Výţiva a výţivová doporučení u hráčů ledního hokeje

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výţiva a výţivová doporučení u hráčů ledního hokeje"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Výţiva a výţivová doporučení u hráčů ledního hokeje Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Iva Hrnčiříková, Ph.D. Vypracovala: Bc. Táňa Wasserbauerová Učitelství TV pro ZŠ a SŠ Brno, 2013

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením Ing. Ivy Hrnčiříkové, Ph.D., uvedla všechny pouţité literární a odborné zdroje a dodrţovala zásady vědecké etiky. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem. V Brně dne 26. dubna 2013 podpis

3 PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucí diplomové práce Ing. Ivě Hrnčiříkové, Ph.D. za její trpělivost, vstřícnost, laskavost, dále za metodické a odborné vedení, za připomínky, konzultace a cenné rady. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Janu Cahovi, za pomoc při realizaci stravovacích reţimů v praktické části práce. Nejvíce bych chtěla poděkovat své rodině za jejich cenné rady, trpělivost a podporu během celé doby studia.

4 OBSAH: ÚVOD... 7 TEORETICKÁ ČÁST Lední hokej Stručná charakteristika ledního hokeje Fyziologie ledního hokeje Význam jednotlivých ţivin ve výţivě sportovce Sacharidy ve sportovní výţivě Tuky ve sportovní výţivě Bílkoviny ve sportovní výţivě Roční tréninkový cyklus a výţiva v jednotlivých makrocyklech Makrocyklus přípravného období Výţiva v přípravném období Makrocyklus předsoutěţního období Výţiva v předsoutěţním období Makrocyklus hlavního období Výţiva v hlavním období Markocyklus přechodného období Výţiva v přechodném období Výţiva v jednotlivých fázích výkonu Výţiva před výkonem Sacharidy před výkonem Strava před ranním tréninkem Strava před odpoledním nebo večerním tréninkem Strava před zápasem... 33

5 4.1.5 Předsoutěţní jídlo Výţiva během výkonu Sacharidy během výkonu Regenerace a výţiva po výkonu Sacharidy po výkonu Bílkovin po výkonu Pitný reţim Zásady pitného reţimu u hráčů ledního hokeje Dehydratace Sportovní nápoje a jejich rozdělení Pitný reţim v jednotlivých fázích výkonu Pitný reţim před výkonem Pitný reţim během výkonu Pitný reţim po výkonu Výţiva pro individuální nutriční potřeby sportovce Výţiva pro nárůst hmotnosti (svalové hmoty) sportovce Výţiva pro sníţení tělesné hmotnosti (tělesného tuku) Doplňky stravy Doplňky stravy vyuţívané v ledním hokeji Sacharidové přípravky Proteinové přípravky Stimulanty Ergogenní přípravky Spalovače tuku Vitaminy a minerály Kloubní výţiva... 68

6 8 Postup při sestavení stravovacího reţimu sportovce Zjištění rizikového profilu klienta Osobní anamnéza Antropometrická vyšetření Biochemická vyšetření Stanovení energetického příjmu a zjištění stravovacích zvyklostí Stanovení potřeby energetického výdeje Metody pro stanovení energetické potřeby Celková anamnéza PRAKTICKÁ ČÁST Sestavení vzorových stravovacích reţimů Cíle práce, metodika Vzorové jídelníčky Shrnutí ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY RESUMÉ SUMMARY

7 ÚVOD Téma mé diplomové práce s názvem Výţiva a výţivové poradenství u hráčů ledního hokeje mě oslovilo především z toho důvodu, ţe v oborech zabývající se sportovní výţivou spatřuji velkou budoucnost. Výkon ve vrcholovém sportu je ovlivněn celou řadou nejrůznějších faktorů, mezi které dozajista spadá i oblast sportovní výţivy. Lední hokej je sport, při němţ jsou kladeny na energetický příjem vysoké poţadavky. Důleţitost racionální stravy u našich profesionálních hokejistů je přesto často opomíjena. Vhodně sestavený stravovací reţim přitom můţe ovlivnit jejich výkon a dopomoci jim v cestě k vysněnému cíli. Domnívám se, ţe zásadní problém většiny hráčů spočívá v nedostatečné informovanosti o správné výţivě a s ní souvisejícím výkonem. Cílem mé práce je proto vytvořit uţitečný a snadno pochopitelný materiál pro výţivové poradce i pro všechny ty, kteří se na výkonu sportovce podílejí. Studiem odborné literatury jsem získala názorný obraz toho, jak si počínat při sestavení vhodného nutričního plánu a jakých zásad je třeba se při realizaci tohoto plánu drţet. Své poznatky dále shrnuji v několika kapitolách. Teoretická část na úvod seznamuje s obecnou charakteristikou ledního hokeje. V dalších kapitolách se odkazuji na autory, jejichţ názory mi poskytly hodnotné informace o doporučeném stravování sportovců při měnících se podmínkách zátěţe. Konkrétně výţivy v jednotlivých fázích zátěţe výţiva před výkonem, během výkonu, po výkonu nebo při dosaţení individuálních nutričních cílů. Součástí je rovněţ kapitola věnující se pitnému reţimu a nejčastěji uţívaným doplňkům výţivy. Závěr teoretické části čtenáře seznamuje se stručným schématem úkonů, které je nutno vykonat pro odborné sestavení nutričního programu. Tímto částečně navazuji na moje bakalářskou práci s názvem Výţivové poradenství. 7

8 Praktická část obsahuje praktické ukázky jídelníčků, sestavené dle konkrétních situací a případných poţadavků jedince. Věřím, ţe má práce bude přínosná pro všechny vrcholové sportovce, kteří věří v pozitivní vliv výţivy na jejich výkonnost, i pro ty, kteří o této skutečnosti doposud pochybují. Pozn: V případě potřeby či jakýchkoli nejasností doporučuji některé uţívané termíny blíţe nastudovat ve slovníku pojmů. 8

9 TEORETICKÁ ČÁST 1. Lední hokej 1.1 Stručná charakteristika ledního hokeje Lední hokej je zimní kolektivní sport, jenţ se řídí mezinárodně platnými pravidly. Hra se odehrává na ledové ploše s přesně danými rozměry. V samotné hře proti sobě stojí dva týmy o šesti hráčích, jejichţ cílem je vstřelit kotouč vedený hokejovou holí do branky soupeře. Druţstvo s niţším počtem inkasovaných branek vítězí. Hraje se na 3 třetiny po 20 minutách. Celkem tedy 60 minut čistého času. Mezi třetinami mistrovského utkání jsou dvě 15 minutové přestávky, jeţ slouţí pro úpravu ledu po 1. a 2. třetině. Utkání musí skončit vţdy vítězstvím jednoho ze zúčastněných týmů. Je-li výsledek po základní hrací době nerozhodný, následuje 5 minutové prodlouţení. Pokud ani v prodlouţení ţádný z týmů nevstřelí branku, přichází na řadu samostatné nájezdy, které určí vítěze. Dle úrovně soutěţe řídí zápas tři nebo čtyři rozhodčí. Hra je tvořena činností všech hráčů, jeţ se zaměřují na útok nebo obranu. Náročnost tohoto sportu vede ke střídání hráčů, kteří v relativně krátkém úseku vydávají maximum sil, které se kompenzují delším pobytem na střídačce. Dle Českého svazu ledního hokeje se muţské hokejové soutěţe dělí na několik úrovní: Extraligu, 1. ligu, 2. ligu, Krajské soutěţe a Sledge hokejovou ligu (hra na saních). Kaţdý tým by se měl během sezóny snaţit o co nejlepší umístění v dané soutěţi, popřípadě o postup do soutěţe vyšší. K profesi hráčů ledního hokeje neodmyslitelně spadá celoroční tréninková příprava, díky níţ jsou jednotlivci schopni podávat kvalitní a vyrovnané výsledky v průběhu hlavní sezóny. Prokázání kvalit jednotlivců spěje k jejich profesnímu 9

