Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015"

Transkript

1 Ing. Jan Potužák, Ph.D., RNDr. Richard Faina, RNDr. Jindřich Duras, Ph.D. České Budějovice, prosinec 2015

2 Název a sídlo organizace: Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova Praha 5 Organizace realizující monitoring: Povodí Vltavy, státní podnik Vodohospodářská laboratoř České Budějovice Emila Pittera České Budějovice Zadavatel: Město Tábor Žižkovo náměstí Tábor Zástupce zadavatele: Ing. Jan Fišer vedoucí odboru životního prostředí Hlavní řešitel Ing. Jan Potužák, Ph.D. Spoluřešitelé: RNDr. Richard Faina, ENKI, o.p.s, Třeboň RNDr. Jindřich Duras, Povodí Vltavy, státní podnik 2

3 Obsah 1. Úvod 4 2. Materiál a metody 4 3. Výsledky Monitoring fyzikálně chemických parametrů Aktuální stav trofie Fytoplankton a zooplankton Kvalita vody v Košínském potoce pod VN Malý Jordán Závěry Doporučení Použitá literatura Seznam příloh 20 3

4 1. Úvod Vodní nádrž (VN) Jordán byla již v minulosti označena jako nádrž vykazující značný stupeň eutrofizace. Příčinou byl nadměrný přísun živin, zejména pak fosforu, z povodí Košínského potoka (Hejzlar et al. 2004). Hlavní podíl na celkovém přísunu fosforu z tohoto povodí mají bodové zdroje komunálního znečištění. Rizikové jsou zejména proto, že hlavní podíl celkového fosforu přicházejícího těmito zdroji, je ve formě fosforečnanového fosforu, který je přímo dostupný pro růst fytoplankton (řasy a sinice). Nezanedbatelné množství fosforu se do Košínského potoka dostává také z četných rybníků (Faina et al. 2009). Ty v průběhu vegetační sezóny generují značnou biomasu fytoplanktonu, ve které je vázáno i významné množství fosforu. Tento fosfor je relativně dobře uvolnitelný (rozklad biomasy) a musíme ho tedy považovat za prakticky stejně rizikový jako je to v případě fosforu pocházejícího z bodových zdrojů znečistění. Samostatnou kapitolou je transport živin do VN Jordán v průběhu výlovů těchto rybníků. Míra eutrofizace VN Jordán dosáhla v minulosti takové úrovně, že muselo dojít k omezení jejího vodárenského využití. Projevy eutrofizace, zejména pak výskyt hladinových vodních květů sinic, se podílely také na omezení rekreačního využití této nádrže. V letech proběhlo na nádrži poměrně rozsáhlé odbahnění v průběhu, kterého bylo odstraněno téměř 270 tisíc m 3 sedimentů. Součástí odbahnění byla i výstavba nové spodní výpusti, která kromě regulace hladiny v průběhu povodní, může sloužit například i k zlepšování kyslíkových poměrů v hypolimniu nádrže. Odbahněním došlo i k odstranění nemalého množství fosforu, který by se za anaerobních podmínek mohl uvolňovat do vodního sloupce. Nádrž se odbahněním zbavila také části inokula sinic. Otázkou je, zdali realizované odbahnění opravdu přispěje i k zlepšení kvality vody. Z dříve publikovaných prací je zřejmé, že většina živin, které se v nádrži hromadí, pochází nikoliv ze sedimentu, ale z rozkladu sedimentující biomasy, připlavené z povodí anebo narostlé v nádrži na aktuálně přitékajících živinách (Hejzlar et al. 2004). Abychom získali informace o aktuálním stavu kvality vody po realizovaném odbahnění, byl na základě objednávky města Tábor v průběhu roku 2015 (březen listopad) realizován podrobný hydrochemický a hydrobiologický monitoring v podélném profilu VN Jordán. Odběry vzorků a jejich následnou analýzu zajišťovala vodohospodářská laboratoř státního podniku Povodí Vltavy se sídlem v Českých Budějovicích. Hlavními cíli bylo: posoudit (i) aktuální stav trofie nádrže Jordán, (ii) sledovat sezónní dynamiku druhového složení fytoplanktonu a zooplanktonu, (iii) monitorovat utváření kyslíkové stratifikace s možností vytvoření silně redukční hypolimnetické zóny s potenciálním výskytem toxického, volného sirovodíku. 2. Materiál a metody Monitoring kvality vody byl realizován od do 15. Frekvence odběru vzorků byla čtrnáctidenní. V průběhu vegetační sezóny (duben září) byly vzorky odebírány na třech odběrových profilech. Odběr vzorků byl prováděn tak, aby byla postihnuta celá nádrž v podélném gradientu a, aby odběrové profily přibližně odpovídaly profilům, na kterých se již v minulosti vzorky odebíraly. To by mělo umožnit porovnat aktuální stav kvality vody po odbahnění se stavem, který byl zjišťován v minulosti (např. Porcalová, 1997, Hejzlar et al., 2004). 4

5 Umístění odběrových míst je znázorněno na obr. 1. Odběry vzorků byly realizovány nad nejhlubším místem (max m) v prostoru u hráze. Dále pak ve středu nádrže (max. 6 7m) a v přítokové části (max. 1-2m). Zjištěné výsledky byly dále doplněny údaji o kvalitě přítokové vody v profilu pod VN Malý Jordán. Vývoj hydrochemických ukazatelů na tomto odběrovém profilu poskytl státní podnik Povodí Vltavy, který zde realizuje pravidelný monitoring kvality vody. V průběhu vzorkování bylo prováděno zonační měření hlavních fyzikálně-chemických parametrů vody. Pro zonační měření teploty vody, koncentraci a nasycení vody kyslíkem, konduktivity, ph a oxidoredukčního potenciálu (ORP) byla použita multiparametrická sonda YSI 6600 V2-4. V průběhu každého odběru byl standardně proměřen vertikální profil od hladiny ke dnu. Hodnoty fyzikálně-chemických parametrů byly odečítány po metru, v případě výraznějších změn těchto parametrů (skočná vrstva) bylo měření realizováno po půl metru. Odběr hydrochemických vzorků byl v prostoru u hráze prováděn z hladinové vrstvy (0 0,2m), dále byl odebírán tzv. směsný epilimnetický vzorek (0 4m). Následovalo vzorkování z hloubek 5m, 10m a nad dnem. Ve střední části nádrže byly odebírány směsné vzorky (0 4m) a vzorky nad dnem. V přítokové části pouze směsné vzorky (0 1/2m). K odběrům byly použity směšovací trubice v délkách 1-4m. Jeden reprezentativní vzorek byl složen ze tří dílčích vzorků. Vzorky z hloubek 5m, 10m a nad dnem byly odebírány pomocí Friedingerova hloubkového vzorkovače. Jako reprezentativní vzorek fytoplanktonu posloužila část směsného epilimnetického vzorku. Zooplankton byl odebírán vrhací planktonní sítí s velikostí ok 80µm. Odběr byl realizován třemi pětimetrovými horizontálně-vertikálními tahy tak, aby byla postihnuta zejména epilimnetická část vodního sloupce a způsob vzorkování byl shodný na všech odběrových profilech. V průběhu odběrů byla měřena průhlednost vody pomocí Secchiho desky. V odebraných hydrochemických vzorcích byly stanoveny následující parametry: celkový fosfor (Pc), celkový rozpuštěný fosfor (Pr), fosforečnanový fosfor (P-PO 4 ), celkový (Nc), dusičnanový (N-NO 3 ) a amoniakální dusík (N-NH 4 ), nerozpuštěné látky sušené (NL105) a žíhané (NL550), biologická spotřeba kyslíku (BSK 5 ), chemická spotřeba kyslíku manganistanem (CHSK Mn ), celkový organický uhlík (TOC), sírany (SO 4 ), alkalita (KNK 4,5 ), železo celkové (Fec) a rozpuštěné (Fer), vápník (Ca), hořčík (Mg) a koncentrace chlorofylu_a. U vzorků fytoplanktonu bylo podrobně stanoveno druhové složení a objemová biomasa jak jednotlivých taxonů tak i hlavních taxonomických skupin. Vzorky zooplanktonu byly odebírány za účelem získat informace o druhovém složení, početnosti nalezených taxonů (semikvantitativní stanovení) a procentickém zastoupení hlavních taxonomických skupin. 5

6 Obr. 1: Schéma znázorňující umístění odběrových profilů 3. Výsledky Jordán je nádrž průtočná, která při zajištění průměrného průtoku vody 0,4 m 3 s -1 (dlouhodobý průměrný průtok) dosahuje teoretické doby zdržení 75 dní (Hejzlar et al. 2004). Z tohoto pohledu lze rok 2015 charakterizovat jako rok hydrologicky podprůměrný. Na základě kontinuálního záznamu výšky hladiny byla teoretická doba zdržení (TRT) vody v tomto roce odhadnuta na dní. Toto významné prodloužení TRT bylo způsobeno podprůměrnými dešťovými srážky v povodí Košínského potoka a celkově nadprůměrným průběhem teplot v letním a podzimním období. Přítok vody do nádrže v průběhu jarního období postupně slábl až na úroveň, kdy nestačil doplňovat odpar vody. Z tohoto důvodu docházelo na nádrži Jordán v jarním a zejména pak v letním období ke kontinuálnu poklesu výšky hladiny (obr. 2). Pokles hladiny byl podpořen také cíleným snížením z důvodů rekonstrukce městské plovárny. V období monitoringu ( ) byla nejnižší úroveň hladiny (420 m.n.m.) zaznamenána na přelomu září a října. Rozdíl oproti nejvyšší zaznamenané úrovni hladiny (423,32 m.n.m.) byl téměř 2,5 m (obr. 2). Srážkově podprůměrný rok 2015 se významně projevil také na množství odtékající vody. Na počátku monitorovaného období byl stále ještě zaznamenán odtok vody přelivem případně spodní výpustí. Ten byl však v průběhu vegetační sezóny zastaven a byl realizován pouze odběr vody na sádky firmy ESOX (cca 0,08 m 3 s -1 ). Ten však byl díky prohlubujícímu se hydrologickému deficitu v letním období také postupně zastaven. Jordán se v průběhu roku 2015 stal prakticky bezodtokou nádrží. To mělo zřejmě vliv na utváření a stabilitu teplotní a kyslíkové stratifikace. Bezodtoký charakter nádrže poznamenal i její celoroční živinovou bilanci a omezený přísun fosforu Košínským potokem mohl také ovlivnil utváření a sezónní dynamiku společenstva fytoplanktonu. 6

7 Výška hladiny [m.n.m.] 424,0 423,0 422,0 421,0 420,0 419,0 422,92 m.n.m kóta přelivu denní průměr leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad Obr. 2: Kontinuální záznam výšky hladiny VN Jordán (leden listopad 2015). Hodnoty jsou uvedeny v denních průměrech. Červenou přerušovanou čárou je znázorněna kóta bezpečnostního přelivu Monitoring fyzikálně chemických parametrů Obrázky 3 7 (příloha 1) znázorňují postupný vývoj hlavních fyzikálně chemických parametrů vody v podélném profilu VN Jordán. Jedním z cílů monitoringu bylo podrobné sledování poměrů ve vertikálním profilu dolní části nádrže (obr. 9). Podrobné poznání teplotního a kyslíkového režimu v prostoru u hráze je důležité zejména pro zhodnocení možnosti upouštění spodní vody (nepřímé prokysličování hypolimnia nádrže) za účelem předcházení vzniku silně anaerobní zóny s možností výskytu silně toxického, volného sirovodíku. Teplotní režim. Teplotní zvrstvení bylo pozorováno od konce dubna. Koncem května se vytvořila výrazná termoklima (skočná vrstva), která v hloubce mezi 3 5 metry přetrvávala po celé léto (teplotní rozdíl až kolem 8 o C na 2m hloubky). Teprve začátkem září, kdy se nádrž začínala postupně ochlazovat, skočná vrstva postupně klesala a teplotní gradient se začal zmenšovat. Vlivem poměrně teplého podzimu, který byl srážkově také podprůměrný, došlo ke kompletnímu promíchání nádrže až koncem listopadu (obr. 3). Z pohledu procesů probíhajících v nádrži je důležité, že (1) po celou vegetační sezónu byla tzv. epilimnetická vrstva, kde se odehrávala hlavní část rozvoje planktonu, poměrně mělká (~3m). (2) Ostrý teplotní gradient byl také faktorem, který zásadně omezoval procesy přenosu látek ode dna ke hladině, takže vysoké koncentrace sloučenin fosforu u dna (v hypolimniu) byly odděleny od vrstvy s fytoplanktonem. (3) Voda přítoku se ještě v květnu zasouvala do hladinových vrstev, takže přímo zásobovala hustě oživené vrstvy vody živinami. V hlavní části vegetační sezóny (VI.-VIII.) byla voda přítoku chladnější a měla tendenci zasouvat se do hloubky kolem 3m. V mělké přítokové části Jordánu ale patrně docházelo k alespoň částečnému vmíchávání přítokové vody, čemuž nasvědčují zvýšené hodnoty vodivosti v profilu Přítoková část (voda Košínského potoka se vyznačovala vyšší vodivostí než jezerní část VN Jordán). Přitékající voda tedy zřejmě dotovala planktonní společenstva živinami (= sloučeninami fosforu). Vliv vstupu živin do produkční vrstvy vody Jordánu byl 7

8 velmi pravděpodobně podporován odběrem vody na sádky v Táboře pod nádrží: odběr vody z hloubky 3-4m totiž probíhal právě z vrstvy, kam se zasouvala voda přítoková, takže bylo s vysokou pravděpodobností podporováno tzv. zkratové proudění. Ze zhodnocení teplotního režimu, vyplývá velmi důležitý dílčí závěr: pro eutrofizační projevy v Jordánu má jakost přitékající vody zcela zásadní význam. Kyslíkový režim. Vývoj kyslíkové stratifikace měl obdobný scénář (obr. 4) jako vývoj teplotního zvrstvení. V průběhu měsíce dubna byl prakticky celý vodní sloupec ještě dostatečně saturován kyslíkem. Od května docházelo k výraznějšímu poklesu koncentrace kyslíku nade dnem v dolní a střední části nádrže. Z obrázku 4 je zřejmé, utváření kyslíkové kapsy v dolní části nádrže na přelomu května a června. Tento stav byl popsán již na řadě nádrží a byl označen termínem kyslíková past (Duras, Kosour 2015). Anoxie se obecně tvoří nejprve u dna v horní třetině nádrže a šíří se směrem ke hrázi. Vývoj kyslíkových deficitů ale většinou postupuje ve dvou liniích: těsně nade dnem nádrže a současně těsně pod termoklinou (metalimnion), kde je příčinou jejího vzniku rozklad sedimentujícího organického materiálu, který se zachytí na hustotním rozhraní. Pokud se ale z běžného metalimnetického kyslíkového minima vytvoří kyslíková kapsa, která se uzavře ještě do období podzimní cirkulace může to pro ryby vyskytující se v tomto prostoru znamenat riziko úhynu (candát, okoun) (Duras, Kosour 2015). Z pohledu profilu u hráze Jordánu je vývoj kyslíkové pasti dobře patrný z grafu na obr. 9. Od konce června jsme od hloubky 4 m zaznamenávali nulové koncentrace rozpuštěného kyslíku bezkyslíkatá zóna v letním období tvořila prakticky dvě třetiny objemu vody Jordánu. I přes úplné vyčerpání kyslíku však v tomto období přetrvávaly poměrně příznivé oxidoredukční podmínky. Postupem sezóny však docházelo k prohlubování anaerobie ve spodní části hypolimnia nádrže, a tím i k postupnému poklesu oxidoredukčního potenciálu do záporných hodnot (obr. 5 a 9). Silně redukční hypolimnion přetrvával v nádrži prakticky až do poloviny září, kdy nastávalo postupné ochlazování horních vrstev vodního sloupce. Anaerobní prostor v nádrži se postupně začínal zmenšovat. Opětovná saturace hypolimnia kyslíkem však byla i vlivem nadprůměrně teplého podzimu pozvolná. Na konci listopadu byly ještě v těsné blízkosti dna v dolní části nádrže zaznamenány anaerobní podmínky. Markantně patrné anoxické poměry v dolní části vodního sloupce byly v roce 2015 zvýrazněny nízkou vodností roku, kdy nedocházelo k obměně vody u dna. Je ovšem velmi pravděpodobné, že ani ve vodných letech se kyslíkový režim nebude zásadně lišit. Dlouhodobá anaerobie má řadu důsledků: (1) účinná denitrifikace znamená rychlé vyčerpání dusičnanových iontů a výraznou podporu uvolňování sloučenin fosforu ze sedimentů (viz dále). (2) Účinná redukce síranových iontů (obr. 10) až na sulfidy, které se se svou vazbou s Fe podílejí na uvolňování fosforu z bahna a které vytvářejí také volný sirovodík, velmi problematizuje vypouštění vody z Jordánu základovou výpustí. Vývoj konduktivity v nádrži v jarním období ovlivňoval přítok, jehož vliv v průběhu vegetační sezóny postupně slábl (obr. 6). Na změnách konduktivity se daleko více začaly podílet procesy probíhající uvnitř nádrže. Postupným rozkladem sedimentujícího organického materiálu doplněného o redukční pochody, které probíhaly ve spodním části hypolimnia nádrže, docházelo k nárůstu vodivosti. Protože nádrž neměla v průběhu letní sezóny prakticky žádný odtok, byl v tomto období zaznamenán výrazný vertikální gradient vodivosti, kdy rozdíl mezi hladinou a dnem činil běžně i více než 100 µs cm -1 (obr. 9). Výsledky průběhu konduktivity naznačují, že odběrem vody na sádky vzniká v prostoru u hráze zkratový proud, který zřejmě ovlivňuje nasávání živinově bohatší přítokové vody do 8

9 epilimnia střední a dolní části nádrže. Tím může odběr vody na sádky, zejména v průběhu hydrologicky podprůměrného roku, podporovat eutrofizaci horních partií vodního sloupce. Vývoj ph v epilimniu nádrže byl dán zejména asimilační činností fytoplanktonu (obr. 7). V jarním období jsme zaznamenávali nejvyšší hodnoty ph v přítokové části nádrže kde ph ve dvou třetinách vodního sloupce bylo >9. V období čiré vody (útlum početnosti fytoplanktonu, konec května), došlo ke snížení hodnot ph. V letním období docházelo asimilací fytoplanktonu k postupnému odčerpávání volného a z části i volně vázaného oxidu uhličitého (hydrogenuhličitan), což mělo za následek nárůst ph v epilimniu nádrže na hodnoty blížící se 10 (max. 9,9). Díky poměrně nízké úrovni hladiny se tyto vysoké hodnoty ph udržovaly v přítokové části prakticky v celém vodním sloupci. Vysoké hodnoty ph (>9) ovlivňují velmi často sorpční schopnost částic vůči fosforečnanovým iontům: hydroxylovým anionem (OH - ) může být nahrazen anion fosforečnanový (PO 4 3- ), který se následně uvolní do vodního sloupce (např. Lijklema, 1980, Drake a Heaney, 1987). To je rizikem zejména pro fosforečnanové ionty vázané s oxihydroxidy hliníku. Proto při úvahách o aplikaci chemického srážení sloučenin fosforu v přítokové vodě je třeba preferovat koagulanty na bázi Fe oproti koagulantům s Al. V hypolimniu nádrže docházelo vlivem intenzivních rozkladných procesů k poklesu hodnoty ph. Nejnižší hodnoty byly zaznamenávány u dna nádrže (obr. 9) od konce srpna do konce září (ph ~ 6,8). Pokud bychom tedy zvažovali ošetření povrchových vrstev vody a dna nádrže Jordán hlinitým koagulantem ( uzamčení fosforu v sedimentu), vzniklá sraženina by na dně byla zcela stabilní (optimální ph je blízko hodnoty 7) Aktuální stav trofie Jedním z hlavních cílů monitoringu bylo určit aktuální úroveň trofie, resp. stanovit rozsah koncentrací celkového a fosforečnanového fosforu, jakožto klíčového faktoru pro rozvoj a růst fytoplanktonu. Tabulka 1. Průměrné roční koncentrace celkového (Pc) a fosforečnanového (P-PO 4 ) fosforu a chlorofylu_a (Chl_a) a průměry ročních maximálních koncentrací chlorofylu_a v oblasti u hráze. V závorce je uveden rozsah ročních průměrů. Data jsou převzatá z publikací: Porcalová 1997, Hejzlar et al Hodnoty jsou uvedeny v µg l -1. V případě roku 2015 se jedná o průměrné hodnoty za období od března do listopadu. Období Pc P-PO 4 Chl_a Max. Chl_a (71 139) 20 (9-37) 17 (12-22) 40 (28-56) (75-97) 42 (35-48) 26 (21-31) 89 (57-125) Tabulka 1 ukazuje porovnání aktuálních průměrných koncentrací celkového a fosforečnanového fosforu s koncentracemi, které byly zjišťovány v epilimniu VN Jordán (odběrový profil u hráze) v minulých letech. Aktuální výsledky ukazují, že oproti minulým letům se průměrné koncentrace celkového fosforu prakticky nezměnily. Nižší průměrné koncentrace byly zaznamenány u fosforečnanového fosforu. Příčinou byla zřejmě účinnější utilizace fosfátů fytoplanktonem. Průměrná koncentrace biomasy fytoplanktonu, charakterizovaná koncentrací chlorofylu_a, byla v rozsahu, který byl zazamenán v sezónách 9

10 Oproti hodnotám, které byly zjišťovány na přelomu osmdesátých a devadesátých je průměrná koncentrace prakticky o polovinu vyšší. Je však nutné uvést, že vzorky pro analýzu chlorofylu_a byly v 80. a 90. letech minulého století odebírány s odlišnou frekvencí (v průběhu celého roku) a srovnatelnost výsledků tak nemusí být plnohodnotná (v roce 2015 nebyl realizován celoroční monitoring). Sloučeniny fosforu. Sezónní průběh koncentrací celkového a fosforečnanového fosforu ve směsných vzorcích na jednotlivých odběrových profilech znázorňuje obrázek 8. Když opomineme první březnový odběr, kdy se koncentrace celkového fosforu ve středu nádrže blížily 0,1 mg l -1 (povrchová vrstva byla brzy na jaře zásobena přitékající vodou, která protékala po hladině Jordánu ke hrázi), nepřesahovaly koncentrace celkového fosforu v dolní části nádrže výrazně koncentraci 0,05 mg l -1. Dle NV 61/2003 ve znění pozdějších předpisů je tato koncentrace uváděna jako nejvyšší přípustná hodnota pro vodárenské, resp. rekreační využívání nádrží (tzv. koupací vody). V průběhu letního období, zejména v průběhu VII. a VIII., docházelo v celém podélném profilu nádrže k postupnému nárůstu koncentrace celkového fosforu (obr. 8). Maximální koncentrace celkového fosforu v profilu u hráze byla zaznamenána v průběhu prvního zářijového odběru (0,14 mg l -1 ), ve střední části nádrže byla nejvyšší koncentrace celkového fosforu zjištěna v následujícím zářijovém odběru (0,14 mg l -1 ). Hlavní podíl celkového fosforu (70 97%), který byl v epilimniu dolní a střední části nádrže zjišťován, se nacházel ve formě partikulované, vázané v biomase fytoplanktonu. Významnější nárůst koncentrace fosforečnanového fosforu v epilimniu dolní a střední části nádrže byl zaznamenán v průběhu srpna: hráz 0,026 mg l -1, střed nádrže 0,029 mg l -1, (obr. 8). Tyto koncentrace lze považovat z pohledu trofických poměrů v Jordánu za poměrně vysoké, indikující zvýšený význam procesů regenerujících zásoby fosforu v produkční (povrchové) vrstvě vody. V přítokové části nádrže, která je nejvíce zatížena vstupem fosforu s přitékající vodou, jsme během vegetační sezóny zaznamenávali výrazně vyšší koncentrace celkového fosforu než-li ve střední a hrázové části nádrže. Nejvyšší koncentrace jsme opět zaznamenali v letním období, kdy byly zjištěny dva výrazné koncentrační vrcholy: 0,27 a 0,31 mg l -1. Oba vrcholy byly vytvořeny z velké části vysokou biomasou fytoplanktonu a v ní vázaného fosforu (obr. 8). Pro vytvoření vysoké biomasy fytoplanktonu, ale musel být k dispozici nějaký významný využitelný zdroj fosforu, protože přirozená tendence směřuje ke ztrátám fosforu sedimentací. Důležitou otázkou je, z jakých příčin došlo ke zvýšení obsahu fosforu v povrchových vrstvách vody nejen v přítokové části, ale zejména v dolních partiích nádrže. V přítokové části připadá v úvahu několik možností: (1) nepodchycený vstup s epizodicky zvýšeným přítokem vody po srážkách, dále (2) už zmíněná desorpce fosforečnanových iontů ze sedimentu vlivem zvýšené hodnoty ph, (3) uvolňování sloučenin P rozkladem biomasy planktonu za poměrně vysoké teploty a vracení P do vodního sloupce, přičemž všechny procesy mohly být podporovány rozrušováním bahna rytím kaprů. Ve střední a hrázové části VN Jordán lze předpokládat nepatrný vliv tzv. vnitřního zatížení fosforem (P difundující ode dna) vlivem ostrého teplotního gradientu, což v zásadě dokládají i výsledky stanovení sloučenin P v hloubkovém profilu (už pod termoklinou, tj. v hloubce 5 m koncentrace P prudce klesají). V úvahu připadají tedy pouze dvě možnosti: (1) horizontální přenos P z fosforem bohatých přítokových partií (období maximálních koncentrací P se shoduje, možnost zkratového proudu k odtoku vody na sádky pod Jordánem), případně i (2) přenos organismy, např. rybami (možnost příjmu potravy v mělkých horních partiích a exkrece v teplé povrchové vodě v dolní části) nebo fytoplanktonem, který byl teoreticky schopen vertikální migrace (zejména dominantní obrněnka Ceratium hirundinella). 10

11 Průběh koncentrace celkového a fosforečnanového fosforu v hloubkovém profilu dolní části Jordánu odpovídá schématu, který je znám pro obdobně stratifikované nádrže s anaerobními poměry u dna. Z obrázku 10 je patrný výrazný nárůst celkového resp. fosforečnového fosforu v prostoru nade dnem v průběhu vegetační sezóny. Příčinou bylo postupné vyčerpání dusičnanových iontů, které slouží jako oxidoredukční pufr. Po jejich vyčerpání nastává za bezkyslíkatých podmínek redukce oxihydroxidů Fe na rozpustné redukované formy (stanovené jako Fe rozp obr. 10), přičemž se ale uvolňují sloučeniny fosforu, jež byly s Fe vázány tzv. redox labilní vazbou. Voda nad sedimentem je tak obohacena paralelně sloučeninami P i Fe. Při dalším prohlubování anaerobních podmínek dochází k redukci síranů na sulfidy s rizikem vzniku volného sirovodíku. Pokud je však ve vodě dostatečné množství rozpuštěného železa, dochází ke vzniku nerozpustného sulfidu železnatého. Železo je tímto procesem postupně imobilizováno v bahně a nemá už schopnost podílet se na vazbě sloučenin P. Tím dojde k odstranění jednoho z mechanismů kontrolujících koloběh fosforu. Maximální koncentrace celkového fosforu, které jsme v prostoru nad dnem zaznamenali, dosahovaly téměř 2,5 mg l -1, přičemž prakticky veškerý tento fosfor byl ve formě fosforečnanového fosforu. Nárůst koncentrace fosforu v hypolimniu VN Jordán mohl být částečně způsoben také uvolňováním fosforu při rozkladu sedimentujícího biosestonu. Jaký byl podíl rozpuštěného fosforu pocházejícího z rozkladu této biomasy je možné odhadnout z podobnosti průběhu křivek pro P a Fe v grafech na obr. 10. Je zřejmé, že zcela dominantním mechanismem, jenž určuje sezónní dynamiku sloučenin fosforu v hypolimniu jsou oxidoredukční poměry a vazba P s Fe. I přesto, že se v průběhu letního období vyskytovaly v hypolimniu velmi vysoké koncentrace fosforečnanového fosforu, nepředstavoval tento fosfor pro VN Jordán zřejmě významné eutrofizační riziko, protože teplotní rozhraní (skočná vrstva) bylo velmi ostré. Vmíchávání fosforem bohatší vody do horních vrstev vodního sloupce, kde by fosfor mohl být využit pro rozvoj fytoplanktonu, tak bylo prakticky eliminováno. Velmi vysoké koncentrace sloučenin fosforu u dna (na úrovni odpadních vod odtékajících z čistírny odpadních vod) představují eutrofizační riziko pro navazující povrchové vody (Lužnice), pokud by se voda z Jordánu vypouštěla základovou výpustí. Z obrázků 9 a 10 je dále patrné, že v průběhu podzimní cirkulace došlo k výraznému snížení koncentrace celkového fosforu prakticky v celém vodním sloupci. To bylo dáno zejména postupným zlepšováním oxidoredukčních poměrů: došlo k opětovnému vyvázání fosforu s oxidovanými komplexy železa a jeho následné sedimentaci na dno nádrže. Z porovnání situace v roce 2015 se stavem Jordánu před odbahněním je vidět, že koncentrace sloučenin fosforu v hypolimniu jsou v zásadě shodné (Hejzlar et al. 2000, 2004). Toto zjištění je celkem logické, protože (1) část bahna na dně zůstala, takže zůstal k dispozici i dostatek fosforu, (2) hydrologické a stratifikační poměry, včetně bezkyslíkaté vody u dna, rovněž přetrvaly (jejich změna ani nebyla očekávána), takže zůstaly i obecné podmínky určující sezónní vývoj nádrže. (3) Asi nejdůležitějším faktorem, který se oproti období před odbahňováním nezměnil, je zatížení přítoku (Košínského potoka) fosforem. Je tedy zřejmé, že odbahněním bez vyřešení vstupu P z povodí ani ke zlepšení poměrů v Jordánu dojít nemohlo. Sloučeniny železa. V Přítokové části nebyl doprovázen nárůst koncentrace celkového železa v letním období nárůstem koncentrace železa rozpuštěného. Příčinu tedy nelze hledat v uvolňování železa z anaerobního sedimentu, ale spíše v bioturbaci sedimentu rybami, případně vnos železa vázaného na drobné částečky přítokem. 11

