Výsledky mykologického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí
|
|
- Dušan Valenta
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 34 (2014): ISBN: Výsledky mykologického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí Results of the mycological research in the Rožmitál quarry and its vicinity (East Bohemia) Věra Samková 1, 3) 2, 3) & Tereza Tejklová 1) Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, CZ , Hradec Králové 1, v.samkova@muzeumhk.cz 2) Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 465, CZ , Hradec Králové 1, t.tejklova@muzeumhk.cz 3) Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, centrum interdisciplinárního výzkumu, Rokitanského 62, CZ , Hradec Králové 3 Abstract: There was carried out a mycological survey in the Rožmitál quarry in the northern part of East Bohemia between 2008 and 2014, during which 172 taxa of fungi (macromycetes) were recorded; among them five found species are included in the Red list of fungi (macromycetes) of the Czech Republic. The occurence of some rare and interesting species is commented upon within the article. Dry specimens are kept in the Museum of East Bohemia mycological herbarium (HR). Key words: Fungi, Rožmitál, Broumovsko PLA, East Bohemia, Czech Republic Úv o d Lom Rožmitál leží na severním okraji obce Rožmitál, severovýchodně od Broumova. Geologické podloží na lokalitě a v jejím okolí tvoří andezity, andezitové tufy, aglomeráty, ryolitové tufy, tufity a v malém množství i brekcie, pískovce a slepence (ANONYMUS 2013). Geomorfologicky náleží území do IVB-1C-2: Krkonošsko-Jesenické soustavy Orlické podsoustavy Broumovské vrchoviny Meziměstské vrchoviny Javořích hor (DEMEK & MACKOVČIN 2006). Klimaticky leží území na rozhraní oblastí CH7 velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem, zima dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky a MT2 léto krátké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhým trváním sněhové pokrývky (QUITT 1971). Průměrná roční teplota je 7,2 C, průměrný roční úhrn srážek činí cca 850 mm (MOCEK et al. 2011). Z fytogeografického hlediska (SKALICKÝ 1988) patří území do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum a fytogeografického okresu Sudetské mezihoří, podokresu Javoří hory (58h). V jižní části studovaného území probíhá hranice podokresů Javoří hory a Broumovská kotlina (58c), zařazení jednotlivých lokalit tedy není jednoznačné. Původními porosty byly podle rekonstrukční vegetační mapy (MIKYŠKA & NEUHÄUSL 1969) květnaté bučiny (Eu-Fagenion), v jižní části pak dubohabrové háje (Carpinion betuli). Podle mapy potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) je v lomu a okolí vymapována bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum), na kterou pak jihozápadním směrem navazuje černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi- Carpinetum). Nadmořská výška se ve zkoumaném území pohybuje v rozmezí m n. m. Zkoumaná lokalita leží v kvadrantu 5364c středoevropského síťového mapování. Zkoumané území je přibližně 1,3 km dlouhé a 0,8 km široké. Lom je i v současné době aktivní. Lokality č. 1 4, 5a, 6, 15 a 16 se nacházejí přímo v areálu lomu, lokality č. 5b, 7 14, leží mimo těžební prostor. Lom ani jeho okolí nebyly v minulosti předmětem mykologického průzkumu a výsledky publikované v tomto článku jsou tedy prvním zveřejněným příspěvkem k poznání mykoflóry lomu a jeho okolí. Mykologický průzkum má zhodnotit význam území jak v činném lomu, tak i v prostoru plánované těžby. Me t o d i k a Průzkum byl zaměřen na makromycety, tj. houby s plodnicemi viditelnými pouhým okem. Latinská jména taxonů jsou sjednocena podle internetového serveru Index Fungorum (KIRK et al. 2013). Česká jména byla čerpána z publikací Encyklopedie hub a lišejníků (ANTONÍN 2006), Velký atlas hub (HAGARA et al. 2010), Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, dále jen ČS (HOLEC & BERAN 2006), Přehled hub střední Evropy (HOLEC et al. 2012) a Velký fotoatlas hub z jižních Čech (PAPOUŠEK 2004). Mykologický průzkum probíhal na lokalitě v letech , do článku jsou zahrnuty i ojedinělé starší herbářové položky. Na terénním sběru se kromě autorek podíleli také Naděžda Rošková, Miroslav Mikát a Miloš Simon. Zajímavé a vzácnější druhy hub byly uloženy v herbáři Muzea východních Čech v Hradci Králové (HR). Sledované území bylo rozděleno na devatenáct dílčích lokalit (viz obr. 1). V tabulce č. 1 Seznam nalezených druhů hub jsou abecedně podle latinského jména seřazeny všechny nalezené druhy hub. Za latinským jménem je uvedeno české jméno, kategorie ohrožení podle Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky (HOLEC & BERAN 2006): EN ohrožený druh, NT téměř ohrožený druh, DD druh, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení 29
2 (u komentovaných druhů je kategorie ohrožení uvedená v hranaté závorce za českým jménem). V dalším sloupci následuje zařazení dle způsobu výživy trofismus: ST saprotrofní druh terestrický, SL lignikolní saprotrof, M mykorhizní druh, P parazitický druh (cf. HOLEC & BERAN 2006). Ve sloupci lokality odpovídají čísla lokalit viz obr. 1, Obr. 1. Mapa studovaného území s vyznačenými lokalitami Fig. 1. Map of studied area with designation of localities 30 ve čtyřech případech je místo čísla lokality uvedena hvězdička (*), tzn. že souřadnice byly zaměřeny na střed lomu a dnes je tedy přesná lokalita nedohledatelná. Herbářové položky jsou v tabulce označeny zkratkou herbáře HR a případně i inventárním číslem položky. Zvýrazněné druhy jsou pod tabulkou dále komentovány.
3 Vý s l e d k y Seznam lokalit 1. listnatý les a okolní lesní porosty 2. teplomilný okraj lesa a horní hrana lomu 3. porosty podél staré úvozové cesty v západní části lomu 4. porosty podél úvozové cesty ve východní části lomu 5. Homole a. lesní porosty na východní a severovýchodní straně b. bučina na Zadní Homoli 6. acidofilní bučina v jižní části lomu u váhy 7. smrčina a pruh olší cca 100 m severně od horní hrany lomu 8. smíšený les cca 100 m severně od horní hrany lomu 9. klenová bučina západně až jihozápadně od Cikánského kopce 10. olšina pod lokalitou č. 9 jihozápadně od Cikánského kopce 11. Dlouhý vrch a lesní cesta pod Dlouhým vrchem 12. Cikánský kopec 13. mokřad severně od Cikánského kopce 14. okolí rybníka mimo areál lomu 15. starý lom v jižní části areálu lomu 16. okolí správní budovy v lomu 17. jihozápadní okraje luk západně od lomu 18. areál starého statku jižně od lomu 19. Černý potok a břehové porosty Stručná charakteristika jednotlivých lokalit 1. listnatý les a okolní lesní porosty Dnes již neexistující lokalita byla tvořena především porosty javoru klenu (Acer pseudoplatanus), z dalších dřevin byly zastoupeny buk lesní (Fagus sylvatica), třešeň ptačí (Prunus avium), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), bříza bělokorá (Betula pendula), v keřovém patře líska obecná (Corylus avellana) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Fragmenty obdobných listnatých porostů jako na lokalitě č. 1 jsou dochovány také v úvozu na lokalitě č. 3. Listnatý les byl v letech vykácen. 2. teplomilný okraj lesa a horní hrana lomu Zajímavý pás subxerotermní vegetace nad horní hranou lomu, na který navazuje les, tvořený porosty borovice lesní (Pinus sylvestris), smrku ztepilého (Picea abies) a břízy bělokoré (Betula pendula). 3. porosty podél staré úvozové cesty v západní části lomu Ve stromovém patře jsou zastoupeny javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), topol osika (Populus tremula) a bříza bělokorá (Betula pendula). Ve spodní části úvozu roste také několik mohutnějších keřů lísky obecné (Corylus avellana). V jihozápadním směru navazují na úvoz louky. 4. porosty podél úvozové cesty ve východní části lomu Z dřevin v úvoze rostou javory klen (Acer pseudoplatanus) a mléč (A. platanoides), buk lesní (Fagus sylvatica), třešeň ptačí (Prunus avium) a líska obecná (Corylus avellana). 