ŠAMANSKÝ TURISMUS OČIMA ČESKÝCH ÚČASTNÍKŮ VÝPRAV DO AMAZONIE

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií ŠAMANSKÝ TURISMUS OČIMA ČESKÝCH ÚČASTNÍKŮ VÝPRAV DO AMAZONIE Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: RNDr. Mgr. Miroslav Horák, Ph.D. Vypracovala: Bc. Lenka Řezaninová Brno, 2017

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Šamanský turismus očima českých účastníků výprav do Amazonie vypracovala samostatně a čerpala výhradně z pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:.. Bc. Lenka Řezaninová

3 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala především vedoucímu této diplomové práce panu RNDr. Mgr. Miroslavu Horákovi, Ph.D. za jeho odborné konzultace, ochotu, trpělivost, cenné rady a připomínky při vedení mé práce. Současně děkuji všem respondentům za ochotu účastnit se tohoto výzkumu a Interní grantové agentuře za financování projektu s názvem Exotický turismus v České republice (FRRMS_IGA_2018/001). V neposlední řadě velmi děkuji mé rodině za trpělivost a podporu.

4 Abstrakt Řezaninová L.: Šamanský turismus očima českých účastníků výprav do Amazonie. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Diplomová práce je zaměřena na výpravy do Amazonie, kterých se zúčastní lidé z České republiky, jež zde užívají jihoamerický halucinogenní nápoj ayahuascu. Hlavním cílem bylo objasnění způsobu organizace výprav do Amazonie z České republiky. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je na základě odborných zdrojů zpracována literární rešerše, která vymezuje základní pojmy, jako jsou ayahuasca, šamanismus, tradiční amazonská medicína a ayahuascový turismus. Část praktická je tvořena interpretací výsledků kvalitativního výzkumu, kterému předcházelo dotazníkové šetření. Data byla sesbírána prostřednictvím semistrukturovaných interview s 15 respondenty, přepsána a následně zpracována metodou zakotvené teorie. V poslední kapitole praktické části práce jsou vymezena doporučení pro osoby cestující za ayahuascou do Amazonie. Závěr je zaměřen na zhodnocení zkoumané problematiky, a tedy zodpovězení stanovených výzkumných otázek. Klíčová slova ayahuasca, šamanismus, ayahuascový turismus, tradiční amazonská medicína

5 Abstract Řezaninová L.: Shamanic tourism through the eyes of the Czech participants in the Amazonian expeditions. Thesis. Brno: Mendel University in Brno, The diploma thesis is focused on expeditions to the Amazon, which will be attended by people from the Czech Republic who enjoy here the South American hallucinogenic brew ayahuasca. The main objective was to clarify the way of organizing expeditions to the Amazon from the Czech Republic. The thesis is divided into the theoretical and practical part. In the theoretical part, on the basis of professional sources, a literary research is devised which defines basic notions such as ayahuasca, shamanism, traditional amazonian medicine and ayahuasca tourism. The practical part consists of interpretation of the results of qualitative research, which was preceded by a questionnaire survey. Data was collected through a semistructured interview with 15 respondents, rewritten and subsequently processed by the Grounded theory. In the last chapter of the practical part of the thesis are defined recommendations for persons travelling for ayahuasca to the Amazon. The conclusion is focused on the evaluation of the studied topic, and the answer to the specified research questions. Keywords ayahuasca, shamanism, ayahuasca tourism, traditional amazonian medicine

6 Resumen Řezaninová, L.: Turismo chamánico percibido por los participantes checos en las expediciones amazónicas. Tesis de diplomatura. Brno: Universidad de Mendel en Brno, Esta tesis se centra en las expediciones a la Amazonía realizadas por personas de la República Checa con el objetivo de tomar ayahuasca. La meta principal de este trabajo fue analizar la manera de organización de las expediciones. La tesis está dividida en la parte teórica y práctica. La parte teórica se basa en la reseña de la literatura científica actual y contiene las definiciones de los términos principales. La parte práctica consiste de la interpretación de los resultados de una investigación cualitativa realizada por el método de la teoría fundamentada. Esta investigación fue precedida por una encuesta electrónica. Los datos fueron recolectados de 15 informantes en forma de entrevistas semi-estructuradas. En el último capítulo de la parte práctica se definen las recomendaciones para los próximos viajeros. Las conclusiones están enfocadas en la evaluación del tema estudiado y, por lo tanto, en la respuesta a las preguntas de investigación específicas. Palabras clave ayahuasca, chamanismo, turismo de ayahuasca, medicina tradicional amazónica

7 Obsah Seznam obrázků 10 Seznam grafů 10 1 Úvod 11 2 Teoretická část Ayahuasca Základní informace Užívání ayahuascy původními obyvateli Ayahuascový rituál Biochemické složení Účinky ayahuascy Halucinogen, psychedelikum, entheogen, či lék? Tradiční domorodá medicína Amazonie Šamanismus Neošamanismus Koncept New Age a animismus Vegetalismo Ayahuascový turismus Globalizace ayahuascy Metodologie Výzkumné cíle a otázky Použité metody a realizace výzkumu Výzkumný vzorek... 46

8 3.2.2 Analýza dat metoda Zakotvené teorie Interpretace dosažených výsledků Užívání ayahuascy Dieta Rozdílnost užití v ČR Výprava Forma výpravy Organizátor Ayahuascová ceremonie Původ šamanů Důležitost šamana Účinky ayahuascy Léčení Ovlivnění mezilidských vztahů Terapeutický potenciál Ayahuascový turismus Prostředí Amazonie Přírodní medicína Negativa Motivace Motivace k užití ayahuascy Motivace pro cestu do Amazonie Doporučení pro cestovatele do Amazonie za ayahuascou... 77

9 5 Diskuze 81 6 Závěr 85 7 Summary 90 8 Bibliografie 95 9 Přílohy CIII 9.1 Formulář semi-strukturovaného rozhovoru... CIII 9.2 Průvodní dopis... CVI 9.3 Výzkumný vzorek... CVIII

10 Seznam obrázků Obrázek 1 Řez Banisteriopsis caapi Obrázek 2 Příprava nápoje z liány Banisteriopsis caapi Obrázek 3 Zobrazení ayahuascových vizí Pablem Amaringem Obrázek 4 Trh ve městě Iquitos, státě Peru, kde je možné zakoupit ayahuascu, mapacho, Aqua de floridu a další šamanské pomůcky Obrázek 5 Paradigmatický model zakotvené teorie Obrázek 6 Ubytování v dřevěných chatkách Obrázek 7 Zpracování Banisteriopsis caapi účastníky výpravy Obrázek 8 Maloca v noci místem ceremonie, přes den místem odpočinku Obrázek 9 Toaleta pro účastníky výpravy Obrázek 10 Krátce před vstupem do Amazonského deštného pralesa Peru Obrázek 11 Informátoři se mohli v Amazonii setkat i s takovými pavouky, jako je tarantule patřící do čeledi Sklípkanovití (Theraphosidae) Seznam grafů Graf 1 Vyjádření hustoty nadřazených kódů Graf 2 Nejvíce zakotvené otevřené kódy Graf 3 Nejnavštěvovanější země v Amazonii při výpravách za ayahuascou Graf 4 Užívání jiných prostředků tradiční Amazonské medicíny informátory... 72

11 1 Úvod Ayahuasca je jedna z mnoha Amazonských rostlin, jež je využívána místními obyvateli jako tradiční domorodá medicína, která je zde známá po tisíce let. Jedná se však o liánu, která oproti ostatním tradičním medicínám vyniká svojí výjimečnou silou a terapeutickým uplatněním. Ne jednou již byly prokázány její účinky, které ovšem v poslední době nevyužívají pouze domorodí obyvatelé tamní oblasti, ale také obrovské množství turistů, které oblast navštíví. Mnoho domorodých kmenů, jež byly do nedávna pro mnohé naprosto neznámé, nyní přijímají cizince ze všech koutů světa, kterým umožní zažít na vlastní kůži ayahauscovou ceremonii. V souvislosti s možností extrémně rychlého šíření informací, fotek, či jinak zaznamenaných zážitků z cest, mohou turisté, ale i vědci, či jiní odborníci, informovat veřejnost o ayahuasce téměř okamžitě. Lidé se tak mnohdy, ať už ze zvědavosti, touze poznat neznámé, zdravotních či jiných problémů, vydají do Amazonie, kde v divoké přírodě pijí odvar z liány ayahuascy. Chtějí zažít šamanismus v praxi. Místní lidé považují ayahuascu za svátost, ovšem nemusí to tak být vždy pro cizince, kteří sem přijíždí. Vznikl tak fenomén často nazývaný ayahascový nebo šamanský turismus. Lidé v Amazonských městech lákají turisty na ayahuascové rituály. Kde je však jistota, že odvar, který pijí, je opravdu ayahuasca? I tito obyvatelé jsou pouze obchodníci, kteří se snaží vydělat si peníze. Neplatí to však pro všechny léčitele této oblasti. Je nutné rozpoznat šarlatány od skutečných šamanů, kteří jsou poctiví, a nápoj připravují, ale i podávají tradičně, dle striktních pravidel. Například v České republice jsou nabízeny výpravy do Amazonie, kde jejich pořadatelé eliminují negativní hrozby tím, že jezdí za osobně prověřenými šamany. Často se jedná o jejich přátele, které znají a mohou jim důvěřovat. Samotná cesta má však i své stinné stránky. Je velmi dlouhá, letenky nákladné a oblast pralesa je pro mnohé často nekomfortní. Lidé mohou mít strach z neznámého, z divokých zvířat, nepříjemného hmyzu, ale i přes to všechno se tam neustále s nadšením vydávají. Podstupují ceremonie vedoucí ke změněnému stavu vědomí někde v Amazonské džungli. Co je tedy k této dobrodružné cestě vede? 11

12 Ayahuasca a vzniklá situace se tak stala předmětem zájmu této diplomové práce, jejíž hlavním cílem bylo objasnění způsobu organizace výprav do Amazonie, kterých se účastní osoby z České republiky. Stanoven byl ovšem nejen cíl primární, ale také dva dílčí, a to analyzování motivace osob české národnosti k této výpravě a objasnění, jak prostředí Amazonie ovlivňuje získanou zkušenost. Práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické a praktické. První část, tedy teoretická, detailně popisuje liánu ayahuascu, její rituální užívání, biochemické složení, či účinky, které uživatelé po jejím podání pociťují. Ayahuasca je výzmanou součástí tradiční Amazonské medicíny a dodnes se používá v Amazonských šamanských praktikách. Z tohoto důvodu jsou zde podrobně charakterizovány i tyto termíny. V neposlední řadě je zde vymezen termín ayahuascový turismus a s ním související globalizace této posvátné rostliny. V praktické části diplomové práce jsou interpretovány výsledky kvalitativního výzkumu, jež byly získány prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů. Výzkum byl realizován v období od do Celkem bylo pro účely této práce analyzováno metodou zakotvené teorie patnáct rozhovorů, které byly doslovně přepsány. Aplikovány byly všechny tři úrovně kódování, tedy otevřené, axiální a selektivní. Výzkumu předcházelo dotazníkové šetření, které sloužilo právě k získání kontaktů na respondenty ochotné účastnit se hloubkového rozhovoru. Informace byly v rámci této práce opatřeny a dále analyzovány v souvislosti s projektem Exotický turismus v České republice FRRMS_IGA_2018/

13 2 Teoretická část 2.1 Ayahuasca The ayahuasca landscape is a virtual battleground populated with malevolent spirits but also with allies, plant teachers, animal spirit guides, ancestral spirits and other morally ambiguous entities. Dennis McKenna Základní informace Co tento prostředek, jež se stává globálním fenoménem, znamená? Ayahuasca [ayawaska] je halucinogenní Amazonská rostlina (také název odvaru), která byla využívána k léčebným a věšteckým účelům původními šamany v Peru, Kolumbii a Ekvádoru (Metzner, 2005; Tupper, 2009). V rámci této práce zde bude termín vždy využit v souvislosti s názvem nápoje. V případě označení samotné rostliny bude uveden její vědecký název. Hlavní složku nápoje tvoří liána Banisteriopsis caapi, která se nachází v západních částech povodní řeky Amazonky. Ayahuasca však může být připravena i s příměsí jiných rostlin, nejčastěji se jedná o kombinaci s Psychotria viridis (Trichter, 2010; Santos, 2013). S pitím nápoje je vždy spojena tradiční ceremonie prováděná zkušeným léčitelem, neboli curanderem. Ayahuasca je velmi hořká, nepříjemná a často vyvolává zvracení, jako určitou formu fyzické očisty. Emetické účinky ovšem nejsou pravidlem (Tupper, 2006). Slovo ayahuasca pochází ze dvou slov, tedy aya and huasca, jejichž počátek lze hledat u původních Kečuánských obyvatel. První pojem, aya, znamená duše, duchové či mrtvá těla a huasca lze přeložit jako víno, dřevěné víno nebo liána. Spojením těchto dvou výrazů tak vzniklo pro ayahuascu více známé označení liána smrti, liána duše či víno duchů (Tupper, 2002; Metzner, 2006; Luna, 2011; Heaven, 2013; Rockefeller, 2016). 1 Ayahuascová krajina je virtuální bitevní pole obývané zlomyslnými duchy, ale také spojenci, rostlinný- mi učiteli, zvířecími duchy, duchy předků a dalšími nejednoznačnými subjekty. (překlad autorky) 13

14 V rozsáhlé oblasti Jižní Ameriky a napříč různými domorodými kulturami, je ayahuasca známá pod odlišnými jmény. Příkladem může být, dle slov autora Rockefellera, (2016) Brazílie, kde je pojmenována portugalskými slovy caapi nebo cipó. Rozsáhlý seznam jmen označující nápoj z liány Banisteriopsis caapi poskytuje Luna (2002). Dalšími příklady pojmenování jsou natema, daime, yagé a yajé. Je nutné poznamenat, že v Amazonii považují domorodí obyvatelé ayahuascu za svátost, tzn. Amazonian sacrament (Luna, 2011). V tomto smyslu ji však neužívají všichni účastníci ceremonií, a proto je důležité si uvědomit její legální aspekt. Více informací viz Horák (2017) nebo ADF (2016). V některých zemích je její užívání nelegální. V ČR je na seznamu zakázaných látek DMT, jež ayahuasca obsahuje, a je trestné držet více než 0,6 g práškové či krystalické substance a 500 ml nápoje (Škrabáková, 2013, s. 103). V Peru byl naopak ayahuascový rituál prohlášen za nehmotné kulturní dědictví národa na základě usnesení Národního Ústavu Kultury (Instituto Nacional de Cultura) číslo 836 ze dne 24. června Tato rezoluce jednoznačně zdůrazňuje ochranu tradičního užití, a tedy charakter ayahuascového rituálu praktikovaného domorodými Amazonskými komunitami (Resolución Directoral Nacional, 2008). Ayahuascový rituál je zde chápán jako základní pilíř podporující identitu Amazonských kmenů. Na základě následující citace je zřejmé uvědomění si, že ayahuasca nemusí být užívána pouze tradičním způsobem, ale také zneužita pro jiné účely. Que, se busca la protección del uso tradicional y del carácter sagrado del ritual de Ayahuasca, diferenciándolo de los usos occidentales descontextualizados, consumistas y con propósitos comerciales 2 (Ministerio de cultura Peru, 2008). Usnesení odkazuje na zákon č Obecné právo národního kulturního dědictví a jeho nařízení (Ley General del Patrimonio Cultural de la Nación y su Reglamento). Zde jsou právě vymezena hmotná, nehmotná kulturní dědictví nebo státní subjekty, jež zde účinkují. Jedná se o právní nástroj sloužící k ochraně, obraně, případně propagaci kulturního dědictví národa (INC, 2007). 2 Je potřeba chránit tradiční užití a posvátný charakter ayahuascového rituálu a odlišit ho od spotřebitelských a komerčních užití na západu, jež jsou vyňata z tradičního kontextu. (překlad autorky) 14

15 V Amazonii tradičně léčitelé charakterizují rostliny jako hlavní, tedy master plants (plantas maestras), či běžné (plantas comúnes). Hlavní rostliny, mezi které patří i ayahuasca jsou ty, které mají ducha a mohou tak komunikovat s lidmi nebo je učit. Z tohoto důvodu jsou nazývány též plant teacher, tedy rostlinní učitelé. Snaží se člověka naučit, jak s tak mocnými rostlinami zacházet, nebo mu přiblížit podstatu zákonitostí přírody (Tupper, 2009; Horák, 2013). Obrázek 1 Řez Banisteriopsis caapi (zdroj: archiv respondenta C03, 2017) Škrabáková (2013) zmiňuje, že duše rostlin se nazývají madre (matka) a lidem se zjevují právě ve formě konkrétního druhu rostliny. Do lidského života mohou zasáhnout v pozitivním smyslu, ale také v tom negativním. Mezi člověkem a danou rostlinou musí platit určitá pravidla, která musí být jednoznačně dodržována (např. průběh ceremonie, dieta). Pokud nebudou postupy respektovány, může rostlina způsobit újmu danému člověku, jenž ji neuznával dostatečně. Je až neuvěřitelné, jak v tak obrovském množství rostlin, jež se v pralese nachází, mohli původní obyvatelé rozpoznat právě ty léčivé druhy. Případně jejich vlastnosti a schopnosti, kterých mohou dále využívat jako léčitelé. Jak specifikuje Taylor (2005, cited in Heaven, 2013), téměř polovina odrůd rostlin, tedy asi , které se na zemi vyskytují, byly nalezeny právě v tropických pralesích. Není překvapením, že mnoho z nich se používá právě pro léčebné účely, stejně jako ayahuasca. Více o léčivých rostlinách Amazonie v kapitole

