STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

Transkript

1 Gymnázium, Brno-Řečkovice, Terezy Novákové 2, Brno Jihomoravský kraj STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST 2007/2008 Primární prevence drogové závislosti Obor 14: Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času Markéta Krčálová Dagmar Pecháčková (Sexta B) Zadavatel práce: Gymnázium, Brno-Řečkovice Konzultant: Mgr.Jakub Vojta, PhD. Externí spolupracovníci: Mgr.Jan Veselý Ing. Radovan Voříšek - 1 -

2 Tímto prohlašujeme, že jsme soutěžní práci vypracovaly samy pod odborným vedením Mgr. Jakuba Vojty, PhD. a Mgr. Jana Veselého, a že jsme v seznamu použité literatury uvedly všechnu použitou literaturu včetně internetu. V Brně:..... Markéta Krčálová a Dagmar Pecháčková - 2

3 Anotace: Pro naši Středoškolskou odbornou činnost jsme si vybraly prostředí center prevence drogových závislostí. Zvolily jsme si prevenci primární, které není přikládána taková důležitost, jakou zasluhuje, která je ale velmi zajímavým tématem pro komplexní zpracování, protože odborné publikace se jí většinou věnují jen okrajově. V naší teoretické části se věnujeme nejdůležitějším faktorům ovlivňujícím rozhodování dítěte či mladistvého při setkání s drogou, rozebíráme různé vlastnosti dítěte, které je třeba zlepšovat a tříbit, aby nedocházelo k sociálně patologickým jevům, vybíráme nejzákladnější kritéria pro efektivitu primární prevence. Zaměřily jsme se také na centra prevence v České republice i zahraničí. Od začátku naší práce jsme spolupracovaly s organizací Podané ruce, která se této problematice již dlouho věnuje. V druhé části práce, tedy části praktické, potom popisujeme naši návštěvu Kontaktního centra Želva v Prostějově, kde jsme se hodně dozvěděly jak o prevenci primární, tak i sekundární a terciární, které se zde také věnují. Poté jsme vypracovaly vlastní dotazník, který má mapovat drogové zkušenosti a jejich možné příčiny mezi mladistvými. Jako cílovou skupinu jsme zvolily 100 žáků nižšího a vyššího stupně v rozmezí od 13 do 18 let, které jsme následně srovnávaly. V úplném konci naší práce se věnujeme závěrům vyplývajícím z dotazníkového šetření, obecným závěrům o primární prevenci a přínosu naší práce. - 3

4 Obsah: Čestné prohlášení 2 Anotace Teoretická část: 1.1 Úvod teoretické části Primární prevence závislosti Účel a cíle primární drogové prevence Závislost jako psychický problém Závislost jako sociologický problém Možnosti primární prevence Důležitost primární prevence Kritéria efektivity primární prevence drogové závislosti Cílová populace Preventivní působení Rodina Škola Vrstevnická skupina Okolí Odborná pracoviště-centra prevence Prevence a zahraničí Práce primárně preventivních center, jejich metody a postupy Statistiky 27-4

5 2 Praktická část: 2.1 O Sdružení Podané ruce K-centrum Prostějov Seznámení s prací Cíl práce Popis práce Dotazník Vyhodnocení dotazníku a závěry 35 Závěr a přínos práce 36 Zdroje..37 Citace..38 Přílohy.39-5