10 růstu a posouvá je do čela nejrůznějších statistik (Šebesta, 2012; Kostka et al., 1986; Sobolová, Zelenka, 1973). 1.2 Fyziologie ledního hokeje Lední hokej je svých charakterem řazen mezi silově-vytrvalostní sporty. Jedná se o typ fyzické aktivity, která vyţaduje široké spektrum motorických dovedností, rychlý postřeh a schopnost reagovat na odlišné situace a vysokou úroveň celkové tělesné zdatnosti. Hokejisté jsou kaţdodenně nuceni podávat kvalitní výkony, zajišťující jejich úspěch ve vrcholné sezóně. Fyziologické nároky, kladené na kaţdého z nich, jsou zcela individuální. Liší se v závislosti na postu hráče v týmu i na stylu hry. Z fyziologického hlediska je lední hokej typickým příkladem přerušované hry, při které se vysoce intenzivní herní úseky střídají s několikaminutovými pauzami. Intenzita zatíţení je střední aţ maximální a je ovlivněna postem hráče. Z pohledu energetického krytí jsou při jednotlivých zápasech na hráče kladeny specifické poţadavky. Průměrně hráč stráví za celé utkání na ledě okolo 15 minut a v průběhu jedné třetiny pětkrát aţ šestkrát střídá (Cacek, 2008), (Havlíčková, 1993). Obránci na ledě stráví více času neţ útočníci. Fyziologické rozdíly mezi těmito pozicemi jsou však poměrně malé. Průměrná délka bruslení v utkání se podle různých autorů pohybuje od 4500 do 5500 m. V závislosti na stylu hry, intenzitě a délce zatíţení a odpočinku se konečná spotřeba energie během utkání blíţí kj (Šebesta, 2012). Na metabolickém krytí se podílejí v různé míře všechny energetické zdroje. Při pouţití kratších úseků zatíţení energeticky závislé na ATP-CP systému. Při déletrvajícím náročném zatíţení vzniká v tomto sportu poměrně vysoká koncentrace laktátu (aţ 15 mmol/l) a výrazné vyčerpání glykogenových zásob. 10

11 V takovém případě se uplatňuje role aerobní kapacity. Moţnosti energetického krytí jsou dány rovněţ úrovní trénovanosti hráče (Cacek, 2008; Havlíčková et al., 1993, 2008; Sobolová,Zelenka, 1973). Obsah tréninků ledních hokejistů se v ţádném případě neomezuje pouze na způsob zatíţení v dané disciplíně. Jde o dlouhodobé zatěţování v jednotlivých obdobích ročního tréninkového cyklu, které vyuţívá různých tréninkových forem a metod. Tréninky a zápasy, typické pro dané období, představují mnoţství aktivit s různými energetickými nároky. Pohyby při trénincích na ledě i mimo něj mají různý charakter. Celkový výdej energie je tudíţ obtíţné přesně kvantifikovat. Tak jako u většiny jiných kolektivních sportů zde převaţuje tréninková fáze nad soutěţní. V mnoha případech je pak energetická spotřeba při jednofázových či vícefázových trénincích vyšší neţ při zápasech. Spotřeba energie během tréninku je z důvodu delšího pobytu na ledě vyšší - okolo 6000 kj (Maughan, Burke, 2006; Fořt, 1992; Heller, 2011). Při realizaci nutričního plánu je pro určení energetické spotřeby v daných situacích nutné vyuţít specifických výpočtů (viz postup při sestavení stravovacího reţimu sportovce). 11

12 2. Význam jednotlivých ţivin ve výţivě sportovce Lidský organismus vyuţívá během zatíţení ke tvorbě energie všechny makronutrienty (sacharidy, tuky, bílkoviny). To, které z nich právě vyuţívá a v jakém poměru, závisí na mnoha okolnostech (např. stav energetických zásob a schopnost organismu je vyuţít, schopnost organismu regenerovat, intenzita zatíţení, apod.) (Fořt, 1992). Kompenzace vysokých energetických nároků stravou, vzhledem k nadměrnému fyzickému zatíţení ledních hokejistů je velmi náročná. Na zvýšenou energetickou spotřebu je třeba zareagovat vhodným vyváţením základních ţivin (sacharidy, tuky, bílkoviny) a mikroprvků (vitamíny, minerály, stopové prvky) ve stravovacím reţimu sportovce (Havlíčková, 2008; Fořt, 1992; Máček, Radvanský, 2011; Hoeger, 2011). Podle Havlíčkové (2008, p. 129) je ve stravovacím reţimu sportovců ideální rozloţení sacharidů, tuků a bílkovin podobně jako u běţné populace (6:3:1). Rozdíl je samozřejmě v mnoţství či v případech, kdy jedinec usiluje o dosaţení individuálních specifických potřeb. Doporučený příjem jednotlivých makroţivin u hokejistů zobrazují tabulky č. 1, 2. Tabulka 1: Potřeba makroživin při ledním hokeji Sacharidy Bílkoviny Tuky 8 10 g/kg (60 65% celkových kcal 1,4 1,7 g/kg Dorovnání do celkové kalorické potřeby (20-35% celkových kcal) Zdroj: (Chernus, Skolnik, 2011) 12

13 Tabulka 2: Potřeba makroživin při ledním hokeji Energie Bílkoviny ţivočišné (g) Bílkoviny rostlinné (g) Bílkoviny celkem (g) Tuky ţivočišné (g) Tuky rostlinné (g) Tuky celkem (g) Sacharidy (g) Zdroj: (Pavliš, 2003) 2.1 Sacharidy ve sportovní výţivě Sacharidy jsou nejpohotovějším zdrojem energie ve výţivě sportovce. Jejich potřeba je dána celkovým energetickým výdejem při fyzické aktivitě. Sacharidy a sacharidová jídla či doplňky stravy se ve sportovní výţivě uplatňují ve všech fázích výkonu - před zátěţí, během výkonu i po zátěţi. Při analýze pohybu hráčů na ledě se přišlo na to, ţe hokejisté, kteří konzumovali stravu bohatou na sacharidy (60%), prokázali daleko vyšší výkonnost neţ ti, kteří příjem sacharidů omezili na 40% z celkového energetického příjmu. Nízké zásoby glykogenu u některých hráčů negativně ovlivnily jejich výkon v poslední třetině zápasů (Clark, 2003; Grasgruber, Cacek, 2008). V jídelníčku sportovce by měla mít tato ţivina nejvyšší procentuelní zastoupení. Přesto mnohé průzkumy odhalily, ţe většina sportovců ve svém stravovacím reţimu podmínky pro dostatečný příjem sacharidů nesplňuje. Vlivem náročné fyzické aktivity přitom můţe dojít k vyčerpání sacharidových zásob, coţ zapříčiňuje negativní vliv na sportovní výkon. Dochází k poruchám nervosvalového přenosu, poruchám koordinace, tuhnutí svalů, celkovému vyčerpání a nutnému ukončení výkonu. Strategii příjmu sacharidů je proto nutné 13

14 věnovat zvláštní pozornost během celého tréninkového cyklu sportovce (Dunfort, 2010). V organismu jsou prakticky všechny stravou přijaté cukry přeměněny na glukózu, z níţ pak organismus buduje zásoby ve formě glykogenu. Glykogen je uloţený v játrech a ve svalech a v případě nouze z nich můţe být glukóza uvolněna. V játrech je uloţeno zhruba g glykogenu, ve svalech u netrénovaných jedinců asi 300 g glykogenu. Pokud jídelníček sportovce splňuje poţadavky na příjem sacharidů, je moţné zásoby svalového glykogenu zvýšit aţ na 500 g. Jaterní i svalový glykogen je organismus schopen vyuţít pouze jako zdroj energie pro svaly, nikoli však při hypoglykémii. Úroveň zásob svalového a jaterního glykogenu závisí na mnoha faktorech. Jsou jimi intenzita výkonu, vnitřní podmínky organismu, charakter zátěţe, vnější teplota a výţiva před výkonem. (Dunfort, 2010; Silbernagel, Despopoulos, 1993; Dosil, 2008; Byrd-Bredbenner, 2009; Mendelová, Hrnčiříková, 2007). Současná doporučení pro příjem sacharidů tvoří 60-65% celkového energetického příjmu. Pro dosaţení maximální úrovně sacharidových zásob by sportovci při náročném tréninku měli přijímat dokonce aţ okolo 70% celkového energetického příjmu ve formě sacharidů. Zdeněk Pavliš (2007) stanovuje denní potřebu sacharidů u dospělých hráčů ledního hokeje na g denně. 80% sacharidů by mělo být hrazeno v podobě polysacharidů, zbývajících 20% jednoduchými cukry. Polysacharidy jsou v jídelníčku sportovce upřednostňovány z důvodu udrţení niţší koncentrace krevní glukózy, obsahu vyššího podílu vlákniny, vitamínů a minerálních látek a zrychlení vyprazdňování ţaludku. V některých případech, jak je popsáno v dalších kapitolách, je výhodnější přijímat naopak sacharidy jednoduché s nízkým obsahem vlákniny. 14

