Vnitřní předpis MěÚ Dvůr Králové nad Labem č. 3/2013

Transkript

1 Vnitřní předpis MěÚ Dvůr Králové nad Labem č. 3/2013 Pracovní řád MěÚ Dvůr Králové nad Labem Úvodní ustanovení 1. Pracovní řád je vydán na základě ustanovení 306 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce) a v souladu s ustanovením 110 odst. 4 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích). 2. Pracovní řád rozvádí v souladu s právními předpisy ustanovení zákoníku práce a zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících samosprávných celků a změně některých zákonů (dále jen zákon o úřednících), přičemž vychází z konkrétních podmínek města Dvůr Králové nad Labem (dále jen města). Město jako veřejnoprávní korporace je zaměstnavatelem fyzických osob zaměstnanců města. Úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům města zařazeným do Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem (dále jen úřad) vykonává tajemník úřadu (dále tajemník). Specifickou skupinu zaměstnanců města zařazených do úřadu tvoří úředníci, na něž se vztahuje zákoník práce včetně některých odchylek upravených v zákoně o úřednících. Vůči ostatním zaměstnancům města, a to těm, kteří nejsou zařazeni do úřadu (strážníci městské policie), vůči tajemníkovi a zaměstnancům, kteří pracují pro zaměstnavatele na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele starosta města. 3. Pracovní řád je závazný pro tajemníka v pozici zaměstnavatele a zaměstnance města zařazené do úřadu, a to v pozici úředníka i neúředníka. Na zaměstnance, který vykonává pro zaměstnavatele práce na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se může vztahovat tento pracovní řád tehdy, pokud to vyplývá z uzavřené dohody. 4. Porušení povinností vyplývajících z tohoto pracovního řádu ze strany zaměstnance je porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem 1

2 vykonávané práci s dopady, které s takovým porušením spojuje tento pracovní řád v článku VI. a zákoník práce. 5. Vedoucím zaměstnancem je ve smyslu zákoníku práce zaměstnanec, který je na jednotlivých stupních řízení oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Pro účely tohoto vnitřního předpisu se nadřízeným rozumí: - vedoucí odboru včetně tajemníka (vedoucí odboru KTÚ) v případě zaměstnanců zařazených do jednotlivých odborů úřadu, - tajemník v případě vedoucích odborů, - starosta města v případě tajemníka a v případě vedoucího samostatného oddělení kontroly a interního auditu (dále jen KIA) a pracovníka krizového řízení v oblastech níže specifikovaných. V ostatních oblastech je pro tyto pracovníky nadřízeným tajemník (pod pojmem vedoucí). 6. Za plnění povinností zaměstnavatele, vyplývajících z tohoto pracovního řádu, odpovídá tajemník. Práva a povinnosti zaměstnavatele zabezpečují konkrétní zaměstnanci města dle platných vnitřních předpisů a pracovněprávních úkonů (např. organizační řád, popisy pracovních činností, pokyny nadřízených apod.) Čl. I Vznik změny a skončení pracovního poměru 1.1 Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem s výjimkou zaměstnanců, kteří jsou do funkcí jmenováni. Pracovní smlouva musí obsahovat základní náležitosti podle 34 zákoníku práce a ujednání o zkušební době, která bude vždy v souladu s 35 zákoníku práce, a v nejvyšší přípustné délce trvání. 1.2 Pracovní smlouvu se zaměstnanci zařazenými do úřadu uzavírá jménem města tajemník, a to nejpozději v den nástupu nového zaměstnance. Pracovní smlouva je uzavírána ve dvojím vyhotovení, přičemž jedno vyhotovení obdrží zaměstnanec a druhé je založeno do osobního spisu zaměstnance na personálním a mzdovém oddělení odboru kanceláře tajemníka úřadu (dále jen oddělení PaM). Zároveň je stanoven základní plat a další složky platu, které jsou uvedeny v platovém výměru. Spolu s pracovní smlouvou a platovým výměrem zaměstnanec obdrží i popis trvale vykonávané pracovní činnosti. Potřebné pracovně právní a mzdové dokumenty vyhotovuje oddělení PaM, a to na základě návrhu, který předkládá vedoucí odboru a tajemník (vedoucí) a schvaluje tajemník. 1.3 Zaměstnanec je povinen před vznikem pracovního poměru vyplnit osobní dotazník, uvést v něm pravdivě a úplně všechny požadované údaje, podrobit se na náklady města vstupní lékařské prohlídce, předložit potvrzení o dosavadním zaměstnání a další požadované doklady ovlivňující jeho nároky z pracovního poměru (údaje nezbytné pro zařazení do platového stupně, údaje pro daň z příjmu a o pohledávkách váznoucích na jeho příjmech, příslušnost ke zdravotní pojišťovně, čestné prohlášení o výkonu podnikatelské či jiné výdělečné činnosti, potvrzení lékaře o zdravotní způsobilosti k výkonu sjednaného druhu práce, žádost o zasílání platu na účet, včetně uvedení čísla tohoto účtu). 1.4 O jmenování vedoucích odborů rozhoduje rada města na návrh tajemníka, u vedoucího samostatného oddělení kontroly a interního auditu (dále jen KIA) na návrh starosty města. Vedoucí oddělení jsou jmenováni tajemníkem. Tajemníka jmenuje starosta města a podepisuje jeho jmenovací dekret, a to po předchozím souhlasu ředitele Krajského úřadu 2

3 Královéhradeckého kraje. Uvedení zaměstnanci jsou jmenováni vždy na základě výběrového řízení konaného dle zákona o úřednících. 1.5 O obsazování volných funkčních míst úředníků na jednotlivých odborech rozhoduje tajemník a vypisuje výběrové řízení dle zákona o úřednících ve spolupráci s oddělením PaM a příslušným nadřízeným zaměstnance. Výběrovou komisi jmenuje tajemník. Výběrová komise postupuje dle zákona o úřednících. Výběrová komise doporučuje nejvhodnějšího uchazeče na volné funkční místo tajemníkovi. Výběrové řízení není třeba, je-li volné funkční místo obsazováno zaměstnancem, který již je v pracovním poměru k městu a splňuje kvalifikační předpoklady, při uzavírání pracovního poměru na dobu určitou a při obsazování neúřednického pracovního místa. I v těchto případech může tajemník rozhodnout o vypsání výběrového řízení. 1.6 Pro přijímání zaměstnanců je závazný limit zaměstnanců a organizační členění úřadu stanovené radou města dle 102 odst. 2 písm. f) a j) zákona o obcích. 1.7 Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnanec prokazatelně seznámen prostřednictvím formuláře Základní seznámení s právy a povinnostmi, které pro něho z pracovního poměru vyplynou. Jedná se zejména o povinnost složit zkoušku odborné způsobilosti na vymezených funkčních místech, o pracovní a platové podmínky a další právní předpisy související s výkonem práce, zejména zákon o obcích, zákon o úřednících, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o ochraně osobních údajů), zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o svobodném přístupu k informacím), obecně závazné právní předpisy města a směrnice a vnitřní předpisy města a městského úřadu, dále o pracovní řád, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany apod. 1.8 Pracovní poměr zaměstnanců na úřednických pozicích se uzavírá na dobu neurčitou. Je-li však pro to důvod, který spočívá v potřebě zajistit časově omezenou správní činnost nebo nahradit dočasně nepřítomného zaměstnance, zejména v případě jeho mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti, u níž lze na základě lékařského posudku předpokládat, že bude delší než 3 měsíce nebo výkonu veřejné funkce, lze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou. V pracovní smlouvě musí být výslovně uveden konkrétní důvod, pro který se sjednává pracovní poměr na dobu určitou. 1.9 Obsah pracovní smlouvy lze změnit pouze písemně po dohodě se zaměstnancem. Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě je zaměstnanec povinen výjimečně v případech uvedených v 41 a 42 zákoníku práce. Převedením na jinou práci není převedení zaměstnance na jinou práci v rámci jeho pracovní smlouvy, tj. např. na jiný pracovní úsek (oddělení) v odboru nebo do jiného odboru, nemění-li se tím jeho funkční zařazení a druh práce. O převedení zaměstnance na jinou práci a o jeho přeložení do jiného místa rozhoduje tajemník, účast odborového orgánu je upravena v 46 zákoníku práce Manželé, druh, družka, rodiče, děti a sourozenci nemohou být zaměstnáni na pracovišti, kde by byl jeden z nich přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho přímé kontrole. Nejde-li o přímou pokladní nebo účetní kontrolu a vztah funkční podřízenosti, může v odůvodněných případech povolit výjimku tajemník Pracovní poměr může být ukončen pouze způsoby a za podmínek, které jsou uvedeny v ustanoveních 48 až 66 zákoníku práce. 3

4 1.12 V souvislosti se skončením pracovního poměru je zaměstnanec povinen vedoucímu odevzdat všechny zapůjčené předměty ve stavu odpovídajícím jejich obvyklému opotřebení, dále předat předměty svěřené mu k vyúčtování a soupis rozpracovaných a dosud nesplněných úkolů (toto platí i v případě předání funkce), a to formou předávacího protokolu. U rozpracovaných a dosud nesplněných úkolů je třeba uvést stupeň rozpracovanosti nesplněného úkolu ke dni skončení pracovního poměru (výkonu funkce), doporučení případně návrh, jak zajistit dokončení úkolu a předat seznam předávaných materiálů. Vedoucí je povinen zaměstnanci potvrdit splnění této povinnosti podpisem předávacího protokolu a učinit další nutné úkony Při skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti vydává oddělení PAM zaměstnanci potvrzení o zaměstnání s uvedením údajů dle 313 zákoníku práce a posudek o pracovní činnosti, pokud o to zaměstnanec požádá. Se všemi písemnostmi, které se týkají osobních údajů zaměstnance, naloží zaměstnavatel v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se uzavírají ve výjimečných případech k plnění úkolů nebo k zabezpečení potřeb zaměstnavatele, jde-li o práce, jejichž výkon v rámci řádného pracovního poměru by nebyl účelný a hospodárný. Tyto dohody uzavírá, na základě návrhu příslušného nadřízeného a dle potřeb zaměstnavatele, starosta města, popřípadě tajemník na základě písemného pověření. V případě, že se jedná o dohody o provedení práce, které zabezpečují přechodné obsazení funkčního místa MěÚ na pozici neúředníka, uzavírá dohody tajemník. Čl. II Odstupné 2.1 Odstupné se poskytuje v souladu s 67 zákoníku práce. 2.2 Úředníkům náleží při splnění zákonných podmínek další odstupné ve smyslu ust. 13 zákona o úřednících. Čl. III Základní povinnosti zaměstnanců 3.1 Zaměstnanci města zařazení do městského úřadu jsou povinni plnit povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a podle pokynů nadřízených, osobně plnit pracovní úkoly podle pracovní smlouvy, ve stanovené pracovní době a na určeném pracovišti. 3.2 Úředníci jsou povinni dodržovat v plném rozsahu základní povinnosti úředníka stanovené v 16 zákona o úřednících a ostatní zaměstnanci povinnosti stanovené v 301 zákoníku práce. 3.3 Všichni zaměstnanci jsou povinni dodržovat ústavní pořádek ČR, právní předpisy vztahující se k jimi vykonávané práci, ustanovení zákona o ochraně osobních údajů. U některých zaměstnanců je tato povinnost rozšířena o dodržování ustanovení zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. 3.4 Všichni úředníci jsou povinni prohlubovat si kvalifikaci účastí na vstupním vzdělávání, průběžném vzdělávání, přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti a na vzdělávání vedoucích úředníků v souladu s 18 a násl. zákona o úřednících. 4

5 3.5 Na výkon podnikatelské a jiné výdělečné činnosti zaměstnanců se u úředníků plně vztahuje ustanovení 16 odst. 3,4 a 5 zákona o úřednících, u ostatních zaměstnanců ustanovení 303 odst. 4 a 5 zákoníku práce. Kromě toho jsou všichni zaměstnanci povinni zejména: - pracovat svědomitě, iniciativně a hospodárně a v rozsahu svých práv a povinností podle svých sil, znalostí a schopností a dodržovat povinnost spolupráce s ostatními zaměstnanci, - plně využívat pracovní dobu k vykonání svěřených prací, zaznamenávat veškeré příchody na pracoviště a odchody z pracoviště a vést evidenci přítomnosti na pracovišti formou snímacího zařízení tak, aby odpovídala skutečnému výkonu práce; každé vzdálení se z pracoviště v průběhu pracovní doby je možné jen se souhlasem nadřízeného; pokud dojde k zapomenutí či ztrátě čipové karty, je zaměstnanec povinen nahlásit příchod a odchod z pracoviště pracovníkovi VVS recepce MěÚ, který provede písemný záznam do knihy příchodů a na základě těchto údajů doplní následně nadřízený údaje do docházkového systému, - v době dočasné pracovní neschopnosti dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce, tj. zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek a umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce; při této kontrole je dočasně práce neschopný pojištěnec povinen předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti; jestliže zaměstnanec v době pracovní neschopnosti poruší režim dočasně práce neschopného pojištěnce, má zaměstnavatel právo snížit nebo neposkytnout náhradu platu, - i při využívání pružného rozvržení pracovní doby zajistit výkon jim svěřené agendy po celou dobu hodin pro veřejnost (zastupitelnost v době přestávek), - seznámit se s úkoly, organizací a působností úřadu a dalších orgánů obce, s obecně závaznými předpisy souvisejícími s výkonem činností na příslušném odboru a se směrnicemi a vnitřními předpisy města a úřadu, s nařízeními, instrukcemi, metodickými pokyny ústředních orgánů státní správy a Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, - dodržovat právní předpisy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zdravotní, hygienické a protipožární předpisy a předepsané technické postupy v provozu strojního zařízení a zúčastňovat se příslušných školení, zajišťovaných zaměstnavatelem, - neprodleně ohlašovat oddělení PAM změny v osobních poměrech (např. sňatek, rozvod, narození nebo úmrtí člena rodiny, změna bydliště), zahájení trestního řízení pro podezření z trestné činnosti spáchané při plnění pracovních povinností, jiné údaje důležité pro pracovní zařazení (např. dokončení vzdělání), změnu zdravotní pojišťovny a jiné okolnosti, pouze pokud mají význam pro dávky nemocenského pojištění, poskytování rodičovského příspěvku a daň z příjmu, případně srážky z platu podle vykonatelného rozhodnutí, - nepracovat pod vlivem alkoholických nápojů nebo jiných omamných látek a tyto v pracovní době nepožívat. Na pokyn nadřízeného se podrobit vyšetření ke zjištění zda není pod jejich vlivem. - řádně hospodařit se svěřenými prostředky, střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a oznamovat vedoucímu nedostatky a závady, které vedly nebo by mohly vést k poškození majetku, - při každém odchodu z kanceláře kancelář uzamknout; v případě kanceláří, kde pracuje více zaměstnanců, přechází tato povinnost na osobu, která kancelář opouští jako poslední, - při každém odchodu ze svého pracoviště zabezpečit dokumenty a počítače proti přístupu neoprávněných osob dle podmínek upravených v provozním řádu informačního systému města, - nekouřit v prostorách úřadu, 5

