VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ V OBLASTI OCHRANY ZDRAVÍ A BEZPEČNOSTI PRÁCE Úvod Hlavním cílem a účelem předloženého textu je seznámit posluchače

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ V OBLASTI OCHRANY ZDRAVÍ A BEZPEČNOSTI PRÁCE Úvod Hlavním cílem a účelem předloženého textu je seznámit posluchače"

Transkript

1 VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ V OBLASTI OCHRANY ZDRAVÍ A BEZPEČNOSTI PRÁCE Úvod Hlavním cílem a účelem předloženého textu je seznámit posluchače vzdělávacího kurzu se základními dokumenty z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP). V roce 2006 bylo přijato několik nových právních norem, které zásadním způsobem ovlivňují oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či jsou s touto problematikou úzce provázány. Bohužel mezi nimi zatím chybí Zákon o zdravotní péči, který byl stažen z projednávání v Poslanecké sněmovně. Jedná se o tyto právní normy: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (účinnost od ) Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce (účinnost od ) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od ) Zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od ) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) (účinnost od ) Sešit č. 1 Práva odborových organizací a práva a povinnosti zaměstnanců, zaměstnavatelů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci analogicky souvisí se sešitem č. 2 Pracovní úraz, nemoc z povolání a jiné poškození zdraví z práce, evidence a hlášení pracovních úrazů, odškodňování pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce a sešitem č. 3 Činnost závodního výboru v oblasti BOZP v praxi. Všechny tři sešity jsou základním textem pro studium. Musíme mít na paměti, že v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stále přetrvává řada zjednodušených a mnohdy mylných přístupů a představ, které ve svém důsledku vedou k nízké úrovni bezpečnosti práce v podniku nebo na pracovišti. Proto také zdraví a životy zaměstnanců jsou tou nejvyšší devizou, kterou je nutné ochraňovat. Tento cíl není samozřejmě pouze úkolem odborů, ale také úkolem všech zaměstnavatelů, a na co nesmíme zapomínat i samotných zaměstnanců. Pohled do statistik jednoznačně ukazuje, že naprostá většina smrtelných úrazů je způsobena nedodržením bezpečnosti práce především ze strany zaměstnanců. Proto věnujte studiu mimořádnou pozornost. I vy můžete svými nově získanými vědomostmi zabránit pracovním úrazům, nemocem z povolání a také přispět ke zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí. To je také náš společný cíl. Pokyny pro práci s tímto studijním materiálem Tento kurz je základním materiálem pro studium v systému e-learningu ČMKOS. Je koncipován tak, že obsahuje základní informace potřebné pro získání přehledu v dané oblasti a pro správné zodpovězení všech otázek. Ve studijních materiálech je uvedena řada příkladů a drobných úkolů pro samostatnou práci, které vám usnadní pochopení dané problematiky. V některých případech zde najdete odkazy na další doplňující materiály dostupné prostřednictvím internetu. Kurz je rozdělen na tři tematické části. Každá část je zakončena elektronickým testem. Po vyplnění testu se Vám zobrazí výsledek. Pokud jste dosáhli 75% bodů, zvládáte studovanou problematiku. Pokračujte svým tempem ve studiu. Pokud jste dosáhli 50-75% bodů, je nutné složit test ještě jednou. To můžete učinit nejdříve za 24 hodin po neúspěšném pokusu. Před tím si zopakujte si studovanou látku. Pokud jste dosáhli méně než 50% bodů, je nutné složit test ještě jednou. Doporučujeme pečlivě prostudovat danou látku a teprve poté vyplnit test. Budete-li mít v průběhu studia i testování jakékoliv problémy, obraťte se na svého tutora. Rád Vám poradí a pomůže. PRÁVA ODBOROVÝCH ORGANIZACÍ V OBLASTI BOZP & PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ, ZAMĚSTNAVATELŮ V OBLASTI BOZP Práva oborových organizací v oblasti BOZP Cíl učiva Hlavním úkolem odborů je prosazovat zájmy svých členů zaměstnanců - v oblasti pracovněprávních vztahů. Samozřejmě prioritním zájmem jsou dobré mzdy. S růstem hmotné, kulturní a sociální úrovně společnosti se však do popředí dostává také zájem o zdravotně nezávadné pracovní prostředí a minimalizaci zdravotních rizik. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen BOZP) v rozvinuté tržní společnosti je do jisté míry společným zájmem zaměstnanců i zaměstnavatelů, protože oběma zvyšuje sociální jistoty. Potřeba legislativní úpravy kvalit pracovního prostředí vyvstala s rozvojem průmyslové výroby v 19. století (Bismarkovy zákony), ale již v bibli ve Starém zákoně, kniha 5, kapitola 22, verš 8 Mojžíš praví: Když vystavíš nový dům, uděláš na střeše zábradlí. Vymezení práv odborové organizace pro činnost směřující k zdravotně nezávadnému pracovnímu prostředí je součástí zákoníku práce, rozsah pravomocí umožňuje odborové organizaci prosazovat zlepšování úrovně pracovních podmínek. Seznam právních předpisů uvedených v textu 1) Zákon č. 262/200 Sb., - zákoník práce: a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními, upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními. c) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství [1] ) 2) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví požadavky na bezpečný provoz a používání strojů 3) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců ve znění pozdějších předpisů 4) Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.; O podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí [1] Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění Směrnice Rady 99/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS

2 Směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství, ve znění směrnice 97/74/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství Čl. 13 směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb Směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků Směrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) 1. Kontrola odborových orgánů nad stavem BOZP 1.1. Právo vykonávat kontrolu nad stavem BOZP Zákoník práce (dále jen ZP) v 322 odstavci 1) stanoví, že odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem BOZP u zaměstnavatelů, zejména: a) zajistit možnost prověření toho, jak zaměstnavatel plní své povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zda soustavně vytváří podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci, b) zajistit možnost pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení zaměstnavatelů pro zaměstnance a kontrolovat hospodaření zaměstnavatelů s osobními ochrannými pracovními prostředky, c) zajistit možnost prověření toho, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy, d) zajistit možnost účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je objasňovat, e) umožnit účast na jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (ZP 108 odst. 1) Zaměstnanci mají právo se účastnit na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontrola plnění povinností zaměstnavatelem v péči o BOZP a vytváření podmínek bezpečné a zdravotně nezávadné práce Povinnosti zaměstnavatele k BOZP jsou zejména uloženy zákoníkem práce 14) 101) 102) 103) 104) 105) 107 [1] ) 108). Tato ustanovení jsou konkretizovány nařízeními vlády, vyhláškami, směrnicemi ministerstva zdravotnictví ČR a technickými normami. Podrobně s nimi budete seznámeni v dalších studijních sešitech. Kontrola řádného vyšetřování pracovních úrazů Cílem vyšetření pracovního úrazu je zejména zjištění příčin a dalších okolností vzniku úrazu a přijetí opatření k zabránění jeho opakování. Povinnosti zaměstnavatele a postup jsou dány 105) ZP a nařízením vlády, na tento paragraf navazující. [1] Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) 1.2 Oprávnění odborové organizace Odborové organizace jsou oprávněny ( 322 odst. 2) a) požadovat závazným pokynem na zaměstnavateli odstranění závad v provozu na strojích a zařízeních, při pracovních postupech a v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci, b) zakázat práci přesčas a práci v noci, která by ohrožovala bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. 322 odst. 3) ZP O opatřeních provedených podle odstavce 2 jsou odborové organizace povinny neprodleně vyrozumět příslušný orgán kontroly podle zvláštních právních předpisů [1] ). Požádá-li o to zaměstnavatel orgán inspekce práce, je tento orgán povinen přezkoumat opatření odborové organizace; až do jeho rozhodnutí platí opatření odborové organizace. V 322 odst. 4) ZP je stanoveno, že náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí stát. Závazný pokyn k odstranění závad v BOZP nebo zákaz další práce Závazný pokyn nebo zákaz další práce je rozhodnutí odborové organizace, který ukládá zaměstnavateli řešení situace, kdy je porušením bezpečnostních předpisů nebo jinou skutečností ohroženo zdraví nebo život zaměstnanců. Při menším rozsahu rizika se zpravidla volí závazný pokyn k odstranění závad, při bezprostředním ohrožení pak zákaz další práce. K vydání závazného pokynu nebo zákazu práce není předepsán formulář. Měl by však obsahovat: obchodní jméno zaměstnavatele (firma) a jeho adresu místo závady (zámečnická dílna v Kotlářově ul.), zařízení, stroj (stojanová bruska č. 2541, strop chodby a podobně), popis závady, pokud víme i porušený předpis (například: chybí ochranný (NV 378/2001 Sb., odst.4) stropy prohnuty a popraskány, hrozí zřícení), požadavek k odstranění rizika (například: zakazuji další práci na stroji do odstranění závady, nebo: do tří dnů podepřít poškozené trámy, do XX zajistit statický posudek), kdy byl závazný pokyn nebo zákaz práce vydán - datum, případně hodina, kdo závazný pokyn nebo zákaz práce vydal - jméno, funkce, adresa, podpis.

3 Závažnost rozhodnutí a obsah si vynucují vydání písemnou formou, i když to žádný předpis nestanoví. Závazný pokyn nebo zákaz práce se vyhotoví nejméně ve čtyřech samostatně podepsaných stejnopisech (jeden pro odborovou organizaci, jeden pro zaměstnavatele, jeden pro Státní úřad inspekce práce /dále SÚIP/ případně orgán hygieny). Předání zaměstnavateli by mělo být průkazné (doklad o předání). Je zapotřebí si uvědomit, že závazný pokyn nebo zákaz další práce je důležité rozhodnutí, jenž na jedné straně sníží nebo odstraní rizika, může však mít závažné ekonomické důsledky jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Proto je třeba postupovat uvážlivě. Někdy stačí využít závazný pokyn jako nátlakový prostředek a pod hrozbou jeho vydání dosáhnout odstranění závad dohodou. Cílem není ukázat sílu, ale odstranit rizika. Zákaz práce přesčas nebo v noci, pokud by ohrožovala BOZP Platí zde zcela stejné podmínky a postup jako v předchozím odstavci. Je třeba řádně specifikovat, čím je ohrožena BOZP. Účast na jednáních o otázkách BOZP Zákoník práce v 108) umožňuje účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnancům: a) účast při jednáních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo jim poskytnout informace o takovém jednání, b) vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit, c) projednat 1. podstatná opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 2. vyhodnocení rizik, přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií podle zvláštního právního předpisu [2] ), 3. organizaci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 4. určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik podle zvláštního právního předpisu [3] ). Zaměstnavatel je povinen umožnit odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů [4] ), přednést své připomínky. Toto právo v praxi využívají nejčastěji funkcionáři závodního výboru odborové organizace. K jeho naplnění je třeba zaměstnavateli oznámit, ke kterým jednáním chtějí být představitelé ZV přizváni. Například předseda ZV a ZIBP budou zváni k částem porad vedení podniku, které se týkají BOZP, dále budou zváni k projednání závěrů kontrol SÚIP a orgánů hygieny. Je vhodné toto ujednání blíže specifikovat v kolektivní smlouvě. Povinnost oznámit vydání závazného pokynu a zákazu práce O vydání závazného pokynu k odstranění závad, zákazu další práce, zákazu noční nebo přesčasové práce, které by ohrožovaly zdraví nebo život je odborová organizace povinna neprodleně vyrozumět příslušný orgán státního odborného dozoru. Tuto povinnost ukládá 322 odst. 3) zákoníku práce. V praxi to znamená, že ihned po předání závazného pokynu zaměstnavateli odešleme jeden stejnopis příslušnému SÚIP nebo příslušnému orgánu hygieny (jde-li o závadu hygienického charakteru). Odvolání se proti vydání závazného pokynu a zákazu práce Zaměstnavatel může požádat SÚIP o přezkoumání opatření odborové organizace (odvolá se k SÚIP nebo orgánu hygieny proti vydání závazného pokynu). Až do rozhodnutí SÚIP nebo orgánu hygieny, který je opatření povinen přezkoumat, platí rozhodnutí odborové organizace. Tato ustanovení jsou součástí 322 odst. 3) ZP. [1] Například zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [2] ) 39 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů [3] ) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) [4] ) Například zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 1.3. Úhrada nákladů vzniklých výkonem kontroly nad BOZP 322 odstavec 4) ZP říká, že náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí stát. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále MPSV), které je pro úhradu vzniklých nákladů pro odborová sdružení představitelem státu, limituje ročně určitou částku, kterou po dohodě rozdělí jednotlivým odborovým subjektům. Tím MPSV ČR omezuje rozsah kontrolní činnosti BOZP. Pro většinu odborových sdružení jsou tyto prostředky nepostačující pro činnost jejich orgánů. Protože si však uvědomují význam zdravotně nezávadného pracovního prostředí, práci svazových inspektorů bezpečnosti práce a další akce BOZP jimi pořádané částečně hradí z odborových prostředků. Do činnosti základních odborových organizací se státní prostředky promítají prostřednictvím kontrolní a metodické činnosti svazových inspektorů bezpečnosti práce a vzdělávacích a jiných aktivit v oblasti BOZP organizovaných odborovými svazy a sdruženími. 2. Další práva odborových organizací Zákoník práce dává odborovým organizacím řadu dalších práv, které lze tak při prosazování optimálního pracovního prostředí uplatnit. Je však třeba si uvědomit, že práva obsažená jinde než v 322 ZP nemůžeme prosazovat vydáním závazného pokynu Účast odborových organizací v pracovněprávních vztazích Odborové organizace mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem - 15 odst. 1, 2 [1] ) zákoníku práce. Odborové organizace se tímto stávají partnerem zaměstnavatele a představitelem zaměstnanců při řešení důležitých pracovněprávních záležitostí. Kdo jedná za odborovou organizaci je zpravidla upřesněno stanovami odborového sdružení (svazu), skoro vždy jde o závodní výbor (ZV) nebo závodního důvěrníka (ZD). Ustanovení 15 odst. 1, 2 [2] ) ZP jsou zejména směřována k tomu, aby odborová organizace (ZV, ZD) měla dostatek informací. Projednání s odborovou organizací

4 Zaměstnavatel projedná s odborovou organizací zejména: systém školení a vzdělávání zaměstnanců, opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a osob se změněnou pracovní schopností včetně záležitostí péče o zaměstnance, opatření k zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, další opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců. Projednání znamená takové předání informací, kdy je druhé straně umožněno vznést dotazy a připomínky a reagovat na ně. V praxi se nejlépe osvědčilo, aby zaměstnavatel přednesl opatření na ZV (u obsáhlejšího dokumentu jej napřed umožnil prostudovat) a pak vyslechl stanoviska a náměty a odpověděl na dotazy. Povinnost informovat Zaměstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci zejména: - o základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách - o dalších skutečnostech týkajících se BOZP, jak mu ukládá 101 ZP. Zajištění školení Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci zajistit školení umožňující jí řádný výkon její funkce ( 108, odst. 6) Zpřístupnění právních a ostatních předpisů Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci zpřístupnit právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a doklady o: a) vyhledávání a vyhodnocení rizik, o opatřeních k odstranění rizik a k omezení jejich působení na zaměstnance a k vhodné organizaci bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců při práci, b) evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání, c) výkonu kontroly a opatřeních orgánů, kterým přísluší výkon odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci podle zvláštních právních předpisů. Přednesení připomínek Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů [3] ), přednést své připomínky. [1] 6 odst. 2 písm d) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů [2] 6 odst. 2 písm d) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů [3] Například zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 2.2. Úprava mzdových a ostatních pracovněprávních nároků V kolektivních smlouvách lze upravovat mzdové a ostatní pracovněprávní nároky v rámci daném pracovněprávními předpisy - 23 odst 1. ZP Při prvém pohledu vzniká dojem, že v oblasti BOZP jsou povinnosti zaměstnavatele dány zákonnými předpisy a že zde není co kolektivně vyjednávat. Není tomu tak zcela. Například samozřejmě nebudeme sjednávat se zaměstnavatelem, že každoročně zorganizuje prověrky BOZP na všech pracovištích. To ukládá ZP v 108, odst. 5. Do kolektivní smlouvy však zakotvíme povinnost provést prověrky v určité době (např. v květnu), dále upřesníme úlohu odborového orgánu (např. ZV bude předem seznámen s plánem kontrol, ZIBP bude přizván ke kontrole kotelny a truhlárny, ZV bude seznámen s výsledky a harmonogramem k odstranění závad atd.). Stejně tak nebudeme do KS opisovat ustanovení ZP, týkající se odškodňování pracovních úrazů, ale budeme tam například požadovat projednání způsobu a rozsahu náhrad bez zbytečného odkladu a zaslání kopie záznamu o úrazu na ZV do stanoveného termínu. Ten je většinou dohodnut v kolektivní smlouvě. Stejně budeme postupovat i v jiných případech. Využijeme tedy KS k upřesnění a prohloubení zákonných požadavků na BOZP. Dodržování právních předpisů Odborové organizace dbají o dodržování tohoto zákona, zákona o zaměstnanosti, právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ostatních pracovněprávních předpisů 321, odst. 1 ZP. Jde o další vymezení kompetentnosti odborových orgánů ke vstupu do pracovněprávních vztahů. Zamezuje to nebezpečí, že zaměstnavatel odmítne představitele odborů - do toho vám nic není. Výkon kontroly odborové organizace ZP 321 odst. 2) Odborové organizace mají právo vykonávat u zaměstnavatelů kontrolu nad dodržováním právních předpisů uvedených v odstavci 1, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv. Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly a za tím účelem jí zajistit a) vstup na svá pracoviště, b) předání potřebných informací a podkladů příslušnými vedoucími zaměstnanci a potřebnou součinnost k výkonu kontroly, c) podání zprávy o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění závad zjištěných kontrolou nebo k provedení návrhů opatření, které podaly odborové organizace vykonávající kontrolu. Týká-li se kontrola osobních údajů zaměstnance, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního zákona [1] ), lze údaje poskytnout jen s předchozím souhlasem zaměstnance 322, odst. 1) ZP. Ustanovení v 321 odst.2) ZP tvoří soubor důležitých práv, bez nichž by byla funkčnost odborové organizace ohrožena. Využívání těchto práv v konkrétních podmínkách je určitým měřítkem úspěšné činnosti odborové organizace. V oblasti BOZP tato práva využíváme zejména tam, kde sice nejsou porušeny bezpečnostní předpisy (to řešíme), ale můžeme pracovní podmínky ještě zlepšit. Další důležitou oblastí, kde využíváme tato práva, je odškodňování pracovních úrazů. [1] Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstanavatelů v oblasti BOZP Cíl učiva Nedílnou součástí činnosti odborových organizací v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) je mimo jiné ochrana a spoluvytváření podmínek pro optimální pracovní prostředí, které nebude ohrožovat zdraví a životy zaměstnanců. Protože

5 bezpečnost a ochrana zdraví při práci je z větší části přesně vymezena právními a ostatními předpisy, musí odborové organizace při své činnosti z těchto předpisů vycházet, kontrolovat jejich plnění a vyžadovat, aby byly dodržovány. Je samozřejmě důležité si ujasnit, kdo za co odpovídá, co musí plnit zaměstnavatel a co zaměstnanci. Na druhé straně bychom neměli zůstat jen ve stínu právních předpisů. Je obecně známo, že vynucená kázeň má omezenou platnost, trvalé je uvědomělé jednání vyplývající z rozumové úvahy o výhodnosti. Proto musíme vycházet z dlouholetých zkušeností vyspělých průmyslových zemí, kde platí, že snižování pracovních rizik a optimalizace pracovního prostředí je jak pro zaměstnance tak pro zaměstnavatele výhodná, vede k oboustrannému zvyšování sociálních jistot. Seznam právních předpisů spojených s výkladem Ústavní pořádek ČR č. 2/1993 Sb. Zákoník práce č. 262/2006 Sb., v úplném znění 3. postavení BOZP v pracovněprávních vztazích 3.1. Ústava ČR Základem pro zakotvení BOZP v legislativě České republiky jsou některá ustanovení Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavního pořádku ČR. Vycházíme přitom zejména z čl. 6. odst. 1) - každý má právo na život, z čl zaměstnanci mají právo na uspokojivé pracovní podmínky a z čl každý má právo na ochranu zdraví Zákoník práce Nejdůležitějším právním předpisem pro BOZP je pak zákoník práce (dále jen ZP). Je to zejména jeho pátá hlava, která je BOZP věnována celá, ale ustanovení k BOZP najdeme i v jiných částech. Je úkolem tohoto sešitu vás s právy a povinnostmi obou zúčastněných stran, zaměstnanců i zaměstnavatelů, seznámit. 4. Práva zaměstnanců v oblasti BOZP 4.1. Práva zaměstnanců Zdánlivě nemají zaměstnanci v ZP deklarováno mnoho práv v oblasti BOZP, jsou to však práva významná. Na nás odborářích záleží, aby naši členové svá práva znali, uměli a nebáli se je využít a samozřejmě měli od nás účinnou pomoc k jejich prosazení. Zajištění BOZP (ZP 101 odst. 1) Zaměstnanci mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Toto právo je deklarováno velmi obecně, obsah je však velmi podrobně a přesně vymezen v jiných ZP, kde je transformován do formy povinností zaměstnavatelů. Prevence rizik (ZP 102, odst. 2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Právem zaměstnance na informace o nevyhnutelných rizicích a opatřeních na ochranu před jejich působením se rozumí nejen seznámení s technologiemi, stroji a zařízeními, správnými pracovními postupy a zákazy postupů nebezpečných, ale i se všemi možnými dalšími ohroženími. Jde zejména o rizika a škodliviny, se kterými se mohou setkat při pracovních činnostech. Nezbytností, na kterou se někdy zapomíná, je seznámení s návodem výrobce k obsluze stroje nebo zařízení (u starších zařízení často chybí), seznámení s možnými alergeny, upozornění na rizika pracovišť mimo dílny, na veřejných prostorách nebo v prostorách jiných zaměstnavatelů. Patří sem také seznámení se správným a vhodným používáním osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP), mycích, čistících a desinfekčních prostředků, které je často zanedbáváno. Odmítnutí nebezpečné práce (ZP 106 odst. 2) Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a vážným způsobem ohrožuje jeho život a zdraví, popřípadě život a zdraví jiných osob. Takové odmítnutí nelze posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Toto právo je využíváno v praxi velmi málo, zaměstnanci o něm často nevědí nebo se obávají důsledků. Odbory zde mají značný prostor k osvětě jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. Je třeba ještě upozornit, že jde o právo, ne povinnost; zaměstnanec nemůže být postižen za to, že práva nevyužil. Právo a povinnost vytvářet zdravé a bezpečné pracovní prostředí (ZP 106 odst.3) Zaměstnanci mají právo a povinnost podílet se na vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Úloha odborové organizace (ZP 108 odst. 1) Zaměstnanci mají právo se účastnit řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví. Toto ustanovení představuje významné právo! Zaměstnanci nikdo nemůže vyčítat vyžádání pomoci od odborů, naopak je k tomu zákonem vybízen. 5. Povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP Zákoník práce v 106 upravuje práva a povinnosti zaměstnance Základní práva a oprávnění zaměstnanců (ZP 106 odst.1, 2, 3) Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP (ZP 106 odst. 4) Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z

6 právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Dále je zaměstnanec je povinen: Účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí. Podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy [1] ) [2] ). Dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele. Dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu. Nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky [3] ) na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno. Oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení. S ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů [4] ). Bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin. Podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek [5] ) [6] ). [1] 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [2] 77 a násl. zákona č. /2006 Sb., o zdravotní péči [3] ) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů [4] ) Například zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [5] Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů [6] Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 5.3. Základní povinnosti vedoucích zaměstnanců (ZP 302) Mezi základními povinnostmi, uloženými ZP vedoucím zaměstnancům, se některé vztahují na BOZP. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni zabezpečovat dodržování právních a jiných předpisů, řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky a co nejlépe organizovat práci. Základní povinnosti vedoucích zaměstnanců v oblasti BOZP úzce souvisí s povinnostmi zaměstnavatele, kterými se budeme zabývat dále. Vyplývá to z 101 ZP) - Za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí. Tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností. 6. Povinosti zaměstnavatele v oblasti BOZP 6.1. Základní ustanovení ( 101 ZP) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle 101 odst. 1) nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích Prevence rizik ( 102 ZP) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové, mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci.

7 Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky, f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu, g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí, h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení, j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel přijímá opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; při poskytování první pomoci spolupracuje se zařízením poskytujícím pracovnělékařskou péči. Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí ve spolupráci se zařízením poskytujícím pracovnělékařskou péči jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti. Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a dbát o zlepšování pracovních podmínek. Úkoly v prevenci rizik je povinen provádět zaměstnavatel. V případě, že není pro tuto činnost odborně způsobilý, provádí úkoly v této oblasti odborně způsobilý zaměstnanec (ZP 108 [1]) odst.4). [1] Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) 6.3. Povinnosti zaměstnavatele (ZP 103 ) Zaměstnavatel je povinen: Nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis [1] ). Zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem [2] vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze. Sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle ZP 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem. Zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů [3] ) [4] ), zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. Zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích, obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí. Jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte. Umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci. Nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy [5] ) Zaměstnavatel je povinen těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.

8 Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovních míst a dílen, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání. Informace a pokyny je třeba zajistit vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. [1] 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [2] 77 a násl. zákona č. /2006 Sb., o zdravotní péči [3] 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [4] 77 a násl. zákona č. /2006 Sb., o zdravotní péči [5] Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů 6.4. Školení zaměstnanců (ZP 103 odst. 2) Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce, a dále a) při změně pracovního zařazení, druhu práce, b) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zaměstnavatel určí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje (ZP 104) Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem [1] ). V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje. Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. Vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů. [1] ) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky 6.6. Pracoviště a pracovní prostředí Pracoviště a pracovní prostředí jsou obsahem 2 Zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví při práci, odpovídaly bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům na pracovní prostředí a pracoviště, zejména aby: Místnosti pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané. Pracoviště byla řádně osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou. Prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení. Nouzové východy a dopravní komunikace k nim byly stále volné. V prostorách výše uvedených byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění. Pracoviště byla vybavena v rozsahu, dohodnutém s příslušným zařízením poskytujícím závodní preventivní péči, prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné služby. Bližší požadavky na pracoviště a pracovní prostředí stanoví prováděcí právní předpis (NV 101/2005 Sb.) Výrobní a pracovní prostředky a zařízení Výrobní a pracovní prostředky a zařízení jsou obsahem 4 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

