INTERKULTURNÍ DÍLNA ROMOVÉ
|
|
- Nela Musilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 STRANA 1 Úvod Romové jsou nejpočetnější národnostní menšinou žijící v ČR (podle odhadů 250 až 300 tisíc). Od ostatních menšin Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Vietnamců a dalších se odlišují především tím, že nemají svůj stát, ale žijí rozptýleně v mnoha zemích světa. Dělí se na velké množství skupin a podskupin, z nichž některé mluví dodnes svým jazykem, místním nářečím romštiny, jiné přijaly jazyk majority. Velké rozdíly ve způsobu života a civilizační úrovni jednotlivých skupin jsou dány prostředím, ve kterém žijí a stupněm integrace do většinové společnosti. V České republice je v tomto ohledu specifická situace, neboť původní romská populace pobývající po staletí na území Čech a Moravy byla téměř celá vyvražděna za druhé světové války. Romové, kteří zde žijí dnes, přišli v uplynulých padesáti letech ze zaostalých a průmyslově nerozvinutých oblastí Slovenska. Postupně se usazovali zejména v pohraničí a ve větších městech. Ti, kteří se usadili ve městech, byli pak ve velké míře vystaveni asimilačním tlakům často proto následoval rozklad tradičního společenství, rozpad hodnotového systému a ztráta jazyka. Kromě Romů, kteří patří ke dvěma jazykově a kulturně odlišným skupinám slovenských a maďarských Romů, a kromě již zmíněných Romů českých a moravských žijí v ČR ještě málo početní Sintové a skupina, která kočovala až do roku 1959, tzv. olašští Romové. Politika komunistické strany v letech sice umožnila zlepšit ekonomickou situaci Romů, a tak se vyrovnat nebo alespoň přiblížit majoritě, svým asimilačním, paternalistickým a zároveň represivním přístupem však na dlouhá desetiletí znemožnila rozvoj romské intelektuální elity, která by Romy vyvedla ze začarovaného kruhu stigmatizace a vylučování ze společnosti. Komunisté považovali Cikány za občany druhého řádu a ve své ideologické hantýrce definovali Romy jako občany cikánského původu, kteří tvoří sociálně patologickou skupinu. Česká republika má v širším evropském kontextu ve vztahu k Romům zvláštní postavení. Na mezinárodním poli zastupují Romy, kteří žijí v Čechách a na Moravě, výrazné osobnosti např. po dobu dvaatřicetileté existence Mezinárodní romské unie (IRU) stanuli v jejím čele již dvakrát Romové z České republiky MUDr. Ján Cibula a JUDr. Emil Ščuka. Na druhou stranu patří Romové žijící v ČR k těm nejméně integrovaným v Evropě. Historie příchodu Romů Romové žijí téměř po celém světě a často jsou označováni anglickým slovem Gypsies, v českém prostředí pak Cikáni. Pojmenování Gypsies se používá i pro některé další skupiny, Romům blízce příbuzné označují se takto například indičtí a syrští Domové, íránští Koulí, středoasijští Lúlí nebo západoevropští Sintové. O původu Romů existovala celá řada hypotéz. Nejrozšířenější z nich hledala jejich původ v Egyptě a najdeme ji v mnoha středověkých legendách. První zmínka o indickém původu Romů pochází z 15. století z Itálie. Romové pocházejí pravděpodobně ze severozápadní Indie. Na západ se vydávali nejspíše ve vlnách, a to někdy v 1. pol. prvního tisíciletí n. l. Existuje mnoho spekulací o tom, proč odešli z Indie, např. že je vyhnaly hladomory či války, ale žádnou z hypotéz se zatím nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Předkové Romů museli jít přes dnešní Pákistán, překročit řeku Indus a horskými průsmyky vstoupit na území dnešního Afghánistánu. Dále pokračovali přes dnešní Írán do Turecka a Řecka. Část Romů se pak pravděpodobně oddělila na Blízkém východě a zamířila přes dnešní Irák nebo Sýrii, Jordánsko a Palestinu do Egypta. Zde někteří zůstali, jiní pokračovali dále po pobřeží severní Afriky, tedy přes dnešní Libyi, Tunisko, Alžírsko a Maroko. Po cestě se usazovali, ale některé romské skupiny se takto dostaly až do Španělska.
