Makromycety PP Šebeň

Transkript

1 Makromycety PP Šebeň Hana ová & Vladimír Antonín

2 Studie byla podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny (č. EHP-CZ02-OV ) realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině. ( Řešitelé: Mgr. Hana ová RNDr. Vladimír Antonín, CSc. Strnadova 10 Strážnická Brno Brno hanyzka@mail.muni.cz vladimirantonin@seznam.cz Práce na projektu byly provedeny v období od do Obsah 1. Úvod Metodika Metodika terénního průzkumu Srovnání recentních dat s historickými údaji Struktura textů o jednotlivých taxonech Přírodní poměry studovaného území Charakteristika PP Šebeň Klima Geomorfologie Pedologie Bylinné patro Stromové patro Fytogeografické a vegetační poměry Výsledky Ochranářsky významné druhy Ostatní významné druhy Přehled všech nalezených druhů Návrh managementu Diskuse a závěry Poděkování Literatura

3 1. Úvod Přírodní památka Šebeň je kulturní smrčinou s bukovými kotlíky a nově vysazenou jedlinou. Na této rozsáhlé lokalitě jsou však také pozůstatky přirozených stanovišť. K těm patří lesní louka s ochranářsky významnými rostlinami, dále březové háje a olšinka v mokřině na hranici území. Původně patřily tyto porosty k jedlovým bučinám. Přestože se jedná o kulturní les, má význam se zabývat jeho druhovou rozmanitostí, neboť smrkové monokultury tvoří značnou část Vysočiny a mykologický průzkum má tedy vypovídací hodnotu o charakteru krajiny. Navíc i v kulturním porostu lze nalézt ochranářsky významné makromycety, což dokazuje i tento průzkum. Předmětem ochrany je zejména mimořádně početný výskyt lesních mravenců druhu Formica polyctena, který na tomto území tvořil již více než 1100 mravenišť. Na lesní loučce také výskyt hadilky obecné Ophioglossum vulgatum, prstnatce májového - Dactylorhiza majalis a vemeníku dvoulistého Platanthera bifolia. Přírodní památkou byla Šebeň vyhlášena v roce V červnu 2005 Český svaz ochránců přírody otevřel v komplexu naučnou stezku, na jejíž trase je umístěno 12 informačních panelů. Systematický mykologický průzkum nebyl doposud na této lokalitě prováděn. V žádném z veřejně přístupných herbářů České republiky není, kromě materiálu z tohoto projektu v herbáři BRNM, uložena žádná položka z této lokality; výjimku tvoří jediná herbářová položka v herbáři BRNM, sbíraná A. Vágnerem v roce Cílem průzkumu bylo prvotní komplexnější zpracování mykobioty makromycetů PP Šebeň. Přírodní památka Šebeň, mapa převzata z 3

4 Přírodní památka Šebeň, kulturní smrčina s výmladky a vzácnou plavuní pučivou. Foto: H. ová Plavuň pučivá (Lycopodium annotinum). Foto: H. ová 4

5 Přírodní památka Šebeň, smrčina s březovým hájkem a jeřábem. Foto: H. ová Kulturní smrčina v jihozápadním cípu rezervace sousedícím s PP Dobrá voda. Foto: H. ová 5

6 Ohrožené ušíčko černé (Pseudoplectania nigrella). Foto: H. ová Ohrožená kalichovka hvězdovýtrusá (Omphaliaster asterosporus). Foto: H. ová 6

7 Velmi vzácná líha (Lyophyllum conocephalum). Foto: H. ová Závojenka štítovitá (Entoloma cetratum). Foto: H. ová 7

8 Pavučinec skořicový (Cortinarius cinnamomeus). Foto: H. ová Kriticky ohrožený hřib kovář žlutý (Boletus erythropus var. junquilleus). Foto: H. ová 8

9 2. Metodika 2.1 Metodika terénního průzkumu Mykologický průzkum maloplošného zvláště chráněného území (MZCHÚ) PP Šebeň byl prováděn dle současně platné Metodiky provádění mykologického průzkumu (Antonín et al. 2015) formou opakovaného terénního sběru, který nebyl vázán na přesně vymezené studijní plochy (tzv. procházení lokality ) s následným určováním materiálu klasickými metodami. Sledovány byly makromycety na všech substrátech o velikosti plodnic nebo stromat alespoň 2 mm. Protože porost na území přírodní památky Šebeň je víceméně homogenní a nově vysazované kotlíky buku jsou rozsahem velmi malé, není její plocha rozdělena na žádné segmenty. Během průzkumu v letech 2015 a 2016 byla lokalita navštívena devětkrát v průběhu celé vegetační sezóny, přičemž termíny návštěv byly voleny s ohledem na pokrytí všech hlavních aspektů růstu hub: 1. časně jarní: po odtátí sněhu a odeznění mrazů, 25. března jarní: duben květen, dle stavu vegetace tzv. fenologické jaro, 6. května časně letní: v červnu začátek růstu mykorhizních hub, 15. června letní: červenec srpen, 1. července 2015, 11. srpna 2016, 19. srpna podzimní: od konce srpna do poloviny října vrchol sezóny, kdy fruktifikuje nejvíce druhů, 11. září 2015, 22. října pozdně podzimní: od prvních slabších mrazů v polovině října zhruba do konce listopadu tzn. až do napadnutí sněhu, 5. listopadu K určování nalezených hub byla použita tato základní kompendia a klíče: Bas et al. ( ), Bernicchia et Gorjón (2010), Breitenbach et Kränzlin ( ), Hansen et Knudsen (2000), Holec et al. (2012), Knudsen et Vesterholt (2012), Ludwig ( , 2007, 2012), Medardi (2006), Ryvarden et Melo (2014) a Socha et al. (2011). Pro některé rody byly použity i monografické a časopisecké zdroje. Získaná mykologická data (nálezy) u ochranářsky významných druhů, s jejich časovou a prostorovou lokalizací včetně popisu prostředí, byla uložena do Nálezové databáze ochrany přírody spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (NDOP). Terénního výzkumu se, kromě autorů zprávy, zúčastnili také J. Burel a P.. 9