6 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Úvod teoretické části Užívání drog je závažný problém této doby. Nejen ve světovém měřítku, ale i v ČR se otázka protidrogové problematiky stává čím dál více diskutovanou a hledá se nejoptimálnější a nejefektivnější řešení, jak drogové závislosti zabránit, nebo ji přinejmenším snížit. Ze státního rozpočtu jsou každoročně vyčleňovány vzrůstající částky na preventivní a léčebné programy. Hlavní podíl na financování a organizaci primární prevence mají zejména ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo práce a sociálních věcí, magistrátní úřady a místní samosprávy. Do oblasti primární, sekundární a terciární prevence se zapojují státní i nestatní organizace. Pro práci je důležité definovat vlastní pojem protidrogová politika. Jedná se o komplexní a koordinovaný soubor preventivních, vzdělávacích, léčebných, sociálních, regulačních, kontrolních a dalších opatření včetně vymáhání práva uskutečňovaných na mezinárodní, národní, krajské a na místní úrovni. Jejich konečným cílem je snížit užívání všech typů drog a/nebo potencionální rizika a škody, které jednotlivcům a společnosti mohou v důsledku jejich užívání nastat. 1 V této práci se zaměřujeme na primární prevenci drogové závislosti, tedy na aktivity zaměřené na předcházení užívání drog, popř. oddálení první zkušenosti s drogou do vyššího věku. Cílem primární prevence je poskytnout mladistvému (převážně na ně je totiž prevence zaměřená) takové znalosti (předávání informací o rizicích drogy) a upevnit v něm takové dovednosti (zdravé sebevědomí, uvědomění si následků svého jednání, rozhodování ), aby se sám vyvaroval kontaktu s drogou a choval se v souladu se společenskými normami. Primární prevence je veřejností a některými institucemi opomíjenou aktivitou ve srovnání s např. sekundární či terciární prevencí, ačkoliv právě kvalita primární prevence ovlivňuje další typy prevencí. Je totiž odrazovým můstkem pro celou protidrogovou problematiku: jestliže se úspěšnou primární prevencí sníží nárůst drogových uživatelů (nebo se sníží alespoň pokles 1 Zdroje 19) - 6

7 věku prvních drogových zkušeností), nemusí být tolik léčených pacientů sekundární a terciární drogové prevence. Je tedy velmi důležitou a nenahraditelnou protidrogovou aktivitou, která by se měla dostat do obecného povědomí širší veřejnosti. 1.2 Primární prevence závislosti Primární prevence má na rozdíl od prevencí ostatních úzce specifikovanou věkovou kategorii, na kterou se zaměřuje-jsou to děti a mládež nejčastěji ve věku od 12 do 18 let. Primární prevence by měla být dostupná každému, a to jak psychologicky a finančně, tak i místně. Prevence se musí vyhnout především dvěma chybám, a to zastrašování (jednostranného zdůrazňování jen negativních hledisek problému) a odsuzování ohrožených a postižených osob zdůrazňováním jejich slabých stránek a poruch. Primární prevence se v ČR slibně rozvíjí a přináší dobré výsledky. Je založena na spolupráci více resortů- jak ministerstva zdravotnictví a školství, tak i ministerstva obrany a hospodářství. Preventivní programy by měly probíhat jak na školách, tak i na odborných pracovištích a samozřejmě po celý život v rodinách. Cílem není odrazovat, ale informovat jedince o kladech i záporech problému a poučit jej o rizicích. Spolu se sekundární a terciární prevencí vytváří primární prevence efektivní souhrn protidrogových aktivit, které nabádají k zdravému životnímu stylu bez drog. 2 2 Zdroje 6), str

8 1.2.1 Účel a cíle primární prevence Cílem primární prevence drogové závislosti je předejít vzniku sociálně patologických jevů (v tomto případě užívání návykových látek, včetně alkoholu a tabáku), popř. je oddálit do pozdějšího věku, kdy už je dospívající relativně odolnější (viz kapitola 1.1). Účelem programu primární prevence tedy je, aby cílová skupina získala znalosti, dovednosti a postoje, které by podpořily její zdravý životní styl a aby tyto přednosti dokázala uplatnit ve svém chování nejen v době realizace projektu, ale i po celý život. Cílem prevence ale není jen pasivně podávat informace nebo snad odrazovat, ale naučit cílovou skupinu, jak s informacemi nakládat a správně se podle nich rozhodnout. Čemu se tedy snaží primární prevence závislosti zabránit a jak? Primární prevence se v podstatě snaží předcházet základním okolnostem, které přesvědčují a vedou mladou populaci k užívání návykových látek- mezi nejčastější důvody užívání těchto látek patří: zvědavost pocit, že braní drogy může být vzrušující a zábavné názor, že droga vyplní prázdnotu v jedincově životě jako útěk před realitou z nudy kvůli tlaku okolí kvůli problémům v rodině názor, že každá zkušenost může být k užitku k předvádění před blízkými (nejčastěji škola) kvůli pocitu odstrčenosti pro lepší pocit 3 Právě těmto možnostem smýšlení se snaží primární prevence zabránit, přičemž nejohroženější skupinou jsou právě mladí lidé v rozmezí od 12 do 18 let. 4 3 Zdroje 3) str. 65 a 99 4 Zdroje 23) str. 33-8

9 1.2.2 Závislost jako psychický problém Závislost jedince na jakékoli chemické látce se jednou projeví jak fyzicky, tak i psychicky. Obě tyto závislosti jsou spolu úzce spojené a pro závislého jedince často představují značný problém. Když si člověk vybuduje závislost na té či oné látce, s užíváním této látky totiž ztrácí i svobodu, schopnost se objektivně rozhodnout, všechny ostatní hodnoty vytlačuje droga a často člověk přijde i o rodinu a přátele. Časté jsou i deprese a různé psychózy, které dokonce v některých případech končí sebevraždou nebo pokusem o ni. Člověk ztrácí běžné návyky a vlastní charakter a i když se ze závislosti vyléčí fyzicky, odnese to jeho psychikatoto platí hlavně pro tvrdé drogy, např. heroin, který naprosto rozloží osobnost jedince a i po úspěšné léčbě je jasné, že jeho psychika není v pořádku. Psychická závislost je dána neustálým nutkáním brát si drogu pro příjemné stavy. Může jít o pouhé přání, kterému lze odolat, nebo o dychtivé, neodolatelné a opakující se nutkání požít drogu, i když člověk drogu požít ani nechce a považuje své jednání za nerozumné (případně musí vynaložit velkou námahu nebo finanční prostředky na zisk drogy). Vzniká tam, kde si osoba myslí, že musí pokračovat v užívání drogy, aby se vypořádala se svými životními problémy. Je to tedy duševní stav, který musí pokračovat v přijímání drogy. Pokud jde čistě o psychickou závislost, pak se teoreticky při přerušení podávání drogy nemělo vůbec nic stát. Nedostaví se sice vůbec žádné abstinenční příznaky, praktická zkušenost však hovoří o projevech naší psychiky, které jsou doprovázeny i projevy fyzickými (např. třesem, pocením, atd.), tedy klamnými abstinenčními příznaky. Psychická závislost na droze je vlastně závislost na jisté okolnosti, která požívání drogy doprovázela (jistá společnost, doba, prostředí, forma drogy nebo rituál spojený s požitím drogy). 5 Psychická závislost je tedy v mnoha případech horší, než závislost fyzická, pokud pomineme zdravotní následky. Drogu tedy můžeme vnímat nejen jako protiklad zdravého životního stylu, ale také jako nebezpečí zdravého vývoje lidské osobnosti. 5 Zdroj 31), 32) - 9

10 1.2.3 Závislost jako sociologický problém - 10

11 schopnost kvalitního rozvržení práce a volného času 6 a mnoho dalších Možnosti primární prevence (viz Karel Nešpor: Návykové chování a závislost) Mezi důležitý způsob prevence zajisté patří zlepšování sociálních dovedností. Jak potvrzuje mnoho odborníků mezi nejdůležitější patří např.: zdravé sebeprosazení (asertivita) dovednost odmítání (jako podskupina asertivních dovedností) dovednost rozhodování a schopnost předvídat následky jednání schopnost empatie a porozumění životním situacím schopnost vytvářet vztahy i síť sociálních vztahů komunikační dovednosti schopnost čelit reklamě a mediální gramotnost schopnost racionálně hospodařit s penězi zvládání přechodu do nového prostředí Větší důraz by měl být kladen i na rodičovské dovednosti a výchovu (větší riziko užívání návykových látek je v rodinách, kde se závislost vyskytuje), na které se soustřeďují některé americké programy. Primární prevence se provádí formou přednášek, besed, sezení, vzdělávacích programů, odborných seminářů, prožitkových lekcí, peer programů a individuálního poradenství, nabídka je zatraktivňována i programy jako je divadlo s tvořivou dílnou, lanové aktivity a komponované pořady, které však nabízejí jen některé organizace. Primární prevenci by měli zajišťovat školení odborníci (z různých protidrogových center) nebo školní metodici prevence, kteří by se měli v tomto oboru pravidelně školit. Primární prevenci by měl být věnován také odpovídající čas- správnému programu primární prevence odpovídá nejméně 15 hodin v průběhu dvou let. 6 Zdroje 11), str. - 11

12 1.2.5 Důležitost primární prevence Jak již bylo zmíněno, primární prevence byla a je stále velmi opomíjenou protidrogovou aktivitou. Je ale jasné, že právě primární prevence je velmi důležitá a bez ní by plány na snížení drogové závislosti zůstaly jen plány. Obecně se přikládá primární prevenci mnohem menší důležitost, než kterou zasluhuje a jejím zdokonalením a zintenzivněním se nemůže nic pokazit. Například bychom každodenně nenaráželi na statistiky drogových závislostí s tak šokujícími čísly: Česko je na druhém místě za Británií co do spotřeby alkoholu a jiných drog mezi mladistvými V průzkumu mezi mládeží ve věku od 14 do 19 let se ke zkušenosti s drogou přihlásilo 47,6 % respondentů Podle hygieniků je v Česku asi 25 tisíc lidí závislých na drogách Až 100 tisíc lidí se v souvislosti s drogami dostalo do statistik policie a zdravotnických zařízení Počet registrovaných uživatelů drog v ČR je 4148 (duben 2001) 40% kuřáků, jimž byl odoperován hrtan, kouří dál Asi čtvrtina patnáctiletých kouří alespoň jednu cigaretu týdně, dospělých kuřáků je 40% Kouření způsobuje čtyřnásobně více předčasných úmrtí než dopravní nehody, alkohol, zneužívání drog, sebevraždy a ostatní zbytečná rizika dohromady Třetina mladých lidí ve věku od 13 do 16 let pije jednou týdně, nejčastěji doma Každý rok v ČR zemře kvůli nadměrnému užívání alkoholu lidí....atd. 7 7 Zdroje 3), str. 101 a 107 Zdroje 30) - 12

13 1.2.6 Kritéria efektivity primární prevence Stručně řečeno, tato kapitola pojednává o tom, že skutečně efektivní primární prevence musí mít skutečně efektivní program. Z hlediska geografického rozsahu bylo zjištěno, že naprostou většinu tvoří programy s regionálním (43%) nebo lokálním (43%) dopadem. Cílem programu bylo nejčastěji poskytovat informace (55%), 18% programu nabízelo nějakou formu vzdělávání a 16% nabízelo výcvik laiků nebo peer aktivistů. Cílovou populací byli nejčastěji adolescenti do 19 let (výzkum k r. 1995) 8. Existuje také řada studií, které potvrzují předpoklad, že efektivní protidrogový program musí splňovat několik obecných podmínek: Program začíná pokud možno brzy a odpovídá věku Je soustavný a dlouhodobý- tzn. žák je jeho účastníkem opakovaně po dobu několika měsíců Program je malý a interaktivní (tj. dokáže zapojit studenty do samotného programu, aby se stali spolutvůrci aktivit) Zaměřuje se na všechny aspekty problematiky- informace o účincích drog (zahrnuje legální i nelegální návykové látky), zdravotních rizicích, příčinách užívání, rozvíjí schopnosti sebehodnocení, sebevědomí a tvořivost, komunikační dovednosti při řešení problémů atd. Program bere v úvahu místní specifika Využívá pozitivní vrstevnické modely Je propojen i s rodiči, rodiče o něm ví, rozumí, v čem spočívá, mohou do něj vnést svůj díl Je propojen s průběžným děním ve škole- s vyučovacími předměty, aktivitami protidrogového koordinátora, sportovními akcemi apod. Má podporu rodičů i pedagogů Program vedou kvalifikovaní lektoři, kteří mají nejen odborné, ale i pedagogické předpoklady a schopnosti Program počítá s komplikacemi a nabízí dobré možnosti, jak je zvládat Selektivní a indikovaná prevence je náročnější na čas, kvalifikaci a prostředky a často vyžaduje individuální přístup a pomoc s ohledem na specifické individuální potřeby 9 8 Zdroj 30) 9 Zdroje 5), 11), 22) - 13