15 Podle Skolnik, Chernus (2011) by se měla denní doporučená dávka sacharidů ve stravě hokejisty pohybovat okolo 8-10 g/kg, s ohledem na období ročního tréninkového cyklu. Plnohodnotné zdroje sacharidů Při výběru vysoce sacharidových potravin je nutné sledovat také obsah i dalších významných ţivin, které vytvářejí plnohodnotnou potravinu pro výţivu sportovce. Existují skupiny potravin, které obsahují značné mnoţství sacharidů a zároveň obsahují další důleţité ţiviny (Dunfort, 2010). V příloze č. 1 je uvedeno mnoţství sacharidů v jednotlivých potravinách. Ovoce Většina ovoce je vydatným zdrojem energie, vitaminu C a vlákniny. Do jídelníčku sportovce ho lze zařadit ve formě čerstvého či sušeného ovoce nebo jako freshe či ovocné smootie. Obiloviny Pšenice, oves, ţito, ječmen, proso, kukuřice, jáhly, naturální rýţe, granola, bulgur, quinoa, kuskus a výrobky z nich vyrobené. Pečivo Celozrnné, pšeničné, ţitné, ţitno-pšeničné, celozrnné, grahamové a vícezrnné pečivo, knackebroad, pufovaný rýţový chléb. Těstoviny Celozrnné, italské, ze semoliny, těstoviny s příměsemi (např. špenátové) Fazole a luštěniny 15

16 Mléko 1 šálek mléka (240 ml) obsahuje přibliţně 12 g sacharidů. Slazená mléka (např. vanilkové, čokoládové) obsahují dvojnásobné mnoţství (aţ 24 g sacharidů). Dále lze konzumovat jogurtová, rýţová, mandlová či sójová mléka, která obsahují na 240 ml přibliţně 17 g sacharidů (v závislosti na přidaném cukru) Sladidla Med, javorový sirup, rýţový sirup, dţemy, ovocná ţelé, kvalitní ovocné šťávy a jiné nápoje. Cereálie: Nepraţené müsli směsi, müsli tyčinky, celozrnné obilné kaše. Podrobnější, strategický popis příjmu sacharidů před výkonem, během výkonu a po výkonu je uveden v kapitole zabývající se výţivou v jednotlivých fázích výkonu. 2.2 Tuky ve sportovní výţivě Tuky jsou v průběhu časově náročné sportovní aktivity velmi důleţitým zdrojem energie. Jeho zásoby v lidském organismu jsou, na rozdíl od těch sacharidových, neomezené. Příjem tuků ve stravě není třeba nijak výrazně navyšovat a to ani při extrémně dlouhých výkonech. Na rozdíl od netrénovaných jedinců jsou sportovci schopni pracovat s daleko vyšším vyuţitím tukových zdrojů energetického metabolismu. Asi po 20 minutách je metabolismus tuků u trénovaných jedinců jiţ v plné činnosti a můţe tak dojít ke sníţení čerpání sacharidů (Konopka, 2004). V těle jsou zásoby tuku přítomny ve třech formách triacylglyceroly v tukové tkáni, triacylglyceroly ve svalu a cirkulující triacylglyceroly. Vzhledem k udrţení ideální hmotnosti a sloţení těla sportovce jsou tuky často velmi 16

17 diskutovaným tématem. U trénovaných muţů se podíl tělesného tuku pohybuje okolo 5-15% celkové hmotnosti. Větší zásoby tuku mají dle mnohých odborníků na výkon sportovce negativní vliv. Tuková hmota nereaguje tak citlivě na stres vyvolaný fyzickou zátěţí a při výkonu se z ní obtíţněji uvolňuje energie. Proto by měl i příjem tuků ve stravě sportovce podléhat určitým pravidlům (Dunfort, 2010; Fořt, 1992; Donath, 1975). V ledním hokeji nejsou tuky ve většině případů pouţitelným zdrojem energie. Ani po výkonu, v časné fázi regenerace, nemají podstatný význam. Přesto by ve stravě sportovce neměly chybět. Jsou zdrojem nezbytných mastných kyselin a obsahují některé vitamíny, které se bez nich nevstřebají. Podle Americké dietetické asociace by měl být optimální denní příjem tuků ve stravě sportovce okolo 24-30% celkového denního energetického příjmu. U sportovců, jejichţ energetický příjem je pod kj (2 200 kcal), okolo 25% (Skolnik, Chernus, 2011; Thompson, 2010). Pavliš (2007) stanovuje doporučenou potřebu tuků u dospělých hokejistů na g ţivočišných a g rostlinných tuků denně. Přestoţe tuky nejsou u hokejistů pouţitelným zdrojem energie, mohou nastat situace, kdy je lze vyuţít jako součást průběţného občerstvení. Zde se však jedná o specifické případy, v průběhu výkonů, trvajících několik hodin (cyklistické výjezdy, pěší túry či jiná vytrvalostní zatíţení v rámci přípravného období.) Jako příklad lze uvést některé kysané mléčné výrobky, malé mnoţství čerstvého másla v kombinaci s dalším zdrojem energie apod. (Clark, 2009). Doporučení pro vhodný výběr tuků Konkrétně by měli hokejisté ve stravě upřednostňovat kvalitní, vysokohodnotné tuky a oleje, mající vysoký podíl nenasycených mastných kyselin, jeţ na sebe váţou vitamíny rozpustné v tucích. Je dokázáno, ţe vlivem mastných kyselin jsou ovlivňovány stresové reakce organismu v důsledku sportovního zatíţení. Naopak 17

18 vyhnout se je třeba tukům nasyceným (tučné maso, uzeniny, sýry s vysokým obsahem tuku, sladké pečivo atd.). V souvislosti s pouţitím tuků by měl být brán zřetel na jejich kvalitu. V ţádném případě by se ve stravě neměly vyskytovat tuky zahřáté, přepálené, ţluklé či jinak hygienicky znehodnocené. Potraviny ve stravovacím reţimu sportovce by měly být kvalitní, zcela čerstvé a pouţívané pouze v doporučených kombinacích (Fořt, 1992; Konopka, 2004). Zdroje kvalitních tuků: Oleje: Olivový, lněný, řepkový, slunečnicový, sojový, sezamový, rybí tuk Tuky: Klasické máslo, kysaná smetana (jako zálivka do salátů), margarín Ořechy a semínka Libové maso a masné výrobky (Zemanová, 2011) 2.3 Bílkoviny ve sportovní výţivě Stejně jako příjem sacharidů a tuků, i příjem bílkoviny by měl ve výţivě hokejistů podléhat určitým pravidlům. Úloha bílkovin ve sportu (Mendelová, Hrnčiříková, 2007; Konopka, 2004): chránit kvalitu stávající svalové hmoty, doplnit přímo vyuţitelné zdroje energie, urychlit obnovu svalové hmoty, zajistit udrţení ostatních ţivotních funkcí, umoţnit plné vyuţití získaných silových schopností Bílkoviny zastávají v lidském těle několik funkcí. Na rozdíl od sacharidů a tuků se jejich zásobárny v lidském těle nevyskytují. Pouze v nejnutnějších případech lze vyuţít malé mnoţství asi 100 g aminokyselin. Ve stravě však nejsou primárně přijímány za účelem získávání energie. Přesto bylo zjištěno, ţe při intenzivním dlouhodobém vytrvalostním zatíţení, lze některé aminokyseliny (v případě 18