10 2.2 Srovnání recentních dat s historickými údaji Systematický mykologický průzkum nebyl na území PP Šebeň nikdy dříve prováděn a rovněž v žádném z veřejně přístupných herbářů České republiky není uložena žádná položka z této lokality. Výjimku tvoří jediná herbářová položka v herbáři BRNM, sbíraná A. Vágnerem v roce 1972 na hranici současné PP. 2.3 Struktura textů o jednotlivých taxonech Každý jednotlivý taxon uvedený v tabulce v Přehledu všech nalezených druhů je zpracován stejným způsobem. Jednotlivé taxony jsou seřazeny podle hlavních klasických systematických skupin a v nich podle latinských jmen v abecedním pořadí. Text obsahuje následující informace: Latinská jména s autorskými zkratkami Latinská jména a autorské zkratky taxonů jsou sjednoceny dle internetového serveru Index Fungorum - Species Fungorum < jiných pramenů bylo použito jen výjimečně Česká jména Česká jména jsou uvedena pouze u ochranářsky významných druhů a v textové části zprávy a byla sjednocena podle následujících publikací: Hagara (2014); Holec et Beran (2006), Holec el al. (2012); Socha et al. (2011) a Šutara et al. (2009). V menší míře byla použita i česká jména publikovaná v jiných knihách nebo česky psaných souborných pracích, monografických studiích nebo odborných článcích (viz seznam použité literatury) Ochranářsky významné druhy Ochranářsky významné druhy, tj. taxony hub zařazené mezi zvláště chráněné druhy hub (Antonín et Bieberová 1995) a do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky (Holec et Beran 2006) jsou komentovány ve zvláštní tabulce a mají text se zkratkou označení stupně ohrožení v České republice:?ex?extinct nezvěstné druhy CR critically endangered kriticky ohrožené druhy EN endangered ohrožené druhy VU vulnerable zranitelné druhy NT near threatened téměř ohrožené druhy DD date deficient druhy, o nichž jsou nedostatečné údaje (z hlediska jejich ohrožení) Další ochranářsky významné taxony, které nepatří mezi zvláště chráněné druhy ani nejsou jmenovány v žádné kategorii Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky, jsou komentovány ve zvláštní tabulce. 10

11 2.3.4 Trofismus Při průzkumu nebyly studovány lichenizované houby (lišejníky). Jmenovaný druh trofie stručně vymezuje, do které trofické skupiny hub daný taxon patří. Druh trofie M Mykorhizní symbiont (tvoří ektomykorhizu, nejčastěji s dřevinami). PF Parazit fungikolní (parazituje na živých plodnicích jiných druhů hub). PL Parazit lignikolní (vegetuje na živých dřevinách). PM Parazit muscikolní (roste na meších). PJ Parazit na jehličí (roste na jehličí živých stromů) SPL Saproparazit lignikolní (roste na odumírajících částech dřevin, např. na koncích prosychajících větvi v korunách). SPM Saproparazit muscikolni (roste na odumírajících rostlinkách mechů). SF Saprotrof fungikolní (roste na odumřelých plodnicích jiných hub). SH Saprotrof herbikolní (vázaný výhradně na tlející zbytky bylin). SK Saprotrof koprofilní (vázaný na rozkládající se exkrtementy) SL Saprotrof lignikolní (roste na mrtvém dřevu). SM Saprotrof muscikolní (roste na odumřelých rostlinkách mechů). ST Saprotrof terestrický (tj. pozemní, bez rozlišení, zda roste v detritu, nadložnim humusu, v půdě nebo v rašelině). Pokud jsou uvedeny dva způsoby trofické výživy spojené pomlčkou, znamená to, že houba může během svého života střídat způsob výživy anebo typ substrátu. Trofická skupina je uvedena v tabulce u každého druhu ve druhém sloupci Text o bionomii a výskytu druhu na zájmové lokalitě U jednotlivých druhů hub jsou připojeny stručné údaje o bionomii (substrátu, fenologická charakteristika tzn. období, v němž byla zaznamenána fruktifikace druhu). U ochranářsky významných druhů je ve speciální tabulce komentován význam druhu GPS souřadnice nálezů u ochranářsky významných druhů U ochranářsky významných druhů jsou uvedeny GPS souřadnice jednotlivých nálezů. Použitý souřadnicový systém World Geodetic System 1984 (WGS 84) Datum nálezu U všech taxonů hub popsaných v Přehledu všech nalezených druhů jsou uvedena všechna data nálezů. U druhů tvořících vytrvalé plodnice je uvedeno po celý rok. 11

12 2.3.8 Determinace, zpracování dokladového materiálu a uložení sběrů v mykoherbáři U všech nalezených druhů je uveden sběratel (sběratelé) a determinátor (determinátoři). U vzácných, zajímavých, kritických nebo obtížně určitelných taxonů hub byl dokladový materiál uložený v herbáři botanického oddělení Moravského zemského muzea (BRNM). 3. Přírodní poměry studovaného území 3.1 Charakteristika PP Šebeň Přírodní památka Šebeň byla vyhlášena v roce 2002 zejména k ochraně mimořádně početného výskytu lesních mravenců druhu Formica polyctena, který na tomto území tvořil již více než 1100 mravenišť a reprezentuje největší známý komplex mravenišť těchto mravenců v České republice. Na území lesní louky také pro výskyt vzácných rostlin hadilky obecné Ophioglossum vulgatum, prstnatce májového Dactylorhiza majalis a vemeníku dvoulistého Platanthera bifolia ( _chranena_uzemi-11/prirodni_pamatka-39/?id=515). Katastrální území: Dobrá Voda (okres Žďár nad Sázavou) GPS: střed území s. š., v. d. Výměra: 135,853 ha (135,2480 ha vlastní PP a 0,6050 ha ochranné pásmo) Nadmořská výška: m n. m. Vyhlášeno: ke dni nařízením Okresního úřadu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 25. června Klima Podle zařazení do klimatických regionů (Quitt 1971) patří studované území do mírně teplé klimatické podoblasti MT5, s ročním počtem 30 až 40 letních dní, 130 až 140 dní s mrazem, 40 až 50 ledových dní, s průměrnou lednovou teplotou vzduchu -4 až -5 C, s průměrnou dubnovou teplotou vzduchu 6 až 7 C, s průměrnou červencovou teplotou vzduchu 16 až 17 C, s průměrnou říjnovou teplotou vzduchu 6 až 7 C, s průměrným ročním úhrnem atmosférických srážek 350 až 450 mm, s průměrným sezónním počtem dní se sněhovou pokrývkou 60 až 100 a počtem dnů se srážkami alespoň 1 mm