16 2.1.2 Užívání ayahuascy původními obyvateli Ayahuasca byla v minulosti užívána různými etnickými skupinami. Opomenut však nesmí být ani v mnoha zdrojích zmiňovaný termín mestizo. Dobkin de Rios a Rumrill (2008) definují, že tak byli označováni lidé, kteří měli jak domorodý, tak Evropský původ. Luna (2002) dodává, že někteří autoři tak označují i akulturované indiány Latinské Ameriky, s tímto se však neztotožňuje. Prvními nepůvodními obyvateli, kteří se dostali do kontaktu s ayahuscou byly mestizové zvaní Caboclos (brazilští) nebo cauchero. Jednalo se o kaučukové pracovníky v džungli, jež svoji práci vykonávali poblíž domorodých komunit. V případě nemoci byli natolik vzdálení lékařské péči, že byli nuceni navštívit místní šamany pro případnou pomoc. Následné rozšíření uživatelů ayahuascy bylo velmi rychlé a z rostliny, která byla spojována výlučně s původními obyvateli, se stal téměř světový fenomén (Luna, 2002; Sánchez & Bouso, 2015). Dobkin de Rios a Rumrill (2008) uvádí příklady důvodů užívání nápoje, které měli původní obyvatelé, výrazně se lišících od těch současných. Rostlina byla známá svoji silou a dávala schopnost uživateli číst myšlenky nebo například rozpoznat negativní emoce. Někteří šamani věřili, že díky liáně mohou komunikovat s duchovním světem, předpovídat budoucnost, či být v psychickém souznění s vybranými lidmi, což jim dávalo sílu bojovat s nepřáteli z ostatních kmenů. Ayahuasca také výrazně ovlivňovala sílu lovců a jejich schopnosti vyhnout se zlým duchům. Dále lovcům umožňovala vidět ve tmě, zlepšit jejich pracovní výkon, či zmírnit pocity hladu tak, aby se mohli soustředit pouze na zajištění potravy (Dobkin de Rios & Rumrill, 2008). Vliv na lovecké schopnosti, ale i odkaz na původní využití nápoje potvrzuje též kniha autora Lamb (1974). V ní se muži v oblasti lovu na ayahuascové vlastnosti výrazně spoléhali. Historie příprav a užívání nápoje v oblasti Amazonii sahá dle Dobkin de Rios a Rumrill (2008) do období před lety. Je nutné poznamenat, že naprosto přesné časové rozmezí však není známo nikomu. Tato tvrzení vychází především z archeologických nálezů, kterými jsou např. keramické nádoby nebo figurky osob odkazující na danou dobu (Naranjo, 1983, cited in Metzner, 2006). 16

17 2.1.3 Ayahuascový rituál Užívání ayahuascy může být odlišné napříč kulturami, ale samotný ceremoniální kontext zůstává neměnný. Léčitelé mají mnohaleté zkušenosti, za kterými lze hledat roky práce, aby mohli dostát své role osoby, jež může nápoj připravovat a podávat. Praxi získávají údajně od samotných rostlin, nelze však opomenout ani generační předávání vědomostí, které v tomto procesu hraje velmi významnou roli mezi tradičními komunitami (Tupper, 2006). Tradičně se s pitím ayahuascy pojí dieta, která je vymezena stravovacím a sexuálním omezením. Vhodné je se dále vyhnout silným pachům, rušným prostředím a nadměrné fyzické zátěži. Dodržováním těchto tabu lze snížit rizika plynoucí z užívání ayahuascy. Lze tak dietu označit za klíčovou část ceremonie. Restrikce nejsou určeny pouze pro uživatele, ale také šamany, jejichž dieta je mnohdy výrazně náročnější (Luna, 2002; Heaven, 2013; Mabit, 2014). Jauregui et al. (2011) zmiňují, že prostřednictvím diety mohou léčitelé získat své znalosti od rostlin a tak dále využívat své schopnosti. Autoři identifikují čtyři základní prvky šamanských restrikcí, současně však dodávají, že tabu se mohou lišit v závislosti na rostlinách, které jsou využívány. Jedná se o následující: - Izolace3 - Denní příjem jedné nebo několika rostlin - Stravovací omezení - Sexuální abstinence Při dietě je povoleno jíst vařené banány, tepelně zpracovanou neochucenou rýži, vajíčka a další. Tato povolená jídla se mohou měnit dle míst nebo rozhodnutí léčitelů. Obecně je však zakázáno užívat např. sůl, cukr, koření, tuky, alkohol a drogy. Doba trvání diety se často liší, někdy trvá týdny, měsíce nebo i roky. K rozdílnostem souvisejícím s délkou dodržování diety se pojí otázka, zda se jedná o uživatele nebo šamana. V případě šamana jsou rozhodující jeho znalosti a síla nebo rozhodnutí maestro curandero, tedy zkušeného mistra léčitele. Uživatel se pravidla dozví od svého šamana (Luna, 2002; Jaurequi et al., 2011; Mabit, 2014). 3 V kontextu diety je izolace chápána jako zabránění šamanovi komunikovat s ostatními lidmi. 17

18 Odvar z rostliny je podáván převážně v průběhu nočních skupinových obřadů, což ovšem nemusí být pravidlem. Důvodem konání v pozdních hodinách je eliminace veškerých vjemů, které by mohli uživatele rozptylovat, je nutné, aby se soustředil pouze sám na sebe a vnímal své prožitky. Účinky nápoje, se projevují asi minut po vypití (Kavenská & Simonová, 2014). Někteří informátoři měli zkušenosti s dřívějším působením: Ona účinkuje celkem rychle, takže za 20 minut už jste tam (C01A159). Vliv ayahauscy vrcholí v subjektivní intenzitě, a to v intervalu mezi asi minutami (Kavenská & Simonová, 2014). Účinky jsou někdy popisovány jako děsivé psychologické zážitky, často spojené se strachem o svůj život. Jedná se tak o počáteční fázi rituálu, která často vrcholí zvracením. Jakmile se člověk touto cestou očistí, následuje pocit euforie či hlubokého klidu (Kjellgren, Eriksson, & Norlander, 2009). Zajímavostí je, že existují lidé, u nichž jsou tyto nepříjemné účinky eliminovány, a to z důvodu dlouholetého užívání nápoje jak uvádí Horák a Vosáhlová (2009). Příkladem ceremonie z praxe je zkušenost autora Beyera (2010), jež ji popisuje, jako shromáždění lidí v tmavé místnosti. Každý pije ayahuascu s jiným záměrem. Pro některé je to léčba konkrétní nemoci, pro jiné např. očista těla. Před samotným pitím nápoje se šaman snaží zjistit co nejvíce informací o každém účastníkovi a pro všechny je připraven plastový kyblík na zvracení. Je nutné zmínit, že nejen v průběhu ceremonie, ale také samotnou přípravu ayahuascy doprovází okuřování tabákem a typické zpěvy icaros. Právě tento tabákový kouř, jak jej označuje Dobkin de Rios a Rumrrill (2008), sekundární, významně ovlivňuje psychickou stránku uživatele. Další autoři popisující konkrétní ayahuascová sezení jsou např. Lamb (1974), Dobkin de Rios (1984) a Luna (2002). Obrázek číslo 2 uvedený níže zobrazuje přípravu nápoje ayahuasca. Autoři Martin, et al. (2012) popisují různé způsoby. Některé techniky jsou založeny pouze na máčení rostliny ve studené vodě, nikoliv zdlouhavém vaření, jak je uvedeno ve většině zdrojů. Jindy se kůra klasicky sbírá, omývá a louhuje, přičemž tento proces může trvat i několik dní. Zpracovat se mohou jak listy, tak kůra liány. Rozhodujícím je účel, pro který má být následně použita. Např. pro bylinné koupele se využijí listy, zatímco pro nápoj s emetickými účinky, kůra (Horák, 2013). 18

19 Obrázek 2 Příprava nápoje z liány Banisteriopsis caapi (zdroj: archiv respondenta C03, 2017) Procesem přípravy se ve své knize zabýval i Lamb (1974), který zde klade důraz na náležitou úctu, se kterou by měl k vaření ayahuascy šaman přistupovat. Celý postup, začínající trháním listů liány a končící vařením, scezením a slitím do příslušných nádob trvá, dle autora, tři dny. Pokud se nápoj špatně připraví, muže být samozřejmě pro člověka nebezpečný. Toto tvrzení tak opět podtrhuje důležitost pečlivého výběru léčitele. Luna (2002, s. 119) již zmíněná icaros velmi podrobně studoval ve své knize a definuje tyto zpěvy, jichž je nespočet jako magická zaříkání či melodie. Icaros si léčitelé osvojí určitými druhy chování, mezi které patří užívání vybraných rostlin učitelek a dodržováním přísné diety. Jauregui et al. (2011, s. 743) je charakterizují podobně, tedy jako šamanské zpěvy nebo posvátné melodie. Písně Icaros jsou pro ayahuascový šamanismus typické. Jejich názvy se mohou lišit napříč geografickými oblastmi, či v rámci kmenů a církví. Příkladem je Santo Daime, které užívá označení hymns, tedy hymna. Ztělesňují šamanskou sílu a především jsou spojovány s léčivými vlastnostmi rostlin. Mají výrazný vliv na průběh ceremonie, přičemž pro různé účely jsou vymezeny specifické druhy zpěvů. Jejich účelem je dále léčba, vyvolání ducha rostliny a pozměnění vize vyvolané pitím nápoje (Beyer, 2010; Callicott, 2011; Heaven, 2013). 19

20 V rámci tradičního užívání ayahuascy lze rozpoznat dva druhy ceremonií. Lépe řečeno autoři smýšlí o užívání nápoje před jeho masivním rozšířením ve světě. Labate a Cavnar (2014) charakterizují období jako premodern, tedy předmoderní. První typ ceremonie se vyznačuje kolektivním užitím nápoje, kdy každý přichází za jiným účelem. Na druhé straně existují rituály důvěrnější, věnované tradičním šamanským praktikám, kterých se účastní pouze několik osob, tedy léčitel a jeho klienti (Luna, 2011). Pro ayahuascové ceremonie jsou specifické určité druhy šamanských nástrojů. Kromě samotné lahve s ayahuascou tak lze na této ceremonii vysledovat také chřestítko nazývané shacapa. Sloužící k očištění uživatelů nápoje, čehož se dosahuje chrastěním kolem jejich těla. Dalšími prostředky jsou například krystaly, tabákové cigarety mapacho, či lahvička s parfémem Agua de florida. Vůně parfému uklidní účastníka rituálu v případě vzniku komplikací souvisejících s jeho vizemi, které ho mohou ohrozit i na životě (Luna, 2002; Horák, 2013). Horák (2013, s. 47) nespojuje funkci květinové vody Agua de Florida pouze s eliminací vznikajících potíží při ceremonii, ale také s ofouknutím z relaxačních důvodů (tzv. soplar). Léčitel tak aplikuje vůni na energetická místa, která se dle autora nachází na hlavě, zádech, hrudi a rukou. Beyer (2010) zmiňuje, že těžké a sladké vůně, které tyto parfémy tvoří, jsou používány také k ochraně člověka a kromě aplikace na kůži je někteří šamani pijí Biochemické složení Jak již bylo zmíněno, nápoj může být vařen kromě samotné liány ayahuascy spolu s dalšími rostlinami, např. keřem Psychotria viridis, též označovaným jako chacruna. Je tedy nutné blíže specifikovat biochemické složení nejen této příměsi, ale také samotné Banisteriopsis caapi, které umožní lepší chápání jejího vlivu na lidské tělo. Po požití ayahuascy se v organismu uživatele vyskytují alkaloidy, harmin, harmalin, tetrahydroharmin (TTH) a N,N-dimethyltryptamin (DMT). Poslední uvedenou látku DMT přivádí do těla právě Psychotria viridis (Kavenská & Vosáhlová, 2013; Frecska, Bokor, & Winkelman, 2016; Domínguez-Clavé et al., 2016). 20

21 Banisteriopsis caapi obsahuje první tři zmíněné složky, tedy: harmin, harmalin a tetrahydroharmin, které fungují jako silné látky, jež zpomalují nebo zcela zastavují reakci monoaminooxidázy (IMAO). Co si lze pod termínem IMAO představit? Jedná se o různé, přirozeně se vyskytující, či uměle vyrobené chemické látky. Jejich funkce je založena na blokování aktivity enzymů známých jako monoaminy, mezi které patří i již zmíněné DMT obsažené v Psychotria viridis (Liester & Pricket, 2012; Frecska, Bokor, & Winkelman, 2016). Při perorálním podání jsou funkce těchto monoaminů snižovány právě prostřednictvím monoaminooxidáz, které se nachází v traktu trávící soustavy. Ayahuasca tedy umožňuje účinkovat látce DMT v lidském těle, protože DMT zůstává aktivní pouze, když je podáváno orálně za přítomnosti MAOI, jež se právě v rostlině vyskytuje (Liester & Pricket, 2012). Velmi detailně je DMT popsáno v knize od Strasmanna (2005), který se dlouhou dobu zabýval výzkumem tohoto psychedelika. DMT zde označuje jako molekuli duše, protože má přímý vliv na vědomí člověka stejně jako na myšlenky a pocity. Dle autora vzbuzuje látka psychologický stav, který přivede uživatele za hranice reality, jež je označován za spirituální či duchovní. DMT je navíc přirozeně obsaženo v těle každého jedince jak rostlinné, tak živočišné říše a jedná se tak o první známou endogenní psychedelickou látku. Nejvíce obsažené je DMT v rostlinách pocházejících právě z Latinské Ameriky. Jako další příklad je možné uvést tabák (Nicotiana rustica), tedy jednu z mnoha rostlin tradiční Amazonské medicíny (Strasmann, 2005). Účinky N,N-dimethyltryptaminu způsobují uživatelům prožitky, označované jako změněné stavy vědomí (Strasmann, 2005), tedy zážitky blízkosti smrti, kterými se ve své knize zabývá např. Kupka (2014). Situaci lze popsat jako oddělení vědomí od fyzické struktury těla, které nadále vnímá jinou realitu. Zážitek je pro člověka tak silný, že kvůli němu výrazně změní svůj život. Ke změněnému stavu vědomí člověka může dojít různými způsoby, např. těžkým traumatem, tancem, meditací, hladověním, spánkem nebo např. cíleně, a to konzumací drog. 21

22 Zmíněn zde byl termín spiritualita a je tak nutné jej podrobněji definovat. Často bývá spojován s náboženstvím. S postupem času se následně vytvořila určitá hranice mezi významy těchto slov. Tradičně však tvořila spiritualita základ náboženství a byla spojována s jeho prožitkovou stránkou. Dnes je pojem náboženství méně využíván, považuje se totiž za zastaralý, zatímco spiritualita je více modernějším termínem. Jiné definice uvádí, že náboženství je pouze jedním z projevů spirituality (Blatný et al., 2010). Pojem spiritualita dále studoval Hanegraff (1999), který jej uváděl nejen v souvislosti s náboženstvím, ale studoval také jeho vazby se symbolickými systémy. Dle Beyer (2010) jsou šamani v Amazonii spojováni se spiritualitou dvojího druhu: léčivých rostlin (healing plants) a ochranných duchů (silných zvířat, lidských bytostí a jiných). Léčivé rostliny jsou zde chápány jako učitelé, či léčitelé, často označovány jako plant's madre, tedy matky rostlin Účinky ayahuascy Kavenská a Vosáhlová (2013) rozeznávají tři úrovně, ve kterých se účinky ayahausci projevují: psychické, fyzické, a spirituální. Neznamená to ovšem, že uživatelé pocítí vliv ve všech třech aspektech. Příznaky jsou velmi subjektivní, někdy se projeví pouze v jedné ze zmíněných, nebo dokonce v žádné. Pacient, který obdrží stejnou dávku přípravku totožného složení jako v minulosti, může vykazovat naprosto odlišné reakce na nápoj. V případě projevů na stupni fyzickém je nutné zmínit např. zvracení, průjem, zvýšení krevního tlaku, tělesné teploty nebo třes (Liester & Prickett, 2012; Kavenská, 2013; Domínguez-Clavé et al., 2016). Existuje mnoho výzkumů, jež jsou na účinky ayahuascy zaměřeny. Vědci se snaží odhalit léčivé tajemství této rostliny. Např. Santos et al. (2007) směřovali svoji studii ke členům církve Santo Daime. Sanches et al. (2016) se zabývali antidepresivními dopady užití ayahuascy u pacientů s depresí a Bouso et al. (2012) dlouhodobě studovali působení na duševní zdraví nebo např. postoje uživatelů k životu. Zajímavý je též potenciál ayahuascy směřující k léčbě drogové závislosti, kterou dlouhodobě studoval Horák (2013). Místem výzkumu se stalo centrum Takiwasi, kde se k léčbě této závislosti využívá právě domorodá medicína Amazonie. 22

23 Na psychické úrovni ayahuasca často poskytuje spojení s minulostí člověka, či uvědomění si jeho potlačených vzpomínek, což je dobrým základem pro restrukturalizaci jeho osobního života. Někteří objeví díky ayahuasce své skryté schopnosti, více vnímají nejen sebe, ale i své okolí. Typické jsou intenzivní emoční reakce či pocity naděje a blahobytu (Liester & Prickett, 2012; Kavenská, 2013). Kromě výše uvedeného může ayahuasca přivodit uživateli zážitky spojené se smrtí. Někteří lidé dokonce viděli umírat sami sebe, či již viděli sebe mrtvé, což výrazně změní jejich pohled na život a ovlivní jejich psychickou stránku. Tyto situace motivují uživatele ke změně životního stylu nebo osobního chování (Frecska, Bokor, & Winkelman, 2016). Lidé se ceremonií neúčastní pouze pro léčbu určité nemoci, ale důvodem jsou mnohdy otázky duchovních vztahů a osobního rozvoje. Jedná se tak o úroveň spirituální, nebo, dle autorů Liester a Prickett (2012), transcendentní. Pod vlivem ayahuascy lidé mnohdy zažili kontakt s bohem, přírodními energiemi, či propojení s vesmírem. Začleňují tak tyto vrcholové zkušenosti i do svého osobního života a zcela změní pohled na spirituální tématiku. Uvědomují si i více sami sebe, své bytí (Trichter, 2010). Neopomenutelné jsou také vize, které jsou vypitím nápoje vyvolány. Většinou zdroje uvádí pestrobarevné obrázky zobrazující nejrůznější tvary, postavy nebo zvířata a jiné předměty symbolizující prožitky, jenž uživatelé sami viděli (viz obrázek č. 3). Důvody, proč jsou výjevy tak důležité, vhodně vysvětluje autor Lamb (1974, s. 9) To, co vidíme, když naše zraková kůra interpretuje signály odjinud než ze sítnice, nám může říci o povaze reality více. Luna (2002) ve své knize uvádí, že aby ayahuasca způsobovala vize, musí být správně připravena, jak bylo uvedeno v kapitole Jestliže dojde k opaku, a nápoj bude slabý či špatně připraven vjemy buď nevyvolá, nebo budou slabé a nejasné. To je pro uživatele nepříjemné, protože právě změněný stav vědomí je velmi očekávaný. Ovšem je pravdou, že ne jen nevhodná příprava ze strany léčitele, ale i ze strany uživatele může vést k nedostupnosti vizí. Tímto je nutné připomenout důležitost striktní diety. Pokud není dodržována, uživatel má znečištěný organismus, či zanesený žaludek, který je nutné očistit. 23

24 Dobkin de Rios (1972) se ve své knize podrobněji zabývala tím, co se uživatelům pod vlivem ayahuascy zjevuje. Kromě již zmíněných zvířat z džungle, identifikovali informátoři autorky dále osoby, které byly zodpovědné za jejich onemocnění. Jiné vize byly naopak tvořeny interními myšlenkami člověka, jako jsou sexuální touha, pomsta nebo nenávist. Časté jsou různé symboly, či dokonce neznámé osoby a právě v tomto okamžiku je nutná pomoc léčitele, který je schopen vize interpretovat a objasnit. Lze poznamenat, že při ayahuascových sezeních může mít na prožitek vliv také dotek jiných osob. Dávka ayahuascy se může zdvojnásobit, případně vize naprosto eliminovat. I v tomto případě však hraje podstatnou roli míra subjektivity (Dobkin de Rios, 1972). Obrázek 3 Zobrazení ayahuascových vizí Pablem Amaringem (zdroj: Charing, 2014) 24

25 2.2 Halucinogen, psychedelikum, entheogen, či lék? S pojmem ayahuasca je spojeno mnoho nesrovnalostí, či lze říci názorů, nejen od odborníků, jež se neshodují v terminologii. Někdo rostlinu označuje jako halucinogen nebo psychedelikum. Jiní toto pojmenování kategoricky odmítají a zařazují ji do skupiny zvané enheogen. Termín entheogen doslovně znamená god-containing, tedy boha obsahující. Jedná se o relativně novou koncepci, která zahrnuje všechny návykové drogy, jež jsou užívány za účelem náboženských, či duchovních účinků. Je tedy jisté, že tyto látky vyvolávají v uživateli transcendentní zážitky. Existují samozřejmě i jiné metody, jak tohoto stavu dosáhnout (např. hluboká meditace), ale osvojení si těchto technik trvá podstatně déle, než užití entheogenu (Prudon, 2010). Jaké látky je možné do skupiny entheogenů zařadit? Tímto se zabýval Tupper (2002), protože různé kultury v historii používali různé nástroje, jako dary od boha (coca, alkohol). Ne všechny jsou ale označovány jako entheogen. Tvrdí, že pojmem se vědci pouze snaží nahradit termín psychedelický, a že důležitým znakem entheogenu je jeho rituální používání jako psychospirituálního léku, či k usnadnění poznávání. Důležitost rituálu zde autor klade na první místo. Je vůbec možné smýšlet o ayahuasce jako o droze? Dle názoru autora této práce nelze. Jak zmiňuje Horák (2017), není možné, aby se na ayahuasce stal někdo fyzicky závislí, natož aby se u něj projevila potřeba neustálého užívání této látky, tzv. bažení. Jak bylo zmíněno, jedná se o nápoj, který má velmi nepříjemnou chuť. Vitebsky (1995) dodává, že v Amazonských oblastech se užívání drog naprosto liší od západního způsobu. Rozdílnost je dle autora dána především motivem užití. V šamanských kulturách jsou požívány z důvodu integrace jedinců do společnosti, léčby a dalších. Zatímco v moderních západních kulturách jsou důvody užívání drog formou jakéhosi nesouhlasu a odmítání společnosti. Stejně tak, jak není možné charakterizovat ayahuascu jako drogu, tak ani lék. Horák (2017) tuto možnost opět vyvrací. Prohlášení ayahuascy za lék by, dle autora, vyžadovalo podrobné klinické testování. V tomto případě jsou známi vědecké studie, ovšem ty jsou v rozporu s legislativními a medicínskými systémy. 25

26 Další časté označení jsou psychedelika, která dle Strassmana (2005) ukazují, co je ve vaší mysli a co s ní souvisí; zobrazují podvědomé součásti myšlení a cítění, které jsou skryté, potlačené, zastřené, zapomenuté, mimo naše vidění, možná zcela neočekávané, ale přesto bezprostředně přítomné. Psychedelika postihují lidské vědomí, působí na mentální funkce člověka (např. emoce, myšlení) a mohou být jak hrůzné, tak inspirativní. Mají mnohem vyšší bezpečnostní profil, než ostatní legální či nelegální drogy a existuje tak velmi málo zaznamenaných úmrtí spojených s užíváním těchto látek (Winkelman 2014; Strassman, 2005). To ovšem neznamená, že by podpora užívání psychedelických látek byla v zájmu této práce. Jiní autoři látku označují jako halucinogen, např. Metzner (2014) nebo Dobkin de Rios (1972), která rozděluje psychotropní látky do tří skupin. První skupina je tvořena psychickými sedativy např. narkotiky, nebo dalšími látkami, které se běžně používají k léčbě pacientů v oblasti moderní psychiatrické praxe. Druhou skupinu zastupují psychické stimulanty, jež ovlivňují změny nálad a třetí skupinou jsou právě halucinogeny, kam řadí i ayahuascu. Metzner (1998) navíc namítá, že s výrazem halucinogenní jsou úzce spojeny halucinace ve smyslu iluzorního vnímání. Tato rostlina ovšem nevytváří halucinace jako takové, ale vize, které spojují uživatele s podstatnými aspekty jeho minulosti. S tím jsou spojené již zmíněné silné efekty působení na psychickou stránku člověka. Je vhodné tyto dva pojmy, iluze vize rozlišovat a použít vhodně dle kontextu, jako je tomu v případě užívání ayahuascy. DMT, jež vize vyvolává, používají domorodé národy v oblasti Amazonie pro duchovní a lékařské účely po tisíce let. Botanických zdrojů této látky existuje velmi mnoho, např. kůra stromu zvaného Virola. DMT je možné nalézt ve většině obvykle rostoucích rostlin napříč Spojenými Státy, ovšem každý botanický zdroj disponuje jejím odlišným množstvím (Halpern, 2004). 26

27 2.3 Tradiční domorodá medicína Amazonie Pod tímto termínem si možná mnoho lidí představí pouze sbírání listů a kořínků nejrůznějších námi neznámých léčivých bylin uprostřed pralesa. Někteří lidé alternativní medicíně důvěřují, jiní pouze medikamentům a doktorům v bílých pláštích, proto považují tradiční léčitelství za naprostý nesmysl. Jaká je ale realita, jež tento pojem charakterizuje? Komplexní termín tradiční medicína, často označován jako alternativní, doplňková nebo nekonvenční, je používán pro systémy specifikované v různých oblastech, např.: tradiční čínská medicína, arabská nebo právě pro jihoamerická. Jedná se o různé terapeutické metody, jejichž počet neustále roste, ale současně nebyly podrobeny vědeckým zkoumáním (Alves & Rosa, 2007; Heřt, 2011). Tradiční medicína existuje jako protiváha biomedicíně, neboli té moderní, vědecké. Hlavním rozdílem je skutečnost, že biomedicína se zaměřuje pouze na symptomy onemocnění, zatímco nekonvenční na příčiny, jež celostně také řeší. Alternativní medicína bývá také často spojována s přírodními prostředky a mnohdy primitivními postupy (Heřt, 2011; Horák, 2015). World Health Organisation charakterizuje tradiční medicínu následujícím způsobem: Traditional medicine has a long history. It is the sum total of the knowledge, skill, and practices based on the theories, beliefs, and experiences indigenous to different cultures, whether explicable or not, used in the maintenance of health as well as in the prevention, diagnosis, improvement or treatment of physical and mental illness 4 (WHO, 2017). V tradiční medicíně je kladen důraz na předávání informací a zkušeností mezi generacemi v dané oblasti. Léčebné prostředky jsou tak historicky ověřeny a domorodí obyvatelé jim důvěřují nejen z nutnosti, která vyvstává z finanční nemožnosti obrácení se na západní medicínu (Horák, 2015). 4 Tradiční medicína má dlouhou historii. Je to součet znalostí, dovedností a praktik založených na teoriích, přesvědčeních a zkušenostech domorodých obyvatel různých kultur, ať už jsou vysvětlitelné nebo ne, používané pro udržení zdraví, stejně jako pro prevenci, diagnostiku, zlepšení nebo léčbu fyzické a duševní nemoci. (překlad autorky) 27

28 V rámci této práce však bude podrobněji charakterizován pouze systém tradiční Amazonské medicíny. Kavenská (2013) zmiňuje, že pojem je znám pod označením šamanismus. Horák (2017) jej uvádí přímo do souvislosti se samotnou ayahuascou, kterou označuje jako synonymum tohoto komplexu Šamanismus Definicí pojmu šamanismus existuje celá řada, stejně jako rozsáhlých vědeckých debat. Jednu z nich uvádí profesor DuBois (2011, s. 13), který jej vnímá jako soubor praktik a pojetí týkajících se kosmu, spirituality a lidských potřeb. Dle něj termín charakterizuje také různé stavy transu, kterých je dosahováno z mnoha důvodů, např. věštění nebo léčení. Mezi další významné autory lze řadit Eliadeho (1946), který sepsal nejrozsáhlejší studii šamanismu celého světa, v níž jej označuje za starobylou techniku extáze. DuBois (2011) zkoumá počátky šamanismu a jeho následné studie. Uvažuje o něm, stejně jako mnoho dalších autorů v kontextu nejen léčitelského systému, ale i náboženství. Lužný (1995) jej dokonce charakterizuje jako náboženský fenomén a De Rios a Rumrrill (2008) jako náboženský systém. Oproti tomu Vitebsky (2001) zmiňuje, že ho za jednotné náboženství považovat nelze. Dle tohoto autora neexistuje žádná doktrína, šamanské chrámy, svatá kniha nebo kněz určující, co je v tomto kontextu správné a co ne. Což jsou podstatné důvody, jež kategorizaci do náboženství vyvrací. Podobně o termínu smýšlí antropolog a praktikující šaman Harner (2010). Dle něj je šamanismus systém prastarých metod sloužících k léčení těla a duše, nikoliv náboženství. Někteří autoři se zabývají šamanismem pouze v oblastech Amazonie, či dokonce přímo ayahuascovým. Labate a Cavnar (2014) používají termín Amazonský šamanismus v souvislosti s kosmologií a šamanskými praktikami domorodých nebo smíšených komunit oblasti Brazílie, Bolívie, Venezuely, Ekvádoru, Kolumbie a Peru. Šamanismus je v těchto oblastech velmi rozmanitý a mnohdy zahrnuje použití právě psychedelických rostlin, tedy i ayahuascy. Dále pak Luis Eduardo Luna (2002) provádějící výzkumy v oblasti peruánské Amazonie o již zmíněném léčitelství s názvem vegetalismo. 28

29 Tato klasifikace umožnila vymezit znaky spojující šamanismus Jižní Ameriky, který je velmi podobný sibiřskému. Specifickým rysem je především užívání halucinogenních rostlin či chřestidel jako šamanských nástrojů (Vitebsky, 1995). Eliade (1997) dodává, že léčba probíhá v dané oblasti téměř vždy s pomocí okuřování tabákem, zpěvů, masáží postižených částí těla pacientů a léčivých duchů. Osoba šamana může nabývat mnoha tváří. Může být lékařem, knězem nebo mistrem extáze. Je také primární osobou v kmeni, protože je tzv. vyvolený a má odlišné schopnosti či možnosti, kterými ostatní nedisponují. Dle autora je podstatné spojení šamana s duchovním světem. Jeho schopnosti mu tak umožňují oddělit duši od svého těla a putovat do oblastí posvátna (Eliade, 1997). Původ výrazu šaman, lze hledat v jazyce Evenků, tedy lovců a pastevců ze Sibiře, který se rozšířil dál po světě prostřednictvím ruštiny (Vitebsky, 1995; Eliade, 1997). Dle Vitebského (1995) je šamanem v širším kontextu každý, kdo je schopen ovládat své počiny ve stavu transu. Ustupuje tak od podstaty cestování duše, kterou zmiňuje mnoho dalších autorů. DuBois (2011) charakterizuje dva klíčové prvky šamanismu, které jsou viditelné napříč celého světa a umožňují šamanům dosáhnout stavu transu a absolvovat tak duchovní cestu. Jedná se o hudbu (v tomto případě již zmíněné icaros) a psychotropní látky, tedy enteogeny viz kapitola 2.2. Je nutné odlišovat šamany a šarlatány, označované jako charlatáni. Ne každý curandero skutečně dokáže pomoci. Většinou tak jednají pouze z důvodu přísunu financí a turisté jim bezmezně věří i přes jejich podvodné jednání (Luna, 2002; Dobkin de Rios, 2006). Charlatán - je praktik, který nevěří v to, co dělá, a je pouze zainteresován v materiálních ziscích a přitom využívá důvěřivosti a potřeb lidí (Luna 2002, s. 44). Praktikami šarlatánů se podrobněji zabývali ve své knize i Dobkin de Rios a Rumrrill (2008), kteří zmiňují, že se jedná o podvodníky, jež především absolutně nesouvisí s tradičním léčitelstvím. Vzhledem k motivaci zisku mohou být dokonce zlomyslní. Šarlatáni většinou nemají žádné zkušenosti, neprošli přípravou, neumí léčit ani diagnostikovat onemocnění. Pouze podávají halucinogeny důvěřivým uživatelům, kteří si přišli pro pomoc. 29

30 2.3.2 Neošamanismus Dále je nutné odlišovat pojmy šamanismus a neošamanismus, mezi kterými je řada souvislostí, ale i značných rozporů, jak zmiňuje Horák (2017). Lužný (1995) neošamanismus charakterizuje jako novodobou podobu tradičního léčitelství, jež je přizpůsobena současným podmínkám společnosti. DuBois (2011, s. 312) hovoří o tzv. současném šamanismu, neboli neošamanismu jako o širší součásti šamanského kontinua sahajícího z dávné minulosti až do současnosti. Dle něj se jedná o rostoucí, ale i trvale se vyvíjející trend. Zajímavá je myšlenka autora DuBois (2011), že existence tohoto konceptu je jasným důkazem zájmu společnosti o šamanismus. Je nutné zmínit, že tento fakt má svá pozitiva a negativa. Zájem o tradiční kultury a domorodé obyvatele na straně jedné. Obrovská rizika plynoucí z neznalosti detailů složitého komplexu alternativního léčitelství a příliš velké množství turistů narušující přirozené prostředí Amazonie, na straně druhé. Zatímco šamani získávají své znalosti prostřednictvím tradic, neošamani nejčastěji díky knihám, internetu, workshopům, seminářům, či turismu. Snaží se tak napodobit rituály a tradice domorodých obyvatel a vštípit si poznatky, které jim nejsou vlastní (DuBois, 2011). Dnešní moderní doba a především internet umožňuje rychlé hledání informací. Není tak složité nalézt postupy, kterými se musí lidé řídit, či knihy, které by si měli přečíst a stát se tak šamanem. S těmito postupy se ovšem pisatel této práce neztotožňuje. Příkladem autora snažícího se vyučit novodobé šamany je dříve zmíněný Michael Harner (2010, s. 20), který knihu Cesta šamana prezentuje jako úvodní učebnici šamanské metodologie. O šamanismu tedy smýšlí jako o znalostech, které jsou otevřené všem, jež o ně mají zájem. Vytvořil i charitativně vzdělávací organizaci, která nejen podporuje praktikující, ale umožňuje i studium šamanismu. 5 5 Organizace pořádá workshopy, poskytuje vzdělání lidem ze Západu na tuto tématiku a podporuje ša- manismus v oblastech, kde je nejvíce ohrožena jeho existence. Dále vlastní rozsáhlý archiv Shamanic Knowledge Conservatory obsahující cenné zdroje informací v podobě knih, či například artefaktů (The Foundation for Shamanic Studies). 30

31 Vyvstává tak otázka, zda je možné osvojit si šamanské techniky pouhým vzděláním. Pro mnoho moderních šamanů jsou podstatné pouze finance a byznys plynoucí z rostoucí poptávky turistů (Škrabáková, 2013). Navíc jak o šamanech smýšlí Vitebsky (1995, s. 10) v současné době se změnili v módní záležitost. Jak na toto téma vzniku novodobých šamanů nahlíží odborníci? Dle Eliadeho (1997) nabývají šamani svých schopností pouze prostřednictvím zdědění povolání šamana nebo vybráním, tzv. volbou. V případě vyvolení tak činí bohové nebo duchové nejčastěji prostřednictvím iniciační nemoci nebo snu, není tímto tedy myšlena samostatná volba novice. Vyléčí-li sám sebe, vyléčí i ostatní. Santana de Rose a Langdon (2012) zmiňují, že šamanismus je v dnešním pojetí fenomén, který je ovlivněn interakcemi mezi aktéry, jenž se na jeho oživení ve světě podílí. Jedná se o antropology, novináře, domorodé obyvatele, neošamanské skupiny a další. Globální rozostření šamanismu tak spojuje domorodé a nepůvodní prvky současnosti. Navíc neošamanská hnutí autoři spojují s pouhou formou prezentace původních obyvatel, obecně charakterizovaných jako primitivní. Dle DuBois (2011) existuje několik zásadních znaků, které jsou společné pro všechny neošamany. Jedná o následující: - Důraz na vědomou volbu - Individuální povaha praktikujícího - Otevřenost chápání kosmu Koncept New Age a animismus Šamanská kosmologie oblasti Amazonie je spojena s animistickým náboženským prostředím. Většina obyvatel žije v úzkém kontaktu s přírodou a věří, že ve vodě, džungli i vzduchu žijí duchovní bytosti, že příroda je oduševnělá (Luna, 2002, s. 96). Tento koncept se označuje animismus a vychází z víry v duše u všech živých i neživých objektů, latinsky nazývaných jako anima (DuBois, 2011). Dobkin de Rios and Rumrrill (2008) charakterizují animistický svět u indiánů Shipibo a uvádí příklad označení duše rostliny ayahuascy boa constrictor. Beyer (2010) animismus definuje jako skutečnost, že lidské bytosti žijí na Zemi s tzv. other-than-human person. Bytostmi, které nejsou lidmi (kameny, stromy, rostliny). 31