6 - oznámit okamžitě nadřízenému každý pokus o korupci, který zaměstnanec zjistí, usilovat o minimalizaci vzniku korupčních situací, - při plnění pracovních povinností zachovávat pravidla slušnosti a občanského soužití a řídit se etickým kodexem zaměstnanců a dodržovat principy dobré správy, které jsou nedílnou součástí tohoto předpisu, - přizpůsobit svůj zevnějšek významu vykonávané funkce a být seriózně oblečen při jednání s občany a obchodními partnery zaměstnavatele, orgány města a dalšími státními orgány a organizacemi, - udržovat pracoviště v pořádku a čistotě, - podílet se na racionálním hospodaření s energiemi a třídění odpadů na pracovištích. Čl. IV Povinnosti zaměstnavatele 4.1 Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy nebo v souladu s jeho jmenováním, platit mu za vykonanou práci podle platných platových předpisů, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a k prohlubování kvalifikace; ke zvyšování kvalifikace jen v případě, je-li to v zájmu zaměstnavatele a na základě uzavřené kvalifikační dohody. Zaměstnavatel je dále povinen vytvářet a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené zákony, obecně platnými předpisy, směrnicemi a vnitřními předpisy města a úřadu. 4.2 Výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí být zneužito na újmu zaměstnanců nebo k porušování jejich lidské důstojnosti. 4.3 Zaměstnavatel je povinen zaručit každému zaměstnanci právo na rovné zacházení bez ohledu na rasu, etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, víru, náboženské vyznání a světový názor v souladu se zákonem č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon. Čl. V Povinnosti vedoucích zaměstnanců Vedoucí zaměstnanci (ve smyslu zákoníku práce) jsou, kromě úkolů a povinností uvedených v 302 zákoníku práce, v čl. III pracovního řádu a v organizačním řádu, povinni zejména: 5.1 Řádně a plánovitě provádět personální práci v rámci řízeného pracoviště, provádět hodnocení podřízených dle schváleného vnitřního předpisu, dbát o soustavné prohlubování odborné kvalifikace svých podřízených, připravovat plán vzdělávání svých podřízených a dbát na jeho dodržování. 5.2 Soustavně pečovat o hospodárnost v činnosti řízeného pracoviště, včas přidělovat práci podřízeným a co nejlépe ji organizovat k efektivnímu a včasnému plnění úkolů; seznamovat podřízené s právy a povinnostmi vyplývajícími pro ně organizačního řádu, dalších vnitřních předpisů města a úřadu, které se týkají jejich pracovního zařazení a dbát na jejich dodržování. 5.3 Kontrolovat dodržování pracovní doby stanovené v čl. VII., zajišťovat přítomnost, resp. zastupitelnost svých podřízených zaměstnanců v hodinách pro veřejnost uvedených v čl. VII, bod 7. 5 tohoto předpisu. 5.4 Poskytovat informace vztahující se k působnosti města v souvislosti se zákonem o svobodném přístupu k informacím. 6

7 Čl. VI Porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci Porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci je zaviněné porušení povinnosti uložené zaměstnanci právními předpisy, zejména zákoníkem práce, zákonem o úřednících, tímto pracovním řádem, pracovní smlouvou, popř. jinou smlouvou, popisem práce a dalšími směrnicemi a vnitřními předpisy města a úřadu, vyhláškami a nařízeními města a uloženými závaznými pokyny (příkazy). Intenzita porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci: 6.1 Méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci Za méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci se považuje zejména: - neplnění pracovních úkolů ve stanovených lhůtách a v požadované kvalitě a neplnění uložených závazných pokynů (příkazů), - porušení povinností uvedených v čl. III tohoto pracovního řádu, kromě případů uvedených v bodě 2 a 3 tohoto článku VI, - vznik opakovaných drobných nedostatků ve vedení agendy na svěřeném úseku, - způsobení majetkové škody menšího rozsahu (do Kč) z důvodů vlastní nedbalosti, - nevhodné chování vůči spolupracovníkům, občanům a zastupitelům města, - nedodržení stanovené pracovní doby a nedodržení povinnosti její evidence. 6.2 Závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci Za závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci se považuje zejména: - vznik závažných nedostatků ve vedení agendy na svěřeném úseku, - využívání pracovní doby nebo majetku zaměstnavatele k soukromým účelům a aktivitám, - opakované neplnění uložených úkolů ve stanovených lhůtách a v požadované kvalitě a opakované neplnění uložených závazných pokynů (příkazů), - opakované a hrubé porušení povinností vyplývajících ze zákonů, ostatních právních předpisů nebo směrnic a vnitřních předpisů města a úřadu, - opakované nedodržení stanovené pracovní doby a nedodržení povinnosti její evidence, - opakované nevhodné chování vůči spolupracovníkům, občanům a zastupitelům města, - způsobení majetkové škody většího rozsahu (nad Kč) z důvodů vlastní nedbalosti, - porušení léčebného režimu při dočasné pracovní neschopnosti. 6.3 Porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem Za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem se považuje zejména: - vznik opakovaných závažných nedostatků ve vedení agendy na svěřeném úseku, - výkon práce pod vlivem alkoholických nápojů nebo jiných omamných látek nebo jejich požívání na pracovišti, - neomluvená absence, 7