13 3.3 Geomorfologie Přírodní památka Šebeň se nachází mezi obcemi Jívoví, Dobrá Voda a Radenice na svazích kót Šebeň (626 m n. m.) a Špimberk (590 m n.m.). Podle zařazeni geomorfologického systému patří sledované území do Hercynského systému, subsystému Hercynských pohoří, provincie České Vysočiny, soustavy Česko moravské, podsoustavy Českomoravské vrchoviny, celku Křižanovské vrchoviny, podcelku Bítešské vrchoviny a leží na hranici Borské a Velkomeziříčské pahorkatiny. Geologický podklad tvoří biotitické pararuly s vložkami amfibolitů, v okolí mají převahu ruly a žuly třebíčského masívu (Daďourek 2014). 3.4 Pedologie Půdní profil je tvořen mezobazickou kambizemí ( 3.5 Bylinné patro Porost je podle LHP řazen převážně do pátého, tj. jedlobukového vegetačního stupně. Nenadál (1996) předpokládá, že jde rekonstrukčně o původní stanoviště bikových bučin (svaz Luzulo - Fagion). To dokládá nálezy biky lesní, metličky křivolaké, starčku Fuchsova, bukovince osladičovitého, šťavelu kyselého a borůvky černé. Kromě toho se zde vyskytuje řada druhů indikujících ruderalizaci stanoviště (Daďourek 2014). Na malé lesní loučce (p. č. 970) byly nalezeny hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Výskyt hadilky má zde mimořádný význam. Jde o jednu z mála známých lokalit této silně ohrožené rostliny jak na území okresu, tak v rámci širšího regionu Českomoravské vrchoviny (Daďourek 2014). 3.6 Stromové patro Na území jsou v rámci ochranné péče postupně šachovnicově vysazovány buky lesní (Fagus sylvatica), jedle bělokoré (Abies alba) a mimo to také mladé smrky. Bukové a jedlové kotlíky umožňují lepší podmínky pro výskyt lesních mravenců druhu Formica polyctena. Na lokalitě se v menší míře vyskytuje také bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), borovice lesní (Pinus sylvestris), modřín opadavý (Larix decidua), bez černý (Sambucus nigra), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), na okraji území také topol osika (Populus tremula). V podrostu se vyskytuje ochranářsky významná plavuň pučivá (Lycopodium annotinum). Původní holosečný způsob těžby neodpovídal potřebám ochrany. Lesní hospodaření zde proto bylo upraveno v plánu péče, používá se násečný a podrostní způsob těžby, případně upravená forma holé seče. Těžby dříví se tu umísťují na menší ploše a 13

14 šachovnicově se střídají. Obnova mýtního smrkového lesa probíhá pomocí dříve založených bukových kotlíků a šachovnicově umístěných menších holých sečí (text naučné stezky a Fytogeografické a vegetační poměry Podle regionálně fytogeografického členění ČR (Skalický 1988) patří PP Šebeň do fytogeografické oblasti Mezofytikum (Mesophyticum), fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici) a fytogeografického okresu 67. Českomoravská vrchovina. Z hlediska vegetačního stupně pak do stupně submontánního (podhorského) (gradus submontanus), vrchovina. Do tohoto vegetačního stupně náleží fytogeografické okresy mezofytika, které odpovídají rekonstrukčně území květnatých bučin (event. jedlin) nižších a středních poloh (podsvazy Eu - Fagenion a Galio - Abietenion) a acidofilních bučin a jedlin nižších poloh Luzulo - Fagion) (Neuhäuslová et Moravec 1997). Zájmová oblast náleží v rámci středoevropské sítě pro mapování organismů do pole 6562c. 4. Výsledky Celkově bylo na území PP Šebeň zaznamenáno 180 druhů makromycetů, z toho 17 druhů vřeckovýtrusých hub, 5 druhů heterobazidiomycetů, 33 druhů nelupenatých hub, 109 druhů lupenatých hub, 13 druhů hřibovitých hub a 3 druhy břichatkovitých hub. Z tohoto počtu druhů bylo 57 druhů mykorhizních (31,6 %), 112 druhů saprotrofních (62,3 %; z toho 70 lignikolních, 35 terestrických, 4 fungikolní, 2 bryofilní a 1 koprofilní) a 11 druhů parazitických (6,1 %). 4.1 Ochranářsky významné druhy (druhy zvláště chráněné a zařazené do červeného seznamu) Boletus erythropus var. junquilleus (Quél.) Bon Hřib kovář žlutý Ochranářský status: Dříve byl považován za samostatný druh hřib žlutý (Boletus junquilleus), pod tímto jménem je uveden v Červeném seznamu hub (makromycetů) ČR v kategorii CR, tedy kriticky ohrožený. Místo nálezu na lokalitě: souřadnice N49 24'27", E16 03'35" Ekologické nároky: Vyskytuje se vzácně pod smrky, duby a buky v pahorkatinách a podhorských oblastech (Šutara et Janda 2006). 14

15 Conocybe pulchella (Velen.) Hauskn. & Svrček Sametovka hezoučká Ochranářský status: Je uvedena v Červeném seznamu hub (makromycetů) ČR v kategorii CR, tedy kriticky ohrožená, pod svým synonymním jménem sametovka opýřená (Conocybe digitalina). Místo nálezu na lokalitě: souřadnice N49 24'32", E16 03'45" Ekologické nároky: Saprotrof rostoucí v humus v jehličnatých i listnatých lesích, kromě toho např. i na mechatých bukových kmenech nebo v bylinném podrostu při okrajích lesních cest (Svrček 2006a). Pseudoplectania nigrella (Pers.) Fuckel Ušíčko černé Ochranářský status: Je uvedeno v Červeném seznamu hub (makromycetů) ČR v kategorii EN - ohrožený druh, místy je však hojnější. Místo nálezu na lokalitě: N49 24'29", E16 03'37" Ekologické nároky: Roste zjara v jehličnatých lesích, nejčastěji ve smrčinách. Lze ho nalézt na prosvětlenějších místech, podél cest, na holé nebo mechem porostlé půdě a v tlejícícm jehličí (Svrček 2006b). Omphaliaster asterosporus (J.E. Lange) Lamoure Kalichovka hvězdovýtrusá Ochranářský status: Je uvedena v Červeném seznamu hub (makromycetů) ČR v kategorii EN - ohrožený druh. Místo nálezu na lokalitě: N49 24'43", E16 04'05" Ekologické nároky: Je vzácná, ve větší míře se vyskytuje jen na několika místech (např. České Švýcarsko). Roste od jara do podzimu na travnatých a mechatých stanovištích v jehličnatých lesích, nejčastěji ve smrčinách (Antonín 2006). Vyhledává zejména kyselé půdy. 4.2 Ostatní významné druhy Trechispora stellulata (Bourdot & Galzin) Liberta Kornatec hvězdovýtrusý Velice vzácný saprotrof rostoucí na nejrůznějších substrátech. Hjortstam et al. (1988) a Larsson (1996) uvádějí, že roste na dřevě ve všech typech lesů a často i na kapraďorostech. Krigelsteiner (2000) ji uvádí z buku, neurčeného dřeva listnáče, detritu a šišek modřínu, Bernicchia et Gorjón (2010) z vřesovce stromovitého, opadu dubu a kapradiny hasivky orličí a Hagara (2014) z rozloženého dřeva listnáčů i jehličnanů, ale i z rozložených stonků 15

16 kapradin a jiných organických zbytcích. U nás je známý jen z několika lokalit. Zatím jediný doložený nález na Moravě je z Moravského krasu (Pustý žleb, 2004). Pravděpodobně první nález pro Vysočinu. Lachnum fuscescens (Pers.) P. Karst. Chlupáček nahnědlý Poměrně vzácný druh rostoucí na listí buku, někdy i na bukových číškách (var. fageticola), ve vyšších polohách, většinou ve smíšených lesích. Z Vysočiny je znám například z údolí Nedvědičky nebo z údolí Svratky mezi Nedvědicemi a Vírem. Cantharellus amethysteus (Quél.) Sacc. Liška ametystová Roztroušeně rostoucí mykorhizní symbiont zejména buků a smrků v pahorkatinném a horském stupni (Holec et al. 2012, Hagara 2014). Coprinellus pusillulus (Svrček) Házi, L. Nagy, T. Papp & Vágvölgyi Hnojník maličký Vzácný saprotrof rostoucí na exkrementech a vývržcích. Plodnice byly dopěstovány ve vlhké komůrce z vývržku sebraném na lokalitě. Ve volné přírodě se tento drobný hnojník roztéká (autolyzuje) během několika hodin. Galerina ampullaceocystis P.D. Orton Čepičatka lahvovitá Saprotrof rostoucí v lesích na zemi v opadu, v porostech mechu, snad i na rozloženém dřevě. Vyhledává vlhčí stanoviště. Hebeloma aanenii H.J. Beker, J. Vesterholt & U. Eberhardt Teprve nedávno popsaný druh slzivky (Eberhardt et al. 2015) rostoucí pod listnáči i jehličnany (Abies, Betula, Carpinus, Eucalyptus, Fagus, Helianthemum, Picea, Pinus, Populus, Quercus, Salix a Tilia). U nás byla již nalezena například v Moravském krasu (Eberhardt et al. 2015). Laccaria tortilis (Bolton) Cooke Lakovka zakroucená Mykorhizní druh rostoucí roztroušeně na podmáčených stanovištích, v jehličnatých i listnatých lesích, v křovinách i na loukách. Vyskytuje se od nížin až po vysokohorské pásmo. 16

17 Lyophyllum conocephalum (P. Karst.) Clémençon Líha (zatím nemá české jméno) Je možné, že jde o první nález pro Českou republiku. Tento saprotrof roste na zemi pod jehličnany, je velmi vzácný ve všech zemích výskytu. Mycena latifolia (Peck) A.H. Sm. Helmovka širokolupenná Saprotrof rostoucí v opadu jehličnanů, zejména pod smrky. Vyskytuje se poměrně vzácně v podhůří a v horském pásmu. Rhodocybe mundula (Lasch) Singer Rudoušek rozpraskaný Vzácný druh rudoušku, který bývá někdy spojován s rudouškem hořkým (R. popinalis). Liší se však světlejší barvou klobouku, černáním dužniny, ornamentikou výtrusů a ekologií (rudoušek je lesním druhem, zatímco rudoušek hořký roste mimo les; Moreau 1997). 4.3 Přehled všech nalezených druhů Makromycety jsou v tabulce seřazeny podle hlavních systematických skupin a v nich pak podle abecedy do rodů a druhů. U každého druhu je uveden jeho trofismus, ekologie na lokalitě, data sběru a jméno sběratele a určovatele (jména autorů zprávy jsou zkrácena na H. a V. A.). Pokud houbu sbíralo více mykologů současně, jsou jména spojena znakem +, pokud byla nalezena různými mykology v odlišných dnech, jsou nálezy spojeny písmenem a. Trofie Druh Ascomycetes - houby vřeckovýtrusé Datum sběru Substrát Sběratel Určil Apiocrea chrysosperma (Tul. & C. Tul.) Syd. & P. Syd. PF tlející plodnice Xerocomus Ciboria amentacea (Balb.) Fuckel SF jehnědy Alnus glutinosa Crocicreas coronatum (Bull.) S.E. SF tlející lodyhy Petasites H. J. Čáp Carp. Cyathicula cyathoidea (Bull. ex Merat) de Thuemen SF tlející lodyhy Petasites H. J. Čáp Dasyscyphus fuscescens (Pers.) S.F.Gray SL listí Fagus sylvatica BRNM Diatrype decorticata (Pers.) Rappaz SL po celý rok opadlá větev Fagus sylvatica Hypomyces viridis (Alb. & Schwein.) P. Karst. PF v jehličnatém lese VA: ryzec/holubinka? A. Vágner A. Vágner BRNM Hypoxylon fragiforme (Pers.) J. Kickx f. SL opadlá větev Fagus sylvatica Herbářová položka 17

18 Hypoxylon multiforme (Fr.) Fr. SL opadlá větev Betula V. A. V. A. BRNM pendula Lachnellula occidentalis (Hahn et Ayers) Dharne SL 6.5., opadlá větev Larix decidua Lachnum virgineum (Batsch.) P. Karst. SL 6.5., šištice a větvička Alnus H. a J. BRNM glutinosa, tlející lodyha Rubus a opadlá větev Picea abies v mokřině Čáp Lirula macrospora (R. Hartig) Darker PJ mrtvé jehličí Picea abies H. Pezizella alniella (Nyl.) Dennis SL 25.3., šištice Alnus glutinosa H. H. Phragmotrichum chailletii Kunze SL 25.3., tlející šiška Picea abies H. H. Pseudoplectania nigrella (Pers.) Fuckel SL 7.3., na zemi J. Burel a V. A. J. Burel a V. A. Rutstroemia conformata (P. Karst.) SF řapíky Alnus glutinosa H. H. Nannf. Sarcoscypha austriaca (O. Beck ex Sacc.) Boud. SL opadlá větev listnáče H. H. Basidiomycetes - houby stopkovýtrusé Heterobasidiomycetes - heterobasidiomycety Auricularia auricula-judae (Bull.) Quél. SL kmen Sambucus nigra Calocera viscosa (Pers.) Fr. SL , pařez a tlející dřevo Picea 15.6., 11.8., abies a H a Exidia glandulosa (Bull.) Fr. SL 25.3., opadlá větev Betula pendula a řezná plocha pařezu Picea abies Exidia pithya Fr. SL , mrtvý kmen a opadlá větev Pseudohydnum gelatinosum (Scop.) SL , P. Karst Aphyllophorales - houby nelupenaté V. A. Picea abies pařez Picea abies Amylostereum areolatum (Chaillet ex Fr.) Boidin SL pařez Picea abies Antrodia serialis (Fr.) Donk SL po celý rok pařez a šplek kmene Picea abies a H. Auriscalpium vulgare Gray SL šiška Pinus sylvestris Bjerkandera adusta (Willd.) P. Karst. SL po celý rok pařez Alnus glutinosa, Fraxinus excelsior, Picea abies a kořenový náběh Picea abies Clavulina coralloides (L.) J. Schröt. ST na zemi, pod Picea abies Climacocystis borealis (Fr.) Kotl. & SL 15.6., pařez Picea abies Pouzar Cylindrobasidium laeve (Pers.) SL opadlá větev Betula Chamuris pendula Daedaleopsis confragosa (Bolton) J. Schröt. SL po celý rok mrtvý pahýl Alnus glutinosa a Populus tremula a opadlá větev Betula pendula Fomitopsis pinicola (Sw.) P. Karst. PL po celý rok pařez Picea abies a pahýl Alnus glutinosa Ganoderma applanatum (Pers.) Pat. PL po celý rok pařez Picea abies Gloeophyllum abietinum (Bull.) P. SL po celý rok kořenový náběh Picea Karst. abies Gloeophyllum odoratum (Wulfen) SL po celý rok řezná plocha pařezu Picea Imazeki abies Gloeophyllum sepiarium (Wulfen) P. SL po celý rok opadlá větev Picea abies Karst. Heterobasidion annosus (Fr.) Bref. S. PL po celý rok pařez Picea abies a Pinus J. Burel a l. sylvestris Hydnum repandum L. M na zemi, pod Picea abies J. Burel a 18

19 Hyphoderma sambuci (Pers.) Jülich SL suchá větev Sambucus nigra Inonotus radiatus (Sowerby) P. Karst. PL ležící kmen Alnus glutinosa Oligoporus stipticus (Pers.) Gilb. & Ryvarden SL kořenový náběh Picea abies Peniophora incarnata (Pers.) P. Karst. SL opadlá větev Betula H. H. pendula Phaeolus schweinitzii (Fr.) Pat. PL 25.3., , 15.6., kořen Larix decidua a u kořenového náběhu Picea abies a H. a H. Piptoporus betulinus (Bull.) P. Karst. PL po celý rok ležící kmen Betula pendula Postia stiptica (Pers.) Jülich SL 25.3., , Radulomyces molaris (Chaillet ex Fr.) M.P. Christ. pařez a kořenový náběh Picea abies SL mrtvý kmen Prunus avium Schizopora radula (Pers.) Hallenb. SL opadlá větev Alnus glutinosa H. Stereum hirsutum (Willd.) Pers. SL opadlá větev Betula pendula Stereum sanguinolentum (Alb. & Schwein.) Fr. SL , opadlá větev a ležící kmen Picea abies Thelephora terrestris Ehrh. SL , na zemi a pařezu Picea abies a zbytky dřeva v mechu Trametes hirsuta (Wulfen) Lloyd SL po celý rok opadlá větev Betula pendula a Fagus sylvatica Trametes cf. ochracea (Pers.) Gilb. & SL opadlá větev Alnus Ryvarden glutinosa Trametes versicolor (L.) Lloyd SL po celý rok pařez Picea abies, opadlá větev a pařez Betula pendula a opadlá větev Alnus glutinosa Trechispora stellulata (Bourdot & Galzin) Liberta Trichaptum abietinum (Pers. ex J.F. Gmel.) Ryvarden Trichaptum fuscoviolaceum (Ehrenb.) Ryvarden Agaricales - houby lupenaté SL opadlá větvička Picea abies v mechu SL po celý rok opadlá větev a ležící kmen Picea abies SL po celý rok opadlá větev Pinus sylvestris H. Z. Pouzar a H. a H. BRNM V. A. Z. Pouzar BRNM Agaricus squamulifer (F.H. Møller) Pilát ST na zemi, pod Picea abies (staré mraveniště) Agaricus sylvaticus Schaeff. ST na zemi, Picea abies Amanita battarrae (Boud.) Bon M na zemi, pod Picea abies H. H. Amanita citrina (Schaeff.) Pers. M na zemi, pod Picea abies V. A. V. A. Amanita gemmata (Fr.) Bertill. M 1.7., , Amanita muscaria (L.) Lam. M , , na zemi, pod Picea abies a v trávě, pod Picea abies, Betula pendula na zemi, pod Picea abies a Betula pendula V. A. a H. Š a H. Amanita pantherina (DC.) Krombh. M na zemi, pod Picea abies Amanita porphyria Alb. & Schwein. M na zemi, pod Picea abies Amanita regalis (Fr.) Michael M , na zemi, pod Picea abies Amanita rubescens Pers. M 1.7., , na zemi, pod Picea abies 15.6., 11.8., Amanita spissa (Fr.) Bertill. M 1.7., , 15.6., 11.8., Amanita submembranacea (Bon) Gröger Amanita umbrinolutea (Secr. ex Gillet) Bataille Armillaria ostoyae (Romagn.) Herink na zemi, pod Picea abies a Abies alba M 15.6., na zemi, pod Picea abies M na zemi, pod Picea abies PL ležící kmen Picea abies H. SL V. A. a H. Š V. A. a H. Š H. BRNM 19

20 Baeospora myosura (Fr.) Singer SL tlející šiška Picea abies H. H. Cantharellus amethysteus (Quél.) Sacc. M na zemi, pod Picea abies Cantharellus cibarius Fr. M na zemi, pod Picea abies Clitocybe metachroa (Fr.) P. Kumm. ST na zemi, v kopřivách, pod Picea abies H. Clitocybe nebularis (Batsch) P. Kumm. ST , na zemi, pod Picea abies H. H Clitocybe phaeophthalma (Pers.) ST na zemi, pod Picea abies a H. H. Kuyper Fagus sylvatica Clitopilus prunulus (Scop.) P. Kumm. M na zemi, pod Picea abies Collybia cirrhata (Pers.) Quél. ST detrit Picea abies Conocybe pulchella (Velen.) Hauskn. ST okraj cesty v trávě H. H. & Svrček Coprinellus pusillulus (Svrček) Házi, L. SK semínka (vývržek) V. A. V. A. BRNM Nagy, T. Papp & Vágvölgyi Cortinarius brunneus (Pers.) Fr. M na zemi, v mechu v H. H. mokřině, pod Picea abies Cortinarius cinnamomeus (L.) Fr. M na zemi, v mechu v H. H. mokřině, pod Picea abies Cortinarius cf. alnetorum (Velen.) M. M. Moser M na zemi, pod Alnus glutinosa a Picea abies H. V. A. + H. Cystoderma amianthinum (Scop.) ST na zemi, v mechu, pod H. H. Fayod Picea abies Entoloma cetratum (Fr.) M.M. Moser ST na zemi, pod Picea abies H. BRNM Entoloma plebejum (Kalchbr.) Noordel. ST na zemi v mechu a jehličí H. V. A. BRNM agg. Galerina ampullaceocystis P.D. Orton SM v mechu, okraj mokřiny, pod Picea abies a Alnus glutinosa H. Galerina atkinsoniana A.H. Sm. ST pařez Picea abies, v mechu a okraj cesty v trávě Galerina marginata (Batsch) Kühner SL pařez Picea abies H. Galerina mniophila (Lasch) Kühner SM v mechu, pod Picea abies H. Galerina triscopa (Fr.) Kühner SL tlející dřevo Picea abies a na zemi Gymnopilus penetrans (Fr.) Murrill SL ležící kmen Picea abies H. Gymnopus androsaceus (L.: Fr.) L.J. ST , jehličí Larix decidua a Mata & R.H. Petersen 11.8., jehličí a šiška Picea abies Gymnopus perforans (Hoffm.: Fr.) Antonín & Noordel. ST 6.5., , 15.6., 11.8., H. a H. jehličí Picea abies a H. Hebeloma mesophaeum (Pers.) Quél. M na zemi, pod Picea abies H. Hebeloma aanenii H.J. Beker, J. M na zemi pod Picea abies H. Vesterholt & U. Eberhardt Hypholoma capnoides (Fr.) P. Kumm. SL , tlející dřevo, kmen a pařez , Picea abies a H H. V. A. H. a H. a H. V.A. a H. Hypholoma fasciculare (Huds.) P. SL , dřevo a ležící kmen Picea H. H. Kumm abies Hypholoma marginatum J. Schröt. SL tlející dřevo Picea abies Hypholoma sublateritium (Schaeff.) SL ležící kmen Picea abies H. H. Quél. Chlorophyllum rhacodes (Vittad.) ST na zemi, pod Picea abies H. H. Vellinga Inocybe curvipes P. Karst. M na zemi, břeh poroka, pod H. V. A. Picea abies Kuehneromyces mutabilis (Schaeff.) SL pařez Betula pendula Singer & A.H. Sm. 20

21 Laccaria affinis (Singer) Bon M , 15.6., 11.8., na zemi, pod Picea abies, vlhčí místo a H. a H. + P. a H. Laccaria amethystina Cooke M na zemi, pod Picea abies a Fagus sylvatica Laccaria tortilis (Bolton) Cooke M na zemi, pod Picea abies a Betula pendula, vlhčí místo Lactarius aurantiacus (Pers.) Gray M na zemi, pod Picea abies, H. v mlází Lactarius camphoratus (Bull.) Fr. M na zemi, pod Picea abies Lactarius helvus (Fr.) Fr. M , na zemi, pod Picea abies a 11.8., Betula pendula, vlhčí místo Lactarius lignyotus Fr. M na zemi, pod Picea abies Lactarius necator (Bull.) Pers. M 15.6., na zemi, pod Picea abies Lactarius picinus Fr. M , na zemi, pod Picea abies, H. a V. H. a V vlhčí místo A. + H. A. + H. Lepista flaccida (Sowerby: Fr.) Pat. ST 5.11., na zemi, pod Picea abies H. H. a V. a A. + H. Lepista gilva (Pers.) Pat. ST na zemi, pod Picea abies H. Lepista nuda (Bull.) Cooke ST na zemi, pod Picea abies H. Lyophyllum conocephalum (P. Karst.) ST na zemi, pod Picea abies H. Clémençon Marasmius wettsteinii Sacc. & P. Syd. ST 1.7., , 15.6., Megacollybia platyphylla (Pers.) Kotl. SL , 15.6., & Pouzar Mycena epipterygia (Scop.) Gray SL , Mycena galericulata (Scop.) Gray SL , Mycena galopus (Pers.) P. Kumm. ST , 15.6., ml. a st. jehličí Picea abies dřevo Picea abies a Betula H. a V. pendula A. + H. a V. A. v detritu, pod Picea abies H. opadlá větev Alnus H. a H. glutinosa a dřevo Picea abies v detritu v trávě, pod Picea abies a v mechu, okraj mokřiny, pod Picea abies a Alnus glutinosa H. H. H. a V. A. + H. a V. A. H. H. BRNM BRNM Mycena latifolia (Peck) A.H. Sm. SL pařez Picea abies H. V. A. BRNM Mycena parca Aronsen s. Robich ST detrit Picea abies Mycena rorida (Fr.) Quél. SL 6.5., detrit Picea abies a u cesty H. H. a V. v trávě, pod Picea abies, A. + H. Betula pendula a Salix caprea Mycena rosella (Fr.) P. Kumm. ST jehličí Picea abies H. H. Mycena sanguinolenta (Alb. & ST 1.7., v mechu, detrit pod Picea H. a V. H. a V. Schwein.) P. Kumm. abies A. + H. A. + H. Mycena stipata Maas Geest. & SL pařez Picea abies H. Schwöbel Mycena strobilicola J. Favre & Kühner SL 7.3., šiška Picea abies J. Burel a Mycena viridimarginata P. Karst. SL pařez Picea abies H. Mycena vitilis (Fr.) Quél. SL v detritu, pod Picea abies H. Mycena vulgaris (Pers.) P. Kumm. ST jehličí Picea abies Mycena zephirus (Fr.) P. Kumm. ST , detrit Picea abies , a H Mycetinis scorodonius (Fr.: Fr.) A.W. Wilson & Desjardin SL kořenový náběh Picea abies J. Burel a H. H. a H. BRNM 21

22 Neolentinus adhaerens (Alb. & Schwein.) Redhead & Ginns SL pařez Picea abies Neolentinus lepideus (Fr.) Redhead & Ginns SL řezná plocha pařezu Picea abies Omphaliaster asterosporus (J.E. ST na zemi, pod Picea abies H. H. Lange) Lamoure Panaeolus acuminatus (Schaeff.) ST na zemi, pod Picea abies H. H. Quél. Panellus stipticus (Bull.) P. Karst. SL pařez Betula pendula Pluteus pouzarianus Singer SL ležící kmen Picea abies H. H. Rhodocollybia butyracea f. asema (Fr.: ST na zemi, pod Picea abies H. H. BRNM Fr.) Antonín, Halling & Noordel. Rhodocybe mundula (Lasch) Singer ST na zemi, pod Picea abies V. A. Rickenella fibula (Bull.: Fr.) Raithelh. PM v porostu mechu ve smrčině Russula aeruginea Lindblad M , 15.6., na zemi, pod Picea abies a Betula pendula Russula badia Quél. M na zemi, pod Picea abies V. A. V. A. Russula decolorans (Fr.) Fr. M na zemi, pod Picea abies H. H. Russula emetica (Schaeff.) Pers. M 11.8., na zemi, pod Picea abies a H. a H. Russula favrei M.M. Moser M na zemi, pod Picea abies Russula foetens Pers. M na zemi, pod Picea abies Russula chloroides (Krombh.) Bres. M na zemi, pod Picea abies Russula integra (L.) Fr. M na zemi, pod Picea abies, H. H. vlhčí místo Russula mustelina Fr. M na zemi, pod Picea abies Russula nigricans Fr. M , na zemi, pod Picea abies, vlhčí místo Russula ochroleuca Pers. M 11.8., 19.8., na zemi, pod Picea abies a V. A. a H. + P. a V. A. a H. Russula paludosa Britzelm. M na zemi, pod Picea abies H. Russula puellaris Fr. M , na zemi, pod Picea abies Russula vesca Fr. M na zemi, pod Picea abies Russula vinosa Lindblad M 15.6., na zemi, pod Picea abies Russula xerampelina (Schaeff.) Fr. M 15.6., 11.8., na zemi, pod Picea abies Schizophyllum commune Fr. SL po celý rok opadlá větev a ležící kmen Fagus sylvatica Strobilurus esculentus (Wulfen) Singer SL 7.3., 25.3., šiška Picea abies J. Burel a J. Burel a Stropharia aeruginosa (Curtis) Quél. ST travnatá cesta, ve smrčině H. Stropharia pseudocyanea (Desm.) ST na zemi, travnatý lem u H. Morgan lesa, pod Picea abies Tephrocybe (2, smradlavá, bílá) ST na zemi, pod Picea abies H. Tricholomopsis rutilans (Schaeff.) SL , pařez Picea abies Singer Tubaria furfuracea (Pers.) Gillet SL , Boletales - houby hřibotvaré Boletus badius (Fr.) Fr. M ,11.8., detrit a tlející drobné větvičky a detrit Picea abies a H. na zemi, pod Picea abies a H. H. H. a H. a H. BRNM 22

23 Boletus edulis Bull. M , 15.6., na zemi, pod Picea abies Boletus erythropus Pers. M , 15.6., na zemi, pod Picea abies Boletus erythropus var. junquilleus M u cesty v trávě, pod Picea H. H. BRNM (Quél.) Bon abies, Betula pendula Hygrophoropsis aurantiaca (Wulfen) Maire ST- SL , tlející dřevo Picea abies a na zemi a H. a H. Chalciporus piperatus (Bull.) Bataille M , 15.6., 11.8., na zemi, pod Picea abies a H. Leccinum brunneogriseolum Lannoy & Estadès M na zemi, pod Betula pendula Paxillus atrotomentosus (Batsch) Fr. SL 1.7., , kořenový náběh a pařez Picea abies Paxillus involutus (Batsch) Fr. M 15.6., na zemi, pod Picea abies a H. a H. H. H. H. H. Suillus grevillei (Klotzsch) Singer M , 15.6., na zemi, pod Larix decidua Tylopilus felleus (Bull.) P. Karst. M , na zemi, pod Picea abies 11.8., a V. A. Xerocomus ferrugineus (Schaeff.) M na zemi, pod Picea abies Alessio Xerocomus chrysenteron (Bull.) Quél. M , 15.6., 11.8., a V. A Gasteromycetes - houby břichatkovité u cesty v trávě, pod Picea abies, Betula pendula a Salix caprea a na zemi, pod Picea abies Crucibulum laeve (Huds.) Kambly SL větvička Alnuas glutinosa H. Lycoperdon perlatum Pers. ST 11.8., na zemi, pod Picea abies a Pinus sylvestris a V. A. Lycoperdon pyriforme Schaeff. SL , 11.8., zbytky pařezu Picea abies a tlející dřevo a H. a H. a V. A. a V. A. H. a V. A. H. a V. A. + H. 5. Návrh managementu V porostech PP Šebeň dominuje smrk ztepilý, na lokalitě byly také vysazovány bukové kotlíky a na některých místech i jedlové porosty. Přirozený je výskyt nečetných březových hájků. Plán péče PP Šebeň je podřízen hlavnímu cíli ochrany, lokalita je mimořádná početným výskytem lesních mravenců druhu Formica polyctena (asi mravenišť). Daďourek (2014) konstatuje, že růst a šíření populace mravenců jsou silně omezeny. Porosty ZCHÚ podle něj sice poskytují lesním mravencům dostatek potravy, ale jejich těsný zápoj, stejnověkost velkých bloků stromů a jejich nevhodná druhová skladba neumožňují plošné osídlení mravenci. Málo prostupné porosty se stávají překážkou volnému šíření lesních mravenců. Management doporučený k ochraně mravenců se liší od managementu obvykle doporučovaného pro makromycety a druhovou skladbu stromového patra. Smrk je na lokalitě nepůvodní, ale zdá se, že na tomto místě podpořil mimořádný 23

24 výskyt mravenců (Daďourek 2014). Díky smrkovým monokulturám však na lokalitě roste několik druhů vzácných makromycetů jako je kriticky ohrožený hřib kovář žlutý (Boletus erythropus var. junquilleus), ohrožené druhy ušíčko černé (Pseudoplectania nigrella) a kalichovka hvězdovýtrusá (Omphaliaster asterosporus) nebo velmi vzácná líha Lyophyllum conocephalum, která pro svoji vzácnost zatím ani nemá české jméno. Naopak v bukových kotlících bylo nalezeno minimum druhů, až na chlupáček nahnědlý (Lachnum fuscescens) navíc běžných. Jelikož nejvzácnější druhy makromycetů zde nalezených jsou vázány na smrky a naopak bylo nalezeno minimum vzácných druhů, které by potřebovaly jiný specifický management, je vhodné ponechat druhovou skladbu plánovanou managementem zaměřeným na ochranu mravenců. Z hlediska makromycetů je také vhodné doporučovaný plán péče ohledně zvýšení věkové diverzity stromového patra. 6. Diskuse a závěry Na území PP Šebeň bylo v letech 2015 a 2016 zaznamenáno 180 druhů makromycetů, z toho 17 druhů vřeckovýtrusých hub, 5 druhy heterobazidiomycetů, 33 druhů nelupenatých hub, 109 druhů lupenatých hub, 13 druhů hřibovitých hub a 3 druhy břichatkovitých hub. Jejich počet byl negativně ovlivněn dlouhotrvajícím suchem, které bylo zejména v roce 2015 katastrofální. Z druhů, zařazených mezi zvláště chráněné houby podle vyhlášky č. 395/92 Sb. a do Červené knihy (Kotlaba 1995), nebyl zaznamenán žádný. Z druhů zařazených do Červeného seznamu hub (makromycetů) ČR (Holec et Beran 2006) byly nalezeny čtyři z toho dva kriticky ohrožené druhy hřib kovář žlutý (Boletus erythropus var. junquilleus) a sametovka hezoučká (Conocybe pulchella) a dva druhy ohrožené ušíčko černé (Pseudoplectania nigrella) a kalichovka hvězdovýtrusá (Omphaliaster asterosporus). Významnými druhy mimo tyto seznamy jsou rovněž vzácně nebo roztroušeně rostoucí chlupáček nahnědlý (Lachnum fuscescens), kornatec hvězdovýtrusý (Trechispora stellulata), liška ametystová (Cantharellus amethysteus), hnojník maličký (Coprinellus pusillulus), čepičatka lahvovitá (Galerina ampullaceocystis), slzivka Aanenova (Hebeloma aanenii), lakovka zakroucená (Laccaria tortilis), líha Lyophyllum conocephalum, helmovka širokolupenná (Mycena latifolia) a rudoušek rozpraskaný (Rhodocybe mundula). Management lokality je podřízen ochraně mravenců Formica polyctena. Tento management vyhovuje i vzácným makromycetům nalezeným na lokalitě. Vhodné je zvýšení věkové diverzity stromového patra tak, jak je to obsaženo v plánu péče. 24

25 7. Poděkování Autoři zprávy děkují Jiřímu Burelovi, Jaroslavu Čápovi, Zdeňku Pouzarovi a Petru ovi, kteří se na terénním výzkumu či určování nějakým způsobem podíleli. Lucii Zíbarové děkujeme za doplňující informace ke kornatci hvězdovýtrusému. 8. Literatura Antonín V. (2006): Omphaliaster asterosporus (J. E. Lange) Lamoure. In: Holec J. et Beran M. (eds.), Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: 173. Antonín V. et Bieberová Z. (1995): Chráněné houby ČR. Zvláště chráněné druhy hub podle vyhlášky č. 395/92 Sb. MŽP, Praha. Antonín V., Bieberová Z., Beran M., Brom M., Burel J., Holec J., Kříž M., Lepšová A. et Slavíček J. (2015): Metodika provádění mykologického průzkumu. Metodika pro státní správu. ČVSM, Praha. Bas C. et al. ( ): Flora Agaricina Neerlandica. Vols Rotterdam etc. Bernicchia A. et Gorjón S. P. (2010): Corticiaceae s. l. Fungi Europaei 12, Alassio. Breitenbach J. et Kränzlin F. ( ): Fungi of Switzerland (Pilze der Schweiz). Vol Lucerne. Daďourek M. (2014): Plán péče o Přírodní památku Šebeň na období Ms. Depon. In: Krajský úřad kraje Vysočina, Jihlava. Eberhardt U., Beker H. J. et Vesterholt J. (2015): Decrypting the Hebeloma crustuliniforme complex: European species of Hebeloma section Denudata subsection Denudata (Agaricales). Persoonia 35: Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub. Ottovo nakladatelství, 1152 p. Praha. Hansen L. et Knudsen H. (eds., 2000): Ascomycetes. Nordic Macromycetes, vol. 1., Copenhagen. Hjortstam K., Larsson K. et Ryvarden L. (1988): The Corticiaceae of North Europe 8. Oslo. Holec J. et Beran M. (eds., 2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda 24: Holec J., Bielich A. et Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Praha. Knudsen H. et Vesterholt J. (eds., 2012): Funga Nordica. Copenhagen. Kotlaba F. (ed., 1995): Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Vol. 4. Sinice a riasy. Huby. Lišajníky. Machorasty. Bratislava. Krieglsteiner G. J. (ed., 2000): Die Großpilze Baden-Württembergs, vol p., Stuttgart. Larsson K. H. (1996): New species and combination in Trechispora (Corticiaceae, Basidiomycotina). Nord. J. Bot. 16:

26 Ludwig E. (2000, 2001): Pilzkompendium, Band 1. Eching. Ludwig E. (2007): Pilzkompendium, Band 2. Berlin. Ludwig E. (2012): Pilzkompendium, Band 3. Berlin. Medardi G. (2006): Ascomiceti d'italia. Trento. Moreau P.-A. (1997): Le genre Rhodocybe Maire: quelques observations sur le groupe R. mundula R. popinalis. Bull. Soc. MYcol. France 113: Neuhäuslová Z. et Moravec J. [eds.] (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1: Botanický ústav AV ČR, Průhonice. Quitt E. (1971): Klimatische Gebiete der Tschechoslowakei. Studia Geographica 16, Geolog. ústav ČSAV, Brno. Ryvarden L. et Melo I. (2014): Poroid fungi of Europe. Oslo. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena ČR 1, Academia, Praha: Socha R., Hálek V., Baier J. et Hák J. (2011): Holubinky (Russula). Praha. Svrček M. (2006a): Conocybe digitalina (Velen.) Singer. In: Holec J. et Beran M. (eds.), Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: Svrček M. (2006b): Pseudoplectania nigrella (Peck) Fuckel. In: Holec J. et Beran M. (eds.), Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: Šutara J., Mikšík M. et Janda V. (2009): Hřibovité houby: Čeleď Boletaceae a rody Gyrodon, Gyroporus, Boletinus a Suillus. Academia, Praha, 296 str. Šutara J. et Janda V. (2006): Boletus junquilleus (Quél.) Boud. In: Holec J. et Beran M. (eds.), Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: