FDB jako podpůrný a iniciační nástroj zvyšování kvality veřejného prostoru města

Transkript

1 FDB jako podpůrný a iniciační nástroj zvyšování kvality veřejného prostoru města Pavla Melková MCA atelier Dykova 1, Praha 10 Vinohrady M: melkova@mca-atelier.com Přednáška je přednesena v rámci semináře: Finančně dostupné bydlení: sdílená odpovědnost veřejného a soukromého sektoru II, který je financován z prostředků nadace Rosa Luxemburg

2 Struktura prezentace: A Role kvality veřejného prostoru při výstavbě FDB B Příklady v realizovaných projektech bydlení C Nástroje dosahování kvality VP

3 A Role kvality veřejného prostoru při výstavbě FDB

4 A.1 Proč FDB a veřejný prostor? Objekty a soubory finančně dostupného bydlení jsou z mnoha důvodů jednou z nejefektivnějších příležitostí, kde lze vybudovat kvalitní veřejný prostor. Tato skutečnost je vedle samotné existence FDB dalším podstatným důvodem, pro který je pro města výhodné myšlenku realizace FDB podporovat a iniciovat. Dvě strategická témata současné politiky měst. Obě naplňují veřejný zájem FDB může být podpůrným a iniciačním nástrojem zvyšování kvality veřejného prostoru města. Vysoká kvalita veřejného prostoru může současně zhodnocovat investice města vložené do pozemků a výstavby objektů FDB.

5 A.2 Pozice FDB ve strategii města zvyšování kvality veřejného prostoru 2 základní roviny zvyšování kvality VP z pozice veřejné správy města 1 Plánovací rovina Strategie Definování co je kvalita a shoda na ní v rovině společenské i odborné Priorita kvality VP v politice města (programové prohlášení a rozpočet) 2 Realizace Platformy - Podmínky - Nástroje FDB - přínos zejména v rovině 2 - realizovatelnosti a realizace

6 A.3 Přínosy FDB pro kvalitu veřejného prostoru města v širší lokalitě či celku města VP v rámci FDB může být impulsem zvýšení či nastartování koncentrace politiky města (a zájmu veřejnosti a investorů) na kvalitu veřejného prostoru. VP v rámci FDB může být podporou v možnosti vytvořit systémový přístup a institucionální výkonnou platformu zlepšování veřejného prostoru skrze pilotní projekty FDB. Protože: úspěšný konkrétní zrealizovaný příklad podpoří myšlenku víc než stohy plánů!!!

7 A.4 Přínosy FDB pro kvalitu veřejného prostoru v rámci konkrétního projektu FDB Příležitosti pro veřejnou správu při vstupu do výstavby FDB jak ovlivnit kvalitu veřejného prostoru města - spoluúčast na tvorbě urbanismu, koncepce veřejného prostoru atd. - zabezpečení výstavby veřejné infrastruktury (ulice, technická infrastruktura, zeleň) - marketing městské čtvrti - zhodnocení majetku města - pozemků a investice do výstavby - budování zeleně a VP v předstihu před vlastní výstavbou domů

8 A.5 Kvalita veřejného prostoru a veřejných prostranství města jako celku Kvalita veřejného prostoru města je v současné době považována za jeden ze základních předpokladů kvality života ve městě. Kvalita života ve městě je jedním ze základních kritérií jeho atraktivity, která se následně odráží také v kritériích ekonomických. Kvalita veřejného prostoru jednotlivého objektu FDB zvyšuje kvalitu a nejen samotného místa, ale v součtové rovině i atraktivitu města jako celku.

9 Kvalitu veřejného prostoru, zejména veřejnch prostranství netvoří v první řadě povrchy, mobiliář, a další parterové prvky, ale urbanismus místa prostorový a funkční. Je tedy potřeba ji primárně zakládat jako součást výstavby urbanismu města, nikoli pouze povrchu urbanismu již daného. Výhodou metody plánování FDB je, že toto narozdíl od standardních developerských projektů umožňuje!

10 A.6 Důvody, proč jsou objekty a soubory FDB místem možnosti efektivní realizace kvalitního veřejného prostoru

11 Koncepční přístup V první řadě se většinou jedná o model, kdy na se na přípravě projektu a podílí město, často participuje i finančně. Může tak účinně ovlivňovat právě podobu veřejného prostoru, zejména v rovině veřejných a poloveřejných prostranství a jejich návaznosti na související lokalitu i celek města. Tím vzniká od začátku příležitost koncepčního přístupu, který je pro kvalitu samotného veřejného prostoru i jeho roli v celku města zásadní.

12 Životní styl klientů Klienti FDB se zpravidla řadí ke skupinám obyvatelstva, jejichž životní styl zahrnuje a vyžaduje určité sociálně interaktivní až komunitní chování. V současné společnosti k nim patří i velká část kreativních profesí. Vyžadují kvalitní venkovní veřejná prostranství a dokáží je aktivně užívat, ale jsou schopni, při nastavení pravidel, je i udržovat.

13 Vztah klientů k rozhraní mezi soukromým a veřejným prostorem Vztah k užívání VP se projevuje i s veřejnými prostory v interiéru domů, které jsou často v přízemní části propojeny s venkovními prostranstvími. V bydlení typu FDP také někdy vznikají další atypické venkovní prostory, které mohou být i obyvateli města užívány ve veřejném nebo poloveřejném režimu, jako plochy společných teras ve vyšších nadzemních úrovních, nad garážemi pod.

14 Vztah klientů ke způsobům dopravy Skladba obyvatel umožňuje budovat celky bez parkovacích míst a garáží pod objekty. Může jít například o podmínku získání bytu při nevlastnění auta, anebo garážování auta ve společných garážích mimo objekt. Stejně tak jsou obyvatelé FDB nakloněni užívání šetrnějších forem dopravy MHD, cyklistika, pěší. To umožňuje vytvořit kvalitnější životní prostředí a snížit náklady.

15 Živý uliční parter FDB je opakem bydlení v oplocených, či režimem uzavřeným kondominiích. Jeho přirozenou součástí jsou živé přízemní prostory domů otevřené do ulice, s funkcemi obchodů, restaurací či služeb.

16 Diversifikace lokality - sociální, kulturní, funkční Při správné strategii volby místa ve městě, může FDB napomoci chtěnému pozitivnímu momentu diversifikace lokality a města. Složení obyvatel FDB a jejich životní styl podporuje sociální interakci, kulturní život a bohatost funkcí a může v tomto sehrát pozitivní roli i v celku města.

17 Vzdělání obyvatel Dalším benefitem kvalitního prostředí je jeho schopnost vzdělávat a formovat jeho obyvatele. Kvalitní veřejný prostor může zpětně generovat zodpovědnější přístup obyvatel k němu, větší motivaci v osobní angažovanosti v péči o něj, může eliminovat vandalismus.

18 Zhodnocení vložených veřejných financí města Kvalitní veřejný prostor významně navyšuje hodnotu samotných objektů bydlení, resp. jednotlivých bytů a navazujících komerčních a dalších prostor a v případě investičníhu podílu města tak zvyšuje i hodnotu majetku města. Finance vložené do kvality veřejných prostranství jsou přitom relativně malé a zhodnocení v rámci obytných objektů v poměru značné. (Ca %)

19 Atraktivita nabídky (kvalitní VP, kreativní klienti, kreativní architekt) Jakkoli prvním cílem FDB je pokrytí potřeby, nelze ani v tomto případě zapomínat a podceňovat faktor poptávky. Kvalita veřejného prostoru se může významnou měrou podílet na atraktivnosti nabídky.

20 A.7 Kritéria hodnocení vlivu záměru investice výstavby FDB na kvalitu navazujícího a celkového veřejného prostoru města Celková architektonická a uživatelská kvalita Zlepšení propustnosti území zejména pro pěší a cyklisty. Zlepšení komfortu pro pohyb a pobyt ve veřejném prostoru. Zlepšení parametrů prostoru pro trávení volného času. Zlepšení bezpečnosti území. Zlepšení klimatické pohody (zeleň, voda atd.) Vytvoření příležitostí k sociálnímu kontaktu. Kvalita provázání parteru objektů s VP: funkční využití a prostorového propojení. Kvalita provázání soukromých, polosoukromých a veřejných prostor. Udržitelnost řešení (snadná udržovatelnost, odolnost)

21 B Příklady: Realizací kvalitních veřejných prostranství FDB a Nástrojů jejich dosažení

22 Kalkbreite Curych Místo: Curych Investor: Družstvo Mehr als wohnen Architekt: Müller Sigrist Propojení veřejného prostoru města a veřejného prostoru obytného bloku Kreativní potenciál architekta, uživatelů a investora, schopný generovat atypická řešení, umožňující využít i zdánlivě nevhodná místa pro zástavbu a přeměnit nevýhodu ve výhodu Řada konkrétních příkladů prvků charakteristických pro bydlení typu FDB

23 Kalkbreite Curych

26 Hunziker areal Místo: Curych Investor: Družstvo Mehr als wohnen Architekt: Duplex architekten a Futurafrosch Rok výstavby: od 2009 Rozloha: pozemek 14 ha, 13 domů Zlevnění výstavby díky: Pěší areál, zákaz vlastnit auto - carsharing, žádné garáže ani parkoviště, domy většinou nejsou podsklepeny, hustota zástavby, Udržitelný ekologický model - podpora radnice Kombinace bydlení s pracovními místy a službami

27

28 GWL Amsterdam Místo: Amsterdam Investor: městká část Amsterdam Westpark v kooperaci s konsorciem pěti developerských svazů Architekt: Urbanistické řešení: Kees Christiaanse Architects & Planners, Architektonické řešení: Kees Christiaanse, Liesbeth van der Pol, DKV, Willem Jan NeutelingsRok výstavby: od 2009 Rozloha: 625 bytových jednotek (1500 obyvatel) na rozloze 6 hektarů Rok: projekt: , realizace: V souladu s nizozemskou politikou, která se snaží o vytváření smíšeného sociálního a tržního bydlení. Zlevnění výstavby díky: Pěší areál, zákaz vlastnit auto - carsharing, žádné garáže ani parkoviště, hustota zástavby, Udržitelný ekologický model Rozhraní veřejný - poloveřejný - soukromý prostor pomocí zeleně - měkké řešení.

29 Hunziker areal

30 GWL AMSTERDAM

31 Auta pouze v hromadných garážích dle zásady. Uživatek auta je chodcem, když jde ke svému autu. Hustá městská struktura založená na kvalitě a využitelnosti veřejných prostor. Základem je kvalita a způsob využití parteru domů a tzv. měkká mobilita, tj. pěší dostupnost k obchodům, službám a další vybavenosti. Důraz na kvalitu rozhraní mezi veřejným a soukromým prostorem: Mnohočetnost a fragmentace prostorů prostřednictvím různých způsobů využití a různých identit. Tvorba adresy mj. tím, že všechny vstupy jsou umístě- ny přímo do veřejného prostoru. Komunikace mezi přízemím a veřejným prostorem na vizuální a funkční úrovni.

32 GWL AMSTERDAM

33 GWL AMSTERDAM

34 Parkování PŘÍKLADY PRINCIPŮ ZLEVNĚNÍ PROJEKTŮ FDB V OBLASTI VZTAHU K VEŘEJNÝM PROSTRANSTVÍM Auta pouze v hromadných garážích dle zásady: uživatel auta je chodcem, když jde ke svému autu. Nebo: podmínka získání bytu nevlastnění auta. Tzv. měkká mobilita, tj. pěší dostupnost k obchodům, službám a další vybavenosti. Uvolnění parteru objektů namísto vjezdů do garáží mohou být obchody a další služby komerční zisk. Zlevnění díky eliminaci podzemních staveb. Úspora veřejných ploch na povrchu. Možnost větší hustoty zástavby. Hustota zastavění Úspora ploch pozemků. Hustá městská struktura založená na kvalitě a využitelnosti veřejných prostor. Základem je kvalita a způsob využití parteru domů.

35 Údržba a trvanlivost Charakter obyvatel v typu bydlení FDB přináší schopnost a ochotu aktivně se podílet na údržbě veřejného prostoru a objektů. Kombinace bydlení s pracovními místy a službami Možnost pronájmu či prodeje podpora nákladů na objekty bydlení. Udržitelný ekologický model Úsporný provoz. Díky splnění ekologických parametrů možnost dosáhnout na řadu finančních podpor. Atypická řešení Kreativní potenciál architekta, uživatelů a investora, schopný generovat atypická řešení, umožňující využít i zdánlivě nevhodná místa pro zástavbu a přeměnit nevýhodu ve výhodu. Tedy levná vstupní investice do ceny pozemku či objektu k revitalizaci Zvýšení hodnoty objektů skrze kvalitu veřejných prostranství Kvalita veřejných prostranství, kterou lze vytvořit s nízkou investicí, může výrazně zvýšit hodnotu samotných objektů, kde jsou náklady vyšší. (10 15%)

36 C Nástroje dosažení kvalitního VP v rámci FDB

37 Příležitost uplatnit koncepční přístup k celostní tvorbě veřejných prostranství v rámci FDB (Masterplan) - Urbanistická studie veřejných prostranství širšího území Koncepční studie jednotlivých veřejných prostranství Aplikace Manuálu tvorby veřejných prostranství

38 (Masterplan) - Urbanistická studie veřejných prostranství širšího území Masterplan Aspern Wien Autor: Johannese Tovatt. Koncepce města je strukturovaná do skupin bloků, vymezených volnými prostranstvími. Ve městě se střídají velká gesta (kompoziční) s fragmentova- nými překvapeními.(tovatt) Veřejná prostranství jsou základem konceptu čtvrti. Zabírají ca 50 procent všech ploch.

39 Koncepční studie veřejných prostranství - benefity Celostní přístup Včasný koordinační podklad Prostor a čas pro zapojení stávajících a budoucích stakeholderů Koordinace všech vrstev projektu (doprava, technická infrastruktura atd.) pod zastřešením hlavního cíle - kvalita veřejného prostoru a s ní související kvalita bydlení Ekonomická a finanční úspora umožněná koordinací

40 Koncepční studie veřejných prostranství - příklady Koncepce veřejných prostranství Aspern Wien Gehl architects Okružní ulice (Ringstraße): Ulice jako prostor pro život města Červená struna: Osa života čtvrti Modrá struna: Propojení zeleně a vody Zelená struna: Zelená sousedství Poloha, funkce a urbanistické danosti jsou tím, co předurčuje stavební program uplatňovaný v různých prostorech. Cílem všech opatření je dosáhnout prostorového a časového překryvu aktivit v území. Ty mohou být permanentní, v čase omezené nebo proměnlivé. Přístup k řešení veřejného prostoru se opírá o analýzu jeho proměny v historii stavby měst. Zatímco před sto lety byl charakter jeho využívání určován každodenními aktivitami, jako je např. pěší cesta do práce, nakupování, obchod, dnes jsou tyto aktivity mnohem méně významné. Důležitějšími se stávají tzv. alternativní aktivity (setkávání se, kultura, odpočinek, vzdělávání aj.).

41

42

43 Koncepční studie Vybíralova

46 Manuál tvorby veřejných prostranství

47 Vymezení tématického rozsahu Detaily a objekty, ne návrh urbanismu Iniciační, nikoliv pouze regulační Obecný, ne místopisný Fyzický prostor, ne děje

48 Komu je určen? Správní složky města Výkonné složky města Veřejnost Soukromé subjekty

49 K čemu může manuál dopomoci? zvyšování standardu veřejných prostranství Podpora při tvorbě projektů a formulacích zadání a požadavků městem Reference pro kontrolu kvalit projektů a realizací Podklad pro vzájemnou koordinaci aktérů tvorby veřejných prostranství...

50 A / Úvod DŮVODOVÁ ZPRÁVA PRAVIDLA PŘÍKLADY SCHÉMATA SKICI

51 212 D 52 Prvky Mobiliář Stojany na kola D.5.2 Stojany na kola Stojany poskytují komfort pro používání jízdních kol a současně působí jako prevence proti parkování kol na nežádoucích místech. [ pravidla ] [ příklady ] Vhodným typem stojanu pro veřejná prostranství je samostatně stojící U profil kotvený do země. Jednotlivé stojany jsou umísťovány samostatně s rozestupem minimálně 0,9 m. Stojany na kola poskytují možnost bezpečného odstavení a zamknutí kola na veřejných prostranstvích a představují dobrý nástroj prevence parkování na nežádoucích místech. Častým problémem však bývá nevhodné umístění a praktičnost jejich designu. Stojany na kola by neměly působit jako prostorové překážky. Je proto vhodné používat v dostatečných rozestupech samostatné stojící profily k odstavení dvou kol. To umožní lepší průchod kolem stojanů, snadný přístup k odstaveným kolům a usnadní jejich odemykání. Samostatné stojany jsou vhodné také z hlediska údržby. Dostatečná výška stojanu umožní snadné uzamknutí rámu kola různými typy zámků a také jeho stabilní polohu. Kotvení stojanu pod povrchem zajistí jeho vyšší odolnost proti poškození nebo krádeži. Další předností je variabilita jejich rozmístění. Množství stojanů by mělo odpovídat potenciální zátěži daného místa cyklistickou dopravou a prostorovým možnostem konkrétního prostranství. V této souvislosti je vhodné počítat také s možností zamykání kol u sloupů veřejného osvětlení, které by měly být tomuto řešení přizpůsobeny. Stojan by neměl být příliš výrazný. Vhodné je jednoduché a účelné řešení. Návrh stojanu na kola by měl být součástí Typizace pražských prvků [odst./s. 121]. Viz také kapitola Parkování [C.2.6/s. 107]. Na chodníku je nezbytné zachovat dostatečný průchozí prostor. Velikost místa pro parkování dvou jízdních kol u jednoho stojanu je 1 x 2 m. Doporučená rozteč noh univerzálního stojanu je 0,4 m, výška konstrukce nad terénem pak do 0,9 m. [C.2.6 Parkování/s. 107] Stojan na kola umísťovaný v ose stromořadí kolmo k hlavnímu směru chůze může být také přirozenou ochranou kmene stromu. [D.2.1 Stromy/s. 158] Stojany, které zajišťují oporu pouze pro spodní část kola, neumožňují snadné a bezpečné uzamčení jízdního kola, a nejsou proto vhodná pro umísťování na veřejná prostranství. 424 Vhodné začlenění stojanů na kola do vegetačního pásu podél fasády, kde nebrání v průchodu [ Praha 10, Ruská ] 425 Příklad stojanů na kola umístěných v jedné linii s dalšími prvky infrastruktury [ Švédsko, Stockholm ] 2014 IPR/ SDM/ KVP Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy

52 OSVĚTLENÍ STROMY DOPRAVNÍ ZNAČENÍ PĚŠÍ PROSTOR PARTER CHODNÍKY PŘECHODY MOBILIÁŘ KŘIŽOVATKY

53 Obsah dokumentu A / Úvod B / Typologie C / Uspořádání D / Prvky

54 B / Typologie Tradiční typy prostranství Specifické formy veřejných prostranství

55 C / Uspořádání Cílem části Uspořádání je definovat maximální kvalitativní potenciál odpovídající významu ulice.

56 D / Prvky OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ PRO SLUŽBY VENKOVNÍ OSVĚTLENÍ DOPRAVNÍ PRVKY A TECH. INFRASTRUKTURA STROMY A VEGETACE MOBILIÁŘ VENKOVNÍ REKLAMA MATERIÁLY A POVRCHY OBJEKTY K USNADNĚNÍ POHYBU A PŘÍSTUPU UMĚNÍ NA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Cílem části Prvky není popsat prvek sám o sobě, ale stanovit zásady jeho navrhování s ohledem na celek.

57 Děkuji vám za pozornost Pavla Melková MCA atelier Dykova 1, Praha 10 Vinohrady M: