ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Transkript

1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY PRÁCE S NADANÝMI ŽÁKY V MŠ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Martina Pašková Učitelství pro mateřské školy Vedoucí práce: doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. Plzeň 2018

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací. V Plzni, 29. června vlastnoruční podpis

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce doc. PaedDr. Marii Kocurové, Ph.D. za odborné vedení a pomoc při zpracování bakalářské práce. Děkuji také všem zúčastněným dětem a rodičům za poskytnutí informací pro empirickou část práce. V neposlední řadě děkuji i své rodině za podporu po celou dobu studia.

4 ZDE SE NACHÁZÍ ORIGINÁL ZADÁNÍ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE.

5 OBSAH OBSAH SEZNAM ZKRATEK... 2 ÚVOD SEZNÁMENÍ S POJMEM NADÁNÍ VYMEZENÍ POJMU NADÁNÍ MODELY NADÁNÍ NADÁNÍ A INTELIGENCE Teorie vícenásobné inteligence DRUHY NADÁNÍ CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY NADANÝCH DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍ VĚK Z HLEDISKA VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE ZNAKY NADANÝCH DĚTÍ RŮZNÉ PROJEVY CHOVÁNÍ NADANÝCH DĚTI VYHLEDÁVÁNÍ NADANÝCH DĚTÍ IDENTIFIKACE NADANÉHO DÍTĚTE Identifikace z hlediska objektivity a využitých diagnostických nástrojů Identifikace z hlediska osob, které identifikaci provádějí PRÁCE S NADANÝMI DĚTMI NADANÉ DÍTĚ A PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Individuální vzdělávací plán RVP PV SPECIFIKA EDUKACE NADANÝCH DĚTÍ Speciální potřeby Změna obsahu a procesu PODPORA RODINY EMPIRICKÁ ČÁST CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE VYMEZENÍ VÝZKUMNÉ STRATEGIE VYMEZENÍ VÝZKUMNÉHO SOUBORU VYMEZENÍ VÝZKUMNÝCH METOD A STRATEGIÍ Rozhovor Kazuistika KAZUISTIKY DÍTĚ Č DÍTĚ Č DÍTĚ Č DÍTĚ Č DÍTĚ Č DÍTĚ Č DÍTĚ Č DÍTĚ Č VYHODNOCENÍ ZÁVĚR RESUMÉ SUMMARY SEZNAM LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ A DIAGRAMŮ

6 SEZNAM ZKRATEK SEZNAM ZKRATEK IVP MŠ PPP PLPP RVP PV SPC ZŠ Individuální vzdělávací plán Mateřská škola Pedagogicko-psychologická poradna Plán pedagogické podpory Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Speciálně pedagogické centrum Základní škola 2

7 ÚVOD ÚVOD Během práce v dětském centru jsem se setkala s tříletou vietnamskou holčičkou, která byla na svůj věk velmi šikovná a na první pohled byly vidět rozdíly mezi ní a ostatními dětmi. Velmi dobře mluvila česky, rozuměla vietnamsky a mnoho slov uměla pojmenovat anglicky. Zajímala se o knihy, poslouchala pozorně pohádky a příběhy, měla velkou zásobu písniček. Měla bohatou slovní zásobu a dobrou paměť. Shodou okolností jsem se v tu dobu dostala k literatuře věnující se nadání, kde jsem nacházela mnoho znaků nadaných dětí, které jsem pozorovala i u holčičky z dětského centra. Když jsem si tedy vybírala téma bakalářské práce, uvítala jsem možnost zabývat se problematikou nadaných dětí. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých je shrnuto samotné vysvětlení pojmu nadání, charakteristické znaky nadaných dětí, vyhledávání nadaných dětí a v poslední kapitole jsou uvedeny možnosti práce s nadanými dětmi. V empirické části jsem jako metodu výzkumu zvolila rozhovor s rodiči nadaného dítěte s cílem zjistit projevy nadaného dítěte a postoj rodičů a učitelek mateřské školy ke stimulaci nadaného dítěte. Na základě rozhovoru byla každému dítěti zpracována kazuistika, ve které jsou shrnuty informace z rozhovorů. Práce se zaměřuje především na děti s intelektovým nadáním. Výzkumný vzorek je tvořen dětmi intelektově nadanými. Tyto děti jsou také nejvíce zkoumány a definovány v literatuře. 3

8 1 SEZNÁMENÍ S POJMEM NADÁNÍ 1 SEZNÁMENÍ S POJMEM NADÁNÍ 1.1 VYMEZENÍ POJMU NADÁNÍ S problematikou nadání jsou často zmiňovány pojmy schopnost, talent, genialita, nadání, vlohy. U těchto pojmů není jednoduché jejich vymezení, protože existuje velké množství definic, které se mnohdy i vzájemně překrývají. Nejvíce se používají pojmy nadání a talent. Autoři se ve vymezení těchto pojmů často rozcházejí, část autorů tyto pojmy uvádí a používá jako synonymní pojmy, v jiných publikacích je uváděna rozdílnost těchto pojmů. Oba tyto pojmy se ale vztahují ke schopnostem a jejich nadprůměrnému stupni rozvoje. (Hříbková, 2009) Schopnosti jsou utvářeny na základě vloh. Pedagogický slovník definuje schopnost takto: Schopnost je individuální potenciál člověka pro provádění určité činnosti v budoucnu. Je to možnost, podmíněna do jisté míry vrozenými předpoklady, které se může (ale nemusí) rozvinout v závislosti na tom, do jakého sociálního prostředí je člověk začleněn, jak kvalitní výchovy a vzdělání se mu dostane, co on sám pro rozvoj svých schopností udělá. (Mareš, Průcha, Walterová, 2003, s.212) Tématu nadaných se odborníci ve světě věnují již mnoho let. U nás se problematika nadání dostává do popředí až v posledních letech. Postupně vyšlo mnoho publikací, se kterými budu pracovat i v této práci. S množstvím publikací se setkáváme také s různými definicemi pojmu nadání. Vybrala jsem jich několik i do své práce. Nadání, synon. talent, je dosud málo prozkoumaný, a proto obtížně definovatelný jev. Znamená schopnost člověka pro takové výkony určitých činností intelektuálního nebo fyzického charakteru, které se mohou jevit jako výjimečné ve srovnání s běžnou populací. Podle některých teorií je nadání přirozenou vlastností každého normálního jedince (každý má dispozice k něčemu). V pedagogickém pojetí převládá tradiční představa o nadání jako o výjimečné složce osobnosti některých jedinců, zejm. nadání intelektuálního typu (např. pro osvojování cizích jazyků, umělecký talent aj.). (Mareš, Průcha, Walterová, 2003, str.131). Kolář et al. (2012, s. 80) považuje za nadání souhrn schopností člověka pro výkony v určitých fyzických nebo intelektuálních a tvůrčích projevech, které se jeví jako výjimečné, nadprůměrné v dané populaci a v určité oblasti činností. 4

9 1 SEZNÁMENÍ S POJMEM NADÁNÍ Machů (2010) uvádí konkrétní definici nadání z USA z počátku sedmdesátých let. Nadaní jsou identifikování kvalifikovanými osobami jako děti s přednostmi význačnými pro schopnost vysokého výkonu. Tyto děti vyžadují diferencované vzdělávací programy a služby nad rámec běžně poskytovaných klasickým vzdělávacím programem k tomu, aby mohly přispět ke svému prospěchu i užitku společnosti. Děti schopné vysokého výkonu zahrnují ty, které v celém spektru, nebo v omezené oblasti vykazují mimořádně vysokou úroveň své činnosti v následujících oblastech: - Všeobecná intelektuální schopnost - Specifické akademické vlohy (matematické, přírodní vědy, historie, literatura) - Kreativní a produktivní myšlení - Schopnost vůdcovství - Vizuální schopnosti a pohybové umění - Psychomotorické umění (Machů, 2010, s.21,22) Označení nadané dítě se vztahuje nejen na děti vysokými intelektovými schopnostmi, ale je vztaženo k širšímu spektru kognitivních i nekognitivních charakteristik jedince, k jeho potenciálu i k aktuálně podávaným výkonům. Výskyt vysoce nadprůměrných výkonů je současně determinován komplexem kulturních a sociálních podmínek, ve kterých dítě vyrůstá. (Gillernová, Mertin et al., 2010, s.142) S touto definicí se nejvíce ztotožňuji. Nadané dítě nemusí být jen dítě s vysokým IQ, ale projevuje se i mnohými dalšími charakteristikami, které budou uvedeny v další části práce. Důležitá pro nadané dítě je také péče rodiny a učitelek v mateřské škole, bez které by nadání nemohlo být objeveno a dále rozvíjeno. V 60. letech 20. století se pokusil L. J. Lucito o setřídění 113 definic nadání. Poté vytvořil klasifikační schéma definic. - Ex-post facto definice tyto definice vycházejí z geniálních historických osobností. Autor z toho vyvozuje, že nadaný je ten, jehož schopnosti lze zpětně vyhodnotit jako výjimečné. - IQ definice nadaný člověk je ten, jehož IQ je vyšší než

10 1 SEZNÁMENÍ S POJMEM NADÁNÍ - Sociální definice jako nadaný je označován ten, kdo podává mimořádné výkony v jakékoli sociální oblasti. - Procentuální definice nadaný je ten, který spadá do nejlepších v populaci podle procent, procenta se ale lišily podle toho, jaký druh nadání autor zkoumal. - Kreativní definice nadaný člověk je ten, kdo je vysoce tvořivý, nestačí, aby měl jen velké IQ. - Definice vyplývající z modelů inteligence (Fořtík, Fořtíková, 2007) V mnohých publikacích o problematice nadání se lze setkat se členěním definic podle různých kritérií. Například Mönks a Ypenburg (2002) uvádí čtyři výkladové modely nadání. Modely založené na schopnostech - Intelektuální schopnosti lze zjistit již v raném věku a v průběhu života bývají neměnné, jsou vrozené a stabilní. Modely kognitivních složek - Zaměřují se na procesy zpracování informací a hledání kvantitativních rozdílů mezi informačními procesy. U tohoto modelu je zjišťovací metodou hlavně IQ test. Modely orientované na výkon - Tento model vysvětluje, že mít k něčemu vlohy nestačí, ne vždy jsou převedeny do výkonu. Vloha se nemusí rozvinout, nejčastěji v případě, že okolí proto dítěti nepřipravuje vhodné podmínky. Výhodou tohoto modelu je, že nesleduje jen výkon samotný, ale všímá si i činitelů, se kterými se dítě setkává při uskutečňování vloh. Sociokulturně orientované modely - Sociokulturně orientovaný model vysvětluje, že nadání může být realizováno pouze za vhodného působení individuálních a sociálních faktorů. 6

11 1 SEZNÁMENÍ S POJMEM NADÁNÍ 1.2 MODELY NADÁNÍ V některé literatuře dnes modely nadání zastupují rozsáhlé definice tohoto pojmu. Je to z důvodu, že dokáží lépe vystihnout podstatu nadání. Nejpoužívanější jsou tyto modely: Renzulliho model 3 kruhů Nadání vnímá jako spolupráci tří základních složek nadprůměrné schopnosti, tvořivosti a zaujetí pro úkol. Reaguje na nepřesnost kognitivních modelů, kde se nejvíce nahlíží na úroveň inteligence. Obrázek 1 - Renzulliho model tří kruhů (Machů, 2010, s.24) Mönsksův vícefaktorový model nadání Mönks se inspiroval modelem podle Renzulliho. Rozdíl je v tom, že jeho model znázorňuje i faktory sociálního prostředí: rodina, přátelé a škola. Považuje je za nezbytné pro další rozvoj. O nadání lze mluvit tehdy, když do sebe zapadá všech šest faktorů. Obrázek 2 - Mönksův vícefaktorový model nadání (Machů, 2010, s. 24) 7

12 1 SEZNÁMENÍ S POJMEM NADÁNÍ Sternbergův triarchický model nadání Autor vyjadřuje nesouhlas s objektivitou měření IQ inteligenčními testy. Uvádí, že tradiční testy měří jednu z více složek inteligence. Sternberg popisuje inteligenci jako schopnost učit se ze zkušenosti, dobře uvažovat, pamatovat si podstatné informace a dobře zvládat požadavky každodenního života. (Machů, 2010, s.25) Na základě této definice uvádí tři druhy nadání: analytické (rozebrání problému a porozumění jeho částem), syntetické (hlubší souvislosti v zadání) a praktické (aplikace do praxe). Úspěšnost vidí v dosažení rovnováhy mezi těmito druhy nadání. Obrázek 3 - Sternbergův triarchický model nadání (Machů, 2010, s.25) 1.3 NADÁNÍ A INTELIGENCE Inteligence je schopnost člověka názorně nebo abstraktně myslet v řečových, numerických, časoprostorových aj. vztazích a nalézt řešení problému. Umožňuje účelně jednat, úspěšně zvládnout komplexní i specifické situace. Není přímo pozorovatelná, avšak lze jí měřit pomocí testů inteligence. (Mareš, Průcha, Walterová, 2001, str.88). Dlouhou dobu převládal názor, že hodnota nadání se ztotožňovala s výškou inteligenčního kvocientu. Další výzkumy ukázaly, že tomu tak není, že je tento vztah složitější, ale určitá inteligence je k podávání nadprůměrných výkonů potřeba. Zároveň ale IQ není úplně spolehlivým ukazatelem inteligence. Určitá skupina dětí dosahuje v inteligenčních testech nízkých výsledků, přestože je jejich IQ vysoké. Jejich inteligence ale funguje jinak, proto ve standardně používaných testech neuspějí. Pokud takové dítě vykazuje další znaky nadání a v testu neuspějí, je potřeba využít ještě jiných možností. (Havingerová, 2013) 8

13 1 SEZNÁMENÍ S POJMEM NADÁNÍ Inteligenční kvocient byl dlouhou dobu používán jako jediný ukazatel nadání. Také byl zastáván názor, že člověk má jen jednu inteligenci, která se odráží ve všech oblastech nadání. Znamenalo by to, že člověk by měl dobré výsledky ve více oblastech (například v matematice, sportu, hudební či výtvarné oblasti). Stupně nadání lze rozčlenit podle hodnoty inteligenčního kvocientu, které vypracoval S. M. Nordby in Fořtík, Fořtíková (2007): - Bystrý jedinec IQ 115 a více - Nadaný jedinec IQ 130 a více - Vysoce nadaný jedinec IQ 145 a více - Výjimečně nadaný jedinec IQ 160 a více - Velmi vysoce nadaný jedinec IQ 175 a více (Fořtík, Fořtíková, 2007, s.13, 14) Hranici IQ více než 130 akceptuje mezinárodní organizace Mensa, která sdružuje jedince s vysokým intelektem, jako znak vysokého nadání. Hranice IQ 130 je považována za projev nadání a lidem a dětem s touto hodnotou by měla být věnována zvýšená pozornost. V celkové populaci se jedná o 2-3 %. Odborníci se shodují v názoru, že vysoký intelekt je pro nadání klíčový, ale musí být v kombinaci s ostatními výkonovými, osobnostními a společenskými faktory, které jsou nezbytnými složkami pro rozvoj nadaného dítěte. (Fořtík, Fořtíková, 2007) TEORIE VÍCENÁSOBNÉ INTELIGENCE Teorii, že člověk má jen jednu inteligenci, která působí na všechny oblasti nadání vyvrací Howard Gardner, který tvrdí, že neexistuje jediná inteligence. Uvádí svojí teorii vícenásobné inteligence, která říká, že inteligence není jednotná, ale má více složek, které fungují nezávisle na sobě. Například někdo má rozvinutou logicko matematickou inteligenci, jiný jazykovou inteligenci. Podle Gardnera in Fořtíková (2009) tedy existují tyto druhy inteligence: Jazyková (lingvistická) inteligence - Dítě s touto inteligencí má cit pro význam a pořadí slov a funkci jazyka. 9

14 1 SEZNÁMENÍ S POJMEM NADÁNÍ - Vhodné aktivity pro rozvoj mohou být vymýšlení příběhů, vyprávění, vysvětlování, pro starší děti psaní (deníků, dopisů, básní, ), čtení. Logicko-matematická inteligence - Děti přistupují k logickému řešení problémů, dobře se pohybují ve světě předmětů a čísel. - Rozvíjející aktivity jsou různé početní činnosti, počítání z hlavy, logické hádanky, strategické hry (šachy aj.). Prostorová inteligence - Vyznačuje se výbornou schopností orientovat se v prostoru. - Děti s touto inteligencí se orientují dobře v mapách a pláncích, rády se věnují výtvarným činnostem, dobře si pamatují vizuální informace. Hudební inteligence - Děti s hudební inteligencí citlivě vnímají melodii, rytmus a zvuky okolního světa. - Často brzy a dobře hrají na hudební nástroj, dokáží improvizovat, intonují, melodie si snadno zapamatují, rozeznají chyby. Tělesně pohybová (kinestetická) inteligence - Tělesně nadané děti jsou zručné v manipulaci s předměty. Používají tělo k vyjádření sebe sama. - Tyto děti jsou nadané na různé sporty a sportovní aktivity, neustále se pohybují. Interpersonální inteligence - Tyto děti jsou rády v kolektivu, snadno navazují a udržují kontakty, zapojují se do her, rády pracují ve skupinách. Druhým lidem naslouchají. Rády pomáhají dětem a lidem v nesnázích. Intrapersonální (metakognitivní) inteligence - Charakteristické pro tyto děti je, že mají silnou vůli, vyhraněné názory, dávají přednost individuálnímu učení, samostatnosti, neradi dělají věci, co určuje společnost, mají svojí vlastní cestu. (Fořtíková, 2009) 10

15 1 SEZNÁMENÍ S POJMEM NADÁNÍ 1.4 DRUHY NADÁNÍ I u výčtu druhů nadání se lze setkat s různými klasifikacemi. Lze se setkat například s horizontální a vertikální klasifikací. Horizontální klasifikace Nadání členíme podle druhu činnosti, ve kterých se nadání projevuje. Může se jednat o nadání hudební, výtvarné, jazykové, matematické nebo sportovní. Tato nadání lze ještě dále členit nebo včlenit do obecné skupiny. (Hříbková, 2009) - Umělecké nadání o U dítěte se objevuje velká tvořivost, je kreativní, má velkou představivost. Toto nadání také souvisí se zručností a fyzickými možnostmi. o Mezi umělecké nadání se řadí nadání výtvarné, hudební, dramatické, literární. - Nadání rozumové o Intelektové nadání je nejlépe zjistitelné. Dítě se vyznačuje nadprůměrnou inteligencí. Rozumové nadání může být například matematické, jazykové. - Nadání pohybové o U tohoto nadání dítě vykonává fyzickou činnost, ke které jsou ale potřeba i rozumové schopnosti. Pohybové nadání je například nadání sportovní, taneční nebo dramatické. - Nadání praktické o Prakticky nadané děti jsou velmi kreativní, vymýšlí nová řešení, hodně si pamatují postupy, které případně dokáží vhodně použít. Praktické nadání je nadání pro manuální práce, pedagogické nadání, organizační nadání. (Dočkal, 2005) Vertikální klasifikace Vertikální klasifikace rozlišuje nadání podle stupně aktualizace. Jedná se o: - Latentní (potenciální) nadání o Možnost, které lze dosáhnout v budoucnosti, pokud nebude ohrožený vývoj nepříznivými podmínkami a okolnostmi. 11

16 1 SEZNÁMENÍ S POJMEM NADÁNÍ - Manifestované (aktuální) nadání o Jedná se o výkony a projevy současné doby. Přechod latentního k manifestovanému nadání je ovlivněno určitými faktory. Sociální podmínky, aktivita osobnosti a učení hraje velkou roli pro realizaci potenciálního nadání. - Sociální podmínky a jejich působení o Rozmanité podmínky poskytují prostor pro činnost a vztahy osobnosti a je více pravděpodobné, že se nadání rozvine. - Aktivita osobnosti o Aktivita, kterou jedinec vyvine k dosažení cíle vede k rozvoji dalších zájmů a nadání. - Učení o Učením se daná činnost zdokonaluje. (Hříbková, 2009) 12

17 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY NADANÝCH DĚTÍ 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY NADANÝCH DĚTÍ 2.1 PŘEDŠKOLNÍ VĚK Z HLEDISKA VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE Poznávací procesy, verbální schopnosti, emoční vývoj Předškolní věk je období od 3 do 6 až 7 let. Konec tohoto období je určen fyzickým, ale i sociálním věkem a nástupem do školy. Dítě opouští primární sociální skupinu, kterou je rodina a vstupuje do větší společnosti. V tomto období je charakteristické upevňování vlastní pozice ve světě. Dítě poznává svět hlavně pomocí představivosti uvažování není ještě regulováno logikou. Pro myšlení předškolního dítěte je typický egocentrismus, ulpívání na zřetelných znacích a magičnost. Realitu dítě v tomto období interpretuje tak, aby byla srozumitelná a přijatelná, k tomu si dopomáhá zkreslením reality nebo vyloučením některých informací. Je to proto, aby u dítěte byla uspokojena jeho potřeba jistoty. Verbální vyjadřování a zpracování těchto informací je ovlivněno úrovní myšlení. Důležitá je v předškolním období kresba, která směřuje od fantazijního zpracování k realistickému pojetí. Důležitou je i symbolická hra, ve které se dítě učí zvládat různé situace, které ho mohou potkat. Dále se v tomto období rozvíjí vnímání prostoru, času a počtu. Vyvíjí se také všechny složky paměti, dítě se zlepšuje ve formulování vlastních zážitků díky rozvoji epizodické paměti. U předškolního dítěte se také rozvíjí emoční inteligence, porozumění emocím a citovým projevům druhých lidí. Socializace Socializace probíhala především v rodině, což pokračuje i v předškolním období, ale dítě se také již přizpůsobuje požadavkům jiného sociálního prostředí mateřské školy. Dítě se učí žádoucím způsobům chování, například prosociálnímu chování. Osvojuje si normy chování a je pro něj hlavně důležité, jak za jejich dodržování bude oceněno. Postupně se s normami chování ztotožňuje. Rodiče jsou pro děti vzorem, se kterým se identifikují. Vazby na rodinu se v předškolním období postupně uvolňují. Děti navazují kontakty s vrstevníky, kamarády si dítě vybírá především podle shodných potřeb a zájmů. Dítě se také učí spolupracovat, soupeřit a dochází k odlišování rolí. Předškolní děti přijímají nekriticky názory dospělých a samy o sobě uvažují ještě převážně egocentricky a fantazijním zkreslením sebepojetí. (Vágnerová, 2008) 13

18 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY NADANÝCH DĚTÍ 2.2 ZNAKY NADANÝCH DĚTÍ Nadaný je člověk (dítě/žák), který v určité oblasti činnosti (nebo i všeobecně) projevuje nadprůměrné schopnosti, podpořené i výrazným zájmem. Nadaný žák vyžaduje specifickou péči tak, aby se jeho předpoklady optimálně rozvíjely, aby měl široké aktivity v daných oblastech. (Kolář et al., 2012, s.80) V literatuře najdeme mnoho způsobů, z jakého pohledu lze členit charakteristiky nadaných dětí. Machů (2010) shrnuje charakteristiky nadaných dětí do tří okruhů kognitivní a afektivní charakteristiky a psychomotorika. Všechny charakteristiky jsou individuální, u nadaných dětí se nemusí projevovat všechny tyto vlastnosti a stejně tak nemusí být jedna z vlastností projevem nadání. Kognitivní charakteristiky - Bohatá slovní zásoba o Tyto děti mají již v brzkém věku širokou slovní zásobu, která se rychle rozšiřuje. o Nadané děti zvládají brzy gramatická pravidla a složité skladby vět. o Správně používají cizí slova, rozumí jejich významu. o Díky těmto schopnostem mohou mít děti problémy komunikovat s vrstevníky, ostatní jim nemusí rozumět. o Bohatá slovní zásoba může být pouze na pasivní úrovni, protože vývoj myšlení předbíhá schopnost mluvení a vyjadřování. Je zde proto nebezpečí, že se nadání u dítěte neobjeví. - Schopnost abstrakce a generalizace o Děti vyvozují pravidla, jsou schopné zevšeobecňovat a spojovat věci do smysluplných celků. o Mají rozvinutou kreativitu, a proto jsou schopny vytvářet originální výtvory. o Díky této schopnosti děti zaměřené například přírodovědně vymýšlejí experimenty nebo využívají k výtvorům předměty z běžné domácnosti. 14

19 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY NADANÝCH DĚTÍ - Kritické myšlení o Nadané děti mají sklony k pochybování a polemizování o získaných informacích. - Flexibilita a originalita myšlení o Nadaní mají flexibilní myšlení a vymýšlejí originální způsoby řešení. Mají bohatou fantazii a představivost, hledají nové, vlastní odpovědi na otázky. - Paměť o Nadané děti jsou schopné dlouhodobě si pamatovat detaily. Jinak v učení ale preferují logickou paměť před pamětnou. - Koncentrace pozornosti o Pro rozumově nadané děti je právě tato vlastnost typická a projevuje se již od nízkého věku. - Znalosti o V oblastech, o které mají děti velký zájem, vykazují hluboké znalosti, které mohou být až na expertní úrovni. Zároveň ale v jiných oborech, pro které nemají takové zaujetí, mohou mít podprůměrné znalosti. Mezi další kognitivní charakteristiky patří: Metakognitivní schopnosti, smysl pro humor, zájem o písmena a čísla od brzkého věku, preferování intelektuálních zájmů, odlišné pracovní tempo. Afektivní charakteristiky - Denní snění o Denní snění je typické pro děti předškolního věku. U nadaného dítěte se projevuje hlubokým ponořením do problému, přičemž mu ale neuniká dění kolem něho. - Aktivita o Nadané děti bývají velmi aktivní, čilé, mají stále potřebu objevovat, poznávat. Při preferované aktivitě pracují s obrovským nasazením. Stejné 15

20 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY NADANÝCH DĚTÍ zaujetí ale vyžadují i od svého okolí a díky tomu může docházet ke konfliktům. - Přecitlivělost a smyslová vnímavost o Nadané děti jsou senzitivní na estetiku a harmonii. Věci, které ostatní nevidí, mohou tyto děti vnímat velmi intenzivně. Psychomotorika - Jemná motorika o Písmo nadaného dítěte může vypadat neúhledně, přestože grafický projev má rysy intelektové vyspělosti. - Hrubá motorika o Nadané dítě může preferovat intelektuální aktivity před pohybem. Také ale mohou být některé nadané děti hyperaktivní a pohyb více vyhledávat. (Machů, 2010) Fořtík, Fořtíková (2007) ve své knize uvádějí znaky nadaných dětí ve třech oblastech podle Laznibatové (2001). Všeobecné znaky Děti jsou energické, vitální, mají mnoho zájmů, bohatou slovní zásobu, brzy začínají se čtením, brzy jsou schopné používat abstraktní pojmy, chápou významy cizích slov a umí je používat. Jsou neunavitelné v duševních činnostech, mají výbornou paměť a pozornost, zajímají se o složitá témata jako je náboženství, filosofie a rády o těchto tématech diskutují. Tvořivé znaky Tyto děti mají bohatou fantazii, přináší velké množství originálních nápadů, jsou expresivní v názorech a vyjadřování, jejich myšlení je pružné, při řešení úloh jsou kreativní, snaží se o jedinečnost a neopakovatelnost nápadů v pracích, mají velkou představivost, vyvinutý smysl pro estetiku a vidění věcí. Tyto děti jsou ale často impulsivní, výbušné, jsou emocionálně citlivé a zranitelné. 16

21 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY NADANÝCH DĚTÍ Učební znaky Ve všech oblastech začínají nadané děti dříve. Rychle a snadno se učí, jsou bystré, dobře rozeznávají detaily, těší je intelektové aktivity, jsou neúnavné při hledání informací. Jejich analyticko-syntetické i logicko-algoritmické myšlení je na dobré úrovni, zároveň mají tyto děti výborné kreativní myšlení. U problémů hledají více možných řešení. Děti jsou schopny kritického a sebekritického myšlení. Mají sklony k perfekcionismu. Nadané děti lze charakterizovat také z pozitivního a negativního hlediska. Z toho vyplývá, že nadané děti nemají jen samé pozitivní projevy chování a jejich výchova a vzdělání může být problematická. Pozitivní charakteristiky byly uvedeny již v předchozích částech práce. Uvádím zde některé, které ještě nebyly zmíněny. - Když je něco opravdu zajímá, mohou být velmi motivované. Práci vykonávají svým vlastním způsobem, rády pracují nezávisle nebo samostatně. - Některé nadané děti mohou mít přehnaný smysl pro spravedlnost, morálku, čestné jednání. Toto je sporné, zda tento projev zařadit mezi pozitivní nebo negativní. Nadané děti se mohou ale projevovat i negativně. - Při práci mezi vrstevníky mohou být velmi nervózní, protože jejich pracovní tempo pro ně není dostatečné. Také pro ně může být nevyhovující, pokud není vidět v práci žádný pokrok. - Mohou být příliš citlivé a vznětlivé. - Rutinní a předvídatelné činnosti jsou pro ně nezajímavé a mohou protestovat. - Jsou až příliš zvídavé, pokládají choulostivé otázky, nenechají se odbýt, vyžadují odůvodnění, proč věci dělat určitým způsobem. - Nemusí být příliš tolerantní ke své vlastní nebo cizí nedokonalosti. - Objevuje se u nich ve velké míře denní snění. - Neradi se podřizují. 17

22 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY NADANÝCH DĚTÍ Je důležité, aby při objevení nadání byly pozitivní charakteristiky rozvíjeny. Pokud je vývoj tlumen a nedochází k rozvoji, může se stát, že se z pozitivních schopností stanou ty negativní, které mohou negativně působit na budoucí vzdělávání. (Fořtík, Fořtíková, 2007) Nadané děti se mohou vyvíjet asynchronně v některých oblastech mohou být výrazně napřed, v některých může být vývoj adekvátní nebo dokonce opožděný. Fořtík, Fořtíková (2007) shrnují charakteristiky zrychlených projevů vývoje nadaného dítěte. Člení je do tří oblastí. Oblast jazyka a učení - Dítě začíná brzy mluvit, číst, jazykové dovednosti jsou na velmi dobré úrovni. - Má rozvinutou slovní zásobu. - Rádo je aktérem diskuzí, komunikuje. - Je zvídavé, pokládá otázky, na věci se vyptává. - Je literárně zaměřené, rád si prohlíží knihy, atlasy, encyklopedie. - Zabaví se na dlouhý čas samo, samostatně pracuje. Oblast psychomotorického vývoje a motivace - Toto dítě začíná brzy chodit. - Má široké spektrum zájmů. - Je velmi aktivní. - Je motivováno k učení. - Rádo získává nové informace, proto má rádo například projekty. Oblast psychosociálních charakteristik - Dítě málo spí. - Lepší vztahy má s dospělými, snáze se mu s nimi jedná. Zároveň je ale háklivé na to, když ho dospělí neberou dostatečně vážně a nejednají s ním fér. - Dítě se zajímá i o problémy jako jsou války, hladomory. 18

23 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY NADANÝCH DĚTÍ Výčet těchto charakteristik má spíše informační charakter a slouží k takzvané nominaci dětí. V další fází je třeba tyto charakteristiky hlouběji prozkoumat a využít další metody ke zjišťování nadání. 2.3 RŮZNÉ PROJEVY CHOVÁNÍ NADANÝCH DĚTI Učitel ve třídě může setkat s různými typy nadaných dětí. Ty lze podle projevů chování rozdělit do šesti skupin. Úspěšný nadaný jedinec - Toto dítě dosahuje dobrých výsledků, přesahuje dané požadavky, rychle si osvojuje nové učivo, v odpovědích a řešeních je tvořivé, má zájem o prohlubování vědomostí. Nemá problémy s jednáním s dospělými, jeho chování je bezproblémové. Učitelé toto dítě většinou správně diagnostikují jako nadané. Vysoce tvořivé nadané dítě - Tvořivé nadané dítě má problém s pravidly, těžko se přizpůsobuje systému. Díky vysoké tvořivosti má potřebu experimentovat, nerespektuje nebo se pokouší měnit pravidla. Má problémy se svým okolím, je konfliktní. Nestačí mu jedno správné řešení. Nadané dítě maskující své schopnosti - Toto dítě své nadprůměrné schopnosti maskuje nebo si je neuvědomuje, aby nebylo výjimečné, nevybočovalo, protože je pro něj důležité přijetí vrstevníky. Ztroskotalé nadané dítě - Toto dítě se setkalo s nepochopením svého talentu, s pocitem, že mu nikdo nerozumí, čímž došlo ke snížení sebevědomí. Proto toto dítě neustále protestuje (proti učitelům, vrstevníkům, kamarádům, rodičům) a stojí v opozici. Toto dítě nedosahuje dobrých výsledků, na činnosti rezignuje nebo při práci vyrušuje, není motivované. 19

24 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY NADANÝCH DĚTÍ Nadaný jedinec dvakrát výjimečný Toto dítě může být zároveň se svojí nadprůměrností postiženo specifickou poruchou učení, například ADHD. Tyto poruchy jsou natolik výrazné, že skryjí nadání. Dítě je poté frustrované, má nízké sebevědomí a vnímáno jako průměrné. Autonomní nadané dítě Toto dítě je individualita, při činnostech si vystačí samo, je nezávislé, nevyhledává pomoc okolí. Umí se dobře sebehodnotit, umí přijímat pozitiva i negativa, z chyb se poučí. (Klugová, Kolářová, 2009) 20

25 3 VYHLEDÁVÁNÍ NADANÝCH DĚTÍ 3 VYHLEDÁVÁNÍ NADANÝCH DĚTÍ Nadané dítě lze identifikovat již v útlém věku. Někteří odborníci mají názor, že zrychlený vývoj je pro dítě přítěží. Dalším názorem ale je, že nadaným dětem v raném věku brání společnost rozvíjet svoje schopnosti, a proto se mnoho talentů ztrácí. Díky včasné diagnostice nadání může docházet k úspěšnější podpoře školní docházky. (Fořtík, Fořtíková, 2007) Pro vyhledávání nadaných je důležitá edukační nabídka. Nadaní se vyhledávají pro vytvořenou konkrétní nabídku, která je zaměřena speciálně pro tuto skupinu a má různé cíle a zaměření. S tímto vyhledáváním se pojí dva pojmy identifikace a výběr. Identifikace nadaných Identifikací nadaných rozumíme proces vyhledávání dětí, které svými předpoklady a chováním vyhovují k zařazení do speciální edukační nabídky určené pro nadané děti. (Gillernová, Mertin et al., 2010, s.147) Identifikace je často zaměřena na tzv. latentní talenty to jsou děti, které nepodávají v dané oblasti mimořádné výkony, například velmi malé děti. Identifikace je zjednodušeně hledání dosud neodhalených talentů. Výběr nadaných Do speciálních edukačních nabídek jsou zařazovány ty děti, které podávají dobrý výkon a jsou nejúspěšnější v dané oblasti. Rozhodujícím kritériem pro výběr je tedy výkon ve vybrané oblasti. Výběr nadaných se týká většinou dětí staršího školního věku. (Gillernová, Mertin et al., 2010) etap. Identifikace se vztahuje především k malým dětem a skládá se minimálně ze dvou První etapa se nazývá nominačně screeningová. Rodiče, učitelé nebo další osoby, které dítě znají a myslí si, že splňuje požadavky nutné pro vstup do edukační nabídky, mohou takové dítě přihlásit. Důležité pro realizaci této etapy je, aby vzdělávací nabídka v dané lokalitě zveřejněna. U nás toto není zcela běžné, s touto etapou se tedy většinou nesetkáváme. Můžeme se se tkat s tím, že mateřská škola zveřejňuje nabídku zájmových 21

26 3 VYHLEDÁVÁNÍ NADANÝCH DĚTÍ aktivit, které mohou děti navštěvovat a není určeno, pro jaké děti jsou určeny. Pro intelektově nadané děti se nabídka spíše nevytváří, proto není proces identifikace příliš rozšířený. V zahraniční probíhá screening s využitím různých psychologických a pedagogických metod například pozorování dítěte ve standartních situacích, posuzovací škály, analýzy informací o dítěti přihlášeném k edukační nabídce, rozhovory. Také se v této etapě využívají informace získané z dotazníků od blízkých osob. Druhá etapa se opírá hlavně o výsledky psychologických metod. Ty jsou dětem nabízeny individuálně, především v pedagogicko-psychologických poradnách. Individuální přístup v této etapě je možný tím, že do ní vstupuje již méně dětí než v etapě první. Dále se tedy pracuje s individuálními metodami jako jsou motivační rozhovory, testy tvořivého myšlení, individuální IQ testy. U nás se s takovouto strategií identifikace nesetkáváme, pouze byly realizovány výzkumy, které se identifikací zabývaly. V našich mateřských školách je ale snaha o podporu všech dětí, podporuje se rozvoj i kompenzují deficity. Důležitá je v této části i spoluúčast rodičů. Identifikace nadání rodiči Rodiče své dítě znají nejvíce ze všech, tráví s ním mnoho času, všímají si mnoha projevů a často jsou proto iniciátory vyšetření dítěte, které probíhá nejčastěji v pedagogickopsychologické poradně. Základní identifikační metodou pro rodiče je pozorování dítěte v rozmanitých situacích. Pomoci rodičům mohou posuzovací škály, když si nejsou jisti, jaké projevy dítěte mají sledovat. Vhodnou metodou jsou také identifikační úkoly, vycházející z teorie inteligencí. Identifikace nadání učitelkami mateřských škol Učitelky v mateřské škole mají možnost porovnávat projevy dítěte ve vrstevnické skupině, mohou kompenzovat možný nezájem některých rodičů a mají také k dispozici další identifikační metody. U malých dětí se jeví jako nejvhodnější metoda pozorování dítěte ve standartních situacích a činnostech. 22

27 3 VYHLEDÁVÁNÍ NADANÝCH DĚTÍ Identifikace nadaných psychology Dětský psycholog, nejčastěji v pedagogicko-psychologické poradně, posuzuje celkovou úroveň vývoje. U hodnocení kognitivního vývoje jsou užívány psychologické metody, nejčastěji testy inteligence. Je třeba nezapomenout na to, že na vývoj dítěte působí mnoho dalších faktorů. Hodnota IQ v předškolním věku není stabilní. Předškolní věk se ale nejvíce soustřeďuje na intelektovou oblast a kreativitu, výjimečně lze u malých dětí mluvit o zájmech a mimořádných výkonech v různých oblastech. To se objevuje až u dětí starších. (Hříbková, 2013) 3.1 IDENTIFIKACE NADANÉHO DÍTĚTE Existuje mnoho metod identifikace nadaného dítěte. Můžeme je rozdělit z hlediska objektivity a využití diagnostických nástrojů, a z hlediska osob, které identifikaci provádějí IDENTIFIKACE Z HLEDISKA OBJEKTIVITY A VYUŽITÝCH DIAGNOSTICKÝCH NÁSTROJŮ Tato kategorie obsahuje metody objektivní a subjektivní. Metody objektivní jsou využívány odborníky jako jsou psychologové a speciální pedagogové. Využívají se zde standardizované testy a metody. U subjektivních metod jsou posuzovateli učitelé, rodiče, spolužáci nebo sourozenci, tedy takové osoby, které dítě dobře znají. Objektivní metody identifikace IQ testy - Používání IQ testů je velmi rozšířeno. Problémem u této metody je ale problematická spolupráce učitelů a pedagogů. Psychologové mají výlučné právo tyto testy využívat a učitelé se na tomto procesu nepodílí. Standardizované testy výkonu - Jedná se například o zjišťování schopností a znalostí, nejsou zaměřeny jen na intelekt. 23

28 3 VYHLEDÁVÁNÍ NADANÝCH DĚTÍ Didaktické testy - Tato metoda je využívána spíše v zahraničí. Jedná se hlavně o tzv. výstupní testy. V českém školství se využívají testy vstupní, přijímací. Testy kreativity - Testy tvořivosti využívají psychologové, ale upravené je používají i pedagogové. Subjektivní metody identifikace Nominace skupinou učitelů - Učitel může nadané dítě nominovat sám, z vlastního rozhodnutí. Objektivnější ale je, pokud se zapojí více učitelů, například i takových, kteří se neznají. Nominace spolužáky - Spolužáci vidí dítě z jiného pohledu než učitelé, mohou proto dávat kvalitní impulsy učitelům. Je zde také dávat pozor na zaujatost. Rodičovská nominace - Rodiče jsou hodnoceni jako důležitá součást identifikace, protože nejsou zaměřeni pouze na vzdělávací úspěchy dítěte, ale více si všímají osobnostních charakteristik. Vlastní nominace - Dítě samo definuje, jak se může nadání projevovat. Hodnocení výsledků činnosti - Tato metoda je velmi osvědčená. Vhodná je analýza samostatných prací i skupinových nebo individuálních projektů. Velmi cenná, i pro psychology, je analýza vývoje dětské kresby. Je proto přínosné, pokud si rodiče dětské výtvory archivují. Zapojení do soutěží - Soutěž může být dobrým způsobem, jak ukázat svoje výjimečné schopnosti, porovnat síly s vrstevníky ve stejné oblasti. Na druhou stranu to ale může u dítěte podporovat nezdravý perfekcionalismus. Soutěž ale nevyřeší nadané jedince, které učitelé neobjevili. (Fořtík, Fořtíková, 2007). 24

29 3 VYHLEDÁVÁNÍ NADANÝCH DĚTÍ IDENTIFIKACE Z HLEDISKA OSOB, KTERÉ IDENTIFIKACI PROVÁDĚJÍ Psychologické a pedagogicko-psychologické identifikační postupy Do této kategorie se řadí - standardizované testy inteligence, výkonu a tvořivosti - dotazníky motivace k výkonu o pokud je při měření motivace tato hodnota nízká, jedná se většinou o dítě v tzv. podvýkonu - osobnostní specifika žáka (projevy chování) o metody nominačních stupnic, behaviorálních škál, strukturované pozorování, rozhovor - pozorování při školní práci v kontextu učební situace - rozbor výsledků práce žáka o díky archivovaným pracím lze identifikovat nadání již u velmi malého dítěte o mnoho se dá vyčíst z kresby postavy, ruky nebo stromu - rodinná anamnéza, strukturovaný rozhovor s rodiči, učiteli a dítětem o je nedílnou součástí dotvoření obrazu o dítěti Pedagogické identifikační postupy - studijní výsledky, dílčí a celkové výsledky o ne každé nadané dítě dosahuje nadprůměrných výsledků, proto by to nemělo být jediné vodítko k diagnostice, ale nemělo by být ani opomíjeno - projektové úlohy, zapojení do soutěží, bonusové úkoly - využívání vyšších úrovní myšlení při náročnějších úkolech, iniciativa žáka - nominační škály a stupnice o v našem vzdělávání není tradiční tuto metodu využívat - pedagogická zkušenost (Fořtíková, 2009) 25

30 4 PRÁCE S NADANÝMI DĚTMI 4 PRÁCE S NADANÝMI DĚTMI 4.1 NADANÉ DÍTĚ A PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Za základní legislativní dokument lze považovat Školský zákon zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a jeho novelizace. Nadaní žáci jsou dle školského zákona na úrovni žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Školy by na jeho základě měli vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj nadání dětí. Školský zákon také umožňuje vzdělávání dítěte podle individuálního vzdělávacího plánu. Novela školského zákona č.49/2009 Sb. také umožňuje přijmout k základnímu vzdělávání dítě v pěti letech. Pokud je dítě narozené od září do prosince daného roku a je diagnostikováno jako mimořádně nadané školským poradenským zařízením, může být přijato dříve do základní školy. U dítěte, které dovrší šesti let až od ledna do června roku následujícího může být přijato za stejných podmínek, navíc ještě potřebuje doporučení odborného lékaře. Na základě školského zákona byly vydány dvě vyhlášky vyhláška č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení a vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Vyhláška č.73/2005 byla v nahrazena vyhláškou č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Nadaným žákem se zde rozumí dítě, které při srovnání s vrstevníky vykazuje vysokou úroveň v jedné nebo více oblastech. Zjišťuje se ve školském poradenském zařízení, které spolupracuje se školou. Nadaným dětem může být rozšířen obsah vzdělávání. Pokud zákonní zástupci požádají ředitele, může být nadané dítě vzděláváno podle individuálního vzdělávacího plánu. (Klugová, Kolářová, 2009) INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN Individuální vzdělávací plán slouží všem, kteří se účastní na výchově a vzdělávání integrovaného dítěte. Pro vznik je důležitá spolupráce pedagogů, rodičů, vedením školy, dítětem samotným a pracovníkem PPP nebo SPC. 26

31 4 PRÁCE S NADANÝMI DĚTMI IVP je pro dítě velmi přínosný: - Umožnuje dítěti pracovat podle jeho potřeb, schopností, svým tempem, nemusí se stresovat při porovnávání s vrstevníky. - Je pomůckou k lepšímu využití vlastních předpokladů. - Pro dítě má také motivační charakter. - Umožňuje učiteli pracovat s dítětem na takové úrovni, které dítě dosahuje. - Rodiče se zapojují do přípravy a jsou tak také odpovědni za výsledky práce dítěte. Aby ale fungoval, jak má, je třeba, aby spolupracovaly všechny strany a IVP byl používán podle závazných pravidel. (Zelinková, 2007) Podle Zelinkové (2007) sleduje IVP dvě roviny. První rovinou je obsah vzdělávání, určení metod a postupů. V druhé rovině sledujeme specifické obtíže, snažíme se omezit příznaky, eliminovat problémy a vyzdvihnout pozitivní oblasti vývoje. (Zelinková, 2007, s.173, 174) Je tvořen podle těchto principů: - Vychází z diagnostiky PPP nebo SPC - Vychází z diagnostiky učitele - Respektuje informace z diskuze s dítětem a rodiči - Je vypracován pro oblasti, kde je potřeba podpora - Vypracovává ho vyučující (Zelinková, 2007) RVP PV Vzdělávání nadaných dětí je zakotveno i v Rámcovém vzdělávacím programu. Ten uvádí, že mateřská škola má povinnost vytvářet podmínky k využití potenciálu dítěte s ohledem na individuální schopnosti. Rozvoj potenciálu a druhů nadání by měl být stimulován, aby se nadání mohlo projevit i ve škole a dále se rozvíjet. Mateřské školy mají povinnost realizovat podpůrná opatření pro podporu nadání, a to podle individuálních vzdělávacích potřeb od prvního do čtvrtého stupně podpory. (RVP, 2006) 27

32 4 PRÁCE S NADANÝMI DĚTMI 4.2 SPECIFIKA EDUKACE NADANÝCH DĚTÍ SPECIÁLNÍ POTŘEBY Nadané děti potřebují odlišný výchovně-vzdělávací přístup. Jejich speciální potřeby lze shrnout v několika bodech. Adekvátní stimulace potenciálu dítěte Nadané děti jsou velmi zvídavé, proto potřebují podněty, které budou stimulovat jejich vlohy přiměřeným způsobem. Pro své uspokojení potřebují mnoho nových složitých a pestrých informací. Nabízení adekvátního kurikula Pro nadané děti je třeba pozměnit obsah, metody a formy vyučování. Volíme zejména metody, které směřují k využívání problémového, kritického a kreativního myšlení. Vyhýbáme se přímému vysvětlování učitele. Podpora rozvoje dětských zájmů Nadané děti mají většinou specifické zájmy, znalosti v určitém oboru. Učitel se snaží tyto zájmy objevovat a připravovat dle nich obohacující aktivity. Demokratický přístup k nadaným dětem Nadané děti často špatně snáší direktivní přístup a nucenou autoritu. K dospělým se staví jako k rovnocenným partnerům, komunikují s nimi, pokládají otázky, ale také kritizují. Aby se podřídily rozkazu, je třeba, aby byl adekvátně zdůvodněn jeho smysl. Cenná komunikace a akceptující argumenty rozvíjejí tvořivé myšlení. Nepodílení se na vzniku problémů Nadané děti mohou být učitelem vnímány i negativně. Učitel by se měl ale zaměřovat na pozitivní projevy a dále je pomocí vhodných edukačních způsobů rozvíjet. 28

33 4 PRÁCE S NADANÝMI DĚTMI Nabízení podnětného sociálního prostředí Nadané děti mohou být často kolektivem nepochopené, mohou se cítit osamoceně. Tyto děti by neměly být selektovány z běžné výuky, měly by mít možnost zapojovat se do aktivit s ostatními, ale je vhodné dát dětem možnost komunikovat i s partnery s podobnými zájmy, myšlenkovými pochody. Vhodným způsobem může být seskupení do homogenních skupin nebo navštěvování zájmových kroužků zaměřených na nadání dítěte. Kompenzace problémových kognitivních i afektivních stránek osobnosti rozvíjet. U dětí se rozvíjí nadání, je ale třeba zaměřit se i na problémové oblasti a také je Nenálepkování nadaných dětí Nálepkování může ovlivňovat stereotypní názory ostatních, a to může negativně dopadat na vývoj dítěte. Proto není vhodné nadané děti nálepkovat. Individuální přístup k nadaným dětem Přístup k nadaným dětem by měl být osobitý, individuální, měl by akceptovat netypické projevy (nejčastěji v oblasti emocionální a osobnostní) nadaných dětí. (Machů, 2010) ZMĚNA OBSAHU A PROCESU Nadané děti potřebují, aby jim byly nabízeny zajímavé a náročné podněty. Proto je třeba změnit obsah výuky. Vzdělávání se buď urychluje (vnější a vnitřní akcelerace) nebo prohlubuje (obohacení). Akcelerace Vnější akcelerace znamená vnější urychlení vzdělávání. V praxi to znamená, že je dítěti umožněno nastoupit na základní školu v pěti letech. Není to vhodné pro všechny nadané děti. Dítě absolvuje psychologické vyšetření, kde se zkoumá hlavně emoční a sociální úroveň. Důležité slovo mají i rodiče a učitelé, kteří dítě velmi dobře znají. U 29

34 4 PRÁCE S NADANÝMI DĚTMI předčasného zařazení se také bere v potaz druh nadání a jeho úroveň, nejčastěji nastupují předčasně děti s výjimečnou úrovní nadání a děti nadané matematicky. Vnitřní akcelerace probíhá ve třídě mateřské školy, kde se urychluje obsah výuky, který je určen pro nadaného jedince nebo pro skupinu nadaných. Tato akcelerace se používá nejčastěji ve speciálních třídách pro nadané děti. V běžné mateřské škole je to složité, protože vyžaduje složitější úpravy denního režimu, je náročná pro práci učitelky a také je zde podporováno nálepkování nadaných dětí. (Pacholík, 2015) Obohacení (Enrichment) Enrichment znamená rozšíření a prohloubení učiva nad rámec stanovených výstupů předškolního vzdělávání. Nadané dítě je integrováno v běžné třídě, pracuje s vrstevníky na stejných tématech, ale navíc je obohaceno o úkoly s vyšší náročností. Nadané dítě zároveň rozvíjí své nadání, ale i má možnost spolupracovat s ostatními dětmi. (Pacholík, 2015) Odborníci uvádějí některé obohacující strategie, které se osvědčily v praxi. Slouží k tomu, aby nadané děti nebyly vyjímány z kolektivu, nebyly seskupovány nebo nálepkovány. Používání standartních a nadstandartních úkolů Učitelka dá dětem na výběr ze dvou typů úloh. Obě jsou stejného tématu a dětem dávají možnost pracovat společně, ač mají odlišnou úroveň nadání. Učitelka dětem neurčuje, kdo pracuje na jakém typu úlohy. Nadané děti jsou samy zvídavé a motivované pracovat na náročnějších aktivitách. Používání doplňujících úkolů S těmito úkoly pracují děti, které jsou dříve hotové, nemusí to být jen děti nadané. Tyto úkoly navazují na předchozí aktivitu a děti by je měly chápat jako odměnu za aktivní přístup. Zařazování aktivizujících metod Aktivizující metody nabízí možnost pracovat na úloze individuálně a nadané dítě při tom nemusí být vyjímáno z kolektivu. Aktivizující jsou například metody diskuze, 30

35 4 PRÁCE S NADANÝMI DĚTMI projektová výuka, pracovní listy. Tyto metody akceptují specifické vzdělávací potřeby nadaných dětí. (Machů, 2010) 4.3 PODPORA RODINY Pro vzdělávání nadaných je potřebná i spolupráce s rodiči a vlastní stimulace rodičů v domácím prostředí dítěte. Jednou z možností vhodnou pro dítě je vytváření pestrého rodinného programu. Nadané děti jsou aktivní a zvídavé, vhodné je například střídání činností. Střídáním činností se dítě seznamuje stále s novými oblastmi, získává nové vědomosti a také to přispívá k vyhranění budoucího zájmu. K rozvoji nadaného dítěte by mělo docházet v rodinném prostředí. Rodičům je k tomu nápomocné velké množství publikací. Rodič by měl také korigovat čas strávený doma a mimo domov. Rodiče znají svoje dítě nejlépe a často stojí před rozhodnutím, zda dát dítě do školy dříve než v 6 letech, což naše zákony povolují. Pomoci v tomto rozhodnutí by jednoznačně měli pomoci odborníci. (Gillernová, Mertin et al., 2010) 31

36 5 EMPIRICKÁ ČÁST 5 EMPIRICKÁ ČÁST 5.1 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem bakalářské práce je zjistit, jak se projevují nadané děti a jaký postoj ke stimulaci mají rodiče a učitelky mateřských škol, jaké jsou využívány specifické výchovně-vzdělávací způsoby práce s nadanými dětmi. 5.2 VYMEZENÍ VÝZKUMNÉ STRATEGIE Celkovou koncepcí výzkumu je kvalitativní výzkum. Creswell in Hendl (2005) definuje kvalitativní výzkum jako proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. (Hendl, 2005, s.50) Výhodou kvalitativního výzkumu je získání podrobného popisu při zkoumání jedince. Mezi základní metody kvalitativního výzkumu patří rozhovor, pozorování, texty a dokumenty, audio a video záznamy. (Hendl, 2005) U kvalitativního výzkumu si výzkumník zvolí na začátku základní výzkumné otázky. U tohoto výzkumu byly zvoleny tyto výzkumné otázky pro sledovanou skupinu: - Jaké jsou většinové projevy nadaných dětí v předškolním věku? - Jak jsou nadané děti přijímány vrstevníky? - Jaký postoj ke stimulaci dětí mají rodiče? - Jaká podpůrná opatření realizují mateřské školy? 5.3 VYMEZENÍ VÝZKUMNÉHO SOUBORU Výzkumný soubor tvoří osm dětí předškolního věku. Jedná se o šest chlapců a dvě dívky s diagnostikovaným nadáním. Všechny děti jsou ve věku šest let, pouze jedna dívka sedmiletá. Všechny děti pocházejí z úplné rodiny. 32

37 5 EMPIRICKÁ ČÁST 5.4 VYMEZENÍ VÝZKUMNÝCH METOD A STRATEGIÍ ROZHOVOR Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaného rozhovoru s rodiči nadaného dítěte. Polostrukturovaný rozhovor byl zvolen, aby byl od všech respondentů získán stejný okruh informací. V úvodu rozhovoru byli rodiče požádáni o uvedení věku dítěte, o věk a vzdělání rodičů a o informaci, zda má dítě sourozence, případně jak starého. Následoval rozhovor, který obsahoval tyto otázky: - Jaký druh nadání je u dítěte diagnostikován? - Kdo na nadání upozornil? - Jak bylo nadání potvrzeno? - Projevovalo se dítě zvláště už od narození, od nízkého věku? - Jak se nadání projevuje, jaké jsou charakteristické znaky? - Objevují se u dítěte i nějaké negativní projevy chování? - Navštěvuje dítě běžnou mateřskou školu? V kolika letech do MŠ nastoupilo? - Jak s dítětem pracuje učitelka v mateřské škole? Pracuje dítě například podle IVP nebo s asistentem pedagoga? - Jak se pracuje s dítětem doma? - Má dítě nějaké specifické zájmy, koníčky? - Navštěvuje dítě nějaký zájmový kroužek, kde se jeho nadání rozvíjí? - Má dítě kamarády, jak vychází s vrstevníky? - Jaký má dítě vztah s autoritami (rodiče, učitelé)? V případě nutnosti bylo po respondentovi požadováno další vysvětlení, rozšíření odpovědi KAZUISTIKA Na základě získaných informací z rozhovoru byla pro každé nadané dítě vytvořena kazuistika. 33