8 - přijímání úplatků, - spáchání úmyslného trestného činu, - krádež či zpronevěra majetku zaměstnavatele, - opakované neplnění uložených úkolů ve stanovených lhůtách a v požadované kvalitě a opakované neplnění uložených závazných pokynů (příkazů), zvlášť hrubým způsobem - úmyslné způsobení majetkové škody většího rozsahu. Dopustí-li se zaměstnanec méně závažného porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, vytkne mu toto jednání vedoucí a poučí jej o nesprávnosti takového jednání. O tomto upozornění musí být vyhotoven písemný záznam ve třech vyhotoveních (po 1 vyhotovení obdrží zaměstnanec, nadřízený a tajemník k založení do osobního spisu na oddělení PaM). Dopustí-li se zaměstnanec soustavného nebo opakovaného méně závažného či závažného porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, případně porušení těchto povinností zvlášť hrubým způsobem, tajemník nebo starosta jej písemně upozorní na porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci s uvedením možných následků ve smyslu a v souladu se zákoníkem práce ( 52 písm. f), g) a 55 zákoníku práce). Písemné upozornění se vyhotovuje ve třech vyhotoveních (po 1 vyhotovení obdrží zaměstnanec, nadřízený a tajemník k založení do osobního spisu na oddělení PaM). Při hodnocení intenzity porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci dle výše uvedených příkladů je třeba vycházet z konkrétních okolností každého jednotlivého případu, s přihlédnutím k osobě zaměstnance, jeho pracovnímu zařazení a jeho plnění pracovních povinností po celou dobu výkonu pracovního poměru. 7.1 Délka pracovní doby je 40 hodin týdně. Čl. VII Pracovní doba 7.2 V zájmu zvýšení efektivnosti práce a lepšího zabezpečení potřeb zaměstnanců v souladu se zákoníkem práce se stanovuje pružné rozvržení pracovní doby pro všechny zaměstnance zařazené do úřadu s výjimkou zaměstnanců odboru VVS technicko-hospodářské oddělení podatelna, pracoviště recepce a údržba budov a odboru ŠKS informační centrum, pro které platí pevná pracovní doba stanovená tímto předpisem, popisem trvale vykonávaných pracovních činností nebo v jednotlivých případech rozhodnutím tajemníka. 7.3 Základní pracovní doba se stanovuje v úterý, čtvrtek a pátek od 08:30 hodin do 13:30 hodin. Ve dnech pondělí a středa se stanovuje základní pracovní doba 08:00 17:00 hodin. 7.4 Volitelnou pracovní dobu si určuje zaměstnanec v rámci denní provozní doby, která se stanovuje v pondělí až čtvrtek od 06:30 do 18:00 hodin a v pátek od 06:30 do 17:00 hodin. Mimo denní provozní dobu je možná pouze nařízená nebo dohodnutá přesčasová práce. 7.5 Vedoucí zodpovídá za zajištění zastupitelnosti zaměstnanců v hodinách pro veřejnost, které jsou stanoveny takto: Po, St: 08:00-17:00 h Út, Čt, Pá: 08:00-11:30 h 8

9 7.6 Pružné rozvržení pracovní doby se uplatňuje v souladu s ustanovením 85 zákoníku práce; při něm si zaměstnanec sám volí začátek a konec směn a je povinen průměrnou týdenní pracovní dobu naplnit v daném vyrovnávacím období. Pracovní doba se započítává po minutách. 7.7 Ve výjimečných případech a se souhlasem nadřízeného je možné neodpracovanou část pracovní doby daného měsíce napracovat nejpozději do konce příštího kalendářního měsíce. Napracování je možné v denní provozní době, případně jako čerpání náhradního volna za nařízenou nebo dohodnutou práci přesčas. 7.8 Při vyslání zaměstnance na celodenní pracovní cestu, při čerpání dovolené nebo v případě dočasné pracovní neschopnosti, jejíž začátek a konec bude vykazován dle tohoto článku, dále v době důležitých celodenních osobních překážek v práci (viz bod 10.3) se pružné rozvržení pracovní doby neuplatní. V těchto případech platí rovnoměrné rozvržení týdenní pracovní doby do směn takto: Po Pá: 07:00 15:30 h Délka jedné pracovní směny činí 8 hodin. Pro účely stanovení náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, u osob vykonávajících práci na základě dohody o pracovní činnosti, je rozvržení pracovní doby vždy individuálně určeno dle stanoveného rozvrhu. 7.9 Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržitého výkonu práce přestávku na jídlo a oddech. Přestávka se neposkytuje na začátku a konci pracovní doby zaměstnance v daný den. Přestávka se poskytuje v délce 30 minut, nelze ji dělit a nezapočítává se do pracovní doby zaměstnance, v případě delší přestávky je zaměstnanec povinen tuto dobu napracovat v rámci pracovního fondu daného měsíce. Zaměstnanec je povinen přestávku čerpat s ohledem na zajištění zastupitelnosti na svém pracovišti. Přestávka musí být vyčerpána minimálně 30 minut před koncem vykázané pracovní doby zaměstnance v daný den Pracovní doba pro zaměstnance odboru VVS technicko-hospodářské oddělení podatelna, pracoviště recepce a údržba budov a odboru ŠKS informační centrum, se stanoví jako pevná pracovní doba takto: Podatelna: Po, St: 07:00 17:00 h Út, Čt: 07:00 15:00 h Pá: 07:00 13:30 h Údržba budov: 06:00 14:30 h Recepce: Po, Čt: 06:00 18:15 h Pá: 06:00-17:15 h Pracovní dobu a střídání směn pro jednotlivé zaměstnance informačního centra stanoví vedoucí odboru ŠKS tak, aby byla dodržena následující provozní doba informačního centra: červen září: Po Pá: 08:00 17:00 h říjen květen: Po Pá: 08:00 17:00 h So: 08:00 12:00 h 12:30-15 h So: 09:00 13:00 h Ne: 09:00 13:00 h Rozvržení pracovní doby a střídání zaměstnanců na pokladně stanoví vedoucí odboru RAF tak, aby byla dodržena následující provozní doba centrální pokladny (dále jen pokladna): Pokladna: Po, St: 07:30 17:00 h Út, Čt: 07:30 14:45 h Pá: 07:30 13:15 h 7.12 Ze závažných důvodů může zaměstnavatel stanovit zaměstnanci jiné rozvržení určené pracovní doby. Po dohodě se zaměstnancem s ním lze sjednat kratší pracovní dobu či povolit jinou 9

