5. Za památnými stromy pøírodního parku Modøanská rokle-cholupice

Transkript

1 5. Za památnými stromy pøírodního parku Modøanská rokle-cholupice Celková délka trasy: 8,2 Poèet stromù: 8 Cholupice Vycházku zaèínáme v Cholupicích na jižním okraji Prahy. Na zastávku MHD Cholupice nás dovezou autobusy è. 173, 341 nebo 342 z Modøan. Vrátíme se po trase autobusu na blízkou køižovatku a odboèíme vpravo do ulice Ke Kálku, která nás dovede k rybníku Kálek. Ten sloužil jako vodní nádrž pøi požárech a místní sedláci v nìm plavili konì. Vodní plochu obejdeme a smìøujeme vpravo do Cholupické bažantnice. Lípa srdèitá Na Šabatce Trasa vycházky Hranice chránìného území Památný strom Významný nepamátný strom Informaèní tabule Zaèátek Konec trasy Cholupice Dub letní u samoty Nouzov Bøežanské údolí Cholupická bažantnice Dub severnì od ul. Branišovské Šance Dva duby letní v Toèné Dub v polích mezi Toènou a Cholupicem Cholupická bažantnice Její historický pùvod spadá do období panství pražského arcibiskupa v Dolních Bøežanech, potažmo v Cholupicích. Bažantnice o velikosti 14 ha, která kdysi bývala souèástí zdejší honitby, již dávno neplní své pùvodní urèení, je však dùležitým prvkem zdejší pøírody. V roce 1982 byla vyhlášena jako pøírodní památka. V lesním komplexu jsou zbytky pøirozeného porostu smíšeného lužního lesa a habrové doubravy. Nabízejí úkryt øadì živoèichù, pøedevším lesním druhùm motýlù a ptákù, mezi nimiž najdeme poštolky, puštíky, kalouse, žluny, strakapoudy, šoupálky, hýly nebo dlasky. Cholupická bažantnice pohled od jihu. Vlevo èást Cholupic, vpravo nahoøe Libuš 111

2 41 Pokraèujeme stále rovnì po okraji bažantnice až na její konec. Zatoèíme vlevo a již postupnì za sebou vidíme dva památné hranièní duby letní. Byly vyhlášeny v roce 2001 kvùli svému nadprùmìrnému vzrùstu, vysokému vìku a také proto, že to jsou hranièní stromy, které už odhadem 260 let ukazují hranici zdejší bývalé bažantnice. Obvody jejich kmenù jsou 441 cm a 443 cm a jejich koruny sahají do výšek 30,5 a 23 m. Duby mají koruny naklonìné smìrem z porostu, protože své vìtve natahují za svìtlem. Struktura jejich korun je nápadná hlavnì po opadu listù, kdy si mùžeme nerušenì prohlédnout silné kmeny a zajímavé vìtvení. Vzhledem ke svým rozmìrùm jsou nejmohutnìjšími památnými stromy správního obvodu Prahy Duby letní v Cholupické bažantnici*** Dub v polích mezi Toènou a Cholupicemi** Na okraji Cholupické bažantnice rostou dva památné hranièní duby Od rohu bažantnice pokraèujeme vpravo polní cestou lemovanou keøi. Za køížkem božích muk jdeme vlevo, pøekonáváme silnièní okruh Prahy, a pak jdeme smìrem vpravo ke komunikaci s názvem Hrazanská. Postupujeme po ní vlevo a za stejnojmennou autobusovou zastávkou odboèujeme na polní cestu a již vidíme pøed sebou v poli krásný solitérní památný dub letní. Z vyprávìní pùvodního majitele pozemku pana Marvala se dozvídáme, že zdejší lán se pùvodnì skládal z mnoha políèek a luk. Rostla zde skupina tøí mladých dubù. Významnou krajinnou dominantou je solitérní dub rostoucí v polích mezi Toènou a Cholupicemi

