět Pasivita a aktivita vnímání Aktivní pozorování předmětu Je zpředmětnění minulou událostí? Zpředmětnění a čas VI. Zpředmětnění II: Výkon afektivního buzení a reproduktivní asociace Afekce na dálku Spolubuzení minulého kontextu Vzpomínka a dynamický celek zkušenosti Smysl a síť analogií Síť analogií a buzení minulé zkušenosti VII. Aktivní vnímání jako zdroj predikativních kategorií Husserlovo pojetí vztahu předpredikativní a predikativní vrstvy Husserl a otázka transcendentální subjektivity

6 12 Pátý oddíl: Sféra pudové intencionality I. Nové metodologické problémy Téma pudové intencionality Dvojí cesta genetického výzkumu Rekonstruktivní metoda, názor a speciální vědy II. Časová syntéza Porozhlédnutí po novém území a plán další cesty Paradox utváření času Husserlovo pojetí předčasové konstituce času Dynamická povaha časové syntézy a její souvislost s vyššími vrstvami I: Protencionální horizont Dynamická povaha časové syntézy a její souvislost s vyššími vrstvami II: Retencionální horizont III. Časovost raných fází zkušenosti a zrod Já Zrod Já v genetické fenomenologii Husserl a Lacan Živá přítomnost a Já Vrstevnatost Já, rekonstruktivní reflexe a chápavé vcítění IV. Asociativní syntézy pudové intencionality I: Nejranější fáze Pra-afekce Geneze aperceptivních struktur v nejranějších fázích vývoje zkušenosti Holistický charakter zkušenosti; zárodek Já a rodící se předmětnost Vznik pra-afekce Co znamená formálnost živé přítomnosti? Předinstinktivní fáze, její vývoj a uchovávání Pre-finální povaha rané zkušenosti a zrození cíle Útvary zájmu

7 13 9. Úloha kinestezí Vývoj zkušenosti jako rozpukávání sil Pre-axiologické pole Mateřský prs a zrození předmětu Prázdná apercepce V. Asociativní syntézy pudové intencionality II: Pozdější fáze geneze aperceptivních struktur První a druhá matka Zrod těles v prostoru Řeč Nulová kinesteze Jednosměrnost vývoje VI. Vztah genetické fenomenologie k psychoanalýze Ustavování struktur zkušenosti podle Melanie Kleinové (a) Splývání vitálních a transcendentálních rozvrhů (b) Nepřítomnost pružné formy Pohled a indukce I: Smysl a kauzalita Pohled a indukce II: Možnost smíření? Vztah psychoanalýzy a fenomenologie k minulosti smyslu Vytěsnění a retencionální kondenzace Možnosti rozhovoru psychoanalýzy a fenomenologie Exkurs: Umělecké dílo Problematická místa fenomenologie: nesamozřejmost podobnosti a nesamozřejmost hranic mezi celky Úloha sterese a násilí ve fenomenologii a psychoanalýze Vnitřek a vnějšek u Kleinové a Husserla Syntéza, integrace a pohlcování Psychoanalýza a fenomenologie shrnutí

8 14 VII. Vztah rané geneze a struktury soudu Dynamičnost a celistvost sítě smyslu Založení struktury soudu v poměrech rané fáze zkušenosti Subjekt-predikátová struktura a dynamický konex Substrát a jeho aktualizace Založení hypotaktických a parataktických forem Soud a úsudek; iterativnost struktury smyslu a jazykových struktur Místo subjekt-predikátového vztahu v rámci kaskády smyslu Je subjekt-predikátová struktura obrazem stavby skutečnosti? Šestý oddíl: Universální intencionalita a universální teleologie I. Geneze a teleologie Nové problémy Pudová intencionalita jako vztah k druhému Universální intencionalita jako nejobecnější dynamika Universální intencionalita jako puzení k Druhému a jako síla vývoje II. Hranice transcendentality Hledání první půdy Předjáský rozvrh zkušenosti a mimolidské bytí Smysl a oblast před smyslem Překročení hranic transcendentality, nebo její rozšíření? Transcendentální struktury a čas Lidské a zvířecí monády Příroda jako noéma a jako předchůdce smyslu

9 15 III. Dynamismus Husserlovy monadologie Spící a bdělé monády; centrace Gradace universální intencionality a smyslu Vývoj jako velký příběh a jako nenápadné působení sedimentace Stupňování intencionality Universální intencionalita, pud života a pud smrti Sebevědomí společenství monád jako cíl dějin smyslu Totalizace Centrace a sítě Problém cíle vývoje Vývoj jako zrání Osud Nishida Kitaro o reflexi Poslední cíle Universální intencionalita a geneze soudu Použité zkratky Bibliografie Summary Jmenný rejstřík