19 sníţení zásob sacharidů) vyuţít k obnově glykogenu. Jako zdroj energie je však vyuţití bílkovin nevýhodné (Fořt, 1992; Maughan, Burke, 2006). Doporučení pro vhodný příjem bílkovin Je zřejmé, ţe vrcholový sport klade na optimální příjem bílkovin zvýšené nároky. Jeho mnoţství je ve stravě sportovce dle mnohých studií neustále diskutabilní. Konkrétní potřebné mnoţství je zcela individuální u kaţdého hráče a závislé na mnoha faktorech. Procentuelně by měl příjem bílkovin ve stravě tvořit zhruba 12-14% z celkového energetického příjmu. Výţiva sportovce by měla zajišťovat kvalitní zdroj jak rostlinných, tak i ţivočišných bílkovin. Přibliţná denní potřeba ţivočišných bílkovin by měla představovat g a g bílkovin rostlinných. Celkově tedy g bílkovin (Pavliš, 2007; Handzo et al., 1980; Dosil, 2008). Během sezóny, v rámci různorodých tréninků, se mohou nároky na mnoţství a poměr bílkovin ve stravě výrazně lišit. Jejich příjem v přirozené stravě a suplementech, by ale neměl být přehnaný. Přílišný příjem proteinů můţe pro sportovce znamenat řadu komplikací a zaznamenat sníţení výkonnosti (viz níţe) (Kleiner, 2010; Donath, 1975; Skolnik, Chernus, 2011). Rizika nadměrné konzumace bílkovin (Fořt 2002 in Hrnčiříková, Mendelová): Přetíţení jater (přebytek amoniaku a ketogenních kyselin), přetíţení aţ poškození ledvin, zvýšená hladina cholesterolu, zaţívací obtíţe (nadýmání, průjem, alergie), únava (způsobená produkty bílkovin, energetická náročnost trávení bílkovin), zvýšená tvorba nitrosaminů a biogenních aminů, zvýšená tvorba tuku podkoţního i útrobního, aminokyselinová nerovnováha, zvýšení krevních bílkovin. 19

20 Načasování potřebného mnoţství bílkovin vzhledem k tréninku by mělo být prioritně zaměřeno na obnovu svalové tkáně (syntézu nových bílkovin). Během zatíţení dochází i ke spotřebě funkčních bílkovin (ve svalových vláknech, hormonech a enzymech), které by měly být ve fázi regenerace po výkonu do těla zpětně dodány. Vhodná strava můţe pozitivně ovlivnit zabudování esenciálních aminokyselin do tělesných bílkovin. Konzumace dostatečného mnoţství bílkovin ihned po zátěţi podporuje, dle dosavadních studií, tvorbu tělesných bílkovin (Kleiner, 2010; Maughan, Burke, 2006). Nikoli mnoţství, ale optimální skladba do těla dodávaných bílkovin udrţuje tělesnou i duševní zdatnost sportovce. Dominovat by měly plnohodnotné netučné zdroje bílkovin, které lze spolu optimálně kombinovat pro vyšší dosaţení biologické hodnoty stravy (Konopka, 2004). Nejvýhodnější kombinace potravin pro doplnění bílkovin: Brambory a vejce nebo mléko - Např. brambory a: mléko, tvaroh, jogurt, smetanový sýr, sýr (např. brambory na loupačku s tvarohem, pečené brambory se sázeným vejcem, brambory se sýrem atd.) Obilí a vejce - Např. rýţe, pšenice, pohanka, oves, ječmen, ţito, jáhly a: vejce (např. pohankové placky s vejcem, míchaná vejce s celozrnným pečivem, špagety s vejcem) Obilí a mléko - Např. rýţe, pšenice, pohanka, oves, ječmen, ţito, jáhly a: mléko, sýry, tvarohy, smetanový sýr, mléko, jogurt (např. celozrnné pohankové placky s mlékem, müsli s mlékem nebo jogurtem, celozrnné těstoviny se sýrem, celozrnný chléb setrem, jogurt s pšeničnými klíčky) Obilí a luštěniny 20

21 - Např. rýţe, pšenice, pohanka, oves, ječmen, ţito, jáhly a: fazole, hrách, čočka, sojové boby (např. fazolová polévka s rýţí, jáhly, hrachová polévka s celozrnným pečivem) (Konopka, 2004) Kvalitní zdroje plnohodnotných bílkovin: Ryby: Kapr, pstruh, makrela, sardinky, tuňák atd. Maso: Krůta, kuře, králík, slepice, hovězí, telecí, jehněčí, netučné masové vývary, libové vepřové Uzeniny: Libová krůtí, kuřecí, vepřová, hovězí šunka Sýry a tvarohy: Tvrdé sýry, mozarella, tvaroh, cottage cheese, lučina, ţervé Rostlinné zdroje: Tofu a výrobky z něj (tempeh, miso pasta), luštěniny Z výše uvedené kapitoly vyplývá, ţe nároky na potřebu jednotlivých ţivin mohou být s ohledem na charakter zatíţení velmi různorodé. V jídelníčku sportovce s nimi lze v průběhu ročního tréninkového cyklu dle potřeby manipulovat. 21

22 3. Roční tréninkový cyklus a výţiva v jednotlivých makrocyklech Lední hokej představuje pro hráče dlouhodobé zatíţení v jednotlivých obdobích ročního tréninkového cyklu, které vyuţívá různých tréninkových forem a metod. V průběhu roční přípravy mohou nastat situace, při kterých se nároky na jednotlivé ţiviny v rámci různorodosti jednotlivých makrocyklů mohou značně měnit. Při tvorbě nutričního plánu je proto tento fakt zapotřebí zohledňovat (Fořt, 1992). Vzhledem k návaznosti na další kapitoly a v souvislosti s tvorbou stravovacího reţimu povaţuji za významné, zmínit se o ročním tréninkovém cyklu a stručně charakterizovat jednotlivá období přípravy hokejistů. 3.1 Makrocyklus přípravného období Přípravné období v ledním hokeji začíná zpravidla koncem dubna a končí obvykle koncem června. Tréninky v tomto období jsou zaměřeny především na zvyšování funkční úrovně orgánů a systémů. Charakteristické je přizpůsobení funkčních moţností poţadavkům výkonu. Přípravné období trvá přibliţně 6 týdnů a rozděluje se na dvě etapy, podle zaměření činnosti a zatíţení hráčů. První etapa je charakteristická postupným nárůstem objemu tréninkové práce. V prvních dvou týdnech se hráči zaměřují na zvládnutí vysokého tréninkového zatíţení. Celkově je obsah tréninkových jednotek velmi různorodý. Pravidelně se zaměřuje na různé cviky obratnosti, síly a aerobní vytrvalost. Tréninkové zatíţení je v této etapě vţdy v objemu, nikoli v intenzitě práce. V druhé etapě se zvyšuje intenzita zatíţení, objem tréninku se zachová. Důraz je kladen na rozvoj aerobní i anaerobní vytrvalosti, síly i rychlosti. Při posilování jde především o rozvoj dynamické síly. Zatíţení v druhé etapě přípravného období, na rozdíl od první etapy, probíhá v zóně ATP-CP. Pravidelně se zařazují i speciální 22

23 průpravná a doplňková cvičení na hřišti, v tělocvičně, posilovně nebo terénu. Často mají tréninky charakter různých sportovních her, jejichţ pravidla se přizpůsobují lednímu hokeji. Ve druhé polovině jsou tréninky částečně vedeny na ledě. Trénink má podobu herních cvičení (Kostka a kol., 1984; Pavliš, 2007; Lehnert et al., 2010) Výţiva v přípravném období Při přechodu z tzv. přechodného období do první etapy přípravného období se řada hráčů můţe potýkat s problémy, týkající se optimálního sloţení jejich jídelníčku i ideální soutěţní hmotností. Předcházející 3-4 týdenní tréninkové volno nepředstavuje pro sportovce takový výdej energie jako v období přípravy. Jejich energetický příjem je často vyšší neţ výdej a proto se do tréninkového procesu (v některých případech) vrací s hmotností, na kterou při zátěţi nejsou zvyklí. Zoptimalizovat stravu a získat zpět svoji ideální hmotnost (byla-li vlivem delšího odpočinku narušena), je hlavním cílem stravy v tomto období. Tréninkové zatíţení má především vytrvalostní a silový charakter. Energetický výdej je proto velmi vysoký. Během dlouhodobých vytrvalostních tréninků je organismus schopen, jako zdroj energie, vyuţívat cukry, tuky i bílkoviny. Poţadavky na příjem energie stravou, by tedy měly splňovat spíše podmínky pro výţivu vytrvalostních sportovců. Příjem sacharidů lze oproti doporučovaným normám pro hokejisty v tomto období ještě mírně navýšit. Bílkoviny i tuky nadále mohou splňovat doporučení pro silově-vytrvalostní typ zatíţení. Z hlediska experimentů ve výţivě sportovce je toto období ideální. Jedná se o přípravu na hlavní sezónu, při které lze zkoušet nejrůznější druhy potravin či doplňků stravy a to jak před výkonem, tak i během zátěţe a po výkonu. Stejně tak lze usilovat o speciální individuální poţadavky. Těmi mohou být redukce hmotnosti či v opačném případě nárůst svalové hmoty. Za všech podmínek by strava měla poskytnout dostatek energie, vhodnou regeneraci a připravit 23

24 organismus jedince na vrcholnou část sezóny (Kostka a kol., 1984; Pavliš, 2007; Byrd-Brendbenner, 2009). 3.2 Makrocyklus předsoutěţního období Období je charakteristické přechodem na led a zátěţí zaměřenou na speciální kondiční rozvoj. Objem i intenzita jednotlivých tréninků jsou stále na vysoké úrovni. V přípravném období, kde dominuje vytrvalostní zatíţení, se v předsoutěţním markocyklu klade důraz na rozvoj především silových schopností (maximální sílu a explozivní sílu). V počátku je v tréninku vysoký podíl zatíţení v pásmu anaerobního prahu. Postupně se zařazují zatíţení stimulující ATP-CP zónu. Pro tuto část ročního tréninkového cyklu je typická technicko-taktická příprava. Ke konci předsoutěţního období vystupuje do popředí ladění sportovní formy, trvající přibliţně 2-3 týdny. Typický je přechod od objemového zatíţení ke kvalitativnímu (intenzita). Při trénincích se často uplatňují metody kontrastu a postupné zvyšování zatíţení komplexního typu, při kterém dochází k propojení všech sloţek tréninku (např. kondiční, technická a taktická sloţka tréninku). Zařazeny jsou tréninkové jednotky modelující soutěţní podmínky i přípravná a kontrolní utkání. V první třetině předzávodního období se trénuje zpravidla 6 dnů v týdnu 1 a ½ aţ 2 hodiny nebo někdy 2 x denně (1 a ½ hodiny dopoledne, 2 hodiny odpoledne nebo večer), celkem 6-15 x týdně. V dalších dvou třetinách se trénuje 6-12 x týdně 1 a ½ aţ 2 hodiny. Celkem se sehraje přípravných utkání (vše v závislosti na týmu) (Kostka a kol., 1984; Pavliš, 2007; Lehnert et al., 2010). 24

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí

Více

CO JÍST PŘED POSILOVÁNÍM

CO JÍST PŘED POSILOVÁNÍM Autor: MUDr. Marie Skalská, Pro Fit Institut STRAVA PŘED CVIČENÍM A PO CVIČENÍ VÝZNAMNĚ OVLIVŇUJE VÝKON, RYCHLOST REGENERACE, PÁLENÍ TUKŮ, ZOTAVENÍ PO VÝKONU, NÁRŮST SVALOVÉ HMOTY, A TAKÉ TŘEBA TO, JESTLI

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE. Na téma: Stravovací plán a pitný režim volejbalisty v den utkání

SEMINÁRNÍ PRÁCE. Na téma: Stravovací plán a pitný režim volejbalisty v den utkání MASARYKOVA UNIVERZITA, FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Na téma: Stravovací plán a pitný režim volejbalisty v den utkání Jméno :Jakub Slovák Obor: RVS. UČO: 409466 Datum: 3.1.2015 1 Obsah 1 TEORETICKÁ

Více

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Požadavky Při načasování příjmu stravy a tedy zejména energie před výkonem je potřeba

Více

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ VÝŽIVA Její role nezastupitelná Součástí tréninku Správná aplikace může snížit rizika přinášená specifickým tréninkovým

Více

JÍDELNÍČEK, SLOŽENÍ TĚLA A JEHO VLIV NA VÝKON SPORTOVCE, FOTBALISTY. Pavel Suchánek

JÍDELNÍČEK, SLOŽENÍ TĚLA A JEHO VLIV NA VÝKON SPORTOVCE, FOTBALISTY. Pavel Suchánek JÍDELNÍČEK, SLOŽENÍ TĚLA A JEHO VLIV NA VÝKON SPORTOVCE, FOTBALISTY Pavel Suchánek JAKÉ JSOU POŽADAVKY NA SPORTOVCE? TRÉNINK A JEHO PRAVIDELNOST - TRENÉŘI REGENERACE - KONDIČNÍ TRENÉŘI A FYZIOTERAPEUTI

Více

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu Danuše Hrbková nutriční terapeutka Směnný provoz narušení cirkadiánního rytmu dopad na zdraví člověka vyšší riziko koronárního postižení nárůst hladiny

Více

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE Pavel Suchánek Jaké jsou výkonnostní požadavky na sportovce? Rychlost, ryclost na větš Akcelerace, výbušnost Síla, vytrvalost Dlouhodobá vysoká

Více

Sacharidy seminář. běžné stravování přednost složeným cukrům

Sacharidy seminář. běžné stravování přednost složeným cukrům Sacharidy seminář běžné stravování přednost složeným cukrům sportovci často volí jednoduché cukry (glukóza, sacharóza, maltodextriny) a potraviny s vysokým glyk. indexem pro rychlejší zpracování a dodání

Více

SPECIFIKA VÝŽIVY V LEDNÍM HOKEJI

SPECIFIKA VÝŽIVY V LEDNÍM HOKEJI SPECIFIKA VÝŽIVY V LEDNÍM HOKEJI Lední hokej je spolu s fotbalem, házenou a volejbalem řazen do skupiny sportovních her. Jedná se o hru s intervalovým zatíţením, vyţadující výdrţ a sílu, pohyb hráčů je

Více

Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014)

Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014) Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014) Správným jídlem lze pozitivně ovlivnit schopnost koncentrace, duševní schopnosti a odolnost vůči stresu. Ing. Tereza

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Sacharidy a výživa před, při i a po výkonu

Sacharidy a výživa před, při i a po výkonu Sacharidy a výživa před, při i a po výkonu Sacharidy běžné stravování přednost složeným cukrům sportovci často volí jednoduché cukry (glukóza, sacharóza, maltodextriny) a potraviny s vysokým glyk. indexem

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

JÍDELNÍČEK, SLOŽENÍ TĚLA, A SOUVISEJÍCÍ ZDRAVOTNÍ RIZIKA MLÁDEŽNICKÉHO FOTBALISTY

JÍDELNÍČEK, SLOŽENÍ TĚLA, A SOUVISEJÍCÍ ZDRAVOTNÍ RIZIKA MLÁDEŽNICKÉHO FOTBALISTY JÍDELNÍČEK, SLOŽENÍ TĚLA, A SOUVISEJÍCÍ ZDRAVOTNÍ RIZIKA MLÁDEŽNICKÉHO FOTBALISTY Pavel Suchánek Seminář SCM a SpSM, Nymburk 21. 22. 11. 2016 JAKÉ JSOU POŽADAVKY NA FOTBALISTU? Trénink a jeho pravidelnost

Více

Výživa dospělých. Ing. Miroslava Teichmanová

Výživa dospělých. Ing. Miroslava Teichmanová Výživa dospělých Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Výživa

Více

Správná životospráva školáka

Správná životospráva školáka Správná životospráva školáka Co je správná životospráva Správná životospráva zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu a vyvážený pestrý jídelníček. Kvalitní strava je v dětském věku velice důležitá k zajištění

Více

Hodnocení polévek. Hodnocení hlavních jídel

Hodnocení polévek. Hodnocení hlavních jídel Hodnocení jídelníčku dle Nutričního doporučení Škola Mateřská škola Komenského, Komenského 1011, Kuřim Jídelníček za měsíc březen 2015 21 stravovacích dní Hodnotitel MVDr. Anna Niklová Hodnocení polévek

Více

Kalorické tabulky potravin

Kalorické tabulky potravin BMI, Body Mass Index - jednoduchým výpočtem zjistíte, jak jste na tom s vaší váhou. BMI = hmotnost (kg) / výška (m) 2 BMI je však pouhým statistickým nástrojem, u konkrétních osob se může klinický stav

Více

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu Biochemické vyšetření ve sportu Laktát Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu V klidu 0,8 mmol/l (0,5-1,5 mmol/l) Tvorba laktátu = přetížení aerobního způsobu zisku energie a přestup

Více

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců

Více

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologické aspekty cyklistiky Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie

Více

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučená pestrost (dále jen DP ) je sestavena tak, že při jejím dodržení bude splněn spotřební koš a současně i výživové doporučené dávky,

Více

Jídelníček na 5. týden

Jídelníček na 5. týden Jídelníček na 5. týden ŽENA S NADVÁHOU (energetický příjem 1600 až 1700 kcal) Tyto recepty jsou určeny pro ženu s nadváhou. Pro vaši orientaci uvádíme následující přibližné parametry: střední věk 170 cm

Více

Z pyramidy na talíř aneb jak rozumět výživovým doporučením. Leona Mužíková Veronika Březková Masarykova univerzita Brno

Z pyramidy na talíř aneb jak rozumět výživovým doporučením. Leona Mužíková Veronika Březková Masarykova univerzita Brno Z pyramidy na talíř aneb jak rozumět výživovým doporučením Leona Mužíková Veronika Březková Masarykova univerzita Brno Je Pyramida výživy pro děti vhodnou pomůckou k aplikaci výživových doporučení (pro

Více

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Martin Poklop SCM soustředění - 27.10.2014 Kladky u Konice Motivace Program přednášky Sportovní výkon z pohledu výživy Co si tedy dát? Zajímavá témata z pohledu zdravé

Více

Jídelníček na 2. týden

Jídelníček na 2. týden Jídelníček na 2. týden ŽENA S OBEZITOU (energetický příjem 2000 až 2100 kcal) Tyto recepty jsou určeny pro ženu s obezitou. Pro vaši orientaci uvádíme následující přibližné parametry: střední věk 170 cm

Více

Diabetes mellitus a stravování

Diabetes mellitus a stravování Diabetes mellitus a stravování Složení stravy Výživová hodnota (nutriční jakost) Energetická hodnota (výtěžnost) 1. Vitaminy 2. Minerální látky 3. Voda 1. Sacharidy 2. Bílkoviny 3. Tuky Rozdíly v diabetické

Více

Centrum zdravého životního stylu

Centrum zdravého životního stylu Jídelníček na hubnutí na 7 dní Stránka 1 z 6 Centrum zdravého životního stylu Jídelníček na hubnutí na míru Rozpis jídel na 7 dní včetně přesného množství gramů potravin, množství bílkovin, sacharidů,

Více

Jídelníček na 2. týden

Jídelníček na 2. týden Jídelníček na 2. týden ŽENA S NADVÁHOU (energetický příjem 1600 až 1700 kcal) Tyto recepty jsou určeny pro ženu s nadváhou. Pro vaši orientaci uvádíme následující přibližné parametry: střední věk 170 cm

Více

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám. Inovace výuky v PrŠ Horní Česká

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám. Inovace výuky v PrŠ Horní Česká Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Zpracoval: Předmět: Název

Více

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo.

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

Potravinové. alergie. Co to je potravinová alergie?

Potravinové. alergie. Co to je potravinová alergie? alergie Potravinové alergie Co to je potravinová alergie? O potravinové alergii hovoříme při neadekvátní reakci organismu na konzumaci stravy, která obsahovala netolerovanou potravinu, popřípadě její určitou

Více

Sport a PKU dieta. Dodržováním diety chrání žena své dítě avjeho zájmu by neměla jídelníček porušit až do jeho narození.

Sport a PKU dieta. Dodržováním diety chrání žena své dítě avjeho zájmu by neměla jídelníček porušit až do jeho narození. Strana 30 Po celou dobu těhotenství je žena s PKU v kontaktu s metabolickým centrem a svůj jídelníček upravuje podle pokynů dietní sestry. Cílem léčby dietou je udržovat hladinu PHE pod 6 mg/dl (360 mol/l).

Více

VÝŽIVA INTENZIVNĚ SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE A PŘEDCHÁZENÍ NĚKTERÝCH RIZIK. Pavel Suchánek

VÝŽIVA INTENZIVNĚ SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE A PŘEDCHÁZENÍ NĚKTERÝCH RIZIK. Pavel Suchánek VÝŽIVA INTENZIVNĚ SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE A PŘEDCHÁZENÍ NĚKTERÝCH RIZIK Pavel Suchánek Výživa pravidelně sportující mládeže Sportovní výživa je samostatný vědní obor, protože sportovci mají zcela odlišné požadavky

Více

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU Příjem - Potraviny jednotlivě 10.4.2011-16.4.2011 Datum Název Množství Energetický Sacharidy Jednoduché Vláknina (g) Bílkoviny Živočišné Rostlinné Tuky Živočišné Rostlinné

Více

Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s.

Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s. Nemocnice Český Těšín a.s. Ostravská 783 Český Těšín, 737 01 www.nemocniceceskytesin.agel.cz tel.: 558 769 248 fax.: 558 736 599 Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s. Sestavila: Jolana Kajzarová,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň Základní Předmět Zdravověda Téma /

Více

Jídelníček na 9. týden

Jídelníček na 9. týden Jídelníček na 9. týden ŽENA S NADVÁHOU (energetický příjem 1600 až 1700 kcal) Tyto recepty jsou určeny pro ženu s nadváhou. Pro vaši orientaci uvádíme následující přibližné parametry: střední věk 170 cm

Více

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti základní definice ZATÍŽENÍ záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností, schopností

Více

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011 Předmět Přírodověda Třída 5. Autor Dagmar Šnajdarová Anotace Práce s textem týkající se živin a kalorií v potravinách. Soubor obsahuje 5 stran pro žáky a 4 strany pro učitele s řešením. Očekávaný výstup

Více

Jídelníček na 4. týden

Jídelníček na 4. týden Jídelníček na 4. týden ŽENA S NADVÁHOU (energetický příjem 1600 až 1700 kcal) Tyto recepty jsou určeny pro ženu s nadváhou. Pro vaši orientaci uvádíme následující přibližné parametry: střední věk 170 cm

Více

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie DIETA Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_TEV2118 (Dieta) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 4. 4.

Více

Title: EMEA-7840 - Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11

Title: EMEA-7840 - Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11 OPTIMÁLNÍ VÝŽIVA PRO SPORTOVCE Správná sportovní výživa vám dodá sebedůvěru. Formula 1 Sport obsahuje vyvážené množství sacharidů, proteinů, vitamínů a minerálů a vytváří tak pevný základ pro dosažení

Více

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II Co obsahuje tento díl: V tomto díle rozvíjíme problematiku zotavení a regenerace po výkonu z předchozího dílu o syntézu bílkovin po tréninku a o pohled na suplementaci

Více

Jídelníček na 7. týden

Jídelníček na 7. týden Jídelníček na 7. týden ŽENA S NADVÁHOU (energetický příjem 1600 až 1700 kcal) Tyto recepty jsou určeny pro ženu s nadváhou. Pro vaši orientaci uvádíme následující přibližné parametry: střední věk 170 cm

Více

Rozvoj čtenářské a informační gramotnosti

Rozvoj čtenářské a informační gramotnosti Rozvoj čtenářské a informační gramotnosti Název: Žijeme zdravě Pracovní list číslo: 23 Vypracovala: Mgr. Andrea Havlová Datum vytvoření : 2.6.2012 Určeno pro: 2. ročník Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

Polysacharidy. monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) neškrobové PS resistentní škroby Potravinové zdroje

Polysacharidy. monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) neškrobové PS resistentní škroby Potravinové zdroje Klasifikace a potravinové zdroje sacharidů Dělení Jednoduché sacharidy Polysacharidy (PS) monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) Zástupci glukóza fruktóza galaktóza maltóza

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Vytrvalostní schopnosti

Vytrvalostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě) Ve vytrvalostních schopnostech má rozhodující

Více

Moderní trénink vytrvalosti v házené

Moderní trénink vytrvalosti v házené Moderní trénink vytrvalosti v házené Obsah: 1. Úvod 5 2. Co je to vytrvalost 6 3. Druhy vytrvalostních schopností 7 4. Význam vytrvalostních schopností pro házenou 9 5. Trénink aerobní vytrvalosti 12 5.1.

Více

Mgr. Kateřina Hortová

Mgr. Kateřina Hortová Mgr. Kateřina Hortová Rychlostní a silové sporty Sprinty, lední hokej, veslování, kanoistika, americký fotbal, box, fitness, sportovní gymnastika, vzpírání Technické sporty Stolní tenis, balet, tanec,

Více

ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ

ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU HYGIENICKÁ SLUŽBA STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PROJEKT ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA TEORETICKÁ VÝCHOVA A PRAKTICKÁ APLIKACE KE SPRÁVNÉMU ŽIVOTNÍMU STYLU,

Více

Jídelníček na 6. týden

Jídelníček na 6. týden Jídelníček na 6. týden ŽENA S NADVÁHOU (energetický příjem 1600 až 1700 kcal) Tyto recepty jsou určeny pro ženu s nadváhou. Pro vaši orientaci uvádíme následující přibližné parametry: střední věk 170 cm

Více

Škola- září do Čtvrtek Pátek

Škola- září do Čtvrtek Pátek Čtvrtek 1.9.2016 Přesnídáv. toustový chléb- celozrnný, pomazánka z tuňáka a zeleniny, mrkev, čaj,04,07,09 Polévka polévka čočková s kroupami a zeleninou Oběd 1 kuře pečené, dušená rýže, paprika - zelenina

Více

Červen týden 1.6. až 7.6.

Červen týden 1.6. až 7.6. týden 1.6. až 7.6. pondělí 1.6.2015 Přesnídávka: celozrnné rohlíky, pomazánkové máslo, jablko 1, 3, 7 Polévka: polévka bílá 7 Hlavní jídlo: smažené rybí filé, brambory, kompot, čaj 1, 3, 4, 7 Svačina:

Více

Leden týden 3.1. až 8.1.

Leden týden 3.1. až 8.1. týden 3.1. až 8.1. úterý 3.1.2017 Přesnídávka: chléb, mrkvová pomazánka, okurek, bílá káva 1, 7 polévka bramborová 9 čočka nakyselo, kysané zelí, pečené vdolky, sirup 1, 3, 7 Svačina: chléb, máslo, šunka,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Výživa

Více

Jídelníček na 8. týden

Jídelníček na 8. týden Jídelníček na 8. týden ŽENA S NADVÁHOU (energetický příjem 1600 až 1700 kcal) Tyto recepty jsou určeny pro ženu s nadváhou. Pro vaši orientaci uvádíme následující přibližné parametry: střední věk 170 cm

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Odpovídá potřebám co do kvality i kvantity Primární prevence Z vědeckých poznatků a zvyklostí jednotlivých zemí Proto jsou

Více

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučená pestrost (dále jen DP ) je sestavena tak, že při jejím dodržení bude splněn spotřební koš a současně i výživové doporučené dávky,

Více

Jídlo a doplňky výživy

Jídlo a doplňky výživy Jídlo a doplňky výživy Co běžně jím a jaké doplňky výživy při závodech používám Jak si chráním některé exponované částí těla Zpracoval : Jiří Jíra Hledík Fotografie : Jakub Cejpek Patřím mezi ty ultramaratonce,

Více

Každý výběr byl hodnocen zvlášť. Cílem následných úprav by mělo být to, aby oba dva výběry byly srovnatelné nutriční kvality.

Každý výběr byl hodnocen zvlášť. Cílem následných úprav by mělo být to, aby oba dva výběry byly srovnatelné nutriční kvality. Hodnocení jídelníčku dle Nutričního doporučení Škola Školní jídelna ZŠ TGM Studénka Jídelníček za měsíc říjen 2015 19 stravovacích dní Hodnotitel Mgr. Sylva Šmídová Každý výběr byl hodnocen zvlášť. Cílem

Více

Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení. Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy

Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení. Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy Výživová doporučení Stravování a režim jednotlivců Stravování a režim skupin Stravování a režim populace

Více

- Dobrou náladu, chuť se učit a dozvídat se nové a ověřené informace o výživě. Těšíme se na Vás! Za Institut dietologie a výživy,

- Dobrou náladu, chuť se učit a dozvídat se nové a ověřené informace o výživě. Těšíme se na Vás! Za Institut dietologie a výživy, Co si vzít na kurz s sebou? - Notebook (budete počítat jídelníčky v nutričním programu) - Kabelové připojení k internetu na pokojích stojí 100 Kč/den (v učebně, prostorech lobby a restaurace je k dispozici

Více

MUDr. Milan Flekač, Ph.D.

MUDr. Milan Flekač, Ph.D. MUDr. Milan Flekač, Ph.D. Dieta Pojem dieta z řečtiny = denní režim Vhodný způsob stravování, který ovlivňuje onemocnění. U DM patří mezi pilíře terapie. Levný a velice účinný prostředek léčby. Výrazná

Více

Co se v moderní a zdravé školní jídelně nenosí, aneb. co je OUT?

Co se v moderní a zdravé školní jídelně nenosí, aneb. co je OUT? Co se v moderní a zdravé školní jídelně nenosí, aneb co je OUT? Kombinace masová polévka + sladký pokrm + Gulášová polévka Honzovy buchty + Ruský boršč Šišky s mákem Proč out? Tuto klasiku jsme milovali.

Více

Seznam přednášek - Poradce pro výživu

Seznam přednášek - Poradce pro výživu Seznam přednášek - Poradce pro výživu A B C D ÚVOD 1.Vstupní konzultace 2. Vyplnění formuláře 3. Diagnostika 4. Zjištění zdravotního stavu 5. Kodex výživového poradce 6. Definice činnosti poradce pro výživu

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim Hygiena a školní zdravotnictví Výživa a pitný režim Diskuse Proč je zdravá výživa důležitá? Jak byste definovali zdravou výživu? Zdravá výživa a populace České republiky. Jakým způsobem vést dítě ke zdravé

Více

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Bc. Blanka Sekerová Nutriční terapeutka Institut sportovního lékařství a.s. Vlastní poradenská činnost

Více

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ

Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ Příloha č. 1 k bodu 2 zápisu komise pro stravování ze dne 26.01.2015 Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ Je zajištěna výživová úroveň jídel ve školní jídelně? Pro školní stravování platí

Více

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu I

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu I Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu I Co obsahuje tento díl: - co rozumíme pod pojmem regenerace - čím a jak optimálně doplnit svalový glykogen - důvody, proč nepodceňovat regeneraci Může správná

Více

Katalog nejčastějších cílů a jak na ně

Katalog nejčastějších cílů a jak na ně ne rv it sh op. cz C. 1 jjak podpořit výkonnost a minimalizovat únavu během sportu 2 jjak zkvalitnit regeneraci 3 jjak zabránit vzniku křečí 4 jjak nejlépe jíst před sportovní aktivitou 5 jjak nabírat

Více

Volba potravin a jejich časování po sportovním výkonu

Volba potravin a jejich časování po sportovním výkonu výkonnost Volba potravin a jejich časování po sportovním výkonu Víte, kdy skutečně roste vaše výkonnost? A v jaké fázi se nejvíce rozhoduje o únavě znatelné na následujícím tréninku? Odpověď lze najít

Více

2. - 6.6.2014. Pondělí. Úterý. Středa. Čtvrtek. Pátek

2. - 6.6.2014. Pondělí. Úterý. Středa. Čtvrtek. Pátek 2. - 6.6.2014 Přesnídávka : Mléčná rýže, kukuřičné lupínky Polévka : Rajská s těstovinami Hlavní chod : Zeleninové rizoto se sýrem, červená řepa Svačina : Rohlík s kuřecí pěnou, rajče Přesnídávka : Bábovka,

Více

zajištění proteosyntézy zajištění přísunu esenciálních složek přísun specifických nutrietů, které zvyšují výkonnost (není doping)

zajištění proteosyntézy zajištění přísunu esenciálních složek přísun specifických nutrietů, které zvyšují výkonnost (není doping) VÝŽIVA SPORTOVCŮ Specifika: Individuální řešení Metoda pokus-omyl všechna doporučení jsou obecná Rozdíly mezi jednotlivými sportovními odvětvími Krátkodobé manipulace ve správném období Potravinové doplňky

Více

Přírodní látky pracovní list

Přírodní látky pracovní list Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních

Více

Červen týden 1.6. až 5.6.

Červen týden 1.6. až 5.6. týden 1.6. až 5.6. středa 1.6.2016 Přesnídávka: kukuřičné lupínky, mléko 1, 7 Polévka: polévka rybí 4, 9 Hlavní jídlo: vepřové na zelenině, brambory, ovoce, sirup7 Svačina: toustový chléb, tvarohová pomazánka,

Více

Coaches Conference FISA 2013

Coaches Conference FISA 2013 Coaches Conference FISA 2013 Posádka roku M2-, NZL W1x, AUS Trenér roku 2013 Johan Flodin, SWE Johan Flodin Závodník mezinárodní úrovně Vystudoval sportovní fyziologii Bakalářská práce - psychologie ve

Více

ČERVEN 2014. Jídlo. energie

ČERVEN 2014. Jídlo. energie ČERVEN 2014 Jídlo a energie Záměna nezdravých, rychlých pochoutek jako jsou čokoládové tyčinky, šumivé nápoje a kofein za potraviny, které poskytují přirozenou vzpruhu Výživa pro lepší život Jídlo a energie

Více

Jídelníček na 3. týden

Jídelníček na 3. týden Jídelníček na 3. týden ŽENA S NADVÁHOU (energetický příjem 1600 až 1700 kcal) Tyto recepty jsou určeny pro ženu s nadváhou. Pro vaši orientaci uvádíme následující přibližné parametry: střední věk 170 cm

Více

Sportovní výživa v kategorii hokejové mládeže 16-18 let nevyužitá rezerva pro výkon, regeneraci i sportovní růst

Sportovní výživa v kategorii hokejové mládeže 16-18 let nevyužitá rezerva pro výkon, regeneraci i sportovní růst Sportovní výživa v kategorii hokejové mládeže 16-18 let nevyužitá rezerva pro výkon, regeneraci i sportovní růst Ing. Ivan Mach, CSc. Zdravotní komise ČOV Aliance výživových poradců ČR Charakter kategorie

Více

Jídelní lístek. od do

Jídelní lístek. od do Út 14.4. přesnídáv. pomazánka budapešťská, chléb, bílá káva, ovoce, zelenina (obsahuje al.: 07,01) Polévka polévka luštěninová (obsahuje al.: 01,09) oběd 1 hovězí maso vařené, míchaná zelenina dušená,

Více

Název společného projektu: Mám energii na to, abych

Název společného projektu: Mám energii na to, abych Pracovní list Název projektového úkolu: Práce, výkon, energie Třída: 8. Název společného projektu: Mám energii na to, abych Název pracovního týmu: Členové pracovního týmu: Prohlédněte si obrázek anatomie

Více

od do

od do od 12.12.2016 do 16.12.2016 Pondělí 12.12.2016 Polévka VÝVAR S ABECEDOU obsahuje al.: 01,09 Oběd 1 ŠUMAVSKÝ VEPŘOVÝ PLÁTEK, RÝŽE obsahuje al.: 01,09 Oběd 2 OBALOVANÝ KVĚTÁK, BRAMBOR, JOGURTOVÝ DIP obsahuje

Více

Kolik denně sníte syrové stravy( ovoce, zelenina, semena, ořechy..)? Nic Méně než 1/3 1/3

Kolik denně sníte syrové stravy( ovoce, zelenina, semena, ořechy..)? Nic Méně než 1/3 1/3 PŘÍLOHA 1 Anketa pro užší výběr probandek Myslíte si, že se stravujete racionálně? Jíte každý den ovoce a zeleninu? Kolik denně sníte syrové stravy( ovoce, zelenina, semena, ořechy..)? Nic Méně než 1/3

Více

Základní charakteristika výrobků a ceník (platný od 1.12.2013)

Základní charakteristika výrobků a ceník (platný od 1.12.2013) 1-2 HODINY PŘED VÝKONEM ENERVIT PRE SPORT (8x 45 g) pomeranč 359 Jedinečný na trhu: dlouhodobé uvolňování energie díky sacharidům s nízkým glykemickým indexem svým složením představuje optimální jídlo

Více

Detoxikace organismu díky 10 potravinám

Detoxikace organismu díky 10 potravinám Detoxikace organismu díky 10 potravinám Detoxikace, neboli očista organismu je čím dál více oblíbená. Každý den díky nezdravému životnímu stylu zahlcujeme náš organismus škodlivými látkami. A právě detoxikace

Více

Jídelníček na 1. týden

Jídelníček na 1. týden Jídelníček na 1. týden ŽENA S NADVÁHOU (energetický příjem 1600 až 1700 kcal) Tyto recepty jsou určeny pro ženu s nadváhou. Pro vaši orientaci uvádíme následující přibližné parametry: střední věk 170 cm

Více

J í d e l n í l í s t e k

J í d e l n í l í s t e k Týden: 45. od: 2.11. do: 6.11. Po Polévka: Kuřecí vývar s pohankovými vločkami Rohlík Hlavní jídlo: Kuřecí perkelt Špecle (bramborové těstoviny) Út Smetanový krém Bobík Polévka: Z míchaných luštěnin Hlavní

Více

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH MOŽNOSTI ÚPRAVY DIETNÍHO REŽIMU HEMODIALYZOVANÝCH PACIENTŮ PŘI HOSPITALIZACI Mengerová O. 1, Duchková M. 1, Hanzlíková P. 1, Teplan V. 2 ÚOP 1, KN TC 2 ; IKEM Praha DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH Musí

Více

Leden týden 4.1. až pečené kuře, bramborová kaše, salát s čínského zelí, čaj rohlík, jogurt, sirup

Leden týden 4.1. až pečené kuře, bramborová kaše, salát s čínského zelí, čaj rohlík, jogurt, sirup týden 4.1. až 10.1. pondělí 4.1.2010 polévka zeleninová s kapáním čočka na kyselo, vejce, chléb, okurek, čaj chléb, medové máslo, ovoce, čaj úterý 5.1.2010 Přesnídávka: chléb, játrová pomazánka, okurek,

Více

Jídla připravil a dobrou chuť Vám přeje personál školní jídelny pod vedením vedoucí kuchařky Ivany Gottwaldové!

Jídla připravil a dobrou chuť Vám přeje personál školní jídelny pod vedením vedoucí kuchařky Ivany Gottwaldové! 1. 9. 2016 - čtvrtek ALERGENY přesnídávka kváskový chléb, pomazánka z olejovek mléko 1,4,7 polévka špenátová s opečenou houskou 1,3,7,9 zapečené těstoviny s vepřovým masem, rajčatový salát voda se sirupem,

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 25. února o školním stravování

VYHLÁŠKA. ze dne 25. února o školním stravování 107 VYHLÁŠKA ze dne 25. února 2005 o školním stravování Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy stanoví podle 35 odst. 2, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

Více

Ročně dnes v důsledku diabetu a jeho komplikací umírá v celém světě jeden člověk každých 10 sekund (v pořadí čtvrtá příčina úmrtí vůbec) Vzhledem ke

Ročně dnes v důsledku diabetu a jeho komplikací umírá v celém světě jeden člověk každých 10 sekund (v pořadí čtvrtá příčina úmrtí vůbec) Vzhledem ke Ročně dnes v důsledku diabetu a jeho komplikací umírá v celém světě jeden člověk každých 10 sekund (v pořadí čtvrtá příčina úmrtí vůbec) Vzhledem ke stoupající incidenci by již v roce 2025 pokud se nepříznivý

Více

od do Čtvrtek Pátek

od do Čtvrtek Pátek Čtvrtek 1.9.2016 Pátek 2.9.2016 Chléb s rybí pomazánkou, mléko, paprika,04,07 Bramboračka, kuřecí nudličky na pórku, dušená rýže, zeleninová obloha, mírně slazený čaj, voda,09 Rohlík s máslem a plátkovým

Více

Průvodce dietami. Chcete zhubnout? Udržet si postavu? Přitom si nezničit zdraví a vyhnout se častému jo-jo efektu?

Průvodce dietami. Chcete zhubnout? Udržet si postavu? Přitom si nezničit zdraví a vyhnout se častému jo-jo efektu? 2 Průvodce dietami Chcete zhubnout? Udržet si postavu? Přitom si nezničit zdraví a vyhnout se častému jo-jo efektu? Nové a zaručené diety se objevují s železnou pravidelností. Při podrobnějším pohledu

Více