3 V roce 1947 sem pøišel za prací z Rumunska Pitrikej Kalistrát, který byl národnosti Lipovan. Chtìl pokácet všechny tøi duby, ale nakonec na pøímluvu majitele pozemku ten nejhezèí nechal rùst, a ten se tak mohl stát krajinnou dominantou. Dub pøežil úspìšnì i kolektivizaci pozemkù a dnes má obvod 240 cm. Koruna pìkného tvaru sahá do výšky 14,5 m a její šíøka je 18 m. V porovnání s jinými památnými duby není jeho rovný kmen, který se vìtví v košatou korunu, tak významný svým obvodem. Ale vzhledem k jeho výbornému zdravotnímu stavu a pod ochranou zákona se z nìj stane také starý a mohutný strom. Má k tomu všechny pøedpoklady. 6 Skupina dvou památných dubù vítá návštìvníky pøijíždìjící do Toèné z Dolních Bøežan Dva duby letní v Toèné** Vrátíme se zpìt na silnici a pokraèujeme do Toèné. Samotné jméno si vysloužila svými povìtrnostními podmínkami. Pøi bouøkách se totiž nad Toènou srážejí okluzní fronty ze tøí rùzných stran. A toèí se a toèí... Z námìstí Antonína Pecáka pùjdeme vlevo ulicí K Výboru a po pár krocích uvidíme skupinu dvou památných dubù letních, které rostou u bývalé hospodáøské usedlosti. Pro svùj nadprùmìrný vzrùst, vìk, a také že tvoøí významnou zeleò v obci, byly vyhlášeny za památné v roce Košaté koruny sahají do výšky 25 m a jejich obvody jsou 273 a 345 cm. Aè byly jejich koruny redukovány na podjezdovou výšku, mají stromy vìtve už celkem nízko od zemì a my si tak mùžeme poøádnì prohlédnout jejich listy a na podzim jejich plody. Dalo by se o nich øíci, že hlídají vstup do obce od støedoèeských Dolních Bøežan a to už pìknou øádku let. Pøírodní památka Cholupická bažantnice Lesní komplex 1 km na jihovýchod od obce Cholupice. Rok vyhlášení: Rozloha: 13,78 ha. Dùvod ochrany: Zachování pøirozené skladby lesních porostù vèetnì biocenóz na nì vázaných. Velmi mírnì sklonìný svah je souèástí Uhøínìvské plošiny. Geologický podklad tvoøí bøidlice a droby štìchovické skupiny svrchního proterozoika. Pùdy jsou hlubší, jílovitohlinité, hnìdozemního typu, místy oglejené, u vývìru pramenù až gleje. Roste zde smíšený listnatý les s pøevahou dubu letního, s pøímìsí lípy srdèité, jasanu ztepilého, habru obecného a javoru klenu, v keøovém patøe hloh, svída, líska. Porost støemchové jaseniny v pramenné poloze, na nejvlhèích místech jasenina s tuøicí øídkoklasou. Nehojný výskyt prvkù opadavého listnatého lesa lechy jarní, dymnivky duté, sasanky hajní. Bylo zjištìno 99 vìtšinou lesních druhù motýlù, m.j. oba otakárci, soumraèník máèkový, bìlásek øeøichový a žlu ásek èièoreèkový. Nìkteré nálezy broukù z rodu Acalles ukazují, že kromì bývalého rybníka byl pøi založení bažantnice do ní zahrnut alespoò kousek kontinuálního pøirozeného lesa. Hnízdí zde kánì lesní, holub høivnáè, puštík obecný, strakapoud velký, z pìvcù budníèek lesní, rehek zahradní, èervenka obecná, sýkory aj. Ze savcù je hojný hryzec vodní a myšice lesní. Charakteristický je výskyt starých stromù v okrajích území a ve formì výstavkù po ploše starších porostù. Hodnota lesního porostu byla snížena nevhodnou výsadbou napø. smrku ztepilého, modøínu opadavého a borovice 113 lesní. Zbývající èást území tvoøí starý neudržovaný sad a louka.

4 Hranièní dub, který roste severnì od ulice Branišovská svým obvodem nápadnì vyniká nad ostatní stromy lesa Dub severnì od ul. Branišovské** Vrátíme se zpìt na námìstí a jedeme ulicí Branišovská. V místech, kde se les ze severu pøimyká ke komunikaci, ještì pøed køižovatkou s ulicí K Závorám, odboèujeme vpravo a pìšinou okrajem lesa se blížíme k vrchu Èihadlo. Zhruba po 100 m od komunikace, ze které jsme odboèovali, vidíme památný hranièní dub letní. Titulem památný strom se mùže pyšnit od roku Obvod kmene má 417 cm a ten se náhle vìtví v rozložitou korunu sahající do výšky 25 m která výraznì pøesahuje pøes okraj lesa na sousední pole. To, že je strom hranièní, mùžeme øíci s jistotou. Je na okraji lesního porostu a pole. Již na císaøských otiscích map stabilního katastru z roku 1840 je jasnì patrná hranice lesa, která je srovnatelná s dnešním stavem, a již tehdy strom plnil svoji dùležitou funkci. Bøežanské údolí Pøíchodem do lesního komplexu jsme se ocitli v evropsky významné lokalitì NATURA 2000 s názvem Bøežanské údolí, kterou budeme dále procházet. Natura 2000 je soustava chránìných území, které vytváøejí na svém území podle jednotných principù všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpeèit ochranu tìch druhù živoèichù, rostlin a typù pøírodních stanoviš, které jsou z evropského pohledu nejcennìjší, nejvíce ohrožené, vzácné èi omezené svým výskytem jen na urèitou oblast (endemické). Zdejší území je významné pøirozenými porosty teplomilných doubrav a stepí. NATURA 2000 BØEŽANSKÉ ÚDOLÍ Jižní hranice hl. m. Prahy (m. è. Zbraslav, Modøany), lesnaté èásti Bøežanského a Károvského údolí a bezejmenného údolí severnì od údolí Bøežanského mezi východním okrajem obcí Dolní Bøežany, Lhota a Toèná a tokem Vltavy. Zalesnìná sevøená údolí na dolním toku Bøežanského potoka a dalších dvou menších vodoteèí orientovaná V-Z (smìrem k Vltavì), s lesními porosty rùzného charakteru a hodnoty (jižnì a severnì orientovaná úboèí), pøevážnì listnatými, v termofytickém okresu Støední Povltaví. Jedná se o typ øíèního údolí, které ve ètvrtohorách vyhloubil Bøežanský potok v usazených horninách, které pocházejí z období starohor a starších prvohor. Údolí má proto typický profil ve tvaru písmene V a pøíkré svahy. Území je tvoøeno bøidlicemi, pískovci a køemenci. V západní èásti údolí prochází tzv. závistský pøesmyk, významný tektonický zlom, který vznikl pøi variském vrásnìní. Zlom prochází ve smìru JZ SV a pokraèuje do Modøanské rokle. Pohyby zemské kùry zpùsobily, že se od jihovýchodu nasunuly starší horniny z období starohor na mladší prvohorní horniny. Starohorní usazeniny tvoøí vìtšinu území Bøežanského údolí. Patøí k tzv. davelskému souvrství a jsou významným nalezištìm pøedprvohorní mikroflóry. Pøirozené porosty doubrav zejména na jižnì orientovaných svazích údolí a ve vrcholových partiích, místy 112 plochy stepního charakteru. Na severnì orientovaných svazích zejména Bøežanského údolí v nìkterých partiích smrková monokultura. 75

5 Krátké odboèení z hlavní cesty vás zavede k tomuto velikánovi, který se pyšní titulem památný strom 35 Dub letní u samoty Nouzov* Od dubu se vracíme pìšinou zpìt ke komunikaci. Po té ještì kousek pokraèujeme, ale na první køižovatce odboèujeme mírnì vpravo. Po lesní cestì vstoupíme do krásného lesa s pøevahou dubù. Držíme se hlavní cesty. Ta se nejprve stáèí mírnì vlevo, ale po chvíli vpravo až se dostaneme na okraj lesa. Odboèíme vlevo a postupujeme po jeho okraji. Zhruba po 100 m vede od cesty pìšina vpravo. Pùjdeme-li po ní pár krokù, uvidíme pøed sebou další památný hranièní dub letní. Byl za památný vyhlášen døíve než pøedchozí a to v roce Obvod kmene mìøí 342 cm a mírnì asymetrická koruna, která je vyklonìna z lesního porostu, sahá do výšky 23 m. Strom je významný svým vzrùstem a vìkem, a to, že se stal hranièním, mu umožnilo dorùst do dnešních dnù. Tím, že je zvláštì chránìným stromem, tak s odbornou péèi má šanci žít nerušenì ještì mnoho dalších let. Pøírodní rezervace Šance Pravý svah hluboce zaøíznutého údolí dolního toku Bøežanského potoka jižnì od obce Toèná. Rok vyhlášení: Rozloha: 123 ha. Dùvod ochrany: Zachovalé doubravy nìkolika pøirozených typù na mìlkém podloží se skalními výchozy a vytvoøenou skalní stepí. Území budují proterozoické bøidlice a zejména kyselé vyvøeliny zbraslavské a na východì i štìchovické skupiny. "Závistský pøesmyk" - proterozoické bøidlice jsou nasunuté na mladší ordovické vrstvy, plocha je obnažena v západní èásti území. Místy sprašové pokryvy s vyvinutou mezotrofní hnìdozemí, na skalních sutích mìlké rankerové pùdy, v mírnìjších úsecích slabì až støednì úživné hnìdé pùdy. Zachovalé doubravy výmladkového pùvodu, nižšího vzrùstu, èasto nižšího zakmenìní, pøirozených typù, odpovídající vysýchavému podloží. Na horních hranách údolí jsou skalky s nalezištìm køivatce èeského, tøemdavy bílé a koniklece luèního èeského. Lokalita pod oznaèením "Závist" byla kolem r nejznámìjší entomologickou lokalitou v okolí Prahy. Byl to hlavnì výskyt nìkolika druhù drobných rezavých brouèkù druhù Chennium tuberculatum, Centrotoma luci-fuga a C. penicillata z èeledi Pselaphidae, žijících zde u mravencù druhù Tetramorium caespitum a Tapinoma erraticum. Tyto druhy již vymizely, aè hostitelé mravenci zde stále ještì jsou. Je to patrnì hlavnì dùsledek trvalého zastínìní lokalit plošnou výsadbou lesa na bývalých bezlesých pastvinách. Území je využíváno rekreaènì. V území se nachází chránìná archeologická lokalita Hradištì Šance, keltské oppidum, opuštìné v 1. stol. pø. Kr. Na skalním bloku nad Bøežanským údolím je umístìna pamìtní deska vìdce Dr. Otakara Nickerla.

6 Vrátíme se zpìt na hlavní cestu, která nás vede pøíjemnì z kopce do Komoøan. V místech, kde opouštíme les, vycházíme z pøírodního parku Modøanská rokle - Cholupice, do kterého jsme se dostali bìhem pøíjezdu do Cholupic. Pøírodní park byl na rozloze 1701,5 ha vyhlášen v roce 1991 z dùvodu ochrany krajinného rázu. Jeho jádro, rozkládajícího se pøi jižní hranici Prahy, pøedstavuje typickou kulturní støedoèeskou krajinu s poli, drobnìjšími lesíky, rybníèky a dosud pomìrnì zachovalými vesnicemi. Okrajové èásti jsou pak tvoøeny zalesnìnými strmými svahy a roklemi (Modøanská rokle, Bøežanské údolí, Komoøanská rokle). Výrazným negativním zásahem se stalo vybudování Pražského okruhu, který charakter venkovské krajiny jednoznaènì narušil. 10 Modøanská rokle Cholupice Lípa srdèitá Na Šabatce*** Pøicházíme ke Komoøanské ulici, jedeme pøes ni kolmo a ulicí Na Šabatce se dostáváme pøed komoøanský zámeèek, ve kterém dnes sídlí Èeský hydrometeorologický ústav. Když pøijdeme na úroveò jeho vstupní brány, odboèíme vpravo a v mírném svahu vidíme velikou památnou lípu srdèitou. Obvod kmene má 382 cm a ten se vìtví v krásnou široce rozložitou korunu, která se jako dlouhé ruce rozpíná do okolního prostoru. Koruna má výšku 22,5 m. Za památný strom byla vyhlášena v roce 1998 pro svùj nadprùmìrný vzrùst a vìk. Øadí se k nejmohutnìjším lípám metropole. A jak si vysvìtlujeme starou lípu na tomto místì? Pùvodnì byla pøed komoøanským zámeèkem zahrada, ve které bylo vysazeno nìkolik lip. Parková úprava byla v prùbìhu let zrušena. Do dnešních dnù se zachovala jen tato lípa, která pøipomíná Lípa na Šabatce je pozoruhodná široce rozložitou korunou úpravu okolí zámeèku v døívìjších dobách. Ulice Na Šabatce nás dovede do støedu Komoøan, kde zaèíná linka autobusu è. 205, který nás mùže dovézt napøíklad k metru linky C Kaèerov, jinou možností je autobus è. 165, který spojuje Jižní Mìsto a Radotín. Jen kousek je vzdálená vlaková stanice Praha-Komoøany, odkud jezdí vlaky do centra na hlavní nádraží. ÈESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Zøizovatelem Èeského hydrometeorologického ústavu (ÈHMÚ), pøíspìvkové organizace, je Ministerstvo životního prostøedí Èeské republiky. Sídlo ústavu je v Praze 4 Komoøanech, Na Šabatce 17. Základním úèelem ÈHMÚ je vykonávat funkci ústøedního státního ústavu Èeské republiky pro obory èistota ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby 116 poskytované pøednostnì pro státní správu.