ZMĚNY VENKOVA V SUBURBÁNNÍCH OBLASTECH # CHANGES IN THE RURAL SPACE IN SUBURBAN AREAS. NAVRÁTIL, Josef, KALLABOVÁ, Eva, MARTINÁT, Stanislav.
|
|
- Pavlína Vacková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZMĚNY VENKOVA V SUBURBÁNNÍCH OBLASTECH # CHANGES IN THE RURAL SPACE IN SUBURBAN AREAS NAVRÁTIL, Josef, KALLABOVÁ, Eva, MARTINÁT, Stanislav Abstract Rural areas are respected, important, particular and structured component of the European Union. The aim of our contribution is to analyze the changes in rural space within city regions after 1990, especially the changes in agriculture, landscape a society. The development of these close related shifts bear relation to economical and social development of each urban centre. The interaction between the urban centre and its surrounding rural area is influenced among others by its centrality. The issues occurred in suburbs differ from those in traditional rural areas (depopulation, ageing of population, unemployment etc). The traditional spatial organization is ruined simultaneously as economical and social changes spread through suburb areas (non-agricultural use of the land, emergence of residential and business districts, search for new cultural identity etc.). The unusual methodical approach of our contribution reveals indirect impacts on traditional organization of rural societies and transformation of suburb environment. Key words: Rural space, suburban areas, landscape changes, identity, transformation of agriculture. Abstrakt Venkov je respektovaná majoritní specifická a vnitřně diferencovaná součást Evropské unie. Cílem příspěvku je analyzovat proměny rurálního prostoru v zázemí měst po roce 1990 na příkladě změn v zemědělství, krajině a společnosti. Dynamika těchto navzájem provázaných oblastí úzce souvisí s ekonomickým a sociálním rozvojem daného urbánního centra, intenzita ovlivnění venkovského prostoru v zázemí měst hierarchicky vzrůstá s jeho funkční velikostí. Rurální zázemí suburbií se potýká s odlišnými problémy, než jaké známe z klasického venkovského prostoru (vylidňování, stárnutí populace, vysoká nezaměstnanost atd.). Paralelně se socio-ekonomickými změnami zde dochází k deformaci tradiční organizace prostoru (tlak na využití zemědělské půdy pro jiné účely, vznik rezidenčních a komerčních suburbií, hledání nové kulturní identity, vznik potenciálních konfliktů vázaných na suburbanizaci, atd.). Méně obvyklý metodický postup o komplexní pohled na ovlivnění rurálního prostoru odhaluje i nepřímé dopady na fungování tradičních venkovských komunit a celkovou proměnu prostředí v suburbánních oblastech. Klíčová slova: venkov, suburbánní oblasti, změny krajiny, identita, transformace zemědělství. # Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného záměru Ústavu geoniky AV ČR, v. v. i. (AVOZ ) 423
2 Úvod Venkov lze definovat jako prostor mimo městské osídlení, který je charakterizován nižší hustotou zalidnění a extenzivním využíváním ploch. Jde o specifický systém osídlení, lišící se od urbánních center stylem života, sociálními aspekty či odlišnou ekonomickou podstatou [2, 3, 4]. Výzkumu venkovského prostoru je v poslední době věnována značná pozornost, je studován z nejrůznějších hledisek (sociálního, ekonomického, demografického, kulturního, z pohledu krajiny atd.). Venkovský prostor je však prostorově významně diferencován, specifické procesy probíhají v periferních rurálních oblastech, v pohraničních územích, úrodných oblastech, přírodně znevýhodněných oblastech či v obcích v zázemí měst. Obdobně jsou diferencovány i ekonomické, sociální, demografické a krajinotvorné procesy, proto lze hovořit o nejrůznějších typech venkovského osídlení. I pojem rurální zázemí měst lze samozřejmě dále diverzifikovat, dynamika procesů je různá v obcích v zázemí měst malých, měst střední velikosti či velkých měst. Obecně oblast rurálního zázemí města chápeme jako území, kde se různou intenzitou projevuje tlak daného urbánního centra na změnu jeho využití. Intenzita ovlivnění a následných změn v zemědělství, ve využívání krajiny i ve společnosti, tj. ve venkovském prostoru v zázemí měst jako celku, hierarchicky vzrůstá s funkční velikostí urbánního centra (počet obyvatel). Dosavadní průběh transformace setřel celou řadu specifických rysů venkova, zejména jeho dříve jasně profilované a svébytné identity, které byly kladeny jako protipól městu. Zejména venkovský prostor v zázemí velkých měst je dnes posuzován jako prostor pro budoucí městskou existenci, jako rezerva suburbánní expanze, přičemž jsou i pro jeho hodnocení používána kriteria odvozená z existenčních měřítek měst (napojení na technickou infrastrukturu, existence školských a občanských zařízení, hustota osídlení, dopravní dostupnost atd.) [1]. Metody výzkumu Metody výzkumu se liší v závislosti na okruhu výzkumu a mají jak kvantitativní, tak kvalitativní rámec. Zatímco v části týkající se zemědělství v zázemí měst jsou primárně využívány metody humánně-geografického výzkumu, druhá část týkající se proměn