32 Duchovní svět prolínající šamanské praktiky kmenů území Amazonie, ale ne jen jich, je zmiňován v téměř každé knize zabývající se touto tématikou. Luna (2002) uvádí příklady nejdůležitějších duchovních bytostí, které jsou pro šamany významné. Jedná se o např. Sachamama, zvířecího ducha zobrazeného jako hroznýše charakterizující Matku džungle. Jejím protějškem je Yakumama vyobrazena jako anakonda, v překladu Matka vod. Koncept New Age je složité definovat. Interpretací se zabývá mnoho autorů a existuje tak široké spektrum jeho vymezení. Hnutím New Age se detailně zaobírá např. autor Hanegraaff. Tvrdí, že se jedná o společenský fenomén, jehož rozvoj lze datovat do druhé poloviny 20. století (Hanegraaff, 1999). Současně identifikuje čtyři hlavní témata, která s hnutím korelují a jež také výrazně souvisí s ústředními tématy této práce. Jedná se o propojování, zdraví a osobní růst, New Age vědy a neopaganismus (Hanegraaff, 1998). Lužný (1995) uvádí, že neošamanismus je součástí proudu New Age z důvodu posunu, kterého bylo docíleno v souvislosti s rozvojem dnešní společnosti do tzv. nové etapy. Podstatným znakem je radikální transformace kultury. Autor zde uvádí výrazné změny a s nimi související tvorbu nového holistického paradigmatu jako důsledek New Age konceptu. Existují však různé názory, např. Vrzal (2011) považuje za vhodné chápat termín pouze jako jeden z projevů spirituality Vegetalismo The plant comes and talks to you, it teaches you to sing. 6 Don Solón Tello S pojmem ayahuasca úzce souvisí termíny jako vegetalismo, vegetales a další. Nejlépe je daný námět vysvětlen v publikacích badatele Luise Eduarda Luny (1986; 2002), kde téma rostlinné říše Amazonie ve spojitosti s léčením, podrobně zkoumal. Vegetalismo je geograficky spojováno s používáním léčivých rostlin Peruánskými amazonskými komunitami (Luna, 1986; 2002; Tupper, 2011). 6 Rostlina přichází a mluví s Vámi, učí Vás zpívat. (překlad autorky) 32

33 V současnosti lze rozeznat i odlišný termín, který autoři nazývají cross-culture vegetalismo. Spojují jej s napodobením tradičních vegetalismo zvyklostí a globalizací ayahuascy. Jedná se tak o ceremonie řízené nepůvodními obyvateli Amazonie, nabízené cizincům v souvislosti s rozmachem ayahuascového turismu nebo konané mimo přirozené prostředí Amazonie (Tupper, 2011). Luna (1986; 2002) osobu vegetalisty definuje jako plant- specialists, tedy rostlinoznalce či experty na užívání rostlin. Jedná se o šamany, kteří se tak neoznačují z důvodu neustálého používání rostlin, ale v souvislosti se znalostmi, které jim rostliny dávají. Vegetalismo nebo vegetalistas tak charakterizuje jako Amazonský mestický šamanismus. Vitebsky (1995, s. 49) definoval vegetalisty jako mestické šamany z Peru, pověstné znalostmi halucinogenních rostlin, kteří jsou míšenci domorodých a evropských předků. Dále pak Škrabáková (2013, s. 37) uvádí, že vegetalista je ten, kdo pracuje s rostlinami. Velmi zajímavá je závěrečná práce Demange (2002), ve které se autor zabýval studiem Amazonského vegetalisma v Tarapotu a Peru. Informace získával z vlastních zkušeností a dlouholetého pobytu v daných oblastech z pozice léčitele vegetalisty. Dále pak od pěti samotných místních zkušených vegetalistů Vybrané rostliny tak fungují jako učitelé, dávají sílu a vědění. Luna (2002, s. 85), který se jejich základní rysy snažil získat od vegetalistů ovšem zmiňuje, že ne všechny rostliny učitelky způsobují vize. Léčivé rostliny Jižní Ameriky (např. Banisteriopsis caapi, Erythroxylum coca), ale i dalších míst světa, jsou podrobně specifikovány v knize např. od autorů Horák et al. (2014). Vegetalisté se mohou dále rozdělovat do několika skupin dle rostlin, na které se zaměřují, tedy ty, které používají jako hlavní. Lze tak rozpoznat například tabaquero léčitele využívající hlavně tabák nebo yahuasquero, který se zaměřuje především na ayahuascu (Luna, 2002; Škrabáková, 2013). Rostlin s léčivými účinky se v Amazonii používá obrovské množství, zde však bude krátce definováno pouze několik autorkou vybraných druhů. Např. tabák (Nicotiana rustica) z důvodu souvislosti s jeho nezastupitelnou rolí v tradiční Amazonské medicíně. Dále coca nebo kaktus San Pedro, který byl často užíván, jako další přípravek tradiční amazonské medicíny dotazovanými respondenty v uskutečněném výzkumu. 33

34 Tabák, tedy Nicotiana rustica, je považován za zásadní rostlinu tradiční medicíny Amazonie, která je do dnes součástí léčebných ceremonií. V mnohých případech není pouze léčebným doplňkem, ale klíčovou léčivou rostlinou ceremonie, která má výrazný terapeutický potenciál. Domorodí obyvatelé jej považují za velmi silnou rostlinu, která působí proti negativním energiím v těle a ovlivňuje nervovou soustavu. Tabák se rituálně aplikuje okuřováním, kdy léčitel kouří mapacho (tabákové cigarety) za doprovodu zpěvů icaros a následně kouř fouká na léčivé přípravky a své klienty. Tato metoda se nazývá sopladas (Dobkin de Rios & Rumrrill, 2008; Jauregui et al., 2011; Kavenská, 2013). Koka (coca) je silná léčivá rostlina, která se vztahuje ke dvěma rostlinným druhům Erythroxylum coca a Erythroxylum novogranatense. Ty se pak dále dělí do dvou rodin klasifikující čtyři současně identifikovatelné druhy. Užití koky se může lišit napříč komunitami, převládá však žvýkání jejich listů nebo vyplachování úst šťávou z této rostliny. Často se listy také vysušují před dalším použitím. Prostřednictvím této rostliny se lidé snaží léčit bolesti hlavy, žaludku, křeče, průjem či revmatismus. Současně je také známá svými povzbuzujícími účinky způsobující zbystření smyslů nebo eliminaci hladu a žízně (Škrabáková, 2013; Granda, Rosero, & Rosero, 2014). Druhou, velmi často využívanou rostlinou učitelkou, je kaktus San Pedro (Trichocereus pachanoi), který ve své knize podrobně charakterizuje Heaven (2016). Zmiňuje, že rostlina je známá pod různými jmény, např. cardo nebo huachuma. Dle tohoto názvu se šamani pracující s tímto kaktusem nazývali huachumeros. Autor se dále zabývá také průběhem léčivých ceremonií, na nichž se nápoj z rostliny pije. Motivace k požití jsou velmi subjektivní, nejčastěji se jedná o léčbu nemocí různého charakteru, znalost budoucnosti a nalezení životní energie nebo významu života. Účinky kaktusu San Pedro popsala jedna z informátorek průzkumu následovně: San Pedro. Tak to sem si dala s tím Serchiem, ale to bylo hrozně málo a že to bylo spíš na mě fungovalo jako energeťák kdybych si dala, takovej jako nakopávač (C03A175). 34

35 2.4 Ayahuascový turismus Informace o pro mnohé tajemné léčivé rostlině se šíří světem velmi rychle. Napomáhá tomu také fakt, že zájem o její účinky prezentují už i masmédia nebo světové celebrity. Není tedy těžké najít data jak na internetu, tak v televizi, což vede k přílivu turistů, a také rozšíření nápoje mimo Amazonii. Do oblasti tak na základě těchto zdrojů přijíždí obrovské množství turistů, kteří chtějí prožít ayahuascovou ceremonii na vlastní kůži. Vědci a antropologové se tak shodují na rozmachu pojmu, nazvaného drogový (Dobkin de Rios & Rumrrill, 2008), či někdy šamanský (DuBois, 2009) a ayahuascový (Metzner, 2005) turismus. Hoffmann (2014) se zabýval drogovým turismem, jako novou formou cestovního ruchu, napříč celého světa. Dle autora vznikl daný fenomén, ve druhé polovině 20. století. Mezi nejoblíbenější místa, kde se narcoturismus, jak jev nazývá, vyskytuje, patří právě Jižní Amerika. Vzhledem k množství halucinogenních rostlin, které se zde vyskytují. Turisté nejčastěji jezdí do Bolívie, Peru a Mexika, kde užívají například ayahuascu, kaktus San Pedro, tabák nebo žvýkají koku. Jaká situace zapříčinila počáteční zájem o tuto rostlinu přímo v samotné Amazonii? Ott (2011) definuje původ ayahuascového turismu do roku Dle jeho slov byl inspirován přívalem cizinců prahnoucích po zkušenostech s psilocybinovými houbami v Mexiku. Zdrojem informací pro první účastníky výprav směřující za ayahuascou se tak stalo Guru-centrum v Californii. To zastoupilo roli cestovní kanceláře a umožnilo spojit klienty s šamany v Amazonii. Naprosto přesné vymezení není možné, ovšem autoři se shodují na rozmachu ve druhé polovině 20. století (Dobkin de Rios & Rumrrill, 2008; Labate & Cavnar, 2014; Homan, 2017). Metzner (2005) zmiňuje, že především v posledních letech došlo k obrovskému růstu zájmu obyvatel západu o cesty do Amazonie, kde se zúčastní ayahuascových sezení. Zvyšující se pozornost je přisuzována především antropologům, vědcům, či jiným osobám, kteří publikovali své osobní zkušenosti z cest do Amazonie (Dobkin de Rios & Rumrrill, 2008; Horman, 2017; Labate et al., 2017). Informace zaujaly veřejnost, která chtěla mít stejné zážitky. Příkladem je již zaznamenaná kniha Čaroděj z horní Amazonie (Lamb, 1974). 35

36 Velmi negativně, ale dle názoru autorky oprávněně, smýšlí o drogovém turismu Dobkin de Rios a Rumrrill (2008), kteří shledávají největší problém v tom, že je zásadně ohroženo zdraví turistů. Dle autorů je mnoho neošamanů pouze převlečených obchodníků s drogami, kteří se snaží na své služby nalákat co nejvíce zahraničních turistů. Problém je, že vláda tuto negativní činnost neomezuje vzhledem k jejím pozitivním dopadům na cestovní ruch země. Situaci tak autoři označují jako černou stránku globalizace. Lidé se mnohdy účastní pochybných rituálů výrazně odlišných od tradičních. Vrátí se do svých domovů a nadšeně vypráví o svých spirituálních zážitcích. Málokdo si však uvědomuje rizika, která zahrnují jak intoleranci s určitými léky, které užívají, nebo srdeční arytmii, záchvaty paniky, a dokonce smrt. Většina těchto případů souvisí právě s farmakologickými interakcemi. Ne jednou se již dokonce stalo, že během ceremonie došlo k sexuálnímu zneužívání žen nebo celkovému opovržení šamana vůči klientům, který je opustil v době účinkování nápoje (Dobkin de Rios & Rumrrill, 2008; Homan, 2017). Pro účely této práce je dle jejího autora vhodnější slovní spojení ayahuascový turismus nežli drogový. Už jen z důvodů, proč není vhodné nápoj kategorizovat jako drogu, jak bylo uvedeno v jedné z předchozích kapitol. Respektováno však bude označení jednotlivých autorů. Vhodnější je zaměřit se na motiv, pro který se rozhodnou turisté nápoj užít. Je to snad z důvodu prožití změněného stavu vědomí s vizemi, či např. eliminace zdravotních problémů a spirituální účel? Tímto směrem nahlížel na danou problematiku také Winkelman (2005, s. 209), který se snažil rozlišovat mezi drogovým/ayahuascovým turismem úvahami nad myšlenkami Marlene Dobkin de Rios. V souvislosti s drogovým turismem tak uvádí This involves people from industrialized countries traveling to the Third World in search of substances that, while banned in most Western nations, are considered to be sacred plants in local traditions 7. 7 Zahrnuje lidi z průmyslových zemí, kteří cestují do zemí třetího světa s cílem hledat substance, které jsou zakázány ve většině západních národů, avšak v místních tradicích jsou považovány za posvátné rostliny. (překlad autorky) 36

37 Autor vedl svůj výzkum ke zjištění odpovědí, jaká byla motivace, či přínos účastníků ceremonie v Amazonii. Výsledky naznačují, že orientace cizinců nemusí být nutně pouhou další zkušeností s halucinogeny, ale určitou formou psychické terapie a duchovního hledání. Data samozřejmě není možné zobecnit na všechny účastníky výprav, protože motivace i přínosy jsou velmi subjektivní pro každého uživatele (Winkelman, 2005). Dalším autorem, který se tématikou ayahuascového turismu zabýval, byl též Luna (2011). Ten informuje o neuvěřitelné změně prostředí oblasti Iquitos, kam údajně míří až plné autobusy lidí prahnoucích po účasti na ceremonii. I přes tuto šokující zkušenost autor nenahlíží na jev pouze negativně, ale chápe jej jako mezinárodní pokračování vegetalismo tradice, kterou je nutné dále studovat. Podobný pozitivní postoj zaujímá ve své disertační práci Evgenia Fotiou (2010), která zkoumala stejně jako Winkelman (2005) motivaci turistů ze Západu. Dále pak, jak své zkušenosti s ayahuascou integrují do svého života a pohledu na svět. Výzkum byl zaměřen na oblast Peru, Iquitos. Právě na základě výsledků nahlíží autorka na specifický druh turismu, jako na mezikulturní výměnu, která je v naprostém souladu se západní tradicí. I argue that shamanic tourism is not an anomaly but is consistent with the nature of shamanism,which has historically been about intercultural exchange, as shamanic knowledge and experience has been sought cross-culturally. 8 (Fotiou, 2010) Z trochu jiného úhlu, teoretické oblasti cestovního ruchu, zkoumá ayahuascový turismus Mantere (2013). Na základě své analýzy je přesvědčen, že ideální označení tohoto fenoménu je spirituální turismus. Tento jev lze chápat jako kombinaci pouti a cestovního ruchu, přičemž mezi těmito pojmy dochází, dle autora, k jasnému prolínání. Nelze zde hledat jednoznačné kategorie vymezující turisty a poutníky, vždy je však nutné brát zřetel na individuální případy. 8 Domnívám se, že šamanská turistika není anomálií, ale je v souladu s povahou šamanismu, která se historicky týkala interkulturní výměny, protože šamanské znalosti a zkušenosti se hledaly mezikulturně. (překlad autorky) 37

38 Možné nebezpečí plynoucí z výjezdu za ayahuascou je v mnoha případech zřejmé. Pohledy na téma se však razantně liší, což dokazují výše uvedené zdroje. Někteří vědci smýšlí v této oblasti negativně, někteří zaujímají neutrální a pozitivní postoj. Existuje mnoho způsobů, jak vycestovat do Amazonie, což může mít výrazný vliv na snížení pravděpodobnosti vzniku nějakého nebezpečí. Většina turistů z celého světa přijíždí do Amazonie prostřednictvím pořadatelů těchto cest za yahuascou, kde často garantují setkání s důvěryhodným šamanem. Jiní lidé upřednostňují samostatně naplánovanou cestu, na kterou se vydají buď sami, nebo se svými přáteli. Léčitele jim mohou doporučit opět nejbližší, jiní se informují na internetu. Obezřetnost je však na místě, a jak uvádí Dobkin de Rios a Rumrrill (2008), tento specifický druh turismu potřebuje regulaci. Fotiou (2010) charakterizovala situaci v Iquitos, protože se jedná o turisticky velmi oblíbenou oblast. Šamanské obřady a ayahuasca je v Iquitos hojně nabízena. Existuje zde rozsáhlá síť kontaktů, díky které proudí do oblasti davy cestujících. Fungují také speciální kanceláře nabízející ceremonie, jež spolupracují s dalšími podniky tak, aby byly výdělky co nejvyšší. Hon na turisty a vysoká konkurence však způsobuje mezi místními silnou soupeřivost. Lze vidět, že většina autorů se zaměřuje na turisticky atraktivní města, kde jsou znaky ayahuascového turismu nejsilnější (Pucallpa, Iquitos). Fenomén však nezasáhl pouze městské oblasti, ale také místí národy v lokalitách venkovských (Brabec de Mori, 2014; Prayag et al., 2016; Homan, 2017). Zasaženy však nemusí být nutně všechny části Amazonie, což dokazují i výsledky uskutečněného výzkumu v praktické části práce. Převážná většina dotazovaných respondentů, přizpůsobení původního prostředí turismu nepotvrdila, což je dobrá zpráva. Brabec De Mori (2014) tuto soupeřivost, případně další problémy sužující místní obyvatele uvádí na příkladu domorodého kmene oblasti Peru, Shipibo. Zdejší šamani mezi sebou registrují výrazné rozdíly plynoucí z příjmů od chudých domorodců, nebo bohatých turistů. Díky těmto ekonomickým nesouladům vzniká, jak v kmenech, tak samotných rodinách žárlivost, která šamanovi vytváří značné problémy. Je to právě finanční situace, která nutí místní léčitele pracovat s turisty, jež vlastní, v jejich očích, obrovské sumy peněž a slibují tak dostatek příjmů. 38

39 Jak bylo výše dokázáno, současný komerční šamanismus, který se v Amazonii vyskytuje, neohrožuje pouze zdraví turistů, ale má i podstatný vliv na místní kultury. Dochází k mnoha změnám, kdy původní podstata šamanismu bývá přizpůsobována samotnému turismu. Příkladem může být stále rostoucí počet šamanek, které jsou častěji vyhledávány z důvodu obav nad možným sexuálním nebo jiným způsobem zneužívání (Dobkin de Rios, 2006; 2008; Prayag et al., 2016; Labate et al., 2017). I v České republice je možné najít mnoho pořadatelů výprav do Amazonie, konkrétní jména zde ovšem nebudou uvedena. Informace o nich jsou dostupné převážně na internetu, případně jsou předávány prostřednictvím osob, jež s nimi mají zkušenost. Právě díky doporučení přátel, či lidí, kteří byli se službami pořadatele spokojeni, klesá pravděpodobnost prožití negativní zkušenosti v Amazonii. Každý by však měl mít na paměti, jaká rizika s sebou cesta může přinést. Obrázek 4 Trh ve městě Iquitos, státě Peru, kde je možné zakoupit ayahuascu, mapacho, Aqua de floridu a další šamanské pomůcky (zdroj: Rašková, 2012) 39

40 Ayahuascový turismus určité oblasti na tolik poznamenal, že někteří místní lidé vlastní i zděné domy, které zásadně neodpovídají stavbám v chudších oblastech. Často využívají moderní technologie a jezdí v osobních automobilech. Není také neobvyklé, že tito léčitelé západních obyvatel často vyjíždí do zahraničí, kde se turistům věnují přímo v jejich rodné zemi. Lze dále zaznamenat, že mestizo kupují pozemky v Amazonii a staví hotely či jiná zařízení s cílem vysokého výdělku plynoucího z ayahuascových ceremonií (Homan, 2017). Prayag et al. (2016) zkoumali postoj pěti šamanů z Iquitos k ayahuascovému turismu. Názory jsou poměrně protichůdné. Za pozitivní považují vznik pracovních míst, obnovení tradiční kultury, projevení zájmu mladých generací o šamanské učení, či rozšíření a získání nových poznatků. Naučí se také léčit nemoci, které pro ně byli doposud naprosto neznámé (stres, sexuální zneužívání). Negativa pramení např. z motivace nových zájemců o ayahuascovou praxi, ta častěji plyne z ekonomických důvodů než čisté touhy po toto učení. Šamani se musí často převlékat do tradičních kostýmů, aby uspokojili očekávání turistů, jež si představují pestrobarevně oblečené muže, mající na hlavě čelenku z dlouhých per. Další problém vidí domorodí v rozšíření ayahuascy za oblast Amazonie, čímž dochází ke snižování jejího léčebného potenciálu (Prayag et al., 2016; Homan, 2017) Globalizace ayahuascy Podstatnými zdroji objasňující oblast expanze ayahuascy ve světě jsou např. Labate a Jungaberle et al. (2011), Labate et al. (2017), či Tupper (2009). Autoři se zaměřují na ayahuascu v souvislosti s konkrétními státy, jejich legální aspekty a globalizací nápoje za hranice oblasti Amazonie. Tupper (2009) považuje globalizaci ayahuascy za sociologický trend. Ačkoliv je ayahuasca stále používána i v různých tradičních systémech, její odlišné využití v celosvětovém měřítku neustále roste. Přítomna je např. v Severní Americe, Evropě, Austrálii, Novém Zélandu či Asii. Vzhledem k tomu, že se jedná o látku v mnoha oblastech zakázanou, mnoho států již řešilo prostřednictvím svého soudního systému její použití. 40

41 Homan (2017) naopak charakterizuje situaci jako ayahuasca boom, tedy období, kdy dochází k dislokaci ayahuascového šamanismu mimo tradiční oblast a následné rozšíření do celého světa. Lidé si tak mohou zakoupit ayahuascu téměř v každé zemi, stejně jako icaros ve formátu MP3 a na CD. Existují stovky internetových prodejců jak v USA, tak Evropě, kteří prodávají i odvar pouze z ayahuascy či přímo namíchaný s jinými rostlinami. Dobkin de Rios a Rumrrill (2008) nahlížejí na globalizaci z pohledu snadného přesunu myšlenek, zboží nebo lidí. S měnícím se prostředím se tak mění i naše vnímání psychedelických látek jako je ayahuasca. Autoři se obávají budoucnosti ayahuascy, kterou může turismus výrazně ohrozit. V nejhorším případě by bylo možné předpokládat její zánik. Obecně označuje mnoho autorů jako důvod rozšíření ayahuascy za tradiční oblast Amazonie právě expanzi brazilských synkretických viz níže. V kapitole jsou uvedeny příklady rituálů v Amazonii, avšak v rámci rozšíření nápoje, se autoři začali zabývat také kategorizací v rámci jiných geografických oblastí. Příkladem je Schmid (2012), jež charakterizuje tři druhy ayahuascových ceremonií konaných v Evropě. Velmi podobně je charakterizuje i Tupper (2009), který je ovšem neshledává pouze v Evropě, ale všeobecně mimo tradiční geografické oblasti Amazonie. Dle těchto autorů tak můžeme rozlišit tři následující druhy ayahuascových ceremonií: - církevní - šamanské a neošamanské rituály - self-made rituals První uvedené, tedy církevní rituály, jsou zde chápány v kontextu synkretických církví jako je Santo Daime nebo Uniao de Vegetal. Zajímavostí jsou třetí zmíněné, tedy tzv. self-made rituals, které se snaží napodobit ty tradiční. Jedná se tak o soukromé rituály lidí, kteří se neřadí ani mezi léčitele nebo šamany. Sami si uvaří ayahuascový nápoj se snahou imitovat a především zastoupit roli tradičního šamana, což může být velmi nebezpečné (Schmid, 2012). 41

42 Jako hlavní synkretická náboženská hnutí, která začala používat Banisteriopsis caapi mimo tradiční domorodý kontext a výrazně se tak zasloužila o její rozšíření, jmenuje mnoho autorů Santo Daime a União do Vegetal (Metzner, 1998; Dobkin de Rios & Rumrrill, 2008; Horák & Vosáhlová, 2016). Někteří dodávají i třetí církev zvanou Barquinha (Tupper, 2009; Frecska et al., 2016). Santo Daime, někdy též označováno jednoduše jako Daime (současně se jedná i název ayahuascového nápoje v této církvi), je nejstarším z výše uvedených brazilských synkretických církví. Založeno bylo ve 30. letech 20. století ve státě Acre, městě Rio Branco. Zakladatel byl muž známý jako Mestre Irineu, celým jménem Raimundo Irineu Serra. Tradičně je zde ayahuasca považována za svátost, zdroj života, zdraví, či nejvyšší moudrost (MacRae, 2004; Tupper, 2009; Trichter, 2010; Labate & Pacheco, 2011). Labate a Loures de Assis (2017) zmiňují, že od roku 1980 docházelo k rozsáhlé expanzi Santo Daime hlavně v Evropě a Severní Americe. Mezi země, ve kterých jsou dle autorů prováděny ayhuascové ceremonie této církve, patří i Česká a Slovenská republika. Tuto skutečnost dokazují i výsledky výzkumu autora Horáka (2017). Původ nejen Santo Daime vyplývá z propojení tří kulturních vlivů (synkretismus), tedy Evropského (katolicismus, esoterimus), afro-brazilského (africké entity) a domorodého, či amazonského (ve smyslu užití nápoje, jeho přípravy, rituálního kontextu), (Dobkin de Rios & Rumrrill, 2008; Martin et al., 2012). Další zmíněné, tedy Barquinha a União do Vegetal (UDV), též vznikly v Brazilském státě Acre. Barquinha byla založena roku 1945 a UDV v roce 1961 (Tupper, 2006; 2009). UDV se podrobněji zabývají také Dobkin de Rios a Rumrrill (2008) nebo Labate, Camurça, Brissac a Ott (2011), kteří uvádí, že k ayahuasce v této církvi přistupují jako k svátosti a členové ji připravují dle standardních receptur. V Brazílii bylo dokonce díky těmto synkretickým církvím držení a užívání ayahuascy zlegalizováno. Celá historie UDV je sepsána v hlavním mýtu the History of Hoasca. Za pozitivní lze shledávat, že UDV se současně také nebrání vědeckým výzkumům na svých členech a věda zde tak má své podstatné zastoupení (Goulart, 2008; Tupper, 2009; Horák, 2017). 42

43 Barquinha byla založena mužem jménem Daniel Pereira de Matos, jež byl léčen v Santo Daime, ovšem po určité době se mu dostalo několik znamení, které ho utvrdily v založení vlastní náboženské skupiny. Původně vytvořil malou kapli pro chudé obyvatele zvanou Capelinha de São Francisco v lese, která se dále rozrostla a poté získala název Barquinha (MacRae, 2004). V České republice, ale i v zahraničí, byla ayahuasca ústředním tématem mnoha závěrečných prací (Demange, 2002; Fotiou, 2010; Lukášová, 2011; Mantere, 2013; Ava, 2015). Opomenuty nesmí být ani studie zaměřující se na užívání ayahuascy v ČR (Horák, Lukášová, & Vosáhlová, 2015; Horák, 2017) nebo osobnosti, jež zde rostlinu proslavily. Příkladem je malíř Otto Placht, který zachycuje ayahuascové vize ve svých obrazech. Existuje dokonce Nadace na ochranu ayahuascy - Ayahuasca defense fund, která se zabývá legálními aspekty jejího užívání a poskytuje množství informací z této oblasti (ADF, 2016). Ayahuasce je věnována i světová konference World ayahuasca conference, která se konala již dvakrát. Poprvé ve Španělsku, na Ibize v roce 2014 (AYA, 2014), po druhé v Brazílii roku 2016 (AYA, 2016). 43

44 3 Metodologie V této části práce budu podrobně specifikovat výzkumné otázky, jakým způsobem byl realizován kvalitativní výzkum, jak byla sesbírána potřebná data, kdo byli cíloví respondenti, případně jaká metoda výzkumu byla použita pro analýzu informací. V neposlední řadě zde budu dosažené výsledky vhodně interpretovat. 3.1 Výzkumné cíle a otázky Cíle tohoto výzkumu korespondují s hlavním cílem této práce, jímž bylo objasnit způsob organizace výprav do Amazonie, kterých se účastní osoby z České republiky. Dále také s cíly vedlejšími: analyzovat motivace osob české národnosti k této výpravě a objasnit, jak prostředí Amazonie ovlivňuje získanou zkušenost. Na základě těchto skutečností byly stanoveny následující vyzkumné otázky: 1. Jak probíhá výprava do Amazonie za ayahuascou, které se účastní osoby české národnosti? 2. Jaké motivy lze identifikovat u účastníků výprav do Amazonie za ayahuascou z České republiky? 3. Ovlivňuje prostředí Amazonie zkušenost účastníka, jak s ayahuascovou ceremonií, tak samotnou výpravou pozitivně, či negativně? 3.2 Použité metody a realizace výzkumu Realizaci rozhovorů předcházelo anonymní dotazníkové šetření, které probíhalo od do Touto cestou byli oslovováni potenciální respondenti k následnému výzkumu, především prostřednictvím sociálních sítí a u. Podstatou dotazníkového šetření bylo zajistit přijatelné množství kontaktů na osoby, jež budou ochotny poskytnout hloubkový rozhovor s detailnějšími informacemi na zkoumanou problematiku. Elektronický dotazník obsahoval prostor, kde na sebe mohli respondenti zanechat jakýkoliv kontakt v případě zájmu o interview. Touto cestou tak bylo získáno 35 kontaktů, přičemž informátoři podílející se na dotazníkovém šetření byli vybráni metodou sněhové koule, samosběrem a záměrně (Miovský, 2006). 44

45 Dotazník jsem vytvořila prostřednictvím webové stránky která umožňuje jeho snadné zpracování i následné vyhodnocení odpovědí. Veškeré potřebné informace byly respondentům sděleny v úvodním textu včetně kontaktů, na které se mohli obracet v případě nejasností, či jakýchkoliv dotazů. Dotazník byl sestaven ze 41 otázek, z toho 5 bylo tzv. identifikačních. Získaná data byla zpracována jako seminární práce do předmětu Využívání přírodních zdrojů v rozvojovém světě a dále budou využita pro přípravu odborných článků. Na dotazníkové šetření navazovalo získávání kvalitativních dat prostřednictvím semi-strukturovaných interview. Informace jsem fixovala na příslušné audiozáznamové zařízení, tedy diktafon. Vzhledem k tomu, že byl výzkum realizován v souvislosti s projektem IGA, podílelo se na sběru dat šest členů řešitelského týmu (viz příloha č. 1). Pro účely této práce bylo přepsáno a analyzováno 15 rozhovorů, zbylé budou použity pro zpracování odborných článků, knižních publikací, či prezentovány na mezinárodních konferencích. Každého účastníka výzkumu jsem kontaktovala formou, jakou si sám zvolil. Nejčastěji se jednalo y, na které jsem zaslala průvodní dopis uvedený v příloze č. 1. Zde byly zaznamenány veškeré potřebné informace značící další postup. Respondenti vždy odpověděli, které místo setkání jim nejvíce vyhovuje a řešitelský tým se tomuto přizpůsobil. Nejčastěji se jednalo o klidné kavárny a čajovny. Zpočátku vždy předcházela výzkumným otázkám krátká formální konverzace eliminující nervozitu a stres ze strany respondenta. Interview jsem vždy zahájila souhlasem informátora s realizovaným výzkumem a potvrzením, že si pozorně přečetl průvodní dopis a tedy s ním souhlasí. Následně jsem pokládala otázky dle formuláře rozhovoru uvedeného v příloze č. 2. Vzhledem k tomu, že se jednalo o polo-strukturovaný rozhovor, bylo možné reagovat na respondentovi odpovědi, případně položit doplňující otázky. Pro tuto práci bylo nahráno celkem 619:20 minut, tedy přes deset hodin audio záznamů, přičemž jejich průměrná délka činí 40 minut. Aby bylo možné určit variabilitu trvání těchto nahrávek, vypočítala jsem směrodatnou odchylku, jejíž výsledek je roven 12 minutám a 16 sekundám. Interview byly realizovány v průběhu ledna, tedy od do

46 3.2.1 Výzkumný vzorek Cílovou skupinou respondentů se staly osoby české národnosti, jenž alespoň jednou vycestovali do oblasti Amazonie, kde se zúčastnily ayahuascového rituálu. Zmíněna charakteristika tak reflektuje jedinou vlastnost, která vymezovala cílovou skupinu informátorů. Výběr výzkumného souboru vyplýval z již zmíněného dotazníkového šetření, ale v některých případech byli respondenti zvoleni také opět samosběrem, či metodou sněhové koule (Miovský, 2006). Tabulka charakterizující celý výzkumný vzorek je uvedena v příloze číslo 3. Níže se zaměřím na podrobnější identifikaci dotazovaných. Realizovaného výzkumu se účastnilo 7 žen a 8 mužů. V případě rodinného stavu bylo 53,3 % dotazovaných svobodných, 26,7 % uvedlo, že jsou rozvedení a možnost vdaná/ženatý zvolilo rovných 20 % respondentů. Nejčastější odpovědí v případě nejvyššího dosaženého vzdělání bylo středoškolské s maturitou, a to 46,6 %. O něco málo méně informátorů, přesněji 40 %, dokončilo vzdělání vysokoškolské a stejné hodnoty, tedy 6,7 % respondentů úspěšně dokončilo vyšší odbornou školu a střední odborné učiliště. 46,6 % dotazovaných lze zařadit do věkové skupiny od let. Další kategorii, tedy od let zastoupilo 40 % informátorů a 6, 7 % dosahovalo věku od 30 do 39 let. Identické hodnoty dosáhla kategorie 50 let a více. Odpovědi na dotaz zaměstnání byly velmi rozmanité, respondenti uvedli OSVČ, podnikatel, státní úředník, tatér, kadeřnice, baristka, učitelka na základní škole, finanční kontrolor, obchodní ředitelka a jiné. Dalším krokem byla příprava získaných dat pro jejich následnou analýzu. Informace jsem přepsala z podoby audiovizuální do textové v procesoru Microsoft Office Word Jednalo se o doslovný přepis tak, aby nedošlo k žádnému zkreslení dat. Veškeré audio-záznamy a textové dokumenty obsahující přepsané rozhovory jsou k dispozici na přiloženém kompaktním disku k této diplomové práci. Celkový počet normostran činí 259,9. 46

47 3.2.2 Analýza dat metoda Zakotvené teorie Kvalitativní data jsem analyzovala metodou Zakotvené teorie dle Strausse a Corbinové (1999), dále pak dle postupu autora Horáka (2017), jež směřuje k vytvoření teorie zkoumaného jevu. V tomto případě se tak jedná o oblast ayahuascového turismu. Výsledné interpretace dat jsem dosáhla s využitím všech tří stupňů kódování, tedy otevřeného, axiálního a selektivního. Samotné kódování jsem realizovala v Tabulkách Google. Transkripty byly vloženy do jednotlivých listů, přičemž jeden list byl vymezen pro záznam výsledků, tedy vytvořených kódů. Vzhledem k tomu, že je možné v případě kódování postupovat např. po větách, řádcích, či dokonce jednotlivých slovech (Strauss & Corbinová, 1999), je nutné stanovit délku základních jednotek analýzy. V tomto případě jsou určeny rozsahem jednoho odstavce, bez ohledu na jeho rozsah. Po formální úpravě dokumentu bylo možné přejít k následujícímu kroku, tedy otevřenému kódování. V této fázi je nutné údaje pečlivě studovat a jednotlivé pojmy kategorizovat (Strauss & Corbinová, 1999). Pro jednu základní jednotku analýzy bylo možné určit maximálně pět kódů, tedy kategorizovat do páté úrovně v rámci jednoho odstavce. Nutno podotknout, že toto rozhodnutí je subjektivní a záleží tedy na osobě provádějící danou metodu analýzy. Celkem jsem vytvořila otevřených kódů. Nelze však jednoznačně určit, jaké množství je optimální. V případě nalezení obsahové podobnosti v rámci jednotek analýzy jsem vždy využila stejné kódy. Tímto postupem jsem eliminovala problém spočívající ve stanovení nepřeberného množství kategorií, jež bych jen obtížně zpracovávala. Tento proces seskupování pojmů, příslušejících stejnému jevu, se označuje jako kategorizace (Strauss & Corbinová, 1999). Otevřený kód nesmí být ani příliš konkrétní, ani příliš obecný. Jména kategorií jsem tak nevytvářela na základě skutečných slov informátorů, ale vždy stanovila abstraktnější název kategorie, než byl samotný označovaný pojem. Hotové kódy jsem z listů každého rozhovoru vždy zkopírovala do listu výsledků a doplnila souřadnicemi umožňující zpětně dohledat text, na který odkazují. Souřadnice tvoří identifikační značka respondenta (ID) spolu s osami příslušných buněk tabulky. 47