10 vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. V tomto směru se přihlíží zejména k požadavkům zaměstnanců pečujících o děti mladší 15 let. Čl. VIII Práce přesčas, nadúvazková práce a pracovní pohotovost 8.1 Práci přesčas může tajemník na návrh nadřízeného zaměstnanci nařídit jen výjimečně, a to do 8 hodin v každém jednotlivém týdnu a 150 hodin v roce. Do ročního limitu se nezapočítává práce přesčas, za kterou bylo poskytnuto náhradní volno. Nad tyto limity lze práci přesčas konat jen se souhlasem zaměstnance, nejvýše však do celkového nepřekročitelného limitu 8 hodin v průměru za týden, v období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. 8.2 Pracovní pohotovost může být nařízena v souladu s 14 zákona o úřednících a v ostatních případech požadována v souladu s 95 zákoníku práce. 8.3 Plat a čerpání náhradního volna za práci přesčas upravuje zákoník práce. 8.4 U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Nadúvazkovou práci (tj. do rozsahu stanovené týdenní pracovní doby) u těchto zaměstnanců schvaluje tajemník na návrh nadřízeného. 8.5 K nařízení či dohodnutí práce přesčas a ke schválení nadúvazkové práce využije vedoucí předepsaný formulář (viz příloha č. 4). Čl. IX Dovolená na zotavenou 9.1 Každý zaměstnanec má při splnění zákonem stanovených podmínek nárok na dovolenou na zotavenou (dále jen dovolenou ). Délka dovolené činí 5 týdnů. 9.2 Nástup dovolené určuje zaměstnanci nadřízený tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody zaměstnavatele. Rozvrh dovolené zpracovává oddělení PaM a vydává tajemník s předchozím souhlasem odborové organizace. Rozvrh čerpání dovolené na řízeném pracovišti zpracovává nadřízený tak, aby byla zabezpečena zastupitelnost a bezporuchový chod řízeného pracoviště a schvaluje jej tajemník a starosta města. Plán dovolených na první pololetí roku musí být sestaven nejpozději do a na druhé pololetí roku do daného roku. Poskytuje-li se dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. 9.3 Zaměstnanec je povinen včas sdělit nadřízenému skutečnosti, které mají význam pro určení nástupu dovolené, popřípadě včas navrhnout požadovaný termín nástupu dovolené. Zaměstnanec před nástupem dovolené vyplní předepsaný formulář - dovolenka (viz příloha č. 5) a předloží jej nadřízenému ke schválení. 9.4 V případě, že z vážných osobních důvodů potřebuje zaměstnanec čerpat v nejnutnějším rozsahu dovolenou, která nebyla plánovaná, musí si vyžádat souhlas nadřízeného nejpozději do 8:30 hodin prvního dne čerpání dovolené (např. telefonicky či em), dovolenku si nechá podepsat ihned po opětovném nástupu do práce. 10

11 9.5 Podmínky pro vznik, stanovení, čerpání, krácení, nároky dovolené se řídí ustanoveními zákoníku práce a případnými ostatními právními předpisy upravujícími pracovněprávní vztahy. Čl. X Překážky v práci 10.1 O poskytnutí volna pro překážku v práci požádá zaměstnanec nadřízeného. Není-li překážka v práci známa zaměstnanci předem, je povinen o ní bez zbytečného odkladu uvědomit nadřízeného a sdělit mu předpokládanou dobu jejího trvání. Pracovní volno se zásadně neposkytuje, jestliže zaměstnanec může zařídit záležitost mimo svou základní pracovní dobu, v případě zaměstnanců s pevně stanovenou pracovní dobou mimo tuto dobu. Překážka v práci, která spadá do času volitelné pracovní doby zaměstnance, se do pracovní doby nezapočítává, pokud se nejedná o překážku celodenní Překážku v práci na straně zaměstnance a dobu jejího trvání je zaměstnanec povinen prokázat způsobem a za splnění níže uvedených podmínek. Konkrétní podmínky a rozsah poskytovaného pracovního volna včetně případů, kdy a v jakém rozsahu se poskytuje náhrada platu, upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (dále jen nařízení vlády) Pracovní volno se poskytuje při důležitých osobních překážkách v práci na straně zaměstnance uvedených v 191 ZP (tj. zejména dočasná pracovní neschopnost, karanténa, mateřská nebo rodičovská dovolená, ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti). O těchto případech je zaměstnanec povinen bezodkladně informovat svého nadřízeného. Pro výplatu náhrady platu v době dočasné pracovní neschopnosti (DPN) v řádném výplatním termínu, je zaměstnanec povinen odevzdat oddělení PAM vyplněné a podepsané doklady o počátku, trvání a ukončení DPN nejpozději poslední pracovní den v měsíci. Pracovní volno se zaměstnanci dále poskytuje při jiných důležitých osobních překážkách v práci uvedených v příloze k nařízení vlády v případě: a) vyšetření nebo ošetření, b) pracovně lékařské prohlídky, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce, c) přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, d) znemožnění cesty do zaměstnání, e) svatby, f) narození dítěte, g) úmrtí, h) doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení, i) pohřbu spoluzaměstnance, j) přestěhování, k) hledání nového zaměstnání. V případě a), b) a h) se k prokázání předkládá propustka s potvrzením příslušného zdravotnického zařízení. V ostatních případech se prokazuje nepřítomnost věrohodným dokladem, který dokládá osobní překážku. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno též při jiných důležitých osobních překážkách v práci z důvodů obecného zájmu (zejména k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, v souvislosti s brannou povinností a schváleném studiu při zaměstnání). V těchto případech se poskytuje zaměstnancům náhrada platu podle platných předpisů Pracovní volno s náhradou platu při vyšetření nebo ošetření se zaměstnanci poskytuje, pokud prokáže: 11