2 STRANA 2 Příbuznost Romů s Domy lze dovodit i z jazyka. Pojmenování Rom je antonymum příslušníci národa tak ve svém jazyce pojmenovávají sami sebe. Toto slovo vzniklo pravděpodobně z pojmenování kasty Dom, které je odvozeno od slova domra buben. Domové, indičtí příbuzní Romů, byli totiž profesionálními hudebníky, zpěváky a tanečníky. Aktivita 2 Práce s textem Cíl: Prostřednictvím metody kooperativního učení a práce s texty poskytnout žákům základní informace o historii a současném životě Romů. Zaměřit se na nejčastější mýty a odstranit předsudky při smýšlení o Romech. Doba trvání: 40 minut Pomůcky: kopie textu pro každého Aktivita 1 Jak vypadá Rom? Cíl: Rozbít stávající představy (a předsudky) a otevřít je tomu, že u Romů nelze hovořit o ničem jednoznačně. Celým tímto přístupem podnítit zvědavost a zájem chtít se více dozvědět o Romech, být při setkání s nimi otevření. Doba trvání: 20 minut Pomůcky: velké papíry pro každou skupinku, papíry, fixy Popis aktivity: 1. Rozdělte žáky do 4 skupinek a požádejte je, aby nakreslili, jak podle nich vypadá Rom/Romka. Použijte předkreslenou postavu člověka (pro usnadnění). 2. Skupinky poté prezentují výsledek své práce ostatním, lektor obrázek vyvěsí. 3. Lektoři kladou žákům doplňující otázky: Jak váš Rom mluví? Co rád dělá? Co poslouchá za hudbu? Jaké jídlo jí? atd. 4. Sdělte žákům, že nyní obrázky opustí, ale ještě se k nim později vrátí. 5. Po každé absolvované aktivitě se lektor znovu vrátí k obrázkům typického Roma a ptá se žáků, jestli nechtějí něco na obrázku opravit nebo škrtnout. Lektor žákům pomáhá odhalovat stereotypy a rozšiřuje tak žákovské znalosti o Romech. Popis aktivity: 1. Rozdělte žáky do čtyř skupin. Každá skupina obdrží odlišný krátký text o Romech. 2. Vyzvěte žáky, aby si každý nejprve přečetl text v tichosti a udělal si poznámky. Poté bude diskutovat své postřehy s ostatními ve skupince a společně se dohodnout, co budou prezentovat pro ostatní. Skupinky si mohou připravit pro spolužáky otázky (nebo kvíz), kterými zjistí, co se ostatní od nich naučili. 3. Skupinky postupně prezentují a učí své téma ostatní. Jejich úkolem je si texty přečíst a naučit ostatní o Romech to nejdůležitější. Mohou ostatní též zkoušet, co se naučili. Moderní historie Romů. Od vzniku Československa do konce 2. sv. války. Období od konce 2. sv. války do konce 70. let. 80. léta, Sametová revoluce a změny, které s sebou přinesla. Současnost Romů jak žijí na přelomu tisíciletí + hnutí za uznání národnosti, vznik institucí zabývajících se Romy (Rada pro záležitosti romské komunity, romští krajští koordinátoři, romští pedagogičtí asistenti na školách, občanská sdružení) jedná se o náročnější téma, vhodnější k zařazení do práce se žáky 8. a 9. tříd.
3 STRANA 3 Pozn.: K aktivitě práce s textem je třeba, aby pedagog žákům nejprve vysvětlil určité pojmy a výrazy, které se v textech objevují (např. národnostní menšina, etnická minorita, občanské sdružení, koncepce romské integrace). Aktivita 3 Hudba Cíl: Seznámit se s odlišnými proudy romské hudby. Doba trvání: 15 minut Pomůcky: CD s nahrávkami a přehrávač CD Popis aktivity: 1. Přehrajte žákům nahrávky 3 4 tématicky odlišných skladeb pocházejících z různých regionů. 2. Rozdejte žákům texty písní, případně jejich překlad. O čem zpívali, zpívají? V čem se hudba liší? 2. Následně si mají připravit své představení pro ostatní. Měli by se snažit, aby se představili v co nejlepším světle. Při představování odpovídají na otázky u portrétu, ale mohou si přidat i další informace podle svého uvážení. Otázky pro rozšíření: Jaké jsi národnosti nebo etnika? Jaké je tvoje povolání? Pomáháš druhým? Jak? Vystudoval jsi vysokou školu? Jakou? Jaké máš vzdělání? Jakou hudbu máš nejradši? Věříš v boha? Kde jsi byl naposledy na dovolené? Co děláš nejradši? Co děláš nerad? Co by sis ze všeho nejvíce přál? Co bys rozhodně nikdy nechtěl zažít? 3. Následuje představení osob z portrétů, ostatní se mohou ptát na další podrobnosti. Učitel doplňuje: Podle čeho jste odpovídali? Bylo snadné najít odpovědi? Co bylo nejtěžší? Zeptá se přímo osob, které prezentovaly: Na co byste se zeptali člověka na obrázku? Co by vás o něm zajímalo? Aktivita 4 Osoby na fotografiích Cíl: Rozbít stávající představy (a předsudky) a otevřít je tomu, že u Romů nelze hovořit o ničem jednoznačně. Celým tímto přístupem podnítit zvědavost a zájem chtít se více dozvědět o Romech, být při setkání s nimi otevření. Doba trvání: 25 minut, 15 minut reflexe Pomůcky: 4 5 kopií fotografií Popis aktivity: 1. Do dvojice si žáci vylosují 1 fotografii s portrétem jedné nebo více osob. Na portrétu je napsáno jen několik informací o této osobě, např.: narodil se, jeho rodiče pracují jako atd. Jejich úkolem bude představit si, že právě oni jsou touto osobou.
4 STRANA 4 Fotografie Bc. Gabriela Hrabaňová, 28 let, konzultantka, dříve ředitelka občanského sdružení Athinganoi, studovala sociologii a politologii. PhDr. Jana Horváthová, 40 let, historička, ředitelka Muzea romské kultury v Brně. JUDr. Vladimír Horváth, 37 let, chirurg. Mgr. David Beňák: 28 let, pochází z Ústecka, vystudoval pedagogiku na FF UK, nyní pracuje na radnici Prahy 14. Pracoval jako odborný rada kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity na Úřadu vlády ČR. Štefan Vašek, policejní inspector.
5 STRANA 5 Anna Horváthová, 39 let, zdravotní sestra, vystudovala střední školu zdravotní. Josef Fečo, 29 let, učitel a profesionální hudebník. Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka. Kumar Vishwanathan, Ind žijící v ČR od roku V Rusku vystudoval fyziku, kterou v ČR nejprve učil na česko-anglické škole. Po povodních v roce 1997 se začal zabývat pomocí Romům. Založil o. s. Vzájemné soužití. Na fotografii mu velvyslanec USA předává cenu za úsilí a iniciativu vedoucí k vytvoření Vesničky soužití v Ostravě, ve které společně žijí Romové i lidé z většinové společnosti. Sanjay, 42 let, je Brit indického původu. Vystudoval management na Harvardu, USA. Nyní je na volné noze a zabývá se investičním poradenstvím. Elvíra, 33 let, je příslušnicí srbské menšiny na jihu Maďarska. Pracuje jako školitelka a manažerka lidských zdrojů. Před třemi lety si vzala Sanjaye, měli dvě svatby, jednu tradiční srbskou v Maďarsku a jednu hinduistickou v Londýně. Mají dvě děti a střídavě bydlí v Londýně a Budapešti. Když byla Elvíra v Londýně v kavárně se svými švagrovými, myslely si servírky, že děti, které běhaly okolo ní, pouze hlídá, ne, že je jejich matka.
6 STRANA 6 Romové v 1. pol. 20. století V období První republiky žili v Čechách a na Moravě tzv. čeští a moravští Romové. Zatímco moravští Romové žili usedle to znamená na jednom místě (necestovali), čeští Romové žili spíše polousedle přes zimu bydleli ve svém domě a přes léto vykonávali sezónní práce, za kterými vyráželi do různých míst. Nejčastěji opravovali potřeby do domácnosti. Lidé na vesnicích už na ně byli zvyklí a čekali, aby si nechali opravit deštníky, nabrousit nože, zadrátovat nádoby (hrnce, džbány) atd. Jaishila Dhabi, 28 let, etnickým původem Indka narozená v Zambii. Od 4 let žije ve Velké Británii. Vystudovala informační technologie na Univerzitě v Prestonu (Velká Británie). V současné době pracuje na radnici v Prestonu a má na starosti ochranu osobních údajů a právo na informace. Přestože byli Romové na venkově začleněni mezi ostatní obyvatele a jejich práce byla žádaná, stále platil zákon o potulce z roku 1885, na jehož základě byli často trestáni. Snaha úřadů o to, aby se Romové přizpůsobili ostatním obyvatelům vyvrcholila v roce 1927 přijetím zákona č. 117 o potulných Cikánech. Zákon nařídil, aby se provedl soupis všech kočujících osob, mezi něž se počítali i Romové polousedlí ti, kteří přes zimu bydleli na jednom místě a během sezóny cestovali za prací po vesnicích. Zaevidováno bylo přibližně osob starších 14 let, které u sebe musely nosit cikánské legitimace. Legitimace kromě osobních údajů obsahovaly i popis držitele, otisky prstů apod. Dále byli Romům kočujícím s vozy nebo tažnými zvířaty vydávány kočovnické listy. Bez kočovnického listu se kočovat nesmělo, ale ne každý, kdo si o něj zažádal, ho dostal. Zákon Romy poškozoval a znevýhodňoval i dalšími opatřeními. Např. rodičům žijícím kočovným způsobem života bylo možné odebírat děti mladší 18 let. Nebo v zájmu veřejného zdraví mohli starostové nařídit zdravotní prohlídku kočujících osob. Více utlačovaní byli Romové na území bývalého Československa zhruba od poloviny třicátých let spolu s Hitlerovým vzestupem, rozmachem fašismu v Evropě a příchodem 2. sv. války. V té době byla Romům odebírána základní lidská práva a svobody. Na konci roku 1939 vyzvalo protektorátní Ministerstvo vnitra svým oběžníkem Romy k okamžitému usazení. Ti, co se do dvou měsíců neuposlechli, byli umisťováni
7 STRANA 7 do kárných pracovních táborů (za trest). Romové z Čech byli posíláni do tábora v Letech u Písku, moravští Romové pak do Hodonína u Kunštátu. V roce 1942 byly oba tábory podle německého vzoru změněny na sběrné tábory a od srpna 1942 na tábory cikánské. V obou táborech byl kromě českých velitelů též výhradně český personál (nikdo z nich nebyl po ukončení války potrestán). Podmínky v táborech byly velmi kruté, Romové umírali na podvýživu, na epidemie skvrnitého tyfu, tuberkulózy nebo úplavice. Ti, kteří podmínky v těchto táborech nakonec přežili, byli v transportech odvezeni do vyhlazovacího tábora Osvětim, kde byl ve II. části Březinka zřízen rodinný cikánský tábor, a podobně jako Židé usmrceni. Romové, kteří nebyli posláni do plynových komor, byli z Osvětimi převáženi i do dalších koncentračních táborů na území německé Říše (Buchenwald, Ravensbrück, Mittelbau a další), kde byli nasazováni na velmi těžké, fyzicky náročné práce. Romové v období Zatímco před 2. sv. válkou na území dnešní České republiky žilo přibližně Romů, z koncentračních táborů se vrátilo necelých 600 osob. Oproti tomu na Slovensku byli Romové vyhlazení (zabití téměř všech příslušníků národa) sice ušetřeni, ale byli vystaveni mnohým útlakům a postihům. Např. byli násilím vystěhováni mimo obce, kde žili v izolovaných osadách bez elektřiny, bez pitné vody a bez jakékoli perspektivy do budoucnosti. Po válce tak mnozí vnímali práci v Čechách jako možnost jak se vymanit z tohoto útlaku a životních podmínek. Vláda navíc nové pracovní síly ze Slovenska vítala a náboráři tak přiváželi celé autobusy Romů, kteří nacházeli práci ve vylidněném pohraničí. První poválečný soupis Ministerstva vnitra z roku 1947 tak uvádí v Československu Romů, z čehož osob žilo v Čechách a na Moravě a zbylých na Slovensku. Nejdříve do Čech za prací přijížděli jen muži a domů se vraceli s prvními úsporami, aby si pomalu budovali nové domovy v bídných osadách, které byly často určeny k demolici. Postupem času do Čech přesídlily celé rodiny. Majoritní české obyvatelstvo nově příchozí Romy vítalo spíše s nevolí, a tak začal v 50. letech komunistický režim cikánskou otázku či cikánský problém řešit. Občané cikánského původu byli společností opět označeny za vrstvu obyvatel, kteří nedodržují hodnoty a pravidla. Romové byli vnímáni jen jako sociální problém. Řešením se měla stát asimilace, tj. přizpůsobení Romů k obrazu všech řádných občanů, přizpůsobení hodnotám a normám většinové společnosti, které byly považovány za ideál. V říjnu roku 1958 schválil parlament zákon č. 74 o trvalém usídlení kočujících osob. Paradoxně však v tuto dobu na území Československa kočovalo jen několik rodin, zákon dopadl spíše na v Čechách pracující Romy, kteří dojížděli za svými rodinami na Slovensko. Byli nuceni se nastěhovat do přidělených bytů a věnovat se určenému zaměstnání. V případě skutečně kočovných Romů, ponejvíce olašských (jedna ze skupin Romů), probíhalo usazení radikálními metodami: policie během nočních razií uřezávala kola maringotkám a odváděla a střílela koně. Některé rodiny zůstaly bydlet ve zničených maringotkách, jiné soustavnému nátlaku podlehly a odstěhovaly se do přidělených bytů. Pod vlivem silného nátlaku se mnozí Romové především ve městech snažili popřít to, že jsou Romové a přiblížit se tak většinové společnosti. Rodiče např. často přestávali své děti učit romštinu. Svoji úlohu zde sehrála i škola, kde byly děti trestány, když promluvily romsky. Někteří se však za svůj romský původ nestyděli, a počet těchto osob začal narůstat. Na jaře roku 1968 došlo k otevřeným projevům romského emancipačního hnutí. V listopadu 1968 schválilo Ministerstvo vnitra stanovy celorepublikového Svazu Cikánů-Romů, jehož cílem bylo uznání Romů za národnostní menšinu a podpora
8 STRANA 8 kulturního života. Svaz přijal např. pravopis romštiny a vydával v romštině první knihy jak prózu, tak i poezii. Komunistický režim se však podobných aktivit začal obávat, a tak v dubnu roku 1973 bylo Svazu Cikánů-Romů doporučeno, aby ukončil svoji činnost. Přesto i během poměrně krátkého období působení Svazu se dosáhlo mnohých pozitivních efektů. Především byl položen základní kámen romskému emancipačnímu hnutí, na který bylo možno v pozdějších letech navázat. Romové v 80. letech a po Sametové revoluci Po rozpuštění Svazu Cikánů-Romů v roce 1973 se komunistický režim rozhodl pokračovat v úplném začleňování Romů do společnosti. V sedmdesátých a osmdesátých letech byli Romové bezhlavě hromadně sestěhováváni do určitých oblastí bez ohledu na rozdíly mezi rodinami, bez ohledu na jejich zvyky a neposledně pak proti jejich vlastnímu přání (např. často uváděné sídliště Chánov, kam byli sestěhováni Romové z poddolovaného Mostu). Pokračovala tak snaha o likvidaci cikánského problému. Většina romských dětí byla přeřazována do zvláštních škol. Žáci, kteří ukončili zvláštní školu, neměli příliš šancí k dalšímu vzdělání. Děti byly ve velkém odebírány z rodin a umísťovány do dětských domovů, protože příslušné úřady byly přesvědčeny o tom, že rodiny nevychovávají děti správně. Na romských ženách byly, bez jejich vědomí, prováděny zdravotní zákroky, po kterých už nemohly otěhotnět a mít další děti. Na tuto situaci upozornila skupina soustředěná kolem Charty 77 v dokumentu z roku 1978, který podepsal mj. i bývalý prezident ČR Václav Havel. Chartisté nesouhlasili s tím, že je potlačována romská kultura a jazyk. V osmdesátých letech přestal být tlak komunistů, kteří vládli republice, tak silný. Díky tomu mohla vzniknout skupina Romů, která spolu s odborníky na romské etnikum prosazovala práva svého národa v Československu. Díky dr. Hübschmannové a okruhu zájemců o romský jazyk a kulturu kolem ní se podařilo vydat i několik knih v romštině. Romská elita tak začínala být připravena na návrat demokracie do republiky, k němuž došlo v listopadu Romové zakládají politické strany a hnutí a v prvních polistopadových volbách se pak zástupci Romské občanské iniciativy na kandidátkách Občanského fóra dostávají do parlamentu. Vznikají první romská sdružení, která svoji práci zaměřují především na vzdělání a rozvoj kultury a začínají vycházet první romské časopisy a noviny. Avšak Romové pracující v dělnických profesích se zánikem velkých průmyslových a zemědělských podniků přicházejí o zaměstnání. I přes prohlašování rovnosti občanských a lidských práv, se nedaří zabránit znevýhodňování romských uchazečů o práci pro jejich romský původ. Další ranou, kterou obyčejné Romy zasahuje, je rozpad Československa (odtržení Slovenska), nový zákon o občanství (č. 40/1993 Sb.) z mnoha z nich přes noc dělá cizince, přestože se mnozí z nich již v Česku narodili. Jako slovenští občané nemají v Česku občanská práva a jsou tak vyloučeni ze společenského i ekonomického života. Množí se rasistické útoky. Neonacističtí skinheadi pak terorizují Romy v ulicích, dochází k desítkám vražd s rasovým podtextem. Jak již bylo zmíněno, po prvních polistopadových volbách se v Československu dostávají Romové na kandidátce především Občanského fóra (OF) do parlamentu. S rozpadem OF však přestávají politické strany mající naději na zastoupení v parlamentu umisťovat Romy na volitelná místa a v současné době není ani jediný romský poslanec či senátor. Současnost Romů v České republice Po Sametové revoluci (pád komunismu v listopadu 1989) přichází doba, kdy už nemají všichni práci jistou, ale musí se sami na trhu práce uplatnit tzn. shánět
9 STRANA 9 práci, starat se, aby zaměstnání měli. Především lidé z nekvalifikovaných profesí (dělnické a pomocné práce) začínají mít problém si práci sehnat, a tak roste nezaměstnanost a mnozí se dostávají, jak se dnes říká, na okraj společnosti. Počet Romů, kteří nemají práci, stoupá. Děje se tak proto, že často nemají potřebné vzdělání, ale také díky skrytému rasismu (kdy jsou odmítaní při ucházení se o práci jen proto, že jsou Romové). Nezaměstnanost dosahuje až na 75%, v některých lokalitách ČR až na 95% všech Romů. Po listopadové revoluci v roce 1989 získali Romové v Československu poprvé statut národnostní menšiny, který jim konečně zajišťoval některá specifická práva. Ale přestože jsou Romové v ČR nejpočetnější etnickou minoritou, Češi o ní nenajdou v učebnicích jedinou zmínku, a tak Romové zůstávají nejcizejšími cizinci České republiky. Společenské situaci nepřilepšují ani množící se rasistické útoky extremistů (skinheadi) ani mlčení většiny společnosti k těmto nepřiměřeným útokům. Během devadesátých let se Romové plně zapojují do veřejného dění. Zakládají občanská sdružení, jejichž cílem je podpora Romů, romské kultury, vzdělávání, atp. V Brně je otevřeno v roce 1991 Muzeum romské kultury, které je prvním ústavem tohoto druhu v Evropě. O udržení písňového folkloru pečují mnohé soubory. Jsou vydávány romské časopisy (brněnský Romano hangos, Romano džaniben atd.). Romové se také zapojují do politického dění. V prvních svobodných volbách v roce 1990 kandidovala do Parlamentu ČSFR první romská politická strana Romská občanská iniciativa a do federálního Parlamentu bylo celkem zvoleno za různé politické strany jedenáct romských poslanců. Po dalších volbách v roce 1992 Romy v Parlamentu zastupoval už jen jeden poslanec - Ladislav Body, který kandidoval za komunisty vedenou koalici Levý blok. V parlamentních volbách v roce 1998 byla do Poslanecké sněmovny zvolena Romka Monika Horáková (nyní Mihaličková). V roce 1997 byla zřízena usnesením vlády ČR Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity, v roce 2001 byla přejmenována na Radu vlády ČR pro záležitosti romské komunity a je stálým poradním a iniciačním orgánem vlády. Rada systémově napomáhá k bezproblémovému začlenění romské komunity do společnosti. Klíčovým dokumentem je Koncepce romské integrace a Zpráva o stavu romských komunit v České republice. V červnu 2004 se v Budapešti konala konference Romové v rozšiřující se Evropě - výzvy budoucnosti. Společně ji připravily Světová banka, maďarská vláda a Nadace Open Society Fund. Vysocí představitelé osmi evropských zemí se tehdy zavázali k práci na odstranění propasti v životních podmínkách Romů a Neromů, ukončení období chudoby a vyloučení Romů ze společnosti. K Dekádě romské inkluze se připojili i čeští Romové. Autorky metodiky: Eva Zdařilová a Michaela Cínová (2008)
Mateřská škola a Základní škola, Želešice Sadová 530, Želešice. Žáci 9. ročníku praktické školy
Název školy Mateřská škola a Základní škola, Želešice Sadová 530, 664 43 Želešice Autor Mgr. Miroslava Šotová Název Téma Číslo projektu Vy_32_INOVACE_606 Národnostní menšiny CZ.1.07/1.4.00/21.1555 Cílová
VíceMIRO THAN ODOJ, KAJ MIRE NIPI. MÉ MÍSTO JE TAM, KDE JSOU MOJI LIDÉ. Romové pocházejí z indického subkontinentu. Neví se s jistotou, proč započali putování z Indie do Evropy. V průběhu staletí se přes útisk
VícePROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA
PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 972/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 972/0 Návrh poslanců Heleny Langšádlové, Petra Gazdíka, Romana Sklenáka, Pavla Kováčika, Marka Bendy, Karolíny Peake a Roma Kostřici na
VícePROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA
PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Obor vzdělání: Sociální činnost pro národnostní menšiny Kód oboru: 75-41-M/01 Školní rok: 2014/2015 Třída: SČ4A
VíceCvičení ze společenských věd
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských
VíceNárodní demokratický institut pro vedoucí národních romských agentur
Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Oddělení kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny Sekretariát Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny Výbor pro spolupráci se samosprávami a
VíceSpolečnost VY_32_ INOVACE _06_101 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Společnost VY_32_ INOVACE _06_101 Projekt MŠMT EU peníze středním školám Název projektu
VíceVolby Evropského parlamentu krajských zastupitelstev obecní samosprávy Senátu Poslanecké sněmovny Mezi základní znaky voleb patří
Volby V historii se vyvinulo mnoho různých volebních systémů, v různých zemích světa se proto volí jinak. V České republice se volí do Evropského parlamentu, do krajských zastupitelstev, do obecní samosprávy,
VíceUčební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu
- umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. - a počátkem 20. století v oblasti hospodářské, - společenské, kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny vzniku ohnisek napětí v Evropě - a v
VíceŠkrtni všechny nesprávné odpovědi.
1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?
VíceDějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích
Dějiny od konce 19.století do 1. světové války - umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. a počátkem 20.století v oblasti hospodářské, společenské,kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny
VíceOBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.
OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém
VíceROMOVÉ 1945-1949. Eva Šotolová
ROMOVÉ 1945-1949 Eva Šotolová Konec 2. světové války jc historickým mezníkem vc vývoji a postavení Romů v naší společnosti. Romové čeští a moravští se vraceli z koncentračních táborů. Zbylo pouze několik
VíceZákladní škola Poběžovice
Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez
VíceKampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR
Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich
VíceVýchova k toleranci. 2010 pontis@pontis.cz
Výchova k toleranci PONTIS Šumperk o.p.s. WWW.pontis.cz 2010 pontis@pontis.cz 1 Obsah Výchova k toleranci... 3 Úvod:... 3 Stanovení si pravidel:... 3 Seznámení s tématem, obsahem semináře... 3 Hnědoocí
VíceDRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSUD ŽIDŮ A ROMŮ V. ČÁST
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSUD ŽIDŮ A ROMŮ V. ČÁST OSUD ŽIDŮ A ROMŮ V PROTEKTORÁTU Adolf Hitler rozhodl o likvidaci celých národů, především ŽIDŮ a ROMŮ. Po vzniku protektorátu zavedeny
Více6 Červen 1996 DRUHÉ EVROPSKÉ EKUMENICKÉ SHROMÁŽDĚNÍ SMÍŘENÍ: DAR BOŽÍ A PRAMEN NOVÉHO ŽIVOTA
6 Červen 1996 RADA EVROPSKÝCH BISKUPSKÝCH KONFERENCÍ KONFERENCE EVROPSKÝCH CÍRKVÍ DRUHÉ EVROPSKÉ EKUMENICKÉ SHROMÁŽDĚNÍ SMÍŘENÍ: DAR BOŽÍ A PRAMEN NOVÉHO ŽIVOTA VYDAL SEKRETARIÁT ČESKÉ BISKUPSKÉ KONFERENCE
VíceMODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914
1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti
VíceMajority a minority ve společnosti
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Majority a minority ve společnosti VY_32_ INOVACE _06_113 Projekt MŠMT Název projektu
VíceČeská republika a EU. Portrét Václava Havla v rukou sametových revolucionářů
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
VíceSituace Romů v jedenácti členských státech EU Stručně o výsledcích průzkumu
MEMO / 23. května 2012 Situace Romů v jedenácti členských státech EU Stručně o výsledcích průzkumu Zpráva Situace Romů v jedenácti členských státech EU představuje první klíčová zjištění dvou průzkumů,
VíceSAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO
SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby trvání prvního samostatného československého státu. Učebnice: Obrazy z novějších
VíceČlověk a společnost. 20. Problematika vymezení pojmu minorita. Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 20. www.ssgbrno.cz Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová, DUM číslo: DUM 20 číslo: 20 Problematika Problematika vymezení vymezení pojmu pojmu Strana: 1 Škola, Šmahova 110 Ročník 1. ročník
VíceSOCIOKULTURNÍ SITUACE ROMŮ V ČR A JEJÍ MOŽNÝ VLIV NA ŠKOLNÍ (NE)ÚSPĚŠNOST. 18.03.2015 Kateřina Kořínková
SOCIOKULTURNÍ SITUACE ROMŮ V ČR A JEJÍ MOŽNÝ VLIV NA ŠKOLNÍ (NE)ÚSPĚŠNOST 18.03.2015 Kateřina Kořínková 01 Migrace Romů z Indie Byzantská říše Podobnost romštiny a hindštiny romsky / hindsky Mire bala
VíceHistorie 12. Otázka číslo: 1. V roce 1956 poskytla Francie nezávislost: Egyptu. Maroku. Tunisku. Nové Kaledonii (je možno více správných odpovědí)
Historie 12 Otázka číslo: 1 V roce 1956 poskytla Francie nezávislost: Egyptu Maroku Tunisku Nové Kaledonii (je možno více správných odpovědí) Otázka číslo: 2 V roce 1962 si vymohlo Alžírsko nezávislost
Vícestručný popis problému, který projekt řeší;
PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková
VíceZpráva o stavu romské menšiny v ČR za rok
kancelář Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny Zpráva o stavu romské menšiny v ČR za rok 2017 + MV zasedání Republikového výboru prevence kriminality
VíceDějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)
Tematický plán pro 9. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Tematický okruh: Mezinárodní polit. situace
Více080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE
Factum Invenio, s.r.o., Těšnov 5, 110 00 Praha 1,tel: +420 224 805 650, fax: +420 224 805 628, email: info@factum.cz, www.factum.cz 080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Dobrý
VíceStep by Step - Vzdělávací program Začít spolu. Původ a historie programu Step by Step. Step by Step (ZaS) je vzdělávací program zdůrazňující:
Step by Step - Vzdělávací program Začít spolu Alternativní pedagogika teze k tématu Duben 2006 Původ a historie programu Step by Step Původní inspirace vznikla jako reakce na komplikovanou situaci ve vzdělávání
VíceNÁVRAT K DEMOKRACII jaro 1968 Alexander Dubček 21. srpna 1968 okupace obnovena Gustav Husák pronásledování normalizace
NÁVRAT K DEMOKRACII Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s vývojem České republiky při návratu k demokracii. Učebnice: Obrazy z novějších Českých dějin. NÁVRAT
VíceStruktura komunální integrační politiky města Norimberk
Úřad pro kulturu a volný čas Struktura komunální integrační politiky města Norimberk 9. října 2017 Obsah I. Krátký pohled do statistik II. Integrační politika jako průřezová úloha III. Integrační program
Víceuvede příčiny a důsledky světové hospodářské
Podklad pro celoroční rozvržení učiva dějepisu v 9. ročníku Celoroční rozvržení očekávaných výstupů z RVP ZV, dílčích výstupů a učiva DĚJEPISU 9 škola: třída: vyučující: hodinová dotace: 66 vyučovacích
VíceSeznamte se s historií
Bylo Československo před rokem 1989 federací? Jedním z prvních signálů, že vztah Čechů a Slováků nebude v obnovené demokracii po listopadu 1989 bezproblémový, se stala tzv. pomlčková, která odkryla vzájemné
VíceProjekt. Historie Židů a současná situace na Blízkém východě. Dílna. Židovské Brno, Pavel Hass
Projekt Historie Židů a současná situace na Blízkém východě Dílna Židovské Brno, Pavel Hass 19.5.-23.5.2008 ZŠ Kotlářská, Brno Zpracovala Mgr. Yvona Dvořáková 1. Evokace (obr. č.1, 2, 3) Zamysleme se nad
Více17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII
17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát
VíceČtvrtletní zpráva o migraci II. 2018
Čtvrtletní zpráva o migraci o d b o r a z y l o v é a m i g r a č n í p o l i t i k y 2. č t v r t l e t í 2 0 1 8 Aktuální situace v České republice Počet cizinců pobývajících na území ČR 542 746 159
VíceMODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN
MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,
VíceZákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů
Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna
VícePod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause
Pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause Popis projektu Projekt Češi ve světě oslavy Dne české státnosti 2012 proběhne na různých místech v Praze v týdnu od 24. do 30. září 2012 pod záštitou
VícePředmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické
VíceMentální obraz Romů AKTIVITA
Cíle studenti jsou schopni vyjádřit představy asociace spojené se slovy průměrný Rom uvědomují si, že mentální obraz nemusí být plně v souladu se skutečností jsou schopni analyzovat svoje postoje a odhalit
VíceDěti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay
Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 VY_32_INOVACE_ZSV_1_4_ZIK_02_NACISTICKE_NEMEC
VíceBakalářské státní závěrečné zkoušky Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek
Bakalářské státní závěrečné zkoušky 2014-2016 Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek I. Obhajoba bakalářské práce Student v krátkém exposé (1-3 minuty) vyloží základní parametry své
Více*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup
říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:
VíceOBTÍŽNÝ BOJ S MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANOU KRIMINALITOU V ČR
POLICY PAPER OBTÍŽNÝ BOJ S MEZINÁRODNÍ ORGANIZOVANOU KRIMINALITOU V ČR Miroslav Nožina Listopad 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 1
VíceČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních
ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících
Více1 PŘÍLOHY. Seznam příloh: Příloha č. 1- Test (pre-test a posttest) Příloha č. 2- Dotazník pro ţáky. Příloha č. 3- Poţadavky na portfolio
1 PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č. 1- Test (pre-test a posttest) Příloha č. 2- Dotazník pro ţáky Příloha č. 3- Poţadavky na portfolio Příloha č. 4- Nedokončené věty Příloha č. 5- Rozdělení témat a podtémat
VíceÚstavou je Chorvatsko zřízeno jako nacionální stát chorvatského národa a stát příslušníků národnostních menšin.
Zdenka Čuchnilová: Odraz chorvatské menšinové legislativy Bohatá kulturní činnost českých besed v Chorvatsku, která je prezentovaná v předchozím referátů, vychází z úsilí mnohých entuziastů udržet identitu
Více- Zprávy
www.prachatickonews.cz - Zprávy "Řekla nám to Dagmar Lieblová, která přežila koncentrák..." PRACHATICE - 16. února 2012-9:36 - Přízemí i balkony prachatického městského divadla zaplnila ve středu 15. února
VíceANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo
VíceVýukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám
VY_32_INOVACE_ČJM4_4360_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
VíceZměny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod
Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl
VíceMetodický materiál pro 2 hodinovou výuku. Specifika Života Se Sluchovým Postižením
Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku Specifika Života Se Sluchovým Postižením Sluch Motto: Cesta k porozumění leží před námi. Téma: : Život se sluchovým postižením em hodiny je rozšířit a upřesnit
VíceStřední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N.
Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Vzdělávací oblast: Evropa mezi světovými válkami Název: Německo na cestě k fašismu Autor: PhDr. Vlastislav Kotek Třída: P2 Stručná anotace: Žáci se
Více17. listopad. V této prezentaci se podíváme na jeden z našich významných státních svátků, kterým beze sporu je 17. listopad.
17. listopad V této prezentaci se podíváme na jeden z našich významných státních svátků, kterým beze sporu je 17. listopad. Upraveno pro bezkontaktní prezentaci Co pro nás znamená? Státní svátek nemusíme
VíceVzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA
Svět mezi světovými válkami Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT KK Svět po 1. světové válce
VíceA B C D E F. Třicátá léta ve 20.
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Dějepis 3 Vzdělávací předmět: Dějepis 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) 6 Kompetence k učení rozlišením
VíceProjekt MIG-KOMM-EU Vícejazyčná interkulturní obchodní komunikace pro Evropu. Téma: ČESKÉ REÁLIE
Téma: ČESKÉ REÁLIE Téma: ČESKÉ REÁLIE 1 Česká republika země a lidé Informace o aktuálních datech k České republice Téma: ČESKÉ REÁLIE 2 Poloha William Shakespeare psal o Čechách jako o zemi u moře. Češi
VíceTémata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014
Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.
VícePolitická geografie Vybrané politicko-geografické problémy obyvatelstva
Politická geografie Vybrané politicko-geografické problémy obyvatelstva 20.10.2008 PedF, katedra geografie 1 Národ a nacionalismus PedF, katedra geografie 2 Národ Historicky vzniklá stabilní skupina lidí
VíceStruktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:
Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý
VícePostoj romských dětí ke vzdělání na Základní škole praktické a jejich vize do budoucna
Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o. Postoj romských dětí ke vzdělání na Základní škole praktické a jejich vize do budoucna Sociální práce Vedoucí práce: Mgr. David Beňák Vypracovala:
VíceCIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR
CIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR Jarmila Marešová Abstrakt: Cizinci z třetích zemí, tzn. cizinci pocházející ze zemí mimo EU, tvoří více než polovinu (58 % v roce
VíceStruktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:
Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná
VíceMuž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%
DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:
VícePředmětová komise základů společenských věd a občanské výchovy
Předmětová komise základů společenských věd a občanské výchovy Zhodnocení práce předmětové komise základů společenských věd a občanské výchovy za školní rok 2016/2017 Ve školním roce 2016/2017 předmět
VícePřemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych)
Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pedagog. Přemysl Pitter Bez lásky, bez lidskosti,
VícePROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy
PROJEKT ROMA Česká republika Karviná Sdružení Romů Severní Moravy 1 AKTIVITY V RÁMCI PROJEKTU Průběžné aktivity pro děti: Volnočasové aktivity pro děti a mláděž (zvláště z cílové skupiny) kroužky: počítačový,
VíceNávrh na úpravu učebnice pro uživatele českého znakového jazyka
Návrh na úpravu učebnice pro uživatele českého znakového jazyka Pro seminární práci, ve které bych ráda navrhla úpravu učebnice pro uživatele českého znakového jazyka, jsem si vybrala Slabikář od nakladatelství
VíceOkruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY
Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY V průběhu závěrečné zkoušky může být položena otázka doplňujícího charakteru, která
VíceOlomouc, Pedagogická fakulta UP, Žižkovo nám května 2010
Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd pořádá ve spolupráci s Archivem UP v Olomouci mezinárodní vědeckou konferenci Dvacet let od prvních svobodných voleb po obnovení
VíceSociáln. ené lokality v Ústeck. Krajský úřad. Ústeck 22. dubna 2010
Sociáln lně vyloučen ené lokality v Ústeck steckém kraji Krajský úřad Ústeck steckého kraje 22. dubna 2010 Pojem sociálního vyloučení Proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni přístupu
VíceMožnosti aktivizace a podpory sociálně znevýhodněných skupin. Příběh jednoho pracoviště
Možnosti aktivizace a podpory sociálně znevýhodněných skupin Příběh jednoho pracoviště Výzkumné šetření v rámci disertační práce (rok 1998) Téma pedagogiky volného času Romská centra v Brně Situace Romů
VíceVY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla
Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna
VíceTrendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková
Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004 Milada Horáková VÚPSV Praha 2004 Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004* Zpráva stručně
VíceTransformace sociálních služeb ve Středočeském kraji? Mgr. Romana Kulichová Krajský úřad Středočeského kraje
1 Transformace sociálních služeb ve Středočeském kraji? Mgr. Romana Kulichová Krajský úřad Středočeského kraje 3 Projekty Středočeského kraje 2004-2005 začátek změn Středočeský kraj byl realizátorem nebo
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Anotace: Prověřovací test z dějin- válečná a poválečná léta. Zdroj textu: vlastní
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.35.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny: prověřovací
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s událostmi roku 1938 v Československu,
Více22. Němci byli u Stalingradu poraženi, protože Rudá armáda měla lepší zbraně. 23. V červnu 1944 se spojenci vylodili v Normandii. 24.
Válečný poklad Hra slouží k procvičení znalostí z našich dějin. Každý žák obdrží hrací kartu s válečným pokladem. Učitel si připraví 10 tvrzení související s probranými tématy z našich dějin. Tvrzení učitel
VíceZPRÁVA O DOTAZNÍKOVÉM ŠETŘENÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PO STUDENTSKÝCH VOLBÁCH 2010 jaro David Procházka
ZPRÁVA O DOTAZNÍKOVÉM ŠETŘENÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH PO STUDENTSKÝCH VOLBÁCH 2010 jaro 2010 27. 8. 2010 David Procházka 2 Pozadí výzkumu Společnost Člověk v tísni, o. p. s., pořádala před parlamentními volbami
VíceOpakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov.
Opakování Mnichovská dohoda 29.9.1938 Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. a Podkarpatské Rusi. ČSR přišla o cca 30% svého území s 1 450 000
VíceČeský stát od r do současnosti
Český stát od r. 1918 do současnosti Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora/autorky. Vytvořeno v MS Office PowerPoint 2010. Škola vlastní licence k software, pomocí kterých
VíceProjekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 VY_32_INOVACE_ZSV_1_4_ZIK_12_ZIDE_VE_FRANCII
VíceDějepis (v bloku) (DEJb) Světové a československé dějiny od konce 19. století 4. ročník a oktáva
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Dějepis (v bloku) (DEJb) Světové a československé dějiny od konce 19. století 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně Dataprojektor Velká Británie v 19. stol., Viktorie
VíceČtvrtletní zpráva o migraci I o d b o r a z y l o v é a m i g r a č n í p o l i t i k y. 2. č t v r t l e t í
Čtvrtletní zpráva o migraci o d b o r a z y l o v é a m i g r a č n í p o l i t i k y 2. č t v r t l e t í 2 0 1 8 Aktuální situace v České republice 210 311 Počet cizinců pobývajících na území ČR 432
VíceNázory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje
Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí
VíceSituace žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ)
Situace žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) Projekt Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky-cizinci je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků
VíceVzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení
Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,
VíceUčební osnovy pracovní
2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové
VíceTéma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS DĚJEPIS 9. ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky T.G. Masaryk Charakteristické
VíceProjekt Společně za práva a bezpečí
Projekt Společně za práva a bezpečí Za finanční podporu projektu, bez které bychom nebyli schopni projekt realizovat, děkujeme Nadaci rozvoje občanské společnosti Posláním Vzájemné soužití o.p.s. terénního
VíceJednání zahájil, přítomné přivítal a setkání řídil Ing. Karel Stojan. Seznámil přítomné s programem jednání:
Zápis z 2. setkání v roce 2010 partnerů Celostátní sítě pro venkov (CSPV) v Olomouckém kraji (OK), které se konalo ve čtvrtek 19. srpna 2010 v Olomouci Přítomni dle prezenční listiny, viz příloha zápisu
VíceKteré náboženství je v Evropě nejrozšířenější?
Ze kterých oblastí Země přichází do Evropy nejvíce lidí? Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější? Roste počet obyvatel v Evropě? Kolik obyvatel má Evropa?? Která evropská města jsou nejlidnatější?
Více