příměstské krajiny využívá spíše metod krajinné ekologie a geografie fyzické, část třetí, jejíž hlavní náplní je studium fenoménu suburbanizace a změn kulturní identity, jsou převážně naplňována metodami behaviorální geografie. Pro prezentaci výstupů jsou používány metody kartografické interpretace. Výsledky a diskuse Přestože v průběhu 90. let probíhaly největší změny funkčního využití, fyzické struktury i sociální skladby obyvatel v centrech měst [7], oblastí největších transformací se v posledních několika letech stalo suburbánní venkovské prostředí [12, 6]. K pochopení dynamiky proměn rurálního prostoru v zázemí urbánních center byla věnována pozornost zemědělství a krajině, ovlivnění rurálního prostoru suburbanizačními procesy a následně problematice segregace a proměně kulturní identity. 424
3 Zemědělství a krajina v zázemí měst Původní čistě zemědělská funkce rurálního prostoru v zázemí urbií prochází v průběhu transformačního období výraznými strukturními změnami. K nejbouřlivějším změnám dochází na kontaktu urbánní a rurální krajiny, čímž vzniká tzv. příměstská krajina, která funkčně působí jako přechodová zóna mezi městem a volnou krajinou [3]. Vzhledem k tlakům investorů na proměny využívání ploch v zázemí urbánních center, finanční atraktivitě zemědělského půdního fondu, který se stává pro zemědělskou populaci nedostupný, hrozí postupné vytlačování zemědělských aktivit do míst více vzdálených od potenciálních center spotřeby, a to i z velmi bonitních půd. V důsledku ekonomických procesů vyvolaných příchodem zahraničních investic, či změnou sídelních preferencí obyvatelstva, dochází postupně k výstavbě nových průmyslových, obchodně komerčních i sídelních celků, včetně nezbytného dopravního napojení, skladovacích prostor a parkovišť. Zemědělci jsou nuceni diverzifikovat své činnosti, hledat alternativní zdroje příjmů, ať už ze zemědělských (například alternativní plodiny) či nezemědělských (poskytování služeb, přímý prodej, cestovní ruch atd.) činností. Prostor pro realizaci zemědělských aktivit se také nabízí v produkci produktů ekologického zemědělství, jejichž obliba ve společnosti navzdory vyšší ceně stále stoupá. Určitou příležitost naskýtá i farmaceutický průmysl. Tento faktor, obzvlášť důležitý pro budoucnost zemědělství v zázemí měst (tedy sídel s vyšší kupní silou obyvatelstva), bývá ve spojitosti s formováním vlastních, alternativních odbytišť, často opomíjen. Ovlivnění rurálního prostoru suburbanizací K suburbanizaci dochází příchodem nových lidských aktivit (bydlení, obchod, skladování, výroba) do lokalit ležících mimo kompaktní zástavbu města a přitom v rámci metropolitního území [12]. Suburbanizace, vnímaná jako další fáze urbanizace, je tedy hlavním procesem měnícím rurální zázemí měst. Výrazně zasáhla rurální zázemí velkých měst po roce 1989, i když se jedná o o zpožděné kopírování obdobného vývoje v západní Evropě [5, 10]. Hlavními projevy jsou nárůst počtu obyvatel, rozvoj rezidenční (bytové výstavby zejména ve formě rodinných domů a rozsáhlých obytných kondominií) a komerční (boom velkoprostorových nákupních středisek, logistických center) suburbanizace. Prvotní boom suburbánní výstavby je možné datovat do první (pražská aglomerace) až druhé (zázemí Brna) poloviny devadesátých let. Převládajícím typem zástavby byly nízkopodlažní rodinné domy, budované v prvních letech především individuálními stavebníky. Po určité prodlevě se vývoj přesunul do fáze podnikatelské komerční výstavby, která předznamenala určité snížení cen a zvýšení hustoty zástavby v jednotlivých lokalitách. Trend podnikatelské výstavby pokračuje do současnosti, byť poznamenán určitou stagnací v tomto segmentu trhu způsobenou vyčerpáním relevantní skupiny klientů [8, 9]. Příčiny přesunu části obyvatelstva do příměstských oblastí jsou různé, např. zlepšení podmínek obytného prostředí (důraz na environmentální kvality prostředí), poptávka po bydlení v osobním vlastnictví, levnější ceny stavebních pozemků v suburbánu a další subjektivní stimuly, jako je např. vnímání dobré adresy, snaha o vyjádření náležitosti k určité sociální vrstvě apod. Poslední jmenovaná příčina napovídá o souvisejícím fenoménu prostorové koncentrace a segregace. Socio-demografické charakteristiky nových obyvatel rurálního zázemí se většinou stávají charakteristikami oddělené skupiny. Vzniká jak vertikální diferenciace (daná sociálněekonomickým statusem), tak i horizontální diferenciace (daná typem domácností; demografickými a kulturními znaky; životním stylem; fyzickými stránkami bydlení -typ a stav zástavby; velikostí segregovaného území - sídlo, čtvrť nebo část sídla, ulice, skupina domů, jeden dům). Motivací může být snaha bydlet v blízkosti obyvatel stejných či 425
4 podobných charakteristik a životního stylu nebo žít v místech, která z hlediska potřeb domácnosti zajišťují upřednostňovaný standard [11]. Právě střet odlišných hodnot a životních stylů původních rezidentů a nových přistěhovalců může představovat určité potenciální konflikty, tlaky na změny identity původních obyvatel apod. Stále více venkovských pospolitostí se dostává do kontaktu s městskými funkcemi a městským způsobem života. Nové obyvatelstvo suburbánních lokalit s sebou nese některé zvyky, způsoby chování, trávení volného času, které mají vliv na původní rurální obyvatelstvo. Toto ovlivňování (difuze) stále většího území a větší části společnosti je někdy označováno jako nepřímá urbanizace [10]. Komerční suburbia v rurálním zázemí nejčastěji využívají blízkosti tranzitních komunikací. Jedná se o nekontrolovaný urbánní rozvoj staveb na zelené louce, které jsou sice velmi citlivé na cenu pozemků, avšak v popředí často stojí faktor dopravní dostupnosti. Blízkost urbánního centra a často i rychlejší administrativní postup při schvalování investičních záměrů v zázemí se sehrávají klíčovou roli při vzniku soukromých průmyslových zón i shopping parků (Modřice v zázemí Brna). Závěr Události roku 1989 nastartovaly novou etapu změn venkova, nejsilněji pak venkova v zázemí velkých měst. Nejvýznamnějším procesem měnícím fyzické i sociální vzorce prostorové struktury rurálního zázemí měst je v současnosti residenční suburbanizace, která mění sídelní strukturu a využívání krajiny v dlouhodobé perspektivě. Nejedná se o vznik zcela nových samostatných sídlelních útvarů, ale o transformaci existujících. Možným problémem je mj. neúměrné zvyšování nákladů na dopravu a veřejné služby, které je důsledkem nekoordinovaného rozvoje roztroušené individuální výstavby, což má negativní dopad na přírodní i kulturní krajinu. Dalším nebezpečím je polarizace sociální struktury, která v některých případech hraničí se separací. Rizika komerční suburbanizace jsou spojena výhradně s ekonomickými cíli, vidinou okamžitého zisku a často degradují bonitní generacemi kultivovanou zemědělskou půdu na jiné využití. Současné změny venkova v suburbánních oblastech nelze vnímat jen negativně, ohrožená je však jeho svébytnost. Suburbanizační proces se všemi svými projevy jej zasáhl ve stadiu, kdy se ještě nevymanil z důsledku minulých, násilně prováděných transformací. Literatura [1] BAŠ, M. (2004): Proklamace Spolku pro obnovu venkova k volbám do Evropského parlamentu. Veřejná správa č. 27, s [2] BLAŽEK, B. (1997): Problémy a výhledy českého venkova: statě z let Škola obnovy venkova, EcoTerra, Praha, 84 s. [3] BLAŽEK, B. (1998): Venkov, města, média. Sociologické nakladatelství, Praha, 362 s. [4] BLAŽEK, B. (2004): Venkovy anamnéze, diagnóza, terapie. Nakladatelství Era, Šlapanice, 184 s. [5] CHAMPION, T. (2001): Urbanization, Suburbanization, Counterurbanization and Reurbanization. in Paddison, R. (ed.), Handbook of Urban Studies. London: SAGE Publications. s [6] MARKVART, J. (2002): Suburbanizace, pěší pohyb a krajina. Příklad města Brna. Urbanismus a územní rozvoj, Roč. 5, č. 6, s
5 [7] MATLOVIČ, R., IRA, V.,. SÝKORA, L., SZCZYRBA, Z. (2002): Procesy transformacyjne struktury przestrzennej miast postkomunistycznych (na przykladzie Pragi, Bratyslawy, Olomunca oraz Preszowa). In Jazdzewska, I. (ed.), XIV Konwersatorium Wiedzy o Mieście. Miasto postsocjalistyczne organizacja przestrzeni miejskiej i jej przemiany (czesc II). Łódź: Katedra Geografii Miast i Turyzmu Universytetu Łódzkiego, Komisja Geografii Osadnictwa i Ludności PTG, Łódzkie Towarzystwo Naukowe, s [8] MULÍČEK, O. (2002): Suburbanizace v Brně a jeho okolí. In: Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha, s [9] MULÍČEK, O.; OLŠOVÁ, I. (2002): Město Brno a důsledky různých forem urbanizace. Urbanismus a územní rozvoj, Roč. 5, č. 6, s [10] OUŘEDNÍČEK, M. (2003): Suburbanizace Prahy. Sociologický časopis, řoč. 39, č. 2, s [11] SÝKORA, L. (2001): Proměny prostorové struktury Prahy v kontextu postkomunistické transformace. In: Hampl, M. et al., Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha, s [12] SÝKORA, L. (2003): Suburbanizace a její společenské důsledky. Sociologický časopis, roč. 39, č. 2, s [13] THEOBALD, D. (2001). Land Use Dynamics Beyond the American Urban Fringe. Geographical Review, 91, 3, s Adresy autorů: RNDr. Josef Navrátil, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta, Katedra obchodu a cestovního ruchu Studentská České Budějovice Česká republika jnav@centrum.cz Mgr. Eva Kallabová, Ph.D.; Mgr. Stanislav Martinát Ústav geoniky Akademie věd České republiky, v., v., i. středisko environmentální geografie Drobného Brno Česká republika ; kallabova@geonika.cz; martinat@geonika.cz 427
4 RURÁLNÍ STRUKTURY. 4 hodiny
4 RURÁLNÍ STRUKTURY Přestože v současnosti ve vyspělém světě žije na venkově méně než polovina celosvětové populace a ve světě rozvojovém dochází k jeho neustálému poklesu, je tématika venkova jedním ze
VíceSUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9
SUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9 SUBURBANIZACE Suburbanizace přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí Suburbánní rozvoj nesouvisí s odlivem
VíceMEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI
49. konference České demografické společnosti, Lednice, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, 23. května 2019 MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI MARTIN OUŘEDNÍČEK
Více2.4 Nová bytová výstavba
2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji
VíceMETODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE
VíceSPONTÁNNÍ SUBURBANIZACE VERSUS PROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE Z POHLEDU SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE
Plánování rozvoje obce: strategie, nástroje, inspirace Krajský úřad Libereckého kraje SPONTÁNNÍ SUBURBANIZACE VERSUS PROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE Z POHLEDU SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE Doc. RNDr. MARTIN OUŘEDNÍČEK,
Více9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová
9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.
VíceVývoj sídel a urbanizace. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz
Vývoj sídel a urbanizace Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Urbanizace a průmyslová revoluce míra urbanizace: podíl městského obyvatelstva počátky spojeny s průmyslovou revolucí (ale
Více17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci
17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1 Evropská města v noci REGION A REGIONÁLNÍ VĚDY URBANIZACE 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 2 Proměny funkcí sídel Faktory ekonomické, sociální, politické Proces urbanizace
VíceČeská města v roce 2020: výzvy a strategie
Česká města v roce 2020: výzvy a strategie Jaké problémy řeší města v tuzemsku a co budou řešit v budoucnu? Luděk Sýkora Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a
VíceNovobydžovsko v Královéhradeckém kraji
Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie
Více1. Úvod Pražského městského regionu transformace jejich pro- storové struktury
1. Úvod MARTIN OUŘEDNÍČEK Praha a její zázemí prochází v období po roce 1989 dynamickým rozvojem. Pražská aglomerace je nejbohatším a nejrychleji se rozvíjejícím regionem v rámci nových států Evropské
VíceŽivotní cyklus a životní styl
Životní cyklus a životní styl Martin Ouředníček Komunitní studia lokalit Zimní semestr 2009 Osnova přednášky Životní cyklus člověka a lokality Sociálně prostorová diferenciace města Životní styl Lifestylové
Více2.3 Proměna věkové struktury
2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především
Více2
2 3 Úvod Rozvojové směřování municipalit a jejich rozvojové možnosti jsou v podmínkách České republiky významným způsobem ovlivněny specificky roztříštěnou sídelní strukturou, kdy 78 % obcí má méně než
VíceDemografické procesy a struktura obyvatel v obcích metropolitních oblastí České republiky
Demografické procesy a struktura obyvatel v obcích metropolitních oblastí České republiky Jan Sýkora Metropolitní oblasti Česka tvoří jádrová města s více než 10.000 obyvateli spolu s těsným zázemím napojeným
Více2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel
2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel 1921 2011 Jako první podklad pro vytvoření prognózy využíváme dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obcí suburbánní zóny Prahy. Vymezení suburbánní zóny bylo provedeno s ohledem
VíceSUBURBÁNNÍ ROZVOJ, SUBURBANIZACE A URBAN SPRAWL V ČESKÉ REPUBLICE: HLAVNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU
SUBURBÁNNÍ ROZVOJ, SUBURBANIZACE A URBAN SPRAWL V ČESKÉ REPUBLICE: HLAVNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D. a kolektiv projektu Suburbanizace Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká
VíceZákladní teoretická východiska
Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství
VíceIng. Zuzana Trhlínová 2
Proměny funkcí sídel URBANIZACE 8.12.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1 Proměny funkcí sídel Faktory ekonomické, sociální, politické Proces urbanizace Proces suburbanizace 8.12.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 2 Proces
VíceVENKOVSKÉ OSÍDLENÍ. Pracovní list
Pracovní list VENKOVSKÉ OSÍDLENÍ Úkol č. 1. Přečtěte text a graficky v něm označte to, co už znáte ( ) a to, co je pro vás nového (+). Informace, které jsou v rozporu s tím, co jste věděl/a označte minus
VíceHODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1
HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 Ivana Staňková, Tomáš Volek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská
VíceZáklady regionalistiky 2 R E G IONÁLNÍ ( Ú Z E M NÍ) PLÁNOVÁNÍ
Základy regionalistiky 2 1 R E G IONÁLNÍ ( Ú Z E M NÍ) PLÁNOVÁNÍ Regionální plánování Komplexní pohled na rozvoj území komplexní pohled na to, co se v prostoru děje 2 Studium RP: organizace lidských aktivit
VíceKatedra geografie Přírodovědecké fakulty UJEP
Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UJEP Vladan Hruška, Kristýna Rybová Zahajovací konference k projektu Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko ČR, Ústí nad Labem, 22. 6. 2017
VíceAnalýza indikátorů možného rozvoje venkova
Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Vymezení venkovského
Více4.2 VZDĚLANOST V PRAZE
4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň
VíceSTRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+
STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý
VíceSAKRÁLNÍ KRAJINA ČESKÉHO VENKOVA
Kamila Klingorová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze kamila.klingorova@natur.cuni.cz SAKRÁLNÍ KRAJINA ČESKÉHO VENKOVA k Náboženské symboly
VíceAktuální problémy geografického výzkumu
Aktuální problémy geografického výzkumu 28.3. 2011 Téma : Brownfields a problematika jejich opětovného využití Mgr. Petr Klusáček, Ph.D. Ústav Geoniky AV ČR, v.v.i., klusacek@geonika.cz Struktura prezentace
VíceAnalýza potřeb měst a obcí ČR vyhodnocení dotazníkového šetření
Analýza potřeb měst a obcí ČR vyhodnocení dotazníkového šetření Hlavní řešitel: prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
VíceAktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o
Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského
VíceVýchodiska pro budoucí podobu regionální politiky
Východiska pro budoucí podobu regionální politiky MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Konference NS MAS ČR, z.s. Zvýšení kvality strategického plánování ve venkovském prostoru, 23. 11. 2016, Dvůr Králové
VíceANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR A BUDOUCNOST ČESKÝCH SAMOSPRÁV. Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj
ANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR A BUDOUCNOST ČESKÝCH SAMOSPRÁV Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj ANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR analýza je postavena na dotazníkovém
VíceRozvojové výzvy venkovských obcí v České republice. Jiří Ježek Západočeská univerzita v Plzni
Rozvojové výzvy venkovských obcí v České republice Jiří Ježek Západočeská univerzita v Plzni Hustota zalidnění ve venkovských obcích (2008) Procentuální index změny hustoty zalidnění ve venkovských obcích
Víceaktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR
aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické
VíceFakulta managementu a ekonomiky
Fakulta managementu a ekonomiky MITIGAČNÍ OPATŘENÍ, STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A BROWNFIELDS V ČESKÉ REPUBLICE Mgr. Jiří Novosák, Ph.D. & RNDr. Oldřich Hájek, Ph.D. Strategické plánování jako základní rámec
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VíceChudí lidé v chudých krajích
Chudí lidé v chudých krajích Sociální nerovnosti jako manifestace lokální struktury příležitostí Josef Bernard Cíle prezentace Analýza prostorových determinant příjmu a vzdělání Do jaké míry závisí sociální
VíceIntegrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020
Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským
VíceKarlovarský kraj problémová analýza
Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika
VíceCentre for Analysis of Regional Systems Nodální dopravní regiony v Jihočeském kraji: implikace pro regionální dopravní politiku
Centre for Analysis of Regional Systems Nodální dopravní regiony v Jihočeském kraji: implikace pro regionální dopravní politiku Stanislav Kraft Katedra geografie PF JU v Českých Budějovicích Obsah příspěvku
VíceSÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL
SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL SÍDLO základní jednotka osídlení každé obydlené místo, včetně příslušných ploch, které jsou jeho obyvatelstvem bezprostředně využívány výsledek spolupůsobení
VíceRNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO. Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci
GEOGRAFIE A MAPOVÁNÍ PROSTORU MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SE SEKTOREM VENKOVA RNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci Katedra geoinformatiky http://www.geoinformatics.upol.cz
Více3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA
3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA O čem je mapový oddíl ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA? Mapový oddíl obsahuje tři mapové listy, které se věnují základním charakteristikám vývoje počtu a rozmístění obyvatelstva v českých
VíceINTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE
INTEGRATED APPROACH TO THE LANDSCAPE THE INDICATORS OF SUSTAINABLE DEVELOPMENT AS THE TOOL OF THE REGIONAL POLICY OF RURAL SPACE INTEGROVANÝ PŘÍSTUP KE KRAJINĚ INDIKÁTORY UDRŽITELNOSTI JAKO NÁSTROJ ROZVOJOVÉ
VíceATELIER KOHOUT - TICHÝ
Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009
VíceDana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Nové rekreační aktivity ve venkovském m prostoru Česka Dana Fialová, Veronika Nožičková Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Cíl l příspp
Více1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková
1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka 17 Nina Dvořáková Dlouhodobý vývoj přirozené měny je podmíněn ekonomickým a společenským rozvojem, úrovní zdravotní péče a kvalitou životních podmínek obyvatel.
