ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o zárukách krytých souhrnným rozpočtem Stav ke dni 31. prosince {SWD(2013) 504 final}

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne [ ] COM(2013) 871 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o zárukách krytých souhrnným rozpočtem Stav ke dni 31. prosince 2012 {SWD(2013) 504 final} CS CS

2 Obsah 1. Úvod Druhy operací krytých rozpočtem EU Události od předložení poslední zprávy ze dne 30. června Podpora platební bilance určená členským státům mimo eurozónu Makrofinanční pomoc Euratom Evropský mechanismus finanční stabilizace Záruka rozpočtu EU za vnější financování ze strany EIB Údaje o rizicích krytých rozpočtem EU Definice rizika Složení rizika Riziko kryté rozpočtem EU v ročním vyjádření Riziko členských států Riziko třetích zemí Vývoj rizika Nesplácení, aktivace rozpočtových záruk a závazky po splatnosti Platby z peněžních prostředků Platby z rozpočtu EU Aktivace Záručního fondu pro vnější vztahy Záruční fond pro vnější vztahy Vymáhání částek Aktiva Cílová částka Posouzení rizik: hospodářská a finanční situace třetích zemí s největší expozicí Cíle Metody posouzení rizik

3 1. ÚVOD Účelem této zprávy je zmapovat rozsah úvěrového rizika, jemuž je vystaven rozpočet EU. Uvedené riziko plyne ze záruk a úvěrových operací, jež poskytuje, resp. provádí Evropská unie, a to buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím záruk za projekty financování mimo Unii v gesci EIB. Tato zpráva je předkládána v souladu s finančním nařízením 1, které Komisi ukládá, aby podávala Evropskému parlamentu a Radě zprávu o rozpočtových zárukách a jim odpovídajících rizicích 2. Je doplněna pracovním dokumentem útvarů Komise, který obsahuje podrobné tabulky a vysvětlivky. 2. DRUHY OPERACÍ KRYTÝCH ROZPOČTEM EU Rizika krytá rozpočtem EU jsou dána celou škálou úvěrových a záručních operací, které lze rozdělit do dvou kategorií: úvěry k dosažení makroekonomických cílů, tzn. úvěry v rámci makrofinanční pomoci 3, jež třetím zemím poskytuje Evropská unie společně s brettonwoodskými institucemi, dále úvěry na podporu platební bilance 4, jež jsou poskytovány členským státům stojícím mimo eurozónu, které se potýkají s obtížemi v oblasti platební bilance, a úvěry v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace (dále jen EFSM ) 5, jež mají pomoci všem členským státům, které čelí vážným ekonomickým finančním obtížím způsobeným výjimečnými okolnostmi, které tyto státy nemohly ovlivnit, nebo všem členským státům, kterým takové obtíže vážně hrozí, a úvěry k dosažení mikroekonomických cílů kryté zárukami EU; zde se jedná o úvěry Euratomu, a zejména o financování operací v nečlenských státech v gesci Evropské investiční banky ( EIB ) ( vnější financování ze strany EIB ) 6. Toto zárukami zajištěné vnější financování EIB, úvěry Euratomu a úvěry v rámci makrofinanční pomoci třetím zemím jsou od roku 1994 kryty Záručním fondem pro vnější vztahy (dále jen fond ) 7. Naopak krytí úvěrů na podporu platební bilance a úvěrů v rámci EFSM poskytuje přímo rozpočet EU. Fond kryje případy nesplácení úvěrů a čerpání záruk za úvěry nečlenským státům nebo záruk za projekty v těchto státech. Byl zřízen za účelem: poskytování likvidní rezervy s cílem zabránit čerpání rozpočtu EU pokaždé, kdy není splácen zaručený úvěr nebo kdy dojde k prodlení s jeho splácením, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, , s. 1). Předchozí zprávu o zárukách krytých rozpočtem ke dni 30. června 2012 tvoří dokumenty COM(2013) 211 final a SWD(2013) 130 final. Makrofinanční pomoc může mít též podobu příspěvků třetím zemím. Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. Února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, , s. 1). Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 (Úř. věst. L 118, , s. 1). Odkazy na právní základy jsou uvedeny v tabulce č. A4 pracovního dokumentu útvarů Komise. Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (kodifikované znění), nařízení o záručním fondu (Úř. věst. L 145, , s. 10). 3

