transport asimilátů floémem - vkládání a vykládání do/z floému využití produktů fotosyntézy sekundární metabolismus
|
|
- Miloslav Kolář
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 transport asimilátů floémem - vkládání a vykládání do/z floému využití produktů fotosyntézy sekundární metabolismus Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74 Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
2 Nejdůležit ležitější sacharidové asimiláty, jejich transport od zdroje do sinku a jejich další osud v rostlině sacharidy = energie + řetězce uhlíku pro syntézu dalších látek
3 sacharidy = energie + řetězce uhlíku pro syntézu dalších látek
4 sacharidy = energie + řetězce uhlíku pro syntézu dalších látek monosacharidy: monooxopolyhydroxysloučeniny triózy glyceraldehyd-3-p monosacharidy Calvinova cyklu biosyntéza karotenoidů (IPP) fytolu, plastochinonu Trióza-fostáty (Glyceraldehyd-3-fosfát, Dihydroxyacenton-fosfát) primární produkty fotosyntézy / Calvinova cyklu vznik v chloroplastu potřeba poslat je dál!! intenzita transportu trióza-fosfátů záleží na jejich koncentraci a koncentraci Pi
5 Transport sacharidů: 1) z chloroplastu, 2) z buňky Den Noc škrob škrob trioza-fosfáty trioza-fosfáty SACHAROZA SACHAROZA hexozafosfáty hexozafosfáty transport do cytosolu SACHAROZA
6 DEN: transport trióza-p z chloroplastu do cytosolu Trioza-fosfát translokátor chloroplastové membrány ANTIPORT současný transport - proti sobě Pi a trióza-p
7 Rozdělování sacharidů chloroplast/cytoplasma (škrob/sacharóza) Priorita: udržení konstantního toku asimilátů po rostlině Hlavní signál: konc. Pi / trióza-p v cytoplasmě trióza-p translokátor (antiport) syntéza sacharózy = potřeba trióza-p
8 Zabudování trióza-p (GA3P a DHAP) glukoneogeneze (metabolismus sacharózy a škrobu) škrob v plastidech sacharóza v cytosolu Ve dne: kontinuální syntéza a export sacharózy do nefotosyntetizujících pletiv, nasyntetizovaný škrob se hromadí v chloroplastu (tzv. asimilační škrob) den noc V noci: zastavena asimilace, degradace škrobu pro zachování exportu sacharózy - z chloroplastu se transportují produkty štěpení škrobu: maltóza a glukóza Taiz a Zeiger 2006
9 sacharóza disacharid nejrozšířenější transportní forma sacharidů sacharóza-p-syntáza fruktóza-6-p + UDP-glukóza sacharóza-6-p + UDP sacharóza-p-fosfatáza sacharóza-6-p sacharóza + Pi vazba α1 β2 glukóza a fruktóza spojeny svými redukujícími skupinami funkce transportní forma sacharidů (zdroj sink) zásobní
10 monosacharidy - hexózy floém redukující sacharidy reaktivní, volná aldehydická nebo ketonická skupina náchylná k redukci - náchylné k neenzymatickým reakcím s proteiny - proto nejsou vhodné jako transportní formy
11 transportní formy sacharidů neredukující cukry Sacharóza disacharid = fruktóza + glukóza Sacharidy rafinózové řady: rafinóza, stachyóza, verbaskóza vždy obsahují +1 molekulu galaktózy rafinóza sacharóza verbaskóza stachyóza galaktóza galaktóza galaktóza glukóza fruktóza
12 škrob asimilační (transientní) - v plastidech fotosyntetizujících orgánů zásobní - v plastidech nefotosyntetizujících orgánů asimilační škrob v jehlici smrku zásobní škrob v hlíze bramboru amyloplasty jako statolity v kořenové čepičce kukuřice
13 amyloplast v zárodečném vaku soji (Glycine max) škrobová zrna Solanum tuberosum Phaseolus vulgaris amyloplasty jako statolity v kořenové čepičce Zea mays
14 polysacharidy - zásobní škrob = polymer α-d-glukózy APD-glukózapyrofosforyláza glukóza-1-p + ATP ADP-glukóza + PPi ADP-glukóza + (α-d-glukosyl) n škrobsyntáza (α-d-glukosyl) n+1 + ADP syntéza probíhá v plastidech chloroplasty amyloplasty velikost a tvar škrobových zrn jsou druhově specifické zbožíznalství endosperm obilnin pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice, proso, čirok hlízy brambor, maniok, batát, jam dřeň stonku cykasy, palmy Canna indica
15 škrob α(1 6) α(1 4), amylóza vazbaα(1 4) molekula tvoří šroubovici amylopektin vazba α(1 4) a α(1 6) větvení řetězce struktura škrobu (poměr amylózy a amylopektinu) ovlivňuje jeho vlastnosti a průmyslové využití
16 Odbourávání škrobu hydrolytické: α-amyláza hydrolyzuje α-1-4-glykosidické vazby uvnitř glukanového řetězce dextriny β-amylázy odštěpuje ma1tosové jednotky z neredukujícího konce řetězce maltóza α-glukosidáza (maltáza) glukóza fosforolytické: škrobfosforyláza štěpí škrob od neredukujícího konce vzniká glukóza-1-p D-enzymy (debranching enzymes) štěpí vazby 1 6, tj. amylopektin v místech rozvětvení řetězců
