Aleš Rezler. semestrální úkol zimní semestr Bytové domy Braník neziskové nájemní bydlení

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Aleš Rezler. semestrální úkol zimní semestr Bytové domy Braník neziskové nájemní bydlení"

Jindřich Čech
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Aleš Rezler semestrální úkol zimní semestr 2018 Bytové domy Braník neziskové nájemní bydlení

2 zadání hlavní téma: bydlení ve městě semestrální úkol zimní semestr 2018 Bytové Zadání reaguje na očividný problém chybění města. Městskou parcelu na kraji rozvojového území odděluje od zakonzervovaného starého centra hlavní branická komunikace. V daném kontextu se návrh bytových domů snaží nastolit městskou strukturu a iniciovat novou rezidenční čtvrť. lokalita: Praha Braník čím se zabýváme: V médiích se v předvolební kampaní často hovoří o potřebě sociálních bytů. Jde jen o sociální byty. V přesyceném trhu s byty je cena bytů většinou bez zadlužení hypotečním úvěrem nepřístupná pro většinu obyvatel Prahy. Praha se tak stává městem pro ty, co na to mají. Po privatizaci bytového fondu je málo městských bytů. Chceme společně hledat možnost výstavby městských nájemních bytů... zadání: Konkrétní pozemek, konkrétní limity územního plánu/metropolitního pánu. Zadání dům s nájemními byty, sdílené prostory, komerční prostory. Úvaha nad skladbou bytů, a vazbou domu na okolí. parcela: Bezová Ke Krči Pozemky jsou v majetku Hlavního města Praha, místo zastavěné přízemními garážemi. Místo, které je rozvojové. Budeme pracovat jen na pozemcích města. Návrh by neměl mít ambici vyřešit celkový urbanismus rozvojové lokality i v návaznosti na Branické náměstí, které náměstím dnes není. Úkol je navrhnout kvalitní bytový dům se sdílenými i komerčními prostory. Předpokládaná skladba bytů: 20% 1+KK, 60% 2+kk; 20% 3+kk. Návrh může být jeden či více objektů. Objekt bude mít minimální počet podzemních parkovacích míst. domy Braník Urbanisticky se řešení snaží vymanit z historické parcelace, potvrzuje ulici ke Krči, vytváří hybridní blok spolu s nízkopodlažní budovou mateřské školy z 80. let a nově definovanou ulicí spojuje Branické náměstí s uvažovanou rekreační zónou v pásmu Kunratického potoka. Nová zástavba je členěna do více objemů, které vytváří různá měřítka společných venkovních prostor a dvorů, poskytují průhledy z/do ulice a zjemňují strukturu města. Vnější fasáda je tvrdá a zpevňuje ulici. V prvním podlaží zde dům poskytuje komerční prostory, které mají pomoci oživit nefunkční parter ulice Ke Krči. Zbytek přízemí je obytný a zpestřuje dění mezi domy i v nové ulici. Na druhé straně se byty otevírají svými lodžiemi a terasami do dvorů. Návrh zde testuje možnosti komorních a vizuálně sdílených venkovních míst, průhledů a průchodů, blízkosti hmot Formálně domy čerpají ze zákoutí starého Braníku s jeho průhledy, branami, přílepky, prolukami a místy, jež působí pouze zdánlivě neutěšeně, a která se stala v průběhu času autonomními a vytváří tak nakonec svérázný charakter tohoto města-vesnice. V rámci tématu neziskového poskytování bydlení se struktura domů snaží o co největší různorodost standardů, kdy největší zastoupení mají byty individuální a jednotky o jedné ložnici, které může město poskytovat jako formu dostupného/sociálního bydlení pro potřebné. výstupy: Rešerše místa a typologie, vypracování podkladních map, plánů a modelu 3 týdny Návrh 5 týdnů Finalizace návrhu 3. týdny

3 lokalita

5 charakter vrstevnatost průhledy slepenost svébytné chybění brána

7 dostupné bydlení Pro koho? Myšlenková mapa: Zadání bytový dům vpraze. Investorem je město/městská část. Mělo by se jednat o neziskové nájemní bydlení.to vytváří specifickou situaci v kontextu výstavby bydlení v Praze a zároveň přináší příležitost alespoň naznačit řešení otázky dostupnosti bydlení. Rešerše modelů v zemích a městech srovnatelných s Prahou, kde funguje sektor neziskového bydlení, v některých dokonce i výrazně převažuje nad jinými formami bydlení (např. Vídeň). Vídeň, Berlín, Amsterdam, Kodaň, Stockholm, (Curych). Takové bydlení zde poskytuje město, popř. neziskové organizace či družstva, v určitých případech soukromí vlastníci bytových jednotek. Často se pro tyto formy bydlení používá termín sociální, přestože v našich podmínkách ho chápeme velmi úzce (jako minimální byty pro lidi, kteří jsou v tíživé sociální, ekonomické, zdravotní či jinak problematické situaci). V těchto zemích jsou městské byty poskytovány mnohem širšímu spektru veřejnosti, horním limitem bývá většinou celkový příjem domácnosti (někdy omezení ani nejsou, př. Dánsko, Švédsko) Jedná se tedy o formu bydlení dostupnou i pro výšší střední vrstvu obyvatel, s tím, že upřednostněni samozřejmě bývají již zmiňované ohrožené skupiny lidí. Naproti tomu v ČR žádný takový model neexistuje. To vyvolává problém (ne)dostupnosti adekvátního bydlení (adekvátní je takové bydlení, které ekonomicky příliš nezatěžuje domácnost) pro téměř všechny kategorie lidí (nižší a střední vrstva) a snižuje tak jejich životní standard. Není dostupný ani program pro sociální bydlení, tuto problematiku má v gesci každá obec/městská část separátně a až na výjimky není řešena dostatečně, popřípadě není toto bydlení řešeno důstojně (ubytovny), udržitelně (nerozprostřenost, vznik ghett či sociálně vyloučených lokalit), navíc se často jedná se o přechodné bydlení poskytované pouze v bezprostřední nouzi. Většina obcí nedisponuje bytovým fondem, který by odpovídal poptávce po sociálním bydlení, natož aby nabízel alternativní možnost bydlení mimo privátní sektor a mohl tímto regulovat i trh s nájemními byty v soukromém vlastnictví. Body, na kterých stojí úspěšné fungování jednotlivých systémů v zahraničí: 1) způsob výstavby a financování nového developmentu Veskrze politický problém, nemá smysl se jím z hlediska návrhu zabývat. Lze jen popsat funkční modely. Častá je spolupráce se speciálně zřízeným institutem města, které skupuje pozemky, dává pobídky investorům, finančně projekt svazuje s budoucími nájemníky, pořádá soutěže na architekturu a recykluje peníze z poskytnutých úvěrů do další výstavby. 2) finanční dostupnost pronájmů Nájem závislý na výši příjmů domácnosti. (Belgie, Itálie, Irsko ) Někde se reviduje (Francie). Výše nájemného se odvíjí od nákladů na výstavbu. Dům je ve správě nájemníků (Kodaň). Nájemné nestoupne nad regulované maximum. (Vídeň) Nájemné odvozené od skutečné kvality bydlení bodovací systém. (Nizozemí) 3) způsoby alokace bytů Na sociální byt dosáhne domácnost, která splní minimální požadavky (income limit - Vídeň 45 tis., Holandsko 36 tis. ), případně formální požadavky nejsou (Dánsko, Švédsko) čekací doby v rámci let Upřednostňování ekonomicky či sociálně znevýhodněných skupin primárně, sekundárně rodin s dětmi, starších lidí, singles, studentů, lidí potřebných pro fungování města (policie, hasiči, zdravotní sestry, učitelé ) (plošně) Rovnoměrná distribuce sociálních, ekonomických a skupin v rámci lokalit města, čtvrtí i domů. (Vídeň) Sociální byt není přechodný, většinou zůstává i po překročení limitního příjmu, popř. se nájem zdraží. Jiné svébytné modely (Delftský model nabídka inzerovaná veřejně; Berlín Schufa registr sleduje bonitu a schopnost splácet; systémy založené na losování apod.) 4) reakce na lokální potřeby Různost společenské poptávky, standardů a způsobů bydlení. např. Sociální bydlení (družstevní výstavba) ve Švýcarsku skoro výhradně pro rodiny s dětmi (3 ložnice, velkorysý obývací pokoj a terasa), dva velké byty na komunikační jádro, společné prostory na každém patře v rámci jádra, tendence k polyfunkci (integrace komunitního bydlení pro studenty, starší, komunitu )

návrh kategorie bytu podlaží 1+kk 2+kk 3+kk 4+kk v součtu 1NP 5 11 4 1 21 2NP 12 9 6 2 29 3NP

8 návrh kategorie bytu podlaží 1+kk 2+kk 3+kk 4+kk v součtu 1NP NP NP NP NP NP celkem % 35 % 23 % 7 %

9 situace

10 3NP

11 5NP

CV Aleš Rezler *1995 Kutná Hora ales.rezler@gmail.

16 CV Aleš Rezler *1995 Kutná Hora Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Architektura 4, Roman Brychta & Ondřej Busta 2016 nyní Fakulta architektury ČVUT v Praze atelier Michal Kuzemenský & Ondřej Synek atelier Jiří Poláček & Fratišek Štáfek Gymnázium Jiřího Ortena v Kutné Hoře atelier architektura

Podobné dokumenty

Souvislosti sociálního bydlení a finančně dostupného bydlení

Souvislosti sociálního bydlení a finančně dostupného bydlení Jan Snopek, Platforma pro sociální bydlení Finančně dostupné bydlení: sdílená odpovědnost veřejného a soukromého sektoru II Financováno z prostředků