4 vytvoření nástroje rozpočtové kázně, a to vymezením finančního rámce, jímž by se řídila strategie EU v oblasti záruk za úvěry poskytované Komisí a EIB nečlenským státům EU 8. Přistoupením třetí země k EU přestávají být jí poskytnuté úvěry kryty fondem a související úvěrové riziko musí nést přímo rozpočet. Fond je z rozpočtu EU dotován a jeho prostředky musí být udržovány v objemu, jenž odpovídá určitému procentu jím krytých nesplacených úvěrů a úvěrových záruk. Tato procentní výše, takzvaná cílová sazba, činí v současné době 9 % 9. Pokud zdroje fondu nepostačují, poskytne nezbytné prostředky rozpočet EU. 3. UDÁLOSTI OD PŘEDLOŽENÍ POSLEDNÍ ZPRÁVY ZE DNE 30. ČERVNA Podpora platební bilance určená členským státům mimo eurozónu V druhém pololetí roku 2012 neproběhly žádné nové operace. Preventivní střednědobá finanční pomoc EU poskytnutá Rumunsku nebyla aktivována. Lhůta pro podání žádosti o finanční prostředky vypršela dne 31. března Makrofinanční pomoc V uvedeném období nebyly vyplaceny žádné prostředky, naopak přijímající země splatily celkem 64,5 milionu EUR (Rumunsko 12,5 milionu, Bosna a Hercegovina 2 miliony EUR, Bývalá jugoslávská republika Makedonie 5 milionů EUR, Srbsko 44,8 milionu EUR a Černá Hora 0,2 milionu EUR) Euratom Během sledovaného období nebyly vyplaceny žádné úvěry. Bulharsko splatilo 6,5 milionu EUR a Ukrajina 4,8 milionu EUR Evropský mechanismus finanční stabilizace V druhém pololetí roku 2012 bylo 3,3 miliardy EUR vyplaceno Irsku a 2 miliardy EUR Portugalsku. Nesplacené částky uvolněné ze všech čtyř uvedených nástrojů k 31. prosinci 2012 shrnuje tabulka č. 1. Další uplatněné nástroje: V rámci reakce na krizi bylo zavedeno několik dalších mechanismů, které však nejsou z hlediska rozpočtu EU spojeny s žádným rizikem: Evropský nástroj finanční stability (EFSF) 10 : EFSF ustavily členské státy eurozóny v návaznosti na rozhodnutí Rady Ecofin z 9. května Posláním EFSF je chránit finanční stabilitu v Evropě a za tímto účelem poskytovat členským státům eurozóny finanční pomoc v rámci makroekonomického ozdravného programu. EFSF vznikl jako dočasný záchranný mechanismus a figuroval společně s MMF a některými členskými státy v poskytnutí úvěrů Ačkoli jsou rizika ve třetích zemích v konečném důsledku kryta rozpočtem EU, funguje záruční fond jako ochrana rozpočtu před rizikem nesplácení. Poslední výroční zpráva o činnosti fondu a jeho správě viz dokument COM(2013) 661 final a k němu připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2012) 217 final). Souhrnná zpráva o činnosti fondu a o cílové sazbě jeho dotování viz dokument KOM(2010) 418 v konečném znění a související pracovní dokument útvarů Komise (SEC(2010) 968 v konečném znění). K Evropskému nástroji finanční stability viz 4

5 Řecku. Spolu s MMF, některými členskými státy a EU/EFSM byl zapojen i do poskytnutí úvěrů Irsku a Portugalsku 11. V říjnu 2010 bylo rozhodnuto zavést trvalý záchranný mechanismus Evropský mechanismus stability. Evropský mechanismus stability (ESM) 12 : Dne 27. září 2012, kdy smlouva o ESM vstoupila v platnost, se ESM transformoval v trvalý krizový mechanismus a hlavní nástroj k financování nových programů. Souběžně s ním bude s realizací aktuálních programů ve prospěch Řecka, Portugalska a Irska pokračovat i EFSF. Od 1. července 2013 se již EFSF nemůže nadále zapojovat do nových finančních programů ani sjednávat nové smlouvy o úvěrových facilitách. ESM je mezivládní organizace založená podle mezinárodního práva veřejného se sídlem v Lucemburku a jejími členy je všech 17 států eurozóny. Celkový upsaný kapitál ESM činí 700 miliard EUR, z nichž bylo splaceno 80 miliard EUR (posledních pět tranší je splatno do první poloviny roku 2014). Dalších 620 miliard EUR představuje přislíbený kapitál splatný na požádání. Faktická úvěrová kapacita ESM dosahuje 500 miliard EUR. Úvěrový nástroj pro Řecko 13 je financován formou bilaterálních úvěrů od ostatních členských států eurozóny a centrálně jej spravuje Komise Záruka rozpočtu EU za vnější financování ze strany EIB V rámci vnějšího mandátu EIB na období vzrostl za druhé pololetí 2012 objem schválených úvěrů o 16 %, jenž tak dosáhl milionů EUR. Objem vyplacených úvěrů dosáhl milionů EUR (+18 % oproti stavu k 30. červnu 2012). K 31. prosinci 2012 tak úvěry v rámci mandátu dosáhly v kumulativním vyjádření milionů EUR v případě schválených a milionů EUR v případě vyplacených úvěrů. Údaje k vnějším mandátům EIB za předchozí období podává příloha k tabulce č. A1 pracovního dokumentu útvarů Komise. 4. ÚDAJE O RIZICÍCH KRYTÝCH ROZPOČTEM EU 4.1. Definice rizika Riziko, jemuž je rozpočet EU vystaven, je odvozeno od objemu nesplacené jistiny a úroků u operací, na něž byla poskytnuta záruka. Pro ocenění rizik, jimž je rozpočet EU (přímo nebo nepřímo prostřednictvím fondu) takto vystaven, jsou pro účely této zprávy použity dvě metody: metoda krytí celkového rizika pracuje se součtem celkové nesplacené jistiny z dotčených operací k danému datu včetně naběhlého úroku 14, rozpočtový přístup definovaný jako roční riziko, jemuž je rozpočet EU vystaven vychází z výpočtu maximálního objemu ročních splatných plateb, které by EU musela Úvěry poskytnuté v rámci EU/EFSM jsou kryty zárukami z rozpočtu EU. K Evropskému mechanismu stability viz K úvěrovému nástroji pro Řecko viz Viz tabulka č. 1 ve zprávě. 5

6 v rozpočtovém roce uhradit za předpokladu, že by ze zaručených úvěrů nebyly uhrazeny žádné splátky Složení rizika Ještě do roku 2010 bylo maximální riziko vyjádřené celkovou zaručenou nesplacenou částkou spojeno hlavně s úvěry třetím zemím. Od roku 2011 se na stavu veřejných financí členských států negativně odráží finanční krize. Úvěrové operace EU byly proto posíleny s cílem uspokojit vyšší potřeby financování členských států. Vlivem uvedeného vývoje se složení rizika změnilo. Situace k 31. prosinci 2012 vypadá následovně: 72 % celkové zaručené nesplacené částky připadá na úvěry, jež byly přijaty k financování úvěrů členským státům, které jsou kryty přímo z rozpočtu EU (k 31. prosinci 2010 činila tato hodnota 45 %). 15 Pro účely tohoto výpočtu se předpokládá, že nesplácené úvěry nejsou splatné v předstihu, tzn. berou se v úvahu pouze splatné částky (viz rovněž tabulky č. 2 a 3 ve zprávě a tabulka č. A2 pracovního dokumentu útvarů Komise). 6

7 Celkové riziko, které rozpočet pokrýval k 31. prosinci 2012, je rozepsáno v tabulce č. 1 níže. Tabulka č. 1: Celkové nesplacené částky kryté rozpočtem EU ke dni 31. prosince 2012, v milionech EUR Nesplacená jistina Naběhlý úrok Celkem % Členské státy* Makrofinanční pomoc <1 % Euratom <1 % Podpora bilance platební % EIB*** % EFSM % Mezisoučet za členské státy % Třetí země** Makrofinanční pomoc % Euratom <1 % EIB*** % Mezisoučet za třetí země % Celkem % * Toto riziko je kryto přímo rozpočtem EU. Do této kategorie spadají též úvěry v rámci makrofinanční pomoci, úvěry Euratomu a úvěry EIB, jež byly poskytnuty ve fázi před přistoupením k EU. ** Toto riziko pokrývá fond. *** Zhruba 82 % úvěrových operací EIB (úvěrové operace ve prospěch států a nižších úrovní státní správy) je kryto globální zárukou, zatímco u zbývajících operací využívá EIB pouze záruku za politická rizika. 7