17 další důležité sacharidy - jejich osud v rostlině sacharidy = energie + řetězce uhlíku pro syntézu dalších látek 3C triózy glyceraldehyd-3-p monosacharidy Calvinova cyklu biosyntéza karotenoidů (IPP) fytolu, plastochinonu dihydroxyaceton-p 3-P-glycerol lipidy (plastid i cytosol) 4C tetrózy erytróza-4-p kyselina šikimová fosfoenolpyruvát kyselina chorizmová aminace tryptofan tyrozin fenylalanin (aromatické aminokyseliny)
18 další důležité sacharidy - jejich osud v rostlině 5C pentózy vznik - Calvinův cyklus - pentózový cyklus v plastidu i cytosolu dekarboxylace hexóz ribulóza-1,5-p 2 ribóza nukleotidy a RNA deoxyribóza DNA xylóza hemicelulózy arabinóza pektiny 6C hexózy vznik z trióz, štěpením škrobu nebo sacharózy fruktóza fruktany glukóza celulóza, škrob, kalóza hemicelulózy galaktóza transportní oligosacharidy glykolipidy (membrány thylakoidu)
19 schéma metabolizmu sacharidů Pavlová 2005, skriptum
20 polysacharidy strukturní buněčná stěna celulóza polymer β-d-glukózy vazba β1 4 mikrofibrily (20 až 60 molekul celulózy; prům. 36; 2000 až molekul β-d-glukózy) celulózasyntáza, syn. terminální komplex (geny CelS) Taiz l., Zieger E.: Plant Physiology. Sinauer Ass., Inc., Publishsrs, Sunderland, Massachusetts, 2002 (upraveno)
21 celulóza vazba β1 4 opakující se jednotka vodíková vazba mezi molekulami celulózy vodíková vazba uvnitř molekuly celulózy
22
23 TRANSPORT ASIMILÁTŮ FLOÉMEM
24 transport asimilátů zdroj sink transportují se neredukující osmoticky aktivní sacharidy sacharóza rafinóza, verbaskóza, stachyóza manitol, sorbitol (cukerné alkoholy) floém rychlost 0,3 až 1,5 m.h -1 tok: 1-15 g. h -1. m -1 (plocha sítkových elementů) (z angl. sink = dřez, umyvadlo, výlevka, žumpa, vyčerpanost) ;-)
25 redukující sacharidy reaktivní, volná aldehydická nebo ketonická skupina náchylná k redukci - náchylné k neenzymatickým reakcím s proteiny - proto nejsou vhodné jako transportní formy floém neredukující disacharid SACHAROZA + oligosacharidy rafinozové řady
26 Složení floémové šťávy složka Koncentrace mg/ml cukry aminokyseliny 5,2 organické kyseliny 2,0-3,2 proteiny 1,45-2,2 draslík 2,3-4,4 chloridy 0,355-0,675 fosfáty 0,350-0,550 hořčík 0,109-0,122 + fytohormony a jiné signální molekuly! převzato z přednášky Dr. Kulicha a Dr. Žárského
27 Složení floémové šťávy - cukry sacharóza: výhradně nebo převážně (např. brambor, tabák, Arabidopsis s malým množstvím rafinózy) sacharóza spolu s cukerným alkoholem - manitol, sorbitol, volemitol; často ve srovnatelných množstvích se sacharózou (Apium graveolens, Prunus cerasus, Plantago major, rod Primula) RFO s malým množstvím sacharózy: (např. Cucurbita pepo, Alonsoa meridionalis) RFO s cukerným alkoholem a malým množstvím sacharózy: (např. Olea europeaea) Hexózy s malým množstvím sacharózy (převážně příslušníci čeledí Ranunculaceae, Papaveraceae) RFO = oligosacharidy rafinozové řady převzato z přednášky Dr. Kulicha a Dr. Žárského
28 ...jak je možné získat relativně čistý a odpovídající vzorek floémové šťávy...?...za pomocí mšic, mírně morbidním způsobem PREZETACE NA PŘÍŠTĚ referát pro otrlé povahy... ;-)
29 ...jak je možné získat relativně čistý a odpovídající vzorek floémové šťávy...? Aphid stylectomy with barley The Author(s). Gaupels F et al. J. Exp. Bot. 2008;59:
30 transportní formy sacharidů neredukující cukry Sacharóza disacharid = fruktóza + glukóza Sacharidy rafinózové řady: rafinóza, stachyóza, verbaskóza vždy obsahují +1 molekulu galaktózy rafinóza sacharóza verbaskóza stachyóza galaktóza galaktóza galaktóza glukóza fruktóza
31 Co je zdroj a co je sink? rostlina ve vegetativní fázi status ZDROJ / SINK se může dynamicky měnit např. v závislosti na ontogenezi rostliny (vegetativní / generativní fáze) Změna zdroj sink během vývoje bramboru sink sink zdroj sink zdroj sink zdroj sink žádné morfologické změny, ale změny v genové expresi, proteinovém spektru, enzymatických aktivitách převzato od doc. Lipavské
32 Radioaktivní značení asimilátů odhaluje sink 14 C značené importované asimiláty
33 Propojení mezi zdrojem a sinkem je ovlivněno mnoha faktory blízkost vývojové stádium vzájemné propojení - orthostychie - celá síť floému je velice plastická a to i díky výskytu anastomóz vzájemných propojení sítkovic.
34 Vodivé elementy floému floém sítkové elementy s póry, buňky průvodní, floémový parenchym sítková deska buňka průvodní buňka floémového parenchymu článek sítkovice buňka floémového parenchymu buňka průvodní sítkové buňky r. nahosemenné sítkové články r. krytosemenné tvoří řadu sítkovici články sítkovic mají: miktoplazmu, kterávznikne smísením vakuoly a cytoplasmy hladké ER modifikované plastidy a mitochondrie chybí cytoskelet, Golgi, ribozomy p-protein(od phloem protein) vláknitýprotein umístněnýu plasmatické membrány, který se spolu s kalózouúčastníuzavíránípoškozených článků sítkovic
35 floém sítkové elementy s póry, buňky průvodní, floémový parenchym sítková deska buňka floémového parenchymu P protein článek sítkovice buňka floémového parenchymu sítkové buňky r. nahosemenné sítkové články r. krytosemenné tvoří řadu sítkovici póry mají fylogenetický i ontogenetický původ v plazmodezmech póry se sdružují v sítkovém políčku buňka průvodní buňka průvodní pór sítkové desky buňky průvodní
36 sítkové buňky články sítkovic sítková políčka po celém povrchu buněk plní strukturní i transportní funkci sítková políčka vyplněná hladkým ER nemají P protein někdy mají jádro µM póry větší než sítková políčka, umístněné obzvláštěna styčných plochách sítkových elementů. Tvoří tzv. sítkové desky póry sítkových desek jsou zcela otevřené pro strukturní funkci jsou příliš málo pevné µm
37
38 sítkové elementy jsou s buňkami průvodními propojeny četnými plazmodezmy sítkové články s buňkami průvodními tvoří funkční komplex Raven P.H., Everet R.F., Eichhorn S.E.: Biology of Plants. W.H.Freeman and company Worth Publishers, New York 2003
39 uzavírání sítkových elementů po poranění 1 minuta po poranění 4 minuty po poranění Plant Cell, Vol. 10, 35-50,
40 POHYB LÁTEK FLOÉMEM Určující faktor - přísun a odbyt sacharidů rychlost transportu floémem je mnohem větší než rychlost difúze...rychlost difúze 1 m za 32 let...trochu nepoužitelné ve floému - hromadný tok Mechanismus hnací silou je tlakový gradient daný rozdílem vodních potenciálů ve zdroji a v sinku (Münchova teorie Ernst Münch, 1930)!nezávislost na energii (energ. nároky transport do a z floému (phloem (un)loading)!závislost na transpiračním toku xylémem nedostatek vody zastavení transportu sacharidů
41 vodní potenciál a jeho složky: Ψ s potenciál osmotický (množství rozpuštěných látek ) Ψ p potenciál tlakový (turgor buněk) Ψ g potenciál gravitační (výška nad povrchem) Ψ W = Ψ s + Ψ p + Ψ g + sacharóza Ψ p = Ψ W -Ψ s -Ψ g Ψ s = -0,2 MPa Ψ p = 0,2 MPa Ψ W = 0,2-0,2= 0,0 MPa Ψ s = 0MPa Ψ p = 0MPa Ψ W = 0 + 0= 0MPa Ψ s = -0,2 MPa Ψ p = 0MPa Ψ W = 0-0,2= -0,2 MPa
42 hromadný hromadný tok POHYB POHYB LÁTEK LÁTEK FLOÉMEM FLOÉMEM hromadný tok POHYB POHYB LÁTEK LÁTEK FLOÉMEM FLOÉMEM cévní elementy xylému transpirační proud H 2 O Aktivní vkládání asimilátů do sítkových elementů floému snižuje vodní potenciál, vstupuje voda = vysoký turgorový tlak Tlakovým gradientem poháněný hromadný tok vody a v ní rozpuštěných asimilátů ze zdroje do sinku Aktivní vykládání asimilátů do zvyšuje vodní potenciál, voda vystupuje z buněk = nízký turgorový tlak sítkové elementy floému sacharóza průvodní buňka zdrojová buňka sacharóza Sacharidy jsou ve zdroji aktivně vkládány do komplexu průvodní sítková buňka sinková buňka V sinku jsou sacharidy z foému aktivně odebírány Převzato Nobel 1991 v Taiz and Zeiger POHYB LÁTEK FLOÉMEM
43 VKLÁDÁNÍ LÁTEK DO FLOÉMU (PHLOEM LOADING)
44 VKLÁDÁNÍ LÁTEK DO FLOÉMU (PHLOEM LOADING) transport na krátkou vzdálenost (vždy přes pár buněk k nejbližší žilce v listu transport sacharidů z mezofylových buněk do komplexu průvodní sítková buňka koncentrace sacharidů! vstup sacharidů do floému 1) APOPLASTEM 2) SYMPLASTEM jedle
45 VKLÁDÁNÍ LÁTEK DO FLOÉMU (PHLOEM LOADING) transport na krátkou vzdálenost (vždy přes pár buněk k nejbližší žilce v listu transport sacharidů z mezofylových buněk do komplexu průvodní sítková buňka koncentrace sacharidů! vstup sacharidů do floému 1) APOPLASTEM 2) SYMPLASTEM co to je symplast a apoplast? jedle
46 Základní průvodní buňky mají vyvinuté chloroplasty propojení s mezofylovými buňkami jen velmi málo plazmodezmy apoplastický transport cukrů
47 Transferové buňky podobajíse buňkám základním, majívšak mnoho invaginací, kterými zvyšujísvůj povrch a styčnou plochu s ostatními buňkami (kromě článku sítkovice). Transport je tedy apoplastický. Mohou vznikat i v xylémovem parenchymu
48 Zprostředkovatelské buňky slabě vyvinuté chloroplasty, hodně malých vakuol, hodně plasmodesmů i s ostatními buňkami. Transport probíhá symplasticky
49 VKLÁDÁNÍ LÁTEK DO FLOÉMU listová žilka APOPLASTICKÁ CESTA plasmodesma AKTIVNÍ VKLÁDÁNÍ průvodní buňky články sítkovic SYMPLASTICKÁ CESTA buňka floémového parenchymu buňka pochvy cévního svazku mezofyová buňka plazmatická membrána buňky pochev cévních svazků jsou i u rostlin C3...třeba parenchymatické
50 komplex uzavřený apoplastická cesta TRANSFEROVÉ BKY. ATPáza Sacharózový transportér
51 komplex uzavřený apoplastická cesta TRANSFEROVÉ BKY. ATPáza Sacharózový transportér
52 komplex uzavřený apoplastická cesta TRANSFEROVÉ BKY. ATPáza Sacharózový transportér
53 komplex uzavřený apoplastická cesta TRANSFEROVÉ BKY. SYMPORT sacharóza + proton!!! ATPáza Sacharózový transportér
54 Při apoplastickém vkládání do floému mají průvodní buňky sítkového článku charakter buňky transferové buněčná stěna a přiléhající plazmalema transferových buněk tvoří četné výrůstky (vychlípeniny, invaginace; angl. ingrowths), tím se zvětšuje kontaktní plocha apoplastu a protoplastu a zvyšuje se kapacita transportu látek mezi apoplastem a symplastem vychlípeniny zvětšující transportní plochu transferová buňka ve floému mléče (Sonchus) Raven P.H., Everet R.F., Eichhorn S.E.: Biology of Plants. W.H.Freeman and company Worth Publishers, New York 2003
55 komplex uzavřený apoplastická cesta TRANSFEROVÉ BKY. ATPáza Sacharózový transportér transportér SUC2 Arabidopsis
56 komplex uzavřený apoplastická cesta normální průvodní buňky ATPáza Sacharózový transportér transportér SUT1 Solanum, Nicotiana
57 komplex uzavřený apoplastická cesta normální průvodní buňky ATPáza Sacharózový transportér transportér SUT1 Solanum, Nicotiana
58 komplex uzavřený apoplastická cesta normální průvodní buňky ATPáza Sacharózový transportér
59 komplex uzavřený apoplastická cesta normální průvodní buňky ATPáza Sacharózový transportér
60 komplex uzavřený apoplastická cesta normální průvodní buňky ATPáza Sacharózový transportér
61 komplex otevřený symplastická cesta polymerová past polymer trapping častější u stromů, keřů a lián
62 komplex otevřený symplastická cesta polymerová past
63 komplex otevřený symplastická cesta polymerová past
64 komplex otevřený symplastická cesta polymerová past
65 smíšený typ vkládání obsahuje oba typy komplexů asi u 10% čeledí např. Rhododendron, Gossypium, Ricinus
66 VYKLÁDÁNÍ VYKLÁDÁNÍ VYKLÁDÁNÍ LÁTEK LÁTEK LÁTEK Z Z FLOÉMU FLOÉMU FLOÉMU Symplastickou cestou Apoplastickou cestou
67 1/ Apoplastické vykládání: (možnost regulace (sacharózové a hexózové transportéry, enzymy štěpící sacharózu sacharóza syntáza, invertáza, převážně skladovací sinky = zásobní orgány, plody 2/ Symplastické vykládání: (malá možnost řízení, rychlý růst sinkových pletiv udržení gradientu osmotického potenciálu (přestup přes tonoplast) převážně metabolické sinky = vzrostné vrcholy asimiláty vystupují z floému symplastem nebo apoplastem dle typu sinku symplast transport do meristémů a zásobních pletiv s tvorbou polymerů
68 Apoplastické vykládání floemu je typické pro vyvíjející se embrya Symplastické vykládání floemu samé o sobě není energeticky náročné. Apoplastické vykládání: cukry musí překonat 2, někdy i 3 membránové bariéry J Exp Bot September; 59(12):
69 Další využití produktů fotosyntézy...více v přednáškách o dýchání a minerální výživě syntéza mastných kyselin a membránových lipidů asimilace síry z SO 4 2- asimilace dusíku redukce NO 2- na NH 4 +
70 Sekundárn rní metabolismus Sekundární metabolity vše, co není produktem primárního metabolismu (AMK, nukleotidy, sacharidy, lipidy), ale vychází z něho nemusí se vyskytovat ve všech rostlinných druzích látky, které nepatří k základní molekulární výbavě rostlinné buňky jen v určitých pletivech nebo orgánech a jen v určitých vývojových stadiích Význam ALE! Není to odpad metabolismu! pro rostlinu: pro lidstvo: ochrana proti herbivorům a patogenům atraktans pro opylovače komunikační prostředek mezi rostlinami a při symbióze s mikroorganismy léčiva, jedy, aromatické látky, průmyslově využitelné materiály
71 Sekundárn rní metabolismus primární metabolity AMK, nukleotidy, sacharidy, lipidy přímé role v základních fyziol. procesech: fotosyntéza, respirace, transport (na blízko i na dálku), proteosyntéza, asimilace živin,... PRO VŠECHNY ROSTLINY UNIVERZÁLNÍ sekundární metabolity nemají obecnou přímou funkci v základních fyziol. funkcích nacházejí se výhradně u některých druhů či čeledí rostlin
72 Tři základní skupiny sekundárních metabolitů alkaloidy (obsahující N) Fenolické látky Terpenoidy
73 Sekundárn rní metabolismus Hlavní skupiny 1.Terpeny 2.Fenolické látky 3.Dusíkaté deriváty
74 Terpenoidy 2 biosyntetick tické dráhy mevalonátov tová (převa evažuje) - metylerytritolfosfátov tová
75 Terpenoidy často mohou být těkavé a za horkých dní se uvolňují jejich syntéza je energeticky drahá může spotřebovat až 2% fixovaného C Základní jednotka isopren Klasifikace: počet jednotek isoprenů 1.Monoterpeny (C10) 2.Seskvitrpeny (C15) 3.Diterpeny (C20) 4.Triterpeny (C30) 5.Tetraterpeny (C40) 6.Polyterpeny (>C40)
76 Terpenoidy některé mají dobře definované funkce v procesech růstu a vývoje všech rostlin...otázka definice primární sekundární metabolit Fytohormony Gibereliny diterpeny Kyselina abscisová (ABA) derivát t karotenoidů Brasinosteroidy deriváty triterpenů Karotenoidy (Žlutá,, oranžov ová, červená barviva) Fytol (součást chlorofylu)
77 Terpenoidy Steroly Deriváty triterpenů Dolichol Hydroxyderivát t polyterpenu Kaučuk uk campesterol většinou toxické pro herbivorní hmyz a savce Monoterpeny chryzantémy Estery monoterpenů pyretroidy insekticidy jak přírodnp rodní,, i komerční; ; bez účinku na savce Monoterpeny jehličnan nanů insekticidní účinky pryskyřice (pryskyřičné kanály) lýkožrout Těkavé monoterpeny (seskviterpeny) (esenciáln lní oleje, repelent proti hmyzu, parfémy, potravinářsk ské využit ití) žláznatý trichóm
78 Terpenoidy Azadirachtin - limonoid Triterpeny Netěkavé limonoidy (ochrana proti herbivorům),, v citrusech (hořká chuť) Azadirachta indica (Asie, Afrika), účinnost při 50 ppb nízká toxicita pro savce využití jako komerční insekticid Steroidy fytoekdyzony (insekticid) -první izolace z osladiče e obecného -narušení vývojových procesů hmyzu Kardenolidy (=gylkosidy gylkosidy) velmi toxické pro živočichyichy ovlivňuj ují K+/Na+ ATPázu a tím t činnost srd.. svalu digitalin, digoxin (ochrana proti herbivorům, léčivo), oleandrigenin, konvalatoxin, adonitoxin digoxin ženšen Saponiny (ochrana proti herbivorům) (ginsenosidy) detergentní účinky: porušov ování membrán mydlice
79
80 Cuscuta (kokotice) hledá hostitele... C1/ _S1.mov B. Runyon et al., Science 313, (2006)
81 klíční rostlina parezitické kokotice Cuscuta pentagona využívá těkavé látky při hledání hostitele je schopna reagovat směrovaným růstem na těkavé látky koho si vybere: rajče nebo pšenici??? PREZETACE NA PŘÍŠTĚ B. Runyon et al., Science 313, (2006)
82 Fenolické látky fenolických látek je v rostlinách až rozpustné i větvené nerozpustné polymery různé funkce: = alelopatie obranná funkce, toxické pro herbivory a houbové patogeny mechanická opora (lignin) filtrace UV zářenz ení,, signalizace opylovačů čům m (flavonoidy( flavonoidy) produkce kořeny, listy i opadem ovlivnění okolních rostlin
83 Fenolické látky látky s hydroxylovou skupinou na funkčním m aromatickém m kruhu Biosyntéza: Vychází z fenylalaninu (většinou) = šikimátová cesta častý cíl herbicidů (např. Round-Up), nevyskytuje se u živočichů, takže inhibice neškodí Přeměna fenylalaninu na kys.. skořicovou - klíčov ový enzym fenylalaninamoniaklyáza (PAL) PAL
84 Fenolické látky fenylalaninamoniaklyáza (PALka ) rozhraní primárního / sekundárního metabolismu indukce transkripce PAL: mnoha vnějšími faktory prostředí živin, světla, houbová infekce...
85 Fenolické látky
86 Fenolické látky Základní deriváty: skořicovn icovník Jednoduché fenylpropanoidy kys.. skořicov icová, kumarová, kávová Fenylpropanoidy s laktonovým kruhem (kumariny) -umbeliferon (miříkovité celer, mrkev) furanokumariny vykazují fototoxicitu (toxické až po ozáření UV) při stresu až 100x zvýšení, může být škodlivé pro člověka dermatitidy apod. -eskuletin (jírovec) rovec), dafnetin (lýkovec) vrba vanilka Deriváty kys.. benzoové vanilin kys.. salicylová - růstový regulátor účastnící se systémov mové odpovědi di po napadení patogenem
87
88 Fenolické látky Lignin 3. nejhojnější org.. sloučenina 3D větvenv tvený polymer fenylpropanoidů Výchozí skořicov icové alkoholy: koniferyl alkohol, kumaroylalkohol, sinapylalkohol Podpůrná a vodivá pletiva (tracheidy( a články cév), c středn ední lamela BS Ochranná funkce nestravitelné,, mechanická bariéra ra
89 Fenolické látky Flavonoidy 2 aromatická jádra spojená 3C můstkemm 4 základnz kladní skupiny Klasifikace podle stupně oxidace podle substituentů Klíčov ový enzym - chalkonsyntáza
90 Fenolické látky Flavonoidy 1)Anthokyany barevné sloučeniny vizuáln lní atraktaty ty pro opylovače -anthokyany (glykosidy) -Anthokyanidiny Barva závislz vislá na - počtu a poloze substituentů -esterifikaci aromat.. kyselinami -ph vakuoly ph violamin
91 Fenolické látky UV světlo Flavonoidy 2 a 3) Flavony a flavonoly Barviva z UV oblasti nejč. žlutá flavon(ol ol), luteolin, kvercetin (ve slupkách cibule, čaje, ve chmelu), primetin glykosid - rutin) primetin (prvosenky), Význam: nectar guides pro opylovače ochrana před p UV symbióza - flavonoly slouží jako atraktans symbiotických N 2 fixujících baktérií 4) Izoflavonoidy 3D flavonoidy Význam: insekticidy antiestrogeny antikarcinogeny (soja) fytoalexiny omezují šířen ení bakteriáln lních a houbových infekcí antiestrogeny - ovce spásající jetel bohatý na izoflavonoidy bývají často sterilní
92 Fenolické látky Taniny 1) Kondenzované třísloviny Polymerace flavonoid.. jednotek hlavně u dřevin d (jádrov drové dřevo x houby...) 2) Hydrolyzovatelné taniny heterogenní deriváty kys. galové Význam: ochrana - toxické pro herbivory (komplexy s proteiny) v nezralých plodech (nežrat, dokud není semeno zralé!!!) třísloviny v potravinách mně taninová strava nevadí taniny vyblokuju slinami bohatými na prolin...
93 Alkaloidy Dusíkat katé sloučeniny Až 15 tisíc sloučenin u 20% vyšších rostlin Heterocyklické sloučeniny N v aromat. jádře Biosyntéza: z AMK (lyzin, tyrozin, tryptofan, příp. ornitin) Význam: ochrana předp predátory farmakologie chinin inovník kávovník tabák Rudodřev koka rulík oměj brambor mák
94 MORFIN -TYPICKÝ ALKALOID Rostinný produkt. Většina alkaloidů je produkována rostlinami basická reakce díky volnému e- páru.. N CH 3 obsahuje N v aromat. kruhu heterocyklus (v ckylu je jiný prvek než C) MeO O OH První identifikovaný alkaloid (1804, Serturner). Found only in the Opium Poppy - papaver somniferum.. obsahy morfinu se velmi liší, v našem maku dost nízké V západních zemích jsou makové produkty často pokládány za nevhodné, protože je částečně mylně předpokládáno, že obsahují návykové látky.
95 Alkaloidy Jedy: strychnin, atropin, koniin Léčiva: morfin, kodein, skopolamin Stimulans a sedativa: kokain, nikotin, kofein
96 Alkaloidy Syntéza nikotinu Dusíkat katé sloučeniny Inducibilní toxicita -senecionin x herbivorní hmyz...recyklace k vlastní obraně přástevník starčkový...a kukačka
97 Dusíkat katé sloučeniny Kyanogenní glykosidy Produkce HCN až po zásahu herbivora (prostorové oddělení) Štěpení: glykosidáza - kyanohydrin spontánní uvolnění HCN Význam: ochrana předp herbivory (čirok, maniok, trávy, růžr ůžovité,, bobovité) Hořč řčičné glykosidy bez černý - sambunigrin Produkty - charakteristická vůně a chuť, uvolněny až po napadení herbivorem (prostorové oddělení) mandloň - amygdalin Štěpení: myrosináza odstraní cukr spontánní uvolnění sulfátu Význam: (Brassicaceae) ochrana předp herbivory adaptace těkavé atraktans
98 škrob z Tesco brambory Děkuji za pozornost
Fotosyntéza III. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74
http://www.microbehunter.com/2009/01/18/potato-stach-grains/ Fotosyntéza III faktory ovlivňující fotosyntézu transport asimilátů floémem - vkládání a vykládání do/z floému další využití produktů primární
VíceDoučování IV. Ročník CHEMIE
1. Chemie přírodních látek Biochemie a) LIPIDY 1. Triacylglyceroly se štěpí účinkem: a) ligas b) lyas c) lipas d) lihlas Doučování IV. Ročník CHEMIE 2. Žluknutí tuků je z chemického hlediska: a) polymerace
VíceIZOPRENOIDY. Řízení. Dělení: 1) Terpeny 2) Steroidy 1
IZOPRENOIDY Přírodní látky vznikající v rostlinných a živočišných organismech základní stavební jednotka: IZOPREN = 2-methylbut-1,3-dien Jednotky se spojují do různých řetězců Význam: v tělech organismů
VíceAUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
Víceumožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
VíceRespirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceFotosyntéza III. faktory ovlivňující fotosyntézu sacharidy transport asimilátů další využití produktů primární fáze fotosyntézy
http://www.microbehunter.com/2009/01/18/potato-stach-grains/ Fotosyntéza III faktory ovlivňující fotosyntézu sacharidy transport asimilátů další využití produktů primární fáze fotosyntézy Přednáška Fyziologie
Více4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola
4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné
VíceStruktura a funkce lipidů
Struktura a funkce lipidů Lipidy přítomnost mastných kyselin a alkoholů (estery) hydrofóbnost = nerozpustnost v H 2 O syntéza acetyl-coa glukosa 1100mg/ml vody kys. laurová C12:0 0,063 mg/ml vody palivo
VíceCukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?
Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceSacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
VíceIsoprenoidy. Terpeny. Dělení: pravidelné a nepravidelné (uspořádání isoprenových jednotek) terpeny a steroidy
Isoprenoidy Charakteristika: Přírodní látky, jejichž molekuly se skládají ze dvou nebo více isoprenových jednotek (C 5 H 8 ) n o různém seskupení. Jsou odvozeny od isoprenu Dělení: pravidelné a nepravidelné
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
Víceontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)
Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání
VíceFYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ
FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ Petr Soudek Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti výskytu a eliminace
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
VíceRostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Rostlinná cytologie MB130P30 Přednášející: RNDr. Kateřina Schwarzerová,PhD. RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Přijďte na katedru experimentální biologie rostlin vypracovat svou bakalářskou nebo diplomovou
Vícesloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Více6. Mikroelementy a benefiční prvky. 7. Toxické prvky Al a těžké kovy, mechanismy účinku, obranné mechanismy rostlin
1. Základní úvod do problematiky Historie studia minerální výživy rostlin, obecné mechanismy příjmu minerálních živin, transportní procesy na membránách. 2. Příjem minerálních živin kořeny rostlin a jejich
VíceZemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní
VíceSacharidy: Přírodní organické látky v rostlinách i živočiších Ve struktuře: C, H, O (N, F, S)
SACHARIDY (cukry) 1 Sacharidy: Přírodní organické látky v rostlinách i živočiších Ve struktuře: C, H, O (N, F, S) Dle počtu základních monosacharidových jednotek vázaných v jejich molekulách cukry 2 Biologický
VíceSACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...
SACHARIDY 50-80 % energetického příjmu funkce využitelných sacharidů: 1. zdroj energie - l g ~ 4kcal 2. stavební jednotky mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceAutor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.
Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné
VíceÚvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
VíceSacharidy. Sacharidy. z jednoduchých monosacharidů kondenzací vznikají polysacharidy
Sacharidy 1. Monosacharidy 2. Disacharidy 3. Polysacharidy Sacharidy nesprávně nazývány uhlovodany n ( 2 ) n - platí to pouze pro některé cukry přítomné ve všech rostlinných a živočišných buňkách vznik
VícePrincip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:
Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů: Příklad preparát: příčný řez stonkem Kukuřice (Zea mays L. ) Při zhotovování nákresů složitých struktur, skládajících se z více pletiv a buněčných typů,
VíceBUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
Vícea) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Orgány rostlin II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis anatomie, morfologie a funkce
VíceVodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,
Vodní režim rostlin Úvod Klima, mikroklima Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho
VíceVakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
Více10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Vícedodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty)
Otázka: Hygiena a toxikologie Předmět: Chemie Přidal(a): dan 1. Definice, základní poznatky HYGIENA = dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty) vnějším znakem hygieny
VíceNutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková
Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin
VíceChemické složení dřeva
Dřevo a jeho ochrana Chemické složení dřeva cvičení strana 2 Dřevo a jeho ochrana 2 Dřevo Znalost chemického složení je nezbytná pro: pochopení submikroskopické stavby dřeva pochopení činnosti biotických
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Vícečlověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných
Začněme historií člověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných rostlin První zprávy v knize Pen king
VíceDYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VíceRostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
VíceRNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1
Sacharidy RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 sákcharon - cukr, sladkost cukry mono a oligosacharidy (2-10 jednotek) ne: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty polysacharidy (více než 10 jednotek)
Více7) Dormance a klíčení semen
2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive
VíceVodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.
Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,
Více1. nevznikají de novo, vznikají pouze ze stávajících organel stejného typu. 3. mají vlastní proteosyntetický aparát (ribosomy prokaryotního typu)
Semiautonomní organely plastidy a mitochondrie 1. nevznikají de novo, vznikají pouze ze stávajících organel stejného typu 2. mají vlastní DNA prokaryotního typu 3. mají vlastní proteosyntetický aparát
VícePletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
VíceLaboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. rní metabolismus a obranné reakce rostlin [kap 13]
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Sekundárn rní metabolismus a obranné reakce rostlin [kap 13] Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR Sekundárn rní metabolismus
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Chemické složení buňky Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Seznámení s chemickým složením
VíceDýchací řetězec (DŘ)
Dýchací řetězec (DŘ) Vladimíra Kvasnicová animace na internetu: http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/etc/index.htm http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/atpgradient/index.htm http://www.wiley.com/college/pratt/0471393878/student/animations/oxidative_phosphorylation/index.html
VíceMetabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
VíceCHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem
VíceTransport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová
Transport v rostlinách Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová Transport v rostlinách Rostlinou jsou transportovány především následující látky: Voda: přijímána většinou kořeny Minerální látky: obvykle přijímány
VíceFyziologie rostlin. 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy. Alena Dostálová, Ph.D.
Fyziologie rostlin 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Min. výživa rostl. Ca, Mg, mikroelementy - vápník,
VíceClivia miniata, Acorus calamus)
Apoplastické bariéry pro transport iontů a vody v kořeni Kateřina Macháčová Dráhy centripetálního transportu vody a minerálních látek kořenem (http://www.unibayreuth.de/department s/planta/research/steudle/steu3.htm)
VíceHydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)
Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AM) 1 Přírodní organické látky NM (Natural rganic Matter) - významná součást povrchových vod dělení podle velikosti částic: rozpuštěné - DM (Dissolved
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceIntermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP
VíceBUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák
BUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák Funkce: strukturní a mechanická opora buňky, udržování tvaru, usměrňování buněčného dělení a celkové architektury rostliny, zásoba
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceLipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus
Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus Lipidy = estery alkoholů + karboxylových kyselin Jsou nerozpustné v H 2 O, ale rozpustné v organických rozpouštědlech Nejčastější alkoholy v lipidech:
VíceChemické složení organism? - maturitní otázka z biologie
Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie by Biologie - Sobota,?ervenec 27, 2013 http://biologie-chemie.cz/chemicke-slozeni-organismu/ Otázka: Chemické složení organism? P?edm?t: Biologie
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_162 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:
VíceOtázka: Dvouděložné rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jarys. Dvouděložné rostliny. ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae)
Otázka: Dvouděložné rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Jarys Dvouděložné rostliny ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae) Jsou to dřeviny, patří k vývojově nejstarším, v pletivech mají jedovaté látky, květní
Vícekvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
VíceDusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)
Dusík - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH) - dostupnost dusíku ovlivňuje: - produkci biomasy a její distribuci - ontogenetický vývoj - hormonální rovnováhu (cytokininy, ABA) - rychlost fotosyntézy
VíceObsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VíceBiologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich
VíceText zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT 1. přednáška DOC. ING. ALOIS KODEŠ, CSc. VÝŽIVA ZVÍŘAT
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
VíceHeterocyklické sloučeniny, puriny a pyrimidiny
Heterocyklické sloučeniny, puriny a pyrimidiny Heterocyklické sloučeniny jsou organické látky, které obsahují v cyklickém řetězci mimo atomů uhlíku také atomy jiných prvků (N, O, P, S), kterým říkáme heteroatomy.
VíceSTAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA
STAVBA DŘEVA STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY X DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY palmy, bambus Nemohou druhotně tloustnout (přirůstat)!! DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY mají sekundární dělivé
VíceBiologická olympiáda
Česká zemědělská univerzita v Praze Ústřední komise Biologické olympiády Biologická olympiáda 46. ročník školní rok 2011-2012 Autorská řešení soutěžních úloh školní kolo kategorií A a B Praha 2011 Biologická
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK ázev školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: ázev projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek pro
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Kořen morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo
Víceživé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
VíceZáklady světelné mikroskopie
Základy světelné mikroskopie Kotrba, Babůrek, Knejzlík: Návody ke cvičením z biologie, VŠCHT Praha, 2006. zvětšuje max. 2000 max. 1 000 000 cca 0,2 mm stovky nm až desetiny nm rozlišovací mez = nejmenší
VíceObecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
VíceVyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
VíceStonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)
Stonek Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus) Legenda: 1 dřeň, 2 dřevo (xylém), 3 dřeňový paprsek, 4 pryskyřičný kanálek v xylému, 5 lýko (floém), 6 primární kůra, 7 pryskyřičný kanálek
VíceVápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM)
Vápník - 0,4-1,5% DW - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM) - stavební, signální funkce, stabilizace membrán - vápnomilné x vápnostřežné druhy Deficience vápníku: - poškození meristemů,
VíceSekundární produkty rostlinného metabolismu
Sekundární produkty rostlinného metabolismu Jihočeská univerzita Přírodovědecká fakulta České Budějovice Ústav molekulární Biologie rostlin AV ČR České Budějovice Jiří Šantrůček jsan@umbr.cas.cz Socha
VíceKlinická fyziologie a farmakologie jater a ledvin. Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum
Klinická fyziologie a farmakologie jater a ledvin Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum 2 5% tělesné hmotnosti 25 30% srdečního výdeje játra obsahují 10-15% celkového krevního objemu játra hepatocyty
VícePrůduchy regulace příjmu CO 2
Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -
VíceIZOPRENOIDY TERPENY
IZOPRENOIDY - organické sloučeniny rostlinného (i živočišného) původu - nezmýdelnitelné lipidy - odvozeny od izoprenu (2-methylbuta-1,3-dien) H 2 C - obsahují 2 a více izoprenových jednotek( vždy 5 atomů
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba
VíceH 2 O, H + H 2 O, H + oligosacharidy. Příklad: hydrolýza škrobu (polysacharid) přes maltosu (disacharid) na glukosu (monosacharid).
Sacharidy Definice a klasifikace sacharidů Výraz karbohydráty (uhlovodany, atd.) vznikl na základě molekulového složení těchto sloučenin, neboť to může být vyjádřeno vzorcem C n (H 2 O) n, tedy jako hydráty
Více