Zásady tvorby dopravního prostoru a infrastruktury pro bezmotorovou a bezpečnou dopravu ve vztahu ke smyslu, významu, tvorbě a využívání veřejného

Transkript

1 Zásady tvorby dopravního prostoru a infrastruktury pro bezmotorovou a bezpečnou dopravu ve vztahu ke smyslu, významu, tvorbě a využívání veřejného prostoru 25. listopadu 2014, Ministerstvo dopravy Kancelář veřejného prostoru

2 Kvalitní veřejná prostranství

3 Kvalitní veřejná prostranství

4 Základní vlastnosti kvality Pobytové kvality Lidské měřítko Bezpečnost Zdravé prostředí Kvalita pohybu Dostupnost Identita místa Komunikativnost Čitelnost, identifikace Možnost užívání Prostupnost Sociální kontakt Flexibilita Udržitelnost Svoboda volby

5 Ale proč to pak vypadá takto?

6 Postupná změna přístupu k tvorbě prostředí

7 Související dokumenty Strategický plán hl. m. Prahy Metropolitní plán hl. m. Prahy Pražské stavební předpisy Manuál tvorby veřejných prostranství

8 Inspirace zahraničními manuály Street Design Manual Urban Street Zurich New York City Department of Transportation New York 2009 Spojené státy Design Guide Stadt Bern National Association of City Transportation Officials Handbuch Planen und Bauen im öffentlichen Raum Streetscape Guidance 2009: Executive Summary A guide to better London Streets Bern Londýn Transport for London Velká británie

9 Vymezení tématického rozsahu Detaily a objekty, ne návrh urbanismu Iniciační, nikoliv pouze regulační Obecný, ne místopisný Fyzický prostor, ne děje

10 Komu je určen? Správní složky města Výkonné složky města Veřejnost Soukromé subjekty

11 Ilustrace témat manuálu sloupy osvětlení převěsy stromy parter parkování značky křižovatky jízdní pruhy tramvajové tratě povrchy chodníky sítě reklama

12 Schéma vlastnictví a správců Prvky D 123 Schéma vlastnictví a správců jednotlivých částí a prvků veřejných prostranství Reklama soukromé vlastnictví a správa (reguluje samospráva) Chodník MČ (správce MČ nebo TSK) MHMP (správce TSK) Kontejnery a odpadkové koše mimo zastávky VHD TSK MČ MHMP Parky: MZO MHMP (správce Lesy hl. m. Prahy) Stromy a vegetace Stromy u silnice: TSK Parky: MZO MHMP (správce Lesy hl. m. Prahy) MČ Označník zastávek Tram (MHD): DP Praha, a. s. Bus (MHD): DP Praha, a. s. (u zastávek aspoň jedné linky DPP) nebo TSK (u ostatních zastávek) nebo MČ (dočasně před předáním TSK do správy) Přístřešek JCDecaux DP Praha, a. s. MČ Trakční vedení DP Praha, a. s. Světelně signalizační zařízení TSK (správce ELTODO, a. s.) Veřejné osvětlení MHMP (správce ELTODO CITELUM, s. r. o.) Sloupy a stožáry stožáry trakčního vedení: DP Praha, a. s. sloupy veřejného osvětlení: ELTODO CITELUM, s. r. o. kombinované: DP Praha, a. s. + ELTODO CITELUM, s. r. o. Sloupky a skříně dopravní a technické infrastruktury Silnoproud: PRE distribuce, a. s. veřejné osvětlení: ELTODO CITELUM s.r.o. Řadiče SSZ: TSK ZDS, NDS, EOV: DP Praha a.s. - JDCT HUP: Pražská plynárenská, a. s. Řadiče telefonní sítě: 02 Czech Republic, a. s. Restaurační předzahrádky soukromý nájemce pronajímá MČ pronajímá TSK Teplovod Pražská teplárenská, a. s. Městský mobiliář MČ soukromé subjekty Zábradlí u zastávek DP Praha, a. s. Lavičky mimo přístřešky DP Praha, a. s. Kanalizace a vodovod PVS (síť) PVK (služba - distribuce) Zastávkový Tramvajové těleso ostrůvek nebo mys, DP Praha, a. s. nástupiště tram nástupiště tramvajových zastávek: DP Praha, a. s. správce komunikace (TSK, MČ, ŘSD) Vozovka dálnice: ŘSD vybraná síť místních komunikací: MHMP (správce TSK) ostatní komunikace: MČ (správce TSK nebo MČ) Kabely NN silnoproud: PRE distribuce, a. s. signální a datové: různí správci Plynovod Pražská plynárenská, a. s. Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy IPR/ SDM/ KVP 2014