14 1.2.7 Cílová populace Nikdo přesně neví, od jakého věku by se měla primární prevence provozovat. Často začíná (nebo by měla začínat) již výchovou rodičů, tedy od narození. Rodina je v této věci velmi důležitým činitelem, svou roli ale hrají i vrstevníci a vlastně celý okolní svět. Zde předkládáme jedno z mnoha možných rozdělení primární prevence podle věku: Předškolní věk (3 6 let): V tomto věku se prevence zaměřuje především na zakotvení zdraví v mysli dítěte jako důležité životní hodnoty, kterou je třeba chránit. Jedinec se musí naučit rozeznávat nebezpečí a uvědomit si možnosti, jak se mu vyhýbat. Důležitou součástí preventivního působení je i podpora vytváření zdravých sociálních vztahů mimo rodinu. Mladší školní věk (6-12 let): V tomto věku je kladen důraz na prohlubování dovedností, na možnosti, jak chránit své zdraví a rozvíjet sociální dovednosti. Zároveň už je zapotřebí předat jednoznačné informace o škodlivosti alkoholu a tabáku včetně vymezení základních pravidel týkajících se užívání těchto látek. Starší školní věk (12 15 let): V této kategorii se řeší rozvoj sociálních dovedností především v navazování zdravých vztahů mimo rodinu, posiluje se schopnost čelit sociálnímu tlaku, dovednost sám za sebe se rozhodnout a efektivně řešit konflikty-zaměřuje se tedy především na mezilidskou komunikaci a zvládání tlaku pocházejícího z nejbližšího okolí jedince. Zásadní místo zaujímají specifické programy primární prevence zaměřené na problematiku návykových látek, na jejich účinky a rizika, tj. vytvořit širší povědomí o drogách a nepříznivých zdravotních a sociálních důsledcích spojených s jejich užíváním. - 14

15 Dospívající (15 18 let): V tomto problémovém období klade prevence největší důraz na protidrogové postoje a normy, nabízí pozitivní alternativy trávení volného času, seznamuje jedince s možnostmi řešení obtížných situací včetně možností, kam se obrátit v případě problémů spojených s užíváním návykových látek. Dospělá populace (18 ): Důležité je podávání objektivních informací z oblasti drogové problematiky a odbourávání mýtů spojených s užíváním návykových látek Zdroje 27) - 15

16 1.2.8 Preventivní působení Dítě nebo mladistvý je ve většině případů spojených s první drogovou zkušeností ovlivňován svými blízkými. Nejedná se jen o negativní působení, kdy mladistvého například ovlivňují kamarádi, spolužáci a ostatní vrstevníci, kteří mu nejčastěji drogu nabídnou. Jedná se i o působení v kladném slova smyslu, kdy například rodina může vychovat svého potomka a připravit jej na život tak, že vůbec nebude mít důvod drogu vyhledávat, anebo se ji naučí odmítnout bez pocitu, že o něco přichází. Tato věc se ale netýká jen rodiny, preventivně může působit kupříkladu i správná skupina vrstevníků, učitelé nebo média. V této kapitole se tedy budeme zabývat působením na dítě nebo mladistvého z té lepší stránky, kdy spousta lidí ovlivňuje rozhodování, výchovu i sebehodnocení mladého člověka. Důležitou roli zde hrají rodina a škola jako dvě skupiny, ve kterých dítě tráví nejvíce času. Důležití jsou i vrstevníci, kteří na dítě vyvíjejí určitý nátlak, který se jedinec musí naučit zvládat. Proto je v této záležitosti významné sebehodnocení, sebedůvěra a nekompromisnost při rozhodování. Dítě musí umět vyslechnout názory ostatních, ale nenechat se snadno ovlivnit, musí si dokázat stát za svým názorem. V této věci je důležitá výchova dítěte (např. systém odměny a trestu) již od raných let, dále také harmonické vztahy v rodině, její soudržnost i řád (měly by být stanoveny hranice, které se dítě musí naučit nepřekračovat). Nemělo by se ale také opomíjet okolí, které na dítě často působí přesvědčivě- stačí připomenout televizní reklamy, kterým se zvláště malé děti nemohou duševně bránit. I přesto, že z televizních obrazovek zmizely reklamní spoty lákající na tabákové výrobky, alkohol se nabízí dále a čím dál tím více. Je otázka, jak uchránit mladého člověka, který věří tomu, co se mu podsouvá, před první drogovou zkušeností. - 16

17 Rodina - 17

18 Škola Škola a její vliv na dítě Kvůli současnému pracovnímu vytížení není výjimkou, že rodiče tráví se svými dětmi jen jednu až dvě hodiny denně. Proto je školní prostředí ve velkém množství případů spojených s užíváním drog rozhodující. Jsou to jak spolužáci jedince, tak i jeho vlastní neúspěchy nebo špatný přístup učitelů. Pokud více než polovina žáků třídy chodí do školy opravdu s nechutí nebo se strachem, pokud mají horší než průměrný prospěch, jestliže jsou často nemocní nebo nemoc předstírají, je něco v nepořádku. Důležité je si problém uvědomit co nejdříve nebo ještě lépe mu předcházet. Pocit neúspěšnosti, nepochopení, nuda, jednostranné přetěžování, formální přístup, pocity křivdy, nadměrná náročnost, ale i nepodnětně nízké nároky- to jsou jen některé z chyb, které skutečně mohou v dítěti a dospívajícím uhasit radost a chuť zvládat běžné těžkosti spojené s učením. Když dítě nemá chuť něco zkoumat, když nemá pocit, že může být v něčem dobré a oceněné, začne se obracet k činnostem, které jeho přirozené potřeby uspokojí. Je tedy důležité, aby se i rodiče věnovali velkým i malým úspěchům, povzbudili své dítě a dostatečně jej podpořili v chuti vzdělávat se. I ponechávat řešení opakujících se špatných známek na škole je v mnoha případech pošetilé. Jistější je vyhledat učitele, poradit se nad strategií změny v učení, doučování apod. 11 Preventivní programy na školách Od poloviny devadesátých let se vynořily stovky programů, ve kterých se množství institucí a jednotlivců pokouší ovlivnit žáky a poskytnout jim informace o rizicích plynoucích z užívání drog. Kromě pro mnohé žáky možná nezajímavého předávání informací se zavádí i jiné, avšak ne vždy efektivnější metody jako filmy či návštěvy bývalých toxikomanů, které 11 Zdroje 11), str. - 18

19 zprostředkovávají živější kontakt se světem drog a jejich následky. Třetí hlavní složkou jsou ty programy, které se zaměřují na možné odstranění příčin experimentování s drogou a závislosti- tedy na rozvoj tvořivosti, schopnost řešit běžné problémy, vyrovnání se se smutkem, úzkostí a strachem, na zlepšení komunikace ve třídě a další psychologické aspekty života dětí a dospívajících. Za naprosté minimum se považuje věnovat problematice 15 hodin v průběhu dvou let, 12 kvalitní zahraniční programy jsou ale mnohokrát intenzivnější. 12 Zdroje 11), str. - 19

20 Vrstevnická skupina - 20

21 Okolí - 21

22 Odborná pracoviště-centra prevence - 22

23 1.3 Prevence a zahraničí - 23

24 1.3.1 Práce primárně preventivních center, jejich metody a postupy - 24

25 1.4 Statistiky - 25

26 2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 O Sdružení Podané ruce Sdružení Podané ruce, o.s., se kterým jsme na této práci spolupracovaly, je nestátní nezisková organizace, která se od roku 1991 věnuje prevenci, léčbě a další pomoci lidem v problémech s užíváním návykových látek, včetně závislého chování. Zřizují služby, které chyběly nebo chybí, a spolupracují se zdravotnickými a sociálními službami. Ve Sdružení pracují lékaři, zdravotní sestry, psychologové, sociální pracovníci, pedagogové i právní poradci. Služby poskytují ve střediscích v sedmi městech na území Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje (přičemž do několika dalších dojíždějí). Jako první v nabídce služeb je Centrum prevence, jehož program se zaměřuje na děti a mladé lidi, kteří se s drogou ještě nesetkali nebo s ní zatím jen experimentují, ale také na dospělé uživatele. Mezi nabídku služeb Centra prevence patří také pedagogické poradenství nebo výcvik dobrovolníků. Cílem práce tohoto sdružení je také pomoc dlouhodobým uživatelům drog, pro něž existují tzv. Nízkoprahová kontaktní centra. Provozují též Terénní programy spolu s pěti Kontaktními centry (v Brně, Olomouci, Uherském Hradišti, Znojmě a Prostějově). Součástí sítě nízkoprahových zařízení je i brněnský klub Skleník určený uživatelům drog a Nízkoprahový klub pro mládež PVC v Blansku. Dále bychom jen okrajově vyjmenovaly ostatní služby, které Sdružení Podané ruce nabízí. Jsou to: Psychiatrická ambulance, DPS Elysium- denní psychoterapeutické sanatorium, Drogové služby ve vězení (Brno), Práce s klienty v konfliktu se zákonem (Olomouc), Terapeutická komunita Podcestný mlýn, Doléčovací centrum JAMTANA- pro návrat do běžného života, řezbářská dílna EIKÓN, Duchovně pastorační služba a centrum I.E.S.-Institut expertních služeb. - 26