12 že návštěvu lékaře není možno provést mimo základní pracovní dobu (v případě zaměstnanců s pevně stanovenou pracovní dobou mimo v tuto dobu), že žádá o pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, že návštěva lékaře proběhne ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zvolil, toto zdravotnické zařízení je schopno potřebnou zdravotní péči poskytnout. V případě, kdy zaměstnanec žádá o pracovní volno k vyšetření nebo ošetření v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, je mu poskytnuto pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, náhrada mzdy mu ovšem přísluší pouze v rozsahu vyšetření v nejbližším zdravotnickém zařízení. Léčebná rehabilitační péče poskytovaná ve zdravotnickém zařízení je důležitou osobní překážkou v práci, je-li uskutečňována za výše uvedených podmínek. Splnění těchto podmínek dokládá zaměstnavateli zaměstnanec následujícím způsobem: Je-li překážka v práci zaměstnanci známá předem, požádá o poskytnutí volna nadřízeného formou propustky (příloha č. 6), kde vyplní uvedený důvod (lékař, jiná důležitá osobní překážka -, soukromě) a čas odchodu ze zaměstnání. Nadřízený zaměstnanci pracovní volno povolí podpisem propustky. Nárok na náhradu platu za poskytnuté pracovní volno prokazuje zaměstnavateli zaměstnanec potvrzením propustky příslušným zdravotnickým zařízením (tj. razítko, podpis a uvedení doby odchodu ze zařízení) Po dohodě s nadřízeným může být zaměstnanci poskytnuto v základní pracovní době volno, které se nezapočítává do stanovené pracovní doby, zaměstnanec je však povinen v daném měsíci splnit rozsah stanovené pracovní doby. Toto pracovní volno povoluje nadřízený na žádost zaměstnance formou propustky Na žádost zaměstnance, který vyčerpal nárok na dovolenou, mu může být poskytnuto neplacené celodenní pracovní volno z důležitých osobních důvodů, které zaměstnanec není povinen napracovat, a to pouze po vyjádření jeho nadřízeného o řádném zabezpečení činnosti odboru i oddělení. O poskytnutí tohoto volna rozhoduje tajemník. Podmínkou je, že zaměstnanec podepíše souhlas se stržením zákonných odvodů na zdravotní a sociální pojištění, a to jak části hrazené zaměstnancem, tak části hrazené zaměstnavatelem, z jeho nejbližší výplaty platu. Čl. XI Pracovní cesty a náhrady výdajů 11.1 Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na pracovní cestu na nezbytně nutnou dobu v případě, že tato podmínka byla sjednána v pracovní smlouvě. Nebyla-li takto sjednána, lze zaměstnance vyslat na pracovní cestu jen s jeho souhlasem. Zaměstnance, se kterým město uzavřelo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, lze vyslat na pracovní cestu jen v případě, že tato podmínka byla sjednána v dohodě Zaměstnanec je povinen na pracovní cestě konat práci podle pokynů nadřízeného, který jej na pracovní cestu vyslal Vysílání na pracovní cesty: Zaměstnance zařazené do městského úřadu na pracovní cesty vysílá nadřízený. Cestovní příkaz musí být vyplněn vždy případě, kdy lze důvodně očekávat, že dojde ke vzniku nároku na cestovní náhrady a též v případě, že to jako doklad o vyslání na pracovní cestu považuje vedoucí za nutné. Zprávu z pracovní cesty podá zaměstnanec na žádost svého nadřízeného. 12

13 Zaměstnance, se kterými město uzavřelo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, v případě, kdy z uzavřených dohod vyplývá, že se na ně vztahuje tento pracovní řád, na pracovní cestu vysílá starosta města popř. tajemník na základě písemného pověření k uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pracovní cestu do zahraničí zaměstnanci povoluje a stanovuje náležitosti tajemník a tajemníkovi, vedoucímu samostatného oddělení KIA a pracovníku krizového řízení starosta města Cestovní náhrady: Poskytování cestovních náhrad se řídí zákoníkem práce a příslušnými ustanoveními prováděcích předpisů a tímto vnitřním předpisem. Cestovní náhrady u zahraničních pracovních cest se poskytují ve výši určené v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce a každoročně vždy v pravidelném termínu od 01. ledna vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Stravné za každý kalendářní den pracovní cesty se určuje na horní hranici stanoveného rozpětí. Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu: 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá: 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla, až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla V případě celodenní pracovní cesty se za dobu pracovního výkonu považuje doba stanovené pracovní směny po-pá 07:00 h 15:30 h. V případě zahájení pracovní cesty odchodem z domova bez nástupu na pracoviště, jakož i v případě ukončení pracovní cesty bez návratu na pracoviště, se považuje za zahájení event. ukončení pracovní doby, doba doplněná nadřízeným v nejbližším pracovním dni podle zjištěné a ověřené skutečnosti. Nad rozsah doby stanovené pracovní směny po-pá 07:00 h 15:30 h. označí nadřízený pouze případný dřívější počátek či pozdější konec pracovního výkonu. Za výkon práce se rovněž pokládá čas strávený na cestě k výkonu práce a po něm, pokud tento čas spadá do doby stanovené pracovní směny po-pá 07:00 h 15:30 h. V případě, kdy zaměstnanec v rámci pracovní cesty řídí motorové vozidlo mimo rozsah doby stanovené pracovní směny po-pá 07:00 h 15:30 h, je tato činnost považována za výkon práce. Koná-li se pracovní cesta v sobotu, neděli, v noci či státem uznaný svátek, jedná se o výkon práce, který je přesčasovou prací Znemožní-li zaměstnavatel vysláním na pracovní cestu, která trvá méně než 5 hodin, ale která začíná před 11:00 h a která současně končí po 14:00 h, zaměstnanci se stravovat obvyklým způsobem, vzniká zaměstnanci nárok na poskytnutí stravného ve výši dolní sazby stanoveného rozpětí pro pracovní cestu, která trvá 5 až 12 hodin Pracovní cestu lze z důvodu na straně zaměstnance přerušit s předchozím souhlasem nadřízeného, který zaměstnance na pracovní cestu vysílá. Souhlas se uvádí v cestovním příkazu. Přerušení pracovní cesty musí zaměstnanec uvést ve vyúčtování pracovní cesty časem počátku a ukončení přerušení, a odečíst od celkové doby trvání pracovní cesty Náhrada jízdních výdajů Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného 13