48 Dílčí kódy jsem v dalších krocích vždy navázala na nejobecnější možný nadřazený kód určený na základě znalosti tématu a analyzovaných rozhovorů. Tyto abstraktnější kategorie lze nazvat také jako rodiny kódů (Horák, 2017). Vytvořené rodiny kódů je možné dále uspořádat na základě vzájemných souvislostí a vyjádřit graficky prostřednictvím mentální mapy. K tomuto kroku jsem využila mobilní aplikaci zvanou MindNode. V rámci analýzy jsem se dále zaměřila na hustotu a zakotvenost kódů, které jsem nejen využila v rámci selektivního kódování, ale také graficky zpracovala. Zakotvenost vyjadřuje, kolikrát se otevřený kód v rámci celé analýzy vyskytuje. Oproti tomu hustota udává, jak moc jsou kódy mezi sebou provázané, tedy kolik otevřených kódů se pojí na jeden nadřazený. Otevřené kódy jsem dále uspořádala na základě paradigmatického modelu. Jedná se tak o druhý krok, zvaný axiální kódování. Cílem je vytvořit logickou strukturu příběhu, který může doposud působit poměrně chaoticky. Zde se tak snažím hledat vazby mezi jednotlivými kategoriemi. Informace, které se v předchozích krocích rozdělovaly, se nyní musí dávat do souvislostí. V rámci vztahů mezi kategoriemi tak bylo nutné najít: příčinné podmínky, jev, kontext, intervenující podmínky, strategie jednání, interakci a následky (Strauss & Corbinová, 1999). Třetím, a tedy i posledním krokem bylo kódování selektivní, ve kterém jsem hlavní kategorie uspořádávala a vytvořila tak souhrnnou strukturu příběhu. Dle Strausse a Corbinové (1999) se tato fáze příliš neliší od předchozí, ale probíhá na vyšší úrovni. Zde jsem pracovala s již zmíněnou hustotou a zakotveností. Početně převažující kódy jsem vybrala, utřídila dle kauzálních vztahů a ty dále interpretovala jako výsledky této analýzy (Horák, 2017). 48

49 Počet výskytů kódů Užívání ayahuascy 221 Výprava 210 Název kódu Ayahuascová ceremonie 193 Účinky ayahuascy 166 Ayahuascový turismus 52 Prostředí Amazonie 50 Přírodní medicína 46 Negativa 37 Motivace 33 Graf 1 Vyjádření hustoty nadřazených kódů (zdroj: vlastní zpracování) Graf č. 1 zobrazuje 9 nadřazených kódů s největší hustotou, tedy, ke kterým se váže nejvíce otevřených kódů. Grafem č. 2 naopak charakterizuji 11 nejvíce zakotvených otevřených kódů ve výpovědích respondentů. Výběr jsem provedla do úrovně 15 opakování daného kódu. Počet výskytů kódů Jiné prostředky Amazonské medicíny 27 Dieta 22 Léčení 21 Přizpůsobivost turistům Název kódu Organizátor 17 Motivace pro cestu 16 Původ šamanů 16 Důležitost šamana 16 Motivace k užití ayahuascy 15 Ovlivnění mezilidských vztahů 15 Terapeutický potenciál 15 Rozdílnost užití v ČR 15 Forma výpravy 15 Graf 2 Nejvíce zakotvené otevřené kódy (zdroj: vlastní zpracování) 49

50 4 Interpretace dosažených výsledků Obrázek 5 Paradigmatický model zakotvené teorie (zdroj: vlastní zpracování) Centrální kategorií tohoto modelu je výprava, která jednoznačně souvisí s motivací informátorů, často plynoucí z užívání ayahuascy a touhy zažít ceremonii přímo v Amazonii. Vzhledem k tomu, že klíčovým bodem je na výpravě užívání ayahuascy, její vliv je neodmyslitelný. Respondenti zde pili nápoj pouze v rámci ceremonie, přičemž účinky výrazně ovlivňovalo prostředí, což informátoři sami potvrzovali. Efekty, které ayahuasca vyvolává, mohou být spojovány i s určitými negativy, stejně jako faktor prostředí. Mnohdy se tak jednalo o strach, který účastníci hodnotili jako záporný. Často to byly právě ayahuasca, jenž motivovala konzumenty k užití i jiných prostředků Amazonské medicíny, ať už v rámci výpravy, či samostatně. Dále je turismus provázán s negativy, které může způsobit, rodinou kódů s názvem přírodní prostředky, jenž lidé v Amazonii vyhledávají, a výpravou. 50

51 4.1 Užívání ayahuascy Nejpočetněji zastoupenou rodinou kódů je jednoznačně užívání ayahuascy, ke které se váže, dle grafu č. 1, přesně 221 otevřených kódů. Ani jeden dotazovaný respondent nepovažoval v době rozhovoru ayahuascu za drogu, či nezlehčoval význam jejího užívání. Nebylo tomu tak vždy, čímž se budu podrobněji zabývat v kapitole 4.9, kde vymezuji prvotní motivaci k jejímu užití. Obecně jsou však přístupy různé, což dokládá následující narativ dvacetiosmileté informátorky: ( ) nemyslím si, že je to věc, se kterou by si měl člověk zahrávat. Jako takhle, myslím si, že si to člověk může vzít jako drogu, protože mám kamaráda, kterej to takhle měl což je pro mě úplně nepředstavitelný ( ) (C03A191). Pro mnohé je tak podstatná především úcta a respekt, se kterým ayahuascu užívají, což potvrzuje dvacetidevítiletý pracovník OSVČ: Ale jako já mám k tomu respekt a důvěru, že vlastně vidím, že tam ty znalosti jsou a obrovský zkušenosti, takže pro mě je to fakt zajímavý (C02A113). Jiný informátor dokonce sdělil jeho osobní pohled na odlišnost ayahuascy od drog následující výpovědí: Rozdíl v tom je v drogách, na kterých může být člověk závislí tak tam je, že oni ve výsledku něco berou tomu člověkovi jo (ayahuasca dává, pozn. aut.) (C08A127). Zajímavé je, že většina dotazovaných respondentů je v otázce užívání ayahuascy podporována ze strany rodiny. Jak jsem se dozvěděla, mnoho účastníků výprav dokonce odcestovalo přímo do Amazonie se svými rodinnými příslušníky či partnery. Tuto informaci mi potvrdila např. dvacetiosmiletá administrativní pracovnice: Cestovala jsem do Amazonie se svým přítelem a se třemi kamarády (C015A71) nebo obchodní ředitelka: No a ještě semnou teda jel potom můj bratr, protože když už jsem to měla všechno vymyšlený a vykládala jsem mu o tom. Tak on jako jedu s tebou, hnedka (C04A55). Skupiny lidí, jež spojuje užívání ayahauscy, ať už se jedná o již zmíněné rodinné příslušníky, kamarády, či zcela cizí osoby, jednoznačně fungují jako ayahuascová komunita. Lidé si prostřednictvím těchto sítí předávají informace o např. pořádání ceremonií, či výprav do Amazonie. Nebylo tedy překvapením, že mnoho respondentů se o ayahuasce dozvědělo právě od svých přátel či známých. 51

52 Jedna informátorka mi k tomuto tématu sdělila následující: Všichni co jsme jeli, nebo téměř všichni, tak se známe už jako delší dobu touhle cestou, že vlastně se na těch ceremoniích vídáme delší dobu. Takže to bylo i takové rodinné dá se říct, velice bezpečné (C07A117). Dalším narativem jednoho respondenta prokazující výše zmíněné je: Myslím, že znám, ne úplně všechny, co vedou ceremonie v česku, ale skoro všechny jako jo ( ) (C02A27). Tvrzení, že zdrojem informací o ayahuasce se často stávaly osoby z blízkého okolí, potvrdil i např. OSVČ pracovník: Ty jo, ani vlastně nevím, nějakým způsobem, pár lidí říkalo, že byli na něčem takovým, a pak se ke mně doneslo, že tady je příležitost vlastně to absolvovat, tak sem si říkal, tak jo, tak to chci a uvidím (C02A161). Neformální vztahy uživatelů ayahuascy dokládá i výzkum autora Horáka (2017) Dieta S užíváním ayahuascy je neodmyslitelně spojena dieta, kterou jsem podrobně specifikovala v kapitole Její důležitost potvrdili i dotazovaní respondenti. Nekonzumovali tak určité potraviny, alkohol, drogy a sexuálně abstinovali. Musím však poznamenat, že i přes to, že dietu dodržovali téměř všichni informátoři, k variabilitě zde docházelo, a to v otázce její intenzity. Např. čtyřicetitříletá kadeřnice velmi striktně dodržovala stanovená pravidla: Tam jsme ji teda drželi hodně striktně přísnou. Vůbec jsme neměli maso, kávu, vyloženě jsme měli vegetariánské jídlo. Tam nám připravovali vlastně místní indiáni jo, co tam se o nás starali, takže byla ta dieta hodně přísná. Žádná čokoláda, žádný cukr, žádná sůl, maso, káva ( ) (C014A131). Stejně tak i informátorka zmiňující: ( ) já sem nejedla žádný maso, žádnou sůl, žádný oleje, žádný mléčný výrobky, cukr jako nic. Já sem v podstatě byla jen na ořechách, vajíčkách, ovoci a zelenině to bylo všechno (C03A143). Jiní respondenti mi naopak sdělili, že dietu nedrželi naprosto přesně. Důvodem byla skutečnost, že postupy práce s ayahuascou se velmi liší a tento krok tedy nebyl nutný. Danou variabilitu lze shledávat nejen mezi tradičními domorodými kmeny, ale také jednotlivými oblastmi Amazonie. Příkladem je ayahuascová tradice v Kolumbii a Peru, kde přistupují k dietě odlišně. 52

53 Na toto téma v rámci rozhovoru jeden dotazovaný, který se současně sám věnuje Kolumbijskému šamanskému učení, uvedl: A spíš třeba v Kolumbii není status diety jo. Tam nepracují s dietou, vlastně ani moc nerozumí tomu, proč ty ostatní národy a šamani na tom tak lpí, protože mají prostě tisíciletou zkušenost, že tohlensto není nezbytné (C05A121). Informace o dietě získávali respondenti buď individuálním dohledáním např. na internetu, případně dostali instrukce od samotného pořadatele výpravy. Následující narativ toto tvrzení pouze dokládá: Dostal jsem právě od toho přepis, od toho šamana, co nám posílal (organizátor, pozn. aut.), jakým způsobem tu dietu Takže byla tam nějaká 14 ti denní, doporučená dní dieta, bylo tam popsané co (C010A193). Jedná se o převážně obecné restrikce, které jsou ale lidem, jež užívají ayahuascu častěji poměrně známé. Samotná dieta má dle respondentů velký vliv jak na čištění při ceremonii, tak na prožitky, jenž uživatel pod vlivem ayahuascy zažívá, např. vize zmíněné v kapitole Informace potvrzuje i následující narativ: Samozřejmě, když ta dieta tam je, tak člověk má o to lehčí, bych řekla, tu ceremonii, protože nemusí tolikrát odbíhat na tu toaletu, jako když teda si to tělo necháte zaneřázené (C014A131). Identický názor zastává dále i dotazovaný čtyřicetisedmiletý informační technolog, který mi řekl: Dieta je lepší i pro ty vize. Čím víc je člověk čistý jo, tak tím líp ta ayahuasca může pracovat na těch jiných věcech než na tom čistění. Takže dietu určitě doporučuji (C09A223). Zmíněné čištění, tedy proces zvracení či střevní obtíže doprovázející pití ayahuascy, mi potvrdila převážná většina informátorů. Velmi zajímavý je narativ jedné respondentky: A jako šamani říkají, že kdo zvrací, tak vlastně čistí svou psychickou mysl a kdo jde na velkou, tak čistí své fyzické tělo (C015A117). Mnohé restrikce v jídelníčku měli na některé dotazované tak velký vliv, že se rozhodli určité potraviny vyřadit ze svých běžných stravovacích návyků trvale. Stejný vliv měla dieta také na uživatele alkoholických nápojů, kteří následně začali trvale abstinovat. Tyto skutečnosti potvrzuje např. sdělení: Od té doby jsem už nepil alkohol. Nemám nějak, ne, že protože nechci, že třeba jsem viděl nějak ten rozdíl, prostě mám to nějak, ne vymazané, prostě neexistuje pro mě (C010A271). 53

54 4.1.2 Rozdílnost užití v ČR Převážná většina informátorů měla zkušenosti s užíváním ayahuascy nejen z Amazonie, ale také jiných států světa. Účastnili se ceremonií konaných především v České republice, ale i Polsku a Řecku. Tato fakta pouze potvrzují rozšíření ayahuascy mimo původní oblast Amazonie, čímž jsem se zabývala v kapitole Jsou to právě odlišné přístupy kmenů a šamanů, které vzbuzují v uživatelích potřebu prozkoumat tuto komunitu celou a na vlastní kůži si vyzkoušet, který postup bude ten nejlepší pro jejich osobu. Jeden informátor k tomuto sdělil: ( ) pro mě je to fakt zajímavý, fakt to poznávání různých těch stylů, takže i proto takhle. Jako nemám potřebu jezdit za jedním člověkem jako napořád, ale spíš poznávat tu rozmanitost (C02A113). Dalším narativem lze dodat: Já si myslím, že je určitě dobré jako si vyzkoušet více míst a více šamanů. To je si myslím dycky super víc věcí vyzkoušet, člověk má potom nějaký větší ten (rozhled, pozn. aut.) (C08A99). Velmi zajímavé byly výpovědi dotazovaných respondentů na téma rozdílnosti užití ayahuascy v Amazonii a České republice. Nejvíce uživatelů hodnotilo zkušenost z deštného pralesa jako mnohem hlubší, intenzivnější a silnější. V podstatě jako jejich nejlepší zážitek s ayahuascou. Podstatnými faktory, které prožitky uživatelů v Amazonii ovlivňují, jsou prostředí, které člověka uchvátí na první pohled, dále pak domorodí obyvatelé a styl jejich života. Vše vypovídající je sdělení: Určitě, určitě, tak v té Amazonii to má sílu. Tak ta rostlina odtamtud pochází a víc si dovolí, například, bych řekla, ale určitě i ta příroda kolem toho. To toho člověka tak pohltí a najednou si uvědomí vlastně, jak je to důležité, že něco takového tady máme jako (C015A145). Další informátorka shledávala odlišnost v následujícím: ( ) když jste přímo u zrodu prostě té ayahuascy v tom pralese a navíc třeba pijete s těma lidma, s těmi domorodci. Že si k vám sednou, myslím že mě to přijde i zajímavé z toho pohledu, že mi tam přijedeme jako bílí prostě ( ) (C07A133). Klíčový je také klid prostředí Amazonie: Prostě člověk když už tam letí tak se odstřihne. Odsud že, tam letí, vypne telefon a je tam delší dobu (C010A147). 54

55 4.2 Výprava Další rodinou kódů, která je současně centrální kategorií výsledků této analýzy, je samotná výprava. Jak lze vidět v grafu č. 3, cílovými destinacemi se nejčastěji stává právě Kolumbie, následně pak Peru a Ekvádor. Není překvapením, že opět se zdrojem informací o těchto výpravách stalo blízké okolí uživatele. Propojuje se tak množství faktorů, které jej ovlivňují. Nepochybně sem patří důvěryhodnost informátora a předešlé zkušenosti uživatele s ayahuascou, jenž mají na jeho konečné rozhodnutí o cestě velký vliv. Skutečnost ilustruje narativ třicetitříletého OSVČ: Dozvěděl jsem se o nich v podstatě skrze člověka, kterého pravidelně navštěvuju za účelem účasti na těchto sezeních s touto medicínou, které se konají i tady v České republice (C011A67). 28% 28% Peru Kolumbie Ekvádor 44% Graf 3 Nejnavštěvovanější země v Amazonii při výpravách za ayahuascou (zdroj: vlastní zpracování) Cena za výpravu je velmi individuální. Záleží samozřejmě na tom, zda se jedná o organizovanou cestu, jaká je cílová destinace, čas nákupu letenek, případně o kolikadenní pobyt se jedná. Potenciální účastník však musí počítat s nemalými náklady. Průměrně stojí výprava cca 26 tisíc Kč bez letenky. S letenkou stojí dle informací od respondentů cca 80 tisíc Kč. Když si pozdě koupí letenku, a když chcou rozhazovat a nakoupit dárky a přivést spoustu tovarů k prodeji, tak že si mají lidi připravit 80 tisíc jo (C05A97). Uvádí jeden z organizátorů výprav. 55

