BOHEMIA CENTRALIS 15 1

Transkript

1 BOHEMIA CENTRALIS 5

2

3 BOHEMIA CENTRALIS 5 STŘEDISKO STÁTNÍ PAMÁTKOÉ PÉČE A OCHRANY PŘÍRODY STŘEDOČESKÉHO KRAJE PRAHA 986 ydalo Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, ve Státním zemědělském nakladatelství Praha

4 Redakční rada Milan Rivola /výkonný redaktor/ Petr Čepek Jan Jeník ojen Ložek Pavel Pecina Eduard Průša ladimír Skalický František Skřivánek Josef Tlapák Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 988 4

5 Obsah Inhalt Contents Nekvasilová O 7 Rozšíření svrchnokřídových ramenonožců /Brachiopoda/ na chráněných paleontolologických lokalitách Středočeského kraje Distribution of Upper Cretaceous brachiopods /Brachiopoda/ on protected paleontological localities in the Central Bohemian County Knobloch E 5 yšehořovice u Českého Brodu světově proslulé naleziště křídové flóry yšehořovice bei Český Brod eine weltbekannte Fundstelle von Pflanzen aus der Kreide Kolbek J 9 Příspěvek ke květeně Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Beitrag zur Flora des Landschaftsschutzgebietes Křivoklátsko /Mittelböhmen/ Blažková D 5 Luční vegetace Průhonického parku Meadows of the park Průhonice Rivola M 79 Mechorosty /Fragmenta bryologica/ Die Moose /Fragmenta bryologica/ Příhoda A 89 Hynutí borůvek na Kokořínsku i v jiných imisních oblastech Absterben des Heidelbeerkrautes in der Gegend von Kokořín sowie in anderen von Immissionen betroffenen Gebieten 5

6 Ložek 0 Holocenní malakofauna od Čelákovic a její význam pro poznání krajinné historie Polabí Holozäne Weichtierfauna von Čelákovice und ihre Bedeutung für die Landachaftageachichte dea mittelbömisches Elbegebietes Skoupý Střevlíkovití /Coleoptera, Carabidae/ okres Kladno Die Laufkäferarten /Coleoptera, Carabidae/ vom KladnoKreis Smrček Halina J 5 Ptáci Tichého údolí a Roztockého háje na severozápadním okraji Prahy v hnízdním období 978 ögel aus dem Tiché údolí Tal und den Roztocký háj Hain am nordwestlichen Stadtrand Prags in ihrer Nistseit 978 Krátká sdělení 4 Kurse Mitteilungen Redakční uzávěrka

7 Bohemia centratis, Praha, 5: 7 4,986 Rozšíření svrchnokřídových ramenonožců(brachiopoda) na chráněných paleontologických lokalitách Středočeského kraje Distribution of Upper Cretaceous brachiopods (Brachiopoda) on protected paleontological localities in the Central Bohemian Country Olga Nekvasilová Předložený přehled výskytu ramenonožců na již chráněných svrchnokřídových paleontologických lokalitách ve Středočeském kraji nebo na lokalitách navržených pro ochranu podle zákona č 40/56 Sb byl sestaven na základě materiálu nalezeného autorkou buď přímo v terénu /v letech 968/, nebo vyseparovaného v laboratoři Ústavu geologie a geotechniky ČSA v Praze z reziduí získaných proplavením fosiliferních hornin vodou přes síta velikosti ok 0,5 mm Tento materiál bude deponován v Národním muzeu v Praze Ramenonožci byli dosud nalezeni na těchto lokalitách: okres Prahazápad: CHP Kněživka; okres Kolín: CHP Lom u Nové si, CHP Lom u Radimi, CRN /návrh/ Skalka u elimi; okres Kutná Hora: SPR Kamajka, SPR Na rších /Kaňk/, CHN Skalka u Žehušic, CRN /návrh/ Starkočský lom Místem výskytu ramenonožců jsou ve všech zjištěných případech stěny opuštěných lomů nebo lůmků, na kterých můžeme pozorovat transgresi svrchní křídy /cenoman nebo spodní turon/ přes značně nerovné podloží tvořené jednak proterozoickými buližníky /Kněživka/, jednak proterozoickými metamorfovanými horninami /převážně rulami až migmatity/ kutnohorského krystalinika /Lom u Nové si, Lom u Radimi, Skalka u elimi, Kamajka, Na rších, Skalka u Žehušic a Starkočský lom/ 7

8 Schematická kresba části západní stěny CHP Lom u Nové si /kresleno podle fotografie Nekvasilové z roku 964/: suť, proterozoické horniny kutnohorského krystalinika /převážně ruly až migmatity/, až 5svrchnokřídové sedimenty mořského původu /balvanový konglomerát s valouny tmelený organodetritickým vápencem až slínovcem, 4slínovce s organickým detritem a fekálními hlízkami, 5slínovce s hojnými houbami/;výška kapsy s konglomerátem je asi m /orig O Nekvasilová/ Pro klasifikaci nashromážděných ramenonožců bylo třeba detailně prostudovat pomocí metody sériových nábrusů a jejich celuloidových otisků dosud neznámou vnitřní morfologii schránek, která je u ramenonožců základním klasifikačním kritériem Toto studium přineslo kladné výsledky u deseti druhů, kdežto u zbývajících dvou druhů /dále uváděných v uvozovkách/ nemohla být vzhledem k silné rekrystalizaci schránek jejich vnitřní morfologie zkoumána e studovaném materiálu jsou zastoupeny tyto druhy: Třída: Inarticulata HUXLEY, 869 bezoporní Řád: Acrotretida KURN, 949 Ancistrocrania gracilis (MUNSTER, 8) Ancistrocrania sp Třída: Articulata HUXLEY, 869 opornatí Řád: Rhynchonellida KUHN, 949 Cyclothyris aff difformis (ALENCIENNES in LAMARCK, 89) Cyclothyris zahalkai NEKASILOÁ, 97 Řád: Terebratulida WAAGEN, 88 Sellithyris phaseolina (ALENCIENNES in LAMARCK, 89) "Terebratula" sp 8

9 Schematická kresba severozápadní stěny chráněného návrhu Skalka u elimi /kresleno podle fotografie Nekvasilové z roku 97: lsuť, proterozoické horniny kutnohorského krystalinika /ruly až migmatity/, až 5svrchnokřídové mořské sedimenty /balvanový konglomerát s valouny tmelený organodetritickým vápencem až slínovcem a hojným organickým detritem podle S Čecha, ústní sdělení, s Inoceramus ex gr pictus, 4vápnitý jílovec s organickým detritem a fekálními hlízkami, 5slínovce s hojnými houbami podle S Čecha, ústní sdělení, s Inoceramus ex gr labiatus/, 6kvartérní sedimenty; Akapsa áclav, Bkapsa eronika; výška kapsy áclav je asi 7 m /orig O Nekvasilová/ Terebratulina chrysalis (SCHLOTHEIM, 8) "Magas striolaris" SCHLOENBACH, 868 Argyrotheca ep B (viz NEKASILOÁ,98) Řád: incertae sedis Praelacazella lacazelliformis (ELLIOTT, 95) Thecidiopsis bohemica BACKRAUS, 959 Bifolium imperfectum (NEKASILOÁ, 967) Podrobné popisy uvedených zástupců rodu Cyclothyris, Praelacazella, Thecidiopsis, Bifolium a Argyrotheca byly již publikovány (NEKASILOÁ 964, 967, 97, 97, 98) Komplexní paleontologický výzkum zbývajících taxonů bude součástí studia ramenonožců z české křídové pánve, které je plánováno na období Jak způsob zachování, tak i způsob výskytu uvedených ramenonožců nasvědčuje tomu, že byli na místo svého nynějšího výskytu přemístěni, avšak, jak je možno soudit podle nízkého stupně opracování nalezených schránek nebo misek, 9

10 Rozšíření svrchnokřídových ramenonožců /Brachiopoda/ na chráněných paleontologických lokalitách Středočeského kraje Lokalita Druh horniny obsahující ramenonožce /určeno makroskopicky/ Okres Prahazápad: CHP Kněživka slínovec konglomerát tmelený organodetritickým vápencem (ZELENKA 98) Okres Kolín: CHP Lom u Nové si slínovec s hojnými houbami slínovec s organickým detritem a fekálními hlízkami balvanový konglomerát s valouny tmelený organodetritickým vápencem až slínovcem písčitý organodetritický vápenec tvořící v kapse B (ZIEGLER 98) CHP Lom u Radimi tmel konglomerátů slínovec s hojnými houbami CRN Skalka u elimi /návrh/ vápnitý jílovec s organickým detritem a fekálními hlízkami balvanový konglomerát s valouny,tmelený organodetritickým vápencem až slínovcem s hojným organickým detritem Okres Kutná Hora: SPR Kamajka slínovec s hojným organickým detritem až organodetritický vápenec SPR Na rších /Kank/ slínovec a hojným organickým detritem až organodetritický vápenec CHN Skalka u Žehušic slínovec s hojným organickým detritem až organodetritický vápenec CRN Starkočský lom /návrh/ slínovec s hojným organickým detritem až organodetritický vápenec vápnitý jílovec s organickým detritem a fekálními hlízkami ysvětlivky: c cenoman, Č podle J Čecha /ústní sdělení/, H stáří horniny stanovené na základě foraminifer /podle J Hercogové, ústní sdělení/, CHN chráněné naleziště, CHP chráněný přírodní výtvor, M podle F MACÁKA et al (968), SPR státní přírodní rezervace, t spodní turon;? nejisté zařazení, výskyt druhu; podrobná topografická situace lokalit je uvedena v práci 0 NEKASILOÉ (97) 0

11 Tabulka Stáři horniny Ancistrocrania cilis Ancistrocrania sp Cyclo Cyclothyris thyris aff zahaldifformis kai Selli"Tére thyris bratula phaise " sp olina th Terebratulina chrysalis "Mágas striolaris " Argyrotheca spb Praelacazellala cazelliformis Bifolium Theciimper diopsis fectum bohemica c? t H th c?? th th c c t H th M th th th

12 jejich transport byl pravděpodobně velmi krátký Původním místem výskytu studovaných ramenonožců byl, jak lze usuzovat podle analogických výskytů recentních ramenonožců, vnitřní sublitorál (sensu HEDGPETH 957), ve kterém tvořili významnou složku sesilního benthosu /sesilní epifauny/ Podle rozdílného způsobu připevnění jedinců k substrátu je možno zde uvedené ramenonožce rozdělit do dvou skupin: do první skupiny patří kranie /Argyrotheca gracilis a A sp/ a tecidie /Praelacazella lacazelliformis, Thecidiopsis bohemica, Bifolium imperfectum/, jejich jedinci se přicementovávali přímo k podkladu ventrální miskou české křídě je často nalézáme přisedlé ke schránkám nebo miskám jiných bezobratlých Druhou skupinu tvoří rynchonelidní /Cyclothyris aff difformis a C zahalkai/ a terebratulidní ramenonožci /Sellithyris phaseolina, "Terebratula" sp, T chrysalis, "Magas striolaris", Argyrotheca sp B/, kteří se připevňovali svalnatým stvolem k pevnému substrátu Jako substrát mohl, podobně jako je tomu u ramenonožců žijících v recentních mořích,(viz RUDWICK 970), sloužit povrch skalnatého dna, valouny, balvany, úlomky hornin a Často také celé nebo fragmentální schránky či misky různých bezobratlých Zajímavým dokladem o způsobu připevnění některých recentních i fosilních ramenonožců k vápnitému substrátu jsou charakteristicky uspořádané skupinky drobných jamek, které do substrátu vyleptávají rozvětvené konce stvolů české křídové pánvi jsem tyto stopy zjistila na schránkách dospělých jedinců terebratulidního ramenonožce Sellithyris phaseolina nalezených v tzv kapse áclav na lokalitě Skalka u elimi Je velmi pravděpodobné, že alespoň část z těchto stop byla vyleptána stvoly jedinců S phaseolina (viz NEKASILOÁ 975) Podobný jev, kdy mladší jedinci přisedají na schránky dospělých, často ještě žijících jedinců svého druhu, je běžný u recentních ramenonožců (RICHARDSON 98) Stopy po připevnění stvolu ramenonožců k vápnitému substrátu vyobrazené shluky drobných jamek byly vyleptány rozvětvenými konci stvolu ramenonožců do povrchu schránek ramenonožců druhu Sellithyris phaseolina nalezených na lokalitě Skalka u elimi /orig 0 Nekvasilová/

13 Komplexní paleoekologické studium ramenonožců vyskytujících se na uvedených lokalitách není zatím možné, protože nemáme k dispozici adekvátní informace o abiotické a biotické složce původního životního prostředí /tab / Dosud nebyl proveden detailní sedimentologický výzkum fosiliferních svrchnokřídových hornin a rovněž postrádáme moderní revizi svrchnokřídové makrofauny, ve které jsou, kromě ramenonožců, zastoupeni mlži /zejména ústřice/, ostnokožci /lilijice, ježovky a místy i hvězdice a hadice/, cyklostomátní a cheilostomátní mechovky, serpulidní červi, koráli /zejména Moltkia sp a Synhellia sp/, břichonožci, svijonožci, žraločí zoubky a v tzv scyphiových opukách též vápnité houby Summary The present paper deals with the distribution of the Upper Cretaceous /the Cenomanian and Lower Turonian/ brachiopods /Brachiopoda/ on the seven palaeontological nature preserves situated in the Central Bohemian County /Czechoslovakia/ In this area two inarticulate brachiopod species and ten articulate brachiopod species were so far ascertained /see tab / Both the state of preservation and the mode of occurrence of these brachiopods suggest that they were transported, most probably for a short distance only, to their final resting place Judging from the analogical occurrence of Recent species, the original environment of here mentioned Upper Cretaceous brachiopod species was the inner sublittoral, where they were members of the benthos /sessile epifauna/ Five species of these brachiopods /Ancistrocrania gracilis, Ancistrocrania sp, Praelacazella lacazelliformis, Thecidiopsis bohemica and Bifolium imperfectum/ were attached to the substratum by cementation of the ventral valve and the remaining seven species were attached by a pedicle The pedicles of the Recent and fossile brachiopods are often divided into holdfast papillae or rootlets which produce characteristic etching traces by dissolving hard calcareous substrates In the Bohemian Cretaceous Basin these interesting etching traces were ascertained on the shells of the brachiopod Sellithyris phaseolina found on the locality Skalka near elim Literatura HEDGPETH,JW, 957: Classification of marine environments in Treatise on marine ecology and paleoecology Mem Geol Soc Amer, 67: 78 Washington MACÁK,F et al, 968: The Platform Cover of the Bohemian Massif Guide to Exeursion AC, International Geol Congress, XXI Session, Prague Praha

14 NEKASILOÁ,O, 964: Thecideidae /Brachiopoda/ der bohmischen Kreide Sbor geol ěd, ĚP, : 96 Praha NEKASILOÁ,O, 967: Thecidiopsis /Thecidiopsis/ bohemica imperfecta n subsp /Brachiopoda/ from the Upper Cretaceous of Bohemia Sbor geol ěd, ŘP, 9: 56 Praha NEKASILOÁ,O, 97: Rod Bohemirhynchia gen n a Cyclothyris Mc Coy /Rhynchonellidae/ z české svrchní křídy MS: 0 Archiv Ústavu geol a geotech 5SA Praha NEKASILOÁ,O, 97: The brachiopod genus Bohemirhynchia gen n and Cyclothyris Mc Coy /Rhynchonellidae/ from the Upper Cretaceous of Bohemia Sbor geol ěd, A P, 5: 757 Praha NEKASILOÁ,O, 975: The etching traces produced by pedicles of Upper Cretaceous brachiopods from Bohemia /Czechoslovakia/ Čas Mineral Geol, 0: 6974 Praha NEKASILOÁ,O, 98: The genus Argyrotheca /Brachiopoda/ from the Bohemian Cretaceous Basin /Czechoslovakia/ Čas Mineral Geol, 8, : 0 Praha RICHARDS0N,JR, 98: Distribution and orientation of six articulate brachiopod species from New Zealand New Zealand J Zool, 8: 8996 Wellington ZELENKA,P, 98: Chráněný přírodní výtvor Kněživka významná geologická lokalita pražského okolí Bohemia Centralis, : 76 Praha ZIEGLER,, 98: Mineralogickopetrografická a paleontologická charakteristika chráněného přírodního výtvoru Lom u Radimi /okres Kolín/ Bohemia Centralis, : 78 Praha Adresa autorky: RNDr Olga Nekvasilová, CSc, Ústav geologie a geotechniky ČSA, Holešovičkáca 4, 8 09 Praha 8 4

15 Bohemia centralis, Praha, 5: 5 7, 986 yšehořovice u Českého Brodu světově proslulé naleziště křídové flóry yšehořovice bei Český Brod eine weltbekannte Fundstelle von Pflanzen aus der Kreide Ervín KNOBLOCH GEOLOGICKÉ POMĚRY NALEZIŠTĚ Zpočátku sladkovodní, později mořská sedimentace peruckých vrstev /přičemž vznikaly občasné oscilace pobřežní čáry a rozmyvy starších sedimentů/ vyplňovala nerovnosti v předkřídovém reliéfu českého masívu Jak je z celé oblasti Českého masívu známo, vyznačuje se sedimentace peruckých vrstev častými facielními změnami Jílovité, písčité a pískovcové vrstvy se vzájemně zastupují, což znesnadňuje vzájemnou korelaci jednotlivých vrstev Nejinak je tomu i ve yšehořovicích /ve starší literatuře yšerovice, Wyscherowitz/, kde se setkáváme s litologicky odlišnými profily v místech lomu Stupeckého /západně od obce/, v poválečné těžbě Moravských šamotových a lupkových závodů, n p, jižně od obce a v současné těžbě jílovce na Kamenné panně mezi yšehořovicemi a Horoušany Území v okolí yšehořovic bylo naposled geologicky mapováno KŘÍŽEM et al (984) Lokalita náleží do peruckých vrstev Nejúplnější profil v místě navrženého chráněného naleziště U skal /bývalý lom Stupeckého/ udávají ve své práci FRIČ a BAYER (900, 90) e zmíněné práci je rovněž publikován nejstarší fotografický snímek zachycující odkryv z roku 898 Dále je uveden popis profilu, v němž je sled vrstev upraven odshora dolů: 5

16 4 Topografická situace navrženého chráněného naleziště yšehořovice U skal,0 m rozrušený deskovitý pískovec,,0 m lavice hlinitých lupků se sporými rostlinnými otisky,,5 m lavice kvádru /nejvyšší vrstva je bohatá na úlomky dřevěného uhlí/,,5 m hlinité lupky /z nich nejspodnější 0 cm mocná poloha obsahuje rostlinné otisky, které jsou předmětem našeho zájmu, poznámka autora/, m kvádrový pískovec Další profil z bývalého lomu Stupeckého udává ACHTL (96) z roku 94 a řadí jej do svého svrchního jílovcového horizontu Dále uvádím profil, který zastihl dr S ČECH /nepublik/ v bývalém lomu Stupeckého v roce 976:,60 m šedé, jemně slídnaté prachovité jílovce, 0, m žlutohnědé, jílovité prachovce s písčitou příměsí, 0,60 m žlutohnědé, jemně slídnaté křemenné pískovce, k východu vykliňují, 0,5 m šedé, jílovité prachovce s písčitou příměsí /šmouhovitě rozmístěnou/, hrubě slídnaté,,90 m černošedý, jemně slídnatý jílovec /dobře odlučný/ se zbytky flóry, 0,5 m šedé, hrubě slídnaté prachovce,,0 m bělošedý, hrubozrnný až středně zrnitý křemenný pískovec s občasnými jílovitými laminami a rostlinným zuhelnatělým detritem, 6

17 ,70 m bělošedé, křemenné písčité konglomeráty se suboválnými valounky křemene do cm /směrem do nadloží zjemňování/ Fosiliferní polohu s otisky listů mocnosti 0,00,0 m lze i dnes snadno odkrýt UNIKÁTNOST YŠEHOŘOICKÉ FLÓRY Flóra z lokality yšehořovice /západně od obce, bývalý lom Stupeckého, dnes je toto místo v topografických podkladech označeno U skal/ byla předmětem intenzivního zájmu výzkumů v letech 889 Za toto období bylo z této lokality jmenováno 97 rostlinných druhů, přičemž 4 druhy byly definovány na základě nálezů z yšehořovic yšehořovice tak poskytly nejbohatší flóru z křídy českého masívu, nejbohatší flóru z cenomanu v Evropě a jednu z nejbohatších křídových flór na světě Pokud jde o počet druhů, mohou flóře z yšehořovic konkurovat pouze některé křídové flóry ze Sovětského svazu, USA a Grónska Období cenomanu, ve kterém došlo k explozivnímu rozvoji krytosemenných rostlin, má výjimečně velký význam pro poznání evoluce kvetoucích rostlin Právě toto období je dokumentováno vyšehořovickou flórou Protože bylo popsáno mnoho druhů právě z yšehořovic, bude třeba se k nim stále vracet jako k typovému materiálu, část tohoto materiálu však byla ztracena a tuto část bude třeba doplnit novými sběry Novými sběry bude třeba doplňovat i staré materiály, neboť se kvalita rostlinných otisků /většinou listů/ zhoršuje vlivem chemismu hornin a zvětrávacích pochodů, kterým jsou tyto fosilie vystavovány Nový materiál bude rovněž potřebný pro revizní studie starších autorů Klasická lokalita ve yšehořovicích je jedna z mála lokalit s cenomanskou květenou, která je po delší dobu než sto let trvale přístupná Z tohoto hlediska je tato lokalita vynikajícím a ojedinělým místem pro exkurze, jak se naposled stalo při příležitosti mezinárodního sympozia Pokroky v paleobotanice krytosemenných rostlin, konaného ve dnech v Domě vědeckých pracovníků ČSA v Liblicích Tohoto sympozia se zúčastnilo 4 účastníků ze států, a to jak evropských, tak mimoevropských /blíže viz KAČEK SCHAARSCHMIDT 978/ Jak uvádějí ELENOSKÝ a INIKLÁŘ (9), byly plotny s vyšehorovickou flórou vyvezeny do celého světa a staly se tak součástí paleontologických sbírek mnoha muzeí Autor článku měl možnost je spatřit při návštěvách těchto zahraničních muzeí a sbírek: Museum für Mineralogie und Geologie, Dresden, Museum für Naturkunde der Humboldt 7 Universität, Berlin, Bayerische

18 Staatssammlung při UniversitätsInstitut für Paläontologie und historische Geologie, München, Museum und Forschungsinstitut Senckenberg, Frankfurt am Main, Naturhistorisches Museum, Wien a katedra geologie a stratigrafie při Université Claude Bernard, Lyon Srovnávací materiál z yšehořovic si mohli s sebou vzít i účastníci zmíněného mezinárodního sympozia Práce prof elenovského o křídové flóře Čech patří mezi hojně citované práce ve světové paleobotanické literatuře rámci těchto flór zaujímá právě vyšehořovická flóra nejčelnější místo elenovský ji rovněž vyzdvihl ve svých populárně vědeckých článcích (ELENOSKÝ 88b, 88, 884b, 886c, 89, 948) psaných česky Několik listů z yšehořovic najdeme vyobrazeno ve stěžejním paleobotanickém díle prof NĚMEJCE (959, 96, 968, 975), v populárně vědecké příručce HABĚTÍNA a KNOBLOCHA (98, 98) nebo v učebnici geologie pro gymnázia (ELIÁŠ et al 98, PETRÁNEK et al 984) Jak vysvítá z citovaného počtu 50 prací, které mají bezprostřední vztah k vyšehořovické flóře, jde o lokalitu, které byla dosud věnována výjimečně velká pozornost To vše dokazuje jedinečný význam této dnes již klasické křídové flóry Jistě také neuškodí, když si v této souvislosti připomeneme slova nestora české křídové paleobotaniky, prof J elenovského, která napsal v roce 94 /p 66/: " a doprovodilli jsem někdy cizince na památná naleziště u yšerovic nebo navštívilili někteří naleziště karbonská v Čechách, skoro závistivě pohlíželi na bohatství pokladů vědeckých, které přechovává naše vlast" Proto byla v roce 977 lokalita yšehořovice U skal navržena jako chráněná naleziště Příslušný návrh byl Střediskem státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje postoupen ministerstvu kultury České socialistické republiky, kde od roku 977 čeká na vyřízení Mezitím byla lokalita zčásti oplocena a byla zde zřízena bažantnice PŘEHLED PALEOBOTANICKÝCH ÝZKUMŮ Hlavní období výzkumů flóry z lokality yšehořovice spadá do období let 8889, během kterých se prof elenovský zabýval výzkumem flóry peruckých vrstev (ELENOSKÝ 88a, b, 884a, 885, 886a, b, 887a, b, 888a, b, 889) Po čtyřicetileté přestávce se prof elenovský vrací s dr L iniklářem ještě jednou k tomuto tématu (ELENOSKÝ INIKLÁŘ 96a, b, 97, 99, 9) mezidobí 8

19 zasahovali do výzkumu vyšehořovické flóry také někteří jiní autoři: ENGELHARDT (89), BAYER (899, 94) a MAŘÍK (90) roce vyšel celkový přehled do té doby známých druhů z peruckých vrstev (FRIC BAYER 900, 90) Po druhé světové válce byl výzkum našich křídových flór orientován na křídu jihočeských pánví, a pokud jde o perucké vrstvy, zejména na palynologické a paleokarpologické vyhodnocení dosud nezkoumaných objektů ýzkum byl dále orientován na nově vzniklé odkryvy a technické práce /vrty/ Pokud se prováděl anatomický výzkum zuhelnatělých listových pokožek, nesoustředil se zpravidla na zpracování materiálu z yšehořovic Pouze PACLTOÁ (96) řadí listy popisované jako Eucalyptus geinitzii (HEER) HEER k Myrtophyllum geinitzii HEER KAČEK (97, 978) se zabýval anatomickými výzkumy některých druhů popsaných z yšehořovic buď přímo, nebo v rámci zpracování nálezů z klikovského souvrství v jihočeských pánvích (KAČEK in NĚMEJC KAČEK 975) HLUŠTÍK (974) se v rámci zpracování všech nálezů rodu Frenelopsis z Čech a Moravy rovněž zabýval vyšehořovickými nálezy podobně jako druhu Dammarites albens PRESL in STERNB (HLUŠTÍK 976) Autor (KNOBLOCH 969, 97) sbíral na klasické lokalitě prof elenovského a uveřejnil seznam nejběžnějších druhů Dále studoval (KNOBLOCH 978) řadu listů dvouděložných rostlin se starobylou nervaturou mimo jiné také z yšehořovic a upozornil na jejich velký význam pro teorii vzniku listu dvouděložných rostlin PŘEHLED ROSTLINNÝCH NÁLEZŮ tomto přehledu je podán dosud nejúplnější seznam všech rostlinných druhů z yšehořovic z navržené chráněné lokality U skal Protože ve starší literatuře není zpravidla rozlišena flóra z lomu Stupeckého a z lomu Nováka, je tento seznam koncipován v pojetí obou lomů, které spolu těsně sousedí Tento seznam byl sestaven podle těch prací, ve kterých se jednotliví autoři zabývali přímo vyšehořovickým materiálem Náhodně zmíněné a převzaté literární údaje nejsou do tohoto seznamu zahrnovány Ani systematické zařazení jednotlivých nálezů z hlediska přirozené systematiky rostlin se neřeší Protože si tento článek neklade za cíl revizi vyšehořovické flóry, není tato důležitá stránka vyjasněna ani nejsou navrženy nové nomenklatorické kombinace, které by se sice více blížily pravdě, ale zbytečně by zatěžovaly dosavadní údaje Bylo by např správnější řadit druhy rodu 9