8 Podrobnější údaje k těmto dlužným částkám, zejména ke stropu, vyplaceným prostředkům a míře zajištění zárukou, jsou uvedeny v tabulkách č. A1, A2, A3 a A4 pracovního dokumentu útvarů Komise. Celková nesplacená jistina a úroky kryté rozpočtem EU i nadále rostly, zejména vlivem uvolňování prostředků z EFSM Riziko kryté rozpočtem EU v ročním vyjádření Maximální částka, kterou by EU musela vyplatit (přímo nebo prostřednictvím fondu) za předpokladu, že by nebyl splácen žádný ze zaručených úvěrů, dosahuje za rok 2013 výše milionů EUR. Tato suma odpovídá objemu jistiny a úroků ze zaručených úvěrů, jejichž splatnost nastává během roku 2013 (z celkové dlužné částky ke dni 31. prosince 2012), za předpokladu, že nesplácené úvěry nejsou splatné v předstihu (podrobnosti viz tabulka č. A2 v pracovním dokumentu útvarů Komise) Riziko členských států Riziko členských států plyne z: a) úvěrů EIB, úvěrů v rámci makrofinanční pomoci a úvěrů Euratomu poskytnutých před přistoupením k EU, b) úvěrů poskytnutých v rámci podpory platební bilance a c) úvěrů poskytnutých v rámci EFSM. 8

9 Tabulka č. 2: Členské státy v pořadí podle ročního rizika, jemuž je rozpočet EU vystaven v roce 2013 (v milionech EUR) Pořadí Země Úvěry Maximální roční riziko Váha země z hlediska ročního rizika členských států Váha země z hlediska celkového ročního rizika (členských i nečlenských států) 1 Irsko c) 665,5 30,0 % 15,3 % 2 Portugalsko c) 648,3 29,2 % 14,9 % 3 Rumunsko a) + b) 392,5 17,7 % 9,0 % 4 Maďarsko a) + b) 133,3 6,0 % 3,1 % 5 Lotyšsko a) + b) 96,6 4,4 % 2,2 % 6 Bulharsko a) 85,8 3,9 % 2,0 % 7 Polsko a) 72,5 3,3 % 1,7 % 8 Česká republika 9 Slovenská republika a) 68,4 3,1 % 1,6 % a) 37,2 1,7 % 0,9 % 10 Slovinsko a) 9,4 0,4 % 0,2 % 11 Litva a) 5,1 0,2 % 0,1 % 12 Kypr a) 5,1 0,2 % 0,1 % 13 Malta a) 0,3 0,0 % 0,0 % Celkem 2 219,9 100 % 51,1% Riziko třetích zemí Fond kryje zaručené úvěry poskytnuté třetím zemím se splatností rozloženou až do roku Maximální roční riziko třetích zemí, jemuž je fond vystaven v roce 2013, dosahuje 2 127,7 milionů EUR (49 % z celkového ročního rizika). V tabulce níže je seřazeno prvních deset (ze 46) zemí v pořadí podle celkové výše svého dluhu. Připadá na ně milionu EUR, tj. 77,2 % ročního rizika, kterému je fond vystaven. Analýzu hospodářské situace těchto zemí a komentář k ní uvádí pracovní dokument útvarů 9