5a. lesní porosty na východní a severovýchodní straně Homole Na neodtěžené ploše je dosud zachován smíšený les s převahou javoru klenu (Acer pseudoplatanus), s příměsí dalších dřevin buku lesního (Fagus sylvatica), smrku ztepilého (Picea abies), břízy bělokoré (Betula pendula) a vrby jívy (Salix caprea). 5b. bučina na Zadní Homoli (obr. 2) Zachovalý smíšený porost tvoří převážně buky (Fagus sylvatica), dále jedle (Abies alba) a smrky (Picea abies). Bylinné patro je řídké. Při okraji luk najdeme i několik osik (Populus tremula) a lísek obecných (Corylus avellana). Obr. 2. Bučina na Zadní Homoli (lokalita 5b) Fig. 2. Beech forest on Zadní Homole (loc. 5b) (Foto/Photo V. Samková) 6. acidofilní bučina v jižní části lomu u váhy Fragmenty kyselé bučiny na okraji lomu. Porost je tvořen bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a javorem mléčem (Acer platanoides). V podrostu pak dominuje brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a vřes obecný (Calluna vulgaris). 7. smrčina a pruh olší cca 100 m severně od horní hrany lomu Kulturní smrčina s chudým bylinným patrem, tvořeným druhy typickými pro listnaté lesy. 8. smíšený les cca 100 m severně od horní hrany lomu Klenobukový les na mírném jihozápadním svahu, se suťovitým substrátem. Stromové patro tvoří javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), roztroušeně bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), třešeň ptačí (Prunus avium) a lípa malolistá (Tilia cordata). V keřovém patře jsou zastoupeny zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum) a líska obecná (Corylus avellana). V další části navazuje bučina, s hustým porostem zmlazeného buku v keřovém patře. Výše ve svahu převažuje smrk (Picea alies) a přistupuje i modřín (Larix decidua). Dále severním směrem navazuje bukosmrkový les. 9. klenová bučina západně až jihozápadně od Cikánského kopce (obr. 3) Rozvolněná klenová bučina na mírném jihozápadním svahu. Stromové patro tvoří zejména staré buky (Fagus sylvatica) a javory kleny (Acer pseudoplatanus), jedna stará lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), ojediněle se vyskytují borovice lesní (Pinus sylvestris) a bříza bělokorá (Betula pendula). V podrostu hojně zmlazují buky a kleny, výjimečně i jilm drsný (Ulmus glabra). 31
4 Obr. 3. Klenová bučina západně až jihozápadně od Cikánského kopce (lokalita 9), foto V. Samková Fig. 3. Sycamore-beech forest west/southwest of Cikánský kopec (loc. 9), photo V. Samková 10. olšina pod bučinou (lokalita č. 9) jihozápadně od Cikánského kopce Úzký pruh olšiny, kde ve stromovém patře rostou olše lepkavá (Alnus glutinosa) i olše šedá (A. incana). V keřovém patře je zastoupena líska obecná (Corylus avellana). 11. Dlouhý vrch a lesní cesta pod Dlouhým vrchem Na vrcholu a v severní části Dlouhého vrchu je vzrostlý smrkobukový les. Na celém jihozápadním svahu zůstalo po polomu v roce 2008 jen několik vzrostlých smrků (Picea abies). Padlé smrky byly během roku 2008 vytěženy. Na vrcholu hojně zmlazují buky (Fagus sylvatica). Ve stromovém patře jsou zastoupeny také javor klen (Acer pseudoplatanus), modřín opadavý (Larix decidua) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Při okrajích lesní cesty roste zejména buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk ztepilý (Picea abies), které jsou doplněny ojedinělými břízami (Betula sp.) a keři lísky obecné (Corylus avellana). 12. Cikánský kopec Severní svah Cikánského kopce je zalesněný vzrostlým smrkovým lesem. Ojediněle je vtroušen javor klen (Acer pseudoplatanus) a buk lesní (Fagus sylvatica). V keřovém patře vyrůstají mladé smrky (Picea abies). Na západním až jihozápadním svahu se nachází smrčina, na části je paseka zarůstající bukem. Jihovýchodní svah porůstá z větší části bučina. Pod smrky hojně zmlazuje buk. Vrchol Cikánského kopce je po kalamitě v roce 2008 bez stromového patra. Polámané a pokácené smrky byly odstraněny, v současnosti na vrcholu hojně zmlazují buk lesní (Fagus sylvatica) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). 13. mokřad severně od Cikánského kopce Prameniště částečně zarostlé olšinou, v okolí se vyskytují také břízy (Betula pendula) a smrky (Picea abies). 14. bývalý rybník a louky poblíž rybníka mimo areál lomu Původní rybník, který byl po roce 2000 vypuštěn. Bývalý rybník je lemován cestou, z dalších stran je obklopen jehličnatým lesem a olšinou. Za rybníkem navazují vlhké louky a tužebníková lada. 15. starý lom v jižní části areálu lomu Větší část plochy lomu je bez vegetace. Při okrajích rostou nálety břízy bělokoré (Betula pendula), topolu osiky (Populus tremula) a vrby jívy (Salix caprea). 16. okolí správní budovy Na travnaté porosty v nejbližším okolí budovy navazuje výše položený pás náletových dřevin břízy bělokoré (Betula pendula), mladých smrků ztepilých (Picea abies), dále zde rostou také buk lesní (Fagus sylvatica), javory (Acer sp.) a jedna statná lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). 32
5 17. jihozápadní okraje luk západně od lomu Okraj lesa, na který navazují louky rozdělené remízky. V porostu remízků se vyskytují bříza bělokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula), hlohy (Crataegus sp. div.), líska obecná (Corylus avellana) a ovocné stromy (Prunus sp. div. a Malus domestica), při lesním okraji se pak kromě jmenovaných druhů objevují i buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus). 18. areál starého statku jižně od lomu V okolí statku jsou silně nitrifikované plochy zarostlé kopřivami. Nad statkem roste několikasetletý dub letní (Quercus robur). 19. Černý potok a okolní porosty Meandrující potok s porosty lužních dřevin olší (Alnus sp.) a vrb (Salix sp.). Tab. 1. Seznam nalezených druhů hub Legenda k tabulce je obsažena v metodice. Tab. 1. List of recorded species. Legend: Red List of fungi (macromycetes) of the Czech Republic (HOLEC & BERAN 2006): EN endangered, NT near-threatened, DD data deficient. Trophism: ST terrestrial saprotroph, SL lignicolous saprotroph, M mycorrhizal fungi, P parasite. Latinské jméno / Latin name České jméno / Czech name Stupeň ohrožení podle ČS / Category of threat Trofismus / Trophism Lokalita / Locality Herbářové položky (zdroj) / Herbarium specimens (source od data) Agaricus sylvicola pečárka hajní ST 5b, 17 HR leg. Samková et Tejklová Amanita cf. battarrae muchomůrka žlutoolivová M 11 HR leg. Samková Amanita citrina muchomůrka citrónová M 17 HR leg. Mikát Amanita crocea muchomůrka šafránová M 1, 17 HR leg. Tejklová et Mikát HR leg. Tejklová et Mikát Amanita muscaria muchomůrka červená M 2, 12, 16 Amanita pantherina muchomůrka panterová M 9 HR leg. Samková Amanita rubescens muchomůrka růžovka M 9, 11, 14, 17 Amanita vaginata muchomůrka pošvatá M 10, 11 Armillaria sp. václavka P/SL 5b, 8, 11 Bjerkandera adusta šedopórka osmahlá SL 5b, 8 HR leg. Samková Boletus edulis hřib smrkový M 6, 11 HR leg. Simon Boletus luridiformis hřib kovář M 11, 16 Boletus reticulatus hřib dubový M 11 Bovista nigrescens prášivka černavá ST 7 HR leg. Samková Bovista plumbea prášivka šedivá ST 11 HR leg. Samková Camarops polysperma bolinka mnohovýtrusá SL 10 HR leg. Tejklová Calocera viscosa krásnorůžek lepkavý SL 10, 13 Cantharellus cibarius liška obecná M 5b, 12 HR leg. Samková Chalciporus piperatus hřib peprný M 3, 4, 6, 9, 11, 16, 17 HR leg. Tejklová et Mikát Chlorophyllum olivieri bedla šedohnědá ST 7 Chlorophyllum rachodes bedla červenající ST 5b Clitocybe sp. strmělka ST 12 Clitopilus prunulus mechovka obecná ST 3, 16 Coprinellus disseminatus hnojník nasetý SL 3, 9, 16 Coprinellus micaceus hnojník třpytivý SL 9, 11, 13, 16 Coprinopsis atramentaria hnojník inkoustový SL 4, 8, 10, 17 Cortinarius cinnamomeus pavučinec skořicový M 12 HR leg. Samková Crucibulum laeve pohárovka obecná SL 9 HR leg. Samková Cudoniella clavus vodnička potoční NT SL 19 Wipler in litt. Daedalea quercina síťkovec dubový SL 14 HR leg. Samková et Tejklová Daedaleopsis confragosa síťkovec načervenalý SL 3, 10, 17 HR leg. Samková Datronia mollis outkovka měkká SL 9 HR leg. Tejklová Dentipellis fragilis ostnateček křehký SL 9 HR leg. Samková Diatrype decorticata korovitka popraskaná SL 9, 16 Diatrype disciformis korovitka terčovitá SL 4, 5b, 6, 8, 9, 11, 16, 17 33
6 Latinské jméno / Latin name České jméno / Czech name Stupeň ohrožení podle ČS / Category of threat Trofismus / Trophism Lokalita / Locality Herbářové položky (zdroj) / Herbarium specimens (source od data) Diatrype undulata korovitka březová SL 11 Diatrypella verrucaeformis polštářnatka bradavičnatá SL 5b HR leg. Tejklová Encoelia furfuracea kornice otrubičnatá SL 10, lísky V od 5b HR leg. Samková Wipler in litt. Entoloma sp. závojenka ST 10 Eutypa spinosa bradavkatka ostnitá SL 5b, 9 HR leg. Tejklová Exidia nigricans černorosol bukový SL 5b, 9, 16 HR leg. Samková Fomes fomentarius troudnatec kopytovitý P/SL 5b, 8, 9, 10, 11, 17 Fomitopsis pinicola troudnatec pásovaný P/SL 8, 10 Ganoderma applanatum lesklokorka ploská P/SL 10 HR leg. Samková Gloeophyllum odoratum anýzovník vonný SL 8 Gloeophyllum sepiarium trámovka plotní SL 5a, * HR leg. Mikát HR leg. Samková et Tejklová Gymnopus aquosus penízovka vodnatá ST 8 HR leg. Tejklová Gymnopus confluens penízovka splývavá ST 10, 12 HR leg. Samková HR leg. Samková Gymnopus peronatus penízovka hřebílkatá ST 8, 10 Gyroporus castaneus hřib kaštanový M 11 HR leg. Tejklová et Mikát Hydnum repandum lišák zprohýbaný M 5b HR leg. Samková et Tejklová Hygrocybe conica voskovka kuželovitá ST 17, louky V od 5b HR leg. Samková Hygrocybe pratensis var. voskovka luční bílá NT ST * HR leg. Samková pallida Hygrophoropsis aurantiaca lištička pomerančová M 12, 13 Hygrophorus olivaceoalbus šťavnatka olivově bílá M 12 Hygrophorus pustulatus šťavnatka tečkovaná M 10 HR leg. Samková Hypholoma capnoides třepenitka maková SL 12 Hypholoma fasciculare třepenitka svazčitá SL 17 Hypoxylon cohaerens dřevomor ranový SL 5b, 9 HR leg. Tejklová Hypoxylon fragiforme dřevomor červený SL 4, 5b, 8, 9, 11 HR leg. Samková Hypoxylon fuscum dřevomor hnědý SL 11 HR leg. Tejklová Hypoxylon multiforme dřevomor mnohotvarý SL 10 HR leg. Tejklová Inonotus cuticularis rezavec pokožkový P/SL 5b HR leg. Tejklová Inonotus dryadeus rezavec dubový P 18 Inonotus nodulosus rezavec uzlinatý SL 5b HR leg. Tejklová Inonotus radiatus rezavec lesknavý P/SL 8, 10, 11 HR leg. Samková Kuehneromyces mutabilis opeňka měnlivá SL 12 Laccaria amethystina lakovka ametystová M 4, 5b, 11, 13 Laccaria cf. laccata lakovka obecná M 3, 4 Lachnum virgineum chlupáček bělostný ST 5b HR leg. Tejklová Lactarius blennius ryzec zelený M 3, 4, 5b, 9, 13, 17 HR leg. Samková et Tejklová Lactarius glyciosmus ryzec vonný (kokoska) M 13 HR leg. Tejklová et Rošková Lactarius lignyotus ryzec černohlávek M 13 HR leg. Samková et Tejklová Lactarius piperatus ryzec peprný M 5b HR leg. Samková Lactarius pterosporus ryzec křídlatovýtrusý EN M 5b HR leg. Samková Lactarius pubescens ryzec pýřitý M 15 HR leg. Samková et Tejklová Lactarius quietus ryzec dubový M 3 Lactarius subdulcis ryzec nasládlý M 5b, 9 HR leg. Samková HR leg. Mikát Laetiporus sulphureus sírovec žlutooranžový P/SL 17 Laxitextum bicolor pevník dvoubarvý SL 9 HR leg. Tejklová Leccinum bruneogriseolum kozák šedohnědý M 17 Leccinum rufum křemenáč osikový M 5b HR leg. Samková et Tejklová Leccinum scabrum kozák březový M 3, 5b, 16 HR leg. Tejklová et Mikát Leccinum variicolor kozák barvoměnný NT M 13 HR leg. Tejklová et Rošková 34
7 Latinské jméno / Latin name České jméno / Czech name Stupeň ohrožení podle ČS / Category of threat Trofismus / Trophism Lokalita / Locality Herbářové položky (zdroj) / Herbarium specimens (source od data) Leccinum versipelle křemenáč březový M 6 HR leg. Simon Lepiota clypeolaria bedla vlnatá ST 5b HR leg. Samková et Tejklová Lepista flaccida strmělka přehrnutá ST 10 Lopadostoma turgidum širokoterčka nadmutá SL 9, 11 HR leg. Tejklová Lycoperdon echinatum pýchavka ježatá SL/ 9 HR leg. Tejklová et Mikát ST Lycoperdon excipuliforme pýchavka palicovitá ST 5b Lycoperdon perlatum pýchavka obecná SL/ 5b, 9, 10, 11, 17 ST Lycoperdon pyriforme pýchavka hruškovitá SL 8, 9, 11 Lyophyllum connatum líha srostlá ST 11 Macrolepiota mastoidea bedla útlá ST 11, s. od 4 HR leg. Tejklová et Mikát Macrolepiota procera bedla vysoká ST 4, 5b, 10, 11, 16 Marasmius oreades špička obecná ST 3 Marasmius rotula špička kolovitá SL/ 10 ST Mycena epipterygia helmovka slizká ST 16 Mycena galericulata helmovka tuhonohá SL 10 Mycena pelianthina helmovka zoubkatá ST 5b HR leg. Samková Mycena pura helmovka ředkvičková ST 10, 11, 16 Mycena rosea helmovka narůžovělá ST 5a, 8 HR leg. Samková Nectria cinnabarina rážovka rumělková SL 5b Nectria cosmariospora rážovka krásivkovitá ST 5b HR leg. Tejklová Nemania serpens dřevomor plazivý SL 9 HR leg. Tejklová Paxillus involutus čechratka podvinutá M 11, 12 Paxillus rubicundulus čechratka olšová M 6 HR leg. Samková et Tejklová Peniophora incarnata kornatka masová SL 5b HR leg. Tejklová Peziza arvernensis řasnatka lesní SL/ 8 HR leg. Samková ST Phaeolus schweinitzii hnědák Schweinitzův P/SL 11 Phallus impudicus hadovka smrdutá ST 3, 4, 17 Piptoporus betulinus březovník obecný P/SL 10 Pleurotus dryinus hlíva dubová P/SL 9, 10 HR leg. Samková HR leg. Samková Plicaturopsis crispa měkkouš kadeřavý SL 5b HR leg. Tejklová Pluteus cervinus štítovka jelení SL 5b, 9, 10 HR leg. Samková et Tejklová Pluteus leoninus štítovka žlutá SL 3 Pluteus cf. petasatus štítovka žíhaná SL 9 HR leg. Tejklová Polyporus badius choroš smolonohý SL 19 Polyporus ciliatus choroš zimní SL 3 Polyporus varius choroš měnlivý SL 5b, 9, *, * HR leg. Samková HR leg. Samková HR leg. Tejklová et Rošková Postia ptychogaster bělochoroš pýchavkovitý P/SL 12 Psathyrella candolleana křehutka Candolleova SL 3, 11 Psathyrella microrhiza křehutka tenkokořenná SL 9 HR leg. Samková Psathyrella sp. křehutka SL 3, 11 Pycnoporus cinnabarinus outkovka rumělková SL 6 Rhodocollybia maculata penízovka skvrnitá SL/ 5b, 10 ST Rhytisma acerinum svraštělka javorová P/ST 5b, 8 Russula aeruginea holubinka trávozelená M 3, 17 Russula aurora holubinka jitřenková M 5b Russula clavipes holubinka kyjonohá M 5b HR leg. Samková 35
8 Latinské jméno / Latin name České jméno / Czech name Stupeň ohrožení podle ČS / Category of threat Trofismus / Trophism Lokalita / Locality Herbářové položky (zdroj) / Herbarium specimens (source od data) Russula cyanoxantha holubinka namodralá M 4, 5b, 9, 17 HR leg. Tejklová Russula faginea holubinka buková DD M 5b HR leg. Samková Russula favrei holubinka Favreho M 5b, 12 HR leg. Samková Russula fellea holubinka žlučová M 5b, 9 Russula foetens holubinka smrdutá M 3 Russula heterophylla holubinka bukovka M 8, 11 Russula nigricans holubinka černající M 16 Russula nobilis holubinka Maireova M 5b HR leg. Samková et Tejklová Russula ochroleuca holubinka hlínožlutá M 10, 11 Russula olivacea holubinka olivová M 16 Russula paludosa holubinka jahodová M 12, 17 Russula puellaris holubinka dívčí M 17 Russula subfoetens holubinka páchnoucí M 17 HR leg. Tejklová et Mikát Russula vesca holubinka mandlová M 17 Russula vitellina holubinka žlutá M 9 HR leg. Samková Sarcoscypha austriaca ohnivec rakouský SL 19 Wipler in litt. Schizophyllum commune klanolístka obecná SL 11 Schizopora cf. flavipora pórnoritka drobnopórá SL 5b HR leg. Tejklová Scutellinia sp. kosmatka SL 19 HR leg. Tejklová Steccherinum bourdotii ostnateček Bourdotův SL 9 HR leg. Tejklová Stereum hirsutum pevník chlupatý SL 5b, 10 HR leg. Samková HR leg. Samková Stereum rugosum pevník korkovitý SL 1, 5b, 8, 10, 11 HR leg. Samková HR leg. Samková HR leg. Samková Stereum sanguinolentum pevník krvavějící SL 12 Stereum subtomentosum pevník plstnatý SL 1 HR leg. Samková Strobilurus esculentus penízovka smrková ST 12 HR leg. Samková Strobilurus stephanocystis penízovka provázková ST 1 HR leg. Samková Suillus grevillei klouzek sličný M 17 Trametes gibbosa outkovka hrbatá SL 5b HR leg. Samková et Tejklová Trametes hirsuta outkovka chlupatá SL 9, 11 Trametes versicolor outkovka pestrá SL 11 Tremella encephalla rosolovka průsvitná P 12 HR leg. Samková Tricholoma imbricatum čirůvka střechovitá M 5b HR leg. Samková et Tejklová Tricholoma sciodes čirůvka buková M 5b HR leg. Samková et Tejklová Tricholoma ustale čirůvka osmahlá M 5b HR leg. Samková et Tejklová Ustulina deusta spálenka skořepatá SL 5b Vibrissea leptospora míhavka přisedlá SL 19 Wipler in litt. HR leg. Tejklová Xerocomus chrysenteron hřib žlutomasý M 3, 5b, 9, 11, 16, 17 Xerocomus pruinatus hřib sametový M 3, 16, 17 Xerula radicata slizečka ocasatá SL 16 HR leg. Tejklová et Mikát Xylaria carpophila dřevnatka číškomilná ST 5b, 8, 9, 11, 16 HR leg. Tejklová Xylaria hypoxylon dřevnatka parohatá SL 8, 9 Xylaria polymorpha dřevnatka kyjovitá SL 9, 10 36
9 Ko m e n t á ř e k v z á c n ě j š í m a b i o i n d i k a č n ě nebo mykofloristicky významným druhům Camarops polysperma (MONT.) J. H. MILL. bolinka mnohovýtrusá Nehojný druh tvrdohouby, jejíž stromata se tvoří pod kůrou odumřelých listnáčů, kterou postupně protrhávají. Obvykle se vyskytuje na pahýlech olší, vzácně ji lze najít i na jiných druzích listnatých stromů, např. na buku či jasanu. Ve východních Čechách byl druh poprvé zaznamenán teprve v roce 2013 (BRŮŽEK in litt.). V Rožmitálu byl druh nalezen na stojícím pahýlu olše na lokalitě 10. Cudoniella clavus (ALB. et SCHWEIN.) DENNIS vodnička potoční [NT] viz obr v barevné příloze Vzácnější drobná houba rostoucí ve skupinách na dřevě ponořeném ve vodě. Indikuje čisté a nenarušené vodní prostředí, proto se s ní můžeme setkat zejména v horských a podhorských oblastech v lesních prameništích, potocích a mokřinách. Ve východních Čechách je známá z Podkrkonoší (okolí Trutnova), Podorličí (Brandýs nad Orlicí) a z několika chráněných území v Orlických horách. V Rožmitálu byla nalezena na lokalitě 19. Dentipellis fragilis (PERS.) DONK ostnateček křehký viz obr v barevné příloze Lignikolní saprotrof rostoucí na tlustých opadlých větvích a ležících kmenech listnáčů. Vyskytuje se spíše ve vyšších polohách v bučinách a jedlobučinách. V rámci republiky je hojnější pouze na Šumavě (DVOŘÁK & HROUDA 2005), ve východních Čechách je dosti vzácný. V Rožmitálu byl nalezen na lokalitě 9, na padlém kmeni javoru klenu. Gyroporus castaneus (BULL.) QUÉL. hřib kaštanový V Rožmitálu byl nalezen pouze na jediném místě pod buky na lokalitě 11. V rámci Královéhradeckého kraje patří hřib kaštanový spíše k vzácnějším druhům a jeho nálezy jsou ojedinělé. Hygrocybe pratensis var. pallida (COOKE) ARNOLDS voskovka luční bledá [NT] Vzácnější bílá forma voskovky luční. Vyhledává nehnojené kosené louky a trávníky s neutrálním až zásaditým podložím. V ČS (HOLEC & BERAN 2006) je zařazena pouze nominátní varieta Hygrocybe pratensis var. pratensis. Dle sdělení Heleny Deckerové (DECKEROVÁ in litt.), která do ČS zpracovávala mimo jiné rod Hygrocybe (DECKEROVÁ 2006), nebyla tato varieta v době vytváření ČS z naší republiky vůbec známa a nebyla proto ani brána v potaz. Je vzácnější než typická varieta a do příštího červeného seznamu tedy bude zařazena pouze var. pallida, nikoliv však var. pratensis. V Rožmitálu byla nalezena jednou na louce v okolí lomu. Inonotus dryadeus (PERS.) MURRILL rezavec dubový Nápadný choroš, který za čerstva roní oranžovohnědé kapky (gutuje). Tento druh se v Královéhradeckém kraji vyskytuje velmi vzácně, v herbáři Muzea východních Čech je doložen dvěma položkami (z PR Kostelecký zámecký park a Novohradeckých lesů). KOTLABA (1984) uvádí z České republiky 43 lokalit, 3 lokality leží na území Královéhradeckého kraje. V Rožmitálu rostl u paty starého dubu letního (Quercus robur) na lokalitě 18. Lactarius pterosporus ROMAGN. ryzec křídlatovýtrusý [EN] viz obr v barevné příloze Vzácný druh ryzce rostoucí na bazických půdách pod buky a habry. Od dalších druhů ze sekce Plinthogali je spolehlivě odlišitelný pouze studiem mikroznaků výtrusy mají vysokou a silnou křídlovou ornamentiku (HEILMANN-CLAUSEN et al. 1998) odtud pochází i jméno druhu. V Rožmitálu byl nalezen v bučině na Zadní Homoli (lok. č. 5b), tento nález je teprve druhým z území východních Čech. Leccinum variicolor WATLING kozák barvoměnný [NT] Tento druh kozáka roste nejčastěji na vlhkých místech pod břízami, v okolí potoků a na rašeliništích.v minulosti nebýval praktickými houbaři odlišován od často se vyskytujícího kozáka březového. Jeho rozšíření je lépe sledováno od roku 2006, kdy byl jako téměř ohrožený zařazen do ČS. K lepšímu povědomí o tomto druhu přispělo též uvedení v knize Hřibovité houby (ŠUTARA et al. 2009). I přesto je kromě Rožmitálu známý jen ze čtyř dalších lokalit v Královéhradeckém kraji. V Rožmitálu byl nalezen na okraji mokřadu na lokalitě 13. Lycoperdon echinatum PERS. pýchavka ježatá viz obr v barevné příloze Vzácnější saprotrof, který se vyskytuje zejména v bučinách, ojediněle i v jiných typech lesů, častěji v pahorkatinách a ve vyšších polohách až do 1000 m n. m. Povrch plodnice je hustě pokryt křehkými a lámavými ostny, které mohou být dlouhé až sedm milimetrů. Ve studovaném území byla nalezena na lokalitě č. 9. Macrolepiota mastoidea (FR.) SINGER bedla útlá Tento druh roste v celé republice roztroušeně, na území východních Čech spíše vzácně. Vyhledává okraje lesů, křoviny a prosvětlené řidší porosty, kde vyrůstá z detritu. V herbáři Muzea východních Čech se kromě sběru z Rožmitálu nachází pouze jedna další položka sběr z přírodní rezervace Polom. V Rožmitálu byla bedla útlá nalezena na dvou lokalitách ve smrčině severně od lokality č. 4 a na lokalitě 11. Druh je zde publikován v pojetí Candussa a Lanzoniho (CANDUSSO & LANZONI 1990). Mycena pelianthina (FR.) QUÉL. helmovka zoubkatá Nepříliš hojný druh rostoucí v listnatých lesích pod buky, duby, habry a jasany, může se ale objevit i ve smrčině. Na území východních Čech roste dosti vzácně jen v zachovalých listnatých lesích. V Rožmitálu byla nalezena na Zadní Homoli (5b). Nectria cosmariospora CES. et DE NOT. rážovka krásivkovitá Nenápadný druh pyrenomycetu rostoucí vzácněji na starých plodnicích chorošovitých hub. Dle sdělení Heleny Deckerové (DECKEROVÁ in litt.), která se studiem pyrenomycetů zabývá, tento druh nikdy nesbírala, ani dosud neurčovala. V naší literatuře se o něm zmiňuje Moravec (MORAVEC 1954), který ve svém článku publikuje čtyři dosud známé lokality v Československu. Na území Slovenska je tento druh dosud znám z 11 lokalit (MIHÁL & BLANÁR 2011). Ve sbírkách Národního muzea v Praze je uložená jediná položka tohoto druhu (PRM ), nalezená 37
10 Z. Pouzarem 22.IX.1998 na Šumavě. V Moravském zemském muzeu (BRNM) neexistuje k tomuto druhu žádná herbářová položka. Podle všeho je tento druh hlavně přehlížený, vyloženě hojný ale není. V Rožmitálu byla nalezena na starých plodnicích rezavce uzlinatého (Inonotus nodulosus) na Zadní Homoli (5b). Paxillus rubicundulus P. D. ORTON čechratka olšová V dřívějších letech byl tento druh nalézán jen ve velmi dobře zachovalých a přirozených olšinách. V současnosti se ale šíří i na člověkem ovlivněná stanoviště. Zaznamenaných lokalit z východních Čech však stále není příliš mnoho. V Rožmitálu byla sbírána pod olšemi v okolí potůčku na lokalitě 6. Pleurotus dryinus (PERS.) P. KUMM. hlíva dubová Hlíva dubová je spíše nehojně rostoucím druhem. Přestože se jmenuje dubová, je dub jejím hostitelem jen velmi vzácně, nejčastěji se vyskytuje na smrku. V zájmovém území byla nalezena na lokalitách 10 na kmeni smrku ztepilého (Picea abies) a 9 na kmeni buku lesního (Fagus sylvatica). Russula clavipes VELEN. holubinka kyjonohá Zeleně zbarvená drobnější holubinka, jejíž pach po rybině okamžitě prozradí, že patří do okruhu holubinky révové (R. xerampelina). Je pro ni tedy, stejně jako pro další druhy z tohoto okruhu, charakteristická zelenomodrá reakce dužniny s FeSO 4. Roste zejména v listnatých lesích pod osikami a břízami. Z východních Čech dosud chyběly údaje o jejím rozšíření. Lom Rožmitál je první východočeskou lokalitou, kde byla holubinka kyjonohá nalezena a dokladována. Dvě plodnice byly nalezeny na Zadní Homoli (5b) pod topolem osikou (Populus tremula). Russula faginea ROMAGN. ex ADAMČÍK holubinka buková [DD] viz obr v barevné příloze Další druh z okruhu holubinky révové (R. xerampelina). Z celého okruhu je nejvzácnější, podle Červeného seznamu (HOLEC & BERAN 2006) byla nalezena pouze na třech lokalitách (v NPR Žofínský prales, PR Bukové kopce a u Nadějova na Třeboňsku), SOCHA et al. (2011) uvádějí asi desítku lokalit. Od dalších holubinek z uvedeného okruhu se liší jednak biotopem roste sice v listnatých i smíšených lesích, ale vždy pod bukem lesním, a také odlišnými mikroskopickými znaky. Ve východních Čechách se jedná o první nález několik plodnic bylo sbíráno na lokalitě 5b. lokality přírodní rezervace Psí kuchyně. V Rožmitálu bylo značné množství plodnic zaznamenáno v bučině na Zadní Homoli (5b). Vibrissea leptospora (BERK. et BROOME) W. PHILLIPS míhavka přisedlá viz obr v barevné příloze Drobný nenápadný druh rostoucí na tlejícím dřevě listnáčů ponořeném ve vodě. Upřednostňuje čisté potoky v horských a podhorských oblastech. Ve východních Čechách je známa z Podkrkonoší (not. J. Kramoliš). Ve zkoumaném území byla nalezena na lokalitě 19. Di s k u z e Nejzajímavější lokalitou se v rámci zkoumaného území ukázala bučina na Zadní Homoli (5b), kde byly nalezeny i nejvzácnější druhy hub. Patří mezi ně ryzec křídlatovýtrusý (Lactarius pterosporus), který byl do té doby znám pouze z jedné lokality v Královéhradeckém kraji. Dalšími vzácnými druhy jsou rážovka krásivkovitá (Nectria cosmariospora), holubinky kyjonohá (Russula clavipes) a buková (R. faginea), které byly ve východních Čechách nalezeny vůbec poprvé. Čirůvka buková (Tricholoma sciodes) a helmovka zoubkatá (Mycena pelianthina) se řadí mezi druhy, které nejsou ve východních Čechách nalézány často. Mezi další zajímavé nálezy z jiných lokalit patří i hřib kaštanový (Gyroporus castaneus). Ostnateček křehký (Dentipellis fragilis) a pýchavka ježatá (Lycoperdon echinatum) náleží k druhům zjištěným na lokalitě č. 9, která se rovněž ukázala z mykologického hlediska velmi zajímavou. V bučině na Zadní Homoli (lok. č. 5b) a v klenové bučině (lok. č. 9) jsou lesní porosty velmi dobře zachovalé a je zde i největší druhová diverzita. Obr. 10. Graf trofismu Fig. 10. Graph of thropic group Tremella encephalla WILLD. rosolovka průsvitná Drobnější druh s částečně průhlednými, bělavými nebo narůžovělými plodnicemi. Vyskytuje se nehojně na opadlých větvích jehličnatých stromů, napadených pevníkem krvavějícím (Stereum sanguinolentum), na němž parazituje. Plodnice se objevují v chladném a vlhkém období během celého roku. Ve zkoumaném území byla nalezena na padlém kmeni smrku ztepilého (Picea abies) na lokalitě 12. Tricholoma sciodes (PERS.) C. MARTÍN čirůvka buková Spíše řídce rostoucí čirůvka vázaná na buk lesní (Fagus sylvatica). Vyskytuje se v podhůří a pahorkatinách, upřednostňuje zásadité podloží. SOCHA et al. (2012) uvádějí, že v ČR je jen místy hojnější a v některých oblastech zcela chybí. V rámci východních Čech je známá jen z jedné další saprotrof lignikolní saprotrof terestrický saprotrof lignikolní/terestrický parazit parazit/saprotrof lignikolní parazit/saprotrof terestrický mykorhizní druhy 38
11 V lomu Rožmitál a jeho okolí bylo nalezeno pět druhů hub zařazených do ČS, jsou to: holubinka buková (Russula faginea), kozák barvoměnný (Leccinum variicolor), ryzec křídlatovýtrusý (Lactarius pterosporus), vodnička potoční (Cudoniella clavus) a voskovka luční bledá (Hygrocybe pratensis var. pallida). Z celkového počtu 172 nalezených druhů představují více než jednu třetinu druhy mykorhizní (59 druhů). Saprotrofních druhů bylo nalezeno 98, přičemž 64 je saprotrofů lignikolních, 30 je saprotrofů terestrických a 5 druhů může být jak lignikolními, tak i terestrickými saprotrofy (viz obr. 10). Bylo nalezeno také 13 parazitických druhů, ze kterých jsou dva čistě parazitické, 11 parazitických nebo lignikolních saprotrofů a 1 parazit či saprotrof terestrický. Více než tři čtvrtiny nalezených druhů je nějakým způsobem vázáno na dřeviny či dřevní hmotu. Při případném pokračování mykologického průzkumu by se počet nalezených druhů mohl zvýšit i významně, protože podmínky pro růst hub byly spíše průměrné až podprůměrné (s výjimkou roku 2010). I z toho důvodu si myslíme, že by bylo vhodné pokračovat s mykologickým průzkumem území. Zá v ě r Při mykologickém průzkumu bylo v areálu lomu a jeho okolí zjištěno celkem 172 druhů hub. Na lokalitě bylo nalezeno pět druhů zařazených do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky (HOLEC & BERAN 2006). Tři nalezené druhy dosud nebyly známy z území východních Čech. Mykologicky nejzajímavějšími se ukázaly lokality 5b Zadní Homole a klenová bučina na lokalitě č. 9. Na těchto plochách jsou lesní porosty velmi dobře zachovalé a je zde větší druhová pestrost. Po d ě k o v á n í Za určení či revizi druhů Amanita cf. battarrae, Lactarius pterosporus, Strobilurus stephanocystis a Tricholoma sciodes děkujeme Vladimíru Antonínovi (Brno). Za konzultaci ohledně druhu Russula faginea patří poděkování Janu Borovičkovi (Praha). Za určení či revizi druhů Camarops polysperma, Diatrypella verrucaeformis, Hygrocybe pratensis var. pallida, Hypoxylon cohaerens, H. fuscum, H. multiforme, Lopadostoma turgidum, Nectria cosmariospora a Nemania serpens děkujeme Heleně Deckerové (Ostrava). Za pomoc s určením druhu Pluteus petasatus děkujeme Haně Ševčíkové. Za určení druhů Inonotus nodulasus, Inonotus cuticularis a Schizopora cf. flavipora děkujeme Michalu. Tomšovskému (Brno). A za určení a revizi druhů Bovista nigrescens, Bovista plumbea, Dentipellis fragilis, Gymnopus confluens, Hydnum repandum, Peziza arvernensis, Pluteus cervinus, Polyporus varius, Psathyrella microrrhiza, Stereum hirsutum, Stereum rugosum, Stereum subtomentosum, Trametes gibbosa a Tricholoma imbricatum děkujeme Josefu Slavíčkovi (Mimoň). Za informace o nálezech několika druhů a poskytnutí fotografií děkujeme Janu Wiplerovi. Mykologický průzkum lokality byl finančně podpořen dotačními programy Královéhradeckého kraje 11ZPD a 12ZPD Su m m a r y During the mycological survey there were recorded 172 taxa of fungi altogether in the area of the quarry and its vicinity. Five of the found species are listed in the Red list of fungi (macromycetes) of the Czech Republic (HOLEC & BERAN 2006): Russula faginea, Leccinum variicolor, Lactarius pterosporus, Cudoniella clavus a Hygrocybe pratensis var. pallida. The findings of Nectria cosmariospora, Russula clavipes and Russula faginea have been the first one in the area of East Bohemia. Localities of Zadní Homole (loc. 5b) and a sycamore-beech forest west/southwest of Cikánský kopec (loc. 9) belong to the most interesting localities of this area from the mycological point of view. A large mycological diversity confirms the well-preserved state of the forest in those partial localities. Li t e r a t u r a ANONYMUS (2013): Zjednodušená geologická mapa 1: Dostupná z: show_map.php?mapa=g50zj&y=597720&x= &s=1 ze dne ANTONÍN, V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Libri a Academia, Praha, 471 pp. CANDUSSO, M. & LANZONI, G. (1990): Lepiota s.l. Massimo Candusso, Saronno, 743 pp. DECKEROVÁ, H. (2006): Hygrocybe. In: HOLEC J. & BERAN M. (eds.), Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: DEMEK, J. & MACKOVČIN, P. (eds.) (2006): Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno, 582 pp. DVOŘÁK, D. & HROUDA, P. (2005): Ježaté houby. Lošáky a korálovce. Masarykova univerzita v Brně, Brno, 35 pp. HAGARA, L., ANTONÍN, V. & BAIER, J. (2010): Velký atlas hub. Ottovo nakladatelství, Praha, 432 pp. HEILMANN-CLAUSEN, J., VERBEKEN, A. & VESTERHOLT, J. (1998): The genus Lactarius. Danish Mycological Society, Mundelstrup, 287 pp. HOLEC, J., BIELICH, A. & BERAN, M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha, 622 pp. HOLEC, J. & BERAN, M. (eds.) (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 24: KIRK, P. et al. (2013): Index Fungorum. Dostupné z: indexfungorum.org/names/names.asp ze dne KOTLABA, F. (1984): Zeměpisné rozšíření chorošů (Polyporales s. l.) v Československu. Academia, Praha, 240 pp. MIHÁL, I. & BLANÁR, D. (2011): Huby rodov Hypocrea s. l., Hypomyces s. l. a Nectria s. l. (Hypocreaceae, Bionectriaceae, Nectriaceae, Ascomycota) zistené v oblasti horného a stredného Gemera. Reussia, Revúca, 6(1 2): MIKYŠKA, R. & NEUHÄUSL, R. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1 : List M 33 XVII. Náchod. Academia, Praha. MOCEK, B., MIKÁT, M. & SAMKOVÁ, V. (2011): Lom Rožmitál u Broumova. Průvodce naučnou stezkou. Grafické studio a vydavatelství Olga Čermáková, Hradec Králové, 70 pp. MORAVEC, Z. (1954): Dialonectria cosmariospora v Československu. Česká Mykologie, Praha, 8(2): NEUHÄUSLOVÁ, Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 pp. PAPOUŠEK, T. (2004): Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Vlastním nákladem, České Budějovice, 819 pp. 39
12 QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr., Brno, 16: SKALICKÝ, V. (1988): Regionálně fytogeografické členění České republiky. In: HEJNÝ S. & SLAVÍK B. [eds.], Květena Československé socialistické republiky I. Academia, Praha, SOCHA, R., BAIER, J. & HÁLEK, V. (2012): Sbíráme čirůvky aneb další chutné houby do naší kuchyně. Aventium, Praha, 253 pp. SOCHA, R., HÁLEK, V., BAIER, J. & HÁK, J. (2011): Holubinky. Academia, Praha, 520 pp. ŠUTARA, J., MIKŠÍK, M. & JANDA, V. (2009): Hřibovité houby. Academia, Praha, 296 pp. + fotografie v barevné příloze (viz odkazy v textu) 40
nedaleko Rychnova nad Kněžnou
Orlické hory a Podorlicko 17: 128 132, 163 (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640 Zajímavé nálezy hub z lesa V Poustkách nedaleko Rychnova nad Kněžnou Tereza Tejklová 1 a Jan Kramoliš 2 1 Muzeum
VíceVytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
otanické průzkumy Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu
VíceV Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.
Projekt péče o stromy podél vodního toku Orlice byl zpracován na objednávku povodí Labe v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně. Terénní šetření proběhla v měsíci lednu 2014. V Rosicích dne
VíceD.3 Dendrologický průzkum
ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:
VíceMykologický průzkum jedliny na lokalitě U Kamenného stolu (navrhovaný lom Stařechov) u Ratají nad Sázavou
Mykologický průzkum jedliny na lokalitě U Kamenného stolu (navrhovaný lom Stařechov) u Ratají nad Sázavou Dílčí zpráva za květen-červen 2009 Mgr. Jan Holec, Dr. Na Vyšším Hrádku 253/1, Brandýs nad Labem,
VíceOborová exkurze BIOLOGIE
PRAKTICKÁ VÝUKA PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ NA ZŠ A SŠ CZ.1.07/1.1.30/02.0024 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Oborová exkurze BIOLOGIE Téma:
VíceObsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr
Obsah: Technická zpráva 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr 2 1.1. Identifikační údaje Název stavby: Název objektu: Místo stavby, k.ú.: Okres: Kraj: Obsah
VíceSkupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu
Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ* ošetření dle kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie kalkulace ks 3 0 1107, 1108, 1109 celkem 3 0 vazby v korunách vazba
VíceRevitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY
Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo
VíceUKÁZKY DRUHŮ HUB nalezených při mykologicko-botanické exkurzi v rámci vzdělávacího kurzu Javorník nad Veličkou, 21. 9. 2010
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 UKÁZKY DRUHŮ HUB nalezených při mykologicko-botanické exkurzi v rámci vzdělávacího
VíceVěčko 1-18, Rozeznat vybrané typy hub
Věčko 1-18, Rozeznat vybrané typy hub Pravidla: Z vybraných 10 hub rozeznat alespoň 9 a určit jedlá/nejedlá/jedovatá, popřípadě znát houbu se, kterou se dá zaměnit Hřib kovář Roste v jehličnatých, smíšených
VícePříloha č. 4: Seznam místních dřevin
Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Seznam domácích dřevin pro okres Benešov/MAS Blaník (Seznam zahrnuje všechny domácí stromy, keře a polokeře na okrese Benešov dle názoru ČSOP, vytvořeného na základě
VíceKde houby rostou? ekosystém.
Kde houby rostou? Obecně řečeno, prakticky všude. Houbaře a milovníka přírody obyčejně jako první napadne, že největší spektrum velkých i malých druhů hub samozřejmě najdeme v lese. Ovšem není les jako
VíceTlející dřevo a společenstva makromycetů podél výškového gradientu na Šumavě Anna Lepšová, Karel Matějka
Tlející dřevo a společenstva makromycetů podél výškového gradientu na Šumavě Anna Lepšová, Karel Matějka Úvod Proces rozkladu dřeva v lesních porostech provázejí druhové změny ve složení společenstev velkých
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
km 13,000-42,000 olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis)
VíceAbies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky
Dřeviny HEN 2009 přehled dřevin ke zkoušce Ing. Zdeněk Hrubý, Ph.D. Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky Picea abies Smrk ztepilý Strom do 55 m Převislé šišky Pinus sylvestris
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
VíceMonitoring Buxbaumia viridis v Beskydech
Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Vítězslav Plášek, 2013 Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední Staré Hamry 14.9.2013 Černá Ostravice 2 horní Staré Hamry
Více2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm
2.část lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm 2 Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně
VíceDŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU
DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU Rozeznávací znaky: - Na stojato odlišnosti jednotlivých znaků (kůra, listy, jehličí) - V řezu textura, barva, vůně - K přesnému určení slouží dendrologické klíče (vylučovací
VíceBiodiverzita hub a její ochrana na vybraných lokalitách
Biodiverzita hub a její ochrana na vybraných lokalitách Přírodní památka (PP) Luží u Lovětína Celková doposud zjištěná diverzita makromycetů v litorálech rybníků i v luční části chráněného území a jeho
VícePŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů
PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Názvy a zkratky stromů Příloha 2: Grafy 1. Celkový počet stromů 2. Počet listnatých stromů 3. Počet jehličnatých stromů 4. Průměry všech stromů 5. Zdravotní stav listnatých
VíceVELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ
KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ 278 4.1 ÚVOD Poslední část projektu tvoří tři samostatné lokality a to sídliště Bezděkov, sídliště Čecháky a prostor Nového hřbitova na Karlově
VíceSÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1
SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1 PŘÍLOHA 1 INVENTARIZACE DŘEVIN Poř. číslo Druh dřeviny (vědecký název) český název Obvod kmene cm (ve 130cm) Šířka koruny m Výška dřeviny m Sadovnická hodnota body Popis Popis
VíceEKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům) Houby a jejich prostředí Ţivotní strategie a vzájemné působení
VíceOsoba, která hodlá prodávat volně rostoucí jedlé houby musí mít osvědčení prokazující znalost hub a oprávnění k podnikání.
Osoba, která hodlá prodávat volně rostoucí jedlé houby musí mít osvědčení prokazující znalost hub a oprávnění k podnikání. Tuto povinnost stanovuje zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích,
VíceKatalog sadebního materiálu lesních dřevin
VLS Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska
VíceDENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ
DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ Ing. František Moravec, Lipová 1497/E, 250 01 Brandýs n/l IČ: 45124957, DIČ: CZ530719270, účet/kód: 433720329/0800 Reg. ŽÚ Brandýs n/l č.j.
VíceTabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.
Název stavby: GSM-R Kolín Havlíčkův Brod Křižanov - Brno Příloha č.7 PS 715 Trubky HDPE v úseku žst.křížanov - Březské Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace KOZLOV U KŘIŽANOVA KO-1 Salix
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
VíceREVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy
Vídeň 127 594 01 Velké Meziříčí Tel.: +420 733 721 817 E-mail: info@greenberg.cz Web: www.greenberg.cz REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Objednatel: Obec Stránecká Zhoř, Stránecká Zhoř
VíceLEGENDA 31 (60) 24 (69) 20 (79) 25 (61)
46 (F) PARK ZA MUZEEM V JÍLOVÉM U PRAHY - ŽÁDOST O KÁCENÍ DŘEVIN PŘÍLOHA - ZÁKRES DŘEVIN URČENÝCH KE KÁCENÍ DO KATASTRÁLNÍ MAPY ETAPA I. ETAPA II. M 1:0 1 ul. Českosloveské Českosloveská armády (98) E
VíceODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Oznámení o zahájení správního řízení ve věci povolení kácení dřevin rostoucích mimo les
ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DOPIS ZN.: 170688/2014 rozdělovník ZE DNE: 19.9.2014 NAŠE ZNAČKA: MMHK/175269/2014 zp2/mrk SZ MMHK/170688/2014 VYŘIZUJE: Adriena Marková TELEFON: 495707667 E-MAIL: Adriena.Markova@mmhk.cz
VíceEvidence dřevin parku u kláštera v Doksanech /stav k říjnu 2012/
koruny Vitalita SH Poznámky 1 Tilia cordata ( lípa srdčitá) 40-60 90 10 2,3 15-20 3 3 Hrozí vylomení větví v koruně 2 Tilia cordata 5 6 3 1,6 4 4 3 Dosadba 3 Tilia cordata 40-60 82 8 2,6 15 1 2 Houbové
VíceBučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň
Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny
Více1. Základní identifikační a popisné údaje
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 397 Kategorie: PP Název: Slavkovský chlumek Kategorie IUCN: IV. 1.2 Platný právní
VíceKrátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11//004066/2008
Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11//004066/2008 Průzkum pražské mykoflory zaměřený na vzácnější a ohrožené druhy makromycetů včetně inventarizace ve vybraných chráněných
VíceRekonstrukce zahrady MŠ Olšany u Prostějova
VESELÝ SVĚT PRO ZVÍDAVÉ DĚTI Objednatel: Vypracovala: Obec Olšany u Prostějova Olšany u Prostějova 50, 798 14 IČ: 00288560 Ing. Hana Prášilíková Stiborova 37, Olomouc, 77900 IČ: 74222820 Místo: ZŠ a MŠ
VíceDřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ
Woodproject s.r.o., Karlštejnská 122, 252 17 Tachlovice, kancelář: Havlíčkovo náměstí 15, Rudná 259 19,woodproject@woodproject.cz, www.woodproject.cz, tel.:605 938 648, 733 770 615, IČ:26709589 DIČ:CZ26709589
VícePamátné stromy pověřeného úřadu Sokolov
Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Zpracovala: Bc. Linda Tomeszová, referent odboru životního prostředí V Sokolově, 2012 (poslední aktualizace: 23.2.2015) Bernovský klen Druh dřeviny: javor klen (Acer
VíceZkouška ze znalosti hub
Zkouška ze znalosti hub V 3 odst. 8 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 110/1997
VíceHouby / Růst hub zdroj Aleš Vít, Vít Beran HOUBY 6.B
rostou nebo nerostou? Houby / Růst hub zdroj http://www.myko.cz/houby/rust-hub/ Aleš Vít, 13.11.2016 Vít Beran HOUBY 6.B rostou nebo nerostou? Růst hub na začátku listopadu... Dost možná, že to neplatí
VíceBěžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin
Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin Volba konkrétního druhu vždy závisí od stanovištních podmínek lokality. K určení původních druhů dřevin a stanovištních podmínek lze využít
VíceVegetační úpravy. Technická a zpráva Fotodokumentace Výkaz výměr, Rozpočet. Situace celková 1:500 Situace Detaily a řezy
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce: Remízek Na Vrábí Vegetační úpravy Investor: Město Brandýs nad Labem / Stará Boleslav Projektant : Zahradní architektura Ing. Ivan Marek Martinov 279 Kostelec nad Labem 277
VíceDendrologie. Vybrané rody
Dendrologie Vybrané rody Listnaté stromy Acer javor Domácí: A.platanoides j.mléč Nížiny Suchovzdorný Nevhodný pravidelný řez Mrazové desky na kmeni Acer platanoides j.mléč Acer javor Domácí: A.pseudoplatanus
VíceRegenerace zeleně místní části Olší nad Oslavou VP (HIP): Tabelární specifikace dřevin, soupis dřevin k odstranění ZZ/694/13/21.
Doplňující údaje: 0 5.10.013 1.vydání Ing. Zeman Ing. Zeman Ing. Zeman Rev. Datum Popis Vypracoval Kontroloval Schválil Objednatel: Souprava: Město Velké Meziříčí Radnická 9/1, 594 13 Velké Meziříčí Zhotovitel:
VíceSadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita
1 Tilia cordata 16 10 3 90 4 3 4 1 1 1 2 2 V 2 Fraxinus excelsior Pendula 3 1 2 6 2 2 3 1 1 1 3 Picea pungens 9 3 2 16 3 2 3 1 1 1 4 Picea pungens 9 3 2 18 3 2 3 1 1 1 5 Picea pungens 9 4 2 10 3 2 3 1
Vícemech. pošk. kmen mech. pošk. kor hniloby dutiny rozsah skupiny v suché větve vitalita statika m2 pěstební opatření
16. SÍDLIŠTĚ VOLDÁN 1221/1 1 Prunus spec, slivoň 5 5 0.7 5+5 2 0 0 0 0 0 3 3 odstranit vylomené větve 1221/1 2 Prunus avium, třešeň 9 7 1.5 57 4 2 2 1 3 2 2 4 odstranit nebezpečný 1221/1 3 Prunus spec,
VíceObvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny
Levý břeh od soutoku Číslo Druh Výška (m) Šířka korun y (m) Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) věk fyziologic ká vytalita pěsteb. patření Poznámky Naléhavos t 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4
VíceRozšíření a ekologie dřevokazných hub na dřevinách ve městě Ústí nad Orlicí
Rozšíření a ekologie dřevokazných hub na dřevinách ve městě Ústí nad Orlicí Technická univerzita vo Zvolene Fakulta ekológie a environmentalistiky Katedra biológie a všeobecnej ekológie Mgr. Michaela Boháčová
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:
Investor: Město Úvaly, Pražská 276, 280 82 Úvaly Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 04/2015 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: HG partner s.r.o. Smetanova 200, 250
Více1./1.inv.č ks Javor mléč (Acer platanoides) 213,50 cm / 130 cm, na p.p.č v k.ú. Rožany a obci Šluknov
Odbor rozvoje a životního prostředí Orgán ochrany přírody nám.míru 1 pošt.přihrádka 18 407 77 ŠLUKNOV Váš dopis zn.: Ze dne: 06.11.2017 Naše zn.: ORŽP/9556/2017/1505/2017/nab Vyřizuje: Božena Naňáková
Víceaneb Malá exkurze do království hřibovitých hub
MYKOLOGIE Hřib je jedna z mála věcí, před níž každý rád ohne svůj hřbet ba i na kolena klekne Vpředstavách většiny lidí vždy byl a je symbolem jedlých hub hříbek, hřib neboli hřiban, protože hřib představuje
Více1.část. lokalita č.1: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova
.část lokalita č.: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně.
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
Více3/2008 11. ročník cena 30 Kč ČASOPIS OBYVATEL HORNÍ ODRY
3/2008 11. ročník cena 30 Kč ČASOPIS OBYVATEL HORNÍ ODRY Z obsahu - Houby na území Mlýnských rybníků - Květena Hrabětického lesa - Záchranná stanice pro živočichy v Bartošovicích - Sušárny a sušení ovoce
VíceEKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům) Houby a jejich prostředí Ţivotní strategie a vzájemné působení
Vícevrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis
vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 olše
VíceNaučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice
Naučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice Tato naučná stezka vznikla jako součást diplomové práce o makromycetech v okolí Řevnic a Dobřichovic. Stezka přibližně kopíruje modrou turistickou
VíceHRADNÍ KOPEC LITICE MYKOFLÓRA PŘÍRODNÍ PAMÁTKY
Orlické hory a Podorlicko 20: 263 279 (2013) 2014 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640, ISBN 978-80-86076-72-0 HRADNÍ KOPEC LITICE MYKOFLÓRA PŘÍRODNÍ PAMÁTKY Tereza Tejklová /1 a Jan Kramoliš /2 1/ Muzeum
VícePŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE
PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE Skopalíková x M. Kuncové x Čejkova Průměr Fyzio. Zdrav. objektu Taxon Výška Průměr kmene koruny stáří Vitalita stav Stabilita Poznámka 30 Betula pendula
VíceDřevokazné houby. Jiří Gabriel Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 4 Krč, Česká republika. gabriel@biomed.cas.cz 12.11.2015.
Dřevokazné houby Jiří Gabriel Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 4 Krč, Česká republika Fomes fomentarius Fomitopsis pinicola Stereum hirsutum Gloephyllum sepiarium Ganoderma applanatum Schizophyllum
VíceTechnická zpráva Výsadba zeleně na Chabovci ve Vřesině u Opavy
Technická zpráva Výsadba zeleně na Chabovci ve Vřesině u Opavy Investor: město Vřesina u Hlučína, 21.dubna 247/1, 747 20 Vřesina Projektoval: Ing. Ivan Tachezy, Plzeńská 17, Ostrava 3 Datum: 9.4. 2014
VíceVytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.8 Mykologický
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba č ervenavá
VíceZákladní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle
Ing. MARCELA BITTNEROVÁ, Ph.D. Zahradní a krajinářská tvorba marcela.bittnerova@seznam.cz Veltruská 532/11 190 00 Praha 9 Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území INVESTOR
VíceDLOUHODOBÉ SLEDOVÁNÍ MAKROMYCETŮ V KYSELÉ DOUBRAVĚ A HODNOCENÍ JEJICH VÝZNAMU
ZPRÁVY LESNICKÉHO PEŠKOVÁ VÝZKUMU, V. LANDA 59, 2014 J. (4): 272-279 DLOUHODOBÉ SLEDOVÁNÍ MAKROMYCETŮ V KYSELÉ DOUBRAVĚ A HODNOCENÍ JEJICH VÝZNAMU LONG-TERM SURVEY OF MACROMYCETES IN THE ACID OAK-WOOD
VíceNABÍDKA OKRASNÝCH STROMŮ PODZIM 2015
NABÍDKA OKRASNÝCH STROMŮ PODZIM 2015 pro maloodběratele JAN SMEJKAL Javornická 846, 768 72 Chvalčov Tel.: 607 631 234; info@okrasnestromy.cz www.okrasnestromy.cz Umístění školky: Po levé straně u silnice
VíceZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková
ZODP. PROJEKTANT Ing. Kateřina Kovaříková VYTVOŘIL ZPRACOVATEL: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno, IČ: 27739660 KRAJ: Středočeský OBEC: Sibřina Ing. Kateřina Kovaříková ZPRACOVATEL INVESTOR:
VíceH O L Á S E C K Á J E Z E R A
Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká
VícePříspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz
Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti Otakar Schwarz Význam lesů pro klima - Dendromasa je obnovitelným zdrojem energie a může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů (palivo, stavebnictví)
VíceProtokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"
parc.č. 471/1 x plocha 1 Acer campestre javor babyka 9,12,15 3,4,5 2m2 4,0 3-kmen, mladý stromek 2 Rosa canina růže šípková 6m2 4,0 keř 3 Sambucus nigra bez černý 8m2 3,5 keř 4 Sambucus nigra bez černý
VíceProjektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic
Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic (pozemky parc. č. 828, 834) NEVYČÍSLENÝ ROZPOČET Objednatel: Vypracoval: Zak. číslo: 29-2012 Datum: říjen 2012 Česká republika Ministerstvo zemědělství,
VícePřehled exkurzních tras a seznam zaznamenaných druhů makromycetů (s uvedením data nálezu; záznamy pořídili Daniel Dvořák, Jan Běťák & Petr Hrouda)
Přehled exkurzních tras a seznam zaznamenaných druhů makromycetů (s uvedením data nálezu; záznamy pořídili Daniel Dvořák, Jan Běťák & Petr Hrouda) 8. 10. 2010: Smolenice, exkurze na trase Jahodník SZ svah
VíceGenerel zeleně pro město Jevíčko, k.ú. Zadní Arnoštov
Generel pro město, k.ú. Zadní Arnoštov Číslo Návrh 1/ 5f Vjezd do obce od Křenova Pinus sylvestris 10%, ov - 251.79 0.6155 Picea abies 90% 2/ 4b Zahrada u RD Malus domestica - oj., st žádná omezená bez
VíceSystém náležité péče hospodářského subjektu Město Kopidlno uvádějícího poprvé na vnitřní trh dřevo vytěžené na pozemcích hospodářského subjektu
Systém náležité péče hospodářského subjektu Město Kopidlno uvádějícího poprvé na vnitřní trh dřevo vytěžené na pozemcích hospodářského subjektu I. Právní předpisy EUTR 2.1 Nařízení Evropského parlamentu
VíceDŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA
Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek 397 01 Písek, Lesnická 55 tel.: 382 506 111, fax: 382 506 102, e-mail: lespi@lespi.cz DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP
VíceARNIKA - Lesní a okrasné školky Hostivice
ARNIKA - Lesní a okrasné školky Hostivice www.arnikaskolky.cz arnika.poslusny@ volny.cz tel. 606 68 98 98 Velkoobchodní ceník - jaro 2013 Ceny jsou uvedeny v korunách jako velkoobchodní, k cenám účtujeme
Víceobvod kmínku nebo výška Acer campestre (javor babyka) 12-14 1.590,- Acer platanoides (javor mléč) 12-14 1.300,- možnost slevy 16-18 1.500,- 1.
Ceník podzim 2012 Listnaté stromy vzrostlé Stromy lze vybírat po telefonické domluvě s vedoucím školky (+420 606 68 98 98) Maloobchodní prodej s přirážkou 30 % při odběru menším než 15 ks. Dřevina obvod
VíceZA OBJEDNATELE: PROJEKT: STUPEŇ: ČÁST DOKUMENTACE: 5/2014 POČET STRAN 7 PARÉ: DATUM. Blatenská 189, 26272 Březnice IČ 76047334
OBJEDNATEL: PROJEKT: STUPEŇ: ČÁST DOKUMENTACE: Obec Malý Újezd, Malý Újezd 95, 27731 Velký Borek REVITALIZACE ZELENĚ V OBCI MALÝ ÚJEZD - 2013 DPS + DZS 2. OZELENĚNÍ MULTIFUNKČNÍHO HŘIŠTĚ VE VAVŘINČI 2.5
Vícev jihozápadních Čechách
Sborník muzea Karlovarského kraje 19 () 425 Hnízdění hohola severního (Bucephala clangula) v jihozápadních Čechách Pavel Růžek a Libor Schröpfer ÚVOD Hohol severní (Bucephala clangula) patří k ptačím druhům,
VíceFytopatologie. Libor Jankovský Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MZLU v Brně Zemědělská 3 613 00 Brno Tel. 0545134116, jankov@mendelu. mendelu.
Fytopatologie Libor Jankovský Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MZLU v Brně Zemědělská 3 613 00 Brno Tel. 0545134116, jankov@mendelu mendelu.cz Hlavní symptomy infekce listnatých dřevin dřevokaznými
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VícePODZIM 2015 / JARO 2016 CENÍK SADEBNÍHO MATERIÁLU. platný od 1. 8. 2015
PODZIM 2015 / JARO 2016 CENÍK SADEBNÍHO MATERIÁLU platný od 1. 8. 2015 JMENNÝ REJSTŘÍK Latinské názvy: str.: str.: České názvy: str.: str.: Abies alba (VS) 8, 38 Abies balsamea (VS) 38 Abies bornmulleriana
Vícevrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis
Vodní tok: Ondřejnice vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis břehové porosty doprovodné porosty v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba červ enav á (Salix
VíceSoubor pracovních listů pro BOTANICKOU ČÁST EXPOZICE Příroda a krajina Ostravska
Soubor pracovních listů pro BOTANICKOU ČÁST EXPOZICE Příroda a krajina Ostravska Doporučeno pro žáky 2. stupně ZŠ, nižších ročníků víceletých gymnázií a 1. a 2. ročníků čtyřletých gymnázií. Pracovní listy
VíceFunkční členění a inventarizace zeleně v intravilánu a extravilánu obce Dobřejovice okr. Praha východ
Funkční členění a inventarizace zeleně v intravilánu a extravilánu obce Dobřejovice okr. Praha východ UŽIVATELSKÁ FRAGMENTACE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ČR (v mapovacích jednotkách kvadrátů síťového mapování) Functional
VíceAkutní pěstební opatření Sídliště u Nádraží - Brandýs nad Labem I. etapa
Číslo stromu Taxon Obvod kmene v 1,3 m (cm) Průmět koruny (m) Výška (m) Fyziologické stáří (1-6) Fyziologická vitalita (0-5) Zdravotní stav (0-5) Provozní bezpečnost (0-3) Cíl dopadu (0-3) Perspektiva
Vícepříloha č. 3 - inventarizace (tabulka)
příloha č. 3 - inventarizace (tabulka) IAP - Revize stromů v Mercandiniho sadech v Klatovech pro potřeby Města Klatovy - odboru rozvoje města, zpracovala Ing. Radka Frydrychová, listopad 2012 1 jírovec
VíceHodnoticí standard. Technik arborista (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41)
Technik arborista (kód: 41-063-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Technik arborista Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 4 Odborná
Více1. Opatření a postupy zajišťující přístup informacím, které se týkají dodávek dřeva a dřevařských výrobků uváděných hospodářským subjektem na trh:
Systém náležité péče obce Dolany uvádějící poprvé na vnitřní trh EU dřevo nebo jiné produkty ze dřeva (palivo, štěpka, větve) vytěžené na pozemcích obce dle Nařízení EU č. 995/2010 I. Právní předpisy týkající
Více1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.
17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.
VíceHouby přírodních rezervací na Křivoklátsku v roce 1978
Bohemia centralis, Praha, 9: 43-61,1980 Houby přírodních rezervací na Křivoklátsku v roce 1978 Die Pilze der Naturschutzgebiete von Křivoklát-Gebiet im Jahre 1978 ANTONÍN PŘÍHODA-ANNA MACHULKOVÁ ÚVOD Vědeckotechnická
VíceDřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny
Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny Pozn.: Do smrčin a subalpinských křovin v přírodě zasahují i dřeviny nižších poloh, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny dřeviny, které ve
VíceVY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012
Kód materiálu: VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC Název materiálu: Předmět: Přírodní zdroje Veřovic Zeměpis, environmentální výchova Ročník: 7. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012 Jméno
VíceAnotace: BIOLOGIE HUB - Vytvoření výukového plakátu na symbiózu některých hřibovitých hub s kořeny vyšších rostlin
Přírodovědný seminář 8. ročník Anotace: BIOLOGIE HUB - Vytvoření výukového plakátu na symbiózu některých hřibovitých hub s kořeny vyšších rostlin Očekávané výstupy: formou skupinové práce žák výtvarně
VíceOBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23
OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...
Více