27 Sdružení se tedy protidrogové problematice věnuje komplexně- provází klienta od jeho rozhodnutí ke změně životního stylu až k zapojení se do života bez drog. Sdružení si také vyměňuje zkušenosti a předává informace se zahraničními organizacemi a např. úzce spolupracuje s podobnou organizací ve Velké Británii. Kontakt: Vzdělávací centrum- Institut vzdělávání v oblasti drogových závislostí Sdružení Podané ruce, o.s. Hapalova 22, Brno-Řečkovice, , ies@podaneruce.cz info@podaneruce.cz a Sdružení Podané ruce, o.s. Francouzská 36, Brno Tel/fax: info@podaneruce.cz

28 2.2 K-centrum Prostějov V rámci naší Středoškolské odborné činnosti jsme navštívily Kontaktní centrum Želva v Prostějově, kde nám pracovnice centra, Mgr. Iva Součková poskytla odpovědi na otázky, které nás zajímaly. Byly jsme také provedeny centrem a byl nám vysvětlen jeho účel a fungování. Přestože je centrum zaměřeno především na již drogově závislé- tedy sekundární a terciární prevenci - slouží pro základní hygienu, výměnu použitých stříkaček za nové, konzultaci rodičů závislých a pomoc těm, kteří se rozhodnou dobrovolně odvykat, několik pracovníků provádí i primární prevenci na školách. Zaměřují se převážně na nižší a vyšší stupeň základních škol, jeden primárně-preventivní program je ale nabízen i studentům prvního ročníku střední školy. Tyto programy jsou podle věku cílové skupiny rozděleny do tří částí: ročník 2 bloky po 1,5 hodině (mezi každým blokem cca měsíc pauza) zde se klade důraz především na utužení kolektivu, ocenění, + řešení otázek alkoholu a cigaret, popř. marihuany ročník 4 bloky po 1,5 hodině (mezi každým blokem cca měsíc pauza) důraz především na schopnost odmítnout nabízené drogy a asertvitu, hrají se interaktivní hry (zaměřené na spolupráci ve skupině), často se vypráví příběhy závislých osob, videoprojekce Drogy a mýty, 1. ročník středních 2 bloky po 1,5 hodině (mezi každým blokem cca měsíc pauza) škol podávání objektivních údajů, názory odborníků, zaměření na pervitin a extázi Programy nejsou založené na odstrašování, ale na podávání pravdivých informací o rizicích vyplývajících z užívání drog, na utužování kolektivu a asertivitě. Z hlediska financí je centrum dotováno Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Radou VKPP, městem Prostějov a Olomouckým krajem. Fotografie viz. přílohy. - 28

29 Vrahovická Prostějov Tel.: GSM: , Seznámení s prací Naše práce k praktické části se týká mapování - 29

30 2.4. Cíl práce - 30

31 2.5. Popis práce - 31

32 2.6. Dotazník Pro naši práci jsme vymyslely dotazník, který by mapoval zkušenosti s drogami mezi mládeží podle věku a pohlaví. Oslovily jsme tedy 100 studentů (Gymnázia Řečkovice a ZŠ Herčíkovy 19), přičemž bylo 55 respondentů dívek a 44 chlapců. Celkově bylo 58 oslovených ve věku nad 15 let, zbytek, tedy 42 oslovených ještě 15 let nedosáhlo. Zkoumaly jsme jak zkušenosti s drogami (alkohol, tabák, popřípadě jiné), tak i závislost v rodině, povědomí o primární prevenci, hodnotovou orientaci žáků a trávení volného času, zjišťovaly jsme také, z jakého důvodu by jedinec drogu vyzkoušel (zda by jej k tomu donutili kamarádi, nebo jestli by byl zvědavý, chtěl utéct od reality nebo se chtěl předvádět). Studenti také měli odhadnout, kolik je v ČR drogově závislých, v jakém věku by měla začínat primární prevence, nebo jaké mají sami sebevědomí. Dotazníkového šetření se zúčastnily třídy IX.A (ZŠ Herčíkova 19) a třídy Tercie A, Kvarta A, Sexta A a Sexta B našeho gymnázia. Vyhodnocení dotazníku (v grafech) a celý dotazník je v Přílohách práce. - 32

33 2.7 Vyhodnocení dotazníku a závěry - 33

34 Závěr a přínos práce - 34

35 Zdroje Literatura: 1) Chicaud, Marie-Bernard: Sebedůvěra, Portál 2002, ISBN ) Doležal Jiří X.: Marihuana, Votobia, 1997, ISBN ) Ganeri Anita: Drogy, od Extáze k agónii (Drugs, From Ecstasy to agony, 1996), AMULET 2001, ISBN ) Göhlert Fr.-Christoph, Kühn Frank: Od návyku k závislosti (Vom Missbrauch zur Sucht, 2001), Ikar 2001, ISBN ) Hajný Martin: O rodičích, dětech a drogách, Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001, ISBN ) Heller Jiří, Pecinovská Olga a kolektiv: Závislost známá neznámá, Grada Publishing 1996, ISBN ) Jedlička Richard, Klíma Petr, Koťa Jaroslav, Němec Jiří, Pilař Jiří: Děti a mládež v obtížných životních situacích; Themis, nakladatelství Tiskárny MV, p.o.2004, ISBN ) John Radek, Presl Jiří: Drogy! Otázky & odpovědi; MEDEA KULTUR PRAHA s.r.o., 9) Kolektiv autorů sdružení SANANIM: Drogy, Otázky a odpovědi, Portál 2007, ISBN ) Mann John: Jedy, drogy, léky (Murder, Magic, and Medicine, 1992), Academia 1996, ISBN ) Nešpor Karel: Návykové chování a závislost, Portál, 2003, ISBN ) Nešpor Karel: Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech, Portál 1995, ISBN ) Nešpor Karel: Zůstat střízlivý, Host 2006, ISBN ) Rogge, Jan-Uwe: Děti potřebují hranice, Portál 2007, ISBN ) Schmidbauer Wolfgang: Psychologie (Lexikon základních pojmů),(psychologie, Lexikon der Grundbegriffe, 1991), Naše vojsko 1994, ISBN ) Drogen Fragen und Antworten zur niederländischen Drogenpolitik, Ministerie van Buitenlandste Zaken 2000, BZDR4325/4D 17) Drugs, A guide to Dutsch Policy, Ministery of Foreign Affairs, )Katalog vzdělávacích akcí I.E.S. Sdružení Podané ruce,

36 19) Národní strategie protidrogové politiky na období , Vydal: Úřad vlády České republiky, 2005; Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, ISBN ) Präventions Bericht 2003, Landespolizeidirektion Stuttgart II, Landeshauptstadt Stuttgart, ) Prevence (Duben 2006, Květen 2006, Září 2006, Říjen 2006, Prosinec 2006, Březen 2007, Září 2007, Říjen 2007) 22) Protidrogový akční plán EU na období , Rada Evropské unie, 2005; Vydal: Úřad vlády České republiky, 2005, Odbor pro koordinaci protidrogové politiky, ISBN ) Sborník III. mezinárodní konference- komunitní spolupráce v oblasti drogové politiky, Centrum vzdělávání I.E.S., 2006,ISBN ) Závislosti a my (Září 2003, Květen 2004, Září 2004, Květen 2006, Únor 2007, Květen 2007, Září 2007, Listopad 2007) 25) Závislosť (27/2000) Internetové zdroje: 26) 27) 28) 29) 30) 31) 32)