9 Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technické zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí musí být: Vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců. Vybaveny nebo upraveny tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni zejména nepohodlné pracovní pozici a nežádoucím účinkům hluku a vibrací. Pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní předpis Organizace práce a pracovní postupy Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy jsou obsahem 5 zákona č. /2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Zaměstnavatel je povinen organizovat práci, stanovit a provádět pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci zejména: Nevykonávali činnosti jednotvárně a jednostranně zatěžující organismus; nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami, které jsou výkonem práce; v případech stanovených zvláštním právním předpisem musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, musí být vedena evidence o době výkonu činnosti a době bezpečnostních přestávek. Nebyli ohroženi padajícími nebo klouzajícími předměty či materiály. Byli chráněni proti pádu či zřícení. Nebyli ohroženi dopravou na pracovištích. Na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak. Nevykonávali ručně manipulaci s břemeny, která vytvářejí možnost poškození zdraví, zejména páteře. Bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit, stanoví prováděcí právní předpis. Použité zkratky 1. SÚIP Státní úřad inspekce práce 2. OIP Oblastní inspektorát práce 3. MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí 4. NV Nařízení vlády PRACOVNÍ ÚRAZ, NEMOC Z POVOLÁNÍ A JINÉ POŠKOZENÍ ZDRAVÍ Z PRÁCE, EVIDENCE A REGISTRACE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ & ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ, NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ A JINÝCH POŠKOZENÍ ZDRAVÍ Z PRÁCE Úvodem Hlavním cílem a účelem předloženého textu je seznámit posluchače vzdělávacího kurzu se základními dokumenty z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP). V roce 2006 bylo přijato několik nových právních norem, které zásadním způsobem ovlivňují oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či jsou s touto problematikou úzce provázány. Jedná se o tyto právní normy: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (účinnost od ) Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce (účinnost od ) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od ) Zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od ) Zákon č. 309/2006, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) (účinnost od ) Sešit č. 2 se tematicky zaměřuje na pracovní úrazy, nemoci z povolání a jiné poškození zdraví z práce, evidenci a registraci pracovních úrazů, odškodňování pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví. Pracovní úrazy a nemoci z povolání postihují nejen daného zaměstnance, ale také mají výrazné psychosociální dopady do jeho okolí. Tuto skutečnost bychom měli mít vždy na paměti. Proto oblast BOZP je účinným nástrojem pro eliminaci pracovních úrazů a vznik nemocí z povolání. Pracovní úraz, nemoc z povolání a jiné poškození zdraví z práce, evidence a registrace pracovnách úrazů 1. Pojem pracovního úrazu, nemoci z povolání Pojmy pracovní úraz, nemoc z povolání a jiné poškození zdraví z práce, představující jednotlivé druhy profesionálního poškození zdraví, lze charakterizovat následovně: Pracovní úraz V našem právním řádu neexistuje jednotné vymezení pojmu pracovního úrazu pro všechny účely. Různá hlediska příslušných právních předpisů jej vymezují odlišně, a to vždy pouze ze svého hlediska a pouze pro své účely. Proto odpověď na otázku vymezení pracovního úrazu vyžaduje upřesnění otázky "pro jaké účely, z hlediska čeho?". V naší praxi se nejčastěji setkáváme s požadavkem vymezení pracovního úrazu z hlediska náhrady škody. V zákoníku práce, ani v souvisejícím prováděcím nařízení vlády nenajdeme definici pojmu úraz. Nemohli bychom proto pouze podle zákoníku práce odlišit pracovní úraz od jiného poškození zdraví, k němuž došlo také při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tímto plněním, a které nelze podřadit pod pojem pracovní úraz. Je proto nutné definovat pracovní úraz podrobněji a přesněji za pomoci judikatury (tj. rozhodnutí soudů, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu, která sice nejsou pro soudy obecně závazná, přesto však značně přispívají k celkové jednotnosti výkladu právních norem). V platném zákoníku práce je uvedeno v 380, odst. 3: Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Z hlediska náhrady škody je tedy podle ZP a odpovídajících soudních judikatur pracovním úrazem jakékoli poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci (pracovníkovi) způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným

10 působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním - přičemž pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci (pracovníku) přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Poškození zdraví Poškozením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické. Jako pracovní úrazy mohou být uznány např. i omrznutí, popálení, úžeh, úpal, kýla, infarkt, akutní otrava chemickou látkou neuvedenou v seznamu nemocí z povolání apod., musí však být vždy prokázána (nikoli pouze připuštěna) příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a příslušným poškozením zdraví (nemusí jít o jedinou příčinu - postačí, když půjde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou). Poškozením zdraví je míněno poškození stávajícího zdraví konkrétního zaměstnance. Nelze tedy vytvářet představu jakéhosi normovaného zaměstnance s normovaným zdravím. Rozhodující je zdravotní stav zaměstnance v době, kdy došlo k zásahu do jeho integrity zdraví, bez ohledu na to, zda došlo ke zjevnému poškození ihned nebo se projevilo až později. Z tohoto hlediska je bezvýznamné, jaké měl zaměstnanec zdraví při vstupní prohlídce nebo při nějaké prohlídce pozdější, zda, jak a čím se jeho zdravotní stav změnil, resp. zhoršil v době před poškozením zdraví úrazem. Lhostejné je, zda zaměstnanec měl nějaké predispozice k tomu, aby mu poškození zdraví způsobil právě ten konkrétní vnější vliv, který by na něho, kdyby takovou predispozici neměl, resp. byl normálně zdráv, nepůsobil. Predispozice nemá na odpovědnost za poškození zdraví vliv. K tomuto vysvětlení uvádíme několik odpovídajících judikatur, příp. výňatků z těchto judikatur (R= rozhodnutí, v čitateli zlomku je uvedeno číslo rozhodnutí, ve jmenovateli pak rok uvedení ve Sbírce těchto rozhodnutí zde upozorňujeme, že judikatury obsahují odvolávky a právní předpisy v době vydání judikatury): R 11/1976 (potvrzuje mj. R 1/1963): V případě infarktu myokardu platí, že i když tu zdánlivě chybí zevní faktor úrazového děje, může jít v tomto případě o úrazový děj, jde-li o náhlé poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy tedy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé, každodenně vykonávané práce nebo je sice konán v hranici obvyklé těžké práce, ale za nepříznivých okolností, anebo se sice pohybuje v hranici obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organismus pracovníka není přizpůsoben, anebo na kterou svými schopnostmi nestačí. Bezprostřední příčinou vyvolávající infarkt myokardu je totiž psychické trauma (jednorázové přetížení při plnění zvláště obtížných úkonů) nebo fyzické trauma (neobvyklé, běžnému zařazení neodpovídající jednorázové pracovní vypětí). V souladu s tímto výkladem posuzují soudy tedy stejně námahu z tělesné práce i námahu z duševní práce. K takovému mimořádnému psychickému vypětí musí ovšem dojít při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Nemůže být proto pracovním úrazem náhlá cévní příhoda, která byla vyvolána tím, že nadřízený pracovník nepříznivě hodnotil jiného pracovníka a odvolal jej z funkce, neboť k poruše na zdraví tu nedošlo v důsledku duševního přepětí vyvolaného nadměrným pracovním zatížením, ale z důvodů jiných. R 11/1976: Je samozřejmé, že porušením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické. R 11/1976: Bylo by v rozporu se smyslem zákona chránit pracovníka před škodami z pracovních úrazů, kdyby byla z této ochrany vyloučena poškození na zdraví vykazující všechny znaky pracovního úrazu jen z toho důvodu, že u poškozeného existovala určitá predispozice, která spolupůsobila při vzniku poškozeni na zdraví způsobeného úrazovým dějem (např. výhřez meziobratlové ploténky, na které již několik let byly degenerativní změny tuberkulózního původu, a tím i predispozice k výhřezu ploténky). Lze v této souvislosti poukázat na rozhodnutí pod č. 66/1969, podle jehož závěru nemůže stačit pouhé připuštění možnosti zhoršení zdravotního stavu v důsledku úrazového děje, nýbrž musí být tato příčinná souvislost najisto postavena. Nestačí tedy, jestliže znalec možnost příčinné souvislosti mezi úrazovým dějem a poškozením na zdraví pouze připustí. R 11/1976 (zde potvrzuje text R 27/1962): Základní podmínkou odpovědnosti organizace za úraz je příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a poškozením na zdraví pracovníka. Přitom ovšem nutno zdůraznit, že nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou. R 11/1976: Poněvadž zkoumání příčin, které vedou k určitému porušení zdraví, spadá do oboru lékařské vědy, nutno vycházet ze znaleckých posudků podaných v konkrétní věci, jejichž obsah shodně nasvědčuje tomu, že pracovní výkon v projednávaném případě byl vyvolávajícím činitelem určitého poškození na zdraví. R 45/1984: Jestliže měl soud při rozhodování k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o téže otázce, musí je zhodnotit v tom smyslu, který z nich a z jakých důvodů vezme za podklad svého rozhodnutí a z jakých důvodů nevychází ze závěru druhého znaleckého posudku; pro tuto úvahu je nutné vyslechnout oba znalce. Když by ani takto nebylo možné odstranit rozpory v závěrech znaleckých posudků, je nutné dát tyto závěry prozkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí. R 11/1976: O pracovní úraz půjde i tehdy, jestliže k němu dojde v důsledku náhlé nevolnosti pracovníka, která nebyla vyvolána pracovním prostředím. Krátkodobé, náhlé a násilné působení vnějších vlivů Všimneme-li si blíže těchto charakteristik pojmu pracovního úrazu a některých poškození zdraví, které jsou výsledkem úrazového děje, dojdeme k terminologickým problémům. Lze např. u úžehu, který vznikl u zaměstnance vystaveného slunečním paprskům při několikahodinové práci, hovořit o krátkodobosti, náhlosti a násilností působení zevních vlivů v souvislosti s významy těchto slov v obecném základu spisovného jazyka? Jistěže ne. Můžeme prohlásit, že právní význam právního termínu úraz se od jeho významu obecného (v obecném základu spisovného jazyka) posunul. Požadavek krátkodobosti, náhlosti, a násilnosti sice stále pod vlivem historicky podmíněných představ o pracovním úrazu jako o úrazu, způsobeném mechanickým působením, přežívá jak v běžné řeči, tak i v judikatuře, současně právní význam pojmu pracovní úraz je však širší - zahrnuje i jiné formy poškození zdraví z jiných zdrojů škodlivin. Násilnost např. spočívá v tom, že zevní vliv za daných podmínek způsobil u pracovníka poškození zdraví (tak lze pochopit "násilí" při omrzlinách, úpalu, úžehu, atd.). Nezávislost na vůli zaměstnance

11 Zde jsme u podobného problému jako v předchozím odstavci. Lze např. hovořit u poškození zdraví, ke kterému vedl úrazový děj způsobený nedbalostí (která je tak otázkou vůle), o působení vlivů nezávislém na vůli zaměstnance? I při zmíněné nedbalosti pracovníka jde o pracovní úraz jak z hlediska evidence a registrace, tak i z hlediska odškodnění, kde zůstává dále pouze otázka, zda se zaměstnavatel odpovědnosti za určitých podmínek v určitém rozsahu zprostí. Nezávislost zevních vlivů na vůli pracovníka představuje v současném právním významu pouze vyloučení úmyslných poškození zdraví úrazem, vyvolaným za tímto účelem samotným zaměstnancem. Cesta do zaměstnání a zpět 380 ZP (3) Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. R 32/1963: Cesta pracovníka do práce skončí jeho vstupem do budovy, kde je jeho pracoviště umístěno, a to i v případě, je-li v této budově umístěno několik podniků. Plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním Obsah pojmů označených těmito termíny je uveden v ustanoveních 273, 274 a 380 ZP následovně: 273 ZP /1/ Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. /2/ Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě i činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem. 274 ZP (1) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. (2) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti. 380 (2) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. K pracovní cestě dodáváme: Při pracovní cestě vlakem začíná tato cesta vstupem na nádraží (do nádražní haly), při pracovní cestě autobusem pak vstupem na autobusové nádraží, při cestě letadlem vstupem do haly aerolinií apod. Při pracovní cestě vlastním autem začíná tato cesta vstupem do auta, avšak určité nutné úkony na vozidle před cestou, např. kontrolu stavu oleje, nahuštění pneumatik apod. v garáži zahrnujeme pod úkony nutné před počátkem cesty i po jejím skončení. Utrpí-li proto zaměstnanec úraz při vstupu do garáže nebo při provádění zmíněných úkonů či zavírání dveří garáže, půjde o úraz pracovní. A ještě k pracovním cestám, které trvají déle než jeden den a kdy zaměstnanec je nucen ubytovat se v místě, které je cílem pracovní cesty. Zde se za nutný úkon před počátkem pracovní cesty považuje jeho cesta od vstupu na nádraží až do doby, kdy vstoupí do hotelu nebo bytu apod., kde má být ubytován.to platí samozřejmě jen v případě, kdy zaměstnanec jede z nádraží přímo do místa svého ubytování. Jestliže zaměstnanec z nádraží jede nejdříve do objektu, kde má plnit pracovní úkoly, bude v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů cesta od vstupu do objektu, ve kterém bude plnit úkoly na pracovní cestě. Jestliže zaměstnanec se z tohoto objektu potom odebere do místa svého ubytování, jde již o cestu ze zaměstnání. K pracovnímu úrazu pro plnění pracovních úkolů dodáváme: Jde např. o úraz vedoucího zaměstnance, který utrpěl ve svém volnu (v prostorách podniku i mimo ně) při napadení podřízeným zaměstnancem, který si násilně vyřizoval svou nespokojenost s jeho příkazem, či návrhem odměn apod. K bližšímu výkladu plnění pracovních úkolů a přímé souvislosti s ním uvádíme také následující judikaturu: R 21/1961: Otázku přímé souvislosti utrpěného úrazu s výkonem zaměstnání je třeba posuzovat z hlediska místního, časového a věcného, tedy zda lze k takové souvislosti dospět vzhledem ke vztahu činnosti, při níž k úrazu došlo, k náplni zaměstnání pracovníka. V tomto smyslu lze považovat za pracovní úraz, který utrpěla pracovnice v budově zaměstnavatele, když se po skončení pracovní doby vrátila z vrátnice do své kanceláře, aby si dala potvrdit dobu odchodu z pracoviště předchozího dne, neboť zjistila, že si opomenula tuto dobu označit na své zaměstnanecké kartě píchacími hodinami. R 5/1962: Přespávání v ubikaci není v přímé souvislosti s výkonem zaměstnání, i když jde o ubytování poskytnuté zaměstnavatelem. R 32/1963: O pracovní úraz nepůjde v případě, že by jej pracovník utrpěl v době, kdy se věnuje na pracovní cestě svým osobním zájmům (např. po skončení pracovního úkolu jde do divadla, věnuje se rekreaci apod.). Při přeložení má cesta konaná do místa přeložení a zpět povahu pracovní cesty a nikoliv cesty do práce. Ovšem úraz, který utrpí zaměstnanec již v místě přeložení při cestách z ubytovny na pracoviště a zpět, není považován za úraz pracovní. R 11/1976: Dojde-li k úrazu pracovníka při plnění pracovních úkolů např. tak, že je napaden jiným pracovníkem nebo osobou, která v organizaci nepracuje, jde o pracovní úraz, neboť je rozhodující, že mu škoda vznikla při plnění pracovních úkolů a nikoli okolnost, kdo je původcem škody. K judikaturám ještě dodáváme, že rozsudkem okresního soudu v Jihlavě 5 C 140/1976 byl úraz při požívání ochranného nápoje, poskytovaného bezplatně v horkých provozech zaměstnavatelem, uznán jako pracovní (nejde o stravování, ale o úkon potřebný k výkonu práce) Nemoc z povolání