Více2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace
2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace Počet obyvatel ovlivňují dva základní procesy, přirozená měna a migrace, jejichž intenzita a vliv na populační vývoj se výrazněji změnily i v rámci relativně
VíceNĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ
NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ Jana Temelová, Martin Ouředníček Suburbanizace znamená rozšiřování městské zástavby, stěhování městského obyvatelstva a dalších aktivit z jader měst do jejich
VíceKristýna Rybová Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Viktor Květoň Univerzita Karlova. Správa železniční dopravní cesty, Praha,
Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko - ČR Metodika pro hodnocení socio-ekonomických dopadů vysokorychlostní železnice Praha Drážďany v Sasku a Ústeckém kraji Kristýna Rybová Univerzita
VíceAnalýza příčin regionálních disparit
Analýza příčin regionálních disparit Dopravně-geografický výzkum Mgr. Tomáš Boruta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita Obsah prezentace 1. Příčiny
VíceVLIV VYBRANÝCH FAKTORŮ NA DOPRAVNÍ SYSTÉM INFLUENCE OF CHOICE FACTORS ON TRANSPORT SYSTEM
VLIV VYBRANÝCH FAKTORŮ NA DOPRAVNÍ SYSTÉM INFLUENCE OF CHOICE FACTORS ON TRANSPORT SYSTEM Rudolf Kampf, Eva Zákorová 1 Anotace: Článek se zabývá vlivem vybraných činností na dopravní systém a vlivem dopravního
VíceSuburbanizace a její společenské důsledky*
Suburbanizace a její společenské důsledky* LUDĚK SÝKORA** Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Suburbanisation and Its Social Consequences Abstract: The article argues that suburbanisation
Více4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA
4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA O čem je mapový oddíl ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA? Oddíl obsahuje tři mapové dvojlisty, které se věnují základním charakteristikám vývoje počtu a rozmístění obyvatelstva v českých
VícePOLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV
POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV ZÁKLADNÍ ÚROVNĚ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNÍ AGENDA EU Národní úroveň Politika územního rozvoje (MMR, vykonává státní dozor ve věcech
Více0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno
4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň
Více3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU
3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrace (stěhování obyvatelstva, změna trvalého bydliště) představuje stěžejní oblast geografických analýz. To je dáno relativně
VícePROBLÉMOVÉ REGIONY A JEJICH PŘEDPOKLADY PRO ZHODNOCENÍ PODPOR Z FONDŮ EU
PROBLÉMOVÉ REGIONY A JEJICH PŘEDPOKLADY PRO ZHODNOCENÍ PODPOR Z FONDŮ EU THE PROBLEM REGIONS AND THEIR PRECONDITIONS FOR THE EVALUATION OF THE MEANS FROM THE FUNDS OF THE EUROPEAN UNION Hrabánková, M.,
VíceZÓNY REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE 2013 Petra Špačková, Martin Ouředníček, Jakub Novák
ZÓNY REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE 2013 Petra Špačková, Martin Ouředníček, Jakub Novák Proces suburbanizace je jedním z nejvýraznějších prostorových procesů, které se v České republice odehrávají po pádu komunismu.
VíceSTRUKTURÁLNÍ POLITIKA EU JAKO INVESTICE DO VENKOVSKÝCH REGIONŮ STRUCTURAL POLICY OF THE EU AS INVESTMENT IN RURAL AREAS. ŽLÁBKOVÁ, Jana.
STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EU JAKO INVESTICE DO VENKOVSKÝCH REGIONŮ STRUCTURAL POLICY OF THE EU AS INVESTMENT IN RURAL AREAS ŽLÁBKOVÁ, Jana Abstract The aims of entry are foreshadow new chance of rural development
VíceŽivotopis. Osobní údaje. Pedagogická činnost. Řešené projekty. Mgr. Ing. Jana Mikušová, Ph.D. DL FBE
Životopis Osobní údaje Mgr. Ing. Jana Mikušová, Ph.D. DL FBE Pedagogická činnost IKK MOP OST PEU ZVS EGGA EVPR ZVSA ZVSA EHPAC RRMOP RRZVS RRZVSA Řešené projekty Interkulturní kompetence (PEF) Mezinárodní
VíceVybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách
Vybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách Selected aspects of the relationship of supply and demand in location analyses Tereza Beníšková, Jaroslav Urminský VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ
VíceREGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj
REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJOVÝCH PRIORIT a STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROVZOJE ČR 2014+ RNDr. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj INTEGROVANÝ ROZVOJ ÚZEMÍ vymezení národních rozvojových priorit -
VíceORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace
ORLICKO V ROCE 2020 Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení Na základě analýzy území, založené na studiu jeho sociálních, ekonomických a environmentálních charakteristik a poznatcích potřeb, přání
VíceKvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit
Kvalita života / Quality of life Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit KVALITA ŽIVOTA - synonyma Livability Well-being Sustainability Life satisfaction 2 Definice kvality života I Koncept
VíceMETODIKA ODHADU DŮSLEDKŮ NOVÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY PRO DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU V SUBURBÁNNÍCH OBCÍCH
METODIKA ODHADU DŮSLEDKŮ NOVÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY PRO DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU V SUBURBÁNNÍCH OBCÍCH Pilotní projekt Zpracovali: RNDr. Jana Temelová, Ph.D. RNDr. Jakub Novák, Ph.D. RNDr.
VíceSociálně prostorová diferenciace v České republice:
SAS Roadshow 2015 Veřejná správa, 14. října 2015 Hotel Holiday Inn, Praha Sociálně prostorová diferenciace v České republice: možnosti analýz a kartografická vizualizace Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.
VíceNĚKTERÉ TENDENCE ZMĚN VE STRUKTUŘE MĚSTA. Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, Csc
NĚKTERÉ TENDENCE ZMĚN VE STRUKTUŘE MĚSTA Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, Csc ivan.vorel@fsv.cvut.cz Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze 2012 POJMY URBANIZACE SUBURBANIZACE
Více1.6 Přirozená měna obyvatelstva ve středních Čechách Nina Dvořáková
1.6 Přirozená měna obyvatelstva ve středních Čechách 2 217 Nina Dvořáková Přirozená měna je jedním ze základních procesů ovlivňující vývoj počtu obyvatel v území. Přestože v rámci vývoje počtu obyvatel
VíceMINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60.
Vysokoškoláci v ČR Přehled základních sociologických výzkumů vysokoškoláků Přehled zkoumaných tematických oblastí ve výzkumech vysokoškoláků Lenka Minksová Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.
VíceJSOU PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE DETERMINANTOU ATRAKTIVITY ČESKÝCH REGIONŮ? Pavel Zdražil. XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách
JSOU PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE DETERMINANTOU ATRAKTIVITY ČESKÝCH REGIONŮ? Pavel Zdražil XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 17. 19. června 2015, Hustopeče Struktura Úvod a stanovení cíle;
VíceSUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE: VELIKOST, ROZMÍSTĚNÍ, STRUKTURA, VÝVOJ
SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE: VELIKOST, ROZMÍSTĚNÍ, STRUKTURA, VÝVOJ Martin OUŘEDNÍČEK Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha 2,
VíceURBANISTICKÁ STRUKTURA
URBANISTICKÁ STRUKTURA Urbanistická struktura města nebo území je tvořena A. Funkční a provozní strukturou B. Sociodemografickou strukturou C. Socioekonomickou strukturou D. Krajinně - ekologickou strukturou
VíceNová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století
Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik Ing. Ivana Foldynová - expert v oblasti regionálního rozvoje a prostorového
VíceLokální a regionální rozvoj ČR. Aktuální problémy a výzvy
Lokální a regionální rozvoj ČR Aktuální problémy a výzvy Zdroj: Eurostat 2 Regionální struktura ČR 3 přirozené makroregiony Čechy (monocentrické, Praha praţský metropolitní region) Morava (polycentrická,
VíceOpatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu
Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu A) Cíle opatření: rozvoj konkurenceschopné, environmentálně šetrné zemědělské výroby především v oblastech s
VíceEvropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)
Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází
VíceSOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN OCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE ČESKÝCH ZEMÍ V HISTORICKÉ PERSPEKTIVĚ
SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN PROGRAM SEKCE Významné změny sociálně prostorové struktury obyvatelstva Prahy ve 20. století RNDr. Petra Špačková, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová
VíceKomplexní řešení brownfieldů v Moravskoslezském kraji
Komplexní řešení brownfieldů v Moravskoslezském kraji Prezentace je rozdělena na tyto okruhy: Pracovní skupina NSRB stát Pracovní skupina pro podporu BRF v MSK Krajská brownfieldová jednotka (BRU) role
Vícetržní cena, užitná hodnota, rezidenční projekty Luděk Sýkora Univerzita Karlova v Praze, PřF, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
tržní cena, užitná hodnota, rezidenční projekty Luděk Sýkora Univerzita Karlova v Praze, PřF, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Rezidenční projekty: Tržní cena versus užitná hodnota II.