20 Gleichenia k rodu Gleichenites Pozornost byla věnována pouze správnému psaní jmen /včetně autorských zkratek/ z hlediska nomenklatorických pravidel, např Platanus laevis (EL) EL místo nesprávného Platanus laevis EL Druhy jsou uvedeny podle hlavních skupin rostlinného systému a uvnitř těchto skupin jsou řazeny podle abecedy Na prvním místě je uveden druhový název, který se zdá z hlediska našich dnešních znalostí správný Následují další druhové názvy /synonyma/, které byly použity při zpracování vyšehořovického materiálu Dále jsou uvedeny literární údaje, které změnily nomenklaturu nebo taxonomii vyšehořovických nálezů, i když byly získány na základě zpracování materiálu z jiných lokalit /zpravidla lépe zachovalého/,nebo mají k problematice přímý vztah Citace prací, ve kterých byly jednotlivé druhy popsány nebo uvedeny, jsou uváděny tak, aby se dosáhlo co největší přesnosti a úspornosti u uvedení literárních pramenů Plnou čarou jsou podtrženy ty druhy, které byly popisovány jen z yšehořovic, prostrkovaně jsou podtrženy ty druhy, které byly poprvé popsány z yšehořovic a později z jiných lokalit U první skupiny druhů bude třeba provést typifikaci na základě vyšehořovických nálezů, kdežto u druhé skupiny druhů bude třeba provést typifikaci na základě nejlépe zachovalého nálezu z yšehořovic nebo z jiné lokality Podtržené letopočty za jménem autora znamenají, že daný druh z yšehořovic byl vyobrazen /např ELENOSKÝ 884a/ Je třeba upozornit, že taxonomická revize vyšehořovické flóry dosud nebyla provedena, což je další důvod, proč by se tato stěžejní lokalita měla chránit, a tak zachovat i budoucím generacím HOUBY Cercospora coriococcum BAYER 899 Phacidium circuscriptum BAYER 899 Uredinites cretaceus ELENOSKÝ 899 = Puccinites cretaceus EL in FRIČ BAYER KNOBLOCH 969, 97 KAPRAĎOROSTY Acrostichum cretaceum ELENOSKÝ 899 Cladophlebis frigida /HEER/ SEW = Pteris frigida HEER: ELENOSKÝ 888a, 889, BAYER 94 Dipteriphyllum cretaceum /EL/ KRASSER: KRASSER 896 = Platycerium cretaceum ELENOSKÝ 889 Drynaria fascia BAYER 899 Drynaria tumulosa BAYER 899 0

21 Filicophvllum dentatum ELENOSKÝ et INIKLÁŘ 9 Gleichenia crenata ELENOSKÝ 888a, 889 Gleichenia rotula HEER: ELENOSKÝ 888a, 889 Gleichenites zippei /CORDA/ SEWARD ELENOSKÝ 888a 889 = Gleichenia zippei /CORDA/ HEER: Jeanpaulia carinata ELENOSKÝ 888a, 889 Kirchnera arctica HEER: ELENOSKÝ 888a 889, ELENOSKÝ INIKLÁŘ 97, KNOBLOCH 969, 97 Laccopteris dunkeri SCHENK: ELENOSKÝ 888a, 889 Marsilia cretacea BAYER in FRIČ BAYER 900 = Marsilia? sp: ELENOSKÝ 888b = Marsilia cretacea ELENOSKÝ 889 /nomen nudum/ Pecopteris socialis HEER, var oxyloba BAYER: BAYER 94 Pteris albertini DUNK: ELENOSKÝ 888a 889 Salaginella dichotoma ELENOSKÝ 888a: ELENOSKÝ 889, ELENOSKÝ INIKLÁŘ 9 Thyrsopteris capsulifera ELENOSKÝ 888a: ELENOSKÝ 889 NAHOSEMENNÉ ROSTLINY Butomites Cretaceus ELENOSKÝ 889 /podle ústního sdělení dr Z Kvačka jde o nahosemennou rostlinu/ Ceratostrobus echinatus ELENOSKÝ 885a 889 Cunninghamites oxycedrus PRESL in STERNB = Cunninghamia elegans CORDA: ELENOSKÝ 885, 887b, 889 = Cunninghamia stenophylla ELENOSKÝ 885 "Dammara" borealis HEER: KNOBLOCH 97 = Dammara borealis HEER: ELENOSKÝ 889 Dammarites albens PRESL in STERNB: HLUŠTÍK 976 = Krannera mirabilis CORDA in RENGER: ELENOSKÝ 885, 889, ENGELHARDT 89 Elatocladus macilenta /HEER/ SEU = Juniperus macilenta HEER: ELENOSKÝ 885,889 Ephedropsis cf strobilifera ELENOSKÝ et INIKLÁŘ 96a Frenelopsis alata /FEISTM/ KNOBL: KNOBLOCH 97, HLUŠTÍK 974 = Frenelopsis bohemica EL: ELENOSKÝ 889 Chamaecyoarites sp: ELENOSKÝ 889 FRIČ BAYER 900,90 Inolepis bohemica MAŘÍK 90 Inolepis imbricata HEER: ELENOSKÝ = INIKLÁŘ 96a Microzamia gibba CORDA: ELENOSKÝ 885 Picea cretacea ELENOSKÝ 889 Picea protopicea /EL/ TYROFF: TYROFF 984 = Pinus protopicea ELENOSKÝ 885, ELENOSKÝ INIKLÁŘ 9 Pinus kettneri ELENOSKÝ et INIKLÁŘ 96b Pinus quenstedti HEER: ELENOSKÝ 885, 889 Pinus vyšerovicensis ELENOSKÝ et INIKLÁŘ 97 Plutonia cretacea ELENOSKÝ 889

22 Podozamites latipennis HEER: BAYER 94 Sequoia elongata BAYER 94 Sequoia heterophylla ELENOSKÝ 885, 889 Sequoia minor ELENOSKÝ 889 Widdringtonia graminea /STERNB/ KNOBL: KNOBLOCH 969, 97 = Widdringtonia reichii /ETT/ ELENOSKÝ b, 889, ELENOSKÝ INIKLÁŘ 9 NAHOSEMENNÉ NEBO KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY Anthoidium involucratum ELENOSKÝ et INIKLÁŘ 9 Ceratoxylon laterale ELENOSKÝ et INIKLÁŘ 9 Diceras cenomanicus ELENOSKÝ 889 Diplostrobus stupeckyanus ELENOSKÝ et INIKLÁŘ 9 Eolirion primigenium SCHENK: ELENOSKÝ et INIKLÁŘ 96, 9 Spermatostrobus suspectus ELENOSKÝ et INIKLÁŘ 97 KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY Aralia saportanea LESQU: BAYER 94 Araliphyllum daphnophyllum /EL/ EL: ELENOSKÝ 889, KNOBLOCH 969, 97 = Aralia daphnophyllum ELENOSKÝ 88a Araliphyllum decurrens /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 = Aralia decurrens ELENOSKÝ 886a Araliphyllum kowalewskianum /SAP et MAR/ EL: ELENOSKÝ 889 = Aralia kowaleskiana SAP et MAR: ELENOSKÝ 88a Araliphyllum minor /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 = Aralia minor ELENOSKÝ 88a = Araliophyllum minus ELENOSKÝ 889 /nomen nudum, minus =ortografická chyba vzhledem k minor/ Araliophyllum propinquum /EL/ ELENOSKÝ 88a EL: ELENOSKÝ 889 = Aralia propinqua Araliphyllum transitivum /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 = Aralia transitiva ELENOSKÝ 88a Araliphyllum trilobum /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 = Aralia triloba ELENOSKÝ 88a Aristolochia tecomaecarpa BAYER 899 Banksicarpus cretaceus ELENOSKÝ et INIKLÁŘ 97 Banksites saportanus ELENOSKÝ 884a = Banksiphyllum saportanum /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 Benthamia dubia ELENOSKÝ 887a Bombacophyllum argillaceum /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 = Bombax argillaceum ELENOSKÝ 884a ENGELHARDT 89 Bombacophyllum coriaceum ELENOSKÝ et INIKLÁŘ 9 Callistemon cretaceum ELENOSKÝ 889 Carpolithes vyšerovicensis BAYER 899 Cissophyllum exulum /EL/ EL: ELENOSKÝ 889

23 Credneria bohemica ELENOSKÝ 88a: ELENOSKÝ 889, ENGELHARDT 89, KNOBLOCH 969, 97 Credneria arcuata ELENOSKÝ 88a = jiný rod než Credneria Cussoniphyllum partitum /EL/ EL: ELENOSKÝ 889, KNOBLOCH 978 = Cussonia partita EL: ELENOSKÝ INIKLÁŘ 9 Debeya coriacea /EL/ KNOBL: KNOBLOCH 964, 969, 97 = Aralia coriacea ELENOSKÝ 886a Dewalguea coriacea /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 Diplophyllum primigenium /SAP/ KNOBL: KNOBLOCH 978 = Hymenaea primigenia SAP: ELENOSKÝ 886a, ELENOSKÝ INIKLÁŘ 9 Hymenaephyllum primigenium /SAP/ EL: ELENOSKÝ 889 Eucalyptus harrachi BAYER 94 Ficus peruni EL: ENGELHARDT 89 Ficus suspecta ELENOSKÝ 887a Grevilleophyllum constans /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 = Grevillea constans ELENOSKÝ 884a Halyserites elegans /EL/ KNOBL: KNOBLOCH 978 = Aralia elegans ELENOSKÝ 886a = Aralia furcata ELENOSKÝ 887a = Aralia elegána /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 Hederophyllum credneriaefolium /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 = Hedera credneriaefolia ELENOSKÝ 88a Hederophyllum primordiale /SAP/ EL: ELENOSKÝ 889, KNOBLOCH 969 = Hedera primordialia SAP: ELENOSKÝ 88a Ingophvllum latifolium /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 = Inga latifolia ELENOSKÝ 886a Kalinaia decatepala BAYER 94 = Rhozophorocarpus decatepalus /BAYER/ EL Et IN: ELENOSKÝ INIKLÁŘ 96a Leptospermum cretaceum ELENOSKÝ 889 "Magnolia" amplifolia Heer: KAČEK 978 = Magnolia amplifolia HEER: ELENOSKÝ 884a 889 Miricophyllum denticulatum ELENOSKÝ et INIKLÁŘ 9 Miricophyllum serratum /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 = Myrica serrata ELENOSKÝ 884a Myricophyllum zenkeri /ETT/ EL: ELENOSKÝ 889 = Myrica zenkeri ETT: ELENOSKÝ 884a, KNOBLOCH 969 = "Myrica" zenkeri /ETT/ EL sensu EL: KNOBLOCH 97 Myricanthium amentaceum ELENOSKÝ 889: ELENOSKÝ INIKLÁŘ 9 Myrtophyllum angustum /EL/ KNOBL: KNOBLOCH 97 = Eucalyptus angustus ELENOSKÝ 887a 889 Myrtophyllum geintziiheer:pacltoá 96 KNOBLOCH 969, 97 = Eucalyptus geinitzii /HEER/ HEER: ELENOSKÝ 887a 889 Phyllites bipartitus ELENOSKÝ 887a Platanus laevis /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 = Credneria laevis ELENOSKÝ 88a = Platanophyllum laeve /EL/ NJC: NĚMEJC 96 Platanus vyšerovicehsis MAŘÍK 90

24 Premnophyllum trigonum ELENOSKÝ 886a = Cissophyllum trigonum /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 = Cissophyllum exulum ELENOSKÝ 889 /C exulum je neexistující druh; ELENOSKÝ (889, p 4) toto jméno vztahoval na nepopsaný druh Premnophyllum exulum bylo popsáno pouze P trigonum EL/ Proteophyllum subtile BAYER 94 Proteopsis proserpinae ELENOSKÝ 889: KNOBLOCH 97 Salix perucensis ELENOSKÝ 887a Sapindophyllum apiculatum /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 Sapindophyllum pelagicum/ung/ EL: ELENOSKÍ* 886a, 889 = Pachira pelagica /UNG/ BAYER: BAYER 94 Ternstroemiophyllum crassipes /EL/ EL: ELENOSKÝ 889 = Ternstroemia crassipes ELENOSKÝ 886a Triplicarpus purkynei ELENOSKÝ et LNIKLÁŘ 96a SOUHRN Z výše uvedeného seznamu vyplývá, že dosud bylo z yšehořovic zpracováno 97 druhů, z nichž byly 4 druhy poprvé popsány z yšehořovic, dalších 9 druhů je typifikováno buď na základě nálezů z yšehořovic,nebo z jiné lokality Uvedený počet 97 druhů je největší počet druhů, který je znám z jedné lokality v peruckých vrstvách a z evropského cenomanu Kromě uvedených rostlinných druhů uvádí z yšehořovic FRIČ in FRIČ et BAYER (900, 90) mlže Unio regularis FRIČ a hmyzí zbytky jako Lamiites simillimus FRIČ a elenovskya inornata FRIČ kromě různých deformací listů, které uvádí v souvislost s různými drobnými zvířaty ELENOSKÝ (948) interpretuje díry průměru 40 cm a hloubky kolem m v pískovci v podloží fosiliferní lupkové polohy jako stopy veleještěra, kterého pojmenoval jako yšesaurus stupeckyanus Zusammenfassung Die Fundstelle yšehořovice im alteren Schrifttum yšerovice, Wyscherowitz/ bei český Brod lieferte die bisher reichste Flora aus dem Cenoman von Europa und eine der reichsten Kreidefloren in der Welt Aufgedeckt ist die Flora im ehemaligen Steinbruch Stupecký /westlich von der Ortschaft/ Heute wird die Fundstelle in den topographischen Unterlagen als "U skal" /Bei den Felsen/ bezeichnet Die Flora kommt in einem grauen Schieferton vor, der von rund 5 m mächtigen Sandsteinen und Tonen überdeckt wird Ein Profil und Abbildung des Steinbruchs findet sich in FRIČ BAYER (900) Die Flora wurde insbesondere durch die Untersuchungen von ELENOSKÝ (88a, b, 884a, 885, 886a, b, 887a, b, 888a, b, 889), ENGELHARDT (89), BAYER (899, 94), MAŘÍK (90) und ELENOSKÝ INIKLÁŘ (96a, b, 97, 99, 9) bekannt In neuerer Zeit 4

25 beschäftigten sich mít der Flora PACLTOÁ (96), KNOBLOCH (97, 978) und KAČEK (97) Eine systematisch durchgeführte Revision der älteren Funde liegt nicht vor Bisher wurden in yšehořovice 97 Pflanzenarten gefunden /siehe das erzeichnis im tschechischen Text/ on diesen 97 Arten wurden 4 erstmalig aus yšehořovice beschrieben /im erzeichnis sind diese Arten durchlaufend unterstrichen; unterstrichene Jahreszahlen bedeuten, dass die jeweilige Art in der angeführten Arbeit abgebildet wurde/ und müssen daher anhand des Materials aus yšehořovice typifiziert werden Weitere 9 Arten wurden erstmalig aus yšehořovice und anderen Fundstellen beschrieben, ohne dass ein bestimmter Typus ausgewählt worden wäre Die Fundstelle yšehořovice iet die einzige reichhaltige Fundstelle von Pflanzen in den Peruc/Perutzer/ Schichten der Böhmischen Masse, die über Hundert Jahre aufgeschlossen ist und auch heute Möglichkeiten zum Sammeln bietet Aus den erwähnten Gründen wird vorgeschlagen sie unter Naturschutz zu stellen, um sie auch den zukünftigen Generationen zugänglich zu machen Literatura BAYER, E, 899: Einige neue Pflanzen der Perucer Kreideschichten in BöhmenBer Kon Bohm Gesell Wiss, Mathnat Cl, 899, 5 Prag Sitz BAYER,R, 94: Fytopaleontologické příspěvky ku poznání křídových vrstev peruckýcharch přírodověd ýzk Čech, 5//, 66 Praha ELIÁŠ,M et al, 98: Základy geologie pro I ročník gymnázii Experimentální učební text volitelné Skupiny odborných předmětů Základy ložiskové geologie SNTL Nakl techn lit Praha HABĚTÍN; KNOBLOCH,E, 98, 98: Kapesní atlas zkamenělin Státní pedagog, nakl, vyd 98, vyd 98 Praha FRIČ,A; BAYER,E, 900: Studien im Gebiete der böhmischen Kreideformation Perucer Schichten Arch naturwiss Landesdurchforsch Böhm, //, 80 Prag FRIČ,A; BAYER,E, 90: Studie v oboru křídového útvaru českého Peruské vrstvy Arch přírodověd ýzk Čech, //, 9 Praha HLUŠTÍK,A, 974: Nálezy Frenelopsis /Cupressaceae/ v křídě československa a jejich problematika Čas Minerál Geol, 9, 668 Praha HLUŠTÍKA, 976: Contribution to the systematic and leaf anatomy of the genus Dammarites Presl in Sternberg Sbor Nár Muz v Prase, Ř B, 0, 4970 Praha KNOBLOCHE, 964: Neue Pflanzenfunde aus dem südböhmischen Senon Jb Staatl Mus Mineral Geol Dresden, 964, 70 Dresden KNOBLOCHE, 969: Nové rostliny z cenomanu českého masívu Zpr geol ýzk v roce 968, Praha KNOBLOCH,E, 97: Neue Pflanzenfunde aus dem böhmischen und mährischen Cenoman N Jb Geol Palaont, Abh, 9, 456 Stuttgart KNOBLOCH,B, 97: Nomenklatorische und taxonomische Bemerkungen zur Gattung Dammarites Presl in Sternberg Z geol Wias,, Berlin 5

26 KNOBLOCH,E, 978: On some primitive leaves from the Upper Cretaceous of the Bohemian Massif Palaeontographica, Abt B, 66, 898 Stuttgart KRASSER,F, 896: Beiträge zur Kenntnis der Kreideflora von Kunstadt in Mähren Beitr Palaont OsterrUng Orients, 0, 5 Wien KŘÍŽJ, 984: ysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR List Úvaly MS Archiv Ústř Úst geol Praha KAČEK,Z, 97: Cuticular studies in Angiosperms of the Bohemian Cenomanian palaeont pol, 8, 5970 Krakow Acta KAČEK,Z, 978: Some members of Magnoliaceae from the European Tertiary Paleontolog, konfer 77 Univerzita Karlova, 698 Praha KAČEK,Z; SCHAARSCHMIDT,F, 978: International Symposium Advances in Angiosperm Palaeobotany Liblice /ČSSR/, June 7, 977 Cour ForschInst Senckenberg, 0, 77 Frankfurt a M NĚMEJCF, 959: Paleobotanika I Nakl ČSA, Praha NĚMEJC,F, 96: Fossil plants from Klikov in S Bohemia /Senonian/ Rozpr Čs Akad ěd, Ř mat přír ěd, 7//, l46 Praha NĚMEJC, F, 96, 968, 975: Paleobotanika I Nakl ČSA /96/, /968/, I/975/ Praha NĚMEJC,F; KAČEK,Z, 975: Senonian plant macrofossils from the region of Zliv and Hluboká /near České Budějovice/ in South Bohemia Universita Karlova Praha PACLTOÁ,B, 96: Zur Frage der Gattung Eucalyptus in der böhmischen Kreideformation Preslia,, 59 Praha PETRÁNEK,J et al, 984: Cvičení k základům ložiskové geologie pro I ročník gymnázii SNTL Nakl tech lit Praha TYROFF,H, 984: Farne, Koniferen und Angiospermen aus der Oberkreide von Tambergau /Österreich/ Senckenbergiana lethaea, 65, 755 Frankfurt a M ACHTL,J, 96: Ložiska cenomanských jílovců v Čechách a na Moravě I yšerovicko, Černokostelecko a okolí Uhlířských Janovic Geotechnica,, 0 Praha ELENOSKÝ,J, 88a: Die Flora der böhmischen Kreideformation I Teil Beitr Palaont Geol OsterrUng Orients,, 8///5/ Wien ELENOSKÝ,J, 88b: Příspěvek ku poznání křídové květeny české esmír,, 57, 606 Praha ELENOSKÝ,J, 88: Další příspěvek ku poznání křídové květeny české esmír,, 4850, 774, Praha ELENOSKÝ,J, 884a: Die Flora der böhmischen Kreideformation Teil Beitr Palaont Geol OsterrUng Orients,, /6//47/ Wien ELENOSKÝ,J, 884b: Další příspěvek ku poznání křídové květeny české esmír,, 9698, 45, 596 Praha ELENOSKÝ,J, 885: Die Gymnospermen der böhmischen Kreideformation = F Řivnáč Prag ELENOSKÝ,J, 886a: Die Flora der böhmischen Kreideformation I Teil Beitr Palaont Geol ÖsterrUng Orients, 4, /49/4/6/ Wien 6

27 ELENOSKÝ,J, 886b: Další příspěvek ku poznání křídové květeny české = esmír, 5, 68, 0, 5557, 7880 Praha ELENOSKÝ,J, 887a: Die Flora der böhmischen Kreideformation I Teil Beitr Palaont Geol OsterrUng Orients, 5, /6/4/75/ Wien ELENOSKÝ,J, 887b: Neue Beiträge zur Kenntnis der Pflanzen des böhmischen Cenomans SitzBer Kon Bohm Gesell Wiss, Eathnat Cl, 886, 6645 Prag ELENOSKÝ,J, 888a: Die Farne der böhmischen Kreideformation Abh Bohm Gesell Wiss, Folge,, Prag ELENOSKÝ,J, 888b: SitzBer Kon Böhm Gesell Wiss, Mathnat Cl 887, Prag ELENOSKÝ,J, 888c: lomech yšerovických esmír, 7, 555, Praha ELENOSKÝ,J, 889: Květena českého cenomanu Rozpr Král Čes Společ Nauk, Tř math přírodověd, 889, 75 Praha ELENOSKÝ, J, 89: Kapradiny českého útvaru křídového esmír,,, 5455, 7879 Praha ELENOSKÝ,J, 94: Budoucí úkoly fytopaleontologie v Čechách Sas Hus Král čes, 94, 6069 Praha ELENOSKÝ,J, 948: Poznámky z křídové flóry Příroda, 9, 697 Brno ELENOSKÝ,J; INIKLÁŘ,L, 96a: Flora cretacea Bohemiae I Rozpr St geol Úst čs Republ,, 57 Praha ELENOSKÝ,J; INIKLÁŘ,L, 96b: Ein neuer PinusZapfen aus der böhmischen Kreide Palaont Z, 8, 0 Berlin ELENOSKÝ,J; INIKLÁŘ,L, 97, 99, 9: Flora cretacea Bohemiae I Rozpr St geol Úst Čs Republ,, 54 /97/,, /99/, 5, /9/ Praha Adresa autora: RNDr Ervín Knobloch, CSc, Ústřední ústav geologický Malostranské nám 9, 8 Praha 7

28 8

29 Bohemia centralis, Praha, 5: 9 5, 986 Příspěvek ke květeně Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Beitrag zur Flora des Landschaftsschutzgebietes Křivoklátsko (Mittelböhmen) Jíří KOLBEK ÚOD Příspěvek zahrnuje některé vybrané výsledky floristického výzkumu území CHKO Křivoklátsko, které byly zachyceny v průběhu dvacetiletí Úmyslně je vypuštěna velká část materiálu, která se týká lokalit případné zátopy přehrady, zahrnující údolí Berounky a jejích přítoků od obce Zvíkovec až po Roztoky u Křivoklátu, do vrstevnice asi 00 m Tyto nálezy jsou součástí podrobné studie, která se týká inventarizačního průzkumu oblasti zmíněné zátopy Rovněž jsou vypuštěny nálezy, o kterých bylo již referováno dříve Týkají se lokalit Baba u Křivoklátu (KOLBEK, HROUDOÁ et HROUDA 980), oblasti Čertovy a Kněžské skály (KOLBEK et PETŘÍČEK 985) a lokalit druhu Isopyrum thalictroides (MLADÝ et KOLBEK 976, HALÍČKOÁ 980) Dále uvedené taxony byly vybrány tak, aby měly vztah i k navrhovanému souboru skupin druhů, které byly pro tuto oblast kategorizovány do pěti skupin z hlediska ochranářské a chorologické indikace (cf MLADÝ et KOLBEK 985) Nejsou zde proto uvedeny obecně se vyskytující druhy Kromě doplnění znalostí o rozšíření několika běžnějších druhů v tomto prostoru se podařilo zjistit nebo ověřit lokality některých,pro tuto oblast vzácnějších druhů rostlin Jsou to především: Achillea nobilis, Aconitum vulparia, Agrostis vinealis, Allium scorodoprasum (cf HALÍČKOÁ 980), Anemone sylvestris (cf SKALICKÝ et SKALICKÁ 975), Aphanes arvensis, Cephalanthera rubra, Cerasus fruticosa (cf SKALICKÝ et SKALICKÁ 975), 9

30 Cirsium pannonicum, Collomia grandiflora (cf HALÍČKOÁ 980), Consolida orientalis, Coronopus squamatus, Cruciata glabra, Goodyera repens, Hieracium echioides (cf SKALICKÝ et SKALICKÁ 975), Hieracium rothianum, Lnula britannica, lnula salicina, Limosella aquatica, Lysimachia nemorum, Myosurus minimus, Orchis morio, Orchis ustulata, Orthantha lutea, Potentilla rupestris, Pulmonaria angustifolia, Pulmonaria angustifolia x obscura = Px notha, Saxifraga tridactylites, Senecio vernalis, Stipa capillata (cf SKALICKÝ et SKALICKÁ 975), Symphytum x uplandicum, Thalictrum minus (cf HALÍČKOÁ 980), eronica austriaca, inca minor, iola mirabilis, ulpia myuros Nomenklatura taxonů je uvedena převážně podle práce NEUHÄUSLOÁ et KOLBEK /red/ (98) Floristický výzkum Křivoklátska je ve srovnání se sousední oblastí českého krasu poznamenán menším množstvím prací a mnohem menší prozkoumaností posledních letech byly, kromě již zmíněných prací, některé výsledky shrnuty v dalších publikacích (KOLBEK 97, SKALICKÝ et SKALICKÁ 975, RIOLA 976, JESLÍK et KOLBEK 978, MLADÝ 98 a KOLBEK 98) Další práce se týkají geobotanické problematiky Přehled botanického výzkumu a mnoho údajů se zvláštním zřetelem na východní část Křivoklátské pahorkatiny uvádí HALÍČKOÁ (980) Tato dlouhodobá práce je rovněž poznamenána pomocí některých kolegů, s kterými jsem se společně zúčastnil mnoha exkurzí Jsou to především dr F Mladý, dr Petříček a dr Zdena Hroudová a Lubomír Hrouda, CSc šichni mně nezištně nabídli svoji pomoc a jejich zásluhou se exkurze staly i příjemným přátelským setkáním, a proto jim srdečně děkuji SEZNAM LOKALIT Lužná, Krásná Dolina východně obce svahy severovýchodně od soustavy několika rybníčků Lužná, Krásná Dolina lesní porosty v okolí kóty rchová Nový Dům lesní porosty v okolí kóty Dlouhý hřeben,,5 km severně od osady 4 Lužná, Skelná Huť jihovýchodně od obce 5 Lužná, Belšanka východně od obce 6 Nový Dům okolí hájovny U Tří Stolů severně od osady 7 Lužná lesní svahy a louky v okolí Bartoňského rybníka jižně od obce 8 Rakovník travnaté porosty na severovýchodním okraji města u Šamotky 9 Rakovník lesní porosty asi 0,5 km severozápadně od kóty špičák východně od města 0

31 0 Rakovník travinné porosty a meze na východním okraji města tzv Na Spravedlnosti Rakovník louky a les v okolí hájovny Na Hané východně od města Nový Dům louky a lesní porost severozápadně od hájovny Míče západně od osady Rakovník travnaté lesní porosty v okolí Bělidla na jihovýchodním okraji města 4 Rakovník lesní porosty U Skoupých asi,5 km jihovýchodně od okraje města 5 Ryšín skály nad tratí 6 Lašovice okolí železniční stanice a intravilán obce 7 Lašovice údolí Rakovnického potoka, asi 0,5 km východně od železniční stanice 8 Pustověty louky a okolí lomu asi km severně od obce 9 Pustověty okolí Rakovnického potoka asi 0,7 km severovýchodně od obce 0 Pustověty okolí Rakovnického potoka asi, km východně od obce Křivoklát lesní porosty v okolí křižovatky silnic u hájovny Písky severně od obce Pustověty travnaté porosty asi km severozápadně od obce Pustověty intravilán obce 4 Městečko skála a širší okolí na levém břehu Rakovnického potoka asi 0,5 km severozápadně od obce 5 Městečko intravilán obce 6 Křivoklát svahy Brdatky jihovýchodně od obce 7 Zbečno údolí Klíčavy od obce k přehradě 8 Pustověty lesy při potoce jihozápadně od obce 9 Kalubice intravilán obce 0 Zbečno skála, km severozápadně od mostu na levém břehu Berounky Zbečno stráň při odbočce na Klíčavu Městečko údolí Rakovnického potoka 0,8 km jihovýchodně od obce KřivoklátAmalín skála na levém břehu Berounky asi 0,5 km severovýchodně od obce 4 Zbečno okolí kóty Pěnčina východně od obce 5 Sýkořice vrch Koza, km severovýchodně od obce 6 Nižbor údolí Pohodnice, od zříceniny Jinčova k soutoku 7 elká Buková lesní porosty kolem kóty Čepina severozápadně od obce 8 Křivoklát intravilán obce při Rakovnickém potoce 9 KřivoklátAmalín intravilán obce 40 Zbečno skály na pravém břehu řeky jihozápadně od nádraží 4 Sýkořice okolí lomu na západním okraji obce 4 Sýkořice stráně asi 0,5 km východně od obce 4 Nižbor, Benešův luh severně od obce 44 Tytry při silnici mezi Skřivaní a křižovatkou v okolí Obecního kopce 45 Újezd nad Zbečnem skály na pravém břehu řeky 0, km od nádraží 46 Zbečno okolí lomu asi 0,5 km jižně od obce 47 Křivoklát stráně při železniční trati na pravém břehu Rakovnického potoka 48 Křivoklát skály při ústí Rakovnického potoka do Berounky

32 49 Křivoklát skalnaté svahy na levém břehu řeky od ústi Rakovnického potoka pod kótu Baba jižně od obce 50 Křivoklát louky a lesní porosty v okolí kóty Sokolí jižně od obce 5 Roztoky okolí lomu při silnici na levém břehu řeky 5 Křivoklát jehlovitá skála zvaná Spičatka pod vrchem Baba jižně od obce 5 Častonice louky v okolí silnice 0,5 km severně od obce 54 Újezd nad Zbečnem skály na pravém břehu řeky jižně od osady Dubina 55 Račice travnaté svahy a skály na pravém břehu řeky západně od obce 56 Račice levý břeh řeky, skála u jezu severozápadně od obce 57 Račice skála na levém břehu řeky severně od obce 58 Račice skály na levém břehu řeky 0,5 km severovýchodně od obce 59 Nižbor doubravy při silnici 0,5 km severozápadně od zámku Dřevíč 60 Častonice pravý břeh řeky 0,8 km severovýchodně od obce 6 Žloukovice skály na levém břehu řeky v SPR Kabečnice severně od obce 6 Žloukovice od ústí Žloukavy k Račicím 6 Žloukovice pravý břeh řeky km severozápadně od obce 64 Žloukovice skalnaté svahy na levém břehu řeky jižně od SPR Kabečnice a severovýchodně od obce 65 Nižbor les 0,5 km jihozápadně od zámku Dřevíc 66 elká Bukové okolí křižovatky silnic,5 km jihovýchodně od obce 67 Roztoky stráně jižně od obce a východně od silnice do Karlovy si 68 Roztoky svahy na jihovýchodním okraji obce, mezi železnici a silnicí 69 Častonice louky při jihozápadním okraji obce 70 Častonice skalnaté svahy jihovýchodně od obce 7 Račice okolí hájovny zvané Kolouch západně od obce 7 Tytry údolí potoka západně od Tyterského mlýna a jihovýchodně od obce 7 Skřivan intravilán obce a nejbližši okolí 74 Skřivan východní svahy nad šetatským potokem východně od obce 75 Skřivan porosty jihovýchodně od obce až k soutoku Tyterského potoka a šetatského potoka 76 Skřivan kóta alachov jihovýchodně od obce 77 Roztoky svahy vrchu Hák na pravém břehu řeky jihovýchodně od obce 78 Roztoky stráně na jihozápad od Čertova luhu jihovýchodně od obce 79 Žloukovice intravilán obce 80 Žloukovice svahy při trati na levém břehu řeky v blízkosti mostu východně od obce 8 Žloukovice svahy na levém břehu řeky asi 0,5 km jihovýchodně od obce 8 Nižbor porosty v okolí ohybu silnice,5 km severozápadně od obce 8 Žloukovice údolí potoka 0,7 km jižně od obce 84 Žloukovice skály na levém břehu řeky,5 km jihovýdhodně od obce 85 Žloukovice skály na levém břehu řeky severně od lokality Čerchov a jihovýchodně od obce

33 86 Nižbor lesnaté svahy nad tratí při ústí uznice západně od obce 87 Nižbor skály a les nad trati asi km západně od obce 88 Branov okolí potoka Klucná východně od kóty Mokřinka 89 Žloukovice stráně na pravém břehu řeky 0,8 km severozápadně od lokality Čerchov 90 Žloukovice skála Čerchov jihovýchodně od obce 9 Nižbor svahy nad tratí na západním kraji obce 9 Byskov stráně v okolí kóty Kluk severně od obce 9 Nižbor skály na levém břehu řeky asi 0,5 km od okraje obce 94 Svinařov, Ostrý vrch západně od obce 95 Hýskov stráně na levém břehu řeky proti Stradonicím 96 Karlova es svahy západně od vrchu Rysová a severovýchodně od obce 97 Týřovice okolí Kouřimecké myslivny severovýchodně od obce 98 Týřovice, elká Pleš severovýchodně od obce 99 Karlova es, SPR ysoký Tok severozápadně od obce 00 Nový Jáchymov lesní porosty jižně od silnice a západně od Červeného kříže 0 Týřovice, Týřovické skály východně od obce 0 Karlova es jižně od hájovny Emilovna při silnici a západně od obce 0 Otročiněves svahy při severním okraji obce 04 Otročiněves údolí Habrového potoka 0,7 km východně od obce 05 Beroun svahy východně od Zdejciny a severozápadně od města 06 Týřovice svahy ysokého vrchu na pravém břehu řeky východně od obce 07 Karlova es okolí hájovny Jelenec,5 km západojihozápadně od obce 08 Týřovice svahy nad Úpořským potokem 0,7 km jihovýchodně od zříceniny Týřova 09 Broumy skalnaté ostrohy nad Úpořským potokem km jihovýchodně od hájovny Jelenec 0 Skryje intravilán obce Skryje porosty podél cesty mezi hájovnou Písky a údolím Úpořského potoka východně od obce Skryje svahy nad Úpořským potokem km jihojihozápadně od hájovny Jelenec Broumy svahy nad Úpořským potokem v okolí Krkavčin severozápadně od obce 4 Kublov okolí kóty Tři skalky asi km severně od obce 5Hudlice skála při severním okraji obce 6Hudlice svahy v okolí Libotického potoka východně od obce 7Hudlice, Hudlická skála na jižním okraji obce 8Hradiště svahy 0,5 km východně od obce 9Skryje travnaté louky a skupina borovic při jižním okraji obce 0Skryje, Zbirožský potok okolí Skryjských jezírek jihozápadně od obce Broumy bučiny v okolí kóty Hřeben severně od hájovny Bušehrad a západně od obce Svatá buližníková skála v obci Svatá jižně od kóty 455 a severně od silnice SvatáTrubín

34 4Podmokly údolí Zbirožského potoka jižně od mlýna Slap 5Skryje jižní svahy Sirské hory jižně od obce 6 Skryje lesní porosty v okolí vrchu lastec jihovýchodně od obce 7Zdice, tzv Samohelka při jihozápadním okraji obce FLORISTICKÝ PŘEHLED Práce shrnuje výsledky floristického výzkumu vázané na 7 lokalit, lokalizovaných převážně do střední části CHKO Je v ní zachyceno 549 taxonů Při zpracování nálezů mně pomáhali dr M Albrechtová, Z Závitkovská a Z Fialová, kterým děkuji Dále děkuji dr Skalickému, CSc,za opravy a přečtení celého textu Acer campestre L: 4, 7,, 4, 45, 46, 48, 49, 57, 59, 60, 64, 77, 78, 8, 86, 87, 9, 00, 0, 04, 08 Achillea collina J BECKER ex REICHENB: 64, 66, 95, 6, Achillea nobilis L: 64, 84, 95 Achillea ptarmica L:, 4, 65, okolí hájovny lašec Acinos arvensis (LAM) DANDY: 4, 40, 45, 46, 49, 54, 56, 58, 60, 6, 64, 70, 76, 78, 95, 0, 06,,,, 7 Aconitum vulparia REICHENB: 4, 0 Actaea spicata L:, 90, 4, 0 Adoxa moschatellina L:, 6, 75, 90, 9 Agrimonia eupatoria L: 74, 04 Agrostis capillaris L: 0, 8, 5, 4, 9, 98, 99, 04, 09,, 5 Agrostis stolonifera L: 7 Agrostis vinealis SCHREBER: 98, 04, 5 Aira caryophyllea L: 67 /písník/ Ajuga genevensis L: 5, 0, 4, 7, 6, 45, 46, 49, 5, 54, 60, 6, 64, 65, 68, 76, 78, 80, 8, 86, 87, 94, 98, 0,05, 06, 08, 09,,, 5 Ajuga reptans L:, 5, 6, 0,, 4, 7, 8, 56, 59, 75, 77, 78,, 0,, 6 Allium oleraceum L:, 40, 48, 49, 60, 6, 64, 66, 70, 78, 87, 98, 0, 06, 08 Allium schoenoprasum L: 64 Allium scorodoprasum L: 4 při soutoku s Pohodnicí (spolu s F Mladým) Allium senescens L ssp montanum (FRIES) HOLUB: 5, 4, 0, 4, 6, 45, 46, 48, 49, 54, 56, 57, 58, 60, 6, 64, 65, 70, 76, 78, 84, 87, 9, 94, 95, 98, 99, 0, 05, 06, 08, 09,,, 4, 5 Allium strictum SCHRADER:, 7 Allium vineale L: 8, 7, 6, 6, 87, 05 Alopecurus aequalis SOBOL:, 6 Alopecurus geniculatus L: 46 Alyssum alyssoides (L) L: 4, 4, 46, 0, 06, 09,, 4

35 Alyssum montanum L: 45, 48, 56, 60, 64, 80, 0,, 7 Anagallis arvensis L: 04 Anagallis foemina MILLER: 4 /spolu s F Mladým/ Anchusa officinalis L: 7, 6, 9, 04, 08 Androsace elongata L: 40, 64 Anemone nemorosa L:, 6, 0,, 6, 9, 0,, 4, 5, 7, 8,,, 7, 8, 4, 4, 48, 49, 50, 5, 55, 59, 64, 65, 68, 75, 77, 78, 8, 87, 98, 99, 00, 0, 04, 07,,, 9, 0, 5, 6 Anemone ranunculoides L: 0, 5,, 5, 77, 78, 9 Anemone sylvestris L: 6 Antennaria dioica (L) GAERTNER: 9, 6, 54, 98, Anthemis arvensis L: 4 Anthemis austriaca JAGQs 95, 0 Anthemis cotula L: 7 Anthemis tinctoria L: 6,, 6, 45, 48, 49, 5, 54, 57, 58, 6,64, 65, 76, 8, 87, 9, 94, 95, 09, 5 Anthericum liliago L: 8, 9, 6, 0,, 45, 46, 48, 49, 5, 54, 55, 56, 57, 58, 6, 6, 64, 65, 66, 8, 86, 87, 9, 98, 0, 04, 06, 08, 09,,,,, 5, 7 Anthericum ramosum L: 4,, 4, 6, 46, 50, 54, 55, 56, 57, 59, 60, 6, 66, 70, 78, 9, 94, 98, 99, 00, 0, 08, 09, 6, 0, 5 Anthyllis vulneraria L agg: 7, 4, 45, 46, 55, 57, 58, 68, 75, 7 Aphanes arvensis L: 6 /zahrady/, 04 Aquilegia vulgaris L: 6 Arabidopsis thaliana (L) HEYNH: 4, 5, 40, 4, 4, 45, 50, 5, 64, 68, 80, 8, 84, 86, 95, 98, 0, 04, 05,, 7,5 Arabia hirsuta (L) SCOP: 0, 4, 7,, 4, 45, 46, 48, 54, 55, 6, 78, 87, 95, 0, 08, Arabis pauciflora (GRIMM) GARCKE: 4, 78, Arctium lappa Ls 6, 7, 9, 8 Arctium nemorosum LEJ: 6, 4 Arenaria serpyllifolia L agg: 8, 4, 7,,, 4, 5, 4, 45,46, 5, 54, 56, 58, 59, 6, 64, 70, 76, 78, 80, 9, 95, 98, 0, 04, 06, 08, 09,,,,, 5, 7 Artemisia absinthium L: 8, 9, 0,, 4, 9, 6, 46, 49, 5, 56, 6, 64, 65, 66, 7, 75, 78, 84, 86, 87, 90, 9, 9, 95, 0, 04, 06, 08, 09,, Artemisia campestris L: 0, 5, 9, 0, 4, 5, 0,,, 4, 40, 45, 48, 49, 5, 5, 54, 55, 56, 57, 58, 60, 6, 64, 66, 67, 70, 80, 87, 9, 95, 0,04,, 7 Aruncus vulgaris RAFIN: 4, 5, 7, 8,, 6, 8, 4, 46, 47, 6, 75, 8, 89, 90,, 9, 0 Asarum europaeum L: 7, 0,, 7,, 6, 4, 6, 75, 77, 78, 90, 9, 00, 9, 0 Asparagus officinalis L: 48, 49 Asperula cynanchica L: 4, 6,, 4, 5, 4, 45, 46, 48, 49, 5, 54, 56, 57, 60, 6, 64, 66, 70, 78, 9, 95, 0, 06, 08, 09,,, 6,, 7 5

36 Asperula tinctoria L: 4, 64, 00, 04 Asplenium rutamuraria L: 8,, 4,, 4, 9, 40, 45, 46, 54, 55, 56, 58, 6, 70, 76, 85, 87, Asplenium septentrionale (L) HOFFM: 8, 5, 6, 8, 9, 0,, 4, 6, 0,,, 4, 6, 40, 45, 48, 49, 5, 5, 54, 55, 56, 57, 58, 60, 6, 64, 65, 66, 67, 76, 78, 84, 86, 87, 90, 9, 9, 95, 98, 0, 05, 06, 08, 09,,, 0,, 4, 5 Asplenium x alternifolium WULFEN: 8, /kamenný taras viaduktu/, 6, 5 Asplenium trichomanes L: 5, 9, 0,, 7,,,, 6, 40, 45, 46, 48, 49, 5, 54, 55, 6, 6, 64, 65, 70, 77, 78, 90, 9, 0, 06,,,, 5 Aster amellus Ls 56, 57, 58, 60, 64, 78, 87 Aster linosyris (L) BERNH: 440, 45, 54, 0, 09, Astragalus glycyphyllos L: 5, 7,, 4, 7, 5, 6, 8, 4, 59, 6, 64, 75, 84, 87, 95, 00, 04, 05, 07,, 5 Athyrium filixfemina (L) ROTH:, 5, 8, 77, 88, 07,, 0 Atriplex nitens SCHKUHR: 7 Atropa belladonna L: 5, 8 Aurinia saxatilis (L) DES: 7, 0,, 6, 45, 46, 48, 49, 5, 54, 55, 56, 57, 58, 6, 6, 64, 66, 70, 85, 87, 90, 9, 95, 0, 06,, 0, 5 Avenula pratensis (L) DUMORT: 4, 64, 68, 9, 98, 04, 7 Avenula pubescens (HUDSON) DUMORT: 4, 5, 74, 9, 9, 95, 00, 04, Barbarea vulgaris R BR in AITON: 8, 45, 49, 5, 54, 6, 64, 70, 80, 86, 9, 95, 08, 80, 8 Berberis vulgaris L:, 48, 9, 0 Berteroa incana (L) DC: 9, 95 Betonica officinalis L:, 4, 6, 59, 65, 8, 87, 00, 0, 08, 09,, 0, 5 Bothriochloa ischaemum (L) KENG: Botrychium lunaria (L) SCHWARTZ: 54, 68, 90 Brachypodium pinnatum (L) BEAUY: 6, 6, 4, 45, 46, 57, 58, 59, 60, 6, 64, 7, 74, 75, 78, 8, 87, 9, 98, 00, 0, 04, 08, 09, 6, 8,, 5 Brachypodium sylvaticum (HUDSON) BEAU:, 5,, 4, 6, 7, 8, 6, 7, 8, 4, 50, 59, 6, 64, 90, 9, 98, 99,00, 0, 05, 07,, 4,,, 5, 6 Bromus benekenii (LANGE) TRIMEN: 6, 7, 6, 60, 6, 78, 99, 00, 07 Bromus erectus HUDSON:, 87, 9 Bromus inermis LEYSSER: 7, 0 Bromus sterilis L: 5, 0, 4, 9, 55, 67, 9, 0, 04, Bromus tectorum L: 8, 7, 47, 04 Buglossoides arvensis (L) I M JOHNSTON: 4, 45, 54, 55 Buglossoides purpuroeasrulea (L) I M JOHNSTON: 0, 04, 08, 09, Bupleurum falcatum L:, 6, 49, 5, 55, 57, 60, 6, 64, 87, 9, 95, 00, 0,, 6, 0 Butomus umbellatus L: 46, 55 /u řeky/ Calamagrostis villosa (CHAIX) J F GMELIN: 7 Callitriche palustris L s s : 7 6

37 Calluna vulgaris (L) HULL: 7, 0, 0, 4, 54, 55, 65,84, 90, 96, 98, 99, 0, 04, 05,,, 7, 0, Calystegia sepium (L) R BR: 8, 4, 7, 55, 6, 6, 04 Camelina microcarpa ANDRZ ex DC: 4, 95 Campanula glomerata L: 8, 4 Campanula patula L: 6, 8, 4, 5, 59, 76, 04 Campanula persicifolia L: 6, 0, 4, 7,,, 4, 6, 4, 46, 48, 50, 5, 55, 59, 6, 64, 65, 75, 77, 78, 98,99, 00, 04, 07,,, 0, 5 Cardamine amara L:, 5, 7, 6, 7, 4,, 75, 77, 78, 88, 96, 0, 0 Cardamine impatiens L:, 8, 4, 6, 4, 6, 75, 77, 78, 90, 0, 04, 07, 08, 0, 6 Cardamine pratensis L: 0, 6, 0,, 4, 5, 75, 9 Cardaminopsis arenosa (L) HAYEK: 5, 7, 8, 0, 4, 6, 7, 8, 4, 6, 45, 48, 49, 5, 54, 55, 6, 64, 66, 67, 75, 78, 80, 86, 90, 9, 94, 98, 0, 06, 08, 09,, 0, 5 Cardaminopsis halleri (L) HAYEK: 6 /s F Mladým/, 0, okolí hájovny lašec Carduus crispus L: 7, 5, 55, 56, 6, 77, 0, 04, 5 Carex brizoides L:, 4, 5, 4, 59, 75, 99, 07, Carex caryophyllea LATOURR: 6, 8, 6, 98, 04 Carex digitata L: 46, 54, 55, 57, 60, 64, 78, 87, 90, 00, 5 Carex humilis LEYSSER: 4, 45, 58, 60, 6, 64, 65, 8, 84, 87, 9, 05, 6,, 7 Carex montana L: 59, 60, 6, 64, 00, 0 Carex praecox SCHREBER: 5, 6, 64, 80, 8, 84, 86, 95 Carex remota L: 88, 90, 07, 6 Carex spicata HUDSON: 4, 4, 6, 66, 78, 87, 0, 06, 08, 09, 5 Carex sylvatica HUDSON: 4, 50 Carlina acaulis L: 6, 8, 5, 4, 54, 66, 68, 75, 04 Carlina vulgaris L: 5, 0, 45, 57, 60, 64, 75, 76, 0, 04, 8 Centaurea cyanus L: 6, 7, 4, 04 Centaurea rhenana BOREAU: 8, 7, 0,,, 4, 40, 45, 54, 56, 57, 58, 6, 64, 70, 84, 9, 95, 0, 0, 04,, 7 Centaurea scabiosa L: 4, 4, 54, 57, 58, 64, 9, 9, 95, 04, 6 Centaurea triumfettii ALL: 0, 4, 6, 7,,, 4, 6, 4, 45, 5, 54, 55, 57, 58, 60, 6, 64, 65, 78, 8, 8, 84, 85, 86, 87, 89, 9, 9, 95, 00, 0, 04, 05 Centaurium erythraea RAFN: 65, 98, 0 Cephalanthera lengifolia (L) FRITSCH: 6, 6, 07, Cephalanthera rubra (L) L C RICHARD: strmé lesnaté svahy Čertovy skály nad silnicí, asi v 0 exemplářích v roce 98 /spolu s Petříčkem/ Cerastium glomeratum THUILL:, 4, 59, 04 Cerastium lucorum (SCHUR) MOSCHL: 6 /spolu s F Mladým/ Cerastium pumilum CURTIS: 0 Cerasus fruticosa (PALLAS) WORONOW: 6 /spolu s F Mladým/ Cerinthe minor L: 0, 08 Chaenorhinum minus (L)LANGE: 6, 4, 7 Chaerophyllum aromaticum L: 5, 9, 5, 7, 4, 75, 90, 04 7

38 Chaerophyllum aureum L: Chaerophyllum bulbosum L: 49, 56, 9 Chaerophyllum hirsutum L: 8 Chaerophyllum temulum L: 4, 7,, 4, 6, 8, 4, 4, 45, 77, 90, 0, Chamaebuxus alpestris SPACH: 60, 5 Chamerion dodonaei (ILL) HOLUB: 8 /spolu s F Mladým ověření staršího data nálezu/ Chenopodium bonushenricus L: 6, Chenopodium glaucum L: 04 Chenopodium hybridum L: 4, 5 Chondrilla juncea L: 04 Chrysosplenium alternifolium L: 6, 7, 4, 5, 8,, 8, 4, 6, 75, 77, 88, 90 Circaea lutetiana L: 4, 88, 90, 99 Cirsium acaule SCOP: 75, 9, 6, 8 Cirsium heterophyllum (L) HILL: 4, 7 Cirsium oleraceum (L) SCOP: 5, 7, 4, 7, 8, 4, 55, 04, 0 Cirsium palustre (L) SC0P:, 5, 7, 6,, 4, 6, 7, 8, 7, 59, 75, 04, 07,, 6 Cirsium pannonicum (L fil) LINK: 04 /spolu s F Mladým/ Clematis recta L:, 45, 60, 6, 64, 78, 87, 9 Clinopodium vulgare L: 5,, 4, 7, 9, 55, 59, 6, 8, 9, 00, 0, 08, 6 Colchicum autumnale L: 5,, 75 Collomia grandiflora DOUGLAS ex LINDLEY: 04 /spolu s F Mladým/ Conium maculatum L: 04 Consolida orientalis (J GAY) SCHRODINGER: 04 Consolida regalis S F GRAY: 7, 87 Convallaria majalis L: 4, 7, 6, 49, 50, 59, 64, 8, 98, 00,, 0, 5, 6 Coronilla varia L: 5, 5, 6, 8, 0, 4, 7, 5, 6, 40, 4, 45, 46, 49, 50, 5, 55, 57, 58, 6, 64, 65, 66, 68, 7, 78, 80, 8, 86, 87, 9, 95, 00, 0, 04, 06, 08, 09,, 6, 0, Coronopus squamatus (FORSKAL) ASCHERSON: 7 Corydalis cava (L) SCHWEIGGER et KOERTE: 8, 0, 5, 6, 77, 78 Corydalis intermedia (L) MÉRAT: 0, Cotoneaster integerrimus MEDICUS:, 4, 45, 46, 48, 49, 5, 5, 54, 55, 57, 58, 6, 6, 64, 67, 75, 76, 78, 9, 95, 98, 99, 0, 06, 08, 09, 9, 0,, 5 Crataegus curvisepala LINDMAN: 67 Crataegus laevigata (POIRET) DC: 45, 60, 6, 64, 66, 00, 0 Crataegus monogyna JACQ: 5, 49, 0, 05, 08, 6 Crepis biennis L: 4, 5, 04 Crepis paludosa (L) MOENCH :, 5, 4 Crepis succisifolia (ALL) TAUSCH: 4 Cruciata glabra (L) EHREND:, 7, okolí hájovny lašec Cuscuta epithymum (L) L: 08 8

39 Cynoglossum officinale L: 9, 08, 09, Cynosurus cristatus L: 04 Dactylia polygama HORÁTOSZKY:, 4, 6, 4, 46, 59, 77, 78, 98, 00, 6 Dactylorhiza majalis (REICHENB) P F HUNT et SUMMERHAYES: 7, Daphne mezereum L: 9, 6, 8, 07, 6 Dentaria bulbifera L: 7, 4, 50, 59, 77, 98, 99, 00, 07, 09,, 4, 9, 0,, 6 Dentaria enneaphyllos L: 4, 77, 78, 90,, 0, 6 Deschampsia flexuosa (L) TRIN:,, 5, 6, 6, 8, 4, 6, 6, 4, 49, 54, 55, 67, 75, 80, 86, 87, 90, 9, 96, 98, 99, 00, 0, 0, 04, 09,,, 4, 5, 7, 0,,, 5, 6 Dianthus carthusianorum L: 8, 0, 6, 4,,, 4, 5, 6, 40, 4, 45, 46, 48, 49, 5, 5, 54, 55, 56, 57, 58, 60, 6, 64, 66, 67, 70, 76, 78, 8, 84, 9, 95, 98, 99, 0, 04, 06, 08,, 4, 5, 7 Dianthus deltoides L: 5, 5, 4, 97 Dianthus seguieri ILL: 59, 65, 8, 85, 96, 00 Dianthus superbus L: 59, 65, 00 Dictamnus albus L:, 48, 58, 60, 6, 78, 87, 05, 08 Digitalis grandiflora MILLER: 7, 6, 46, 54, 55, 6, 78, 90, 00, 0, 5 Dipsacus sylvestris HUDSON: 0, 04 Dryopteris carthusiana (ILL) H P FUCHS: 7 Dryopteris dilatata (HOFFM) A GRAY: 8 Dryopteris filixmas (L) SCHOTT:, 5, 8, 5, 6, 8, 9, 7, 8, 4, 6, 7, 4, 4, 55, 6, 75, 77, 78, 89, 90, 0, 04,,, 4, 0,, 5, 6 Elytrigia intermedia (HOST) NĚSKIJ: 95 Epilobium collinum C C GMELIN: 8, 4, 6, 7, 76, 77, 5 Epilobium hirsutum L: 6, 7, 55, 6, 04 Epipactis helleborine (L) CRANTZ:, 6 Equisetum sylvaticum L:, Erigeron acris L: 8, Eryngium campestre L: 0, 9, 95, 04,, 7 Erysimum crepidifolium REICHENB: 0, 04,, 7 Euonymus europaea L: 5, 7, 8, 9,,, 4, 7,, 49, 56, 59, 6, 78, 87, 9, 9, 04,, 5 Euphorbia cyparissias L: 5, 5, 8, 9, 0,, 6, 7, 0,, 4, 5, 6,8, 40, 4, 4, 45, 46, 48, 49, 5, 54, 55, 56, 57, 58, 60, 6, 64, 66, 67,68, 70, 7, 75, 76, 77, 78, 80, 8, 84, 86, 87, 9, 9, 9, 94, 95, 98, 99,00, 0, 04, 06, 07, 08, 09,,, 6,, 4, 5, 6, 7 Euphorbia dulcis L: 7, 4, 59, 75, 78, 90, 00,, 9, 0, 6 Euphrasia nemorosa (PERS) WALLR: 04 Euphrasia stricta P WALFF ex J F LEHM: 98 Falcaria vulgaris BERNH: 0, 6, 8, 7, 64, 87, 9, 95, 04 Fallopia dumetorum (L) HOLUB: 4 9

40 Festuca altissima ALL: 5, 6, 4, 0 Festuca diffusa DUMORT: 08 Festuca heterophylla LAM: 59, 8, 99, 00, 0 Festuca pallens HOST: 4, 0,, 4, 6, 40, 4, 45, 48, 49, 54, 56, 57, 58, 60, 6, 64, 67, 76, 9, 95, 98, 0, 05, 06, 08, 09,,, 4, 5 Festuca rubra L sl:, 6, 4, 7, 64, 7, 08 Festuca rupicola HEUFFEL: 0, 5, 8, 9,, 4, 7,, 5, 6, 40, 4, 4, 48, 49, 5, 54, 55, 58, 6, 6, 64, 65, 66, 68, 78, 8, 84, 87, 90, 9, 9, 9, 95, 98, 99,0, 0, 04, 06, 08, 0,,, 6, 8, 9, 7 Festuca valesiaca SCHLEICHER ex GAUDIN: 96, 0,, 7 Filago vulgaris LAM: 98, Filipendula vulgaris MOENCH: 59, 64, 65, 87 Fragaria moschata DUCHESNE: 5, 0,, 7, 8, 6, 7, 5, 55, 59, 60, 75, 78, 8, 87, 9, 00, 0, 04, 05, 5, 6 Fragaria viridis DUCHESNE: 0, 8, 0, 4, 6, 7, 4, 5, 8, 4, 45, 46, 48, 49, 5, 55, 57, 58, 60, 6, 64, 68, 7, 74, 75, 78, 8, 90, 9, 95, 98, 99, 0, 0, 04, 06, 08, 09,,, 6, 8, 0,, 5 Frangula alnus MILLER: 8 Fumaria vaillantii LOISEL in DES : 4, 47, 56, 70 Gagea lutea (L) KERGAWLER: 6, 9, 4, 5,, 7, 75, 76, 77 Gagea minima (L) KERGAWLER: 8, 87 Gagea pratensis (PERS) DUMORT: 8 Galeobdolon luteum HUDSON: 7,, 5, 7, 8,,, 4, 6, 4, 45, 57, 75, 77, 89, 90, 09,,, 4, 9,, 6 78, Galeobdolon montanum (PERS) REICHENB: 77,90 Galeopsis angustifolia (EHRH) HOFFM: 57, 60, 78, 87, 08, Galeopsis bifida BOENN: 7 Galeopsis ladanum L: 8, 4, 7, 6, 47, 49, 5, 66, 70, 78, 79, 9, 94, 95, 98, 0, 05, 06, 09,, 0, 4, 5 Galeopsis pubescens BESSER: 5, 7, 7, 4, 49, 6, 6, 98, 00, 08, 5 Galeopsis speciosa MILLER: 6 Galium album MILLER: 00 Galium boreale L: 4, 59, 60, 65, 8, 00 Galium glaucum L: 4, 6, 0,, 6, 45, 46, 48, 49, 5, 5, 54, 56, 57, 58, 60, 6, 64, 65, 70, 78, 86, 87, 9, 95, 98, 0, 05, 06, 08,, 7 Galium odoratum (L) SCOP:, 4, 7,,, 4, 6, 4, 50, 59, 6, 64, 77, 78, 8, 80, 98, 99, 04,,, 4,, 6 Galium pumilum MURRAY: 8, 4, 6, 7, 6, 54, 55, 56, 57, 59, 6, 64, 65, 66, 88, 76, 77, 86, 87, 90, 98, 99, 00, 0, 0, 04, 08,, 8, 5 Galium x pomeranicum RETZ: 8, 6, 7, 5, 99, 04 Galium rotundifolium L: 7, 6, 00 Galium sylvaticum L: 7, 6, 4, 55, 59, 6, 77, 78, 8, 90, 98, 00, 0,,, 9, 0, 5, 6 40

41 Galium verum L: 8,, 4, 7, 4, 5, 6, 4, 4, 50, 59, 60, 6, 64, 7, 7, 74, 75, 8, 9, 95, 98, 99, 00, 0, 04, 06, 08, 09,, 8 Genista germanica L: 6, 4, 46, 49, 54, 55, 59, 60, 8, 98, 00, 0, 04, 07, 08,, 9, 5 Genista tinctoria L: 8, 6,, 6, 46, 49, 50, 5, 55, 57, 59, 60, 6, 64, 65, 67, 86, 87, 9, 94, 98, 99, 00, 0, 04, 05, 09,,, 0, 4, 5 Gentiana pneumonanthe L: Geranium columbinum L: 8, 4, 7, 46, 49, 54, 55, 95, 98, 0, 06, 07, 08, 09,,, 9, 5 Geranium palustre L: 5, 7, 4, 7 Geranium pratense L: 0, 8, 4, 5, 7, 8, 9, 55, 7, 74, 77, 95, 0, 04 Geranium pyrenaicum BURM fil: 49, 65 Geranium sanguineum L: 4, 4, 40, 45, 48, 49, 56, 57, 58, 60, 6, 64, 65, 70, 78, 8, 87, 9, 9, 95, 98, 0, 05,,, 6, 0, Geum rivale L: 5, 7 Glyceria maxima (HARTMAN) HOLMBERG: 46 Goodyera repens (L) R BR: 5 malá kolonie asi o 0 jedincích nalezena v roce 964 v bučině nad Bartoňským rybníkem; po vymýcení lesa se lokalitu již nepodařilo ověřit Gymnocarpium dryopteris (L) NEWMAN:,, 8, 77, 90, 07 Gymnocarpium robertianum (HOFFM) NEWMAN: 55 Hedera helix L: 8, 5, 6, 9, 0,5 Helianthemum nummularium subsp obscurum (ČELAK) HOLUB : 0, 5, 4, 4, 54, 58, 64, 95, 98, 99, 0, 04, 08, 6, 8 Hepatica nobilis SCHREBER: 6, 7, 0, 4, 5, 6, 8,,, 4, 6, 8, 4, 46, 50, 55,6, 6, 74, 75, 77, 78, 87, 90, 9, 98, 99, 00, 0, 07,,,, 9, 0, 5, 6 Heracleum mantegazzianum SOMMER et LEIER: 5, 04, při silnici a u lesa km severně od Nového Domu Herniaria glabra L: 5, 46, 6, 80, Račice kamenný břeh řeky v obci Hieracium aurantiacum L: 0 /zplanělý ze zahrad/ Hieracium bauhinii BESSER: 4, 6, 60, 64, 65, 78, 87, 98, 0, Hieracium caesium (FRIES) FRIES:, 98 Hieracium cymosum L: 5, 0,, 4, 6, 46, 49, 54, 55, 56, 60, 65 66, 67, 76, 78, 86, 90, 9, 94, 98, 0, 05, 06, 08,,, 0, 5, 7 Hieracium echioides LUMN: Hieracium rothianum WALLR: 46, Trubín Hieracium sabaudum L: 0, 8,, 4, 6, 7,, 6, 48, 49, 50, 56, 57, 59, 6, 64, 66, 67, 70, 79, 8, 86, 87, 90, 9, 9, 94, 95, 98, 00, 0, 0, 04, 05,,, 7, 0,, 5, 6 Hieracium schmidtii TAUSCH:, 4, 6,, 4, 6, 46, 48, 55, 56, 57, 60, 6, 64, 66, 67, 78, 86, 87, 90, 9, 98, 0, 08, 09,,, 5, 5 Hieracium umbellatum L: 6,, 48, 49, 59, 6, 86, 87, 94, 04 Hierochloe australis (SCHRADER) ROEMER et SCHULTES: 00 4

42 Holcus mollis L: 4, 7 Holosteum umbellatum L: 5, 40, 4, 45, 64, 9, 95 Hordelymus europaeus (L) HARZ: 64, 07 Hydrocharis morsusranae L: 6, u lok 5 v řece Hyoscyamus niger L:, 4 Hypericum hirsutum L: 7, 6, 55, 75, 0, 5 Hypericum humifusum L: 55 Hypericum maculatmn CRANTZ: 4 Hypericum montanum L:,, 0, 5, 6 Hypericum tetrapterum FRIES: 4 /mokrá louka/ Impatiens nolitangere L: 4, 7, 8, 6, 4, 77, 78, 88, 90,,, 4, 9, 6 Impatiens parviflora DC: 8,, 4,6, 7, 8, 4, 6, 46, 55, 6, 6, 64, 67, 77, 88, 90, 9, 0, 04,, 4, 0, 5 lnula britannica L: 6, 8 /při břehu řeky/ lnula conyza DC: 0, 4, 7, 4, 6, 45, 47, 56, 60, 6, 64, 65, 76, 77, 78, 8, 87, 9, 9, 04, 09, l nula hirta L: 65, 8, 98, 0 lnula salicina L: 5 Iris pseudacorus L: 6, 7, 9,,, 9, 6 Iris sibirica L: Jasione montana L: 8, 0, 8, 5, 6, 4, 49, 60, 6, 65, 75, 8, 90, 94, 95, 98, 99, 0, 04, 05, 06, 09,,,, 5, 7, 0,, 5 Jovibarba sobolifera (SIMS) OPIZ: 5, 0,,, 4, 40, 45, 48, 49, 5, 5, 54, 56, 57, 58, 6, 64, 65, 75, 76, 84, 85, 87, 9, 0, 5, 7,, 5 Juncus articulatus L: 4 Juncus conglomeratus L: 4 Juncus inflexus L: 7, 6 Juncus tenuis WILLD: Juniperus communis L: 0, 4, 6, 48, 49, 5, 75, 78, 9, 0,,, 5 Koeleria macrantha (LEDEB) SCHULTES in SCHULTES et SCHULTES fil: 8, 5, 60, 64, 67, 95, 98,0,,, 7 Koeleria pyramidata (LAM) BEAU: 8 Kohlrauschia prolifera (L) KUNTH: 55, 56, 5e, 6, 70 Lactuca perennis L: 4, 48, 49, 54 56, 57, 58, 6, 64, 70, Lactuca serriola L: 4 Lactuca viminea (L) J PRESL et S PRESL: 4, 4, 48, 49, 5, 56 58, 60, 6, 70, 85, 87, 95, 05,, 5 Lamium amplexicaule L: 4, 04 Lamium maculatum L:, 4, 5, 7, 8, 6, 4, 46, 75, 77, 90, 0,, 9, 5 Laserpitium latifolium L: 00 Lathraea squamaria L: 4, 0, Lathyrus linifolius (REICHARD) BASSLER: 99, 0, 07, 0, 6 Lathyrus niger (L) BERNH: 6,, 6, 59, 60, 8, 87, 9, 98, 00, 05,, 0, 5, 6 4

43 Lathyrus sylvestris L: 5, 5, 6, 0, 7, 8, 4, 6, 6, 65, 66, 87, 9, 99, 04 Lathyrus vernus (L) BERNH, 6, 7, 6,,, 4, 6, 4, 45, 49, 50, 55, 59, 64, 68, 75, 77, 78, 8, 86, 87, 90, 9, 98, 99, 00,,, 4, 9, 0,, 5, 6 Lembotropis nigricans (L) GRISEB: 8, 5, 8, 6, 4, 6, 46, 46, 49, 5, 54, 55, 59, 6, 64, 66, 76, 86, 87, 90, 9, 94, 95, 98, 00, 0, 04, 07, 06,, 6, 0, 5 Leonurus cardiaca L s l: 79 Lepidium campestre (L) R BR: 8, 04 Ligustrum vulgare L: 48, 49, 6, 78, 9, 08, 5 Lilium martagon L: 4, 4, 7,, 6, 8, 4, 46, 55, 59, 6, 78, 8, 87, 90, 00, 0, 05,, 9, 0, 5, 6 Limosella aquatica L: na břehu rybníčka při jihovýchodním okraji obce Hracholusky v roce 98 v mnoha jedincích /spolu s Petříčkem/ Linum catharticum L: 46, 54, 55, 6, 68, 9, 04, 6 Logfia arvensis (L) HOLUB: 0, 8, 5, 0, 5 Logfia minima (SM) DUMORT: 0, 05, 7, Lonicera xylosteum L: 4, 6, 7,, 6, 55, 59, 6, 64, 65, 68, 75, 77, 8, 90,, 9, 5 Lunaria rediviva L:, 7, 6, 4, 90,,, 9 Luzula luzuloides (LAM) DANDY et WILMOTT:,, 5, 0, 4, 5, 6, 7, 8, 0,,, 4, 6, 7, 4, 49, 50, 54, 55, 59, 60, 64, 67, 75, 77, 84, 86, 90, 94, 96, 98, 00, 0, 04, 06, 07, lil,,, 4, 0,, 5, 6 Luzula multiflora (RETZ) LEJ: 4, 0 Luzula pilosa (L) WILLD:, 5, 6, 6, 8, 4, 59, 65, 7, 75, 78, 98, 07,, 0, 5 Lycopodium clavatum L:, 5, 7, 75 Lycopsis arvensis L: 4 Lysimachia nemorum L:, 4, 8, 99, okolí hájovny lašec Lysimachia nummularia L:, 4, 5, 6, 0, 5, 7, 8, 55, 59, 07,, 6 Lysimachia vulgaris L:, 4, 8, 59, 6, 6, Lythrum salicaria L: 6 Maianthemum bifolium (L) F W SCHMIDT:,, 5, 6, 6,, 4, 7, 8,, 7, 4, 59, 75, 98, 00, 04, 07,,, 4, 0, 5, 6 Malva alcea L: 04 Malva sylvestris L: 79 Medicago falcata L: 8, 7, 7, 9, 5 Medicago minima (L) BARTAL: 5, 40, 4, 45, 48, 49, 6, 64 Melampyrum nemorosum L: 59, 00 Melampyrum pratense L: 6,, 4, 7,, 6, 50, 59, 60, 65, 96, 98, 00, 0 Melandrium noctiflorum (L) FRIES: 5 Melica nutans L:, 5, 6, 6,, 4, 7, 8,, 4, 6, 7, 4, 45, 46, 50, 57, 59, 60, 6, 75, 77, 78, 8, 84, 90, 98, 99, 00, 0, 04, 07,,, 9, 0,, 5, 6 Melica picta C KOCH: 87, 90, 00, 0 4

44 Melica transsilvanica SCHUR: 5, 4, 7, 0,,, 4, 6, 48, 49, 5, 56, 57, 58, 60, 6, 64, 70, 76, 78, 9, 95, 0, 05, 06, 08, 09,,,, 5, 7 Melittis melissophyllum L: 59, 65, 8, 00, 07,, 0, 6 Mentha aquatica L: 6, 4, 7, 55 Mentha arvensis L: 04 Mentha longifolia (L) HUDSON: 8, 6, 6 Mercurialis perennis L: 4, 5, 6, 7, 0, 8,,, 4, 6, 8, 4, 59, 60, 6, 6, 65, 77, 8, 90, 00, 07,,, 4,, 6 Milium effusum L:, 6, 4, 59, 77, 78, 90, 04,,, 4, 0,, 6 Molinia caerulea (L) MOENCH: 4 Myosotis ramossisima ROCHEL ex SCHULTES: 4, 5, 40, 4, 45, 48, 50, 5, 5, 54, 55, 6, 64, 65, 68, 74, 75, 8, 95, 98, 0, 05, 08, Myosotis sparsiflora MIKAN fil ex POHL: 48 Myosotis stricta LINK ex ROEMER et SCHULTES: 5, 4, 8, 95 Myosotis sylvatica HOFFM: 8,, 7, 50, 75, 87, 98, 99, 00, 6 Myosoton aquaticum (L) MOENCH: 6, 4, 75, 05, 07, 5 Myosurus minimus L: 6 /zahrady v obci/ Neottia nidusavis (L) L C RICHARD: 6, 7, 6, 4, 59, 64, 65, 8, 00 Neslia paniculata (L) DES : 4, 49, 04 Nigella arvensis L: 87 Nonea pulla (L) DC in LAM et DC: 80 Nuphar lutea (L) SIBTH et SM: 40, 6, 0 Ononis procurrens WALLR: 6 Ononis spinosa L: 57, 6, 9, 6, 8 Onopordum acanthium L: 87 Orchis morio L: 78,, 9 Orchis ustulata L: 49, 74 Origanum vulgare L: 4, 7,6, 46, 5, 76, 78, 87, 9, 98, 0, 08, 09, 5 Ornithogallum kochii PARL: 5 Orobanche alba STEPHAN ex WILLD: 0, 08 Orthantha lutea (L) KERNER ex WETTST: 0 Orthilia secunda (L) HOUSE: 5 Oxalis acetosella L:,, 5, 6,, 8,, 4, 6, 7, 4, 59, 75, 77, 90, 98, 00, 04, 07,, 4, 0,, 5, 6 Oxytropis pilosa (L) DC:, 7 Papaver argemone L: 8, 7, 87 Papaver dubium L: 5, 45, 47, 5, 87, 0 Papaver rhoeas L: 4,04 Pastinaca sativa L: 6, 8 Petasites albus (L) GAERTNER: 8 Peucedanum cervaria (L) LAPEYR: 4, 40, 8, 84, 9, 00, 0, 09, 0, 4 Peucedanum oreoselinum (L) MOENCH: 46, 69, 87 Phleum phleoides (L) KARSTEN:, 4, 4, 6, 40, 45, 48, 60, 6, 65, 80, 8, 84, 98,0, 04, 05, 06, 08, 09,, 6, 5 44

45 Phragmites austrialis (CA) TRIN ex STEUBEL: 0 Phyteuma spicatum L: 59, 65, 9, 6 Picris hieracioides L: 9, 6 Pimpinella major (L) HUDSON: 7, 4, 6 Pimpinella saxifraga L: 0, 8, 4, 5, 7,, 4, 5, 4, 4, 46, 55, 58, 66 75, 77, 9, 95, 98, 00, 0, 04, 6, 8 Plantago media L: 0, 0, 4, 7, 5, 50, 68, 74, 75, 9, 6 Platanthera bifolia (L) L C RICHARD:, 59, 6, 65, 75, 8, 00 Poa angustifolia L: 8, 7, 4, 5, 6, 4, 4, 49, 5, 57, 59, 6, 64, 66, 7, 7, 78, 80, 8, 87, 9, 95, 98, 00, 0, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 6, 8, 5 Poa bulbosa L: 48, 0 Poa nemoralis subsp rigidula ČELAK: 8, 4, 55, 66, 04, 05, 08, 09, 4, 5 Polygala comosa SCHKUHR: 68 Polygala oxyptera REICHENB: 04 /spolu s F Mladým/ Polygala vulgaris L: 68, 7, 09, 8 Polygonatum multiflorum (L) ALL: 7, 8, 4, 58, 6, 90, 00, 9 Polygonatum odoratum (MILLER) DRUCE: 4, 6,, 6, 45, 46, 48, 49, 50, 55, 58, 59, 60, 6, 64, 65, 67, 70, 78, 8, 84, 86, 87, 9, 94, 98, 00, 0, 05, 08,,, 0, 5, 6 Polygonum bistorta L: 0, 9,, 4, 7 Polypodium vulgare L: 8,7,,, 6, 8, 4, 46, 48, 5, 54, 55, 57, 6, 64, 65, 90, 94, 0, 04, 05, 09,,, 9, 0, 5 Potentilla alba L: 56, 59, 65, 69, 8, 00, 7 Potentilla arenaria BORKH: 4, 4, 48, 56, 58, 60, 6, 64, 66, 78, 98, 0, 05, 06, 08, 09,,,, 4, 5, 7 Potentilla erecta (L) RAUSCHEL: 5, 6, 4, 59, 65, 7, 99, 00, Potentilla heptaphylla L: 5, 55, 6, 64, 66, 70, 9, 04, 6 Potentilla neumanniana REICHENB: 5, 8, 9,, 7,,, 4, 5, 6, 40, 4, 4, 45, 48, 49, 5, 5, 54, 55, 57, 6, 64, 65, 66, 67, 68, 70, 75, 76, 78, 80, 84, 85, 86, 90, 9, 9, 9, 95, 98, 99, 0, 04, 08, 09,, 6,, 5 Potentilla recta L: 4,, 40, 45, 6, 64, 8, 9, 95, 05,06, 09,, 5 Potentilla rupestris L: 65, 8, 84 Potentilla x subcinerea BORBÁS: 4, 5 Prenanthes purpurea L:, 7, 8, 6, 4, 77, 99, 04,, 0, 6 Primula veris L:, 6, 8, 46, 55, 6, 6, 78, 8, 00, 0, 08, 5; hustě běloplstnatý morfotyp: 5, 0, 0 Prunella grandiflora (L) SCHOLLER: 6 Pseudolysimachion spicatum (L) OPIZ: 60, 98, 0, 7 Pteridium aquilinum (L) KUHN: 99 Pulmonaria angustifolia L: 59, 8, 00 Pulmonaria x notha KERNER: 59, 8 Pulmonaria obscura DUMORT: 0,, 6, 8,, 6, 4, 59, 77, 78, 8, 87,90,, 0 45

46 Pulsatilla pratensis (L) MILLER: 4, 45, 48, 49, 55, 56, 57, 58, 60, 6, 64, 78, 9, 95, 0, 09,, 6,, 7 Pyrethrum corymbosum (L) SCOP: 6, 4, 5, 6, 7,, 4, 6, 4, 48, 49, 50, 5, 5, 54, 55, 57, 58, 59, 60, 6, 64, 65, 66, 67, 76, 78, 8, 8, 84, 86, 87, 9, 94, 95, 98, 00, 0, 04, 05, 08,,, 9, 0,, 5, 6, 7 Pyrola minor L: 75 Ranunculus auricomus L:, 59, 77, 78, 0,, 9, 6 Ranunculus bulbosus L: 4, 4, 55, 57, 68, 74, 98, 0, 06, 06, 09, 8, 7 Ranunculus lanuginosus L: 4, 5, 7, 8,, 6, 8, 4, 6, 75, 77, 78, 90,, 0 Ranunculus nemorosus DC: 65, 00, 5 Ranunculus sceleratus L: 46 Reseda lutea L: 9 Rhamnus catharticus L: 8, 4, 7,,, 6, 48, 49, 55, 56, 6, 87, 9, 0, 05, 08, 5 Rhinanthus minor L: 5, 5, 65, 74, 95, 04 Ribes alpinum L: 7, 6, 4, 6, 6, 77, 78, 89, 90, 9, 0, 5 Robinia pseudacacia L: 0, 5, 6, 9, 0, 4, 7, 4, 5, 60, 9 Roegneria canina (L) NĚSKIJ: 4, 7,,, 6, 0, 08, 0, 5 Rosa agrestis SAI: 8 /det ětvička/ Rosa albiflora OPIZ: 87 /det ětvička/ Rosa corymbifera BORKH: 57, 59, 87, 90, 0, 08, 8 Rosa dumalis BECHST: 59, 8 /det ětvička/ Rosa elliptica TAUSCH: 5, 57, 59, 60, 65, 78, 87, 09, 8, 5 Rosa gallica L: 6, 57, 59, 65, 66, 67, 86, 87, 94, 00, 04 Rosa rubiginosa L: 65,0, 08, 8 Rosa sherardii H DAIES: 59, 8 /det ětvička/ Rosa subcanina (CHRIST) DALLA TORRE et SARNTH: 8, 5 /det ětvička/ Rosa subcollina (CHRIST) DALLA TORRE et SARNTH: 8 /det ětvička/ Rumex sanguineus L: 7 Rumex tenuifolius (WALLR) Á LOE:, 98, 04, 5, 7,, 5 Rumex thyrsiflorus FINGERH: 56,5 Salix aurita L: 7, 59 Salix purpurea L:, 8 Salvia nemorosa L: 75, 6 Salvia pratensis L4 5, 40, 64, 65, 68, 7, 79, 8, 87, 9, 9, 95, 04, 6, Salvia verticillata L:, 04 Sambucus nigra L: 5, 6, 8, 9, 7, 8, 8, 77, 04 Sambucus racemosa L: 5, 6,, 4, 6, 7, 8,, 66, 75, 77 Sanicula europaea L:, 4, 59, 77, 00, 07,, 4, 6 Sanguisorba minor SCOP: 0, 5, 8, 9, 0,, 4, 7,, 4, 5, 45, 46, 47, 49, 50, 5, 54, 55, 56, 57, 58, 60, 64, 66, 70, 75, 76, 78, 80, 86, 87, 9, 9, 95, 0, 0, 04, 08, 09,, 6,, 5 Sanguisorba officinalis L: 0,, 4, 7, 45, 5, 6, 74 46

47 Saponaria officinalis L: 6, 7, 56, 6, 9, 04 Sarothamnus scoparius(l) WIMMER ex KOCH: 0, 6, 7,, 4, 8, Saxifraga granulata L: 0, 6, 0,, 5, 4, 49, 5, 54, 55, 58, 65, 68, 74, 75, 78, 84, 90, 95, 00, 0, 04, 8 Saxifraga paniculata MILLER: 46, 54, 55, 6, 6, 0 Saxifraga tridactylites L: 45, 54 Scabiosa canescens WALDST et KIT: 7 Scabiosa columbaria L: 45, 55 Scabiosa ochroleuca L: 8,, 4, 4, 45, 46, 54, 56, 57, 58, 60, 70, 7, 9, 95, 6,, 7 Scleranthus x intermedius KITTEL: 7 Scleranthus perennis L: 8, 4, 6, 4, 5, 4, 45, 48, 49, 5, 54, 55, 58, 6, 64, 65, 66, 67, 80, 84, 9, 95, 98, 0, 04, 05, 06, 08, 09, 5, 7,, 4, 5 Scorzonera humilis L: 6, 59, 65, 75, 8, 9 Scutellaria galericulata L:, 4, 6 Sedum album L: 5, 9, 0, 4, 7, 0,,, 4, 6, 40, 45, 46, 47, 48, 49, 5, 5, 54, 55, 56, 57, 58, 60, 6, 6, 69, 70, 78, 8, 84, 87, 90, 9, 9, 0, 06,,,, 5, 7 Sedum maximum H0FFM: 0, 5, 6, 8, 0,,, 4, 7, 0, 4, 6, 8, 40, 45, 46, 47, 48, 49, 5, 5, 55, 57, 58, 6, 6, 64, 65, 66, 75, 76, 77, 78, 8, 8, 84, 86, 87, 90, 9, 9, 89, 95, 0, 04, 05, 06, 09,,, 0, 4, 5 Sedum reflexum L: 5, 4, 6, 7,, 4, 6, 45, 46, 47, 48, 49, 5, 54, 55, 56, 60, 6, 6, 64, 65, 66, 67, 70, 77, 78, 80, 8, 90, 9, 9, 94, 98, 0,0, 04, 06, 08,, 5, 9, 0,,, 5 Senecio fuchsii CC GMELIN:, 5,, 4, 7, 8, 7, 4, 4, 50, 59, 75,77, 00, 04,, 4, 0,, 5 Senecio jacobaea L: 4, 4, 59, 8, 04 Senecio nemorensis L: 4, 90 Senecio vernalis WALDST et KIT: pod hrází rybníka Dol Kracle v r984 /spolu s F Mladým/ Selinum carvifolia (L) L: 4 Serratula tinctoria L: 59, 65, 00, 0 Seseli osseum GRANTZ: 4, 0,, 4, 6, 40, 45, 46, 47, 48, 49, 5, 54, 55,56, 5, 58, 60, 6, 64, 65, 66, 67, 70, 78, 8, 84, 87, 9, 9, 95, 0, 05, 06,, 5, 7 Sesleria albicans KIT ex SCHULTES: 46, 54, 55, 57, 58, 60, 78, 08 Sieglingia decumbens (L) BERNH:, 99 Silene nutans L: 8, 5, 6, 8, 0, 4, 6,, 6, 4, 45, 46, 48, 49, 54, 55, 57, 59, 60, 6, 64, 66, 75, 77, 78, 80, 8, 86, 87, 89, 9, 94, 98, 00, 04, 05, 08,, 5 Silene otites (L) WIBEL:, 7 Silene vulgaris (MOENCH) GARCKE: 5, 8, 0,,, 5, 45, 49, 54, 56, 57, 6, 6, 64, 70, 87, 9, 98, 04 Solidago gigantea AITON: 8 Solidago virgaurea L: 5, 7, 6, 46, 48, 49, 55, 59, 66, 67,00, 0,, 7, 5 47

48 Sorbus aria (L) CRANTZ agg: 45, 46, 49, 5, 54, 55, 64, 66, 67, 75, 76, 77, 78, 0,,, 9, 0,, 5 Sorbus x pinnatifida (SMITH) OULL: 75 Sorbus torminalis (L) CRANTZ: 6,, 4, 6, 4, 59, 60, 6, 66, 68, 77, 78, 8, 87, 9, 98, 99, 00, 0, 04,, 9,, 5 Spergularia rubra (L) J PRESL et C PRESL:,, 7, Spirodela polyrhiza (L) SCHLEIDEN: 8 Stachys palustris L: 4, 6 Stahys recta L: 4, 40, 45, 46, 54, 56, 57, 58, 64, 87, 9, 95, 6,, 7 Stachys sylvatica L: 4, 5, 7, 8, 4, 59, 77, 04, 0 Stellaria holostea L:, 4, 6, 6, 8, 0,, 4, 7,,, 4, 6, 8, 4, 45, 48, 49, 5, 55, 57, 59, 60, 6, 6, 64, 75, 77, 78, 8, 87, 90, 9, 98, 00, 0, 05, 08,,, 9, 0, 5, 6 Stellaria nemorum L: 5, 4, 4, 6, 04,, 9, 0 Stellaria uliginosa MURRAY: 4, 8, 4 Steris viscaria (L) RAFIN: 5, 8, 0,, 6, 5, 6, 4, 45, 48, 49, 5, 54, 55, 6, 64, 65, 8, 84, 86, 87, 90, 9, 94, 96, 98, 99, 00, 0, 04, 05, 08, 09,,, 0, 5 Stipa capillata L: 56, 58,, 7 Stipa joannis ČELAK: 4,, 4, 48, 56, 57, 58, 60, 6, 64, 66, 70, 78, 87, 9, 95, 0, 09,, Swida sanguinea (L) OPIZ: 4, 7,, 46, 55, 60, 65, 78, 87, 90, 9, 00, 6, 5 Symphytum officinale L: 0, 0, 5, 8, 5 Symphytum x uplandicum NYMAN: 9 /F Mladý/, 75 /spolu s F Mladým/ Taraxacum laevigatum (WILLD) DC: 48, 54, 55, 57, 58, 6, 64, 68, 78, 90, 0, 06,, 7 Taxus baccata L: 77, 78, 9 Teucrium botrys L: 4, 54, 56, 57, 64, 76, 78, 80, 8, 9, Teucrium chamaedrys L: 60, 64, 95, 0, 05, 6,, 7 Thalictrum aquilegiifolium L: 90 Thalictrum minus L: 55, 87 Thesium alpinus L: dno hliniště asi 00 m S želes stanies Lašovíee /nález J Holuba/ Thesium bavarum SCHRANMK: 54 Thesium linophyllon L: 46 Thlaspi caerulescens C PRESL et J PRESL : 5, 6, 7, 0, 4, 5, 8,, 8, 45, 50, 60, 65, 68, 75, 78, 86, 00, 04 Thlaspi perfoliatum L: 5, 40, 4, 45, 5, 54, 55,58, 8, 90, 0, 0, 05, 08 Thymus praecox OPIZ:, 7 Thymus pulegioides L: 5, 6, 8, 4, 6, 7,, 4, 5, 6, 40, 4, 4, 45, 46, 48, 49, 55, 56, 57, 60, 6, 6, 64, 65, 66, 67, 68, 70, 76, 78, 80, 8, 87, 9, 95, 98, 99, 00, 0, 0, 05, 06, 08, 09,,, 6, 7, 8,,, 4, 5 Tragopogon pratensis L: 70 Trifolium alpestre L: 6, 4, 6,, 4, 6, 4, 48, 54, 59, 60, 6, 64, 65, 48

49 66, 68, 75, 8, 84, 85, 87, 9, 95, 98, 99, 00, 0, 04, 05, 08, 09,, 6, 5, 6, 7 Trifolium arvense L: 0, 8, 0, 7, 9, 5, 4, 4, 48, 6, 64, 65, 66, 84, 9, 95, 98, 99, 0, 04, 05, 06, 08, 09,,, 7,,, 5, 7 Trifolium aureum POLLICH: 4, 90, 0, 04 Trifolium campestre SCHREBER: 8, 7, 5, 6, 46, 55, 64, 95, 98, 0, 04, 05, 06, 7 Trifolium medium L: 5, 6,, 4, 6, 7, 8,, 5, 6, 4, 5, 56, 59, 65, 66, 68, 7, 74, 75, 87, 9, 98, 00, 04, 07, 09,, 6, 8, 0, 5, 6 Trifolium montanum L: 4, 59, 68, 95, 5 Trifolium striatum L: 66, intravilán obce Šlovice /spolu s F Mladým/ Tulipa sylvestris L: Turritis glabra L: 6, 9, 4, 7, 8, 6, 4, 4, 45, 49, 55, 56, 58, 6, 65, 77, 78, 8, 8, 84, 87, 98, 0, 05, 08, 09,, 9 Ulmus glabra HUDSON: 6, 7, 6, 7, 4, 90 Ulmus laevis PALLAS: 49 Ulmus minor MILLER: 4, 64 Urtica urens L: 6, accinium myrtillus L:, 6, 0, 5, 6, 6, 59, 75, 96, 98, 04, 08,, 0, 5, 6 aleriana dioica L:, 0, 4, 8 aleriana officinalis L: 46, 54, 55, 6, 77, 0, 0 aleriana wallrothii KREYER: 7, 90, 0 alerianella dentata (L) POLLICH: 4 alerianalla locusta (L) LATERRADE: 0, 5, 4, 45, 55, 56, 6, 64, 65, 77, 78, 8,8, 0, 04, 08, 09,, 5 erbascum densiflorum BERTOL: 55, 0 erbascum lychnitis L: 5, 6, 8, 9, 0,, 4, 7,, 6, 40, 45, 46, 49, 5, 54, 55, 56, 57, 58, 60, 6, 64, 65, 70, 75, 78, 80, 8, 84, 86, 87, 9, 9, 95, 98, 99, 0, 04, 05, 06, 08, 09,, 0,,, 4, 5, 7 erbascum nigrum L: 6, 7,, 40, 45, 47, 55, 58, 60, 6, 64, 65, 78, 8, 87, 0 erbena officinalis L: 7 eronica austriaca L: 7 eronica beccabunga L: 7, 6, 8, 4, 75, 04 eronica dillenii CRANTZ: 5,, 4, 5, 6, 40, 4, 45, 48, 49, 5, 5, 55, 56, 6, 64, 65, 66, 70, 8, 8, 84, 85, 87, 9, 9, 95, 98, 0, 05, 08, 0,,, 7, 4, 5 eronica montana L: 77, 07, 0 eronica officinalis L:,, 5, 6, 7, 0, 5, 6, 8, 4,, 4, 6, 46, 49, 50, 55, 59, 64, 75, 80, 87, 94, 96, 00, 0, 07, 0, 5, 6 eronica polita FRIES: 04 eronica prostrata L: 8, 4, 4, 68, 7 eronica scutellata L: 4 eronica serpyllifolia L:, 5, 4, 8, 4, 78, 49

50 eronica sublobata M FISCHER: 8, 9,, 8, 40, 45, 50, 54, 55, 56, 6, 64, 8, 84, 0, eronica teucrium L:, 45, 46, 6, 0 iburnum opulus L: 59, 00 icia angustifolia L: 0, 4, 7, 98, 0, 09 icia lathyroides L: 5, 40, 4, 4, 45, 49, 56, 6, 68, 95 icia pisiformis L: 6, 60, 87,,, 0 icia sylvatica L: 5, 7, 8, 77, 90, 99, 07,,,, 5 icia tenuifolia ROTH:, 87, 0 icia tetrasperma (L) SCHREBER: 6, 7, 8, 5, 6, 4, 4, 68, 8, 95, 98, 00, 04, 05, 06, 08, 5 inca minor L: 98, 4 incetoxicum hirundinaria MEDICUS: 5, 0, 4, 6, 7, 4, 45, 46, 48, 49, 5, 54, 55, 56, 57, 58, 60, 6, 64, 65, 66, 67, 70, 76, 78, 8, 84, 86, 87, 9, 94, 98, 99, 0, 04, 05, 06, 08, 09,,, 0, 5 iola canina L: 6, 8, 0, 4, 4, 55, 68, 75, 04 iola collina BESSER: 4, 54, 55, 57, 76, 8, 90, 0, 0, 04 iola hirta L: 9, 75, 04 iola mirabilis L: 0, 9 iola odorata L:, 5,, 8, iola reichenbachiana JORDAN ex BOREAU: 8, 7, 4,, 6 iola riviniana REICHENB: 8,, 4, 50, 59, 68, 00, 9, 5 iola rupestris F W SCHMIDT: 68 iola tricolor L:, 4, 4, 75, 98, 0, 08, 09 iola saxatilis F W SCHMIDT: 4, 98 iscum laxum BOISS et REUT: 59, 87 ulpia myuros (L) C C GMELIN: 8, 7, 8 Woodsia ilvensis (L) R BR: 98, 0, 5 /spolu s F Mladým/ 50

51 Zusammenfassung Diese Arbeit fuhrt die ausgewählten floristischen Angaben an, die in Jahren im Landschaftsschutzgebiet Křivoklátsko /Mittelböhmen/ gefunden wurden Es handelt sich um 549 Taxa, die auf 7 Lokalitäten festgestellt wurden on pflanzensoziologischem Gesichtspunkt aus gehören die nachfolgenden Funde zu den interessanten: Achillea nobilis, Aconitum vulparia, Agrostis vinealia, Allium scorodoprasum, Anemone sylvestris, Aphanea arvensis, Cephalanthera rubra, Cerasus fruticosa, Cirsium pannonicum, Collomia grandiflora, Consolida orientalis, Coronopus squamatus, Cruciata glabra, Goodyera repens, Hieracium echioides, H rothianum, Inula britannica, I salicina, Limosella aquatica, Lysimachia nemorum, Nyosurus minimus, Orchis morio, O ustulata, Orthantha lutea, Potentilla, rupestris, Pulmonaria angustifolia, P x notha, Saxifraga tridactylites, Senecio vernalis, Stipa capillata, Symphytum x uplandicum, Thalictrum minus, eronica austriaca, inca minor, iola mirabilis und ulpia myuros Literatura HALÍČKOA,J, 980: Příspěvek ke květeně východní části Křivoklátské pahorkatiny Boh Centr, Praha, 9: 607 JESLÍK, R et KOLBEKJ, 978: Zpráva o exkurzi na Křivoklátsko dne 4 června 977 Zprav Středočes Poboč Čs Bot Společ, Praha, no 7: 5 KOLBEK,J, 97: Zpráva o exkurzi na Zdicko dne 0697 Zprav Středočes Poboč Čs Bot Společ, Praha, no 7: KOLBEKJ, 98: Geobotanické poznámky k výskytu Saxifraga rosacea v okolí ventarol na Křivoklátsku Zpr Čs Bot Společ, Praha, 8: 778 KOLBEK,J, HROUDOÁZ et HROUDA,L, 980: egetační poměry vrchu Baba u Křivoklátu Stud ČSA, Praha, 980/: 76 KOLBEK,J et PETŘÍČEK,,985: Flóra a vegetace širšího okolí Čertovy a Kněžské skály na Křivoklátsku Boh Centr,Praha, 4 /v tisku/ MLADÝ,F,98: Fytogeografické zákonitosti květeny a vegetace Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Boh Centr, Praha, : 589 MLADÝ,F et KOLBEK,J, 976: Chorologickofytocenologické otázky historie výskytu Isopyrum thalictroides na Křivoklátsku Preslia, Praha, 48: 455 MLADÝ,F et KOLBEK,J, 985: Skupiny druhů pro ochranářskou a chorologickou 5

52 indikaci v CHKO Křivoklátsko a zbývající části okresu Rakovník Boh Centr Praha, 4 /v tisku/ NEUHÄUSLOÁZ et KOLBEK,J /red/, 98: Seznam vyšších rostlin, mechorostů a lišejníků střední Evropy užitých v bance geobotanických dat BÚ ČSA Průhonice RIOLAM, 976: Další návrhy chráněných území na Křivoklátsku Boh Centr Praha, 5: 077 SKALICKÝ, et SKALICKÁ,A,975: Příspěvek ke květeně diabasů na východním okraji Křivoklátska Boh Centr Praha, 4:40 Adresa autora: RNDr Jiří kolbek, CSc, Botanický ústav ČSA, 5 4 Průhonice 5

53 Bohemia centralis, Praha, 5: 5 77, 986 Luční vegetace Průhonického parku Meadows of the park Průhonice Denisa BLAŽKOÁ Na území Průhonického parku /včetně obory/ jsou zachovány poměrně velké plochy luk, reprezentující dosud dobře pestrou luční vegetaci celé jihovýchodní části Pražské plošiny Nejrozsáhlejší luční komplexy jsou na nivě potoků /Botič s přítoky/, které je lemují prakticky po celé délce jejich toku parkem Na vyvýšených místech na údolních svazích a na vlastní plošině jsou louky udržovány jen v užších pruzích průhledů ětšina luk v širším okolí Průhonic se v posledních desetiletích značně změnila velká část byla zorána, část intenzifikována, zejména silným dusíkatým hnojením a plochy luk těžko přístupné mechanizaci přestaly být obhospodařovány vůbec Louky v Průhonickém parku plní především estetickou funkci, proto jsou obhospodařovány extenzívně, tzn, že se dvakrát ročně sečou, ale nehnojí se, nepočítámeli přirozené hnojení nivních luk při záplavách Při vegetačním mapování luk parku prováděném v letech 97, 97 a při jeho revizi v následujících letech /podrobně roku 98/ se však prokázalo, že ani tyto louky nezůstávají beze změny Nejnápadnější změnou během sledovaných 0 let je zvýšené zamokření větší části nejníže položených luk Proto se na několika plochách zaznamenaných v roce 97 jako nejvlhčí formy pcháčových luk /AngelicoCirsietum caricetosum gracilis/ vytvořily již vlastní bažinné ostřicové porosty /Caricetum gracilis/ Přes nápadnost těchto změn nejde o velké plochy a příčinu lze hledat; jednak ve způsobu sklizně /těžké vozy utužují půdní povrch/ a jednak i v častějším opakování záplav Botiče v posledních letech 5

54 elkoplošnější změny však nastaly v nejodlehlejší části parku /v Oboře/ Kromě zvýšeného zamokření a posunu velké části luční vegetace o jeden vlhkostní stupen vlivem stavebních úprav komunikací byly některé plochy ruderalizovány, a proto byla tato část v roce 98 vymapována zcela nově ýznamně však jsou louky v parku poznamenány kontakty se skupinami dřevín nebo i s jednotlivými stromy Zvláště nápadné je to na úzkých pruzích luk mezi souvislými porosty dřevin Na severních, stinných okrajích porostů dřevin bývají louky výrazně vlhčí, s bujným mechovým patrem /hlavně Rhytidiadelphus squarrosus/ a řídkým bylinným nadrostem Na osluněných okrajích se louky naopak extrémně přehřívají a vysušují Na zvláště úzkých pruzích nebo světlinách se ani nevytváří vlastní luční porost, travní plochy bývají často i pokryty vrstvou opadu a taková místa mají spíše povahu lesních světlin Na mnoha místech se ovšem situace rok od roku mění, jak dřeviny dorůstají nebo se v rámci parkových úprav odstraňují,a tím vznikají nevyrovnané porosty, často s koloniemi téměř čistého porostu medyňku /Holcus mollis/ tedy výběžkaté trávy, která rychle osidluje uvolněné plochy šechny tyto změny se uplatňují hlavně v úzkých lučních pruzích odlehlejší části parku a nemohly být do mapy zaznamenány Louky jsou v těchto místech vyznačeny základní fytocenologickou jednotkou, ke které floristicky i ekologicky náleží, bez ohledu na odvozené formy METODIKA Při studiu porostů byly použity běžné metody curyšskomontpelierské školy Při zápisu snímků byla použita kombinovaná stupnice pro abundanci /r,,,,,,,, 4, 5/ (podrobný popis viz BLAŽKOÁ 97) Nomenklatura vyšších rostlin se přidržuje práce: ROTHMALER (976), nižších rostlin: PILOUS et DUDA (960) Jednotky klasifikačního systému curyšskomontpelierské školy byly také použity pro vymapování luční a přilehlé rákosinné vegetace PŘEHLED EGETAČNÍCH JEDNOTEK A NAAZUJÍCÍ RÁKOSINNÉ EGETACE PRŮHONICKÉHO PARKU Třída: PhragmitiMagnocaricetea KLIKA in KLIKA et NOÁK 94 Řád: Phragmitetalia W KOCH 96 Svaz: Phragmition communis W KOCH 96 54

55 Asociace: Typhetum anguatifoliolatifoliae (EGGLER 9) SCHMALE 99 Asociace: Glycerietum maximae HUECK 9 Řád: Magnocaricetalia PIGNATTI 95 Svaz: Caricion gracilis NEUHAUSL 959 Asociace: Caricetum gracilis ALMQUIST 99 Asociace: Phalaridetum arundinaceae LIBBERT 9 Třída: MolinioArrhenatheretea TUXEN 97 Řád: Molinietalia WKOCH 96 Svaz: Calthion TUXEN 97 Podsvaz: Calthenion (TUXEN 97) BALTUL 978 Asociace: AngelicoCirsietum oleracei,tuxen 97 Subasociace: AngelicoCirsietum oleracei caricetosum gracilis ELLENB 95 Asociace: Holcetum lanati GAMS 97 Svaz: Molinion W KOCH 96 Asociace: JuncoMolinietum PREISING 95 Svaz: Alopecurion pratensis PASSARGE 964 Asociace: Alopecuretum pratensis EGGLER 9 Řád: Arrhenatheretalia PAWLOWSKI 98 Svaz: Arrhenatherion W KOCH 96 Asociace: Arrhenatheretum elatioris BRAUN 95 Subasociace: Arrhenathereum elatioris cirsietosum oleracei FREITAG et KORTGE 958 Subasociace: Arrhenatheretum elatioris brizetosum mediae TUXEN 97 Třída: NardoCallunetea PREISING 949 Řád: Nardetalia PREISING 949 Svaz: iolion caninae SCHWICKERATH 944 Asociace: PolygaloNardetum PREISING 950 corr OBERDORFER 957 EGETAČNÍ POMĚRY ARRHENATHERETUM ELATIORIS BRAUN 95 Porosty této asociace /tab / pokrývají jednak vyvýšené, sušší polohy potočních niv, jednak mírně ukloněné údolní svahy a luční pruhy v rovinatém terénu Průhonické plošiny /parkové průhledy/ Ačkoli společenstvo nedosahuje plošně příliš velkého rozšíření, je dosti výrazně rozrůzněno do dvou podjednotek: Arrhenatheretum elatioris cirsietosum oleracei FREITAG et KORTGE 958 představuje ještě náhradní společenstvo nejsušších forem StellarioAlnetum a vy 55

56 5 Luční vegetace Průhonického parku včetně obory /stav vegetace z roku 98/: AngelicoCirsietum oleracei, Holcetum lanati, Arrhenatheretum elatioris, 4Caricetum gracilis, 5PolygaloNardetum a JuncoMolinietum, 6společenstva svazu Phragmition communis, 7mozaika, popřípadě přechody AngelicoCirsietum 56

57 oleracei a Caricetum gracilis, 8mozaika, popřípadě přechody AngelicoCirsietum oleracei a Arrhenatharetum elatioris, 9neustálené fáze, většinou s Holcus mollis, 0 souvislé vodní plochy 57

58 skytuje se na vyvýšeninách potoční nivy, na širších břehových valech potoků; často v úzkých pruzích podél parkových cest a na náplavových kuželích z drobných postranních údolí Fyziognomicky nápadná je zejména vyšší účast druhů Heracleum sphondylium, částečná i Geranium pratense, odlišující společenstvo jak od asociace AngelicoCirsietum oleracei, tak i od subasociace Arrhenatheretum elatioris brizetosum Dalšími diferenciálními druhy k A brizetosum jsou Poa trivialis, Lysimachia nummularia, Lathyrus pratensis a druhy z jednotek řádu Molinietalia, a to Sanguisorba officinalis, Cirsium oleraceum, Equisetum palustre, Filipendula ulmaria a s menší stálosti i další druhy K asociaci AngelicoCirsietum oleracei je společenstvo diferencováno naopak přítomnosti druhů z jednotek řádu Arrhenatheretalia, zejména Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Crepis biennis a Campanula patula Půdním typem bývá buď ještě zhnědlý glej, nebo hnědá vega První náznaky rezivých železitých skvrn se objevují ve 0 40 cm nebo ještě hlouběji Půdní reakce je zásaditá až slabě kyselá /ph/ho 5,97,6/ a poměrně vysoká ph/kcl /5,7,/ svědčí o dobré pufrovanosti půd Na území parku a zejména pak Obory jsou však i poměrně velké plochy porostů smíšeného charakteru nebo mozaiky asociací AngelicoCirsietum a Arrhenatheretum elatioris cirsietosum To vyplývá především ze stanoviště, které se mění i v závislostech na rytmech povětrnosti v jednotlivých letech /zejména na dynamice záplav a vysychání/ K nevyhraněnému charakteru přispívá i to, že niva potoků je hlavně v Oboře už dosti úzká, v relativně hlubokém údolí, dosti zastíněná stromy, takže místy se charakter louky už ztrácí a plochy nabývají spíše povahy světliny mezi stromy /častá příměs Calamagrostis epigeios, Aegopodium podagraria apod/ ARRHENATHERETUM ELATIORIS BRIZETOSUM MEDIAE TUXEN 97 Toto společenstvo je vyvinuto hlavně v horní, rovinaté části Průhonické plošiny, částečně i na údolních svazích a představuje náhradní společenstvo lesů svazu Carpinion /asociace TilioQuercetum zejména na kyselejší, oligotrofní půdě snímek 70 a GalioCarpinetus na bohatších substrátech snímek 6/ ětšina porostů je však v poměrně úzkých pruzích parkových průhledů, takže je ovlivněna sousedstvím stromů a má nevyrovnaný charakter /zejména v Oboře/ Pro porosty společenstva na území parku je charakteristická častá příměs acidofytních druhů /Potentilla erecta, iola canina, eronica officinalis/, což ukazuje na stanoviště 58

59 poměrně chudé na živiny /minimální nebo žádné hnojení a na rozdíl od předchozí subasociace chybí i obohacování záplavami/ Na osluněných lemech okrajů průhledů, tedy plochy nejvíce ohřívané, vysoušené a ovlivňované i bezprostředním sousedstvím stromů /hlavně duby/, je účast acidofytů ještě výraznější místy jsou louky dokonce lemovány pruhy s Calluna vulgaris Pozoruhodná je pravidelná, i když jen vtroušená přítomnost Bromus erectus, který je v parku také nejvýraznějším diferenciálním druhem k ostatním společenstvům Mezi lokální diferenciální druhy lze v zájmovém území zařadit ještě Pimpinella saxifraga, Euphrasia rostkoviana, Stellaria graminea a icia tetrasperma, částečně i již jmenované acidofytní druhy Půdním typem je hnědozem, a to většinou oligotrofní hnědozem proti Arrhenatheretum cirsietosum oleracei s výrazně kyselejší půdní reakcí /ph/ho 5,,pH/KCl 4,6/ HOLCETUM LANATI GAMS 97 Tato asociace /tab, snímek =5/ je na území parku zastoupena několika málo porosty na vyšších, zřídka zaplavovaných částech nivy Botiče a na vlhkých půdách v nejdolejších částech svahů, na rozdíl od ovsíkových luk ještě výrazně ovlivněných podzemní vodou ětšinou jde o plochy s hlinitými, propustnějšími půdami,než představují půdy AngelicoCirsietum oleracei; zejména povrchové vrstvy půdy podléhají výkyvům vlhkosti výrazněji Porosty Holcetum lanati ovšem přímo sousedí s AngelicoCirsietum a na hranicích se tvoří pruhy přechodného charakteru Na rozdíl od AngelicoCirsietum chybí nebo je jen vtroušeně Cirsium oleraceum, Trifolium hybridum a mokřadní druhy Carex gracilis a Phalaris arundinacea Zato je v porostech několik druhů indikujících sušší nebo střídavé vysýchavé půdní prostředí a druhy oligotrofnějšího charakteru: Luzula multiflora /včetně L campestris/, Leucanthemum ircutianum, Prunella vulgaris, Senecio aquaticus, Carex leporina, Hypericum maculatum, Potentilla erecta, Cirsium palustre, Selinum carvifolia a Betonica officinalis Holcetum lanati představuje ještě náhradní společenstvo nejsušších forem nivního lesa asociace StellarioAlnetum 59

60 ANGELICOCIRSIETUM OLERACEI TUXEN 97 Porosty této asociace /tab, snímek 6/ tvoří nejrozlehlejší luční porosty parku, typicky vyvinuté zejména v nejširších, nižších částech aluvia Botiče, částečně pokrývající i drobné pramenné polohy na úpatí svahů Na všech těchto plochách představuje náhradní společenstvo původních lesů asociace StellarioAlnetum AngelicoCirsietum oleracei indikuje hlavně bohatě zastoupený pcháč Cirsium oleraceum a druhy svazu Calthion Na stavbě společenstva se kromě toho uplatňují zejména druhy řádu Molinietalia s podřazenými jednotkami a třídní druhy Porosty asociace v Průhonickém parku lze vesměs přiřadit k subasociaci AngelicoCirsietum oleracei caricetosum gracilis ELLENBERG 95 Tato subasociace je indikována diferenciálními druhy Carex gracilis a Phalaris arundinacea, s malou stálosti i Carex vulpina a naopak absencí druhů ovsíkových luk Řada druhů volněji vázaných na jednotky řádu Arrhenatheretalia ovšem do porostů prolíná, např Taraxacum officinale, Trisetum flavescens, zejména vlivem těsného kontaktu s porosty ovsíkových luk Nápadná je absence Polygonum bistorta /v celém parku je jen několik lokalit/, ačkoli se tento druh vyskytuje v širším okolí Průhonic Druhové složení a kvantitativní zastoupení druhů se v jednotlivých porostech liší hlavně podle různého stupně vlhkosti v nejmokřejších polohách se již tvoři přechody k porostům asociace Caricetum gracilis nebo Phalaridetum arundinaceae, hlavně v okolí rybníka Labešky a ve výrazných sníženinách terénu Na sušších místech na vyvýšeninách nivy porosty přecházejí k vlhčím formám asociace Arrhenatheretum elatioris, popřípadě Holcetum lanati Porosty asociace AngelicoCirsietum oleracei bývají občas zaplavovány povodňovou vodou v nejmokřejší části roku vystupuje hladina podzemní vody až k povrchu Půdním typem bývá zhnědlý glej s rezivými železitými skvrnami /Gox/, které často zasahuji až do A horizontu a u nejvlhčích stanovišť téměř až k povrchu /nejčastěji od 5 cm a většinou ne hlouběji než 0 cm/ Půdní reakce v A horizontu je slabě zásaditá až slabě kyselá a i výměnná acidita je poměrně nízká /ph/ho 6,7 7,5, ph/kcl 5,8 6,7/ ALOPECURETUM PRATENSIS EGGLER 9 ýskyt přirozených psárkových luk je na ploše parku jen fragmentální, takže na vegetační mapě tato jednotka nebyla zaznamenána Jediný souvislejší porost byl 60

61 zaznamenán v oddělení 85d, tj nad levým břehem Dobřejovického potoka, v dolní části náplavového kužele bočního údolíčka Jde o louku přirozeně obohacovanou splachy z vyšších částí okolního terénu Charakteristický je kromě převládnutí psárky s hustým podrostem lipnice pospolité /Poa trivialis/ i výskyt šťovíkú /Rumex obtusifolius, Rumex acetosa/ a orseje /Ficaria bulbifera/ porostu byl zapsán tento snímek /plocha snímku 5 m, dne , E pokryvnost 00 %/: Alopecurus pratensis 4, Poa trivialis 4, Ranunculus repens, Rumex acetosa, Phalaris arundinacea, Rumex obtusifolius, Ficaria bulbifera, Geranium pratense, Equisetum palustre, Cirsium oleraceum EO chybí POLYGALO NARDETUM PREISING 950 CORR OBERDORFER 957 Na území parku je tato asociace vyvinuta jen fragmentálně I nejlépe vyvinutý porost /v oddělení 4/ je zčásti odstíněn stromy a keři a tvoři spíše mozaiku než homogenní cenózu, ale svébytný charakter asociace PolygaloNardetum je ještě rozlišitelný našem území tato asociace patrně představuje náhradní společenstvo kyselé doubravy /LuzuloQuercetum/ půdě jsou již od 5 cm patrné rezivé skvrny, na rozdíl od nivních půd však plocha není přeplavovaná a půda má povahu pseudogleje Pudní reakce je kyselá /v A horizontu ph/ho 5,/ a na rozdíl od kyselejších půd ovsíkových luk roste výrazně výměnná acidita /ph/kcl 4,/, což svědčí o nízké pufrační schopnosti půdy Pro ilustraci uvádím snímek tohoto porostu s oddělení 4a /terén rovinatý, plocha snímku 5 m, 49 druhů E/: Epokryvnost 75%: Nardus stricta, Festuca rubra, Holcus lanatus, Anthoxanthum odoratum, Avenochloa pubescens, Potentilla erecta, Rhinanthus minor, Carex pallescens, Luzula multiflora, Carex pilulifera, Deschampsia flexuosa, Briza media, Festuca ovina, Leucanthemum ircutianum, Ranunculus acer, Ranunculus repens, eronica chamaedrys, Plantago lanceolata, Rumex acetosa, Calluna vulgaris, Prunella vulgaris, Achillea millefolium, Agrostis tenuis, Deschampsia caespitosa, Dactylis glomerata, Arrhenatherum elatius 4, Lychnis floscuculi 44, Leontodon hispidus 4, Alchemilla monticola, Salix caprea juv, iola canina, Juncus effusus, Cirsium palustre, Stellaria graminea, Polygala oxyptera, eronica officinalis, Luzula campestris, Hieracium pilosella, Platanthera bifolia, Cerastium caespitosum, Melampyrum pratense, Hypericum maculatum, Alchemilla hybrida, Myosotis nemorosa, Hieracium lachenalii, Galium pumilum, Campanula patula, Hypericum perforatum, Angelica sylvestris, 6 4

62 EOpokryvnost 0 %:Pleurozium schreberi, Rhytidiadelphus squarosus, Aulacomnium palustre, Hylocomium splendens, Polytrichum commune, Lophocolea bidentata sousedním oddělení 49 je stanoviště ještě mokřejší a porost nabývá charakteru dokonce as JuncoMolinietum nardetosum Jeho vývin je však zcela fragmentální a v mapě nebylo toto společenstvo od předchozí jednotky odlišeno CARICETUM GRACILIS ALMQUIST 99 Tato jednotka /tab, snímek 7/ představuje již vysloveně bažinné louky s převládající ostřicí štíhlou /Carex gracilis/, která určuje strukturu i fyziognomii celého porostu Na ploše parku se vyskytuje jen ve své sušší subasociaci C g typicum s poměrně menším zastoupením bažinných druhů, ale ještě s hojnou účastí lučních druhů z jednotek MolinioArrhenatheretea Tato druhová skupina ukazuje na syngenetické vztahy porostů ostřicové porosty v Průhonickém parku totiž vznikly hlavně v posledním desetiletí postupným zamokřováním vlhkých pcháčových luk Příkladem jsou snímky a 4 v tabulce představující výchozí, nejsušší fázi ostřicových luk /C g typicum var s Festuca pratensis BLAŽKOÁ 97/, kontinuálně navazující na nejmokřejší porosty pcháčových luk /AngelicoCirsietum oleracei cariecetosum gracilis ELLENBERG 95 snímky, v tabulce / Snímky 5, 6, 7 /tab / již představují typicky vyvinutou asociaci /C g typicum var typicum FALÍNSKI 966/, i když pocházejí z ploch, které byly na vegetační mapě v roce 97 zaznamenány ještě jako přechodný pcháčovoostřicový porost Ani v současné době však ostřicové porosty v parku nezabírají větší rozlohy a k pcháčovým loukám tvoří kontinuální přechody DALŠÍ SPOLEČENSTA Ještě menší plochy zabírají lesknicové porosty Phalaridetum arundinaceae LIBBERT 9 s převládající lesknicí /Phalaris arundinacea/ Plochy této asociace spíše tvoří jen úzké lemy při březích potoků, popřípadě tvoří mozaiku s jinými rákosinnými porosty Plošně je však tato jednotka bezvýznamná Kromě vlastních lučních společenstev byla na mapě zachycena i společenstva rákosinná, alespoň pokud navazují na luční komplexy /hlavně u rybníka Labešky v Oboře/ Je to především Typhetum angustifoliolatifoliae (EGGLER 9) SCHMALE 6

63 99, Glycerietum maximae HUECK 9 i porosty s dominujícím Sparganium erectum a mozaika porostu vysokých ostřic /částečně i s Carex elata/ v zazemňovací zóně Labešky Parkovým výsevem a výsadbou jsou luční porosty poznamenány poměrně málo Plošně rozsáhlejší jsou porosty s Lupinus polyphyllus v plochách Arrhenatheretum elatioris a PolygaloNardetum, pouze jednotlivé jsou skupiny jiných druhů, např Gentiana asclepiadea nebo Telekia speciosa SOUHRN egetační mozaiku luk Průhonického parku tvoří plošně nejrozšířenější AngelicoCirsietum oleracei caricetosum gracilis, především v nižších částech nivy Botiče Tyto louky jsou alespoň občas obohacovány záplavami, půda příliš nepřesýchavá ani v nejsušších obdobích a má příznivou neutrální nebo slabě kyselou reakci Porosty vykazují dobrou vzrůstavost, nevytvářejí se však patra, biomasa přibývá směrem k půdnímu povrchu víceméně rovnoměrně Na vyvýšených, nejsušších částech nivy vznikly již nepodmáčené ovsíkové louky /Arrhenatheretum elatioris cirsietosum oleracei/, do kterých výrazně vlhkomilné druhy vstupují jen ojediněle Od těchto porostů se poměrně ostře odlišují louky na svahových polohách a na plošině, které tvoří především Arrhenatheretum elatioris brizetosum a vzácně, na nepatrné rozloze na plochách ovlivněných povrchovou stagnující vodou, i PolygaloNardetum až Juncomolinietum Půdní vlastnosti těchto porostů jsou již méně příznivé Také vzrůstavost těchto porostů je menší než u předchozí skupiny a nevytváří se ani výrazná patrovitost Jen malé plochy luk parku zaujímají bažinné ostřicové louky /Caricetum gracilis/ a medyňkové louky /Holcetum lanati/ Další luční jednotky byly zaznamenány jen ve fragmentech /Alopecuretum pratensis, JuncoMolinietum/ Do mapy byly zaznamenány i kontaktní rákosinné porosty /Phalaridetum arundinaceae, Typhetum latifoliae, Glycerietum maximae/ Pro Průhonický park jsou však typické i úzké pruhy luk podél lesních porostů a stromových výsadeb s hojnými mechy /Rhytidiadelphus squarosus/ a lemovými druhy /Aegopodium podagraria, Hypericum maculatum, Trifolium medium/, tvořící zvláštní fáze jmenovaných asociací ýsadbou a výsevem jsou louky ovlivněny jen nepatrně v některých okrajových partiích 6

64 Abstract Meadows of the park Průhonice represent very well the meadow vegetation of the district SE of Prague /the Prague Plain/ They are concentrated along the Botič brook and on the slopes of the valley The largest part of the moist meadows is occupied by the AngelicoCirsietum oleracei, while the dry habitats by the Arrhenatheretum elatioris A short characteristic of all /0/ presented meadow communities and a map of actual meadow vegetation is given Literatura BLAŽKOÁ,D, 97: Pflanzensoziologische Studie über die Wiesen der Südböhmischen Becken Stud ČSA, Praha 97, 0: 70 PILOUS,Z et DUDA,J, 960: Klíč k určování mechorostů ČSR Praha ROTHMALER,W,976: Exkuraionflora für die Gebiete der DDR und der BRD, Kritisoher Band Berlin Adresa autorky: RNDr Denisa Blažková,CSc, Botanický ústav ČSA, 5 4 Průhonice u Prahy 64

65 Tabulka Společenstvo Arrhenatheretum elatioris Subasociace cirsietosum oleracei brisetosum medii Číslo snímku Rok Datum Číslo oddělení parku 58 69a 85d a a 5b b Expozice/inklinace = S/5 J/ J/ J/ J/ Půdní vzorek 0,5 cm ph/ho 7,9 5,9 6,9 5, ph/kcl 7, 5, 6 4,6 E bylinné patro pokryvnost % počet druhů E0 mechové patro x 9, x 40,4 Charakteristické druhy asociace a svazu Druh Arrhenatherum elatius (L) J et C PRESL Stál Číslo snímku ost Číslo snímku 4 5 Campanula patula L v v l I I I I I I Galium mollugo L Stálost asociace 6 Crepis biennis L Tragopogon orientalis L Stálost I I I Diferenciální druhy Cirsium oleraceum (L) SCOP r r Heracleum sphondylium L () I I Geranium pratense L () r I I Sanguisorba officinalis L I I

66 Druh Stálos t Číslo snímku Stálost Stálost asociace Poa trivialis L I Lythyrus pratensis L I Equisetum palustre L I Lysimachia nummularia L I I Filipendula ulmaria (L) MAXIM Trifolium hybridum L I Ranunculus repens L I Geranium palustre L I Cirsium canum (L) ALL r I Luzula campestris (L)DC I I Bromus erectus HUDS I Euphrasia rostkoviana HAYNE () I I Potentilla erecta (L) RAUSCHEL Pimpinella saxifraga L I icia tatrasperma (L) SCHREBBR I Prunella vulgaris L I I I iola canina L Briza media L Festuca ovina L I Cerastium arvense L I eronica officinalis L () I I I I I I Hypericum perforatum L Daucus carota L Deschampsia caespitosa (L) PB Trifolium medium L Campanula rotundifolia L ()

67 Pokračování tabulky Druh Číslo snímku 4 5 Stál číslo snímku ost Stálost Stálost asociace 0 Charakteristické a diferenciální druhy řádu Arrhenatheretalia Trisetum flavescens (L) PB Dactylis glomerata L eronica chamaedrys L Leucanthemum ircutianum DC Achillea millefolium L Knautia arvensis (L) COULTER () Taraxacum officinale WIGGERS I Trifolium repens L I Alchemilla monticola OPIZ I Trifolium dubium SIBTH I I Bromus hordeaceus L I Lotus corniculatus L I eronica arvensis L Cynosurus cristatus L Avenochloa pubescens (HUDS) HOLUB I I I I () I I I Charakteristické a diferenciální druhy třídy MolinioArrhenatheretea Ranunculus acer L Rumex acetosa L Holcus lanatus L Poa pratensis L Plantago lanceolata L I I I I I I I I Cerastium holosteoides FRIES em HYL I I () Festuca pratensis HUDS Trifolium pratense L Alopecurus pratensis L Ajuga reptans L r () I icia sepium L

68 Pokračování tabulky Druh Stál Číslo snímku ost Číslo snímku Glechoma hederacea L 4 5 icia cracca L () Festuca rubra L Anthoxanthum odoratum L Agrostis tenuis SIBT Leontodon hispidus L Stálost asociace I I I I 0 I 4 I () I I I I I I I I I I I I Rhinanthus minor L Hypericum maculatum CRANTZ Stellaria graminea L 7 Stálost Charakteristické a diferenciální druhy řádu Molinietalia Lychnis floscuculi L Betonica officinalis L I r I I I I I Průvodní druhy Aegopodium podagraria L Equisetum arvense L Clinopodium vulgare L I I I I Brachythecium rutabulum (HBDW) BR eur Mnium affine BLAND I I 4 I I I I I Rhytidiadelphus squarosus (HEDW) WARNST Climacium dendroides (HBDW) WEB et MOHR Pleurozium schreberi (BRID) MITT Thuidium abietinum BR eur 68

69 Poznámka: Pouze v jediném snímku, a to snímku, byly tyto druhy: Filipendula vulgaris MOENCH ; snímek : Myosotis nemorosa BESSER 4, Anthriscus sylvestris (L) HOFFM (4), Lophocolea bidentata (L) DUM ; snímek 4: Saxifraga granulata L, snímek 5: Cardamine pratensis L, snímek 6: Lolium perenne L, Ranunculus bulbosus L, Bellis perennis L, Cirsium arvense (L) SCOP, icia sativa L, Potentilla reptans L ; snímek 7: Holcus mollis L ; snímek 8: icia hirsuta (L) SF GRAY, Melampyrum pratense L, iola riviniana RCHB, Hieracium pilosella L, Carpinus betulus L juv r, Quercus robur L juv r; snímek 9: Galium boreale L, Senecio aquaticus HILL, Euphorbia cyparissias L (), Deschampsia flexuosa (L) PB, Nardus stricta L ; snímek 0: Thymus pulegioides L, Atrichum undulatum (HEDW) P BEAU 69

70 Tabulka Společenstva Holcetum lanati, AngelicoCirsietum oleracei a Caricetum gracilis Asociace Holcetum lanati Číslo snímku Rok Datum Číslo oddělení parku 9 6c 6e 6d Expozice/inklinace J/ J/ Půdní vzorek 05 cm ph/ho ph/kcl E bylinné patro pokryvnost % X ,5 E0 mechové patro pokryvnost % Druh Číslo snímku počet druhů 4 5 Stálost 4 5 () I I Charakteristické druhy svazu Calthion Cirsium oleraceum (L) SCOP Filipendula ulmaria (L) MAXIM Cirsium canum (L) ALL r I Scirpus sylvaticus L I Luzula campestris (L) DS et L multiflora (RETZ) LEJ r Leucanthemum ircutianum DC r Carex leporina L Senecio aquaticus HILL I I I I Equisetum arvense L Hypericum maculatum CRANTZ I Potentilla erecta (L) RAUSCHEL I Cirsium palustre (L) SCOP I Selinum carvifolia L I Betonica officinalis L I Holcus mollis L 70

71 AngelicoCirsietum oleracei d Caricetum gracilis a ,5 6,7 6,7 5, % x X , Číslo snímku 6 7 Stálost Číslo snímku () (r) () Stálost 4 5 r I I I

72 Druh číslo snímku Aegopodium podagraria L Stálost 4 5 I I Carex pallescens L Prunella vulgaris L Myosotis nemorosa BESSER I I I Caltha palustris L Trifolium hybridum L Equisetum palustre L Phalaris arundinacea L Bromus racemosus L Phleum pratense L Juncus articulatus L em RICHTER Charakteristické a diferenciální druhy řádu Molinietalia Sanguisorba officinalis L Lychnis floscuculi L Deschampsia caespitosa (L) P B r Ranunculus auricomus L I r I Lysimachia vulgaris L I Juncus effusus L i Galium uliginosum L Lysimachia nummularia L Alopecurus pratensis L Poa trivialis L Glechoma hederacea L icia sepium L Agrostis stolonifera L I I I I Ranunculus ficaria L I Charakteristické a diferenciální druhy třídy MolinioArrhenatheretea Holcus lanatus L Festuca pratensis HUDS Rumex acetosa L 7

73 Stálost Stálost r r I I I I I () I I () (r) r I I I I I I I () I I 7 I I

74 Druh Číslo snímku Stálost 4 5 Ranunculus acer L LatHyrus pratensis L Poa pratensis L I Trifolium pratense L Cardamine pratensis L Cerastium holosteoides FRIES em HYL Plantago lanceolata L Festuca rubra L 4 Anthoxanthum odoratum L Agrostis tenuis SIBTH CH, D Arrhenatheretalia Taraxacum officinale WIGGERS r Trifolium repens L Trisetum flavescens (L) P B I r Bellis perennis L Dactylis glomerata L I r I I Alchemilla vulgaris L eronica chamaedrys L I Cynosurus cristatus L Achillea millefolium L I I I I I I Trifolium dubium SIBTH eronica arvensis L Galium mollugo L I Heracleum sphondylium L Charakteristické a diferenciální druhy třídy PhragmitiMagnocaricetea Carex graciiis CURTIS Carex vulpina L Glyceria maxima (HARTMAN) HOLMBERG Glyceria fluitans (L) R BR Eleocharis palustris (L) R et SCH 74

75 Stálost 4 I I I I r I r r I I I I I r I 4 I I r I r I I Stálost I 7 I I 75

76 Tabulka č 4 Druh Číslo snímku Stálost 4 5 I Climacium dendroides(hedw) WEB et MOHR I Rhytidiadelphus squarosus (HEDW) WARNST Galium palustre L Ranunculus repens L Carex hirta L Rumex crispus L Rumex obtusifolius L Carex spicata HUDS Brachythecium rutabulum (HEDW) BR eur Mnium affine BLAND I Poznámka: Pouze v jediném snímku byly druhy: snímek : Angelica sylvestris L, Briza media L, Lotus corniculatus L r, Campanula patula L r, Clinopodium vulgare L, Thuidium dalicatulum (HBDW) MITT ; Snímek : Leontodon autumnalis L 4, snímek : Anemone nemorosa L, Carex nigra (L) REICHARD, Juncus conglomeratus L em LEERS r; snímek 4: Carex hartmanii CAJANDER, Carex panicea L, Succisa pratensis MOBNCH r, Mentha arvensis L, ; snímek 5: Fragaria vesca L r, Knautia arvensis (L) Coulter, icia cracca L ; snímek 7: Avenochloa pubescens (HUDS) HOLUB, Geranium pratense L snímek 8: Polygonum amphibium L ; snímek 9: Carex brizoides L ; snímek 0: Ajuga reptans L, Calliergonella cuspidata (HBDW) LOBSKE ; snímek 5: aleriana dioica L, Brachythecium rivulare (BRUCH) Br eur ; snímek 6: Poa palustris L, Urtica dioica L 76

77 I () I stálost I I I Stálost I I I 77

78 78

79 Bohemia centralis, Praha, 5, 79 88, 986 Mechorosty (Fragmenta bryologica) Die Moose (Fragmenta bryologica) Milan RIOLA I když pracoviště odborných zařízení státní ochrany přírody nejsou určena k tomu, aby shromažďovala hmotnou dokumentaci přírodovědného charakteru svého regionu a vytvářela sbírkové fondy, přece jen ale nashromáždilo na Středisku státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje určitě množství herbářového materiálu bryologických dokladů, a to nejen z území středních Čech, ale i z dalších území celé ČSSR Jde přibližně o 600 položek, shromážděných zejména v počátečním období mého působení na tomto pracovišti /v letech 9774/, v menším množství v období pozdějším Z tohoto materiálu zůstala dosud asi jedna pětina nezpracovaná a dílčí údaje z něj byly zveřejněny (RIOLA 97, 974, 98 a 98) Protože však není naděje, že by v dohledné době mohlo být zpracování všech shromážděných dokladů ukončeno, a protože většinou jde o sběry z chráněných území, pro která jsou údaje o flóře výtrusných rostlin všeobecně vzácnými, předkládám v dalších řádcích jejich seznam Seznam je pro přehlednost rozdělen podle hlavních systematických skupin /játrovky, mechy, rašeliníky/, kdežto uspořádání uvnitř těchto skupin je abecední Pokud není před datem sběru uvedeno jméno sběratele, jde o mé vlastní sběry textu jsou užívány běžně vžité zkratky: SPR státní přírodní rezervace, CHP chráněný přírodní výtvor 79

80 JÁTROKY Aneura pinguis (L) DUM Doksy, Břehyňský rybník, SEDLÁČKOÁ 898 Anthoceros agrestis PATONPísek, Putim, pole km severně od obce, KNÍŽETOÁ 49974; Bruntál, pole u obce Skály, 8974 Apometzgeria pubescens (SCHRANK) KUW Karlík, SPR Karlické udolí, 6497 Barbilophozia attenuata (MART) LOESKE Rožmitál pod Třemšínem, SPR Na skalách,smrčina na suti, 6978; Rožmitál pod Třemšínem, skalní suť v CHP Hřebenec, 098 Barbilophozia barbata (SCHREB) LOESKE Skryje, SPR Týřov, na vrchu osník, 74974; Třebotov, SPR Kulivá hora, 497; Pikovice, SPR Medník, 7497; Filakovo, CHP Ragač, vrcholové skály, Barbilophozia floerkei (WEB et MOHR) LOESKE Jizerská hory, SPR Rybí loučky, RIOLA et KNÍŽETOÁ 58974; Šumava, Modrava, hraniční průsek pod Horní slatí, KNÍŽETOÁ 9997 Barbilophozia lycopodioides (WALLR) LOESKE Šumava, Březník, Luzenská slať, KNÍŽETOÁ 9997; Šumava, Březník, smrčina jihovýchodně od Březnické slati, KNÍŽETOÁ 9997 Bazzania trilobata (L) S GRAY Jizerské hory, SPR Rybí loučky, RIOLA et KNÍŽETOÁ 58974; Jizerská hory, SPR Klečové louky, RIOLA et KNÍŽETOÁ 48974; Šumava, Březník, Roklanská slať, KNÍŽETOÁ 9997; Rožmitál pod Třemšínem, SPR Na skalách, smrčina na suti, 6978 Blepharostoma trichophyllum (L) DUM Rožmitál pod Třemšínem, SPR Na skalách, smrčina na suti, 6978; Bruntál, skály nad železniční tratí u Kunova, 8974; Humenné, Nová Sedlica, SPR Stužica, Calypogeia integristipula STEPH Jizerské hory, SPR Černá jezírka, RIOLA et KNÍŽETOÁ 8 974; Jizerské hory, SPR Rybí loučky, RIOLA et KNÍŽETOÁ 58974; Rožmitál pod Třemšínem, SPR Na skalách, smrčina na suti, 6979 Calypogeia muellerana (SCHIFFN) K MULL Šumava, Modrava, slať u Javoří nádrže, KNÍŽETOÁ 797; Calypogeia neesiana (MASS et CAREST) K MULL Šumava, Malá Řasná, KNÍŽETOÁ 9997 Calypogeia trichomanis (L emend K MULL) CORDA Jizerské hory, SPR Rybí loučky, RIOLA et KNÍŽETOÁ 58974; Jizerské hory, SPR Prales Jizery, RIOLA et KNÍŽETOÁ 48974; Jizerské hory, SPR Klečové louky, RIOLA et KNÍŽETOÁ Jizerské hory, SPR Frýdlantské cimbuří, KNÍŽETOÁ 6978; Jizerská hory, SPR Na Čihadle, RIOLA et KNÍŽETOÁ 48974; Šumava,Modrava, smrčina na břehu Javořského potoka, KNÍŽETOÁ 997; Šumava, Březník, smrčina jihovýchodně Březnické slati, KNÍŽETOÁ 9997; Humenné,Nová Sedlica, SPR Stužica, Cephalozia bicuspidata (L) DUM Jizerské hory, SPR Černá jezírka, RIOLA et KNÍŽETOÁ 8974; Jizerské hory, SPR Na Čihadle, RIOLA et KNÍŽETOÁ 48 80

81 974; Jizerské hory, SPR Prales Jizery, RIOLA et KNÍŽETOÁ 48974; Jizerské hory, SPR Klečové louky, RIOLA et KNÍŽETOÁ 48974; Šumava, Březník, smrčina jihovýchodně Březničké slati, KNÍŽETOÁ 9997; Rožmitál pod Třemšínem, SPR Na skalách, smrčina na suti, 6978; Humenné, Nová Sedlica, SPR Stužica, Cephalozia catenulata (HUB) LINDB Jizerské hory, SPR Rybí loučky, RIOLA et KNÍŽETOÁ Cephalozia connivens (DICKS) LINDB Lázně Kynžvart, SPR Kladské rašeliny, rašeliniště Tajga, 0997 Cephalozia lunulifolia (DUM) DUM Jizerské hory, SPR Rybí loučky, RIOLA et KNÍŽETOÁ 58974; Šumava, Březník, smrčina jihovýchodně od Březnické slati, KNÍŽETOÁ 9997; Rožmitál pod Třemšínem, SPR Na skalách, smrčina na suti, 6978 Cephaloziella divaricata (SM) SCHIFFN Jizerské hory, SPR Frýdlantské cimbuří, KNÍŽETOÁ 6978; Filakovo, CHP Ragač, vrcholové skály, Chiloscyphus pallescens (EHRH ex HOFFM) DUM Český les, SPR Rašeliniště Huť, KNÍŽETOÁ 97 Cladopodiella fluitans (NEES) BUCH Šumava, Březník, Luzenská slať, KNÍŽETOÁ 9997 Conocephalum conicum (L) LINDB Bruntál, Rešov, Rešovské vodopády, 8974; Humenné, Nová Sedlica, SPR Stužica, Diplophyllum albicans (L) DUM Jizerské hory, SPR Prales Jizery, RIOLA et KNÍŽETOÁ 48974; Michalovce, Sninský kameň, vrcholové skalky, Diplophyllum taxifolium (WAHLENB) DUM Michalovce, Sninský kameň, vrcholové skály, Frullania dilatata (L) DUM Humenné, bučina u obce Topola, Gymnocolea inflata (HUDS) DUM Jizerské hory, SPR Klečové louky, RIOLA et KNÍŽETOÁ 5 et 48974; Jizerské hory, SPR Na Čihadle, RIOLA et KNÍŽETOÁ 48974; Šumava, Březník, Luzenská slať, KNÍŽETOÁ 9997; Šumava, Březník, u Roklanské nádrže, KNÍŽETOÁ 9997; Šumava, Modrava, ysoká slať, KNÍŽETOÁ 997; Šumava, Modrava, Roklanská slať, KNÍŽETOÁ 9 97 Jamesoniella autumnalis (DC) STEPH Jizerské hory, SPR Černá jezírka, RIOLA et KNÍŽETOÁ 8974; Humenné, Nová Sedlica, SPR Stužica, Jungermannia sphaerocarpa HOOK Jizerské hory, Jizerka, lesní potůček na levém břehu Jizery, RIOLA et KNÍŽETOÁ 58974; Jizerské hory, SPR Prales Jizery, RIOLA et KNÍŽETOÁ Lejeunea cavifolia (EHRH) LINDB Skryje, SPR Týřov, pod zříceninou hradu, 74974; Netolice, Hrbov, rokle Hrádeček jižně od obce, KNÍŽETOÁ 0978; Bruntál, Rešov, Rešovské vodopády, 8974; Humenné, Nová Sedlica, SPR Stužica,

82 Lepidozia reptans (L) DUM Rožmitál pod Třemšínem, SPR Na skalách, smrčina na suti, 6978; Šumava, Modrava, hraniční průsek pod Horní slatí, KNÍŽETOÁ 9997; Šumava, Modrava, Javoří pila, KNÍŽETOÁ 997; Šumava Březník, smrčina jihovýchodně od Březnické slati, KNÍŽETOÁ 9997; Bruntál, Rešov, Rešovské vodopády, 8974; Bruntál, skály nad železniční tratí u Kunova, 8974 Lophocolea bidentata (L) DUMRožmitál pod Třemšínem, SPR Na skalách, smrčina na suti, 6978; Skryje, SPR Týřov, na vrchu osník, 74974; Roztoky u Křivoklátu, SPR U eremita, 67974; Zadní Třebáň, SPR oškov, 497; Třebotov, SPR Kulivá hora, 497; Bruntál, Rešov, Rešovské vodopády, 8974 Lophocolea heterophylla (SCHRAD) DUM Rožmitál pod Třemšínem, SPR Na skalách, smrčina na suti, 6978; Křivoklát, SPR Stříbrný luh, 9597; Šumava, Modrava, bučina při státní hranici, KNÍŽETOÁ 997; Bruntál, Rešov, Rešovské vodopády, 8974; Humenné, Nová Sedlica, SPR Stužica, Lophocolea minor NÉES Třebotov, SPR Kulivá hora, skalky u vodojemu, 497; Srbsko, SPR Koda, Císařská rokle, 0797; Fiľakovo, SPR Šomoška, skalnatá stráň pod hradem, Lophozia badensis (GOTT ex RABENH) SCHIFFN Srbsko, SPR Koda, Císařská rokle, 0797 Lophozia collaris (NEES) DUM Srbsko, SPR Koda, Císařská rokle, 0797 Lophozia excisa (DICKS) DUM Pikovice, SPR Medník, 7497; Michalovce, Sninský kameň, vrcholové skalky, Lophozia sudetica (NEES) GROLLE Jizerské hory, SPR Prales Jizery, RIOLA et KNÍŽETOÁ Lophozia ventricosa (DICKS) DUM Jizerské hory, SPR Prales Jizery, RIOLA et KNÍŽETOÁ 48974; Rožmitál pod Třemšínem, SPR Na skalách, smrčina na suti, 6978; Pikovice, SPR Medník, 7497 Mannia fragrans (BALBIS) FRYE et CLARK Srbsko, SPR Koda, stepní stránka nad skalami v Kodské rokli, et 6980; Srbsko, SPR Karlštejn, Komárkova lesostep, Marchantia polymorpha L Lázně Kynžvart, SPR Kladské rašeliny, okraj rybníka Jezírko, 0997; Tetín, SPR Tetínské skály, 497; Šumava, Březník, Roklanská cesta, KNÍŽETOÁ 9997 Marsupella emarginata (EHRH) DUM Michalovce, Sninský kameň, vrcholové skalky, Metzgeria conjugata LINDB Netolice, Hrbov, rokle Hrádeček jižně od obce, KNÍŽETOÁ 0978; Bruntál, Rešov, Rešovské vodopády, 8974; Humenné, Nová Sedlica, SPR Stužica, Metzgeria furcata (L) DUM Roztoky u Křivoklátu, SPR Čertova skála, ; Beroun, Karlík, SPR Karlické údolí, 497; Třebotov, SPR Kulivá hora,9 et 497; Humenné, Nová Sedlica, SPR Stužica, 86974; Humenné, Kalná Roztoka, SPR Havešová,

83 Mylia anomala (HOOK) S GRAY corr LINDB Lázně Kynžvart, SPR Kladské rašeliny, rašeliniště Tajga, 0997; Šumava, Modrava, Javoří slať, KNÍŽETOÁ 997; Šumava, Modrava, Javoří nádrž, KNÍŽETOÁ 997; Šumava, Modrava, ysoká slať, KNÍŽETOÁ 997; Šumava, Modrava, Roklanská slať, KNÍŽETOÁ, 9997; Šumava, Modrava, Luzenská slať, KNÍŽETOÁ 9997 Mylia taylorii (HOOK) S GRAY corr LINDB Jizerské hory, SPR Frýdlantské cimbuří, KNÍŽETOÁ 6978 Pedinophyllum interruptum (NEES) KAAL Karlík, SPR Karlické údolí, 6497; Netolice, Hrbov, rokle Hrádeček jižně od obce, KNÍŽETOÁ 0978; Bruntál, Rešov, Rešovské vodopády, 8974 Pellia endiviifolia (DICKS) DUM Roztoky u Křivoklátu, SPR U eremita, Plagiochila porelloides (TORREY ex NEES) LINDENB Roztoky u Křivoklátu, SPR Čertova skála, 57974; Zadní Třebáň, SPR oškov, 0497; Tetín, SPR Tetínské skály, 497; Karlík, SPR Karlické údolí, 6497; Fiľakovo, CHP Ragač, vrcholové skalky, Porella platyphylla (L) PFEIFF Roztoky u Křivoklátu, SPR Čertova skála, 57974; Skryje, SPR Týřov, pod zříceninou hradu, 74974; Karlštejn, potůček nad domem čp 56, 06980; Třebotov, SPR Kulivá hora, 497; Karlík, SPR Karlické údolí, 497; Srbsko, vodopády nad Kubrychtovou boudou, 06980; Suchomasty, vrch Kotýs, vápencové skalky, 79978; Pikovice, SPR Medník, 7497 Preissia quadrata (SGOP) NEES Srbsko, SPR Koda, Císařská rokle, 6980 Ptilidium ciliare (L) HAMPE Skryje, SPR Týřov, 597; Šumava, Modrava, smrčina na břehu Javořího potoka, KNÍŽETOÁ 997; Šumava, Modrava, smrčina u Javoří pily, KNÍŽETOÁ 997; Šumava, Modrava, Roklanská slať, KNÍŽETOÁ 997; Šumava, Modrava, ysoká slať, KNÍŽETOÁ 997; Šumava, Březník, Březnická slať, KNÍŽETOÁ 9997; Šumava, Březník, smrčina jihovýchodně od Březnické slati, KNÍŽETOÁ 9997 Ptilidium pulcherrimum (G WEB) AIN Pikovice, SPR Medník, 7497; Novohradské hory, Dobrá oda, vrch Kraví hora, 6979; Bruntál, Rešov, Rešovské vodopády, 8974; Humenné, Nová Sedlica, SPR Stužica, Radula complanata (L) DUM Netolice, Hrbov, rokle Hrádeček jižně od obce, KNÍŽETOÁ 0977 Radula lindbergiana GOTT Humenné, Nové Sedlica, SPR Stužica, Riccardia chamaedryfolia (WITH) GROLLE Třtice, SPR bahnách, KNÍŽETOÁ Riccia canaliculata HOFFM Rokycany, Padrť, při hrázi Horního Padrťského rybníka, RIOLA et KNÍŽETOÁ Riccia cavernosa HOFFM Kladno, Hřešice, okraj Babineckého rybníka, 96976; Komárno, Číčov, SPR Číčovaké mrtvé rameno, 5976 Riccia ciliifera LINK Kolín, SPR Stráně u splavu, PINIČKOÁ 97; Kolín, SPR Stráň u Chroustova, PECINA 997 8

84 Riccia fluitans (L) EM K MULL Lázně Kynžvart, SPR Kladské rašeliny, okraj rybníka Jezírko, 0997; Mnichovice, jezírko v Božkově, MOLÍKOÁ 6 98 Riccia glauca L Písek, Putim, pole km severně od obce, KNÍŽETOÁ Riccia rhenana LORBEER in K MULL Písek, Ražice, SPR Řežabinec, KNÍŽETOÁ 49974; Rožďalovice, Hasina, návrh SPR Hasina, Pecina 85976; Libice nad Cidlinou, návrh SPR Libický luh, MOLÍKOÁ 598; Nymburk, Stratov, pískovna 0,7 km jižně od železniční zastávky, RYDLO 05984; Kutná Hora, návrh SPR Na hornické jihozápadně od obce Záboří n Labem, RYDLO Riccia sorocarpa BISCH Horní Maršov, pole u Horních Albeřic, PECINA 7975; Klatovy, Nová Plánice, na poli u obce, 9974; Písek, Putim, pole km severně od obce, KNÍŽETOÁ Ricciocarpos natans (L) CORDA Klánovice, Klánovický les, tůňky za hájovnou, LEISKÁ 89979; Žehuň, SPR Žehunská obora, hráz rybníka Kopičáku, KNÍŽETOÁ 50978; Libice nad Cidlinou, navrhované SPR Libický luh, MOLÍKOÁ 598 Scapania aequiloba (SCHWAEGR) DUM Karlík, SPR Karlické údolí, 6497 Scapania aspera H BERN Srbsko, SPR Koda, Císařská rokle, 0797 Scapania calcicola (H ARNELL et J PERSS) INGH Srbsko, SPR Koda, Císařské rokle, 0797 Scapania nemorea (L) GROLLE Jizerské hory, SPR Frýdlantské cimbuří, KNÍŽETOÁ 6979; Bruntál, Rešov, Rešovské vodopády, 8974 Scapania undulata (L) DUM Jizerské hory, Jizerka, na kamenech v řece, RIOLA et KNÍŽETOÁ 58974; Jizerské hory, Jizerka, lesní potůček na levém břehu Jizery, RIOLA et KNÍŽETOÁ, 58974; Nepomuk, lesní potůček jižně od obce, 6598; Šumava, Březník, Luzenský potok, KNÍŽETOÁ 9997; Humenné, Nová Sedlica, SPR Stužica, Sphenolobus minutus (SCHREB) BERGGR Michalovce, Sninský kameň, vrcholové skalky, Tritomaria quinquedentata (HUDS) BUCH Bruntál, skály nad železniční tratí u Kunova, 8974; Michalovce, Sninský kameň, vrcholové skalky,

85 MECHY Anomodon attenuatus (HEDW) HUB Karlštejn, potůček nad domem čp 56, Barbula reflexa BRID Tetín, SPR Tetínské skály, 497 Brachythecium rivulare (BRUCH) Br eur BranovPranty, levý břeh Berounky proti ústí Tyterského potoka, 66980; Karlštejn, potůček nad domem čp 56, Brachythecium velutinum (HEDW) Br eur Třebotov, SPR Kulivá hora, 497 Breidleria pratensis (KOCH) L0ESKE Třtice, SPR bahnách, KNÍŽETOÁ 8797 Bryoerythrophyllum recurvirostrum (HEDW) CHEN Tetín, SPR Tetínské skály, 497 Bryum argenteum HEDW Zadní Třebáň, SPR oškov, 0497; Kolín, SPR Stráně u Chroustova, PINIČKOÁ 97; Kolín, SPR Stráň u splavu, PINIČKOÁ 97 Bryum capillare HEDW Zadní Třebáň, SPR oškov, 0497 Bryum pseudotriquetrum (HEDW) SCHWAEGR Svatá, luční svahové prameniště pod silnicí do Králova Dvora, 66980; Karlík, SPR Karlické údolí, pěnovce e studeném, 597 Calliergonella cuspidata (HEDW) LOESKE Svatá, luční svahové prameniště pod silnicí do Králova Dvora, 66980; Měňany, slatinná loučka nad rybníkem Z obce, 5497 Camptothecium lutescens (HEDW) Br eur Svatá, luční svahové prameniště pod silnicí do Králova Dvora, Campylium chrysophyllum (BRID) BRYHN Karlík, SPR Karlické údolí, 6497 Campylium stellatum (HEDW) LANG et CJ Třtice, SPR bahnách, KNÍŽETOÁ 8797 Campylopus flexuosus (HEDW) BRID Šumava, Modrava, ysoká slať, KNÍŽETOÁ 997 Ceratodon purpureus BRID Kolín, SPR Stráň u Chroustova, PINIČKOÁ 97; Kolín, SPR Stráně u splavu, PINIČKOÁ 97 Climacium dendroides (HEDW) WEB et MOHR Třtice, SPR bahnách, KNÍŽETOÁ 8797; Zadní Třebáň, SPR oškov, ^0497 Cratoneuron commutatum (HEDW) ROTH Roztoky u Křivoklátu, SPR U eremita, 67974; BranovPranty, levý břeh Berounky proti ústí Tyterského potoka, Cratoneuron filicinum (HEDW) ROTH BranovPranty, levý břeh Berounky proti ústí Tyterského potoka, 66980; Svatá, luční svahové prameniště pod silnicí do Králova Dvora, 66980; Prahaelká Chuchle, mechaté prameniště dolích za starou vápenkou, 87980; Měňany, slatinná loučka nad rybníčkem západně od obce, 5497 Dicranella heteromalla (HEDW) SCHIMP Šumava, Březník, smrčina jihovýchodně od Březnické slati, KNÍŽETOÁ

86 Dicranum scoparium HEDW Třebotov, SPR Kulivá hora, 497; Zadní Třebáň, SPR oškov, 0497; Pikovice, SPR Medník, 7497; Šumava, Březník, Březnická slať km severně od Hraniční hory, KNÍŽETOÁ 9997; Šumava, Březník, smrčina jihovýchodně od Březnické slati, KNÍŽETOÁ 9997; Šumava, Modrava, Luzenská slať, KNÍŽETOÁ 9997; Šumava, Malá Řasná, KNÍŽETOÁ 9997 Drepanocladus fluitans (HEDW) WARNST Jizerské hory, SPR Na Čihadle, KNÍŽETOÁ 97; Šumava, Modrava, Roklanská nádrž, KNÍŽETOÁ 97 Encalypta streptocarpa HEDW Tetín, SPR Tetínské skály, 497; Třebotov, SPR Kulivá hora, 497 Eucladium verticillatum (SMITH) Br eur Roztoky u Křivoklátu, SPR U eremita, Eurhynchium swartzii (TURN) WARNST Kolín, SPR Stráň u Chroustova, PINIČKOÁ 97 Fissidens taxifolius HEDW Zdice, prameniště pod silnicí ze Slavíků, 66980; Třebotov, SPR Kulivá hora, 497 Grimmia commutata HUB Kolín, SPR Stráně u splavu, PINIČKOÁ 97 Grimmia pulvinata (HEDW) SMITH Kolín, SPR Stráň u Chroustova, PINIČKOÁ 97; Kolín, SPR Stráně u splavu, PINIČKOÁ 97 Homalothecium philippeanum (SPRUCE) Br eur Karlík, SPR Karlické údolí, Homalothecium sericeum (HEDW) Br eur Tetín, SPR Tetínské skály, 497 Hygroamblystegium tenax (HEDW) JENNINGS Karlštejn, potůček nad domem čp 56, Hylocomium splendens (HEDW) Br eur Třebotov, SPR Kulivá hora, 497; Karlík, SPR Karlické údolí, 6497; Zadní Třebáň, SPR oškov, 0497 Hypnum cupressiforme HEDW Třebotov, SPR Kulivá hora, 497; Zadní Třebáň, SPR oškov, 0497; Kolín, SPR Stráň u Chroustova, PINIČKOÁ 97; Kolín, SPR Stráně u splavu, PINIČKOÁ 97 Leucodon sciuroides (HEDW) SCHWAEGR Třebotov, SPR Kulivá hora, skalky u vodojemu, 497 Mnium cuspidatum HEDW Třebotov, SPR Kulivá hora, 497 Mnium longirostre BRID Tetín, SPR Tetínské skály, 497 Mnium undulatum HEDW Tetín, SPR Tetínské skály, 497; Třebotov, SPR Kulivá hora, 497 Neckera crispa HEDW Karlík, SPR Karlické údolí, 6497 Orthotrichum anomalum HEDW Třebotov, SPR Kulivá hora, 497 Platyhypnidium riparioides (HEDW) PODP Srbsko, vodopády nad Kubrychtovou boudou, Pohlia nutans (HEDW) LINDB Kolín, SPR Stráň u Chroustova, PINIČKOÁ 97 86

87 Polytrichum commune HEDW Šumava, Březník, Březnická slať, KNÍŽETOÁ 9997; Šumava, Březník, pravý břeh Březnického potoka severovýchodně od Březnické slati, KNÍŽETOÁ 9997 Polytrichum gracile SMITH Šumava, Modrava, bučina u Javoří slati, KNÍŽETOÁ 997 Polytrichum juniperinum HEDW Šumava, Březník, Luzenská slať, KNÍŽETOÁ Polytrichum piliferum HEDW Kolín, SPR Stráň u Chroustova, PINIČKOÁ 97; Kolín, SPR Stráně u splavu, PINIČKOÁ 97 Polytrichum strictum SMITH Šumava, Modrava, ysoká slať, KNÍŽETOÁ 997 Pseudoleskeella catenulata (BRID) KINDB Karlík, SPR Karlické údolí, 64 97; Třebotov, SPR Kulivá hora, 497 Pseudoscleropodium purum (HEDW) FLEISCH Tetín, SPR Tetínské akály, 497 Rhytidiadelphus squarrosus (HEDW) WARNDST Tetín, SPR Tetínské skály, 4 97 Rhytidiadelphus triquetrus (HEDW)WARNST Karlík, SPR Karlické údolí, 64 97; Zadní Třebáň, SPR oškov,0497 Rhytidium rugosum (HEDW) KINDB Zadní Třebáň, SPR oškov, 0497; Třebotov, SPR Kulivá hora, 497 Schistidium apocarpum (HEDW) BR eur Třebotov, SPR, Kulivá hora, 497; Tetín, SPR Tetínské skály, 497; Zadní Třebáň, SPR oškov, 0497 Syntrichia ruralis BRID Třebotov, SPR Kulivá hora, 497 Syntrichia subulata (HEDW) WEB et MOHR Zadní Třebáň, SPR oškov, 0497 Taxiphyllum depressum (BRUCH) REIMERS BranovPranty, na levém břehu Berounky proti ústí Tyterského potoka, Thuidium abietinum BR EUR Svatá,luční svahové prameniště pod silnici do Králova Dvora, 66980; Zadní Třebáň, SPR oškov, 0497; Třebotov, SPR Kulivá hora, 497; Tetín, SPR Tetínské skály, 4^97 Thuidium delicatulum (HEDW) MITT Karlík, SPR Karlické údolí, 6497 Tortella tortuosa (HEDW) LIMPR Karlík, SPR Karlické údolí, 6497; Třebotov, SPR Kulivá hora, 497 Tortula muralis HEDW Tetín, SPR Tetínské skály, 497; Zadní Třebáň, SPR oškov,

88 RAŠELINÍKY Sphagnum magellanicum BRID Šumava, Modrava, slať u Javoří nádrže, KNÍŽETOÁ 997; Šumava, Modrava, Javoří nádrž, KNÍŽETOÁ 9997; Šumava, Modrava, Roklanská slať, KNÍŽETOÁ 9 et 997; Šumava, Modrava, ysoká slať, KNÍŽETOÁ 9 et 997; Šumava, Modrava, hraniční průsek severně od Horní slati, KNÍŽETOÁ 9997; Šumava, Březník, Březnická slať, KNÍŽETOÁ 99 97; Šumava, Březník, Luzenská slať, KNÍŽETOÁ 9997; Šumava, Malá Řasná, KNÍŽETOÁ 8 et 9997 Sphagnum palustre L Jizerské hory, SPR Na Čihadle, KNÍŽETOÁ 97; Třtice, SPR bahnách, KNÍŽETOÁ 8797 Sphagnum plumulosum ROLL Třtice, SPR bahnách, KNÍŽETOÁ 8797 Sphagnum recurvum PAL de B Šumava, Modrava, Javoří nádrž, KNÍŽETOÁ 99 97; Šumava, Březník, pravý břeh Březnického potoka severovýchodně od Březnické slati, KNÍŽETOÁ 9997 Sphagnum robustum ROLL Šumava, Březník, Březnická slať, KNÍŽETOÁ 9997 Sphagnum teres ANGSTR Třtice, SPR bahnách, KNÍŽETOÁ 8797 Zusammenfassung Im Laufe der Zeit wurden in der Zentrale der Staatlichen Denkmalspflege und des Naturschutzes Mittelböhmisehen Kreises an die 600 Stück von mooskundlichen Belegen zusammengetragen Aus dem angeführten Materiál blieb bisher etwa ein Fünftel unbearbeitet Da es sich meistens um Belege aus Naturschutzgebieten handelt, und besteht keine Hoffnung, dass die Arbeit in der nächsten Zukunft abgeschlossen werden konnte, wurden vorläufig mindestens die Angaben veröffentlicht, die solche Pflanzen betreffen, mit deren orkommen in Schutzgebieten die breitesten Öffentlichkeitsmassen nur geringe Erfahrung haben Literatura RIOLA,M, 97: Mechorosty území u ysočan, určeného pro skládku popele elektrárny Tušimice Ms RIOLA,M, 974: Mechorosty elké Pleše na Křivoklátsku Ochr Přír, Praha, 9, append Ochr Průzkum, No :4 RIOLA,M, 98: Játrovky Kokořínského doluzprv Čs Bot Společ, Praha, 6: 4446 RIOLA,M, 98: egetace středočeských pěnovcú Preslia, Praha, 54:99 Adresa autora: RNDr Milan Rivola, Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, Hybernská 8, Praha 88

89 Bohemia centralis, Praha, 5: 89 0, 986 Hynutí borůvek na Kokořínsku i v jiných imisních oblastech Absterben des Heidelbeerkrautes in der Gegend von Kokořín sowie in anderen von Immissionen betroffenen Gebieten Antonín PŘÍHODA letech začaly na velkých plochách na Kokořínsku hromadně hynout borůvky Od roku 979 se na Kokořínsku začaly výrazněji projevovat škody průmyslovými imisemi z mělnických elektráren Nejdříve byly patrné na nejcitlivějších smrkových porostech nejmladších smrčinách první věkové třídy bylo patrné přímo značné zaprášeni jehlic a větévek a výrazné stopy po sání mšic na jehlicích s následným oslabením letorostů Přetrvávající přemnožení mšic po více let v smrčinách poškozovaných imisemi bylo později pozorováno i na jiných místech v Československu, kdežto v porostech, které nebyly dosud imisemi zasaženy, jednorázové přemnožení mšic /postihující mnohdy značnou část Evropy/ zase pominulo vlivem následného přemnožení jejích přirozených nepřátel, nápadných predátorů, jako jsou pestřenky a slunéčka, a pravděpodobně i nenápadných vnitřních cizopasníků z blanokřídlého hmyzu ětší škody způsobené mšicemi v oblastech postižených průmyslovými imisemi v zahraničí vysvětluji tím, že blanokřídlí parazité mají k imisím větší citlivost, kdežto mšice jsou odolnější ětší citlivost budou pravděpodobně mít i někteří predátoři Působení imisí se projevilo ve smrčinách i v ústupu houby Lophodermium macrosporum (HARTIG) REHM a nástupem příbuzné houby Lophodermium piceae (FUCKEL) HOHNEL s cizopasným působením Odpovídalo to dřívějším pozorováním při sledování vlivu imisí na smrčiny v Krušných horách Souvisí to patrně i se změnami ve složení mikroskopických hub v hrabance a humusu a s 89

90 úbytkem houby Sphaeridium candidulum SACC, která v hrabance rychle rozkládá smrkové jehličí, a tak omezuje rozvoj houby Lophodermium piceae na opadalém jehličí Zvýšenému okyselení hrabanky lze přisuzovat i výskyt houby šupinovky drobné Pholiota scamba (FR) MOSER na úlomcích dřeva a smrkových větévek v hrabance Tato houba je především obyvatelem kyselých rašelinišť a v imisních oblastech se šíří i mimo ně (PŘÍHODA 98, 98) Hynutí borůvek na Kokořínsku bylo analogické hynutí borůvek v ekologicky velmi podobné oblasti pískovcových skalních měst Tisských skal u Děčína a Děčínského Sněžníku postižených imisemi, kde se sledovalo od roku 950 Hynutí borůvek v souvislosti s průmyslovými imisemi v jiných oblastech Československa zaznamenává PORKERT (98) šímá si otázky hynutí borůvek v souvislosti s úbytkem tetřevovitých ptáků /především tetřeva hlušce/, pro které jsou všechny nadzemní části borůvky základní složkou potravy "Silné poškození porostů borůvky až úplné odumření nadzemních částí rostlin s následnou špatnou až žádnou regenerací bylo zjištěno na velkých plochách hřebene Orlických hor po některých zimách s relativně vysokou vodní hodnotou sněhové pokrývky a při jejím pomalém tání /např 95758, 97475, ale hlavně 97576/, podobně v Hrubém Jeseníku po zimě Šlo přitom o místa se silnou mlhou a námrazou ůbec nejvýraznější odumření rostlin bylo zjištěno ve starých porostech smrku pod korunami v dosahu opadu námrazy Hlavní příčinou odumírání porostů borůvky je zřejmě zvýšení průmyslových emisí a kyselosti srážkových vod při současném prosychání korun smrků,a tudíž i zvýšeném osvětlení půdy v posledních desetiletích Ačkoliv je accinium myrtillus acidofilní rostlina, došlo k jejímu odumření jakoby spálením nadzemních částí rostlin ve vertikální posloupnosti směrem k půdě podle toho, jak byla vystavena během tání působení jednotlivých vrstev sněhové pokrývky Zejména svrchní vrstvy tající sněhové pokrývky představují koncentrát škodlivin rozpuštěných ve srážkových vodách, obohacených suchými složkami aerosolů /s tím souvisejí i známé vlivy vod z tajícího sněhu na ryby/ Toto působení bylo zvlášť patrné pod starými stromy v dosahu opadu námrazy a v dosahu kapek kondenzovaných z mlhy Tento jev byl pozorován v červnu až červenci 980 v Orlických horách" Toto sdělení je doloženo rozbory 67 vzorků námrazy a ledovky z Orlických hor a grafem rozdělení četností směru větrů při tvorbě námrazků, jejichž rozbor prováděl Ústřední ústav geologický v Praze "Značnou úlohu v množství imisí ukládaných ve vzorcích námrazy i ve sněhové pokrývce, vegetaci a dalších substrátech má zřejmě i rychlost větru Mnohonásobně vyšší koncentrace zjištovaných složek zahrnujících jak výrazné škodliviny, tak i látky, které sice mohou působit příznivě pro expanzi trav, ale tím potlačovat schopnost regenerace a rozšiřování borůvky aj, potvrzují tak korelaci odumření borůvky a též smrku s námrazovou exponovaností a zónami častých mlh acciniaceae, zvláště accinium myrtillus a vitisidaea, jsou význačným prvkem bylinného patra 90

91 jehličnatých lesů, indikujícím kyselost půdy Reakce jednotlivých druhů na působení průmyslových emisí nejsou stejné, jak ukazují studie o vlivu průmyslových emisí na některé metabolické procesy jmenovaných druhů (HUTTUNEN 975, CZUCHAJOWSKA 979, CZUCHAJOWSKA a STRACZEK 979 aj) Pod vlivem průmyslových emisí dochází k změnám v koncentraci pigmentů v listech, v chemickém složení plodů a v obsahu těžkých kovů Mechanismus odumírání částí rostlin myrtillus a lepší rezistence vitisidaea na sledovaných hřebenech hor se zdá být s přihlédnutím k množství ukládané námrazy, trvání mlh a reakcím borůvky částečným zežloutnutím až opadem mladých listů v souladu s těmito výsledky Následný vliv na přežívající zbytkové stavy našich tetřevovitých po stránce potravní i struktury biotopu pak nemůže být jiný než negativní" Kokořínsko má jiné klimatické podmínky než hřebeny Orlických hor nebo Krkonoš; místo ledovky a námrazy, které obsahují imise, tam jde převážně o prašný spad a kromě přímého účinku imisí na borůvku je tam významný i jejich nepřímý účinek Jde o sukcesi imise hromadné napadení hmyzem a následná houbová nákaza, po které nadzemní části borůvkových keříků hromadně odumírají Zcela shodný průběh byl pozorován v roce 984 na třech místech na Slovensku v porostech postižených různými druhy imisí Další článek sukcese, tj působení tetřevovitých ptáků, což bylo hlavním podnětem ke studiu hynutí borůvek v horských oblastech Čech i na Slovensku, už na Kokořínsku nepřichází v úvahu, protože zde po roce 90 nebylo hnízdění tetřeva zaznamenáno KOKEŠ (979) se ve studii o původu, příčinách a konci šíření tetřeva hlušce v pražském okolí sice o Kokořínsku nezmiňuje, ale v mapce celkového rozšíření tohoto ptáka v Československu (HUDEC a ČERNÝ 977) jsou přibližně v oblasti Kokořínska nebo jeho okolí čtyři zákresy o hnízdním výskytu před rokem 90 této mapce, která je výsledkem práce početnějšího kolektivu autorů, není zakreslen výskyt tetřeva hlušce v době hnízdění kolem roku 95 na Lanškrounsku, např v Panském lese mezi Dolní Čermnou a Jakubovicemi Tento výskyt patrně nebyl zaznamenán ani publikován, neboť hajný jej tajil před myslivci i nadřízenými Tetřev tam po roce 945 nevymizel pro úbytek potravní základny, nýbrž důvodem tohoto vymizení byla nejspíše jiná změna v biocenoze nástupem černé zvěře Na Kokořínsku byly borůvky hromadně napadeny červcem štítenkou bílou /Chionaspis salicis L/, jehož štítky hustě pokrývaly značnou část větévek a kmínků Tento červec není specifický pro borůvku nebo čeleď Ericaceae, jako např Phyllostroma myrtilli (KALTENBACH), nýbrž žije na rozmanitých listnatých stromech 9

92 6 Šťítenka bílá Chionaspis salicis na větévce borůvky /orig APříhoda/ a keřích, zvláště na olších, jeřábech a lípách, ale i borůvce a brusině Specifičtí červící jsou mnohem citlivější ke změnám životního prostředí než polyfágnější druhy, kteří se někdy na směněných stanovištích přemnožují Oslabení sáním červců nebo mšíc a zvláště vpichy pronikající hluboko do pletiv živné rostliny umožňují rozmanité houbové nákazy, především houbami ze skupiny Pyrenomycetes, i přechod těchto hub od saprofytismu k parazitismu Takto oslabené borůvky na Kokořínsku napadala houba popsaná jako Cytospora petrakii ZIMM 90 (Hedwigia 6: 00) Podle GORŠILIHO (96) je tato houba totožná s houbou Cytospora leucosperma FR, která je konidiovým 7 Houba Cytospora petrakii ZIMM: asuchá větévka borůvky s pyknidami, b,c řezy pyknidou, d konidiofory, e konidie /orig A Příhoda/ 9

93 stadiem vřeckovýtrusné houby alsa ambiens (PR) FR, žijící na nejrozmanitějších listnatých dřevinách Nákaza byla patrná ještě na živých větévkách borůvek, kde se na jaře vytvářely zárodky dosud nezralých pyknid, které dozrály až v létě nebo na podzim po odumření větévek Na suchých větévkách byly nalezeny zralé pyknidy zřejmě z loňského roku, ale nikoli vřeckovýtrusné stadium Keříky napadené pouze červcem, bez houbové nákazy, sice živořily, ale zůstávaly živé, po následné nákaze houbou však nadzemní části zcela odumíraly Oddenky a kořínky však zůstávaly živé a borůvčí se zcela zničenými nadzemními částmi v předchozím roce, na kterých pak nepřežili ani červci, začalo na jaře 984 regenerovat Svědčí to o tom, že imisemi nebyla zničena mykorhizní houba, bez níž borůvka není schopná života, a proto se také naší domácí borůvka nedaří v umělé kultuře v zahradách Mykorhizní houby mohou být průmyslovými imisemi zničeny v těch oblastech, jejichž ovzduší kromě sloučenin síry obsahuje také fluór, jehož rozpustné sloučeniny jsou velmi fungicidní Tento prvek se vyskytuje v imisích poškozujících Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory Mělnické elektrárny, které zpracovávají západočeské hnědé uhlí, mají v imisích především oxid siřičitý První dvě elektrárny s roční spotřebou tun hnědého uhlí měly roční produkci oxidu siřičitého 000 tun Třetí elektrárna zahájila provoz v prosinci 98 s roční spotřebou uhlí tun, což odpovídá dalším tunám oxidu siřičitého v imisích, takže celkové produkce imisí od roku 98 činí asi tun oxidu siřičitého ročně Protože jde o oblast, kde převládá západní vítr, největší část imisí je zanášena směrem na Kokořínsko biocenózách chráněného území lze proto očekávat velké změny, které postihnou především lesní hospodářství, a proto by bylo žádoucí je sledovat jak opakovanými chemickými rozbory, tak i podle rozmanitých biologických ukazatelů Na žádost správy Chráněné krajinné oblasti Slovenský ráj se vyšetřily příčiny hynutí borůvek ve Slovenském ráji a na vrchu Kozovec v Slovenském rudohoří, které bylo výborným srovnáním s podobným jevem na Kokořínsku Hlavním zájmem bylo zachování tetřeva hlušce v této oblasti, kde byl doposud v dobrém stavu a byla obava, aby ztrátou potravinové základny se jeho počet nezmenšoval nebo dokonce úplně nevymizel Domněnka, že Slovenský ráj není postižen průmyslovými imisemi a že jejich zdroje jsou dostatečně vzdáleny, aby se projevovaly škodlivě, ukázala se při kontrole /hynutí lišejníků a ztráta starších ročníků smrkového jehličí/ dne 6 září 984 mylná Při kontrole lokalit elká a Malé Knola, Grajnar a Murán ve východní části Slovenského ráje se ukázalo, že hynutí borůvek má zcela shodný průběh jako na 9

94 Kokořínsku, a to přemnožení červce a následné usychání po nákaze houbou Cytospora petrakii ZIMM, která právě začínala být plodná Hynutí borůvek však nebylo tak hromadné jako na Kokořínsku Epifytické lišejníky odumírají převážně na východní straně kmenů; příčinou tohoto odumírání je voda stékající z větví po kmenech, což svědčí o předpokládaném zdroji imisí z Rudňan ýchodní svahy a vrcholové partie však nebyly imisemi poškozeny souvisle, nýbrž v pruzích v závislosti na geomorfologickém utváření terénu Hynutí lišejníků bylo zcela nedávného data Na vrchu Kozovec / m n m/ východně od Švermova bylo při kontrole září 984 zjištěno odumírání borůvek se shodným průběhem na západním a severním svahu /se současným hynutím lišejníků a s úbytkem starších ročníků jehličí na smrcích/ Směr imisí byl od jihovýchodu, což odpovídalo znečištění od průmyslových podniků v obci Nižná Slaná jižně od Dobšiné ysoké kopečky starých keříků borůvek byly odumřelé převážně jen z jedné poloviny na východní nebo jihovýchodní straně, kdežto jejich severozápadní část byla dosud živá Při pohledu od jihovýchodu proto porosty borůvčí vypadaly jako hrozivě postižené hromadným hynutím, avšak při pohledu opačným směrem budily zdání ještě poměrně dobrého stavu Shodným červcem tam byly napadeny i brusiny, ale v menším množství a bez následné houbové nákazy, takže nebyly postiženy větším odumíráním a mnohdy byly dosud plodné Stálezelené dřeviny, k nimž patří i brusina, jsou mnohem citlivější k přímému poškozování imisemi než opadavé dřeviny, které každoročně obnovují listí nebo jehličí tomto případě však byla opadavá borůvka mnohem vážněji poškozena, což by svědčilo spíše o nepřímém následku imisí v sukcesi napadení hmyzem a houbou Pronikání imisí do jižní části Slovenského ráje bylo v následujících dnech sledováno podle hynutí lišejníků mezi Dobšinou, Stratenou, Dobšinskou Mašou, Dedinkami a okolím Bielé ody Imise tam pronikají od Dobšiné v pruzích podle utváření terénu, mezi nimiž jsou pruhy dosud zdravých porostů s dosud dobrým stavem lišejníků Podle lišejníků bylo možno odlišit i porosty postihované imisemi již delší dobu, kde už také odumřely jedle a na bucích bylo možno najít jedině leprariová stadia lišejníků na nejchráněnějších místech v dutinách pod kořeny velmi starých stromů Zcela nové však bylo odumírání keříčkovitých lišejníků na dosud zdravých jedlích podle elektrovodu k Dobšinské Maše Tato biologická kontrola imisí potvrdila a doplnila zcela nezávisle prováděnou práci B MAŇKOSKÉ (984) v oblasti jižně a východně od Slovenského ráje 94

95 chemickými rozbory vzorků ze smrku, buku a dubů na arzén, kadmium, měď, rtuť, olovo, antimon, síru a zinek a zjišťováním ph v půdě Podle biologických ukazatelů zóna ohrožení imisemi přesahuje území studované Maňkovskou Jak zjistila Maňkovská, imise postupují ve shodném směru od průmyslových podniků /O tom, že jsme různými metodami sledovali nezávisle na sobě shodné otázky v blízkém sousedství, jsme se dozvěděli až po ukončení prací/ Kromě produkce oxidu siřičitého je v této oblasti velmi závažný spad sloučenin arzénu a antimonu z Nižné Slané i Rudňan, ke kterému z Rudňan přistupují i sloučeniny rtuti e sledované oblasti nebyly borůvky zničeny v takovém množství, aby tam nezůstalo pro tetřevy ještě dostatek potravy Otázkou však zůstává, do jaké míry jsou borůvky znečištěny průmyslovým spadem, neboť tato základní potrava pro kuřata tetřeva s příměsí arzénu, antimonu nebo i rtuti jim rozhodně není prospěšná Chemická rozbory vzorků ze smrku, buku a dubů by proto bylo třeba ještě doplnít rozborem borůvčí i plodů borůvek Západně od Kozovce u Červené Skaly zřídil ýskumný ústav lesného hospodárstva ve Zvolenu stanici pro umělý odchov tetřeva hlušce Když se po dva roky za sebou nepodařilo dochovat kuřata tetřevů do dospělosti, byla stanice zrušena a výzkumný úkol umělého odchovu tetřeva byl zastaven místech, kde původní populace tetřeva mizí, protože se změnily ekologické podmínky pro jeho existenci, není při nasazení uměle odchovaných tetřevů naděje ha úspěch Další zcela shodný případ hynutí borůvek v lese poškozovaném imisí se stejnou sukcesí červechouba byl koncem října 984 sledován v sedle mezi Príslopem a vrcholem Magurky nad Ždiarem v Tatranském národnín parku Tudy totiž pronikají imise z Polska a přecházejí mezi Hlúpým a Ždiarskou idlou do Zadných Meďodolů; po zničení reliktních smrkových porostů mezi Kolovým plesem a Brankou v Žádných Meďodolech se jim pak otevřela cesta až do Javorové doliny, což lze v posledních letech sledovat jak podle rychlého hynutí epifytických i skalních lišejníků, tak i podle postupu dřevokazné chorošovité houby outkovky různotvaré Antrodia heteromorpha (FR ex FR) DONK Rozšíření této houby bylo sledováno po 0 let předtím v oblasti Belianských Tater, kde se omezovala pouze na rašeliniště, nejkyselejší podmáčené smrčiny a porosty olše šedé se smrkem na kyselých náplavech Javorinky /skupiny lesních typů Piceetum relictum acidofilum, PinetoPiceetum sphagnosum, Piceetum montanum sphagnosum, Piceetum montanum turfosum a PiceetoAlnetum/ Po 95

96 okyselování půdy imisemi začala tato houba pronikat i do jiných typů smrčin v Belianských Tatrách a uměle založených smrčin Spišské Magury Pronikáním imisí z Polska může být ohroženo i stálé hnízdiště tetřevů v Tristarské dolině Aby se snížilo pronikání imisí z Polska, bylo navrženo vysázet jako clonu po hřebeni od Suchého vrchu při polské hranici /nad ojtasovou/ k Príslopu nad Ždiarom a odtud po hřebeni Magurky ochranný porost složený ze směsi buku a modřínu jako nejodolnějších k imisím Touto směsí by bylo účelné zalesnit i imisemi postižené části při východním okraji Slovenského ráje, dále hřeben mezi Dobšinou a Dedinkami jižně od Slovenského ráje a rovněž i postižené části vrchu Kozovec, kde jedle a smrk citlivé k imisím nemají v dohledné budoucnosti naději na přežití a po jejich zániku se otvírá cesta imisím do dalších porostů Směs buku s modřínem je po hospodářské stránce velmi produktivní, odolná proti požárům i mnoha škůdcům a chorobám, nutná je ovšem vhodná provenience obou dřevin pro daný vegetační stupeň i geologický podklad Geobotanici a typologové mají sice proti ní námitky, že se v přírodě takový typ lesa nevyskytuje a je zcela umělý západní části Slovenského ráje v sousedství rezervace Sokol však zůstal takový reliktní porost zachován; v nedávné době zde byly pokáceny přes 0 let staré modříny, avšak zůstalo přirozené zmlazení modřínu s bukem, které by bylo účelné připojit k rezervaci Sokol a dále sledovat jeho přirozený vývoj Kde nelze odstranit zdroje průmyslových imisí, nezbývá než přizpůsobit lesní hospodářství změněným podmínkám Reliktní biocenozy vystavené trvalému intenzivnímu vlivu imisí nelze uchránit tím, že se ponechají bez jakéhokoli zásahu, neboť by to znamenalo odsoudit je jen k postupnému, někdy však i velmi rychlému zániku a uvolnit cestu imisím do dalších, dosud jen málo narušených biocenóz Pokud jde o opatření na ochranu nebo zmírnění účinku imisí na Kokořínsku, které se začalo projevovat až v posledních letech po výstavbě nových elektráren /avšak velmi intenzívně/, je napřed nutný podrobný výzkum s detailním zmapováním imisemi postižených a vážně ohrožených porostů, a to jak podle chemických rozborů, tak i podle biologických ukazatelů Entomofauna a houbové nákazy borůvky byly i mimo imisní oblasti sledovány v různých biocenózách a množství výsledků tohoto průzkumu by poskytlo materiál na obsáhlou samostatnou publikaci Pro srovnání jsou uvedeny jen některé poznámky vztahující se k napadení borůvky čěrvcem Nejvhodnější lokalitou pro soustavná pozorování byly východní svahy hory Paradajz /99 m n m/ nad Banskou Štiavnicí, 96

97 protože se nalézá blízko pracoviště a dosud se zde neprojevují účinky imisí ze Žiaru nad Hronom postihující hlavně návětrné jižní a jihozápadní svahy a některé doliny, kudy protahují větrné proudy Původním lesním typem na této loka lítě byla kyselá smrková buřina /Fagetum abietinopiceosum/, ve které bylo lesním hospodařením zvýšeno zastoupení smrku Od nepříliš velkého počtu loňských samiček červců zůstaly na stoncích borůvek bílé chomáče s přezimujícími vajíčky, z nichž se vylíhlo velké množství larev, které obsadily stonky i listy Borůvky byly současně napadeny housenkami píďalky, které skeletovaly listy a způsobily značnou ztrátu asimilační plochy Píďalku určil dr J Patočka jako Jodis lactearia (L) Na listech skeletovaných housenkami píďalky larvy červce hynuly /což se sledovalo i v laboratoři/) 8 Slunéčko čtyřskvmné Exochomus quadripustulatus: apohled shora, bpohled ze strany, clarva, dkukla /orig A Příhoda/ 97

98 9 Slunéčko dvojskvrnné = Chilocorus bipustulatus /orig A Příhoda/ Kromě píďalky se tam ve velkém počtu objevily i černé larvy slunéček, které zničily velkou většinu červců Zbylé červce pak požírala i dospělá slunéčka, patřící většinou k druhu slunéčko čtyřskvrnné Exochomus quadripustulatus (L, méně se zde vyskytovalo i slunéčko dvojskvrnné Chilocorus bipustulatus (L), které bylo v imisních oblastech v roce 984 pozorováno pouze na jediném místě a jen v nepatrném množství na jediném keříku borůvky na poměrně chráněném místě ve východní části Slovenského ráje teplejších kyselých doubravách jižního Slovenska, které nebyly postiženy imisemi, ničilo červce na borůvkách slunéčko polní Hyperaspis campestris (HRBST) ROUBAL (96) uvádí ze Slovenska všechna tato černá slunéčka ničící červce /i některá další/ jako hojná, velmi hojná až obecná Jejich současné rozšíření speciálně ve vztahu k imisím by bylo potřebné sledovat po delší dobu /zvláště s ohledem na propagovanou, ale v praxi málo uplatňovanou biologickou ochranu/ Mnoho parazitů a predátorů škodlivého hmyzu je zřejmě 0 Slunéčko polní Hyperaspis campestris /orig A Příhoda/ 98

99 citlivých nejen k pesticidům, ale i k chemickému znečištění jiného původu Píďalka Jodis lactearia, která poněkud konkuruje larvám červců a žije na břízách, olších, dubech, buku, habru, lísce i borůvce a dalších dřevinách,je poněkud polyfágní Z Banské Štiavnice ji zaznamenali AbafiAigner, Pável a Uhryk už roku 896 (HRUBÝ 964) Speciálně na borůvce žije příbuzná píďalka Jodis putata(l) Ze Slovenského ráje ji uvádí na několika místech REIFRICH (960), jako ne příliš hojnou, ale častou u Dobšiné e sledovaných porostech borůvek této oblasti v roce 984 se nepodařilo najít ani tuto píďalku, ani nápadnější požerky housenek na borůvce Borůvky pod Paradajzem u Banské Štiavnice byly v roce 984 navíc ještě značně postiženy suchem, přesto však byly bohatě plodné, i když plody byly suchem poněkud zakrnělé a drobnější než obvykle Houba Cytospora petrakii ZIMM zde byla nalezena jen na jednotlivých zaschlých větévkách, a i když byla napadena dvěma druhy hmyzu, borůvčí neodumíralo Za zmínku stojí, že sukcese imise napadení červcem a následné infekce houbami přecházejícími od saprofytismu k parazitismu byla zjištěna i na jiných dřevinách Jizerských horách na jalovcích postižených imisemi hynuly po přemnožení červce keře po napadení houbou Cytospora dubyii SACC a totéž bylo pozorováno i na jalovcích pěstovaných v městském prostředí v zahradách nebo na hřbitovech, kde byly keře jalovců značně zaprášené a vystavené imisím z motorových vozidel i z jiných zdrojů v blízkém okolí roce 984 pak bylo hlášeno z více míst v Praze a v blízkém okolí hynutí zeravu západního Thuja occidentalis L, kde byly na vzorcích z velmi zaprášených keřů nalezeny štítky zatím blíže neurčených červců a následné nákazy několika druhy hub, za normálních okolností jen saprofytických Jsem si vědom toho, že jedinec nemůže za krátkou dobu zpracovat ekologii biocenóz postižených imisemi v celém rozsahu a že názory vyslovené v tomto příspěvku zatím nelze pokládat za všeobecně platné závěry Příspěvek je míněn spíše jako podnět k velmi potřebným ekologickým studiím pro širší kolektivy a zvláště pro amatéry organizované v různých vědeckých společnostech a svazech ochránců přírody, pro zájmové kroužky na školách apod Zvláště členové entomologických společností by měli v tomto směru příležitost přispět k řešení velmi aktuálních otázek ochrany životního prostředí a odpoutat se od prostého sběratelství k faunistickému a ekologickému výzkumu 99

100 Zusammenfassung war in der Umgebung Kokoříns ein massenhaftes Eintrocknen des Heidelbeerkrautes zu verzeichnen Seit 979 wird dieses Gebiet mit den Immissionen der neuerbauten Kraftwerke bei Mělník verseucht Die schädlichen Auswirkungen haben sich zunächst im Gesundheitszustand der Fichtenbestande niedergeschlagen und Hand in Hand damit ging auch das Eintrocknen des Heidelbeerkrautes Auf dieser Pflanze haben sich die Schildläuse Chionaspis salicis L übervermehrt, und es folgte die Infizierung von bisher lebendigen Zweigen durch das Pilz Cytospora petrakii ZIMM Das Absterben von Heidelbeersträuchern infolge der Immissionen im nordöstlichen Böhmen wurde von PORKERT beschrieben Hier hat es sich auch auf die Waldhühner /Tetraonidae/ negativ ausgewirkt, für die Heidelbeeren eines des Grundnahrungsmittel darstellen Ähnliche Probleme, so der Autor, tauchen jedoch nicht nur im Gebiet Kokoříns auf, sondern auch in drei Gebieten der Slowakei, wo es zum Aufeinanderfolge "Immission SchildlauseBefall Pilz Cytospora petrakii ZIMM" kam In der von den Immissionen nicht betroffenen Gegenden der Slowakei wird die ermehrung des Sehildlauses durch die Marienkäfer Exochomus quadripustulatus L, Chilocorus bipustulatus L und Hyperaspis campestris HBST gedrosselt Die Sukzession "Immission SchildlausBefall Pilzinfektionen" hat der erfasser auch im Falle der Holzgewächse aus der Gattungen Juniperus und Thuja beobachtet Literatura ABAFIAIGNERL, PÁEL,J, UHRYK,F,, 896: Ordo Lepidoptera Fauna Regni Hungariae I, editio separata 8 Budapest ALSTADNN, EDMUNDS J, GF, 98: Effects of air pollutants on insect populations Ann Rev Entomol, 7: 6984 ANONYMUS 985: Elektrárna MělníkLidé a Země, 4: 96 ANONYMUS /LM/, 984: Umělý odchov tetřevů a dropů na Slovensku Krásy Slovenska, 6 (): 47 BERGMANN,A, 9555: Die Grossschmetterlinge Mitteldeutschlands Jena CZUCHAJOWSKA,Z, 979: Seasonal changes of phand buffer capacity of aequous homogenates of accinium vitiai and accinium myrtillus leaves Acta Soc Bot Poloniae, 48 (): 546 CZUCHAJOWSKA,Z, STRACZEK,T,979: Seasonal changes of pigment concentration in the leaves of accinium myrtillus and accinium vitisidaea and the influence of industrial emissions Acta Soc Bot Poloniae, 48 (4):

101 GRITIŠILI, MN, 98: Griby roda Cytospora Fr v SSSRTbilisi HODEK,I,97: Biology of Coccinellidae Praha HRUBÝ,K, 964: Prodromus Lepidopter Slovenska Prodromus Lepidopterorum Slovaciae Bratislava HUDEC,K, ČERNÝ,W /red/, 977: Ptáci Aves FaunaČSSR Praha HUTTUNEN,S, 975: The influence of air pollution on the forest vegetation around Oulu Aeta Univ Oulensis, Ser Sci Rer Nat, : Biol KOKEŠ,0, 979: Původ, příčiny a konec šíření tetřeva hlušce /Tetrao urogallus L/ v pražském okolí Bohemia centralis, 8: 759 MÁLEK,J,98: Typologický systém vojenských lesů pro ČSSR s nástinem biocenologie lesa Praha MAŇKOSKÁ,B,984: The effects of atmospheric emissions from the Krompachy, Nižná Sluná, Rudňany iron ore mines on forest egetation and soils Ecology /ČSSR/, (): 44 MOTTL,S, 955: Ubývání tetřeva /Tetrao urogallus L/ v ČSR Ochr Přír, id: 79 PORKERT,J,975: Methodische Gesichtspuncte zum Studium der Ökologie der bedrohten TetraonidenPopulationen Beitr JagdWildforsch, 9: 4749 Berlin PORKERT,J,980: K antropickým vlivům na populace tetřevovitých /Tetraonidae/ Opera Corcontica, 47: 4 PORKERT,J, 98: Ke strukturálním změnám biotopů tetřevovitých /Tetraonidae/ v hřebenových partiích východních Sudet a jejich vztahům k imisím škodlivin transportovaným srážkovými vodami Opera Corcontica,9: 658 PŘÍHODA,A,98: Houby Kokořínska Bohemia centralis, 0: 79 PŘÍHODA,A, 98: Fytopatologické důsledky působení průmyslových imisí na lesní společenstva Lesnictví, 8: Praha REIPRICH,A, 960: Motýle Slovenska Oblasť Slovenského Raja Bratislava ROUBAL,J,96: Katalog Coleopter /brouků/ Slovenska a Podkarpatské Rusi na základě bionomickém a zoogeografickém, Bratislava Adresa autora: Doc ing Antonín Příhoda 5 67 Tuchoměřice 6 0

102 0

103 Bohemia centralis, Praha, 5: 0, 986 Holocenní malakofauna od Čelákovic a její význam pro poznání krajinné historie Polabí Holozäne Weichtierfauna von Čelákovice und ihre Bedeutung für die Landschaftsgeschichte des mittelböhmisches Elbegebietes ojen LOŽEK ÚOD J PETRBOK (94) popsal z různých nalezišť ve středočeském Polabí Neratovice, Kojetice, Čakovičky, elká es, Hájek u Neratovic/ druhově bohaté měkkýší fauny, které představují pozoruhodnou směs stepních, mokřadních a zejména vodních druhů Pocházejí vesměs z tmavých humózních hlín, které s odvoláním na P Kossowitzsche označoval jako tzv úvalovou černozem Časově mají spadat mezi "mesolith a mladší dobu bronzovou, jíž končí" Toto zařazení ovšem vychází z obecného datování "černozemě holocaenní", s níž PETRBOK své "černozemě úvalové" chronologicky ztotožňuje Bohatství a pestrost vodní složky, která kromě druhů periodických bažin zahrnuje i takové prvky, jako např Planorbis carinatus MULL, Bithynia tentaculata (L) nebo Anisus vortex (L), ukazují, že v uvedených případech nejde o černozem, tj stepní půdu, nýbrž o humózní vápnité hlíny barvou odpovídající černozemi, které se aspoň dočasně tvořily ve vodním prostředí novější době však žádné ze starých Petrbokových nalezišť, která bohužel postrádají přesnější lokalizaci, nebylo podrobeno revizi, takže otázka stáří a vytvoření uvedených faun zůstala otevřená Teprve v dubnu 970 byl v zářezu nové silnice z Čelákovic do Toušeně odkryt profil, který poskytl faunu podobnou Petrbokovým nálezům i některé stratigrafické poznatky, což oboje aspoň zčásti osvětluje otázku nálezů tohoto rázu a podstatně přispívá i k poznání krajinného vývoje přilehlého úseku Polabí, o němž jsme dosud neměli jasnější představu opřenou o vhodné fosilní doklady Cílem mého článku je 0

104 přispět k osvětlení zmíněné problematiky na základě podrobného rozboru zmíněného nového odkryvu a jeho fauny POLOHA A POPIS PROFILU Zkoumaný profil leží v ploché krajině pokryté poli na jižním okraji nové silnice vedoucí od čelákovického nádraží do Toušeně v nadmořské výšce zhruba 90 m, tedy 0 m nad labskou nivou Odkrývá východní /pravý/ svah mělkého úpadu ve východním sousedství transformátoru Byl zaměřen v délce 60 m a táhne se od silničního mostku přes strouhu uprostřed úpadu k jeho východnímu okraji Zakreslený profil dovoluje sledovat vývoj jednotlivých vrstev od středu úpadu až na jeho okraj Nálezy měkkýšů pocházejí ze spodního humózního horizontu /vrstva 5/, v němž byly i při povrchním ohledání vidět četné ulity a jejich zlomky nadložních vrstvách takto ulity zjištěny nebyly, nelze však vyloučit jejich jednotlivý výskyt, protože z nadložního souvrství nebyly odebrány vzorky k rozplavení MĚKKÝŠÍ FAUNA Z vrstvy 5 byl odebrán vzorek zeminy objemu asi 000 cm yplavením byl získán bohatý materiál měkkýších schránek a byl zpracován podle běžné metodiky (LOŽEK 964) Nálezy shrnuje přehledná tabulka 4, která řadí druhy podle ekologických skupin a obsahuje rovněž základní údaje o jejich biostratigrafickém významu odní druhy byly rozděleny jen nahrubo do dvou skupin podle požadavků na velikost a stálost obývaných vod U každého druhu se přesně uvádí, v jakém stavu zachování byl nalezen, tedy počet celých jedinců i zlomků různého rázu Přepočet na celé jedince zde nebyl vhodný, protože jde o faunu jediné vrstvy Údaj o stavu zachování má význam pro posouzení jak případných druhotných změn nálezové vrstvy, tak i možnosti transportu některých schránek ze širšího okolí ROZBOR MĚKKÝŠÍ FAUNY I když jde o stanoviště v nivní poloze, má fosilní společenstvo poměrně jednotný ráz, což souvisí s okolností, že jde jen o plochý úpad bez většího vodního toku, kde není možnost přepravy ulit z větších vzdáleností občasnými 04

105 Čelákovice profil u transformátoru na silnici do Toušeně: hnědošedá humózní ornice drobtovité skladby; světleji šedohnědá rzivě mramorovaná hlína; tmavošedá rzivě mramorovaná drobtovitá hlína, plynule vykliňující směrem k východu /půda/; 4světleji šedohnědá rzivě mramorovaná hlína; 5šedočerná, vápnitá, hrubě drobtovitá hlína s četnými ulitami /fosiliiferní poloha, vápnitý mulový glej/; 6navětralý spodnoturonský slín s opukovými placičkami na povrchu 05