12 V hypolimniu dolní části Jordánu byly zjištěny velmi vysoké koncentrace Fe, a to v důsledku zhoršení oxidoredukčních poměrů po spotřebování kyslíku i dusičnanových iontů. Po prokysličení celého vodního sloupce pozdě na podzim se Fe opět zoxidovalo, vysráželo a usadilo se na dně. Perspektivně je třeba počítat s tím, že každou letní sezónu bude část Fe pevně zavázána se sulfidy. To bude mít za následek snižování koncentrací Fe v hypolimnetické vodě a velmi pravděpodobně také ztrátu schopnosti vysrážet na podzim rychle opět fosfor z vodního sloupce. Tak bude možná i podpora podzimních sinicových vodních květů, jak býváme svědky na některých vodárenských nádržích (Duras, nepublik. údaje). V období před odbahněním Jordánu nebyly tak vysoké koncentrace Fe v hypolimniu nádrže nacházeny patrně proto, že dostupné Fe bylo již pevně vyvázáno v sulfidech (Hejzlar et al 2000, Borovec et al. 2002). Odbahnění, kdy během prací došlo zřejmě k prooxidování usazenin, tak vrátilo koloběh Fe opět do fáze s nízkým vlivem sulfidů. Sloučeniny dusíku. Průběh koncentrace celkového dusíku měl ve srovnání s celkovým fosforem inverzní průběh. V průběhu vegetační sezóny docházelo k postupnému snižování jeho koncentrace, což bylo způsobeno zejména účinnou denitrifikací dusičnanového dusíku (obr. 8). Nárůsty koncentrace celkového dusíku v letním období v přítokové části VN Jordán byly dány nárůstem koncentrace organicky vázaného dusíku v biomase fytoplanktonu. Naopak v podzimním období byl nárůst koncentrace celkového dusíku způsoben zejména nárůstem koncentrace amoniakálního dusíku (původ v rozkladných procesech) a částečně i dusičnanového dusíku přicházejícího přítokem. Sezónní dynamika celkového dusíku ve vertikálním profilu (obr. 10) měla obdobný průběh jako u celkového fosforu. Během vegetační sezóny docházelo k postupnému nárůstu koncentrace celkového dusíku u dna nádrže. Příčinou bylo hromadění amoniakálního dusíku pocházejícího z rozkladu sedimentující organické hmoty, případně též z mineralizace organických látek obsažených v sedimentu a zřejmě též z desorpce amonných iontů z částic bahna. Střední část VN Jordán. Obrázek 11 ukazuje průběh dříve diskutovaných chemických parametrů ve vertikálním profilu střední části VN Jordán. Průběh celkového a fosforečnanového fosforu, jakož i celkového dusíku a jeho anorganických forem měl obdobný scénář. V průběhu vyčerpávání rozpuštěného kyslíku u dna docházelo k nárůstu jak celkového a fosforečnanového fosforu, tak i celkového a rozpuštěného železa. Jelikož redukční podmínky nebyly u dna střední části nádrže výrazné, nebyl pokles koncentrace síranů ve vertikálním profilu tak znatelný jako u hráze. Maximální koncentrace fosforečnanového fosforu, které byly v průběhu vegetační sezóny nade dnem střední části nádrže zaznamenány, dosahovaly 0,3 mg l -1. Původ tohoto fosforu mohl být jak z uvolňování ze sedimentu tak z rozkladu sedimentujícího biosestonu. V tomto případě však již lze zvýšené koncentrace fosforu u dna v této části nádrže považovat za potenciálně rizikové pro eutrofizaci epilimnia. Pokud si uvědomíme, že průměrná hloubka se v této části nádrže pohybovala v letním období kolem 6 metrů a skočná vrstva byla v hloubce 3,5 4 m, mohl se tento fosfor za určitých podmínek (větrné počasí) dostat do horní části vodního sloupce. 12

13 3.3. Fytoplankton a zooplankton Důležitou součástí monitoringu kvality vody byl i odběr a analýza vzorků fytoplanktonu a zooplanktonu. Fytoplankton. V případě fytoplanktonu byla pozornost zaměřena zejména na sezónní dynamiku biomasy hlavních taxonomických skupin. Cílem bylo zjistit, zdali na VN Jordán stále dochází k nadměrnému rozvoji biomasy planktonních sinic s rizikem výskytu hladinových vodních květů. Ty byly na této nádrži v minulosti pravidelně zaznamenávány. Na obrázku 12 je znázorněna sezónní dynamika procentického zastoupení biomasy hlavních taxonomických skupin fytoplanktonu v prostoru u hráze, ve středu a v přítokové části VN Jordán. V jarním období tvořily hlavní podíl biomasy fytoplanktonu v epilimniu dolní části nádrže kryptomonády (Cryptophyceae), které byly doplněny rozsivkami (Bacillariophyceae). Na konci jarního období se ve fytoplanktonu začaly výrazněji uplatňovat také zelené řasy (Chlorophyceae). V první polovině června se ve fytoplanktonu začaly prosazovat obrněnky druhu Ceratium hirundinella. Tento druh obrněnky pak v následujících třech měsících tvořil dominantní složku biomasy fytoplanktonu (obr. 12, 13). Změna nastala až v průběhu listopadu, kdy se hlavní složkou fytoplanktonu staly zlativky (Chrysophyceae). Sezónní dynamika biomasy hlavních taxonomických skupin měla ve střední části nádrže obdobný průběh. Výjimkou byla výrazná dominance rozsivek v březnovém odběru a také významnější podíl zelených řas v biomase fytoplanktonu na konci května. Obdobně jako v dolní části nádrže, ovládly letní a podzimní sezónu obrněnky Ceratium hirundinella. V přítokové části byly dominantní složkou jarního fytoplanktonu rozsivky. Výjimkou byl druhý květnový odběr kdy hlavní podíl fytoplanktonu tvořily zelené řasy společně s kryptomonádami. Ty v následujících odběrech opět vystřídaly rozsivky. Výrazná dominance obrněnek Ceratium hirundinella nastala v přítokové části až koncem července a trvala pouze do poloviny září. V podzimním období dominovaly fytoplanktonu zlativky, které byly v posledním listopadovém termínu vystřídány kryptomonádami. Biomasa planktonních sinic byla v průběhu celé vegetační sezóny velmi nízká a ani v jednom z odběrů nepřesahovala 2% celkové biomasy fytoplanktonu (obr. 12, 14). Hypotéz proč obrněnky Ceratium hirundinella tak výrazným způsobem dominovaly v letním a podzimním fytoplanktonu, lze utvořit hned několik. Jedním z důvodů mohl být například omezený přísun fosforu z povodí, který v kombinaci se schopností ceratií kombinovat autotrofní a heterotrofní způsob výživy, jim mohl umožnit vytvoření takto výrazné biomasy. Svou roli mohla sehrát i schopnost vertikální migrace obrněnek, která je známa z řady nádrží jak u nás tak ve světě. V letním období se v epilimniu nádrže nenacházel prakticky žádný snadno dostupný fosfor (fosforečnanový fosfor). Jeho zvýšené koncentrace však byly v letním období zaznamenány jednak pod termoklinou (rozklad sedimentující biomasy biosestonu) tak i ve spodní části hypolimnia. Je otázkou zdali byla ceratia schopná prorazit výraznou termoklinu a dostat se do prostoru s dostatkem biodostupného fosforu. K diskuzi je také schopnost obrněnek produkovat látky alelopatické povahy, které omezují rozvoj ostatních skupin fytoplanktonu. Ceratia mají současně poměrně velké rozměry, které znemožňují jejich konzumaci herbivorním zooplanktonem. Na základě jedné sezóny není možné odhadnout, jak bude vypadat sezónní dynamika fytoplanktonu v následujících letech. Otázkou zůstává jak ovlivní utváření společenstva fytoplanktonu vodnější roky, kdy kromě vyššího vstupu fosforu bude i větší přísun inokula řas a sinic z povodí. Přestože se nádrž Jordán může po odbahnění tvářit jako mladá nádrž, odpovídají zjištěné biomasy a druhové složení fytoplanktonu hodně úživným stojatým vodám. 13

14 Zooplankton. Analýza druhového složení zooplanktonu umožňuje posouzení intenzity vyžíracího tlaku rybí obsádky. Dalším dílčím cílem bylo zjistit, jaký podíl biomasy zooplanktonu tvoří perloočky rodu Daphnia. Ty jsou schopné svou filtrační aktivitou omezit rozvoj žratelného fytoplanktonu. Ze sezónního průběhu procentického zastoupení hlavních taxonomických skupin zooplanktonu je patrné, že perloočky rodu Daphnia se v zooplanktonu prosadily v druhé polovině května a to pouze ve střední a dolní části nádrže. Jednalo se převážně o středně velký druh Daphnia galeata. Jejich procentické zastoupení bylo v tomto období > 20%, což je hranice, při které jsou již perloočky schopné omezit rozvoj velikostně dostupného fytoplanktonu (obr. 15). Více než 80% biomasy bylo v tomto období tvořeno dobře žratelnými druhy fytoplanktonu (průměrná velikost < 40 µm), což se projevilo výrazným poklesem jeho celkové biomasy a zvýšením průhlednosti vody (obr. 16). Pravděpodobně v důsledku zvýšené intenzity vyžíracího tlaku rybí obsádky (zejména drobných planktofágů) došlo k postupnému snižování procentického zastoupení dafnií v zooplanktonu střední a dolní části nádrže. Určitou roli mohla sehrát i změna v druhovém složení fytoplanktonu, ve kterém v průběhu června začaly převažovat velké obrněnky Ceratium hirundinella, které nejsou dafnie schopné efektivně konzumovat. V dalších letních měsících byly perloočky rodu Daphnia vystřídány menšími druhy, jakými byly perloočky Diaphanosoma brachyurum, Bosmina coregoni, případně Bosmina longioristris. Tyto druhy mají nižší filtrační aktivitu a nejsou tedy schopné efektivně regulovat rozvoj fytoplanktonu. V sezónní dynamice zooplanktonu v horní části nádrže nebyl zaznamenán takový nárůst biomasy dafnií, jaký byl zjištěn ve střední a dolní části nádrže. V průběhu května tvořily hlavní složku zooplanktonu drobnější perloočky Bosmina longirostris. I přesto, že se jedná o druh, který nemá tak výraznou filtrační efektivitu, mohla jejich velká biomasa přispět k potlačení rozvoje drobného fytoplanktonu v druhé polovině května (obr. 15). Sezónní dynamika a druhové složení zooplanktonu v přítokové části nádrže ukazuje, že na zooplankton zde byl vyvíjen intenzivnější vyžírací tlak. To se výrazněji projevilo zejména v druhé polovině vegetační sezóny. V tomto období převažovala v zooplanktonu vývojová stádia klanonožců (Copepoda) společně s hojnými vířníky (Rotifera) Kvalita vody v Košínském potoce pod VN Malý Jordán Pro návrh opatření, která mají umožnit snížení eutrofii VN Jordán, je nezbytné znát aktuální stav kvality vody ve vodní nádrži Malý Jordán. Tato mělká, průtočná nádrž (TRT ~ 4-5 dní) sloužila do konce roku 2014 k produkčnímu chovu ryb. Hospodařícím subjektem byla společnost ESOX, spol. s.r.o. V roce 2015 bylo Radou města Tábor schváleno odkoupení této nádrže s cílem jejího využití pro zlepšovaní kvality vody přitékající do VN Jordán. Kvalita vody v Košínském potoce pod Malým Jordánem byla v minulých několika letech monitorována vodohospodářskou laboratoří státního podniku Povodí Vltavy. Obrázek 17 ukazuje průměrné koncentrace celkového fosforu od roku 2009 do roku Z výsledků je patrné, že voda odtékající z Malého Jordánu obsahuje velmi vysoké koncentrace celkového fosforu, které v letních maximech výrazně přesahují hodnotu 0,2 mg l -1. V letním období 2015 byly dokonce zaznamenány koncentrace celkového fosforu přesahující hodnotu 0,4 mg l -1 (obr. 18). Koncentrace fosforečnanového fosforu přesahovaly hodnoty 0,1 mg l -1. Tyto koncentrace sloučenin fosforu lze považovat za velmi vysoké, několikanásobně přesahující hodnoty nutné pro zvládnutí eutrofizačních projevů, a tedy pro dobrou jakost vody v Jordánu. Kromě významného množství rozpuštěného fosforu odtékala z Malého Jordánu v jarním a podzimním období i značná biomasa fytoplanktonu. K relativně nízkým koncentracím chlorofylu_a v letním období přispěl i výskyt perlooček rodu Daphnia, které byly doplněny 14

15 perloočkami Sida crystalina. Ty se vyskytovaly zejména v litorálním pásu vodní vegetace. Určitou roli v omezení rozvoje fytoplanktonu v letním období mohly sehrát i rozvinuté vláknité řasy, které z vody odčerpávaly živiny. Z obrázku 19 je patrné, že nádrž Malý Jordán generuje také významné množství celkového železa, které však mělo pravděpodobně nízkou schopnost vázat na sebe rozpuštěný fosfor. Zřejmá je také intenzivně probíhající denitrifikace, která způsobuje výrazný pokles koncentrace dusičnanového dusíku v jarním a letním období. Důležité je si uvědomit, že výsledky z jarního a zvláště pak z letního období byly poznamenány velmi nízkými průtoky. Obecně lze konstatovat, že aktuální živinové zatížení nádrže Malý Jordán představuje zásadní riziko pro vlastní nádrž Jordán. Zatím nezkoumaným faktorem jsou sedimenty nádrže Malý Jordán (jejich eutrofizační potenciál). Lze předpokládat, že budou obsahovat velké množství potenciálně uvolnitelného fosforu (např. v případě anaerobních podmínek u dna nádrže). Na základě zkušeností z jiných nádrží se lze domnívat, že ani po snížení vstupu fosforu do nádrže Malý Jordán nedojde ke zlepšení kvality odtékající vody, neboť sedimenty budou snížené koncentrace celkového fosforu ve vodě dorovnávat. Z pohledu, jak dlouhodobě zajistit zlepšení jakosti vody v nádrži Malý Jordán (tedy i na odtoku z M. Jordánu) je efektivním řešením (1) zásadní snížení koncentrace fosforu na přítoku do nádrže (opatření v povodí, chemické srážení) v kombinaci s (2) plošným odbahněním této vodní nádrže. Přispět k dobré kvalitě vody by měla i řízená rybí obsádka s významným podílem dravců (candát, štika), případně s rozvojem vodních makrofyt. Okamžitou pomocí by mohla být i opakovaná aplikace Al koagulantu s cílem uzamknout fosfor nahromaděný v bahně. 15

16 4. Závěry Na základě výsledků zjištěných v průběhu monitoringu kvality vody v roce 2015 je možné učinit následující závěry: - Nádrž Jordán stále vykazuje vysokou úroveň trofie. Koncentrace celkového fosforu v epilimniu dolní a střední části nádrže v letním období přesahují 0,1 mg l -1, což je násobně víc, než je pro dobrou jakost vody nezbytné. - Nejvyšší míra eutrofizace byla zaznamenána v přítokové části VN Jordán kde koncentrace celkového fosforu dosahovaly v letním období až 0,3 mg l -1. To bylo způsobeno nejen přítokem fosforem bohaté vody, ale zřejmě také recyklací P z mělce uložených sedimentů (za asistence ryb). Z této části VN Jordán se zřejmě sloučeniny P dostávají dále a podporují rozvoj eutrofizačních projevů v celé nádrži. - V průběhu letního období dochází k vytváření velmi rozsáhlého anoxického hypolimnia v jehož spodní části panují silně anaerobní podmínky, které mají za následek procesy vedoucí k masivnímu uvolňování fosforu ze sedimentu: koncentrace celkového resp. fosforečnanového fosforu se v hypolimniu dolní části VN Jordán v letním období pohybovaly od 0,47 do 2,40 mg l Výrazná skočná vrstva nedovoluje v dolní části nádrže efektivní přesun sloučenin fosforu ode dna do epilimnia. Tento fosfor tak není bezprostředním rizikem jako podpora rozvoje fytoplanktonu (včetně sinic) v Jordánu, ale představuje riziko pro eutrofizaci Košínského potoka pod VN Jordán a dále pro řeku Lužnici. - V hypolimniu VN Jordán (v prostoru u hráze) byly v pozdně letním a podzimním období zaznamenány velmi vysoké koncentrace celkového a rozpuštěného železa. Maximální koncentrace dosahovaly až 16 resp. 14 mg l -1. Takto vysoké koncentrace nebyly v minulosti zjištěny. V průběhu stárnutí nově napuštěné nádrže obsah Fe ve vodě zřejmě opět poklesne vlivem postupného vyvázání Fe do vazby s nerozpustnými sulfidy. Koloběh P tak přijde o jeden z kontrolních mechanismů. - Vlivem silně anaerobních podmínek dochází v hypolimniu nádrže k postupné redukci síranů s potenciálním rizikem vzniku volného, toxického sirovodíku, což představuje riziko při odpouštění vody základovou výpustí v letním období. - Ve střední a přítokové části nádrže byly obdobně jako v dolní části u dna, zaznamenány poměrně vysoké koncentrace celkového železa. Nárůst koncentrace rozpuštěného železa byl však zaznamenán až později v průběhu letní sezóny. V této části nádrže nepanují u dna tak výrazně anaerobní podmínky a železo se z počátku stíhá oxidovat. Je však zřejmé, že ve střední části nádrže se železo a pravděpodobně i fosfor uvolněný ze sedimentů, dostává do horních vrstev vodního sloupce, kde může způsobovat nadměrný rozvoj fytoplanktonu. - Odběr vody na sádky zřejmě, zejména v průběhu hydrologicky podprůměrných let, podporuje eutrofizaci horních partií vodního sloupce, protože umožňuje vznik zkratového proudu a přenos sloučenin fosforu od přítokové části do dolních partií. Z tohoto pohledu je rizikové zvláště letní období, kdy z důvodu nedostatku vody nebude z VN Jordán realizován hladinový ani spodní odtok. - Dominantní složkou fytoplanktonu, zejména v letním a podzimním období, byly obrněnky druhu Ceratium hirundinella. 16

17 - V průběhu roku 2015 nebyl ani na jednom z profilů zaznamenán významný nárůst biomasy planktonních sinic. Důvodem může být například omezení vstupu inokula sinic přítokem. Možné je také snížení autochtonního inokula sinic v průběhu odbahnění (Maršálek et al. 2014). Tato situace se však může v průběhu následujících let změnit. - Hlavní složku zooplanktonu tvořila vývojová stadia klanonožců a vířníci doplněné o drobnější druhy perlooček (Bosmina coregoni, Bosmina longirostris a Diaphanosoma brachyurum). Významnější podíl perlooček (<20% biomasy) rodu Daphnia (převážně Daphnia galeata) v zooplanktonu byl zjištěn pouze v krátkém období na přelomu května a června. To se projevilo zvýšením průhlednosti vody a snížením biomasy fytoplanktonu. - Z pohledu koncentrací sloučenin fosforu, biomasy fytoplanktonu a vývoje teplotních a kyslíkových poměrů ve VN Jordán se sezóna 2015 nelišila významně od situace, která byla doložena výsledky monitoringu v období před odbahněním. Hlavní příčinou je, že obsah fosforu v přitékající vodě se výrazně nezlepšil (tj. nesnížil). Bez vyřešení nadměrného přísunu fosforu do VN Jordán nelze ani předpokládat významnější zlepšení jakosti vody v této nádrži. - Malý Jordán není aktuálně článkem, který by dostatečně přispíval ke zlepšení jakosti vody přitékající do Jordánu. Malý Jordán naopak v letním období představuje významné eutrofizační riziko. Negativně se zřejmě projevuje i sediment v Malém Jordánu, který je velmi pravděpodobně (analýzy zatím chybí) bohatý uvolnitelnými sloučeninami fosforu. Domníváme se, že i po snížení vstupu fosforu do Malého Jordánu, bude docházet k doplňování fosforu do vodního sloupce ze sedimentu (setrvačnost ekosystému). Tento fosfor pak může v různých formách (fosforečnanový případně vázaný v partikulách biosestonu) i nadále podporovat eutrofizaci VN Jordán. Tuto skutečnost je třeba prověřit analýzou vzorku bahna z Malého Jordánu. 17

18 5. Doporučení Povodí Košínského potoka - V povodí Košínského potoka nad Malým Jordánem je nezbytné systematicky realizovat opatření k razantnímu snížení vstupu fosforu. Jedná se zejména o řešení komunálních odpadních vod, a to včetně znečištění produkovaného za srážkoodtokových událostí (odlehčení jednotných kanalizací). Čistírny odpadních vod (ČOV) musí být vybaveny technologií pro efektivní srážení fosforu. Kontraproduktivní a neekonomické by bylo vybavovat tyto ČOV technologií na odstraňování dusíku (stupeň denitrifikace). V povodí je řada rybníků, kde samočistící procesy fungují jako velmi efektivní denitrifikační stanice a tuto činnost realizují přirozeně a zadarmo. Navíc dusičnany jsou velmi důležitým oxidoredučním pufrem, který zabraňuje uvolňování fosforu ze sedimentu. Z tohoto důvodu by bylo finančně neefektivní - a také kontraproduktivní - dusičnany z čištěné odpadní vody cíleně odstraňovat. - Je nutné začít intenzivně řešit problematiku rybníků, a to zejména ve smyslu snížení jejich eutrofizačního potenciálu pro povodí Košínského potoka. Jedná se zejména o pokles odnosu fosforu v průběhu vegetační sezóny, kdy z těchto rybníků odtéká značné množství fosforu vázaného v biomase biosestonu. Důležité je také omezení odnosu fosforu a nerozpuštěných látek v průběhu výlovů těchto rybníků. Doporučujeme zpracovat projekt hledající a doporučující optimální systém nakládání s rybničními sedimenty. - Jedním ze způsobů, jak docílit snížení koncentrace fosforu na vtoku do nádrže Jordán v zásadě ihned a nikoli až po desetiletích realizace opatření uvedených výše, je vybudování srážecí stanice pro fosfor (Borovec, 2015). V technickém podkladu pro VZ navrhuje autor pro umístění této stanice několik lokalit. Na základě posouzení řady faktorů, které mohou ovlivňovat například efektivitu fungování srážení, se jeví jako optimální varianta umístění této stanice na levobřežním přítoku od Stoklasové Lhoty v místě křížení dálnice D4 a komunikace mezi obcemi Stoklasová Lhota a Košín. Jedná se tedy o lokalitu nad nádrží Malý Jordán. Pokud však nebude vyřešena otázka kvality vody v Malém Jordánu (zejména problematika sedimentů) nemusí plánovaná srážecí stanice umístěná nad nádrží Malý Jordán přinést potřebný efekt. Malý Jordán - Pro výrazné zlepšení kvality vody v Malém Jordánu bude kromě snížení vstupu fosforu na jeho přítoku nutné realizovat i jeho plošné odbahnění, aby byla odstraněna obrovská zásoba potenciálně uvolnitelného fosfru. Obdobně jako v případě VN Jordán by k aktuální (okamžité) stabilizaci fosforu v sedimentu mohla přispět opakovaná aplikace nevysokých dávek síranu hlinitého. Taková aplikace by ovšem nebyla systémovým řešením, ale pouze jakousi berličkou k překlenutí maximálně několika let. Patrně by došlo i ke snížení využitelnosti fosforu, pokud by sediment po odtěžení byl aplikován na zemědělskou půdu. - Na Malém Jordánu je nezbytné udržovat řízenou rybí obsádku s významným podílem biomasy dravých ryb (candát, štika). Ke zlepšování kvality vody může přispět i kontrolovaný růst submerzních (ponořených) makrofyt. 18

19 VN Jordán - V letním a částečně i v podzimním období panují u dna dolní části nádrže silně anaerobní podmínky s výskytem vysokých koncentrací fosforečnanového fosforu a rizikem vzniku toxického, volného sirovodíku. Z tohoto důvodu není vhodné pouštět v tomto období vodu spodní výpustí. Pokud bude nezbytně nutné v tomto období spodní vypouštění použít, je vhodné míchat spodní odtok s hladinovým odtokem. - Vysoké koncentrace sloučenin fosforu u dna lze řešit poměrně jednoduše vhodně načasovanou jednorázovou nebo opakovanou aplikací hlinitého koagulantu, např. síranu hlinitého, ve střední a dolní části nádrže. Tím by bylo jednak zcela vyloučeno (aktuálně velmi nízké) riziko vstupu rozpuštěných sloučenin fosforu z hloubky do povrchové vrstvy vody a jednak by bylo dramaticky omezeno riziko eutrofizace vodního prostředí pod VN Jordán při využití základové výpusti. - Je zřejmé, že železo aktuálně přítomné v sedimentu horní části VN Jordán nedokáže dostatečně kontrolovat vstup fosforu do epilimnia nádrže. Tato situace se může zlepšit, pokud se výrazně sníží obsah fosforu ve vodě přitékající od Malého Jordánu. Zvažovat lze i podporu lokální aplikací vhodného koagulantu. K tomu je ale získat více informací o poměrech v přítokové části Jordánu. - Pro rozvoj a udržení herbivorního filtrujícího zooplanktonu, zejména pak perlooček rodu Daphnia, je důležité i nadále podporovat vysoký podíl dravých ryb (candát) v rybí obsádce snaha o eliminaci drobných planktonofágních druhů ryb, které účinně recyklují fosfor v povrchových vrstvách vody a podporují tak rozvoj fytoplanktonu, včetně sinic. Monitoring Monitoring jakosti vody je nezbytnou součástí managementu vodní nádrže, neboť objektivně dokládá situaci, ukazuje reakce ekosystému na prováděná opatření a umožňuje plánovat další aktivity ve prospěch jakosti vody. Doporučujeme zpracovat plán efektivního monitoringu se zaměřením na: - VN Jordán: zavést úsporné sledování jakosti vody i planktonu s cílem zlepšit pohled na dynamiku fosforu v nádrži a na úlohu přítokové části v eutrofizačních projevech v dolních partiích nádrže. - Přítok VN Jordán (Košínský potok): s cílem dosáhnout odhadu látkové bilance nádrže alespoň pro sloučeniny fosforu. - Malý Jordán: zaměřit se na zjištění látkové bilance nádrže (přítok x odtok) a na úlohu sedimentu v látkové bilanci, případně též na vlastnosti sedimentu z pohledu jeho odtěžení a dalšího využití (případná aplikace na zemědělskou půdu). - Zvážit, zda není třeba doplnit informace o zdrojích a transportu fosforu v povodí nad Malým Jordánem tak, aby byly získány dostatečně průkazné podklady pro návrhy a realizaci konkrétních opatření ve prospěch jakosti vody. - Výsledky monitoringu musí být adekvátně vyhodnoceny v závěrečné zprávě. 19

20 6. Použitá literatura Borovec J., Hejzlar J., Brzáková M. (2002): Spatial and tempoval variations on P-release in a small stratified reservoir. Extended Abstract of the 4th International Conferech on Reservoir Limnology and Water Quality, August, 2002, České Budějovice, Czech Republic, Borovec J. (2015): Srážecí stanice fosforu na vtoku do VN Jordán v Táboře technický podklad pro VZ, 23s. Drake J. C., Heaney S. I. (1987): Occurence of phosphorus and its potential remobilization in the litoral sediments of a productive lake.- Freshwater Biology 17: Duras J., Kosour D. (2015): Jak pracuje kyslíková past v přehradních nádržích. Rádková V. (ed) a Bojková J. (ed.). XVII. Konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti Voda věc veřejná : Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, ISBN , s 59. Faina R., Borovec J., Žaloudík J., Baxa M. (2009): Studie řešení hospodaření na rybnících v povodí Jordánu (2009, ENKI, o.p.s. Třeboň a Biologické centrum AVČR, v.v.i.) Hejzlar J., Borovec J., Matěna J., Porcal P., Žaloudík J. (2000): Nádrž Jordán v roce 2000, trofie, zdroje živin, možnosti obnovy, Hydrobiologický ústav AVČR, České Budějovice Hejzlar J., Borovec J., Jarošík J., Růžička M. (2004): Koloběh živin v eutrofizované nádrži (Jordán, Jižní Čechy), Vodní hospodářství 9/ Lijklema L. (1980): Interaction of orthophosphate with iron(iii) and aluminium hydroxides.- Envir.Sci. Technol. 14: Maršálek B., Porcalová A., Maršálková E., Říha V., Říha V. (2014): Aktualizace stavu sedimentů a vegetace na dně nádrže Jordán. Univerzita Palackého v Olomouci, 23s. Porcalová, P. (1997): Nádrž Jordán celkové posouzení nádrže Jordán jako zdroje pitné vody pro zásobování města Tábor, Zpráva pro Vodovody a kanalizace Jižní Čechy a.s. 7. Seznam příloh Příloha 1. Obrázky Příloha 2. Seznam nalezených taxonů fytoplanktonu a zooplanktonu Příloha 3. Fotodokumentace 20

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH

Více

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Monitoring nádrží: Monitoring jakosti vody zajišťuje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím svých

Více

Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012. Autor: RNDr. Ing. Karel Volf. Zpracováno pro: BAKTOMA spol. s r.o., ČSA 2, 783 53 Velká Bystřice

Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012. Autor: RNDr. Ing. Karel Volf. Zpracováno pro: BAKTOMA spol. s r.o., ČSA 2, 783 53 Velká Bystřice Zpráva o kontrole povrchových vod v revíru Boričky I v souvislosti s aplikací bioenzymatického prostředku PTP, výrobce BAKTOMA spol. s r.o. Velká Bystřice Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012 Autor:

Více

Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010

Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010 Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 21 Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Doc. Ing. Radovan

Více

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic Profil vod ke koupání Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524006 (IDPFVK) (m) Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Mapy a umístění rybník Zhejral VN Karhov Rybník Zhejral (49 º 13'12.975''N; 15º18 48.557''E) Zatopená plocha: 14,46 ha

Více

Profil vod ke koupání - koupaliště Džbán Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - koupaliště Džbán Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 529017 (IDPFVK) Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) koupaliště Džbán (i) Nadmořská

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE

SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE 2001. Monitoring of plankton communities and hydrochemical parameters on Lednice ponds during the year 2001.

Více

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech

Více

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524005 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem

Více

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí

Více

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Pavel Hartman Název konference: Intenzivní metody chovu ryb a ochrana kvality vody Třeboň, únor 2012 1. Úvod a literární přehled Mnoho generací rybníkářů

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY

METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY Základní fyzikálně chemické parametry tekoucích a stojatých vod, odběr vzorků METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Odběr vzorků Při odběrech vzorků se pozoruje, měří

Více

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice

Více

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Sdružení Flos Aquae Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Ing. Marcela Lagová Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Brno, květen 2013

Více

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z

Více

J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková

J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková Rybník Svet na medirytine Pavliny Schwarzenbergove Vzorkování Vzorkování bylo v r. 2004 zahuštěno na týdenní intervaly. Celkem bylo odebráno 32 vzorků (každý zahrnoval

Více

Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš

Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš Ročenka 2007/2008 1 Obsah OBSAH... 2 ÚVOD... 3 ROZVOJ FYTOPLANKTONU V JEDNOTLIVÝCH NÁDRŽÍCH...

Více

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. hydrologie hydrogeografie oceánografie hydrogeologie Hydrologický

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD OBNOVY A ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH ZDROJŮ

VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD OBNOVY A ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH ZDROJŮ Citace Stara J.: Vodovod Vyšší Brod: příklad obnovy a rozšíření vodních zdrojů. Sborník konference Pitná 2008, s. 301-306. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN 978-80-254-2034-8 VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD

Více

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH NÁDRŽÍ V POVODÍ MORAVY V ROCE 2012 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Část 1 Úvod Pro sledování

Více

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ Ing. Ladislav Bartoš, PhD. 1), RNDr. Václav Dubánek. 2), Ing. Soňa Beyblová 3) 1) VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., Pařížská 11, 110 00 Praha 1 2)

Více

Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem

Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem Determinační kurz 2013 Bohuslavice, 10.-13.6.2013 Petr Pumann Moto: Pro posouzení rizika nezáleží na tom, zda je napočítáno např. 191 360 buněk/ml nebo odhadnuto

Více

3. HYDROLOGICKÉ POMĚRY

3. HYDROLOGICKÉ POMĚRY Tunel Umiray Macua, Filipíny hydrogeologický monitoring Jitka Novotná1, Pavel Blaha2, Roman Duras3 1 GEOtest, a.s., Brno, Šmahova 112 novotna@geotest.cz 2 GEOtest, a.s., Brno, Šmahova 112 blaha@geotest.cz

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

Denitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů

Denitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů Denitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů Dorota Horová, Petr Bezucha Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s., Ústí nad Labem dorota.horova@unicre.cz Souhrn Biologická denitrifikace

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně

Více

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického preparátu SEKOL Lakus aqua Pokusná aplikace na vodní nádrži Pod Santonem vegetační sezóna 2007 Zemědělská vodohospodářská zpráva Brno 2007 Zpracoval:

Více

Vodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody

Vodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

VODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/28.0158. Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1

VODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/28.0158. Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1 VODA EKO/EKŽO EKO/EKZSB Ivan H. Tuf Katedra ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci Modifikace profilu absolventa : rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů Voda na Zemi Oceány

Více

REKONSTRUKCE ÚPRAVNY VODY LUDKOVICE

REKONSTRUKCE ÚPRAVNY VODY LUDKOVICE REKONSTRUKCE ÚPRAVNY VODY LUDKOVICE Ing. Oldřich Darmovzal 1), RNDr. Bohumír Halámek 2), Ing. Jiří Beneš 3), Ing. Štěpán Satin 4), Ing. Vladimír Vašička 4) 1) Voding Hranice, 2) TZÚV Brno, 3) DISA Brno,

Více

Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) VN Orlík - vltavské rameno (m) (i) Nadmořská výška 354

Více

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny 158 ZDENĚK ZELINKA Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny Zdeněk Zelinka GRADA PUBLISHING Obsah Úvod... 7 1 Co je podzemní voda... 8 1.1 Voda průlinová...

Více

Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny

Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny Zpráva pro veřejnost za rok 212 Zpracovali: Bc. Eva Jirásková, Mgr. David Zahradník, RNDr. Marek Banaš, Ph.D.

Více

Nasazení hyperboloidních míchadel v různých fázích úpravy vody

Nasazení hyperboloidních míchadel v různých fázích úpravy vody Nasazení hyperboloidních míchadel v různých fázích úpravy vody Mgr. Petr Holý 1) ; Ing. Pavla Halasová 1) ; Ing. Vladimír Jonášek 1) ; Ing. Jozef Dunaj 2) ; Ing. Štefan Truchlý 3) 1) 2) 3) CENTROPROJEKT

Více

POMALÉM PÍSKOVÉM. Ing. Lucie Javůrková, Ph.D. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. Jaroslav Říha

POMALÉM PÍSKOVÉM. Ing. Lucie Javůrková, Ph.D. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. Jaroslav Říha APLIKACE GEOTEXTILIE NA POMALÉM PÍSKOVÉM FILTRU Ing. Lucie Javůrková, Ph.D. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. Jaroslav Říha Úvod 2004 - Experiment s geotextilií na modelu (ÚV Velebudice) - hodnoceny 3

Více

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Úvod Cílem této krátké tematické analýzy je zmapovat selektivní dopady globálního

Více

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014 Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V DÍLČÍM POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA ROK 2014 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí:

Více

Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou

Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou Strana 1 (celkem 6) Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou Objednavatel: SUNCAD s.r.o. Nám. Na Lužinách 3 Praha 13 155 00 Podkladové materiály Pitter, P. : Hydrochemie,

Více

Profil vod ke koupání - VN Lipno - pláž Horní Planá Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - VN Lipno - pláž Horní Planá Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) VN Lipno - pláž Horní Planá (m) (i) Nadmořská výška 729 m n.m. Plocha nádrže 4870 ha Základní hydrologická

Více

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Sezónní peridicita planktonu. PEG model Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální

Více

Úprava podzemních vod

Úprava podzemních vod Úprava podzemních vod 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek z vody (Rn,

Více

Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny

Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny Martin Neruda, Jana Říhová Ambrožová, Iva Machová, Karel Kubát, Ladislava Filipová, Michal Holec, Diana Holcová Název projektu: DOPADY

Více

Přehled vybraných informací z publikace Ministerstva zemědělství Vodovody a kanalizace ČR 2012

Přehled vybraných informací z publikace Ministerstva zemědělství Vodovody a kanalizace ČR 2012 SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací, číslo 4/214 strana 1/97 SOVAK ROČNÍK 23 ČÍSLO 4 214 OBSAH: Karel Frank Přehled vybraných informací z publikace Ministerstva zemědělství Vodovody a kanalizace

Více

7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o vodoprávní evidenci

7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o vodoprávní evidenci 7/2003 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o vodoprávní evidenci Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí stanoví podle 19 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a

Více

Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody

Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Fakulta rybářství a ochrany vod Laboratoř vodní toxikologie a ichtyopatologie Zátiší 728/II 389 25 Vodňany Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického

Více

Mikrokosmy&mezokosmy. BM pro MU

Mikrokosmy&mezokosmy. BM pro MU Mikrokosmy&mezokosmy BM pro MU Klasifikace Nejednotná Mikrokosmy 1-13.000litrů Mezokosmy 13 (15) 000 a více litrů (FAO 1.000litrů) Otevřené (vždy, výjimky pouze CO 2 pokusy) Dno umělé/přírodní- rostlé

Více

STANOVENÍ FOREM HLINÍKU PŘI VODÁRENSKÉ ÚPRAVĚ Bc. Pavla Hájková Ing. Libuše Benešová, CSc CÍLE PRÁCE Práce se zabývá optimalizací úpravy povrchové vody s vyšším obsahem hliníku. Cílem je prokázat nebo

Více

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014 Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře

Více

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2003 2013

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2003 2013 5 Potratovost V roce bylo hlášeno 10 37,7 tisíce potratů, z toho 13,7 tisíce samovolných potratů a 22,7 tisíce umělých přerušení těhotenství (UPT). Celkový počet potratů se dlouhodobě snižuje, přitom klesá

Více

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 množství (mil.m 3 ) ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY vody

Více

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí?

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí? Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Hydrobiologický ústav Na Sádkách 7, 37 5 České Budějovice www.hbu.cas.cz Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost Od roku 2009 se počet živě narozených v ČR snižuje. V roce 2013 se živě narodilo 106,8 tisíce dětí. Poprvé v historii se na území Česka narodila paterčata. Podíl dětí narozených

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.

Více

Profil vod ke koupání - koupaliště Šeberák Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - koupaliště Šeberák Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) koupaliště Šeberák (m) (i) Nadmořská výška 280 m n.m. Plocha nádrže 7,5 ha Základní hydrologická charakteristika

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D.

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. zhodnocení vývoje chemismu vody v povodí Nisy podle hydrologických a chemických

Více

Havarijní úhyny ryb a jejich hlavní příčiny

Havarijní úhyny ryb a jejich hlavní příčiny SÍŤ ENVIRONMENTÁLNÍCH A PORADENSKÝCH CENTER PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ Havarijní úhyny ryb a jejich hlavní příčiny J. Máchová 1), R. Faina 2), Z. Svobodová 1), H. Kroupová 1), O. Valentová 1)

Více

OBSAH 1. ÚVOD... 2 2. MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT)...

OBSAH 1. ÚVOD... 2 2. MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT)... Zpráva o sledování jakosti vody a sedimentů drobných vodních toku a malých vodních nádrží v roce 2010 OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................

Více

Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání

Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.2014 Petr Pumann

Více

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY ČÁST 1 MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH VODA S TECHNOLOGIÍ ÚPRAVY (ÚPRAVNA

Více

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY Nápravník, J., Ditl, P. ČVUT v Praze 1. Dopady produkce a likvidace prasečí kejdy na znečištění životního prostředí Vývoj stavu půdního fondu lze obecně charakterizovat

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

ZPRÁVA O HODNOCENÍ JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA OBDOBÍ 2009-2010

ZPRÁVA O HODNOCENÍ JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA OBDOBÍ 2009-2010 Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ JAKOSTI POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ HORNÍ VLTAVY ZA OBDOBÍ 2009-2010 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí

Více

Čištění důlních vod prostřednictvím bioremediace v přírodních mokřadech

Čištění důlních vod prostřednictvím bioremediace v přírodních mokřadech Čištění důlních vod prostřednictvím bioremediace v přírodních mokřadech Spolupracovaly: Technická univerzita v Liberci, fakulta mechatroniky a mezioborových studií Masarykova univerzita, Přírodovědecká

Více

Případy poškození ryb v důsledku změny kvality vody a krmiva

Případy poškození ryb v důsledku změny kvality vody a krmiva Případy poškození ryb v důsledku změny kvality vody a krmiva Z. Svobodová (1), H. Modrá (1), J. Máchová (2), M. Ševčíková (1), M. Palíková (1), J. Mareš (3), H. Kroupová (2) (1)Fakulta veterinární hygieny

Více

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+ Sloučeniny dusíku Dusík patří mezi nejdůležitější biogenní prvky ve vodách Sloučeniny dusíku se uplatňují při všech biologických procesech probíhajících v povrchových, podzemních i odpadních vodách Dusík

Více

Imagine the result 1

Imagine the result 1 j ARCADIS CZ a.s., divize Geotechnika Pekárenská 81 372 13 České Budějovice Tel +420 387 425 663 Fax +420 387 319 035 www.arcadis.cz Podnik místního hospodářství Hluboká nad Vltavou Vltavská 287 373 41

Více

HYDROSFÉRA 0,6% 2,14% 97,2%

HYDROSFÉRA 0,6% 2,14% 97,2% HYDROSFÉRA 0,6% 2,14% 97,2% PODZEMNÍ VODA Fosilní voda Proudící voda evapotranspirace Celkový odtok Přímý odtok infitrace Základní odtok VODA OBNOVITELNÝ PŘÍRODNÍ ZDROJ Hydrologický cyklus Zdrojem energie

Více

fyzikálně-chemických parametrů na sádkách.

fyzikálně-chemických parametrů na sádkách. TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Provozní ověření kontinuálního monitoringu základních fyzikálně-chemických parametrů na sádkách. Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno:

Více

Monitoring kvality vody přivaděčů do VN Hubenov

Monitoring kvality vody přivaděčů do VN Hubenov Monitoring kvality vody přivaděčů do VN Hubenov Vodárenská biologie 216 3. a 4. 2. 216, Praha Dušan Kosour, Rodan Geriš, Ondřej Kruml Povodí Moravy, s.p. Vodní nádrž Hubenov Nenahraditelný zdroj vody pro

Více

Monitorovací kampaň v povodí Třešťského a Mlýnského potoka. Prosinec, 2015 Ing. Stanislav Ryšavý

Monitorovací kampaň v povodí Třešťského a Mlýnského potoka. Prosinec, 2015 Ing. Stanislav Ryšavý Monitorovací kampaň v povodí Třešťského a Mlýnského potoka Prosinec, 2015 Ing. Stanislav Ryšavý POVODÍ TŘEŠŤSKÉHO A MLÝNSKÉHO POTOKA 2 DŮVODY MONITOROVACÍ KAMPANĚ Nejvyšší koncentrace P celk v povodí Jihlavy

Více

Vliv teploty na růst

Vliv teploty na růst Vliv teploty na růst Zdroje živin, limitující prvky. Modely příjmu živin (Monod, Droop). Kompetice, kompetiční vyloučení, koexistence (Tilmanův model). Mixotrofie. Změny abundance v přírodních podmínkách

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014 5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.

Více

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2015

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2015 ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 215 215 Obsah 1 Úvod... 2 2 Imisní limity... 3 3 Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích... 4 3.1 Suspendované částice PM 1,

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

Studium a využití mokřadních systémů pro čištění ídůlních vod. Ing. Irena Šupíková

Studium a využití mokřadních systémů pro čištění ídůlních vod. Ing. Irena Šupíková Studium a využití mokřadních systémů pro čištění ídůlních vod Ing. Irena Šupíková Obsah práce Téma -přírodní geochemické procesy a podmínky pro čištění kyselých DV (Fe, Mn, sírany) - sanační pilotní systém

Více

Obsah strana 4 Hodnocení navrhovaných rekultivací v návaznosti na revitalizační záměry ve smyslu usnesení vlády č. 272/02. 2 4.1 Zdůvodnění optimálního revitalizačního způsobu 2 4.2 Stav provádění rekultivačních

Více

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Libuše Májková, Státní rostlinolékařská správa Opava Tomáš Litschmann, soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

1991L0676 CS 11.12.2008 002.001 1. SMĚRNICE RADY ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (91/676/EHS)

1991L0676 CS 11.12.2008 002.001 1. SMĚRNICE RADY ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (91/676/EHS) 1991L0676 CS 11.12.2008 002.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE RADY ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před

Více

SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008

SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008 Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 28 Autorský kolektiv: Doc. Ing.

Více

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatickému

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatickému SANBIEN Trade s.r.o... :: f; % "ť '1 t Tlumen rozvoje sinic a řas pomoc mikrobiálněenzymatickému preparátu SEKOL Lakus aqua (Čisté jezrko Fischbacking) Pokusná aplikace na vodn nádrži,, Pod Santonem vegetačn

Více

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Populační ekologie, stanovištní nároky a generativní reprodukce kriticky ohrožených druhů cévnatých rostlin ČR (Adenophora liliifolia,

Více

BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ

BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Jiří Balík, Jindřich Černý, Martin Kulhánek BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ CERTIFIKOVANÁ METODIKA Praha 2012 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agrobiologie,

Více

Technologie pro úpravu bazénové vody

Technologie pro úpravu bazénové vody Technologie pro úpravu GHC Invest, s.r.o. Korunovační 6 170 00 Praha 7 info@ghcinvest.cz Příměsi významné pro úpravu Anorganické látky přírodního původu - kationty kovů (Cu +/2+, Fe 2+/3+, Mn 2+, Ca 2+,

Více

Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke koupání - koupaliště ve volné přírodě Hostivař Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání (IDPFVK) (m) 529014

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61 ze dne 29. ledna 2003. O b e c n á u s t a n o v e n í

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61 ze dne 29. ledna 2003. O b e c n á u s t a n o v e n í NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61 ze dne 29. ledna 2003 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací

Více

Profil vod ke koupání - rybník Hejtman Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - rybník Hejtman Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke koupání - rybník Hejtman Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 521004 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

Odpadní voda (odtok z čistírny odpadních vod) uměle obohacena o cílové ukazatele.

Odpadní voda (odtok z čistírny odpadních vod) uměle obohacena o cílové ukazatele. Pokyny pro účastníky PT4LAB/VZ/VO/2015 Vzorkování odpadní vody OZNAČENÍ: MATRICE: PT4LAB/VZ/VO/2015 Vzorkování odpadní vody Pilotní projekt Odpadní voda (odtok z čistírny odpadních vod) uměle obohacena

Více

2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa,

Více