ANALÝZA SOCIÁLNÍHO KLIMATU SE ZAMĚŘENÍM NA POTŘEBNOST NÍZKOPRAHOVÝCH SLUŽEB A TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU DĚTÍ A MLÁDEŽE V LOKALITĚ VELKÁ OHRADA

Transkript

1 PROXIMA SOCIALE OBČANSKÉ SDRUŽENÍ Rakovského 3138, Praha 12 Modřany, telefon ANALÝZA SOCIÁLNÍHO KLIMATU SE ZAMĚŘENÍM NA POTŘEBNOST NÍZKOPRAHOVÝCH SLUŽEB A TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU DĚTÍ A MLÁDEŽE V LOKALITĚ VELKÁ OHRADA Proxima Sociale, o.s. Bankovní spojení Komerční banka,a.s., č.ú /0100, IČ:

2 OBSAH 1. LOKALITA, KDE VÝZKUM PROBÍHAL 2. METODY VÝZKUMU 2.1. Dotazníkové šetření na základních školách 2.2. Anketa mezi obyvateli sídliště 2.3. Strukturovaný skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích sídliště 2.4. Systematické nezúčastněné pozorování 3. CÍLOVÉ SKUPINY VÝZKUMU 3.1. Žáci ZŠ Klausova a Jánského 3.2. Obyvatelé sídliště Velká Ohrada (veřejnost) 3.3. Děti a mládež trávící volný čas v ulicích sídliště 4. VÝSLEDKY VÝZKUMU 4.1. Žáci ZŠ Klausova a Jánského 4.2. Obyvatelé sídliště Velká Ohrada (veřejnost) Shrnutí ankety 4.3. Děti a mládež trávící volný čas v ulicích sídliště Volný čas Bezpečnost Potřebnost Shrnutí skupinových rozhovorů Volný čas Vnímání bezpečnosti na sídlišti Vnímání problémů cílové skupiny, vyhovujících a nevyhovujících jevů a potřebnost nízkoprahových služeb 4.4. ZÁVĚR, DOPORUČENÍ

3 Analýza byla realizována občanským sdružením Proxima Sociale, o.s. v lokalitě Velká Ohrada od začátku října do konce listopadu 2008 a byla zaměřena zmapování sociálního klimatu lokality v cílové skupině dětí a mládeže s ohledem na otázku trávení volného času mládeže, bezpečnost a potřebnost nízkoprahových služeb. Analýza probíhala především sběrem informací a byly použity následující výzkumné metody: - dotazníkové šetření na ZŠ Klausova a Jánského, které probíhalo u žáků 6. až 9. ročníků - anketa mezi obyvateli sídliště - strukturovaný skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích sídliště Další formou výzkumu bylo systematické nezúčastněné pozorování a vyhledávání dětí a mládeže, které tráví svůj volný čas v ulicích, a vytipovávání míst jejich setkávání. Pozorování, stejně jako uvedený sběr dat, prováděli 2 terénní sociální pracovníci Proxima Sociale, o.s. 1. LOKALITA, KDE VÝZKUM PROBÍHAL Analýza probíhala v lokalitě Velké Ohrady. Čtvrť o velikosti 47 ha se nachází v městské části Praha 13, v katastrálním území Stodůlky, a skládá se ze zástavby původní vesnice (jejím centrem je Ohradské náměstí) a podstatně rozsáhlejšího stejnojmenného panelového sídliště se čtvercovou zástavbou a pravoúhle koncipovanou sítí ulic. Dle Statistického lexikonu obcí České republiky 2005 (vydal Český statistický úřad a Ministerstvo vnitra České republiky, 2005) žije v lokalitě Velká Ohrada celkem obyvatel, z toho 5334 žen, 2906 dětí ve věku do 14 let a 394 obyvatel v důchodovém věku, tedy starších 65 let. Ekonomicky aktivních obyvatel zde žije Terénní sociální pracovníci Proxima Sociale, o.s. monitorovali zejména ulice sídlištní zástavby. Výstupy jejich pozorování jsou součástí této analýzy. 2. METODY VÝZKUMU V rámci výzkumu bylo použito několik výzkumných metod, a to kvantitativních i kvalitativních Dotazníkové šetření na základních školách První metodou bylo dotazníkového šetření ve 2 základních školách Klausova a Jánského. Dotazníkem byli osloveni žáci ročníků. Forma dotazníků byla zvolena z důvodu možnosti získání dat od velkého množství respondentů, půda základních škol z důvodu koncentrace dětí a mládeže, respektive cílové skupiny výzkumu, na stejném místě ve stejný čas. Dotazník byl sestaven z 8 uzavřených otázek, respondentům byly nabídnuty možnosti odpovědí k zaškrtnutí. Dotazník, podobně jako další sběr dat, byl zaměřen na následující 3 okruhy:

4 - Trávení volného času dětí a mládeže - Vnímání bezpečnosti na sídlišti - Potřebnost nízkoprahových služeb v lokalitě Velké Ohrady Počet navrácených vyplněných dotazníků činí celkem 260. Dotazníkem jako kvantitativní metodou byla získána pouze tvrdá data, a proto byl výzkum doplněn dalšími kvalitativními metodami zjišťování dat, a to u obyvatel lokality a dětí a mládeže trávící volný čas v ulicích sídliště Anketa mezi obyvateli sídliště Sběr dat zaměřený na obyvatele žijící v lokalitě Velké Ohrady probíhal formou ankety, kterou prováděli terénní sociální pracovníci přímo v ulicích sídliště a která se sestávala z 6 otevřených otázek rozdělených do 3 okruhů: - Vnímání a názory na místní mládež - Vnímání bezpečnosti na sídlišti - Potřebnost služeb v lokalitě Forma ankety byla zvolena z důvodu krátkosti a stručnosti. Zároveň díky otevřeným otázkám byl respondentům dán prostor k zevrubnějším odpovědím a vysvětlení jejich postojů, tedy k získání měkkých dat. Získaná data byla písemně zaznamenána, s čímž respondenti souhlasili. Anketa byla provedena s celkem 102 respondenty Strukturovaný skupinový rozhovor s dětmi a mládeží v ulicích sídliště Poslední sběr dat zaměřený na místní děti a mládež trávící volný čas na ulici, tedy na potencionální uživatele nízkoprahových služeb, probíhal přímo v ulicích sídliště Velká Ohrada, tj. v přirozeném místě setkávání cílové skupiny. Jako metoda byl zvolen strukturovaný skupinový rozhovor (skupinová diskuse), který je jednou z metod kvalitativního výzkumu. Vychází z kumulace podnětů při rozhovoru se skupinou osob a využívá interakce členů skupiny během diskuse (tzv. efekt sněhové koule, kdy jednotliví účastníci komentují názory ostatních). Tato metoda bývá doplněna dalšími specifickými postupy a technikami, které umožňují komplexní analýzu zkoumaných skutečností, tj. především písemný či hlasový záznam. Diskuse je vedena zkušeným moderátorem, který následně zjištěné údaje analyzuje a interpretuje. Vzhledem k tomu, že cílová skupina byla kontaktována v jejím přirozeném prostředí, a vzhledem k navození prostředí důvěry, zachování anonymity a ochrany citlivých údajů nebyly použity techniky jako hlasový záznam diskuse či zaznamenání na flip chart. Získaná data byla pracovníky následně po rozhovorech písemně zaznamenána, s čímž respondenti souhlasili.

5 Diskuse byla opět zaměřena na 3 okruhy: - Trávení volného času dětí a mládeže - Vnímání bezpečnosti na sídlišti - Potřebnost nízkoprahových služeb v lokalitě Velké Ohrady Forma skupinového rozhovoru byla zvolena z důvodu poskytnutí prostoru k zevrubnějším odpovědím a získání měkkých dat. Pracovníci provedli skupinový rozhovor s celkem 16 skupinami, tj. s 50 respondenty. Každý rozhovor trval cca 40 minut Systematické nezúčastněné pozorování Nedílnou součástí výzkumu bylo systematické nezúčastněné pozorování a vyhledávání dětí a mládeže, které tráví svůj volný čas v ulicích, a vytipovávání míst jejich setkávání. Pozorování prováděli 2 terénní sociální pracovníci Proxima Sociale, o.s., kteří zaznamenali v průměru 45 jedinců denně. Výsledkem pozorování jsou jednak závěry a doporučení, které jsou součástí této analýzy a jednak dokumenty, které jsou určeny pro potřeby Oddělení prevence a rozvoje sociálních služeb, tj. mapa vytipovaných míst setkávání a popis skupin. 3. CÍLOVÉ SKUPINY VÝZKUMU 3.1. Žáci ZŠ Klausova a Jánského Žáci ročníků 2 základních škol. Cílová skupina byla dána pouze věkem a návštěvou školy v lokalitě Velké Ohrady, další charakteristiky skupiny nebyly podmínkou výzkumu. Skupina respondentů se skládala ze 124 dívek a 136 chlapců, průměrný věk byl 13 let Obyvatelé sídliště Velká Ohrada (veřejnost) Občané žijící v lokalitě Velké Ohrady. Nejvíce byly zastoupeny matky s dětmi na mateřské (rodičovské) dovolené a občané vracející se ze zaměstnání, tj. v produktivním věku, především ženy ve středním věku, což odpovídá věkové struktuře v této lokalitě. Pracovníci dále oslovili několik seniorů, kteří trávili čas posezením na lavičkách, těch ovšem bylo zastoupeno nízké procento. Tento výběr byl dán především dobou, kterou terénní pracovníci trávili v lokalitě, tj. v dopoledních a odpoledních časech. Malé zastoupení seniorů byl dán pravděpodobně i tím, že obecně většinu dne tráví doma a tím spíše v období zimních měsíců. Skupina respondentů se skládala ze 64 žen a 38 mužů ve věku let.

6 3.3. Děti a mládež trávící volný čas v ulicích sídliště Děti a mládež, respektive vrstevnické skupiny, trávící volný čas v ulicích sídliště. Skupina respondentů se skládala z 15 dívek a 35 chlapců ve věku let. 4. VÝSLEDKY VÝZKUMU 4.1. Žáci ZŠ Klausova a Jánského Šetření probíhalo na půdě školy v rámci vyučovací hodiny pod dohledem učitele, a tudíž mohla mít na jeho výsledek vliv vyšší sebekontrola respondentů než u respondentů v rámci zjišťování dat přímo v ulicích sídliště. Počet: 260 dotazníků (3 vyřazeny) Pohlaví: 124 dívek, 136 chlapců Věkový průměr: 13 let Nudíš se ve svém volném čase, v době, kdy nejsi ve škole? 13 % ANO NE 87 % Rozdíl mezi děvčaty a chlapci je zde minimální - 87 % ze všech dotázaných dívek odpověděly, že se ve svém volném čase nenudí. Z celkově dotázaných chlapců to bylo 88 %. Nejvíce se nudí žáci 9. tříd a dále žáci 6. tříd. Důvodem je pravděpodobně fakt, že žáci jednak navštěvují zájmové a sportovní kroužky a jednak být venku, trávit svůj volný čas s vrstevnickou skupinou nevnímají jako nudu.

7 Kde nejčastěji trávíš svůj volný čas po škole? 22 % 1 % 2 % 28 % Doma Venku na ulici s kamarády V kroužku 47 % U obchodů a hospod Jinde Skoro 50 % dotázaných odpovědělo, že svůj volný čas tráví venku na ulici s kamarády. Z celkového počtu dotázaných dívek to bylo 47%, u chlapců to bylo 30 %. U chlapců převážilo trávení volného času v kroužku, a to 37 % z celkového počtu dotázaných chlapců. Nejčastěji tráví volný čas venku dívky z 9. tříd, a to v 56 %. U chlapců jsou to žáci z 8. tříd, a to v 43 %. Vysoké procentuální zastoupení odpovědi Venku na ulici s kamarády je též dáno tím, že období dospívání je pro řadu jedinců charakteristické vyhledáváním kontaktu s vrstevnickou skupinou, která se stává skupinou referenční. Rodina bývá na druhém místě. Jak nejčastěji trávíš svůj volný čas po škole? 21 % 6 % 6 % 27 % Jsem doma Jsem venku s kamarády Chodím do kroužku 40 % Učím se Pomáhám rodičům Z odpovědí na tuto otázku je patrné, že vzhledem k tomu, že je velmi podobná otázce předchozí, tak byla z větší části pochopena, jakým způsobem tráví žáci základní školy svůj volný čas mimo povinné aktivity. I na tuto otázku byla nejčastější odpověď Jsem venku s kamarády. Uvedenou nejčastější odpověď volily opět převážně dívky, a to ve 40 %. U chlapců dominovala odpověď Jsem doma, a to ve 38 %. Nejvíce tráví svůj volný čas venku žačky 9. tříd a žáci 8. tříd.

8 Po školním vyučování si žáci potřebují odpočinout, aktivní využití volného času venku je pro žáky v tomto věku důležité, trávení volného času venku na ulici je pro žáka rizikové jen tehdy, kdy vrstevnická skupina vykazuje známky rizikových jevů. Jsi často venku na ulici s kamarády dlouho do večerních hodin? 32 % 68 % ANO NE Na tuto otázku odpověděla skoro třetina respondentů ANO. Poměr mezi dívkami a chlapci je v podstatě stejný 33 % dívek a 31 % chlapců. Mezi dívkami jsou to nejvíce žačky 8. tříd a mezi chlapci žáci 7. tříd. Děti na druhém stupni základní školy, trávící svůj volný čas převážně na ulici, se zpravidla vrací do svých domovů kolem 19. a 20. hodiny večer. Žáci pravděpodobně za pozdní večerní hodinu považovali dobu kolem 22. hodiny. Mluvíš s rodiči o svých potížích, když Tě něco trápí? 31 % 69 % ANO NE Skoro třetina dotázaných uvedla, že s rodiči o svých problémech nemluví, bylo to 38 % chlapců a 32 % dívek. Nejvíce tato odpověď zazněla u žákyň 8. tříd a žáků 7. tříd. U dětí v době dospívání nejsou rodiče referenční skupinou, a proto je běžným jevem, že o svých problémech s nimi nehovoří. Přesto je vhodné podporovat a posilovat rodinné vztahy, význam pozitivních emočních vztahů a posilovat otevřenou komunikaci s rodiči.

9 Co se Ti na sídlišti, kde žiješ, líbí? 17 % 1 % 15 % Cítím se venku bezpečně Venku je spousta kamarádů Mohu si kde hrát 67 % Jsou tu skvělé hospody Zde měli respondenti možnost zaškrtnout více odpovědí. Venku je spousta kamarádů odpověděly procentuelně nejvíce žákyně 8. a 6. tříd. I výsledky pozorování chování cílové skupiny terénními pracovníky potvrdilo, že mládež vnímá na sídlišti jako nejvýznamnější vzájemnou pospolitost a přátelství ve vrstevnické skupině. Co Ti na sídlišti, kde žiješ, chybí? 17 % Sportovní hřiště Klub 52 % 6 % 25 % Poradna Jiné Zde měli respondenti opět možnost zaškrtnout více odpovědí. V odpovědi jiné bylo uvedeno například: bezpečnost, diskotéka, kino, bazén, psí útulek, obchody. V některých případech byla tato odpověď chápána jako "nic". Z nabízených možností volili respondenti nejvíce klub, kde by mohli trávit svůj volný čas, a to v 25%, což vypovídá o jejich potřebě aktivně a smysluplně trávit svůj volný čas.

10 Líbilo by se Ti, kdyby tady na sídlišti existoval klub, místo, kde jsou kamarádi, hry a zkušený sociální pracovník, který by ti uměl poradit s potížemi ve Tvém životě a okolí? 24 % 76 % Líbilo Nelíbilo Přes tři čtvrtě dotázaných odpovědělo, že by byli rádi, kdyby na sídlišti existoval nízkoprahový klub. Rozdělení poměru pro odpověď Líbilo bylo 76 % dívek a 59 % chlapců. Tato potřeba byla nejvíce vyjádřena shodně u dívek i chlapců z 8. tříd Shrnutí dotazníku Žáci se ve svém volném čase převážně nenudí, ale skoro polovina dotázaných odpověděla, že volný čas tráví venku na ulici s kamarády. Jako druhou nejčastější odpověď žáci uvedli, že tráví svůj volný čas doma. Třetina respondentů uvádí, že venku zůstává do pozdních večerních hodin. Co se týká otázky řešení problémů, uvedlo 69 % respondentů, že své problémy řeší s rodiči. Na sídlišti se jim nejvíce líbí, že je venku spousta kamarádů. Čtvrtina odpovědí na otázku, co na sídlišti chybí, byl klub, kde by mohli trávit svůj volných čas. Přes tři čtvrtě respondentů by uvítalo, kdyby na sídlišti takový nízkoprahový klub byl.

11 4.2. Obyvatelé sídliště Velká Ohrada (veřejnost) Počet: 102 respondentů Pohlaví: 64 žen, 38 mužů Věkový průměr: 49,35 let Jaký je Váš názor na místní mládež? Myslíte, že je problémová? 16 % 1 % 32 % 51 % není problémová ano, je problémová ano i ne žádný Nadpoloviční většina dotázaných se domnívá, že místní mládež je problémová. Jako problémová se více jeví dotázaným ženám, především ženám starším 60ti let. Jako hlavní problém, bez ohledu na věk a pohlaví, uvádějí respondenti následující vandalismus (graffitti, ničení hřišť, poplivané okolí, zničené lavičky), hluk, alkohol, drogy, agrese, arogance a krádeže. Jako hlavní příčinu tohoto chování vidí nudu. Vyskytly se také názory, že problém s mládeží je normální na jakémkoliv sídlišti. Víte o nějakém místě, tady na sídlišti, kde se místní mládež schází? Pokud ano, povězte kde a popište danou skupinu lidí. 13 % 12 % 3 % 3 % 3 % 4 % 10 % 5 % 8 % 24 % 15 % vnitrobloky hřiště náměstí na lavičkách všude hospoda u večerky u obchodu jinde nevím ne

12 Za místo, kde se nejvíce schází mládež na sídlišti, byly označeny vnitrobloky, skupina byla popsána jako mladiství ve věku 13 až 18 let, jako účel těchto schůzek bylo uvedeno: kouření marihuany, pití alkoholu, hluk a vandalismus. Účel scházení mládeže je v podstatě pro všechny místa uváděn shodně. Řada občanů skupiny nepopisovala, a to z důvodu, že si skupin zpravidla nevšímají. Místa scházení mládeže, tj. ve vnitroblocích a na hřištích, odpovídají i zjištění vyplývajícímu z pozorování, které prováděli terénní pracovníci. Chtěl/a byste zde na sídlišti klub pro místní mládež, kde by se mohla bezpečně scházet a pod vedením zkušeného sociálního pracovníka řešit potíže, které se v životě mladých vyskytují? 8 % 8 % 84 % ano ne nevím Více než 4/5 dotázaných vyjádřilo potřebu klubu pro místní mládež. Byla vyjádřena obava, zda by místní mládež do tohoto klubu chodila, zda by o něj byl zájem, a to ve 20 % z odpovědí respondentů, kteří by takovýto klub uvítali. Cítíte se zde na sídlišti bezpečně? Pokud ne, proč tomu tak je? 13 % 28 % 59 % ano ne ano ale Skoro 60 % dotázaných, se na sídlišti cítí bezpečně, 28 % uvedlo, že se bezpečně necítí a 13 % dotázaných uvedlo, že se bezpečně cítí, ale za určitých podmínek. Ženy se k této otázce vyjádřily jasně, buď ANO nebo NE. U žen je patrné větší procento v odpovědi NE na tuto otázku.

13 Muži uváděli, že se cítí bezpečně, ale ne večer, za tmy, důvodem jsou opilci, obava z přepadení. Někteří muži rovněž uvádějí, že se cítí bezpečně, ale mají strach o své ženy a děti. Ženy se obávají přepadení či okradení, jsou zde podle nich málo osvětlené ulice. Část respondentů odpověděla, že se cítí bezpečně, protože doposud nemají špatnou zkušenost. Senioři zpravidla odpovídali, že večer nevycházejí z výše uvedených důvodů. Respondentům chybí častější přítomnost městské a státní policie. Vyskytuje se zde na sídlišti nějaký závažný problém s místními obyvateli? Pokud ano, o jaký problém se jedná. 17 % 31 % ano ne nevím 52 % Většina dotazovaných uváděla, že si není vědoma závažnějších problémů. Někteří respondenti srovnávali současný stav s minulostí, kdy zde podle nich existoval problém s romským etnikem. Mezi uváděnými problémy byly nejčastěji zmiňovány: bezdomovci, feťáci, krádeže, vandalismus, problém s Romy a cizinci, rasismus, znásilnění, násilí, hluk. Jaká sociální či jinak potřebná služba zde na sídlišti chybí? pošta 15 % 9 % 37 % obchod parkovací místa klub pro důchodce klub pro mládež 2 % 6 % 3 %2 % 7 % 5 % 9 % 5 % jesle bankomat policejní hlídky žádná jiná nevím

14 Většině respondentům chybí na sídlišti pošta, na druhém místě je nedostatek obchodů a služeb celkově. Řada z nich též zmiňovala velký problém s parkováním. V souvislosti s oblastí sociálních služeb uváděli: klub pro mládež, ale mnoho z dotazovaných si nebylo jisto, zda by místní klub taková mládež navštěvovala. Seniorům chybí jídelna a klub. Ostatním občanům kulturní centrum a matkám jesle. Opět se v odpovědích objevila potřeba intenzivnější přítomnosti městské a státní policie v ulicích sídliště (policejní hlídky) Shrnutí ankety Obyvatelé sídliště vnímají mládež jako problémovou, a to především z důvodů vandalismu (graffitti, ničení hřišť), hluku, požívání alkoholu, drog, agrese, arogance a krádeží. Jako hlavní příčinu tohoto chování uvádějí nudu. Nejoblíbenějším místem scházení mládeže jsou vnitrobloky a dětská hřiště, kde mládež především kouří marihuanu, pije alkohol, hlučí a ničí okolí (vandalismus). K podobným závěrům dospěli v rámci nezúčastněného pozorování i terénní pracovníci. V otázce bezpečnosti se bezpečně na sídlišti cítí 60 % obyvatel. Muži uváděli, že se cítí bezpečně, ale ne večer, za tmy. Důvodem jsou opilci, obava z přepadení. Ženy se obávají přepadení či okradení, jsou zde podle nich málo osvětlené ulice. Řada respondentů odpověděla, že jim zde chybí častější přítomnost městské a státní policie. Většina dotázaných odpověděla, že si není vědoma závažnějšího problému s místními obyvateli. Třetina respondentů uvedla, že se na sídlišti vyskytují následující problémy bezdomovci, feťáci, krádeže, vandalismus, problém s Romy, rasismus, znásilnění, násilí, hluk. Celkem 4/5 dotázaných vyjádřilo potřebu klubu pro místní mládež, ale mnoho z dotazovaných si nebylo jisto, zda by místní klub taková mládež navštěvovala. Mezi další potřeby obyvatel patří pošta, více obchodů, řešení problému s parkováním. Seniorům zde chybí jídelna, matkám s dětmi jesle.

15 4.3. Děti a mládež trávící volný čas v ulicích sídliště Toto šetření probíhalo formou oslovování jednotlivých skupin ve věkové kategorii let. Je zde nutné přihlédnout k možnému zkreslení poskytnutých informací, a to vzhledem k možnosti ovlivnění jedince skupinou, případně obava z neshození se před vrstevníky. Zcela jistě je zde patrný i projev předvádění a snahy ukázat se. Otázky byly rozděleny do tématických celků. Respondenti měli možnost uvést více než jednu odpověď Volný čas Jak trávíte volný čas? 24 % 47 % venku jinak sport 29 % Mezi aktivity, které probíhají venku, patří alkohol, cigarety a další lehké drogy, hlavním důvodem trávení volného času tímto způsobem je nuda a nedostatek volnočasových aktivit. Pod kategorii jinak spadá zejména čtení, karty, sázky, školní TV. Celkem 63 % respondentů uvedlo, že svůj volný čas tráví venku, na ulici, na lavičkách. Stejné procento (8 %) uvedlo, že svůj volný čas tráví v hospodách, čajovně, na sportovišti a u kamarádů. V případě, kdy měli mladiství popsat svůj běžný den na sídlišti, nejčastěji uváděli: jdeme ven, nudíme se (23 %), návštěva restauračních zařízení (16 %), chlastáme a hulíme zneužívání lehkých drog, ve 2 případech dokonce tvrdých (12 %). Na otázku Co Vás baví? odpověděli respondenti z 33 % všech odpovědí sport, z 15 % poflakování, stejně tak muziku a tancování. Na otázku Nudíte se ve svém volném čase? odpovědělo 33 % respondentů občas a 24 % respondentů ANO. Nudu zahání především děláním blbostí, pruděním (16 % všech odpovědí), na PC hraní her (14 %) a 11 % ze všech odpovědí bylo shodně trávení volného času s kamarády a hulením a chlastáním. Dotázaní nejčastěji uvedli, že na ulici tráví 4-8 hodin, někdy až do půlnoci.

16 Bezpečnost Skoro tři čtvrtě respondentů uvedlo, že se na sídlišti necítí bezpečně. Jako hlavní důvod uvádějí rvačky, opilce, problémy s Romy, znásilnění. Na otázku Setkáváš se zde na sídlišti s kriminalitou? zaznělo NE pouze ve 3 případech, jinak všichni ostatní respondenti uvedli, že se s kriminalitou na sídlišti setkávají. Nejčastěji uváděli: krádeže, agresivní opilce, přepadávání, dealery drog, rasismus a vandalismus. Na otázku Vyskytují se zde krádeže? zazněla pouze v 1 případě odpověď NE. Další otázka byla na téma drog, a to zda se s nimi respondenti na sídlišti setkávají. Ani v jednom případě nezazněla odpověď NE, ve dvou případech zaznělo, že s tvrdými drogami se na sídlišti respondenti nesetkávají. Většina respondentů ovšem mluví o volné dostupnosti měkkých i tvrdých drog. Rvačku na sídlišti zažili všichni respondenti, nejčastěji uváděli rvačku mezi opilci, jednotlivými partami a mezi Romy Potřebnost Při sběru dat se respondenti nechtěli vyjadřovat k otázce Myslíte si, že máte s někým, s něčím problémy (potíže)?. Po ujištění, že tyto informace nebudou zneužity, se podařilo získat následující. Tři čtvrtě dotázaných odpovědělo na tuto otázku ANO, převážně se jednalo o problémy se školou a učiteli, problémy doma a problémy s kamarády. Na otázku Máš možnost se kam obrátit, když máš problémy (potíže)? převážná většina respondentů uvedla, že své problémy řeší s kamarády. Na rodiče by se obrátili pouze v zásadních věcech. Mezi odpověďmi bylo pouze: kamarádi, rodiče a sourozenci. Ani v jednom z případů nebyl uveden sociální pracovník, učitel nebo například psycholog. Na sídlišti respondentům nevyhovuje nedostatek míst, klubů, kde by mohli trávit volný čas, pak to jsou problémy s Romy a agresivní bandy. Na otázku, co naopak respondentům na sídlišti vyhovuje, uvedla naprostá většina z nich kamarády, často přirovnávají sídliště k vesnici, kde o sobě všichni vědí. Na sídlišti respondentům chybí prostor, kde by mohli trávit volný čas, větší kontrola policie (to se odvíjí od strachu, který někteří z respondentů uvedli). Mezi dalšími odpověďmi bylo například osvětlení a zájem MČ Praha 13. V odpovědích na otázku Chtěli byste tady na sídlišti klub, prostor s minimálními pravidly, kde se můžete scházet, trávit volný čas, a kde by Vám mohl sociální pracovník poradit, kdyby bylo potřeba? bylo patrné, že odpovědi jsou ovlivněny typem dotazníkového šetření, hlavně v reakcích, čemu by se respondenti chtěli v klubu věnovat. Nicméně, jak je patrné z předchozích odpovědí, klub by uvítali, pouze 1 odpověď byla negativní. Respondenti ovšem vyjádřili obavu z dodržování pravidel.

17 Shrnutí skupinových rozhovorů Volný čas Z odpovědí, které jsme získali od respondentů, vyplývalo, že valná většina z nich tráví svůj volný čas tady na ulici s kamarády (myšleno na svých místech, dalo by se říci teritoriích), v místní čajovně a hospodách, především ale s vrstevníky. Bližším dotazováním bylo zjištěno, že respondenti minimálně cestují mimo sídliště. Opakovaně ze všech otázek vyplývalo, že volný čas tráví s kamarády ve vrstevnických partách. Náplní takto stráveného času dle odpovědí respondentů je kouření, příležitostné popíjení alkoholu a občasný sport. V jednom případě se objevila odpověď experimentování s drogami, v jednom naopak chození na brigádu. Být pasivně na ulici je baví, a to i přesto, že si uvědomují, že jsou se svými kamarády neustále na stejných místech. Nuda a kamarádi jsou u drtivé většiny z nich životním stylem. Také zaznívaly odpovědi, že pocit nudy se odvíjí od počtu členů v partě (čím více lidí, tím méně nudy). Při popisu způsobů, jak zahánět nudu, zaznívaly odpovědi s kamarády a návykovými látkami, ale i muzikou a sporty. Jeden respondent uvedl žonglování a 2 respondentky nákupy. To ukazuje na fakt, že respondenti vědí, jak aktivně trávit svůj čas, ale většina z nich nechce či nemůže, protože dávají přednost vrstevníkům. Tyto odpovědi potvrdily naše pozorování v lokalitě a naše zkušenosti s terénní sociální prací s mládeží z jiných lokalit. Ohledně doby strávené na ulici nevznikaly u dotazovaných žádné pochybnosti. Doba stráveného času se pohybuje v rozmezí 4-8 hodin denně v čase od 14:00 do 23:00, někdy až do půlnoci. Mnozí upozorňovali na rozdíl ročního období v letních měsících se doba prodlužuje až do pozdních nočních hodin. V rámci nezúčastněného pozorování byly u cílové skupiny zjištěny následující charakteristické jevy - pravidelné setkávání se do večerních a nočních hodin na různých místech, velký počet jedinců (5 až 40 osob), vzájemná hlučná komunikace, trávení času na hřištích a lavičkách, věnování pozornosti kolemjdoucím, kouření cigaret, popíjení alkoholu, experimentování a užívání měkkých drog a občasný vandalismus. Podstatným rysem part ze sídliště je, že záměrně nevyhledávají institucionalizované formy trávení volného času, svůj volný čas tráví bezprizorně, nuda a pasivita je podstatným znakem městských vrstevnických skupin. Rodiče takovýchto dětí tráví většinu dne v zaměstnání. Děti, pokud nejsou ve škole, mohou trávit čas bez kontroly dospělých se svou vrstevnickou skupinou. Z tohoto faktu vznikají rizikové jevy (tabakismus, experimentování a užívání alkoholu a nealkoholových drog, vandalismus atd.), příležitostné rvačky, xenofobní a rasové postoje k romské menšině a cizincům (konkrétně tyto postoje zaznívaly od většiny dotazovaných včetně příslušníků hip-hopové, skateové a punkové subkultury). Tyto negativní jevy vyplývají z nedostatku aktivního trávení volného času a nedostatku sociální kontroly dospělé populace Vnímání bezpečnosti na sídlišti Překvapivým zjištěním v okruhu otázek zaměřených na bezpečnost bylo, že většina respondentů (i mužů), uváděla, že se na sídlišti necítí bezpečně. Důvodem jsou strach z menšin a přistěhovalců,

18 agresivní opilci z barů, prázdné ulice a nedostatek světla. Na druhou stranu se cítí bezpečně ve své partě, záleží jak kdy a jak s kým. Kromě zjevné kriminality, jako jsou krádeže, dealerství drog (ne všechny kontaktované skupiny uváděly výskyt tvrdých drog na sídlišti), vandalismus, uváděli mladí lidé kriminalitu, která je společensky nepříliš závažná, na hranici mezi přestupkem a trestným činem. Tím se rozumí příležitostné potyčky a vyřizování si účtů, dále tzv. stahování (tzn. odevzdání určité věci pod nátlakem), slovní agrese apod. Sídliště Velká Ohrada je charakteristická velkým počtem lidí na malém prostoru. Nelze se proto divit, že dochází k delikventnímu chování místních skupin mládeže a jejich hlídání si vlastního vnitrobloku. Konflikty nejsou převážně mezi skupinami mládeže, ale jednotlivec proti jednotlivci. Skupiny ve většině případů uváděly také respekt k ostatním skupinám, který se projevuje nechozením do jiných vnitrobloků. Z výzkumu vyplynula nedůvěra a strach k menšinám, která byla zřejmá především v tomto okruhu otázek. Menšiny udržují v jejich nerovnoprávném postavení předsudky většinové společnosti. Příslušníci menšiny byli typicky popisováni jako útoční, hluční a nevypočitatelní. Jak ale vyplynulo z rozhovorů, problémy s etniky zde byly v minulosti oproti současnosti častější Vnímání problémů cílové skupiny, vyhovujících a nevyhovujících jevů a potřebnost nízkoprahových služeb Z výpovědí vyplynulo, že problémy či potíže spíše nemají. Odpovědi mohly být způsobeny citlivostí tohoto tématu, skupinovou atmosférou, potřebou zachovat si pozici ve skupině a nedůvěrou k tazatelům. Pokud respondenti problémy přiznávali, dělali tak ve všeobecné rovině ( každý má nějaký problém ) nebo uváděli, že problémy mají, bližší specifikaci ale odmítli. Z rozhovorů bylo zároveň zjištěno, že v řešení problémů preferují vrstevnickou skupinu před rodinou. Se závažnými problémy by se na rodinu však obrátili. Rady od vrstevníků nemají ve většině případů konstruktivní základ k řešení obtížné životní situace, jedná se spíše o vztahovou podporu. Riziková mládež své vnitřní konflikty málokdy ráda rozebírá před skupinou. Svá trápení mladí lidé raději rozebírají s osobou, které plně důvěřují. Na sídlišti respondentům vyhovují vrstevnické skupiny. Zpravidla bývají pražská sídliště charakteristická svojí anonymitou. Na Velké Ohradě tomu tak není. Toto sídliště je charakteristické provázaností jednotlivců v rámci skupin i mimo ně. Skutečnost, že se všichni respondenti na sídlišti znají a z toho vyplývá vzájemná pospolitost, dotazovaným vyhovuje. Výše uvedené skutečnosti respondenti opětovně potvrzovali a byl to jeden z důvodů, které na lokalitě oceňují. Dalším důvodem bylo jasné, jmenovité rozdělení lokalit a kompaktnost celého sídliště. Respondenti ho charakterizovali jako moderní vesnici ( všichni se tu známe, všechno o sobě víme, drbeme se ) s blízkostí přírody a dobrým spojením do centra. Respondenti si stěžují na nedostatek smysluplného využití volného času. Kritizují brzké zamykání hřišť městskou policií, nedostatek laviček a pouličního osvětlení. Chybí jim hudební klub, více služeb a obchodů. Znepokojující odpovědí bylo, že pro nákup alkoholových nápojů po 22. hodině jezdí pod vlivem alkoholu vozidlem mimo lokalitu. Poslední otázka v rozhovoru směřovala k potřebnosti nízkoprahového klubu v lokalitě. Všichni respondenti by klub uvítali z důvodu zajímavého prostoru pro mladé lidi. Zajímala je především možnost scházet se s vrstevníky, programová náplň a pořádané akce na klubu. Zamýšleli se nad nabídkou odborné pomoci sociálního pracovníka. Sami upozorňovali na možné konflikty s pravidly klubu, především v otázce alkoholu, agrese a vzájemného respektu k ostatním návštěvníkům. Mnozí

19 oceňovali myšlenku neutrální půdy pro setkávání všech skupin. U několika zaznívaly názory, že by do klubu nechodili, pokud by jej navštěvovali určité skupiny. Všichni dotazovaní se ptali na otevření klubu, časový horizont ovšem nebylo možné zodpovědět ZÁVĚR, DOPORUČENÍ K realizace výzkumu, který měl za cíl zjistit způsob trávení volného času dětí a mládeže, dále otázku bezpečnosti a potřebnosti nízkoprahových služeb v lokalitě sídliště Velká Ohrada na Praze 13, byly použity výzkumné metody - nezúčastněné pozorování, dotazníky pro místní základní školy, anketa s dospělou populací a strukturované skupinové rozhovory s dětmi a mládeží v ulicích sídliště. K doplnění informací o lokalitě byl uskutečněn rozhovor se zástupcem Městské policie na Velké Ohradě a se zástupci obou místních základních škol. Sídliště je relativně oddělené od zbytku městské části, má neobvyklé rozložení panelových domů a umístění dětských hřišť do jednotlivých vnitrobloků, což může vyvolávat a pravděpodobně vyvolává všeobecné konflikty z důvodu hluku. Na druhou stranu dobře působí blízkost přírodního parku, úměrně dopravní klid, velké množství dětských hřišť a relativně čisté ulice bez odpadků. Díky zhuštěné panelové zástavbě, která je architektonicky pojata jako celek, mají místní občané větší možnost se pravidelně potkávat v ulicích a na lavičkách. To může působit ve dne jako vyšší neformální sociální kontrola než na jiných sídlištích a jako faktor proti anonymitě. Oproti tomu večer je valná většina míst na sídlišti neosvětlená, osvětleny jsou pouze centrální cesty napříč sídlištěm. Spolu s opilými jedinci z centrálně umístěných barových zařízení, díky kterým dochází k porušování formálních i neformálních sociálních norem a šíření rizikových jevů, je to jeden z důvodů pocitu vnímání nebezpečí všech dotazovaných na Velké Ohradě. Velkým problémem v celé lokalitě je nedostatek široké nabídky veřejných služeb. Je zde pouze jeden větší obchod s potravinami, jediný draze zpoplatněný bankomat, minimum parkovacích míst a žádná pošta. Dalším nedostatkem lokality je nevyužitelnost centrálního obchodního objektu, který by komunitním potřebám mohl také sloužit. Tento fakt potvrzovala valná většina respondentů z řad dospělé populace i mládeže. Lokalita je co do počtu sledované cílové skupiny mládeže velmi bohatá. Cílová skupina se vyskytuje po celém sídlišti v několika různě velikých skupinách, které se scházejí na určitých místech, kterých se drží a která mají pojmenována. Za rizikové místo považujeme neobydlený objekt v lokalitě. Z hlediska zkušeností organizace s terénní sociální prací na Jižním Městě na Praze 11 a v Modřanech na Praze 12 byl překvapující tak značný výskyt cílové skupiny ve velkých počtech ve všech dnech v týdnu i do pozdních večerních hodin. Svůj volný čas tráví převážně pasivně na stejných místech, pouze sporadicky mimo svá místa výskytu. Výsledky výzkumu potvrdily výskyt a šíření rizikových jevů u cílové skupiny mládeže. Potřebnost zařízení, kde by se děti a mládež mohly scházet, aktivně a smysluplně trávit svůj volný čas s využitím sociálních služeb, se potvrdila. Potřebnost nízkoprahového klubu potvrdily jak výsledky ankety mezi

20 dospělými obyvateli, či dotazníků na ZŠ Klausova a Jánského, tak rozhovory s cílovou skupinou mládeže v ulicích sídliště. Z výzkumu vyzněla obava z malé návštěvnosti nízkoprahového klubu z důvodu nezájmu a porušování pravidel. Vzhledem k výše uvedeným výsledkům doporučujeme následující: o otevřít nízkoprahové zařízení (bezpečný prostor bez alkoholu, drog a agrese; anonymní a bezplatný vstup, otevírací doba přizpůsobená cílové skupině) pro místní děti a mládež, které bude sloužit k smysluplnému trávení volného času a poskytování sociálních služeb; o realizovat terénní sociální program pro místní děti a mládež; o vyřešit situaci s neobydleným objektem, který je pro místní děti a mládež rizikovým místem; o využít volné prostory v centrálním obchodním objektu pro komunitní potřeby; o pravidelnější přítomnost policejních složek v lokalitě ve dne, především pak ve večerních hodinách z důvodu zvýšení bezpečnosti.