Více8. BYDLENÍ 8.1 HRADECKO
8.1 HRADECKO - stávající struktura bytových a rodinných - realizovaná výstavba nových bytů v bytových domech v okolních obcích - dobrá dopravní dostupnost - atraktivní prostředí pro trvalé bydlení - dostatečné
VíceBudou česká sídliště místy bydlení chudých?
Temelová, J., Novák, J., Ouředníček, M., Puldová, P. (2009): Budou česká sídliště místy bydlení chudých? Era 21, roč. 9, č. 1, s. 53-54. Budou česká sídliště místy bydlení chudých? Jana Temelová, Jakub
VíceKONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU
KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU A. Zadavatel: České Švýcarsko,
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:
VíceSOUČASNÉ ZMĚNY MIGRAČNÍ BILANCE NEJMENŠÍCH ČESKÝCH OBCÍ
SOUČASNÉ ZMĚNY MIGRAČNÍ BILANCE NEJMENŠÍCH ČESKÝCH OBCÍ Martin Ouředníček, Jakub Novák, Martin Šimon Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje,
VíceStrategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ a její dopady na Moravskoslezský kraj 14. ročník Konference pro starosty měst a obcí 15. května 2019,
VíceStatutární město Hradec králové www.hradeckralove.org. Statutární město Pardubice www.pardubice.eu
* Statutární město Hradec králové www.hradeckralove.org Statutární město Pardubice www.pardubice.eu *ITI INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE = NOVÝ přístup k územnímu (urbánnímu) rozvoji - investice na základě
VíceFungují venkovské periferie jako mechanismy sociální exkluze?
Fungují venkovské periferie jako mechanismy sociální exkluze? Jak se žije v Díře u Hanušovic Josef Bernard Martin Šimon Cíle prezentace Empiricky prověřit tezi, že periferie jsou mechanismem sociální exkluze
VíceStrategický plán obce Vráto na období
Strategický plán obce Vráto na období 2014 2018 Vráto Vráto 20 370 01 IČ: 00 581 950 1 Obsah....2 1. Historie obce... 3 2. Současnost... 3 3. Památky... 3 4. Tvorba strategického plánu... 4 5. SWOT analýza
VíceAktuální informace z Odboru regionální politiky MMR
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Aktuální informace z Odboru regionální politiky MMR Regionální stálá konference Královohradeckého kraje, 4. října 2018, Hradec Králové Obsah příspěvku 1. Nové dotační programy
VíceRegionální geografie
Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky navazující magisterský studijní obor Regionální geografie verze 2017/2018 Státní závěrečné
Vícegeografie města, fáze vzniku a historické typy měst, římská města, středověká města, města počátku novověku, Vývoj měst v době industrializace. Vývoj
Metodický návod URBIO Centrum celoživotního vzdělávání METODICKÝ NÁVOD MODULU Geografie města Zkratka modulu: KEU/URBIO Počet kreditů: 3 Tutor: Mgr. Jiří Ježek Semestr: 1LS I. Obsah balíčku studijních
VíceSTRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.
STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5
VíceZelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ
Zelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ Řešitelský tým Vedoucí projektu: Ing. Eva Jaderná, Ph.D., Katedra marketingu a managementu
VíceLuděk Sýkora - seznam publikací
Luděk Sýkora - seznam publikací (Publikace jsou k nahlédnutí v pdf popř. s odkazy na elektronické zdroje na http://web.natur.cuni.cz/~sykora/index.php?option=com_content&view=article&id=48&itemid=2) vědecké
VíceRegionální geografie
Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky navazující magisterský studijní obor Regionální geografie verze 2018/2019 Státní závěrečné
VíceDiverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2.
Diverzifikace činností zemědělských podniků Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. 2014 Diverzifikace V obecné rovině: rozrůzňování, zvyšování
Více3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová
3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje
Více*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace
* *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku
Více