12 V současné době jde o nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. V tomto vládním nařízení je upřesněno, že nemocemi z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání ten je přílohou cit. nařízení; nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Zde poznamenáváme, že akutní otrava (rozumí se průmyslová), která je způsobena chemickou látkou neuvedenou v seznamu nemocí z povolání, je pracovním úrazem. Nemoci z povolání uznávají zdravotnická zařízení pověřená ministerstvem zdravotnictví. Jiné poškození zdraví z práce Jiné poškození zdraví z práce je poškození zdraví, které vzniklo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a není ani pracovním úrazem ani nemocí z povolání (pro účely odškodnění jde zde o obecnou odpovědnost zaměstnavatele za škodu ve smyslu ust. 265 ZP). Příklad: Nebyla zajištěna nezbytná teplota na pracovišti a zaměstnanec opětovným prochladnutím utrpěl v důsledku toho zánět ledvin. Došlo tedy k porušení právních povinností zaměstnavatelem jde o odškodnitelné jiné poškození zdraví z práce. Judikatura: R 12/1972: Jestliže se pracovník domáhá vůči organizaci náhrady škody na zdraví vzniklé tím, že organizace porušovala předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž nejde ani o pracovní úraz ani o nemoc z povolání, je třeba takovýto nárok posoudit podle ustanovení 187 ZP. Kontrolní otázky 1. Definujte pracovní úraz pro účely náhrady škody. 2. Definujte cestu do zaměstnání a zpět. 3. Co se rozumí plněním pracovních úkolů? 4. Které činnosti jsou v přímé souvislosti s plněním pracovníků úkolů? 5. Kterým právním předpisem je stanoven seznam nemocí z povolání? 6. Co je myšleno jiným poškozením zdraví z práce? 2. Vyšetření příčin, vyhotovení záznamů, evidence Základní povinností zaměstnavatele k vyšetření příčin, vyhotovení záznamů, evidence a ohlašování pracovních úrazů jsou uloženy 105 zákoníku práce. Způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, stanoví nařízení vlády č. 494/2001 Sb Vyšetření příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu Základní povinnosti zaměstnavatele k vyšetření příčin, vyhotovení záznamů, evidence a ohlašování pracovních úrazů jsou uloženy v 105 zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu. Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo: a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, nebo b) k úmrtí zaměstnance. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům. Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující tři kalendářní dny. Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů Tato ustanovení doplňuje nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Záznam do knihy úrazů Zaměstnavatel (vedoucí zaměstnanec) bez zbytečného odkladu vyšetří příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu a provede záznam do knihy úrazů (o všech pracovních úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující tři kalendářní dny). Záznam o úrazu O pracovním úrazu, jehož následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance, nejpozději do 5-ti pracovních dnů od ohlášení PÚ sepíše záznam o úrazu podle vzoru, který je přílohou nařízení vlády č. 494/2001 Sb. Pro účely hlášení úrazu je úraz smrtelný, zemře-li poškozený na jeho následky nejpozději do 1 roku. Ohlášení pracovní úrazu Zaměstnavatel ohlásí PÚ bez zbytečného odkladu: a) státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie ČR, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s PÚ byl spáchán trestný čin (napadení, obecné ohrožení, atd.), b) odborové organizaci (např. ZV) nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP, c) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal, d) pojišťovně, u které je zaměstnavatel povinně pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu, e) vyžaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dní, oblastnímu inspektorátu bezpečnosti práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení jeho dozoru. Ohlášení smrtelného pracovního úrazu Zaměstnavatel ohlásí smrtelný PÚ bez zbytečného odkladu:

13 a) územně příslušnému útvaru Policie ČR, b) příslušnému odborovému orgánu (např. ZV) nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP, c) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal, d) oblastnímu inspektorátu bezpečnosti práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení jeho dozoru, e) příslušné zdravotní pojišťovně, f) pojišťovně, u které je zaměstnavatel povinně pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu Zaslání záznamu o pracovním úrazu Jedno vyhotovení záznamu o pracovním úrazu předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci, v případě smrtelného PÚ pozůstalým. Zaměstnavatel zašle záznamy o pracovních úrazech za uplynulý měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce: a) oblastnímu inspektorátu bezpečnosti práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení jeho dozoru, b) příslušné zdravotní pojišťovně. V případě smrtelného PÚ zaměstnavatel zašle záznam o pracovním úrazu nejpozději do 5-ti pracovních dnů od jeho ohlášení: a) územně příslušnému útvaru Policie ČR, b) oblastnímu inspektorátu bezpečnosti práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení jeho dozoru, c) příslušné zdravotní pojišťovně. Upozorňujeme, že kontrolami je stále zjišťována řada nedostatků v sepsaných záznamech o úrazu, a že, bohužel, jsou tyto chybné záznamy podepsány i odborovým funkcionářem. Z popisu úrazového děje (rubrika 7 záznamu) lze odvodit porušení v oblasti BOZP (rubrika 9) a z tohoto porušení je nutné vyvodit odpovídající opatření (rubrika 10). Není tedy možné uvést např. v rubrice 9, že zaměstnanec nepoužil předepsanou ochranu zraku, a v rubrice 10 požadovat vybavení zaměstnance ochrannými brýlemi. Dále upozorňujeme, že záznam v knize úrazu nemůže být zjednodušeným, nekvalitním záznamem, zejména z hlediska zjištěných příčin. Bude-li později nutné sepsat kvalitní záznam o úrazu, může být velmi obtížné až nemožné zpětně zjistit skutečné, nezkreslené příčiny. Nesmíme také zapomenout, že záznam o úrazu je pro zaměstnance důležitým důkazním materiálem i z hlediska náhrady škody, kde má zaměstnanec důkazní povinnost vzniku pracovního úrazu jemu jde k tíži důkazní tíseň. Není-li sepsán předmětný záznam, bude muset pracněji dokazovat vznik pracovního úrazu jinými důkazními prostředky, např. svědeckými výpověďmi. Na této skutečnosti nic nemění judikatura, která k významu záznamu o úrazu z hlediska náhrady škody uvádí: R 24/1965: Nárok na odškodnění pracovního úrazu není závislý na tom, zda pracovník úraz ohlásí či nikoliv, ani na tom, zda je nebo není sepsán záznam o úrazu. I výpověď svědka, který nebyl bezprostředním svědkem úrazu, může přispět ke zjištění skutečného stavu věci. Budou-li tedy jiné, kvalitní důkazy, může být uznán úraz jako pracovní i bez existence záznamu o úrazu. Nebudou-li, pak zaměstnanec, nemaje ani záznam o úrazu, nemá žádný důkaz a případný spor o náhradu škody prohrává. 3. Účast odborových orgánů při vyšetření Mají-li odborové organizace (pověření inspektoři) kontrolovat, zda zaměstnavatelé řádně vyšetřují pracovní úrazy, účastnit se zjišťování příčin PÚ popřípadě je sami zjišťovat, musí sami znát právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP na pracovišti, kde došlo k úrazu. Jinak se octnou v nezáviděníhodné situaci pasivního účastníka. Odborové organizace kontrolují tedy dodržování všech ustanovení 105 zákoníku práce a nařízení vlády č. 494/2001 Sb., zejména zda došlo k pracovnímu úrazu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, či zda k němu došlo při jiné činnosti v prostorách zaměstnavatele, o jaký druh úrazu podle závažnosti jde a zda bylo vyšetření příčin, zapsání do knihy úrazů nebo sepsání záznamu řádně provedeno a ve stanovených termínech, zda byl včas ohlášen příslušným orgánům atd. Při vyšetřování příčin pak zjišťují, zda byly práce a pracoviště včetně dozoru v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP (které byly porušeny zaměstnavatelem, postiženým, jinou osobou a z jakých příčin), zda byl postižený s nimi seznámen a zda jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, zda měl postižený požadovanou kvalifikaci, oprávnění, zdravotní způsobilost, příslušné OOPP, zda nebyl pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, jak mu byla poskytnuta první pomoc atd. Kontrolní otázky 1. Uveďte, které úkony předpisuje 105 zákoníku práce zaměstnavateli při výskytu PÚ. 2. Popište, jaký význam má pro zaměstnance záznam o jeho pracovním úrazu (záznam o úrazu). 3. Kdo a komu v podniku musí hlásit pracovní úraz? 4. Komu musí hlásit zaměstnavatel pracovní úraz po přijetí zprávy o něm? 5. Komu dalšímu musí hlásit zaměstnavatel smrtelný, těžký nebo hromadný pracovní úraz po přijetí zprávy o něm? 6. Co se rozumí evidencí pracovních úrazů? Odškodňování pracovních úrazů, nemocí z povolání Seznam právních předpisů uvedených v textu 1. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce: a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními, b) upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními, c) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství [1] ) 2. Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu 3. Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů 4. Vyhl. MZd č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění

14 5. Nařízení vlády ČR č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 6. Nařízení vlády ČR č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 7. Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání 8. Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 9. Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 10. Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 11. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 12. Nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 13. Nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 14. Nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 15. Nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 16. Nařízení vlády č. 464/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 17. Nařízení vlády č. 60/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 18. Nařízení vlády č. 482/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 19. Nařízení vlády č. 67/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 20. Nařízení vlády č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním 21. Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů 22. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 23. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 24. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů 25. Vyhl. MF č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů 26. Zákon č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995, ve znění pozdějších předpisů 27. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, 28. Zákon č. 220/1995 Sb., kterým se mění zákon č. 74/1994 Sb. 29. Nařízení vlády ČR č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání 30. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů 31. Vyhl. MZ č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění pozdějších předpisů. [1] Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění Směrnice Rady 99/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS Směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství, ve znění směrnice 97/74/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství Čl. 13 směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb Směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků

15 Směrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) 4. Odškodňování pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce 4.1. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocích z povolání uvádí ustanovení 366 zákoníku práce (dále jen ZP): /1/ Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovní úraz), odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru. /2/ Za škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec pracoval naposledy před jejím zjištěním v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. /3/ Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu. /4/ Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti nezprostí podle 367. Z těchto ustanovení vyplývá, že zde za škodu odpovídá zaměstnavatel, bez ohledu na to, zda na škodě nese vinu či nikoli. Jde o tzv. odpovědnost za výsledek (odpovědnost objektivní nebo absolutní). Důkazní povinnost vzniku pracovního úrazu i nemoci z povolání a vzniku škody má však zde zaměstnanec. Podmínky pro úplné zproštění odpovědnosti (úplnou liberaci) nebo částečné zproštění odpovědnosti (částečnou liberaci) uvádí ZP v ust. 367 odst. 1 a 2: /1/ Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li: a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody. /2/ Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že: a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody, b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Zde je důkazní břemeno plně na zaměstnavateli a při nedostatku důkazů zůstává odpovědnost na něm. Dále 367 ZP uvádí: /3/ Zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti zčásti určí zaměstnavatel část škody, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) uhradí však zaměstnavatel alespoň jednu třetinu škody. /4/ Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. K některým pojmům podmínek pro zproštění odpovědnosti uvádíme: Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou ve smyslu ustanovení 349 odst. 1) ZP předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, předpisy o bezpečnosti technických zařízení a normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky, týkající se ochrany života a zdraví. Podle 349 odst. 2) ZP pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci jeho nadřízenými. Zdůrazňujeme, že předpisy i pokyny musí být konkrétní. Obecný pokyn "dej pozor" není konkrétním pokynem. Konkrétními pokyny jsou však bezpečnostní značky nebo tabulky, obsahující zákazy a příkazy, např. "Zákaz kouření". Předpisy či pokyny musí být jasné a zřetelné, aby zaměstnanec nemusel nad nimi příliš uvažovat. Porušením se pak jeví takové jednání, které je ve zjevném rozporu s danými předpisy či pokyny. Požadavek řádného seznámení ukazuje, že nestačí jen předpis přednést, dát přečíst, podepsat či jinak potvrdit, že se zaměstnanec s předpisem nebo pokynem řádně seznámil. Seznámení tu neznamená jen poskytnutí informací, ale také kontrolu, jak si zaměstnanec informace osvojil (testem, zkouškou, v praxi aj.). Jestliže se toto nestalo, nemůže dojít ke zproštění ani úplnému, ani částečnému. Judikatura: R 69/1968: Předpokladem částečného zproštění odpovědnosti organizace ve smyslu 191 odst. 2 písm. a) ZP je zaviněné porušení předpisů nebo pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci postiženým; proto je povinností soudu, aby také zkoumal, zda postižený pracovník vnímal náležitě pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a zda mu zejména se zřetelem ke své duševní vyspělosti porozuměl. R 42/1969: Předpis o vhodné pracovní pomůcce, který přenechává pracovníkovi, aby subjektivně posoudil vhodnost použité pracovní pomůcky, není konkrétním bezpečnostním předpisem, který by pracovníkovi ukládal, jak si má počínat, nebo mu zakazoval určitý

16 způsob práce. Když tedy pracovník použil určitou pracovní pomůcku, kterou považoval za vhodnou, neporušil svým zaviněním předpis k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. R 11/1976: Otázkou, zda je bezpečnostním předpisem ve smyslu ustanovení 272 (nyní 273) ZP i vyhláška č. 80/1966 Sb., o pravidlech silničního provozu (nyní vyhláška č. 361/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích pravidla silničního provozu, ve znění pozdějších úprav a doplňků) se zabýval Nejvyšší soud ČSR v rozsudku sp. zn. 5 Cz 14/73 a dospěl k závěru, že vyhláška je bezpečnostním předpisem, neboť svým obsahem směřuje k tomu, aby byla zajištěna bezpečná doprava na komunikacích. I tu ovšem musí jít o porušení předpisu upravujícího konkrétní povinnost pro řidiče nebo chodce. R 11/1976: Soudy se správně nespokojují jen s tvrzením o provedeném školení a kontrole, ale provádějí v tomto směru dokazování v celé šíři a úplnosti. Jako svědci bývají vyslýchány osoby, které školení prováděly, i spolupracovníci poškozeného pracovníka, a o tom, zda se v praxi školení a seznámení s předpisy skutečně konalo a jak byla kontrola prováděna. R 11/1976: Předpoklad řádného seznámení s bezpečnostními předpisy jako podmínky úplného nebo částečného zproštění se odpovědnosti organizace souvisí s další podmínkou, že totiž musí jít o zavinění porušení těchto bezpečnostních předpisů nebo pokynů. O zaviněné porušení může jít tehdy, jestliže pracovník vědomě tyto předpisy nebo pokyny porušuje. V tomto směru je třeba poukázat na R 69/1968. R 11/1978: Došlo-li k pracovnímu úrazu pracovníka při práci se strojem, který pro své nedostatky po stránce bezpečnosti práce neměl být vůbec v provozu, došlo na straně organizace k porušení základních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. V takovém případě by bylo v rozporu s výchovným posláním ustanovení 191 odst. 2 písm. a) ZP, mohla-li by se organizace, byť i jen částečně, zprostit své odpovědnosti za pracovní úraz. Opilost Pojem opilost představuje takový stupeň alkoholického opojení, který znamená významnější snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti. Posouzení je především věcí znaleckého posudku. Ke zproštění nedojde, jestliže nebylo dáno požadované významné snížení duševních funkcí a pohotovosti, nebo jestliže opilost nebyla vůbec příčinou úrazu např. pracovník ve stavu přičitatelné opilosti prochází dílnou, kudy se normálně prochází, a to za řádným plněním svých pracovních úkolů; přitom nahodile odlétnuvší kovová tříska mu poraní oko. Upozorňujeme, že pojem opilost se nekryje s pojmem opilství v trestním zákoně. Judikatura: R 43/1969: Opilostí postiženého pracovníka, která je důvodem úplného nebo částečného zproštění odpovědnosti organizace za škodu způsobenou pracovním úrazem, je již takový stupeň alkoholického opojení, který znamená významnější snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti. R 11/1976: Stav opilosti podle citovaného ustanovení ZP nemusí být dán již pouhým požitím alkoholického nápoje, nýbrž k požití alkoholického nápoje musí tu dojít k takové míře, že způsobí snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti pracovníka. Úplné nebo částečné zproštění odpovědnosti organizace mimo jiné předpokládá, že utrpěný úraz je v příčinné souvislosti s opilostí pracovníka. O této příčinné souvislosti je třeba často provést i důkaz znalcem lékařem, který může nejlépe posoudit vliv požitého alkoholu na snížení duševních schopností pracovníka. Svědecká pozorování ohledně chování pracovníka nemusí být vždy spolehlivým měřítkem. Je ovšem povinností soudu opatřit náležité skutkové podklady pro znalce. Lehkomyslné jednání Zde pro výklad postačí obsáhlejší judikatura: R 35/1970: Lehkomyslné jednání ve smyslu 367 odst. 2 písm. b) ZP je takové jednání, kdy si vzhledem ke konkrétní časové i místní situaci na pracovišti počíná pracovník způsobem, při němž vědomě podstupuje riziko hrozícího poškození na zdraví a jenž je v rozporu s obvyklým způsobem chování (tj. pracovník postupuje odlišně od ostatních pracovníků). R 11/1976: V praxi soudů se citované zákonné ustanovení správně vykládá tak, že organizace se z tohoto důvodu může zprostit částečně odpovědnosti, prokáže-li, že jednání pracovníka lze charakterizovat jako nebezpečné riskování nebo hazardérství. Při úvaze, zda jednání pracovníka lze takto označit, je třeba přihlížet ke kvalifikaci pracovníka, nabytým zkušenostem, délce doby zaměstnání apod. Jinak ze posoudit stejné jednání u mladého, nezkušeného a krátkou dobu zaměstnaného pracovníka a jinak u zkušeného staršího pracovníka. Pracovník si musí být vědom, že si svým jednáním může přivodit úraz. Vyžaduje se tedy kvalifikovaná lehkomyslnost (pracovník věděl anebo vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem musel vědět, že si svým jednáním může přivodit úraz). Přitom další podmínkou je (i když by jednání pracovníka bylo možno kvalifikovat jako riskantní nebo hazardní), aby šlo o způsob činnosti, který je v rozporu s obvyklým způsobem chování pracovníků. Jestliže si tedy takovým způsobem počínají i jiní pracovníci a organizace to trpí, není dána skutková podstata ustanovení 191 odst. 2 písm. c) ZP. Ustanovení 191 odst. 2 písm. c) ZP upravuje případy, kdy k porušení bezpečnostního předpisu nedojde, a jestliže organizace takové jednání pracovníků trpí, pak je nutno výchovný moment spatřovat právě v tom, že se organizace nemůže zprostit odpovědnosti ani částečně. Lehkomyslné jednání pracovníka bylo správně shledáno ve věci sp. zn. 10 C 384/71 Obvodního soudu pro Prahu 1, a to v tom, že pracovník zaškolený instalatér řezal lemovací lano na elektrické pile místo toho, aby se je rozřezal nožem nebo rozsekl sekerou. Ve věci sp. zn. 7 C 250/72 Okresního soudu ve Vsetíně nebyla správně shledána lehkomyslnost pracovníka hlídače v tom, že přiložil do kamen větší množství uhlí; pokud tato okolnost byla příčinou pracovníkovy smrti, bylo třeba ji posoudit jako běžnou neopatrnost ( 191 odst. 5 ZP). Správně bylo rozhodnuto také ve věci sp. zn. 4 C 1973/70 Okresního soudu v Liberci. Žalobce pracoval jako učeň a před nástupem do učebního poměru i během jeho trvání byl lékařem několikrát poučen, že nesmí vzhledem ke své oční chorobě konat těžké práce, jinak že mu hrozí oslepnutí. Kritického dne bylo žalobci uloženo, aby se dvěma dalšími pracovníky (řidičem a závozníkem) skládal a uskladňoval kamna. Při této namáhavé práci došlo u žalobce k odchlípnutí sítnice. Svůj závěr, že nešlo o lehkomyslnost (kvalifikovanou nedbalostí), zdůvodnil soud tím, že žalobce jen pomáhal svým spolupracovníkům při sunutí kamen, pomáhal tlačit

17 vozík na kolejnicích, ve skladě pomáhal při překládání kamen na rudlík a konečně při jejich umisťování přímo ve skladu. Žalobce sice věděl, že nesmí konat fyzicky těžkou práci, nutno však zvážit, že kamna neskládal sám, nýbrž jenom při těchto pracích pomáhal. Nemusel si proto být vědom (právě s ohledem na to, že při skládání pracovali tři pracovníci), že si může přivodit pracovní úraz, když v určitém okamžiku v důsledku nerovnoměrně vynakládané námahy pracovník musel vyvinout značné úsilí. Přitom bylo nutno zejména zvážit, že šlo o učně, tedy pracovníka nezkušeného. Kdy nemůže zaměstnavatel aplikovat žádné zprošťovací důvody? Zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li zaměstnanec pracovní úraz při odvracení škody hrozící tomuto zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav sám úmyslně nevyvolal ( 368 ZP). Důkazní břemeno je zde na postiženém zaměstnanci - jemu jde o to, aby ke zproštění nedošlo. Postačí objektivní zhodnocení, že šlo o činnost "odvracení" (i když výsledek byl např. neúspěšný). Toto ustanovení nedovoluje, aby se zaměstnavatel v předmětném případě zprostil odpovědnosti, i kdyby jinak byly dány důvody ke zproštění (zaměstnanec při odvracení škody nebo nebezpečí např. porušil bezpečnostní předpisy nebo jednal lehkomyslně či v opilosti). Pokud jde o nebezpečí života nebo zdraví, nejde o jakoukoli hrozbu; musí jít o ohrožení přímé, bezprostřední. Nerozhoduje při tom, zda jde o nebezpečí života nebo zdraví samého zaměstnance či jeho spoluzaměstnanců nebo osob jiných (tedy i osob, které nejsou v pracovním poměru k zaměstnavateli, u kterého k uvedené události došlo). V případě, že zaměstnavatel tvrdí, že zaměstnanec stav hrozící škody či nebezpečí života a zdraví sám úmyslně vyvolal, je důkazní břemeno o tomto skutku zaměstnance na zaměstnavateli. Judikatura: R 10/1980: Utrpěl-li pracovník pracovní úraz při odvracení škody hrozící organizaci, nemůže se organizace zprostit odpovědnosti ( 192 ZP) ani částečně, pokud pracovník tento stav úmyslně nevyvolal. Přitom nelze vycházet jen z rozsahu hrozící škody (např. z hodnoty zachraňované věci). Odpovědnost za škodu podle pracovněprávních předpisů v některých zvláštních případech 391, 392, 393 ZP 1) Žáci střední školy, středního odborného učiliště, odborného učiliště, vyšší odborné školy nebo učiliště nebo studenti vysoké školy odpovídají škole nebo právnické nebo fyzické osobě za škodu, kterou jí způsobili při teoretickém nebo praktickém vyučování anebo v přímé souvislosti s ním. Pokud ke škodě došlo při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní, odpovídá za škodu školské zařízení. Věta druhá odst. 2) platí i zde. (Pozn. - tato věta zní: Za škodu, která vznikla žákům základních škol, základních uměleckých škol, zvláštních škol a pomocných škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá škola; při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní odpovídá školské zařízení. Nevystupuje-li škola nebo školské zařízení v právních vztazích svým jménem a nemá-li odpovědnost vyplývající z těchto vztahů, odpovídá žákům zřizovatel školy, popřípadě školského zařízení. 3) Příslušná škola odpovídá žákům středních škol ( gymnázií, středních odborných škol, středních odborných učilišť), vyšších odborných škol, konzervatoří a jazykových škol s právem státní závěrečné zkoušky za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při teoretickém a praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s ním. Došlo-li ke škodě při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba, u níž se vyučování uskutečňovalo. Došlo-li ke škodě při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní, odpovídá za škodu příslušné školské zařízení. Nevystupuje-li škola nebo školské zařízení v právních vztazích svým jménem a nemá-li odpovědnost vyplývající z těchto vztahů, odpovídá za škodu zřizovatel školy nebo školského zařízení. 4) Příslušná vysoká škola odpovídá studentům vysokých škol za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při teoretickém a praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s ním. Došlo-li ke škodě při praktickém nebo teoretickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba, u níž se vyučování uskutečňovalo. 5) Příslušné školské zařízení odpovídá fyzickým osobám s uloženou ústavní výchovou nebo nařízenou ochrannou výchovou a fyzickým osobám v preventivně výchovné péči za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při uskutečňování této činnosti nebo v přímé souvislosti s ní. Judikatura: R 67/1971: Úraz školáka, k němuž došlo v přestávce mezi dvěma vyučovacími hodinami; je třeba rovněž posoudit podle ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti organizace za škodu při pracovních úrazech. R 111/1967: Jde-li o děti školního věku, pak je třeba příkazy, zákazy, a jiné pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejen vydávat a jejich dodržování kontrolovat, ale také případně učinit opatření, které by porušování zákazu účinně zabránilo (např. zamezilo opuštění budovy). Při posuzování porušení bezpečnostního předpisu zaviněním školáka je třeba posoudit rozumové, rozpoznávací a volní určovací schopnosti školáka, a to se zřetelem na chování nezletilce, které bylo příčinou nastalého výsledku. Obsah náhrady škody postiženému. Je uveden v ustanovení 369 odst. 1 ZP následovně: 1. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, věcnou škodu; ustanovení 265 odst. 3 platí i zde. Poznamenáváme, že dle ustanovení 265 odst. 3) ZP zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu. Důležitou povinnost zaměstnavatele, kterou by měli znát odboráři, uvádí zde ustanovení 369 odst. 2) ZP: 2. Způsob a rozsah náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s příslušným odborovým orgánem a se zaměstnancem.

18 Upřesňující ustanovení k obsahu náhrady škody postiženému představují zejména ) ZP. Upozorňujeme ve stručnosti, že ustanovení zmíněných paragrafů hovoří o tom, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatné nároky, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnance činí rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody způsobené pracovním a plnou výší nemocenského, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity se poskytne zaměstnanci v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku, a o dalších skutečnostech nezbytných pro detailnější pochopení obsahu náhrady škody postiženému. Významným vzhledem k možným změnám poměru poškozeného a hlediskem k vývoji mzdové situace je 390 ZP: 1. Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popř. povinností. 2. Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním. V souvislosti s vývojem mezd byla provedena valorizace náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním : - zákonem č. 297/1991 Sb., - nařízení vlády ČR č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním - nařízení vlády ČR č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním - zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání... - nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.. - nařízení vlády č. 464/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 60/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 482/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 67/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání - nařízení vlády č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Kompetenci příslušných orgánů státní správy v otázce výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění uvádí 372, odst. 2) ZP: Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech. Otázku odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění upravuje vyhláška č. 440/2001 Sb., kterou se stanoví náhrada bolesti a ztížení společenského uplatnění tak, že výše odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění se určuje částkou 120,- Kč za jeden bod. Počet bodů určuje ošetřující lékař zpravidla tehdy, když se zdravotní stav poškozeného stabilizoval. Pro úplnost dodáváme, že náklady na lékařský nález bodové hodnocení PÚ v souvislosti hradí úrazové pojišťovny. Obsah náhrady škody pozůstalým Je uveden v 375 odst. 1 ZP následovně: Jestliže zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout: a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem c) náhradu nákladů na výživu pozůstalých d) jednorázové odškodnění pozůstalých e) náhradu věcné škody; ustanovení 265 odst. 3 platí i zde

19 Upřesňující ustanovení k obsahu náhrady škody pozůstalým jsou uvedena v ZP, kde se dočteme o tom, že náklady spojené s léčením a náklady spojené s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil, že náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelývýživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat - a že tato náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, že náhrada věcné škody přísluší dědicům zaměstnance, atd. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši Kč. Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, zvýšit jednorázové odškodnění pozůstalých. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Toto pojištění uvádí 365 ZP následovně: Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců, tj. do se řídí odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání ustanoveními této hlavy, 272 až 274, 393 odst. 2 tohoto zákona, 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., a vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb., vyhlášky č. 74/2000 Sb. a vyhlášky č. 487/2001 Sb. Kontrolní otázky 1. Kdy se zaměstnavatel zcela zprostí odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu? 2. Kdy se zaměstnavatel zčásti zprostí odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu? 3. Co to jsou právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP? 4. Kdy jedná zaměstnanec lehkomyslně? 5. Kdy nelze použít žádné zprošťovací důvody? 4.2. Odškodňování jiných poškození zdraví z práce U odškodňování těchto poškození má zaměstnavatel obecnou odpovědnost ve smyslu ustanovení 265 odst. 1) a 2) ZP: 1. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. 2. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci též za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem. Je zde tedy nezbytná podmínka porušení právních povinností nebo úmyslného jednání proti pravidlům slušnosti a občanského soužití ze strany zaměstnavatele. Toto prokázat spočívá na poškozeném zaměstnanci. Platí zde dále možnost případného omezení odpovědnosti zaměstnavatele ZP: Prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, jeho odpovědnost se poměrně omezí Účast odborových orgánů při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání Nezbytnou podmínkou aktivní kvalifikované účasti odborových orgánů (pověřených inspektorů) při předmětném odškodňování, zejména při projednávání způsobu a rozsahu náhrady škody ve smyslu ustanovení 369 odst. 2) ZP je dobrá znalost uvedených textů o odškodňování a souvisejících ustanovení příslušných právních předpisů. Obsah cit. projednávání logicky navazuje na zjištění příčin, příčinných souvislostí a všech dalších okolností vzniku pracovního úrazu a následné sepsání záznamu o úrazu, příp. i vyhotovení zápisu o výsledku zjištění příčin u závažných úrazů. Zde by měl odborový orgán (pověřený inspektor) nejprve zkontrolovat správnost příslušných dokumentů (připomínáme, že u vlastního vyšetřování měl být přítomen). Na základě ověřených porušení právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, porušení pravidel či pokynů k zajištění BOZP, lehkomyslného jednání či opilosti apod. u zaměstnance a na základě příslušných porušení zaměstnavatelem by pak měl s využitím prezentovaných znalostí odškodňování posoudit především rozsah náhrady škody předloženou zaměstnavatelem (míru zproštění odpovědnosti zaměstnavatele). Měl by také požadovat, aby zaměstnavatel odškodňoval z vlastní iniciativy aby zaměstnanec nemusel o odškodnění žádat. Rovněž by měl požadovat, aby zaměstnavatel sdělil písemně své rozhodnutí (po projednání způsobu a rozsahu náhrady škody s odborovým orgánem) postiženému nebo jeho pozůstalým do třiceti dnů ode dne úrazového děje nebo oznámení nemoci z povolání. Tento požadavek by měl být také zakotven v kolektivních smlouvách s tím, že pouze v odůvodněných případech lze po dohodě s odborovým orgánem tuto lhůtu prodloužit. Použité zkratky 1. SÚIP Státní úřad inspekce práce 2. OIP Oblastní inspektorát práce 3. MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí 4. NV Nařízení vlády Kontrolní otázky 1. Uveďte obsah náhrady škody postiženému. 2. Uveďte obsah náhrady škody pozůstalým. 3. Která instituce provádí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání? 4. Která nezbytná podmínka odškodňování jiných poškození zdraví z práce podmiňuje toto odškodňování a kdo ji musí prokázat? ČINNOST ZÁVODNÍHO VÝBORU V OBLASTI BOZP V PRAXI Úvodem Hlavním cílem a účelem předloženého textu je seznámit posluchače vzdělávacího kursu se základními dokumenty z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP). V roce 2006 bylo přijato několik nových právních norem, které zásadním způsobem ovlivňují oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či jsou s touto problematikou úzce provázány. Jedná se o tyto právní normy: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (účinnost od ) Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce (účinnost od )

20 Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od ) Zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců (účinnost od ) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) (účinnost od ) Sešit č. 3 se tematicky zaměřuje na činnost závodního výboru v oblasti BOZP. Odbory, potažmo odborové organizace a jejich specialisté pro oblast BOZP jsou velmi důležitým článkem v systému BOZP. Především z hlediska výkonu kontrolní činnosti a vyhledávání rizik. V tomto kontextu je nutné vyzdvihnout důležitost prevence, která sama o sobě je účinným nástrojem při snižování počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání. 1. Kontrola orgánů ZO nad stavem bezpečnosti Předem je třeba si uvědomit, že kontrolní činnost nad dodržováním pracovněprávních předpisů v oblasti BOZP je nejen náročná na odborné vědomosti, ale také může obtěžovat jak zaměstnance na pracovištích, tak vedoucí zaměstnance. Na druhé straně je kontrola a následné důsledné požadování odstranění zjištěných nedostatků velmi účinným nástrojem ke zlepšování pracovního prostředí. To vše nás vede k tomu, abychom ke kontrole přistupovali odborně připraveni, kontrola byla cílena k řešení určeného problému, provedení bylo profesionální včetně vystupování kontrolujících odborových funkcionářů, zaměstnancům kontrolovaného pracoviště byl vysvětlen účel a cíle kontroly a výsledky kontroly byly důsledně využity. Samozřejmou nezbytností je zveřejnění výsledků kontroly včetně opatření prosazovaných závodním výborem. Je důležité si uvědomit, že účelem odborové kontroly není komplexní odstranění nedostatků nebo kolaudace pracoviště, ale snížení nejzávažnějších rizik nebo řešení jednoho nebo dvou problémů, na které jsme se zaměřili nebo byli upozorněni. Možnosti odborového funkcionáře jsou časově i profesně velmi omezeny, tomu musí odpovídat i rozsah kontrolní činnosti. Oprávnění provádět kontrolu BOZP mají podle 322 ZP odborové organizace, v praxi je to na ZO závodní výbor, závodní inspektor bezpečnosti práce, závodní důvěrník. Příprava ke kontrole Před kontrolou je zcela nezbytné se dobře připravit. V prvé řadě si ujasníme cíl a obsahový rozsah. Kontrolujeme-li předem určené pracoviště, vytipujeme si několik strojů nebo zařízení, na každém pak jeden až tři bezpečnostní ukazatele. Doporučujeme kontrolovat asi deset, ne však více než patnáct ukazatelů. Výběr ukazatelů provádíme zároveň se studiem příslušného bezpečnostního předpisu, podnikové bezpečnostní směrnice pro obsluhu příslušného stroje nebo návod k obsluze stroje od výrobce. Hygienické požadavky najdeme zpravidla v nařízení vlády o hygienických požadavcích na vybavení pracovišť č. 178/2001 Sb. Přitom si děláme heslovité poznámky, například: schodiště volné strany musí být opatřeny zábradlím schodiště musí mít alespoň po jedné straně záchytné madlo první a poslední stupeň musí být rozeznatelný od okolní podlahy Ohlášení kontroly Provedení kontroly si zpravidla dojednáme s příslušným vedoucím zaměstnancem určeného pracoviště, a to podle zvyklostí v podniku přímo nebo prostřednictvím vedení podniku. Někde je zvykem přizvat referenta BOZP. Jen zcela výjimečně přistupujeme ke kontrole bez předchozího vědomí zaměstnavatele, zpravidla když chceme zamezit zkreslení skutečností (zametení). Cílem kontroly je následné zlepšení pracovního prostředí! Provádění kontroly Kontrolu provádíme podle připraveného scénáře, jsme však vnímaví i k dalším zjevným závadám mimo program. Zejména pořádek na pracovišti by nás mě vždy zajímat. Důležité je slušné vystupování, pozdrav, někdy podání ruky, stručné vysvětlení naší činnosti. Nesmíme však zdržovat. K vlastnímu provedení kontroly vždy přizveme příslušného vedoucího zaměstnance. Pokud jde vedoucí zaměstnanec s námi, zjištěné nedostatky mu oznamujeme, vždy si je však poznamenáváme s přesným určením stroje (zařízení) a místa. Vhodné je si poznamenat i evidenční číslo stroje. Zjištěné závady nikomu nevytýkáme, nenařizujeme způsob jejich odstranění a nediskutujeme o jejich závažnosti. Jen při vydání závazného pokynu ve smyslu 322 ZP odst. 2. a) a b) oznámíme náš požadavek: Zakazuji další práci na okružní pile ev. č pro odstranění ochranného krytu nebo požaduji do XX opatření schodiště do kotelny záchytným madlem. Konstatujeme, že náš závazný pokyn bude součástí zápisu o kontrole. Nejsme oprávnění cokoliv zaměstnancům a vedoucím zaměstnancům nařizovat nebo zakazovat, náš partner je zaměstnavatel! Výsledek kontroly Skutečnosti zjištěné při kontrole zpracujeme do zápisu, ze kterého by měly být patrné nejen zjištěné nedostatky na přesně určených zařízeních a strojích, ale také kdo kontrolu provedl, kdo se ji dále zúčastnil a kdy se uskutečnila. Je dobré vždy citovat bezpečnostní nebo hygienický předpis, který byl porušen. Například: V zámečnické dílně areálu U Průhonu se na podlaze povalují odřezky materiálu a polotovary, hrozí nebezpečí klopýtnutí. V závěru zápisu by měl být náš požadavek případně návrh na řešení. Zápis o kontrole BOZP předáváme zaměstnavateli (vedení podniku), kopie se po projednání v závodním výboru založí do spisů. Kontrolní otázky 1. Jaký užitek přinese vaší ZO a členům provádění odborové kontroly nad stavem BOZP? 2. Co bychom měli udělat před vlastní kontrolou BOZP? 3. Jak pracujeme se zjištěnými skutečnostmi? 2. Vyšetřování příčin pracovních úrazů Účinný boj proti pracovní úrazovosti vyžaduje, aby zaměstnavatelé bezodkladně zjišťovali a odstraňovali příčiny pracovních úrazů, tak jak jim to ukládá zákoník práce v 105 a související nařízení vlády. Tento paragraf také ukládá zaměstnavateli, aby k vyšetřování pracovních úrazů přizval příslušný odborový orgán (inspektora BOZP nebo jiného dohodnutého funkcionáře ZO). Zákoník práce v 322 dává odborovým orgánům právo účasti při zjišťování příčin pracovních úrazů. Umožňují jim tím kontrolovat, jak zaměstnavatel svou povinnost plní, zajišťovat objektivnost šetření a věcnou správnost zápisu. Svou účastí tedy

Vysoká škola báňská TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky ZÁKONÍK PRÁCE. ZÁKON Č. 262/2006 Sb.

Vysoká škola báňská TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky ZÁKONÍK PRÁCE. ZÁKON Č. 262/2006 Sb. Vysoká škola báňská TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky ZÁKONÍK PRÁCE ZÁKON Č. 262/2006 Sb. Ostrava, leden 2007 Ing. Ctirad Koudelka Zákon č. 262/2006 Sb. (Zákoník

Více

ČÁST PÁTÁ Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. HLAVA I Předcházení ohrožení života a zdraví při práci

ČÁST PÁTÁ Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. HLAVA I Předcházení ohrožení života a zdraví při práci ČÁST PÁTÁ Bezpečnost a ochrana zdraví při práci HLAVA I Předcházení ohrožení života a zdraví při práci 101 (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem

Více

PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNAVATELŮ

PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNAVATELŮ PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNAVATELŮ Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PRA0103.docx

Více

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PRA0114.docx Autor Ing.