14 dopravního prostředku dálkové přepravy jiný tj. i soukromý dopravní prostředek, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek. K souhlasu s použitím soukromého vozidla se použije formulář uvedený v příloze č. 1. Podmínkou použití soukromého silničního motorového vozidla je havarijní pojištění tohoto vozidla. Doklad o uzavření havarijního pojištění je zaměstnanec povinen před nástupem cesty předložit ke kontrole zaměstnavateli. Cenu jízdného prokazuje zaměstnanec výtiskem z jízdního řádu IDOS na internetu nebo potvrzením přepravce. Cenu jízdného ověří pokladna porovnáním ceny na internetu. Za linky hromadné dálkové přepravy se považují veškerá meziměstská spojení Použití soukromého silničního motorového vozidla na žádost zaměstnavatele. Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele soukromé silniční motorové vozidlo, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Před použitím soukromého silničního motorového vozidla uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem dohodu na formuláři dle přílohy č. 2. Podmínkou použití soukromého silničního motorového vozidla je havarijní pojištění tohoto vozidla. Doklad o uzavření havarijního pojištění je zaměstnanec povinen přiložit k žádosti o povolení pracovní cesty. Při použití soukromého silničního motorového vozidla pro pracovní cestu, nenáleží náhrada jízdních výdajů vynaložených z důvodu dohodnutého přerušení pracovní cesty na straně zaměstnance. Při vyúčtování pracovní cesty je zaměstnanec povinen tyto výdaje nezahrnovat do náhrady jízdních výdajů Uznání neprokázaných výdajů V případě, že zaměstnanec neprokáže vynaložení výdajů na pracovní cestu a z charakteru pracovní cesty je zřejmé, že výdaje vznikly, doloží zaměstnanec vznik těchto výdajů čestným prohlášením. Uznání těchto výdajů potvrzuje nadřízený svým podpisem ve vyúčtování pracovní cesty Cestovní příkaz. V případě, kdy zaměstnanec uplatní nárok na cestovní náhrady, provádí se vyúčtování cestovních náhrad na tiskopise Cestovní příkaz. První část cestovního příkazu vyplní zaměstnanec ve všech bodech, tato část musí být potvrzena nadřízeným před nástupem cesty. Závazný formulář, obsahující cestovní příkaz a vyúčtování pracovní cesty je uveden v příloze č. 3. Nadřízený - oprávněný k povolení pracovní cesty tyto cesty povoluje v rámci individuálního nebo limitovaného příslibu, který musí předcházet vzniku závazku města Záloha na cestovní náhrady Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do výše očekávaných cestovních náhrad, pokud se se zaměstnancem nedohodne, že záloha nebude poskytnuta. Poskytnutí a výše zálohy je v bodě 7 tiskopisu Cestovní příkaz. Zaměstnanec si zálohu vyzvedne v centrální pokladně po podpisu výdajového pokladního dokladu. Souhlas s nevyplacením zálohy na pracovní cestu bude potvrzovat zaměstnanec tak, že příslušný bod 7 tiskopisu proškrtne a podepíše, a to vždy před podpisem zaměstnance oprávněného k povolení cesty Vyúčtování pracovní cesty a finanční kontrola Tiskopis Cestovní příkaz druhou část Vyúčtování vyplní zaměstnanec po ukončení pracovní cesty a předloží jej k průběžné kontrole. Pokud nárok zaměstnance na cestovní náhrady není proplácen v hotovosti pokladnou, je bezhotovostní úhrada cestovních náhrad prováděna v rámci nejbližšího následujícího výplatního termínu za příslušný měsíc spolu s platem 14

15 bankovním převodem. Průběžná řídící kontrola vyúčtování cestovních náhrad se provádí v pokladně, poté vyúčtování potvrdí nadřízený. Vyúčtováno musí být do 10 pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty předloženo k průběžné kontrole. Nedílnou součástí vyúčtování pracovní cesty jsou také doklady, kterými zaměstnanec dokládá uskutečnění výdajů (jízdenky, doklady o ubytování, doklady o nutných vedlejších výdajích apod.). Nespotřebovanou zálohu vrátí zaměstnanec s vyúčtováním pracovní cesty do pokladny. Soubor cestovních příkazů se přikládá k ostatním účetním dokladům ověřujícím výdaje. Pro archivování cestovních příkazů platí pravidla platná pro archivování účetních dokladů Cestovní náhrady při dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr. Cestovní náhrady jsou poskytovány pouze, je-li v dohodě o provedení práce nebo dohodě o pracovní činnosti, toto právo sjednáno. Při poskytování cestovních náhrad se postupuje podle tohoto vnitřního předpisu Pokyny pro zahraniční pracovní cesty. Po schválení tajemníkem úřadu nebo starostou města předloží zaměstnanec pokladně žádost o zajištění peněžních prostředků v cizí měně, která bude obsahovat veškeré známé údaje o průběhu cesty, zvláště je nutno uvést časový průběh a přechody hranic, zajištění ubytování a stravování. Pokladna na základě výše uvedené žádosti zajistí vybavení zaměstnance prostředky v cizí měně. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě stravné v cizí měně dle podmínek stanovených v zákoníku práce. Čl. XII Plat a náhrada platu 12.1 Za vykonanou práci se vyplácí zaměstnancům plat dle platných právních předpisů Plat se vyplácí dohodnutou formou bezhotovostního převodu, a to vždy ve stanovený výplatní termín (výplatní termín je vždy maximálně 13. den v měsíci; pokud připadne tento den na sobotu nebo neděli, je výplatním dnem poslední pracovní den před výplatním termínem) Plat a náhrada platu jsou splatné pozadu za měsíční období. Výplatní lístek, obsahující údaje o jednotlivých složkách platu, případně provedených srážkách z platu, obdrží zaměstnanci nejpozději v den, který je stanovený jako výplatní termín. Jeho předání zajišťuje osobně nadřízený, který před předáním zaměstnanci provede jeho kontrolu Oddělení PaM je povinno předložit zaměstnanci na jeho žádost k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl plat vypočten. S případnými reklamacemi, dotazy a připomínkami týkajícími se výpočtu a výše platu se zaměstnanec obrací na zaměstnavatele prostřednictvím oddělení PaM bez zbytečného odkladu po zjištění nesprávnosti. Platové reklamace vyřizuje oddělení PaM bezodkladně, zpravidla do 5 dnů po jejich podání Zjistí-li zaměstnanec, že mu byl vyplacen vyšší nebo nižší plat nebo provedena jiná neoprávněná platba nebo srážka, popř. jiné nesrovnalosti, je povinen na to bezodkladně upozornit oddělení PaM Zaměstnanec je povinen vrátit neprávem vyplacené částky jen v případě, že věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let od jejich výplaty. 15

16 12.7 Srážky z platu lze provést jen v případech uvedených v 146 zákoníku práce. Čl. XIII Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen BOZP) 13.1 Za plnění úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídají vedoucí v rozsahu svých funkcí Oddělení PaM odpovídá za proškolení zaměstnanců při nástupu do zaměstnání a dále průběžně dle harmonogramu školení stanoveného zaměstnavatelem Vedoucí jsou povinni zajistit okamžité zaevidování každého úrazu do knihy úrazů, vyšetření jeho příčin a provedení opatření zajišťujících vyloučení opakování pracovního úrazu. V případech daných právními předpisy jsou následně povinni zajistit sepsání protokolu o pracovním úrazu U pracovních úrazů, které podléhají příslušné dokumentaci podle nařízení vlády č. 201/2010., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, je oddělení PaM povinno zajistit včasné odeslání podkladů příslušným orgánům Zaměstnanci jsou povinni účastnit se všech druhů a forem školení, které organizuje zaměstnavatel na úseku BOZP, a podrobit se zkouškám a lékařským prohlídkám podle platných předpisů Všichni zaměstnanci jsou dále povinni: - dodržovat obecně platné právní předpisy o BOZP, zásady bezpečného chování na pracovišti, - používat při práci ochranné pomůcky předepsané zaměstnavatelem pro danou práci, - zúčastňovat se školení BOZP pořádaných zaměstnavatelem dle pokynů vedoucích, - dodržovat pokyny, které se týkají používání elektrických spotřebičů (varné konvice, mikrovlnné trouby, stolní lampy, skartovací přístroje apod.), a seznámit se s návodem k použití a tento dodržovat, - dodržovat protipožární předpisy, pokyny vedoucího a bezpečnostního technika, - oznamovat závady a nedostatky v této oblasti Pro poskytnutí první pomoci jsou u zaměstnavatele k dispozici lékárničky. Za jejich vybavení odpovídá určený zaměstnanec odboru všeobecné vnitřní správy. Čl. XIV Stížnosti, pracovní spory 14.1 Vyskytnou-li se na pracovišti závady nebo cítí-li se zaměstnanec zkrácen ve svých právech z pracovně právních vztahů, může se obrátit na nadřízeného se stížností. Nadřízený odpovídá za včasné vyřešení takové stížnosti. Stížnost může být podána písemně nebo ústně. Tím není dotčeno právo zaměstnance obrátit se se svou stížností na tajemníka Spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem plynoucí z pracovního poměru, které nebyly vyřešeny způsobem uvedeným v bodě 14.1, projednávají soudy. Kontrolu dodržování povinností zaměstnavatele vyplývajících z pracovněprávních vztahů zajišťuje inspektorát práce. 16

17 Čl. XV Odpovědnost za způsobenou škodu 15.1 Zaměstnanec odpovídá - za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, nebo úmyslným jednáním proti pravidlům slušnosti a občanského soužití. - za nesplnění povinností k odvrácení škody. - za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat na základě uzavřené dohody o odpovědnosti. - za ztrátu svěřených předmětů Dohody o odpovědnosti se uzavírají se zaměstnanci, kterým jsou svěřeny hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem dalšího obratu nebo oběhu, a tyto hodnoty je zaměstnanec povinen vyúčtovat zaměstnavateli. Vedoucí v těchto případech vytváří takové podmínky pro příslušného zaměstnance, aby tento mohl se svěřenými hodnotami osobně a samostatně disponovat, kontrolovat jejich přebírání, případně vracení Převzetí předmětu svěřeného zaměstnanci k výkonu práce potvrdí zaměstnanec písemně odboru VVS v osobní kartě zaměstnance. Toto ustanovení se netýká inventáře místností, dílen a kanceláří, jehož seznam zaměstnanci podepisují Město jako zaměstnavatel odpovídá dle 265 zákoníku práce zaměstnanci za škodu, která mu vznikla. Zaměstnanec je povinen tuto škodu oznámit nadřízenému neprodleně Při uplatnění odpovědnosti zaměstnance za škodu postupuje zaměstnavatel dle ustanovení zákoníku práce O výši náhrady za škody způsobené zaměstnancem má být rozhodnuto dle vnitřního předpisu města Dvůr Králové nad Labem Pravidel řešení škod a jejich náhrad. Čl. XVI Závěrečná ustanovení 16.1 Vedoucí seznámí s pracovním řádem prokazatelně podřízené zaměstnance Nedílnou součástí tohoto pracovního řádu je Etický kodex zaměstnanců včetně Principů dobré správy Pracovní řád je k dispozici u tajemníka úřadu, u vedoucích a na oddělení PaM, kde jsou k dispozici závazné právní předpisy z oblasti pracovně právních vztahů Zrušuje se vnitřní předpis MěÚ Dvůr Králové nad Labem č. 3/ Pracovní řád MěÚ Dvůr Králové nad Labem účinný od , vnitřní předpis MěÚ Dvůr Králové nad Labem č. 5/2012 dodatek č. 1 pracovního řádu MěÚ a vnitřní předpis MěÚ Dvůr Králové nad Labem č. 1/2013 dodatek č. 2 pracovního řádu MěÚ. Nedílnou součástí tohoto pracovního řádu jsou přílohy č. 1 a 2 použití soukromého silničního motorového vozidla, příloha č. 3 cestovní příkaz a vyúčtování, příloha č. 4. nařízená, dohodnutá přesčasová práce nebo nadúvazková práce, příloha č. 5 dovolenka, příloha č. 6 - propustka Tento pracovní řád byl projednán s odborovou organizací, která s ním vyslovila souhlas. 17

18 16.8 Tento pracovní řád nabývá účinnosti dnem Ondřej Kudrnáč tajemník MěÚ 18

19 Město Dvůr Králové nad Labem T.G. Masaryka Dvůr Králové nad Labem Příloha č. 1 POUŽITÍ SOUKROMÉHO SILNIČNÍHO MOTOROVÉHO VOZIDLA K PRACOVNÍ CESTĚ Zaměstnavatel souhlasí, aby místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy, zaměstnanec použil níže uvedené vozidlo: Pracovní cesta konaná ve dnech.. z výchozího místa.. do cílového místa.. a zpět Jméno a příjmení zaměstnance Pracoviště Typ vozidla SPZ Číslo havarijní pojistky pro tuzemsko. Číslo havarijní pojistky pro zahraničí.. Jména spolucestujících. Povoluji použití soukromého osobního motorového silničního vozidla pří výše uvedené pracovní cestě, a to za náhradu ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy, tj.... podpis zaměstnavatele Prohlášení Prohlašuji, že výše uvedené údaje odpovídají skutečnosti, vozidlo je havarijně pojištěno na celou dobu trvání pracovní cesty a že služební cestu vykonám nejkratší možnou trasou, účelně a hospodárně. Jsem řádně proškolen jako řidič referentského vozidla. Ve Dvoře Králové nad Labem dne. Podpis zaměstnance...

20 Město Dvůr Králové nad Labem T.G. Masaryka Dvůr Králové nad Labem Příloha č.2 POUŽITÍ SOUKROMÉHO SILNIČNÍHO MOTOROVÉHO VOZIDLA K PRACOVNÍ CESTĚ Zaměstnavatel žádá a zaměstnanec souhlasí s použitím níže uvedeného vozidla: Pracovní cesta konaná ve dnech.. z výchozího místa.. do cílového místa.. a zpět Jméno a příjmení zaměstnance Pracoviště Typ vozidla druh použitých PHM Normovaná spotřeba PHM dle ČSN v litrech na 100 km SPZ Číslo havarijní pojistky pro tuzemsko. Číslo havarijní pojistky pro zahraničí.. Jména spolucestujících. Stav tachometru před jízdou.. Stav tachometru po jízdě podpis zaměstnavatele Prohlášení Prohlašuji, že výše uvedené údaje odpovídají skutečnosti, vozidlo je havarijně pojištěno na celou dobu trvání pracovní cesty a že služební cestu vykonám nejkratší možnou trasou, účelně a hospodárně. Jsem řádně proškolen jako řidič referentského vozidla. Ve Dvoře Králové nad Labem dne. Podpis zaměstnance... A. Počet ujetých km B. Normovaná spotřeba PHM ( údaje dle tech. průkazu ) C. Cena PHM / 1 litr D. ( A * B * C) / 100 E. Sazba základní náhrady za 1 km F. A * E Celkem Kč (D + F) Pokud nemůžete prokázat důvěryhodným dokladem cenu použitých PHM, použijte při vyúčtování náhrad cen stanovených vyhláškou Ministerstvem práce a sociálních věcí.