10 Komise v bodě 3. Tabulky k jednotlivým zemím uvádějí též posouzení úvěruschopnosti podle ratingových agentur. Riziko třetích zemí plyne z úvěrů EIB, úvěrů v rámci makrofinanční pomoci a úvěrů Euratomu (podrobnosti viz tabulky č. A3b a A4 v pracovním dokumentu útvarů Komise). Tabulka č. 3: Deset nejdůležitějších třetích zemí v pořadí podle ročního rizika, jemuž je fond v roce 2013 vystaven (v milionech EUR) Pořadí Země Maximáln í roční riziko Váha země z hlediska ročního rizika třetích zemí Váha země z hlediska celkového ročního rizika (členských i nečlenských států) 1 Turecko 483,4 22,7 % 11,1 % 2 Tunisko 209,3 9,8 % 4,8 % 3 Egypt 204,8 9,6 % 4,7 % 4 Maroko 192,2 9.0 % 4,4 % 5 Srbsko 167,5 7,9 % 3,9 % 6 Libanon 89,5 4,2 % 2,1 % 7 Jihoafrická republika 88,8 4,2 % 2,0 % 8 Sýrie 77,7 3,7 % 1,8 % 9 Brazílie 71,4 3,4 % 1,6 % 10 Bosna a Hercegovina 57,0 2,7 % 1,3 % 4.4. Vývoj rizika 10 zemí celkem 1 641,6 77,2 % 37,8 % Na finančních trzích eskalovala v roce 2012 krize státních dluhopisů periferních zemí a trhy s evropskými dluhopisy se vyznačovaly silnou volatilitou. V této souvislosti zesílily obavy o udržitelnost veřejného dluhu v eurozóně a o budoucnost měnové unie, pro něž se vžil pojem riziko změny denominace. Na toto zhoršení situace reagovali tvůrci politiky od konce června několika významnými prohlášeními. Jejich předmětem bylo mj. zavedení společného režimu bankovní regulace ( bankovní unie ), v níž by funkci nejvyššího dohledu vykonávala ECB, dále nový program ECB na nákup dluhopisů (program přímých měnových transakcí neboli OMT), který umožnil neomezeným způsobem intervenovat na finančních trzích a přinesl výrazné zotavení u dluhopisů periferních států. Dále zahájil v říjnu svou činnost ESM vybavený novou úvěrovou kapacitou v objemu 500 miliard EUR. 10

11 Přetrvává však vysoký stupeň nejistoty, neboť světová hospodářská a finanční krize nadále negativně dopadá na hospodářské oživení v EU i světový růst. Další nejistota ohledně hospodářského oživení v některých třetích zemích plyne z geopolitického napětí v některých zemích jižního Středomoří. Nástroj na podporu platební bilance Střednědobá finanční pomoc EU v rámci nástroje na podporu platební bilance byla opětovně aktivována v listopadu 2008 ve prospěch Maďarska a následně v lednu a květnu 2009 ve prospěch Lotyšska a Rumunska. Smyslem příslibu o celkovém objemu 14,6 miliardy EUR bylo obnovit ve vztahu k těmto zemím důvěru trhů. Celkem 1,2 miliardy EUR nebude vyplaceno, neboť vypršela příslušná lhůta. Kromě již poskytnutých 5 miliard EUR na podporu platební bilance Rumunska rozhodla Rada dne 12. května 2011 o poskytnutí preventivní finanční pomoci této zemi do výše 1,4 miliardy EUR 16. K čerpání pomoci nicméně nedošlo a doba účinnosti nástroje vypršela dne 31. března V rámci nástroje na podporu platební bilance s celkovým stropem 50 miliard EUR zbývá k 31. prosinci 2012 na poskytnutí další případné pomoci 37,2 miliard EUR. Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM) V důsledku opatření ze strany tvůrců politik došlo v posledních měsících roku 2012 na finančních trzích k relativnímu zklidnění. V politické, ekonomické i finanční oblasti nicméně přetrvávají nezanedbatelná rizika, jež by mohla ohrozit úspěch plnění zvýšených nároků vlád členských států na refinancování v nadcházejících měsících a letech. Rada Ecofin ve svých závěrech stanovila maximální objem mechanismu na 60 miliard EUR 17. Právní limit mechanismu pak upravuje čl. 2 odst. 2 nařízení Rady č. 407/2010, podle něhož je dlužná částka omezena rozpětím dostupným v rámci stropů vlastních zdrojů. Na základě rozhodnutí Rady poskytnout unijní finanční pomoc Irsku 18 (do výše 22,5 miliardy EUR) a Portugalsku 19 (do výše 26 miliard EUR) bylo Irsku vyplaceno 21,7 miliardy EUR a Portugalsku 22,1 miliardy EUR. Z maximální kapacity 60 miliard EUR zbývá v EFSM ke dni 31. prosince 2012 na poskytnutí další případné pomoci k dispozici 11,5 miliardy EUR 20. Úvěry v rámci makrofinanční pomoci Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se na rozhodování o makrofinanční pomoci použije řádný legislativní postup (spolurozhodování) namísto dosavadního rozhodování v Radě. Dne 4. července 2011 přijala Komise nový legislativní návrh rámcového nařízení Rozhodnutí Rady 2011/288/EU ze dne 12. května 2011, kterým se Rumunsku poskytuje preventivní střednědobá finanční pomoc Evropské unie (Úř. věst. L 132, , s. 15). Viz tisková zpráva o mimořádném zasedání Rady Ecofin konaném ve dnech května 2010 ( Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/77/EU ze dne 7. prosince 2011 o poskytnutí finanční pomoci Unie Irsku (Úř. věst. L 30, , s. 348). Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/344/EU ze dne 30. května 2011 o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku (Úř. věst. L 159, , s. 88) a oprava tohoto rozhodnutí ze dne 17. května 2011 o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku (Úř. věst. L 178, , s. 15). K dalším údajům o EFSM viz též zpráva Komise o činnosti Evropské unie v oblasti půjček a úvěrů v roce 2012 (COM(2013) 752 final) [, jež má být přijata dne 31. října]. 11