56 Značné finanční výdaje ovšem převyšují sílu zážitků, které respondenti v Amazonii získali. Většina je tak naprosto přesvědčena o tom, že se do prostředí pralesa vrátí, případně se budou vracet pravidelně. Již v době realizace rozhovorů mi někteří informátoři sdělili, že mají domluvenou a zaplacenou další výpravu: ( ) za tři týdny odlítám na další no (C011A59). Vše vypovídající je názor jednoho respondenta, který zhodnotil poměr finanční náročnosti cesty a její prospěšnosti následujícím: ( ) letenky jsou drahé, že a ještě ti lidi co ho doprovází (organizátora, pozn. aut.), kteří tam musí být takže jo stojí to ranec no. Ale musím říct, že i přes to všechno co to stálo i když mě to někdy fakt jako štvalo, že to zase budu platit, tak vždycky na konci jsem za to byl strašně rád, že jsem to zažil (C011A169) Forma výpravy Nejčastější formou výpravy, které se informátoři tohoto průzkumu účastnili, byla právě organizovaná skupina vedená průvodcem. Pro zachování anonymity všech osob zde ovšem nebudu zmiňovat jejich jména. Někteří respondenti využili možnosti procestovat větší část Amazonie a odletěli do cílové destinace dříve: ( ) tam jako my jsme přijeli s (přítelem, pozn. aut.) dříve o den a odjížděli jsme o den později. Takže my jsme tam strávili poměrně dost času jakoby i sami (C07A153). Individuální možnost příjezdu a odjezdu potvrdil i další respondent: Mohl si tam každej přijet jako dřív, nebo dřív podle potřeby a odjet pozdějc (C02A21). Organizace výpravy většinou začíná až v místě cílové destinace. Pořadatel tak často uvádí ceny výprav bez letenek, které si účastník zajistí sám. Dopraví se do místa určení a následně je připraven určitý program: Jo, ale on to organizuje vlastně, až když tam dojedete, že jo, on vlastně nezařizuje letenky a nic takovýho. To si všechno člověk vlastně musí zařídit. Sám. Takže až v tom. I ubytování třeba v tom Quitu všechno jsme si zařizovali sami a on až na ten termín pošle auto do Quita a to potom nás odvezlo na to místo. (C04A71) Organizovaná výprava však není jedinou možností, někteří jedinci se do Amazonie vypravili i sami. Takový způsob cestování však může být i nebezpečný, ale podrobněji budu možná negativa, či problémy zmiňovat v kapitole

57 Ať už se jednalo o jakýkoliv druh výpravy, vždy se informátoři zúčastnili určitého ceremoniálního programu. Pokaždé byla jeho součástí ayahuasca, případně i tabák, bylinné procedury, koupele a další. Takový plán se může jevit jako velmi náročný, ovšem jak mi sdělili respondenti, součástí byli také dny volna, případně volné denní aktivity, kdy převážně relaxovali. Nedílnou součástí výpravy je také poznávání okolí, získání nových cestovatelských zkušeností a seznámení se s místní kulturou, což dokládá i sdělení jedné informátorky: No byli jsme se podívat i na vodopády, do města. Byli jsme tam vlastně v období, kdy slavili nový rok, indiánský nový rok. Takže jsme tam byli na karnevalu, průvody nějaké, jako každý den tam prostě toho bylo strašně moc, že člověk jako fakt neměl ani čas se zastavit ( ). (C015A87) Obrázek 6 Ubytování v dřevěných chatkách (zdroj: Rašková, 2012) 57

58 Jak lze vidět na obrázku č. 6, ubytování bylo zajištěno vždy ve velmi jednoduchém stylu. Nelze si v této oblasti představovat luxusní hotely garantující veškerý komfort. Většinou byla zajištěna obydlí se základním zařízením: ( ) prostě chatka se základním vybavením, což znamená postel a moskytiéra. Žádné skříně nic, koupelna, toaleta sprchový kout vlastně jo umyvadlo takhle v jednom tom a poraďte si (C014A195) Organizátor Podle provedeného průzkumu lze říci, že osoba organizátora patří mezi klíčové postavy celé výpravy. Účastníci mu musí jednoznačně důvěřovat, i proto si jej mnohdy vybírají na základě doporučení. Respondenti poskytující informace pro tuto analýzu odjížděli do Amazonie nejčastěji se třemi organizátory, kteří se současně sami učí šamanským technikám. Pro mnohé představuje organizátor jistotu dobrého a poctivého šamana. Dále také někoho, kdo jim umožní bezpečně se pohybovat a pobývat v neznámé Amazonii. To komentuje i jeden z informátorů následujícím tvrzením: Ve výpravě no protože ten (organizátor, pozn. aut.) zajistí ty skutečné šamany. Ono tam, je pravdou je, že tam je tisíce šamanů, z toho jen pár desítek jsou ti praví, co s tím umí pracovat (C09A155). Další pak: Ne, tak já jsem měl důvěru v (organizátora, pozn. aut). Vím, že on prostě má velmi dobré kontakty na ty šamany, že s nima pracuje dlouho, že to má opravdu ověřené a ani jsem se neočkoval nic (C012A147). Lidé se na pořadatele mohou spolehnout v mnoha ohledech, příklad činností uvádí následující narativ: A pak jsme měli vlastně tu českou spojku, kterej byl takovej, že nás tam vlastně veškerý ty organizační záležitosti, vysvětlil nám, jak se tam dostat, vysvětlil nám, o co tam půjde a tak. A překládal nám tam a mohli jsme za ním přijít, protože uměl španělsky (C02A225). 58

59 4.3 Ayahuascová ceremonie Ceremoniální kontext je neodmyslitelnou součástí užívání ayahuascy dle tradičních postupů domorodých obyvatel. Základní průběh je, dá se říci, neměnný. Může se lišit pouze v několika aspektech, jako jsou místo konání ceremonie, případně také v léčitelských technikách konkrétního šamana. Podrobněji se touto tématikou zabývám v kapitole Obvykle se ceremonie koná večer, za tmy, v příbytku zvaném maloca (Horák, 2013). Prostředí, kde k ceremonii dochází, se ovšem mohou lišit. Většina respondentů má zkušenosti s tím, že se pořadatelé výprav snaží tyto oblasti obměňovat. Konkrétní místo jako neměl, vybíral vždycky taková ta posvátná jako indiánská místa (C012A63). Běžně je součástí ceremonie také sdílení a očista, kterou, dle výpovědi informátorů, šamani praktikují pomocí tabáku (Nicotiana rustica), Šalvěje bíle (Salvia apiana), Kopálu (např. Bursera spp., Bursera spp.) a dalších prostředků. Jeden informátor mi sdělil, že k očistě lze použít také alkohol: Prská se na ně alkohol. Alkohol hraje docela důležitou roli v Kolumbijských ceremoniích a vlastně se zpívá, tančí, hraje se na harmoniku, chřestí se dělají se věci ( ) (C05A205). Každý šaman využívá při ceremonii určitých pomůcek, které dotazovaní specifikovali, dle jejich osobní zkušenosti, následovně: chřastění metličkami, zpěv icaros, aplikace Agua de floridy, použití citronové trávy a další. Jeden informátor se setkal s tím, že pomůcky obdrželi i sami uživatelé: ( ) jsme každej dostali hůl, to nám tam dali a ještě takovej speciální obleček, muži a ženy, měli svoji barvu. My jsme měli takovou proužkatou suknici z jednoho pruhu látky, takže to jsme měli mít pak na ty ceremonie (C02A69). Velmi překvapující bylo sdělení několika respondentů, jenž se sami osobně podíleli na přípravě ayahuascy, což dokládá obrázek č. 7 a tento narativ: První teda co je, tak, že jsme se vlastně podíleli na přípravě té ayahuascy. Takže my jsme si ji očistili, nadrtili, dala se do obrovskýho hrnce a vařila se celý den (C04A149). Někteří autoři však vymezují striktní pravidla přípravy, která nepřipouští přítomnost jiných osob než šamana u vaření ayahuascy (Dobkin de Rios, 1984; Luna, 2002). 59

60 Obrázek 7 Zpracování Banisteriopsis caapi účastníky výpravy (zdroj: Rašková, 2012) Původ šamanů Ze získaných výpovědí je zřejmé, že většina informátorů preferuje ceremonie vedené původním obyvatelem Amazonie. Je to nejspíše dáno důvěrou v člověka, který v tomto prostředí s dlouholetou tradicí šamanismu vyrůstal a prošel specifickým učením. Podrobně tuto tématiku zpřesňuji v kapitole Nikdy bych to nedělal s někým, kdo není z jejich rodové linie. Kdo s tím nemá zkušenosti tak, jako oni, kdo není z toho původního prostředí (C012A107). V případě, že se respondenti účastnili současně i ceremonií řízených šamanem např. české národnosti, velice mě zajímalo, zda pociťovali znatelný rozdíl. Z opatřených sdělení jsem zjistila, že klíčové jsou hlavně zkušenosti šamana. Více méně to funguje tak, že se stařešinama je to mnohem větší síla a mnohem větší nášup (C05A173). Další informátor vypověděl: myslím, si, že je to o té době, kterou stráví vlastně s tou látkou. Že je to o té praxi. A pokud navštěvuješ šamany, kteří to dělají deset, dvacet, třicet let, tak je rozdíl, když přijdeš za Čechem nebo za Peruáncem, který to dělá dva roky (C06A269). 60

61 Vzhledem k tomu, jak respondenti reagovali na výběr léčitele, nebylo překvapením, že se k ceremoniím konaných bez jeho dohledu stavěli velmi negativně. Na dotaz, zda by se takové ceremonie účastnili, jsem získala následující odpověď: Ne, ne, ne to bych si určitě netroufla. Určitě bych jako chtěla vždycky, aby to bylo pod kontrolou, ale osvědčenýho, zkušenýho šamana, prostě (C04A389). Souhlasně vypověděl i jeden dotazovaný učící se šamanským praktikám: Já s tímhle absolutně nesouhlasím. Já s tímhle absolutně nesouhlasím, z toho důvodu, že nejvíce lidí v psychospiriutálních krizích a v těžkých psychických stavech, kteří za mou přicházejí po ayahuasce, sou právě účastníci, bych řekl, neritualizované formy užití ayahuascy a nebo terapeutického způsobu užití ayahuascy. A pro mě je ta práce toho curandera, toho šamana na místě dneska ještě podstatnější, než ta medicína samotná, v určitých věcech bych řekl (C05A217) Důležitost šamana Kvalitní šaman je záruka bezpečnýho rituálu (C04A385). V průběhu průzkumu bylo zjištěno, proč je šaman pro uživatele ayahuascy důležitý a jaké role mu jsou přisuzovány. Respondenti se shodli na tom, že šaman má především vše pod kontrolou. Ne vždy je uživatelům pod vlivem ayahuascy příjemně, mohou dostat strach, být nervózní, případně začít panikařit. Právě v tuto chvíli se naprosto spoléhají na osobu šamana, který má vše pod kontrolou, vnímá stavy těchto uživatelů a zajišťuje bezpečný průběh ceremonie. Výše zmíněné potvrzuje i následující narativ: To celé řídí a pro hodně lidí je takovou berličkou, aby se nebáli, protože ta ayahausca může mít dost, i takové nepříjemné ty vhledy. Hlavně ti lidi, co mají na sobě nalepené nějaké ty identity a mohli by se bát a mohli by až zpanikařit, hlavně zpanikařit (C09A271). Další respondent uvedl: Jako tak ten hraje tu hlavní roli no. Ten to celé řídí, hlídá, vytváří ochranu, přivolává pomocí icara různé bytosti, se kterýma potom člověk může navázat kontakt a které šamanovi pomáhají v tom v tom léčení. Někdy fyzicky zasahuje, prostě když je potřeba, pomůže lidem fyzicky, někdy jenom sedí na místě. A já osobně jsem se s ním třeba setkával ve vizích (C012A103). 61

62 Obrázek 8 Maloca v noci místem ceremonie, přes den místem odpočinku (zdroj: Rašková, 2012) Šamana dotazovaní dále chápou jako průvodce, který je na jejich osobu mimosmyslově napojený. A právě tato návaznost mu umožňuje rozpoznat, jaké situace nejsou uživateli příjemné a případně okamžitě ukončit celý proces. I když je té osobě zle, stačí jenom pomyslet na toho šamana, on okamžitě ví, že ti není dobře a přijde k tobě a začne tě čistit, různě ovívat, plivat po tobě čondur a já nevím co všechno (smích) a takhle (C015A197). Jedna informátorka mi sdělila své zkušenosti s ukončením ceremonie následovně: ( ) musíte poprosit šamana, aby ceremonii udělal vám vlastně očistu, limpii lhala bych, jestli to byl citrus nějaký džus jsme dostali z citrusů tuším jo. Ať se vlastně ta ayahuasca v tom těle v tom žaludku naředí, aby tolik nepůsobila. Takže tímhle se dá ukončit obřad (C04A227). 62

63 4.4 Účinky ayahuascy V kapitole se podrobně zabývám příklady účinků, které na sobě uživatelé pozorují po požití ayahuascy. Realizovaný výzkum tyto skutečnosti pouze potvrzuje. Dotazovaní respondenti uváděli množství příkladů, jak jim ayahuasca změnila život, případně jim pomohla k léčbě nemoci. Jsou přesvědčeni, že má vliv na jejich kreativitu9, dává jim odpovědi na případné otázky, pomohla jim uskutečnit životní rozhodnutí nebo se stala podnětem pro jejich další studium. Musím zde ovšem opět připomenout, že účinky jsou velmi individuální. Často se informátorům objevují vize - velmi bohaté, zobrazující barevné fraktály, ale není to pravidlem. Občas uživatel vidí ve svých vizích blízké osoby, se kterými i komunikuje. Jsou to často právě vize, které vzbudí v uživateli touhu zachytit to, co viděl na plátno, jak dokládá narativ jedné dotazované: Ty vize byly úžasné, já jsem potom když jsem se vrátila z Peru, tak jsem začala malovat obrazy. Kdy jsem chtěla jakoby nějak ztvárnit, protože ty barvy, jako to bylo, jak když se díváte do krasohledu a mění se tam ty růžice mandaly. (C013A105) Další respondent popisuje vliv ayahuascy na jeho osobu následovně: Některá ayahuasca mi spíš jenom tak jenom zostří vnímání, smysly. A nemám u ní ani tak nějak silné vize, ale velmi dobře mi funguje přemýšlení o čemkoliv. Na cokoliv se zaměřím, tak na to dostanu velmi sofistikované odpovědi A to je ten jeden stav, kdy spíš jenom přemýšlím o všem možném, a přicházejí odpovědi. A ten druhý, no tak to je ty odpovědi přicházejí ve formě vizí. Ať už jako sluchových nebo vidím různé věci ( ) (C012A83). Mnoho informátorů připisuje ayahuasce léčivé účinky, jednoznačně v ní vidí terapeutický potenciál a je přesvědčeno, že jim změnila život. Respektive pohled na život, případně výrazně ovlivnila osobnost uživatele. Těmito faktory, tedy vlivem ayahuascy na mezilidské vztahy, léčebnými účinky a terapeutickým potenciálem se proto budu podrobněji zabývat v následujících podkapitolách. 9 Dopady užívání ayahuascy na kreativitu člověka se podrobně zabývá výzkum autorů Frecska et al. (2012) 63

64 4.4.1 Léčení Jak už jsem uvedla, léčivými účinky ayahuascy se zabývá mnoho autorů. Existují studie potvrzující její vliv nejen na psychické, ale i fyzické zdraví člověka. Zkušenosti respondentů se mírně liší. Faktem ale zůstává, že psychická a fyzická stránka člověka tvoří jeden propojený celek, a tedy aby došlo k vyléčení fyzických projevů, je nutné pracovat především na problémech vnitřních. Toto tvrzení si uvědomují samotní informátoři. Dvacetidevítiletý podnikatel mi na dané téma sdělil následující: Já si myslím, že jako by zdravotní stav je úzce spojený s psychikou člověka. A člověk nemusí mít hned projevené nějaké jakoby zdravotní jakoby fyzické symptomy, tam může být nějaký jakoby problém vevnitř, jakoby psychický, což může být jakoby taky forma nemoci (C08A325). Na základě výpovědí informátorů jsem zjistila, že ayahuasca dopomohla respondentům k vyléčení se z těchto konkrétních případů: šeroslepost, alergie a virus oparu. Celkově na sobě dotazovaní dále pozorují zlepšení imunitního systému a zdravotní kondice. Jedna informátorka uvedla, že odjela do Amazonie s manželem, který prodělal rakovinu prostaty. Ayahuascu tak brali jako proces doléčení této nemoci, a jak uvádí následující narativ, z jejich strany lze vysledovat spokojenost z dosažených výsledků: ( ) chodí každý 3 měsíce jakoby na krevní testy a má je nulový takže jako jo ono je to o tom, čemu věříte, když tomu věřit nebudete, tak vám to nepomůže, ale když tomu jako věříte a poddáte se tomu, že budete chodit na chemoterapii, která vás stejně jednou jakoby přizabije, že jo, protože je to tady věc jenom farmaceutických firem (C01A101) Ovlivnění mezilidských vztahů Mnoho získaných informací se týkalo velmi pozitivního vlivu ayahuascy na vztahy uživatele se svým okolím. Tím, že ayahuasca umožní člověku poznat lépe sebe samotného, může se tak víc otevřít svému okolí, být tolerantnější a empatičtější. Nemění se tak pouze uživatel, ale také jeho blízké okolí. 64

65 ( ) v prvé řadě s partnerkou musím říct, že vlastně kdybych to nepil, tak už spolu s největší pravděpodobností vlastně ani nejsme. Jo protože jak sem tady na začátku říkal, já jsem měl předtím ego jak panelák já sem byl takový jako mezek, že jsem to jako neviděl, ani si to jako neuvědomoval. A skrze tu medicínu sem to potom všechno začal vidět a vlastně sem toho člověka, se kterým jsem, jakoby hodně přehodnotil a nejenom jeho, ale vůbec všechny všechny vztahy které jsem s lidma jako měl v podstatě i no komplexně to fakt překope celý život jako určitě jo určitě jo. (C011A193) Terapeutický potenciál Na moji otázku, zda má ayahuasca terapeutický potenciál, reagovali respondenti převážně s úsměvem na tváři. Všichni jsou totiž naprosto přesvědčení o tom, že má obrovský, a může vést k řešení spousty civilizačních problémů. V ayahuasce vidí potenciál při léčbě psychických nemocí, jako jsou deprese, úzkosti, ale i závislostí např. na alkoholu nebo drogách. I co jsem studovala o té rostlině, tak minimálně si myslím, že u lidí, třeba co trpí depresema nebo u lidí, co jsou závislí na alkoholu, tak určitě (C04A445). Terapeutické možnosti ayahuascy potvrzuje i Mabit (2014). Padesátipětiletá učitelka mi sdělila následující: Obrovskej. To jako si vůbec Evropani nedokážou představit, kteří to nezažili. Že to já sem teď nedávno četla na internetu od Grofa10, kterej říká, že každý zdraví i nezdravý člověk by měl nějak projít tady těmi ceremoniály, s tím, že ten dopad na psychiku člověka ten je obrovský (C013A211). Jiný respondent říká: Prostě jsou schopni vyléčit věci, které západní medicína vyléčit nedokáže. A ten amazonský prales je z našeho pohledu vlastně naprosto neprozkoumaný. Spoustu rostlin vůbec neznáme, neznáme jejich účinky. A ti šamané velmi dobře vědí, nepracují jen s ayahuascou, že, jsou to desítky, možná stovky dalších rostlin, které využívají. A myslím si, že určitě tam je to určitě lepší cesta, než vyrábět nějaké syntetické léky a tak dál (C012A127). 10 prof. MUDr. Stanislav Grof, Ph.D. je světoznámý český psychiatr působící v USA, který se zabývá léčeb- ným potenciálem změněných stavů vědomí. Je jedním ze zakladatelů transpersonální psychologie. 65

66 O ayahuasce dotazovaní hovoří jako o prostředku, který může změnit člověku život. V osobních zkušenostech informátorů tak převažují sdělení o vlivu na charakter člověka, změna pohledu na svět a tedy i radování se více z maličkostí. Z průzkumu je patrné, že se změnila kvalita jejich života, více si váží všeho, co současně mají, čímž se mění i stanovené priority. Několik dotazovaných vidí zásadní změnu v eliminaci strachu, který je do té doby omezoval: ( ) člověk těch strachů si na sebe nasbírá strašně moc a pak vás blokují žejo. Jako chcete to a teď přemýšlíte, můžu, nemůžu to, co se stane. To já už teďka vůbec neřeším. Prostě já teď něco chci tak za tím jdu a neřeším jako ty věci, co by se mohlo. Takže spíš, tak jako beru ten život tak, jak je, tak každý den, jak přichází a přestala jsem se nějak nimrat v blbostech. (C04A461) Další pak zmiňovali pozitivní rozvoj své osobnosti, případně uskutečnění životních změn, jako je odchod ze zaměstnání. Příkladem je narativ jedné informátorky: Ono to člověka vyčistí, vyresetuje i fyzicky i duševně nebo psychicky (C09A131). Dalším je sdělení: Tak si člověk víc uvědomí, co chce a co nechce a jde si za tím. Taková, řekla bych, že jsem radikálnější v některých věcech, že nedělám to, co se ode mě očekává, ale dělám to, co chci (C04A469). 4.5 Ayahuascový turismus Skutečnost, že do Amazonie jezdí čím dál více turistů s cílem zažít ayahuascovou ceremonii jsem již vymezovala v kapitole 2.4. V rámci tohoto průzkumu mě tedy zajímalo, zda sami respondenti pociťovali nějaký vliv turismu po dobu jejich pobytu, a tedy uzpůsobení jim průběhu ceremonie. Na základě získaných informací lze říci, že dotazovaní zde zaznamenali velmi málo nebo téměř žádné náznaky přizpůsobivosti turistům. Velmi však záleží na navštívené oblasti nebo také osobě vedoucí ceremonii. Turisticky oblíbené destinace jsou více zaměřeny na komerční prodej ayahuascy, než je tomu u domorodých kmenů Amazonského pralesa. Mí informátoři se těmto oblastem snaží záměrně stranit, a proto převážně spoléhají na organizátora, či doporučení ostatních: My jsme se naprosto vyhýbali městům jako Pucalpa nebo Iquitos kde je takový ten ayahuascový turismus (C012A119). 66

67 Většina respondentů, která se s lákadly k ayahuascovému turismu nesetkala, přiznala, že o tomto problému již slyšela a tedy uvědomují si jej. Příkladem je tento narativ: V Ekvádoru mi přijde, ze zkušenosti mej i plno lidí, že tam je to ještě takový víc jakoby miň zasažený tou civilizací. Že v Peru je to takový tradiční amazonský turismus, kde si člověk může z fleku zaplatit ceremonii bez nějaké péče a tam to bude asi víc. No ale já jsem tam nebyl a nemám s tím ani zkušenost, že prostě (C02A169). Další informátor znalý tématiky pouze z doslechu tvrdí: Hele já sem se s tím nesetkala, ale ne jako to co sem zažila já ne. Ale co sem slyšela tak v Peru jsou přesně takový ty místa, a to bude asi i jako v Bolívii kdekoliv asi jinde. Kde přesně jako visí ty cedule ayahuasca a tak, tak vím, že se to děje, ale já sem se s tím jako nesetkala, protože sem fakt měla jako velikou kliku (C03A265). Respondenti podílející se na průzkumu tak zmiňovali pouze několik nepřirozených činností, které jistě do tradičního prostředí Amazonie nepatří, ale bohužel se s nimi na místě setkali. Jedná se o přítomnost tlumočníka, prodej suvenýrů, respektive výrobků domorodých obyvatel a záměrně připravené pohodlí. První zmíněné potvrzuje sdělení: A co jsem byla já, tak šlo vidět uzpůsobení těch ceremonií právě tím překladatelem jakoby do angličtiny (C07A321). V případě prodeje výrobků se jedná převážně o korálky, barevné dečky, přírodní bižuterii a jiné drobnosti, které jsou nabízeny místními ženami: A zase jim dává i možnost výdělku (organizátor, pozn. aut.), protože ti šamani z těch svých kmenů tam maj ty výrobky, co tam vyrábí ty jejich ženy a prodávají to tam žejo ( ) (C01A187). Jak už bylo prezentováno fotografií č. 6 a nyní obrázkem č. 9, ubytování je během výpravy velmi přizpůsobeno místnímu stylu života. V podmínkách deštného pralesa není reálné napodobit komfort, na který jsou cizinci zvyklí. Dle některých informátorů se tak v oblasti pohodlí snaží místní lidé vyhovět cizincům alespoň na ceremoniích. Za negativní tak shledávají např. matrace, plastový nábytek, či jiné formy uměle vytvořeného komfortu. Takové ceremoniální prostředí však chápou jako méně tradiční a nepřirozené: Ti místní, kteří na to chodí, jsou zvyklí na podstatně skromnější život, takže oni nemaj kolem sebe tu nafouklou postel a ty peřinky a neleží v tom. Prostě jo oni většinou sedí na židlích a to je vlastně všechno. Takže u nás jsou ti lidi takový zhýčkanější (C011A173). 67

68 Obrázek 9 Toaleta pro účastníky výpravy (zdroj: Rašková, 2012) S rostoucím zájmem o ayahuascu si i místní lidé začínají více uvědomovat její hodnotu. Jak jsem se dozvěděla z výpovědi respondentů, oni sami chápou, že je to pro domorodé kmeny klasický byznys. Snaží se si pouze vydělat peníze, protože pořád jsou to jen obyčejní lidé, a pokud by nezískali finanční prostředky tímto způsobem, našli by jistě jiný. Jedna informátorka k tomu řekla: Pro ňu (šamanku, pozn. aut.) je to jako byznys, normálně žije, je to prostě člověk, kterej má jako není to altruista, kterej by si řekl, teďka pomáhám lidem jenom a tak a to je asi ( ) (C03A131). Užívání ayahuascy v ekonomickém kontextu podrobněji zkoumal např. Tupper (2017). K finanční stránce věci dodal jeden organizátor následující: Podnikatelský záměr to není, protože nikdy jsem nebyl nějak z toho v plusu. Díky bohu to ale zaplatilo třeba moji druhou cestu, moji první cestu to ani nezaplatilo, ta byla. tam jsem dostal jakoby příspěvek ( ) (C05A133). 68

69 Neobvyklé nejsou ani výjezdy původních šamanů do zemí celého světa. Mnoho dotazovaných uvedlo, že v České republice navštěvují převážně ceremonie vedené domorodým obyvatelem z Amazonie. Příkladem je narativ: Už v České republice jsem se setkala se dvěma šamany s tím jedním ten byl z Peru a ten pak přijel do Česka (C013A65). Tuto skutečnost, tedy vycestování šamanů mimo tradiční oblast s cílem pořádání ceremonií potvrzuje i Horman (2017). 4.6 Prostředí Amazonie Oblast Amazonie naprosto uchvátila všechny dotazované respondenty. Většina se ve svých výpovědích shodla na tom, že nejkrásnějším místem je pro ně samotný deštný prales. Z Amazonie si tak neodvezli domů pouze zážitky spojené s ayahuascovými ceremoniemi, ale také s naprosto odlišným a fascinujícím přirozeným prostředím deštného pralesa. Někteří informátoři přisuzovali léčivé účinky již samotné místní atmosféře: A jinak celkově jako prostředí a takhle to bylo úplně v takovém duchu samo i bez té medicíny to bylo takové hodně léčivé (C08A169). Dalším příkladem je narativ: džungle sama o sobě tak člověka revitalizuje už jen tím pobytem, už jen tím, že tam je v tom panenském prostředí (C09A53). Jak už bylo jednou uvedeno, většinou byly cesty informátorů koncipovány tak, aby navštívili více oblastí Amazonie. Získali tak velmi bohaté cestovatelské zkušenosti. Sami si následně uvědomovali, jak rozmanitá tato země je, což chci doložit následujícím narativem jedné informátorky: Člověk je v Limě, kde je obrovská kde se mísí jako lidi. Jsou tam černoši, běloši, Peruánci a ty lidi v podstatě vypadají jako mohlo by se jednat o Madrid klidně jo, že je to prostě velký klidně evropský město. A pak já sem jela vlastně do hor, kde ty lidi, jako vypadali anatomicky jinak, že byli jako malincí hrozně takový silní a houževnatí A vlastně my jsme potom přelítali do Pucalpy, což je vlastně vnitrozemí, do tropů a tam ty lidi zas vypadali úplně jinak, že tam na nich strašně byla vidět ta hojnost. Že ženský měly velký prsa, velký zadky a bylo vidět, že oni natáhnou jen ruku a utrhnou si prostě cokoliv, co tam roste, kdežto ty lidi na horách se fakt zatím jako pachtili a museli se dřít. Takže ta různorodost ( ). (C03A63) 69

70 Z informací tohoto průzkumu je patrné, že se dotazovaní podívali do následujících míst v Peru: Iquitos, Pucalpa, Lima, poušť Ica, Piura. V případě Kolumbie cestovali do Putumayo (Mocoa), Bogoty a posledním oblastí byl Ekvárod. Zde navštívili Quito, město Tena a oblast Napo. Nebyly to ovšem pouze přírodní krásy, které zanechaly v účastnících výprav hluboké stopy. Ohromilo je také chování a způsob života místních lidí. Informátoři tak měli možnost seznámit se s tradičními domorodými kmeny Šuárů, Kičua, Inga a Camca a Shipibo. Někteří měli možnost pobývat přímo u rodiny šamana, která se o ně také starala: Jsme vlastně doopravdy žili s tím šamanem a s jeho rodinou. Prostě oni nám vařili a prostě potřebovali jsme něco, tak manželka nás zavezla na babetě prostě vedle a žili jsme s nimi doopravdy a viděli jak vlastně ten šaman že pro nás je to šaman a tak a přitom je to člověk jako každý jiný (C07A153). Mohla to být právě skromnost a dobrota lidí nebo také klid, které našli dotazovaní v prostředí Amazonie, jež je ohromili. Místní lidé samozřejmě žijí v naprosto odlišných podmínkách a tedy i jejich myšlení a styl života, denní program, či priority jsou zcela jiné. Zde mohu pouze uvést jeden z příkladů, který mi sdělil informátor pracující jako podnikatel: Tak mě se líbilo, jak vlastně, jakým stylem oni tam žijou. Jak skromně, jak se k sobě chovají, jak se chovají děti, manželky, sestry k sobě a tady toto mě hrozně jakoby úplně moc se líbilo když člověk je s někým kdy vidí, jakoby, že ten muž funguje jako muž jak on projevuje tu mužskou energii jako chlap. A to se mi to mě tam hodně zaujalo. (C08A169) Určité kmeny, které respondenti navštívili, již byly částečně ovlivněny moderním způsobem života. Musím však zdůraznit, že velmi záleží na tom, o jakou oblast se jedná. Pokud je cílem výpravy návštěva kmene hluboko v pralese, je možné, že zde nenarazí na takové prvky, jako několik informátorů: Některý ty kmeny v Ekvádoru nebo jižní Americe jsou hodně ještě bez styku se západním světem, tak tohle mi přijde, že to je tak jako na pomezí. Že používají mobily, maj tam elektřinu, ale počítače třeba jsem tam neviděl. Maj tam normálně třeba betonovou podlahu, a tak, ale zároveň jako si udržujou určitej nějakej kontakt větší s tou přírodou a s tou jejich kulturou, je to kmen Šuárů. (C02A59) 70

71 Obrázek 10 Krátce před vstupem do Amazonského deštného pralesa Peru (zdroj: Rašková, 2012) 4.7 Přírodní medicína Amazonský deštný prales je místo, ve kterém se vyskytuje obrovské množství rostlinných, ale i živočišných druhů. Není to pouze Banisteriopsis caapi, které jsou přisuzovány terapeutické účinky. I mnoho jiných druhů rostlin tohoto pralesa lze charakterizovat jako halucinogenní, a které domorodí obyvatelé využívají k léčení.11 V tomto ohledu jsou to právě šamani, kteří disponují potřebnými informacemi, jak a za jakým účelem využívat konkrétní rostliny. Jak lze vidět v grafu č. 4, informátoři měli zkušenosti s jinými prostředky Amazonské medicíny, jak přímo v rámci výpravy, tak soukromě mimo tuto oblast. V samotném prostředí Amazonie tak vyzkoušeli tabák (Nicotiana tabacum), kaktus San Pedro (Trichocereus pachanoi), Šišahu (Gaultheria hispidula), Durman (Brugmansia suaveolens) a žábu Bufo alvarius. Bez jakékoliv souvislosti s výpravou dále užívali nově kaktus Peyote (Lophophoria williamsii) a Čondur (Chondur Cyperus Prolixus). Dále opět již zmíněný tabák, San Pedro a extrakt z Bufo alvarius. 11 Charakteristikou léčivých rostlin Amazonského pralesa využívaných domorodými kmeny se zabývá např. Jauregui, X., et al. (2011), Horák et al. (2013; 2014) nebo Bennett (1992). 71

72 Počet výskytů Názvy prostředků Tabák 7 San Pedro Šišaha Durman mimo Amazonii 1 1 Bufo Alvarius Peyote 0 Čondur 0 v Amazonii Graf 4 Užívání jiných prostředků tradiční Amazonské medicíny informátory (zdroj: vlastní zpracování) Ne všechny uvedené prostředky pochází přímo z oblasti Amazonie, avšak zde jsou používány. Příkladem je kaktus Peyote rostoucí v Mexiku (Halpern, 2004). Stejně tak tomu je i u žáby Bufo alvarius, známé jako ropucha coloradská vyskytující se v severoamerické poušti Sonora (Weil a Davis, 1994). Zkušenosti některých respondentů s Amazonskou medicínou byli natolik pozitivní, že se rozhodli ji využívat i nadále v běžném životě. Snaží se tak nahradit západní léčiva, které již považují spíše za kontraproduktivní. Dotazovaní uvedli následující příklady alternativních prostředků, které si dovezli do ČR: dračí krev, neboli Sangre de drago (Croton lechleri)12, Kočičí dráp (Uncaria tomentosa)13 a čaj Vajusa14. Je to určitě lepší cesta. Jsem určitě na straně tady tohoto, jo než na nějakých farmaceutických firem. Podle mě ty klasický léky spíš možná něco vyléčí, ale zase spustí, mají spousty vedlejších účinků ( ) (C012A127). 12 Kapky, které lze využít při velkém množství zdravotních problémů, např.: posílení imunity, trávících problémů, chřipce, angíně, ekzémech nebo aftech (ITPM, 2018b). 13 Liánovitá rostlina z Peru, kterou si mohou lidé zakoupit ve formě tablet nebo čaje. Opět se používá pro léčbu širokého spektra nemocí (ITPM, 2018a). 14 To je vlastně čaj, který jsme tam pili a má podobné stimulační účinky jako káva, akorát, že káva vlast- ně bere energii z ledvin, takže v podstatě to je vaše vlastní energie. To, když má člověk pocit, že ho to nabudí. Ta Vajuza ne, ta prostě má stimulační účinky obecně a dlouhodobě držící (C04A277). 72

73 4.8 Negativa V rámci tohoto průzkumu jsem se setkala i s určitými negativními stránkami, buď užívání ayahuascy nebo samotné výpravy. Jednalo se převážně o strach či negativní vize, které respondenti zmiňovali jako záporné zkušenosti. Obavy měli informátoři, co se týká prostředí pouze z hmyzu, nejčastěji pavouků. Jak lze vidět na obrázku č. 11, který poskytla jedna z dotazovaných, tyto obavy byly jistě oprávněné. Stejná informátorka dodala: ( ) já jsem se strašně bála hmyzu. Hlavně pavouků a to byla moje taková obrovská obava. Až to jako bobtnalo a narůstalo do hrozivých rozměrů, čím víc se blížil teda ten odjezd. Tak jsem si říkala, jak já to tam zvládnu, a jestli tam bude moskytiéra, protože já jsem vlastně jako nevěděla, jak to ubytování nebo co tam bude jako tam jako nějaký fotky byly, ale to. Fotka snese všechno, že jo, takže. V divočině člověk jako neví, jak to nakonec bude vypadat. Takže to byl můj jedinej velikánskej strach (C04A91). Obrázek 11 Informátoři se mohli v Amazonii setkat i s takovými pavouky, jako je tarantule patřící do čeledi Sklípkanovití (Theraphosidae) (zdroj: archiv respondenta C03, 2017) 73