Více

činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)

činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) ZÁKON č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb

Více

UCJF - školení zaměstnanců z BOZP

UCJF - školení zaměstnanců z BOZP UCJF - školení zaměstnanců z BOZP Důležité právní předpisy Povinnosti zaměstnavatele Práva zaměstnanců Povinnosti zaměstnanců Vnitřní předpis BOZP na MFF ÚČJF - Vyhodnocená rizika Vyhodnocená rizika -

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Ing. Milan Šmíd, Bazény a wellness s.r.o. projektový ateliér Mnoho z nás vyskytuje v pozici, že má na starosti jednoho a více podřízených. V tomto případě je

Více

Opatření děkana č. 16/2009

Opatření děkana č. 16/2009 Opatření děkana č. 16/2009 Opatření děkana č. 16/2009 Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd Opatření děkana č. 16/2009 Název: Směrnice o řízení bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Účinnost: dnem

Více

Právní předpisy. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Povinnosti zaměstnavatele

Právní předpisy. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Povinnosti zaměstnavatele Právní předpisy Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Povinnosti zaměstnavatele Zákoník práce (zákon 262/2006 Sb.) 101 (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při

Více

Mladí lidé a bezpečná práce bez úrazů

Mladí lidé a bezpečná práce bez úrazů Mladí lidé a bezpečná práce bez úrazů MLADÍ LIDÉ jsou nezkušení a nezralí, nejsou si vědomi rizik, nemají dostatečnou odbornou způsobilost a vzdělání; nejsou si vědomi svých povinností a práv a povinností

Více

4/2 POVINNOSTI ZAMùSTNAVATELÒ SOUVISEJÍCÍ S BEZPEâNOSTÍ PRÁCE 4/2.1 ÚVOD

4/2 POVINNOSTI ZAMùSTNAVATELÒ SOUVISEJÍCÍ S BEZPEâNOSTÍ PRÁCE 4/2.1 ÚVOD BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI část 4, díl 2, kapitola 1, str. 1 4/2 POVINNOSTI ZAMùSTNAVATELÒ SOUVISEJÍCÍ S BEZPEâNOSTÍ PRÁCE 4/2.1 ÚVOD Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, je základním

Více

BOZP - POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE

BOZP - POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE Dokument: CIVOP System 3.1.1 (verze 2.0) Název: BOZP - POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE (MANAGEMENTU) SPOLEČNOST: Safetyman s.r.o. SPOLEČNOST: Město Černošice POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE

Více

SMĚRNICE č. 4 pro provádění a organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

SMĚRNICE č. 4 pro provádění a organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Směrnice pro řízení a organizaci BOZP aktualizace ke dni 01. 11. 2013 zpracoval Bc. Jaroslav Kocián, poradce v BOZP a PO 1 SMĚRNICE č. 4 pro provádění a organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan BOZP 6 účast a povinnost zaměstnance

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan BOZP 6 účast a povinnost zaměstnance Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0556 VY_32_INOVACE_DR_STR_10 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav

Více

PŘÍKAZ DĚKANA č. 1/ 2004 Stanovení organizace zabezpečení bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci

PŘÍKAZ DĚKANA č. 1/ 2004 Stanovení organizace zabezpečení bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE DĚKANÁT MATEMATICKO - FYZIKÁLNÍ FAKULTY Praha 2, Nové Město, Ke Karlovu 3, PSČ 121 16 Telefon (spojovatelka) 2 2191 1111 V Praze dne 1.března 2004 PŘÍKAZ DĚKANA č. 1/ 2004 Stanovení

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_11_PRACOVNÍ PRÁVO II_P1-2 Číslo projektu: CZ

Více

Směrnice generálního ředitele Národního památkového ústavu č. 5 / 2004 NPÚ

Směrnice generálního ředitele Národního památkového ústavu č. 5 / 2004 NPÚ Národní památkový ústav V Praze 30.4.2004 Valdštejnské nám. 3 118 01 Praha 1 Směrnice generálního ředitele Národního památkového ústavu č. 5 / 2004 NPÚ o řízení bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Tato

Více

Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podnikové kolektivní smlouvě

Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podnikové kolektivní smlouvě Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podnikové kolektivní smlouvě I. Formy spolupráce mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací Zaměstnavatel: - bezplatně poskytne odborové organizaci místnost

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan BOZP 5 odpovědnost a povinnost zaměstnavatele

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan BOZP 5 odpovědnost a povinnost zaměstnavatele Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0556 VY_32_INOVACE_DR_STR_09 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav

Více

Rukověť bezpečnosti práce vedoucího zaměstnance. Část 2.: Základní znalosti vedoucího zaměstnance o zajištění BOZP

Rukověť bezpečnosti práce vedoucího zaměstnance. Část 2.: Základní znalosti vedoucího zaměstnance o zajištění BOZP Rukověť bezpečnosti práce vedoucího zaměstnance Část 2.: Základní znalosti vedoucího zaměstnance o zajištění BOZP Tomáš Neugebauer 2014 Z čeho vyplývají požadavky na zajištění BOZP PRÁVNÍ PŘEDPISY Vyhledání

Více

Organizační směrnice č. 27/2013/SŘ. k zajištění BOZP

Organizační směrnice č. 27/2013/SŘ. k zajištění BOZP Organizační směrnice č. 27/2013/SŘ k zajištění BOZP Čj.: SŠNM/884/2013 Schválila: PaedDr. Olga Talášková, ředitelka školy V Novém Městě nad Metují dne 2. dubna 2013 Strana 1 (celkem 8) Čl. 1 Obsah směrnice

Více

Úplný přehled zkušebních okruhů

Úplný přehled zkušebních okruhů Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost

Více

Univerzita Hradec Králové Strana 1 ze 5 OSNOVA ŠKOLENÍ BOZP ŠKOLENÍ ZÁKLADNÍ VEDOUCÍ PRACOVNÍCI

Univerzita Hradec Králové Strana 1 ze 5 OSNOVA ŠKOLENÍ BOZP ŠKOLENÍ ZÁKLADNÍ VEDOUCÍ PRACOVNÍCI Univerzita Hradec Králové Strana 1 ze 5 Příloha č.2. OSNOVA ŠKOLENÍ BOZP ŠKOLENÍ ZÁKLADNÍ Činnosti / Profese: VEDOUCÍ PRACOVNÍCI Seznam obecně závazných právních předpisů, norem a vlastních vydaných dokumentů

Více

Zpracovatel neručí za případné škody vzniklé aplikací této předlohy nesprávným způsobem. Zkušební test pro vedoucí zaměstnance č. 1 BEZPEČNOST PRÁCE

Zpracovatel neručí za případné škody vzniklé aplikací této předlohy nesprávným způsobem. Zkušební test pro vedoucí zaměstnance č. 1 BEZPEČNOST PRÁCE Jméno a příjmení Zkušební test pro vedoucí zaměstnance č. 1 BEZPEČNOST PRÁCE Pracovní zařazení Datum: Zakroužkujte odpověď, o níž se domníváte, že je správná. 1. Evidenci o všech pracovních úrazech musí

Více

Personální a kariérové poradenství www.edufactory.cz

Personální a kariérové poradenství www.edufactory.cz ZÁZNAM O VSTUPNÍM ŠKOLENÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A POŽÁRNÍ OCHRANY 1. VSTUPNÍ ŠKOLENÍ BOZP 1.1 Povinnosti zaměstnavatele 1.1.1 Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit

Více

Základní umělecká škola Václava Kálika v Opavě SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Základní umělecká škola Václava Kálika v Opavě SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Základní umělecká škola Václava Kálika v Opavě SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Účinnost od : 1.5.2012 Schválil: Petr Bouček, ředitel školy Nahrazuje dokument: Směrnice k zajištění

Více

Školení z pracovněprávních předpisů Kontrolní ověřovací test - BOZP ze znalostí základních předpisů k zajištění bezpečné práce a ochrany zdraví při

Školení z pracovněprávních předpisů Kontrolní ověřovací test - BOZP ze znalostí základních předpisů k zajištění bezpečné práce a ochrany zdraví při Školení z pracovněprávních předpisů Kontrolní ověřovací test - BOZP ze znalostí základních předpisů k zajištění bezpečné práce a ochrany zdraví při práci pro statutární zástupce a vedoucí pracovníky zaměstnavatelů

Více

Studijní opora. Název předmětu: Zabezpečení personálu a infrastruktury logistiky

Studijní opora. Název předmětu: Zabezpečení personálu a infrastruktury logistiky Studijní opora Název předmětu: Zabezpečení personálu a infrastruktury logistiky Garant předmětu: prof. Ing. Aleš Komár CSc. Obsah: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci... 2 1. Základní pojmy... 2 1.1

Více

Rukověť bezpečnosti práce vedoucího zaměstnance. Část 3.: Kontrolní činnost a postihy za nezajištění BOZP

Rukověť bezpečnosti práce vedoucího zaměstnance. Část 3.: Kontrolní činnost a postihy za nezajištění BOZP Rukověť bezpečnosti práce vedoucího zaměstnance Část 3.: Kontrolní činnost a postihy za nezajištění BOZP Tomáš Neugebauer 2014 Interní kontrolní činnost zaměstnavatele Na základě ustanovení 102 odst. 3

Více

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ druh předpisu : číslo: vnitřní směrnice 2/BOZP výtisk číslo: 1 Název: PROVÁDĚNÍ ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Obsah : 1. Základní ustanovení.

Více

Směrnice tajemnice Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí č. 2/2008

Směrnice tajemnice Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí č. 2/2008 Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí Směrnice tajemnice Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí č. 2/2008 Používání Knihy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen Knihy BOZP) a povinnosti vedoucích

Více

Videoškolení BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Videoškolení BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Videoškolení BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Vybrané předpisy pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví

Více

Schválil: Platnost od: Zpracoval:

Schválil: Platnost od: Zpracoval: OSNOVA ŠKOLENÍ BEZPEČNOSTI A HYGIENA PRÁCE Schválil: V dne: Platnost od: Zpracoval:.. I. OSNOVA ŠKOLENÍ Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen BOZP) a stálé zlepšování pracovního prostředí

Více

Školení BOZP a příprava na provedení testu znalostí BOZP

Školení BOZP a příprava na provedení testu znalostí BOZP Školení BOZP a příprava na provedení testu znalostí BOZP 1. Úvod Dle platné legislativy je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti

Více

Vydání č. 1 (07/07) Strana: 1/11 OTÁZKY K ÚSTNÍMU POHOVORU

Vydání č. 1 (07/07) Strana: 1/11 OTÁZKY K ÚSTNÍMU POHOVORU Strana: 1/11 1. Rozsah Rozsah ověřovaných znalostí je zpracován pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle přílohy 1 nařízení vlády č. 592/2006 Sb. a) znalost právních

Více

ZKOUŠKA Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM. dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ecological Consulting a.s.

ZKOUŠKA Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM. dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ecological Consulting a.s. ROZSAH OVĚŘOVANÝCH ZNALOSTÍ ZKOUŠKA Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM FYZICKÝCH OSOB ZAJIŠŤUJÍCÍCH ÚKOLY V PREVENCI RIZIK V OBLASTI BOZP dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ecological

Více

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ druh předpisu : číslo: vnitřní směrnice 4/BOZP výtisk číslo: 1 Název: STANOVENÍ ZÁSAD POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŘEDKŮ, ČISTICÍCH, MYCÍCH A DEZINFEKČNÍCH

Více

Legislativní vymezení závodní preventivní péče

Legislativní vymezení závodní preventivní péče Legislativní vymezení závodní preventivní péče MUDr. Jarmila Minksová Hygiena práce jarmila.minksova@fm.khsova.cz Na Bělidle 7, 702 00 Moravská Ostrava, www.khsova.cz Zákoník práce - Zákon č. 262/2006

Více

Upřesnění povinností pro vedoucí zaměstnance v oblasti BOZP a PO a stanovení určené osoby k vedení dokumentace BOZP a PO

Upřesnění povinností pro vedoucí zaměstnance v oblasti BOZP a PO a stanovení určené osoby k vedení dokumentace BOZP a PO Upřesnění povinností pro vedoucí zaměstnance v oblasti BOZP a PO a stanovení určené osoby k vedení dokumentace BOZP a PO Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP), zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují

Více

Důvod a způsob založení povinného subjektu

Důvod a způsob založení povinného subjektu Důvod a způsob založení povinného subjektu Výňatek ze zákona zákona č. 251/2005 Sb.: 3 (1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům,

Více

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy:

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy: Název předpisu: Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických

Více

BOZP. Státní odborný dozor

BOZP. Státní odborný dozor Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0556 VY_32_INOVACE_DR_STR_12 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav

Více

Střední škola technická, OPAVA, Kolofíkovo nábřeží 51, příspěvková organiazce. Pracovní řád

Střední škola technická, OPAVA, Kolofíkovo nábřeží 51, příspěvková organiazce. Pracovní řád Střední škola technická, OPAVA, Kolofíkovo nábřeží 51, příspěvková organiazce Pracovní řád Pracovní řád slouží k tomu, aby blíže rozvedl v souladu s právními předpisy ustanovení zákoníku práce, a to podle

Více

ŠKOLENÍ BOZP. Aktuální stav v oblasti BOZP

ŠKOLENÍ BOZP. Aktuální stav v oblasti BOZP ŠKOLENÍ BOZP Aktuální stav v oblasti BOZP Ing. Jan Romaněnko Svazový inspektor bezpečnosti práce ČMOS PŠ pro Českou republiku OZO v prevenci rizik č. ROVS/2548/PRE/2013 Člen skupiny expertů BOZP při ČMKOS

Více

Seznámení studentů prvních ročníků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a požární ochraně

Seznámení studentů prvních ročníků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a požární ochraně Směrnice ředitele ÚSP UHK č. 12/2011 Seznámení studentů prvních ročníků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a požární ochraně Podle platných zákonů jsou nově přijatí studenti povinni seznámit se s

Více

Helena Ondriášová - vzdělávání Nemocniční 2902/13, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava 59 661 8661, 737 868 056, e-mail: kort.ondriasova@tiscali.

Helena Ondriášová - vzdělávání Nemocniční 2902/13, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava 59 661 8661, 737 868 056, e-mail: kort.ondriasova@tiscali. Příloha č. V.3 OTÁZKY PRO ÚSTNÍ ČÁST ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ZAJIŠŤOVÁNÍ ÚKOLŮ V PREVENCI RIZIK podle zákona číslo 309/2006 Sb. Výběr otázek do jednotlivých obálek bude proveden podle zkušebních

Více

OBSAH SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK... 16 1. ÚVOD... 17 2. PÉČE O BOZP JAKO SOUČÁST ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ A ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PRA VI DLA...19 2.1 Význam BOZP a její místo v řízení... 19 2.2 Struktura BOZP...22

Více

7. Vyhrazená tlaková zařízení. 1. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci podle zákoníku práce. 8. Odborná způsobilost v elektrotechnice

7. Vyhrazená tlaková zařízení. 1. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci podle zákoníku práce. 8. Odborná způsobilost v elektrotechnice Bezpečnost a spolehlivost v technologických provozech kontakt: Petr Alexa, Institut fyziky A 948, petr.alexa@vsb.cz mobil: 607 683 702 konzultační hodiny: středa 11:00 12:00, A 948 požadavky k zápočtu

Více

Pracovní řád. Obce Strašice

Pracovní řád. Obce Strašice Obec Strašice Strašice 276/II, 338 45 Směrnice č. 21/2011 Pracovní řád Obce Strašice 1. Předmět úpravy 1.1. Ustanovení této směrnice vymezuje pracovní řád. 1.2. Směrnice upravuje pracovní řád v souladu

Více

Co dělat, když se stane pracovní úraz? Část 1.: Evidence pracovních úrazů

Co dělat, když se stane pracovní úraz? Část 1.: Evidence pracovních úrazů Co dělat, když se stane pracovní úraz? Část 1.: Evidence pracovních úrazů Tomáš Neugebauer 2015 Dovolte mi představit se Jmenuji se Tomáš Neugebauer a problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY. č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

ÚPLNÉ ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY. č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu ÚPLNÉ ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu ze dne 31. května 2010 jak vyplývá ze změn provedených nařízením vlády č. 170/2014 Sb. Vláda nařizuje

Více

PRO ZKOUŠKU A OPAKOVANOU ZKOUŠKU Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM

PRO ZKOUŠKU A OPAKOVANOU ZKOUŠKU Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM ROZSAH OVĚŘOVANÝCH ZNALOSTÍ PRO ZKOUŠKU A OPAKOVANOU ZKOUŠKU Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ecological Consulting

Více

OTÁZKY ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ZAJIŠŤOVÁNÍ ÚKOLŮ V PREVENCI RIZIK

OTÁZKY ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ZAJIŠŤOVÁNÍ ÚKOLŮ V PREVENCI RIZIK OTÁZKY PRO ÚSTNÍ ČÁST ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ZAJIŠŤOVÁNÍ ÚKOLŮ V PREVENCI RIZIK podle zákona číslo 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních

Více

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI 1) Pohyb pracujících a sociální ochrana Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství ve znění

Více

Přehled sankcí podle zákona č. 251/2005 Sb. Publikováno z EPIS Ekonomicko Právní Informační Systém (http://www.epis.cz) Přehled sankcí podle zákona

Přehled sankcí podle zákona č. 251/2005 Sb. Publikováno z EPIS Ekonomicko Právní Informační Systém (http://www.epis.cz) Přehled sankcí podle zákona Přehled sankcí podle zákona č. 251/2005 Sb. page Přehled sankcí podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce fyzická osoba = FO; právnická osoba = PO Pokuta za přestupek (fyzické osoby) nebo správní

Více

Kniha úrazů. Pro firmu (pracoviště) Zavedena : Den Měsíc Rok Podpis odpovědné osoby

Kniha úrazů. Pro firmu (pracoviště) Zavedena : Den Měsíc Rok Podpis odpovědné osoby Kniha úrazů Pro firmu (pracoviště) Zavedena : Den Měsíc Rok Podpis odpovědné osoby POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO ÚRAZU S účinností od 01.01.2011 vstoupilo v platnost nařízení vlády (NV)

Více

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER BOZP

Více

Přehled zkušebních okruhů

Přehled zkušebních okruhů Přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi dle přílohy č. 2 k nařízení

Více

MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů

MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ Práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů MZDOVÁ ÚČTÁRNA AKTUÁLNĚ str. 1 Povinnosti zaměstnavatelů Zabezpečení hlavních zásad pracovněprávních vztahů Z rozsáhlých povinností zaměstnavatele je třeba na prvním místě zmínit povinnost zabezpečit dodržování

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií, Joštova 10, 602 00 Brno

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií, Joštova 10, 602 00 Brno SEZNÁMENÍ STUDENTŮ S PŘEDPISY V OBLASTI POŽÁRNÍ OCHRANY A BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 1) Požární ochrana V souladu se zákonem č.133/85 Sb. o požární ochraně, v platném znění, studenti jsou k

Více

SMĚRNICE O ORGANIZACI, ŘÍZENÍ A KONTROLE

SMĚRNICE O ORGANIZACI, ŘÍZENÍ A KONTROLE Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci Praha 5 náměstí 14. října 11/802 150 00 Praha 5 - Smíchov IČ 70108374 SMĚRNICE O ORGANIZACI, ŘÍZENÍ A KONTROLE BEZPEČNOSTI PRÁCE A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Listopad

Více

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1

ZÁKONÍK PRÁCE 1 29 ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 1 OBSAH Autoři komentáře............................................................ XIII Seznam použitých zkratek................................................... XIV Seznam právních předpisů citovaných

Více

MANAŽER SM BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.10/2007

MANAŽER SM BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.10/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER SM PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Směrnice děkana č. 5/2009. Stanovení organizace zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci

Směrnice děkana č. 5/2009. Stanovení organizace zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta Směrnice děkana č. 5/2009 Stanovení organizace zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci 1. Úvodní ustanovení 1.1. Působnost směrnice

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0556 VY_32_INOVACE_DR_STR_06 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav

Více

Pracovní úrazy. Pojem pracovní úraz

Pracovní úrazy. Pojem pracovní úraz Pracovní úrazy Pojem pracovní úraz Pracovním úrazem je podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP) poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle

Více

338/2005 Sb. vyhlašuje ZÁKON. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce

338/2005 Sb. vyhlašuje ZÁKON. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce 338/2005 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992 Sb.,

Více

Titul předpisu: Úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá z pozdějších změn

Titul předpisu: Úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá z pozdějších změn Titul předpisu: Úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá z pozdějších změn Citace: 338/2005 Sb. Druh předpisu: Úplné znění zákona Částka: 120/2005

Více

Výjezdní zasedání KD 18.-20.9.2012

Výjezdní zasedání KD 18.-20.9.2012 18.-20.9.2012 Kategorizace pracovníků Zdravotní způsobilost / preventivní prohlídky CERN Příplatky za práci v riziku Dodatková dovolená ( Pozn.: prezentace je k dispozici na adrese www.fjfi.cvut.cz/vav_zs

Více

ORGANIZACE PROVOZNÍ PŘEDPIS TECHNICKÉHO ZAŘÍZENÍ

ORGANIZACE PROVOZNÍ PŘEDPIS TECHNICKÉHO ZAŘÍZENÍ Zpracovatel neručí za případné škody vzniklé aplikací této předlohy nesprávným způsobem. ORGANIZACE NÁZEV PŘEDPISU PROVOZNÍ PŘEDPIS TECHNICKÉHO ZAŘÍZENÍ Zpracoval Schválil datum vydání datum účinnosti

Více

M ě s t o Česká Skalice. pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků

M ě s t o Česká Skalice. pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků M ě s t o Česká Skalice V N I T Ř N Í S M Ě R N I C E pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků č. 1 /2007 1 Na základě povinnosti stanovené 104, odst.2 Zákoníku práce, podle něhož jsou

Více

Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání

Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání Zdroj: www.drmacek.cz Některé právní předpisy pro školská zařízení pro zájmové vzdělávání Uvedené právní předpisy ani zdaleka nepředstavují úplný výčet všech, jejichž znalost je nutná, nejsou ani úplným

Více

NABÍDKA SLUŽEB. Jiří Dvořák. autorizovaný inspektor. specialista bezpečnosti práce. analýza rizik. koordinátor BOZP na staveništi

NABÍDKA SLUŽEB. Jiří Dvořák. autorizovaný inspektor. specialista bezpečnosti práce. analýza rizik. koordinátor BOZP na staveništi NABÍDKA SLUŽEB Jiří Dvořák autorizovaný inspektor specialista bezpečnosti práce analýza rizik koordinátor BOZP na staveništi zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

ŘŠ 01.07.2014 Štefan ŘŠ S2101-12. Vlastník procesu: Číslo procesu: SMĚRNICE č. 12

ŘŠ 01.07.2014 Štefan ŘŠ S2101-12. Vlastník procesu: Číslo procesu: SMĚRNICE č. 12 Název procesu/ ŘŠ 01.07.2014 Štefan ŘŠ S-12 SMĚRNICE č. 12 ZAJIŠTĚNÍ POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI ZAMĚSTNANCŮ K PRÁCI A ŽÁKŮ KE VZDĚLÁVÁNÍ Tato směrnice nahrazuje: Směrnici č. 12 ze dne 01.01.2014

Více

III. Návrh. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

III. Návrh. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Návrh III. ZÁKON ze dne.. 2005, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování

Více

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona

Více

Směrnice tajemnice Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí č. 2/2011

Směrnice tajemnice Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí č. 2/2011 Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí Směrnice tajemnice Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí č. 2/2011 Vstupní školení z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO). Pro zajištění

Více

Úplné znění Směrnice rektora č. 17/2008 Zabezpečení a organizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární ochrany na VUT v Brně

Úplné znění Směrnice rektora č. 17/2008 Zabezpečení a organizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární ochrany na VUT v Brně Vysoké učení technické v Brně Úplné znění Směrnice rektora č. 17/2008 Zabezpečení a organizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární ochrany na VUT v Brně (ve znění dodatku č. 1 a 2) ČÁST PRVNÍ

Více

Zákon č. 174/1968 Sb.

Zákon č. 174/1968 Sb. Zákon č. 174/1968 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992

Více

201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu * 201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.,

Více

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY Ročník: 2012 V Praze dne 4. prosince 2012 Částka: 52 O B S A H: Část I. 52. Pokyn generálního ředitele

Více

238/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY

238/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY 238/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Změna: 586/2004 Sb. Změna: 413/2005 Sb. Změna: 362/2003 Sb., 264/2006 Sb. Změna: 189/2006

Více

Dokumentace periodického školení vedoucích zaměstnanců BOZP 2009

Dokumentace periodického školení vedoucích zaměstnanců BOZP 2009 Dokumentace periodického školení vedoucích zaměstnanců BOZP 2009 Datum školení Čas školení Školil Středisko 25.3.2009 3 hodiny Petr Deraha certifikovaný specialista BOZP vedoucí Školení zaměstnanců 2009

Více

V RÁMCI ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM FYZICKÝCH OSOB ZAJIŠŤUJÍCÍCH ÚKOLY V PREVENCI RIZIK V OBLASTI BOZP

V RÁMCI ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM FYZICKÝCH OSOB ZAJIŠŤUJÍCÍCH ÚKOLY V PREVENCI RIZIK V OBLASTI BOZP ÚPLNÝ SOUBOR ÚSTNÍCH OTÁZEK ÚSTNÍ ČÁST ZKOUŠKY V RÁMCI ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM FYZICKÝCH OSOB ZAJIŠŤUJÍCÍCH ÚKOLY V PREVENCI RIZIK V OBLASTI BOZP dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění

Více

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích ZÁKON ze dne 23. května 2006, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany

Více

PROFIL PŘEDPISU: Na straně (od-do): 3789-3797 Rozeslána dne: 22. června 2006. Datum přijetí: 23. května 2006 Datum účinnosti od: 1.

PROFIL PŘEDPISU: Na straně (od-do): 3789-3797 Rozeslána dne: 22. června 2006. Datum přijetí: 23. května 2006 Datum účinnosti od: 1. Ročník 2006 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti

Více

7. Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanců v oblasti BOZP

7. Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanců v oblasti BOZP 103 (1) Zaměstnavatel je povinen a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, b) informovat zaměstnance

Více

Další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích

Další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích 309/2006 Sb. ZÁKON ze dne 23. května 2006, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti

Více

PRACOVNÍ PODMÍNKY ŽEN A MLADISTVÝCH

PRACOVNÍ PODMÍNKY ŽEN A MLADISTVÝCH PRACOVNÍ PODMÍNKY ŽEN A MLADISTVÝCH Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PRA0113.docx Autor Ing.

Více

SMĚRNICE BOZP PRAVIDLA BOZP A PO

SMĚRNICE BOZP PRAVIDLA BOZP A PO SMĚRNICE BOZP PRAVIDLA BOZP A PO 1 Obsah název kapitola Obsah 1 Účel 2 Rozsah působnosti 3 Pojmy, definice, zkratky 4 Zabezpečení BOZP a PO 5 Právní předpisy k zajištění BOZP a PO 5.1 Inspekce práce kontrolní

Více

Vnitřní směrnice č. 35

Vnitřní směrnice č. 35 Střední škola technická, Kouřílkova 8, Přerov Vnitřní směrnice č. 35 Pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zpracoval: vedoucí PEÚ Předkládá: Ing. Jiří Pouzal, vedoucí PEÚ Schválil: Mgr.

Více

Strana: 1 ze 5 Vydání: 1 www.vysplan.cz

Strana: 1 ze 5 Vydání: 1 www.vysplan.cz A1-PLÁN BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTI strana 1 Příloha č. 3 Přehled právních předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují

Více

Úplný přehled otázek pro ústní část zkoušky

Úplný přehled otázek pro ústní část zkoušky Úplný přehled otázek pro ústní část zkoušky 1) Zkušební otázky k prověření znalostí dle okruhu a) přílohy č. 2 nařízení vlády č. : 1. Základní právní předpisy upravující požadavky na bezpečnost a ochranu

Více

Některé právní předpisy pro střední školy

Některé právní předpisy pro střední školy Zdroj: www.drmacek.cz Některé právní předpisy pro střední školy Uvedené právní předpisy ani zdaleka nepředstavují úplný výčet všech, jejichž znalost je nutná, nejsou ani úplným výčtem všech k uvedeným

Více

SMĚRNICE č. S2101-07

SMĚRNICE č. S2101-07 Název procesu/ Číslo Vlastník 2101 ROZ 01.01.2015 Štefan ŘŠ S2101-07 SMĚRNICE č. S2101-07 ZPŮSOB EVIDENCE ÚRAZŮ, HLÁŠENÍ A ZASÍLÁNÍ ZÁZNAMU O ÚRAZU VŠECH PRACOVNÍCH ÚRAZŮ ZAMĚSTNANCŮ Tato směrnice nahrazuje:

Více

ZÁKON 309/2006 Sb. ze dne 23. května 2006,

ZÁKON 309/2006 Sb. ze dne 23. května 2006, ZÁKON 309/2006 Sb. ze dne 23. května 2006, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti

Více