13

14 Struktura dokumentu A / Úvod B / Typologie C / Uspořádání D / Prvky

15 A / Úvod Důvodová zpráva Pravidla Příklady Schémata 212 D 52 Prvky Mobiliář Stojany na kola D.5.2 Stojany na kola Stojany poskytují komfort pro používání jízdních kol a současně působí jako prevence proti parkování kol na nežádoucích místech. [ pravidla ] [ příklady ] Vhodným typem stojanu pro veřejná prostranství je samostatně stojící U profil kotvený do země. Jednotlivé stojany jsou umísťovány samostatně s rozestupem minimálně 0,9 m. Stojany na kola poskytují možnost bezpečného odstavení a zamknutí kola na veřejných prostranstvích a představují dobrý nástroj prevence parkování na nežádoucích místech. Častým problémem však bývá nevhodné umístění a praktičnost jejich designu. Stojany na kola by neměly působit jako prostorové překážky. Je proto vhodné používat v dostatečných rozestupech samostatné stojící profily k odstavení dvou kol. To umožní lepší průchod kolem stojanů, snadný přístup k odstaveným kolům a usnadní jejich odemykání. Samostatné stojany jsou vhodné také z hlediska údržby. Dostatečná výška stojanu umožní snadné uzamknutí rámu kola různými typy zámků a také jeho stabilní polohu. Kotvení stojanu pod povrchem zajistí jeho vyšší odolnost proti poškození nebo krádeži. Další předností je variabilita jejich rozmístění. Množství stojanů by mělo odpovídat potenciální zátěži daného místa cyklistickou dopravou a prostorovým možnostem konkrétního prostranství. V této souvislosti je vhodné počítat také s možností zamykání kol u sloupů veřejného osvětlení, které by měly být tomuto řešení přizpůsobeny. Stojan by neměl být příliš výrazný. Vhodné je jednoduché a účelné řešení. Návrh stojanu na kola by měl být součástí Typizace pražských prvků [odst./s. 121]. Viz také kapitola Parkování [C.2.6/s. 107]. Na chodníku je nezbytné zachovat dostatečný průchozí prostor. Velikost místa pro parkování dvou jízdních kol u jednoho stojanu je 1 x 2 m. Doporučená rozteč noh univerzálního stojanu je 0,4 m, výška konstrukce nad terénem pak do 0,9 m. [C.2.6 Parkování/s. 107] Stojan na kola umísťovaný v ose stromořadí kolmo k hlavnímu směru chůze může být také přirozenou ochranou kmene stromu. [D.2.1 Stromy/s. 158] Stojany, které zajišťují oporu pouze pro spodní část kola, neumožňují snadné a bezpečné uzamčení jízdního kola, a nejsou proto vhodná pro umísťování na veřejná prostranství. 424 Vhodné začlenění stojanů na kola do vegetačního pásu podél fasády, kde nebrání v průchodu [ Praha 10, Ruská ] 425 Příklad stojanů na kola umístěných v jedné linii s dalšími prvky infrastruktury [ Švédsko, Stockholm ] Skici 2014 IPR/SDM/KVP Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy

16 B / Typologie veřejných prostranství Tradiční typy prostranství Specifické formy veřejných prostranství

17 C / Uspořádání uličních profilů Cílem části Uspořádání je definovat maximální kvalitativní potenciál odpovídající významu ulice.

18 D / Prvky veřejných prostranství OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ PRO SLUŽBY VENKOVNÍ OSVĚTLENÍ DOPRAVNÍ PRVKY A TECH. INFRASTRUKTURA STROMY A VEGETACE MOBILIÁŘ VENKOVNÍ REKLAMA MATERIÁLY A POVRCHY OBJEKTY K USNADNĚNÍ POHYBU A PŘÍSTUPU UMĚNÍ NA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Cílem části Prvky není popsat prvek sám o sobě, ale stanovit zásady jeho navrhování s ohledem na celek.

19 Uspořádání uličních profilů

20 Uspořádání uličních profilů

21 Preference šetrnějších druhů pohybu Veřejná prostranství mají chránit slabší a zranitelnější uživatele, a to zejména před silnějšími a nebezpečnějšími uživateli. Jedině tak mohou motivovat k šetrnějšímu a ohleduplnějšímu chování. Druhy pohybu 1. pěšky 2. veřejnou dopravou 3. na kole 4. autem

22 Zklidňování dopravy Ve městě je vhodné vytvářet prostředí, které pohyb přiměřeně zvolní a zklidní. 60 km/h 50 km/h 13 m 50 km/h 0 km/h 30 km/h 0 km/h 30 km/h

23 Změna přístupu k bezpečnosti provozu Dřívejší přístup Současný přístup X nadchody a podchody dopravně bezpečnostní zábradlí více jízdních pruhů vyšší návrhová rychlost Ztráta lidského měřítka úrovňové přechody volná prostupnost rozšíření pěších ploch snížení rychlosti Zkvalitnění veřejného prostranství

24 Příklady uličních profilů 8 m 12 m 15 m 18 m 24 m 30 m 40 m

25 Charaktery provozního uspořádání 18 m 24 m Sdílený prostor Klidné a zklidněné ulice Významné ulice se zklidněným provozem Ulice zatížené motorovou dopravou

26 Části veřejných prostranství Zastávky tramvají a autobusů Vegetační prvky Cyklistická opatření Pěší prostor Jízdní pruhy Křižovatky Parkování Hospodaření s dešťovou vodou

27 Pěší prostor tvoří základní součást veřejných prostranství a utváří jejich pobytovou kvalitu. Pěší prostor Šířka běžného chodníku 3 4 m Lokální rozšíření chodníku pro další aktivity

28 Na klidných a zklidněných ulicích není třeba oddělovat jízdní pruhy, vhodná je nižší rychlost a větší prostor pro chodce. Jízdní pruhy Při nízkých intenzitách Cykloobousměrka 3 4,5 m Při vyšších intenzitách Vymezování jednotlivých jízdních pruhů

29 Menší a kompaktnější křižovatky chrání slabší a zranitelnější uživatele a vytváří dobré podmínky pro pěší a cyklistický pohyb. Křižovatky Minimalizace plochy křižovatky Oddalování od přirozené přímé linie průchodu je nevhodné

30 Kultivovanost a kvalita zastávek a infrastruktury veřejné dopravy zlepšuje jejich vnímání a přirozeně vede k častějšímu užívání veřejné dopravy. Zastávky tramvají a autobusů Komfortní přístup na tramvajový ostrůvek

31 Cyklistická opatření Cyklistická opatření zvyšují bezpečnost provozu ve vozovce a ochranu chodců před jízdními koly i ostatními vozidly. Integrační opatření napomáhají lepšímu vzájemnému soužití

32 Nezbytným předpokladem fungujících veřejných prostranství je ucelená parkovací politika města. Parkování Prostřídání parkujících automobilů se stromy

33 Tradiční způsob odvodňování upřednostňuje rychlé odvedení vody, v současnosti je nahrazován tzv. decentralizovaným systém odvodňování, který umožňuje zasakování přímo na odvodňovaných pozemcích. Hospodaření s dešťovou vodou Integrované řešení v rámci veřejného prostranství

34 Vegetační prvky Stromy ve městě potřebujeme. Aby byly zdravé, bezpečné a dožily se dospělosti, je nezbytné zajistit jim základní existenční podmínky: prostor, vzduch, vláhu a ochranu proti poškozování. Nutnost koordinace všech prvků vč. sítí technické infrastruktury

35 Ke stažení Manuál a návrh Strategie jsou nyní ke stažení na: manual.iprpraha.cz

36 Potřeba komunikace

37 Dílčí opatření: Karlovo nám.

38 Komplexní rekonstrukce: moskevksá fotograf: Petr Kučera, CIGLER MARANI ARCHITECTS, a.s.

39 Okolí dopravní infrastruktury vs.

40 Městotvorné řešení vs.

41 Je poměrně jednoduché utratit peníze za dálnici nebo stavbu mostu, ale je podstatně náročnější udělat to takovým způsobem, aby zároveň vznikl kvalitní veřejný prostor. Je normální, že to vyvolává konflikty, protože se musí sladit velmi odlišné zájmové skupiny. Jean-Pierre Charbonneau (urbanista a konzultant městského plánování, Francie) Děkuji za pozornost Ing. arch. Tomáš Cach