12 o makrofinanční pomoci. Smyslem návrhu bylo rozhodovací proces podle Lisabonské smlouvy 21 zkvalitnit, urychlit, zefektivnit a harmonizovat jej s postupy rozhodování o dalších nástrojích vnějšího financování. V návaznosti na intenzivní jednání s Radou a Parlamentem se však Komise dne 8. května 2013 rozhodla svůj návrh stáhnout. Nesplacená výše úvěrů v rámci makrofinanční pomoci se za sledované období z 610 milionů EUR snížila na 545,5 milionu EUR. Úvěry Euratomu Pro úvěry Euratomu, jež lze poskytnout členským státům a způsobilým nečlenským zemím (Ruské federaci, Arménii, Ukrajině), je stanoven strop ve výši 4 miliardy EUR. Z něj již bylo vyčerpáno zhruba 85 %, takže na financování nových projektů zbývá přibližně 600 milionů EUR. V roce 2012 pokračovala jednání o úvěru Ukrajině v objemu 300 milionů EUR určeného na modernizaci stávajících jaderných zařízení. Smlouva o úvěru byla podepsána dne 7. srpna Úvěry EIB V rámci obecného mandátu EIB na období byly k 31. prosinci 2012 schváleny úvěry v celkovém objemu milionů EUR, z nichž bylo k uvedenému dni vyplaceno milionů EUR (viz tabulka č. A6 v pracovním dokumentu útvarů Komise). Další údaje o zemích v působnosti mandátu EIB uvádějí tabulky č. A1 a A2 v pracovním dokumentu útvarů Komise. Od konce roku 2011 zaznamenává EIB nesplácení části úroků a úvěrových splátek ze strany syrské vlády (viz bod 5.3 níže). 5. NESPLÁCENÍ, AKTIVACE ROZPOČTOVÝCH ZÁRUK A ZÁVAZKY PO SPLATNOSTI 5.1. Platby z peněžních prostředků Je-li dlužník v prodlení s úhradou ve prospěch EU, čerpá Komise ze svých peněžních prostředků, aby zabránila prodlení s úhradou a vzniku nákladů při obsluze svého dluhu Platby z rozpočtu EU Jelikož v druhé polovině roku 2012 nebylo zaznamenáno žádné selhání ze strany členských států, nebylo žádáno o čerpání prostředků zapsaných jako p. m. v článku rozpočtu Záruky Evropské unie za půjčky Unie a Euratomu a za úvěrové operace EIB Aktivace Záručního fondu pro vnější vztahy K čerpání fondu dochází v případě, je-li v prodlení s platbou třetí země, jíž EU poskytla či zaručila úvěr; v takovém případě pokryje fond toto selhání do tří měsíců od podání žádosti 23. Do prodlení s úhradou části úroků a úvěrových splátek se vůči EIB dostala syrská vláda. Vzhledem k tomu, že oficiální žádosti o úhradu byly neúspěšné, přistoupila EIB v květnu KOM(2011) 396 v konečném znění. Viz článek 12 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 130, , s. 1). Od zahájení své činnosti v roce 1994 byl fond čerpán pro účely krytí úhrnné částky ve výši 502 milionů EUR. Více podrobností viz oddíl pracovního dokumentu útvarů Komise. 12

13 2012 k čerpání záručního fondu. K 31. prosinci 2012 podala EIB čtyři žádosti o úhradu celkem 42 milionů EUR. Na základě dvou z těchto žádostí bylo v roce 2012 splaceno 24 milionů EUR (z nichž 2,1 milionu EUR vymohla banka v srpnu 2012). Poté, co se situace v zemi nezlepšila, proběhlo v roce 2013 další čerpání, jehož průběh zachycuje tabulka níže. 13

14 Tabulka č. 4: Čerpání záručního fondu z titulu nesplácených úvěrů v Sýrii Pořadové číslo žádosti Datum žádosti Termín úhrady / splatnosti Čerpaná částka v milionech EUR Penále a naběhlé úroky v milionech EUR (1) Vymožená částka Celkem ,45 nepoužije se 2,15 13, ,57 nepoužije se 8, ,60 0,01 2, ,96 0,40 15, ,18 nepoužije se 3, ,13 0,18 8, ,89 0,01 4, ,53 0,39 14, ,18 0,10 3,29 Celkem 75,49 1,20 2,15 74,54 1) Úhradu penále a naběhlých úroků požaduje banka až v rámci druhé žádosti o úhradu jednotlivých úvěrů. Tyto částky nabíhají ode dne, kdy nastalo prodlení s úhradou, až do dne úhrady záručním fondem. Částky, jež si banka vyžádá, jdou k tíži účtu záručního fondu poté, co čerpání schválí útvary Komise, a na základě podkladů včetně dokladu o tom, že banka žádala dlužníka o úhradu závazků po splatnosti, v souladu s dohodou o záruce uvedené v článku 14 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o poskytnutí záruky EU na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Unii a o zrušení rozhodnutí č. 633/2009/ES 24. Celková nesplacená jistina zaručených úvěrů poskytnutých Sýrii dosahuje 551 milionů EUR, přičemž poslední úvěr je splatný v roce Provede-li EU platbu v rámci záruky, kterou 24 Úř. věst. L 280, , s

15 poskytla, přecházejí na ni v souladu s dohodou o záruce související práva a opravné prostředky EIB. Pohledávky, jež na EU přejdou, však vymáhá EIB. 6. ZÁRUČNÍ FOND PRO VNĚJŠÍ VZTAHY 6.1. Vymáhání částek 25 Ke dni 31. prosince 2012 evidoval fond 21,87 milionu EUR po splatnosti, jež jsou předmětem vymáhání Aktiva K 31. prosinci 2012 činila čistá aktiva 26 fondu 2 020,49 milionu EUR Cílová částka Fond musí dosáhnout přiměřené úrovně (cílové částky) stanovené na 9 % veškerých kapitálových závazků vyplývajících ze všech operací a zvýšených o naběhlé úroky. Ke dni 31. prosince 2012 byl poměr mezi zdroji fondu (2 020,49 milionu EUR) a kapitálovými závazky 27 (23 099,15 milionu EUR) ve smyslu nařízení o fondu nižší než cílová částka. Z uvedeného důvodu počítá návrh rozpočtu EU na rok 2014 s dotací ve výši 58,43 milionu EUR. V únoru 2012 bylo z rozpočtu EU v souladu s nařízením o fondu (jež stanoví 9% cílovou částku) a v souladu s návrhem rozpočtu na rok 2012 převedeno do fondu 260,17 milionu EUR. 7. POSOUZENÍ RIZIK: HOSPODÁŘSKÁ A FINANČNÍ SITUACE TŘETÍCH ZEMÍ S NEJVĚTŠÍ EXPOZICÍ 7.1. Cíle Předcházející oddíly této zprávy podávají informace o kvantitativních aspektech rizika, jemuž je rozpočet EU vystaven. Oddíl 3 pracovního dokumentu útvarů Komise obsahuje makroekonomickou analýzu třetích zemí, vůči nimž má záruční fond (a v konečném důsledku rozpočet EU) nejvyšší expozici nebo které využívají úvěrových nástrojů EU (makrofinanční pomoci a úvěrů Euratomu) Metody posouzení rizik Posouzení rizik nastíněné v pracovním dokumentu útvarů Komise vychází z údajů o hospodářské a finanční situaci a ratingu a z dalších známých skutečností o zemích, jimž byly poskytnuty zaručené úvěry. Předmětem posouzení nejsou odhady očekávaných ztrát a částek, jež budou předmětem vymáhání, neboť tyto údaje nutně zůstávají značně nejisté Od zahájení činnosti fondu v roce 1994 bylo vymoženo celkem 579 milionů EUR (tuto částku tvoří výše splacené jistiny a úroků plus sankční úroky z prodlení a realizované kurzové zisky a ztráty). Celková aktiva fondu po odečtení kumulovaných závazků (poplatků EIB a poplatků za audit). Včetně naběhlých úroků. 15