Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor právo a podnikání Katedra obchodního práva

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor právo a podnikání Katedra obchodního práva Bakalářská práce Franchisingové smlouvy v judikatuře a právní praxi Franchising in court decisions and legal practice Aleš Jirátko Akademický rok 2012/2013

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Franchisingové smlouvy v judikatuře a právní praxi zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. 1

3 Obsah Úvod Obecné vymezení pojmu franchising Definice Nejvýznamnější instituce franchisingu ve světě a v České republice Současný stav franchisových systémů v České republice Ekonomický pohled Základní znaky z ekonomického hlediska Ekonomické výhody a nevýhody franchisingu Výhody a nevýhody pro franchisora a franchisanta Reklama Makroekonomické výhody a nevýhody franchisingu Srovnání franchisingové smlouvy a obdobných nástrojů úpravy smluvních vztahů Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví Smlouva komisionářská Smlouva o obchodním zastoupení Smlouva o nájmu podniku Právní povaha franchisingové smlouvy Charakter inominátní smlouvy Soutěžní právo ČR a EU Další dotčená odvětví českého právního řádu Obchodní právo Občanské právo Pracovní právo Alternativní řešení sporů Výběr z dostupné judikatury Definice pojmu franchising Vrchní soud v Praze Posouzení franchisingové smlouvy jako smlouvy smíšené Městský soud v Praze Využití franchisingu v bankovnictví vyjádření České národní banky Ochrana hospodářské soutěže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Dohoda podléhající dle ÚOHS zákazu dohod narušující soutěž Výsledky provedené analýzy dostupné judikatury Závěr - zhodnocení funkčnosti franchisingových smluv v praxi Zdroje

4 Úvod Franchisingová smlouva se jako nástroj pro licencované podnikání těší v České republice 1, ale i v okolních zemích neustále vzrůstající oblibě. 2 Za krátký čas působení funkční a stabilizované tržní ekonomiky dochází k jejímu rozšiřování do stále více obchodních odvětví, což jistě pramení také z jisté volnosti nebo lépe absence konkrétní právní úpravy tohoto institutu. Přesto se v Česku mezi laickou veřejností jedná o relativně neznámé smluvní propojení podnikatelských subjektů, proto se domnívám, že je zde ještě značný prostor pro rozvoj tohoto - z hlediska ekonomických principů - jednoduchého systému, založeného z velké části naprosto pragmaticky na ekonomických motivačních pravidlech a delegování kontroly a odpovědnosti (oproti tradičnějším koncepcím). Franchising mne jako typ podnikání zajímá i z hlediska osobního rozvoje, jelikož se pohybuji v odvětví obchodu, ve kterém není tento praktický systém zatím příliš rozšířen, takže doufám, že se mi podaří naplnit nejen formální cíle bakalářské práce, ale odnést si z jejich formulování také konkrétní znalosti použitelné v praxi. Rád bych svou prací zaujal čtenáře, který se zajímá o oblast franchisingu, přesto však stále spíše proniká do dané problematiky, především v kontextu právní regulace této oblasti. Jako cíl bakalářské práce bylo stanoveno nejprve analyzování franchisingu v obecné rovině především z hlediska ekonomického, dále pak využití tohoto institutu v praxi ve srovnání s jinými obdobnými nástroji. Této oblasti jsem věnoval spíše menší část textu, jelikož je možno dohledat vyčerpávající množství informací v dostupné literatuře. Vzhledem k tomu, že dostupná literatura není zcela aktuální, pokusil jsem se rozvinout především s ohledem na aktuální judikáty a názory odborné veřejnosti - další cíl práce, tedy vymezení právního režimu této smlouvy s důrazem na shrnutí dostupné judikatury a vyvození z ní plynoucích závěrů. 1 Adam Rezek, přednáška Franchising v České republice čísla, fakta, analýzy, Franchise Meeting Point, Brno 2 Doc. Ing. Antonia Štensová, PhD., přednáška Výsledky aktuálního průzkumu franchisingového trhu na Slovensku, Franchise Meeting Point, Brno 3

5 1. Obecné vymezení pojmu franchising 1.1. Definice Snad ve všech zdrojích, které se věnují franchisingu, je možné narazit na slova Manfreda Mause, bývalého viceprezidenta Evropské franchisingové federace - přesto si je dovolím taktéž ocitovat, neboť se jedná o velmi výstižné definování důvodů vzniku a také principů fungování franchisingu: Lepší je jednou řádně myslet a stokrát to uplatnit, než stokrát myslet a stokrát to uplatnit.... Franchising je systém, ve kterém místo, aby sto drobných podnikatelů přemýšlelo o nejlepší formě podnikání, je pro ně výhodnější převzít již vymyšlenou a prověřenou formu ve franchisingovém systému." 3 Poskytovatel franchisingové licence - neboli franchisor - a příjemce - franchisant spolu uzavírají franchisingovou smlouvu, která byla mj. formulována také judikátem Vrchního soudu v Praze předmětem smlouvy je poskytnutí výrobního nebo obchodního know-how a dalších průmyslových práv poskytovatelem příjemci za to, že příjemce výsledky svého podnikání uvede na trh. 4 Evropská franchisingová federace definuje franchising jako určitou formu smluvní spolupráce mezi právně nezávislými podnikateli vytvořenou na základě rovnoprávnosti, kde na jedné stráně stojí franchisový podnikatel "franchisor" a na druhé straně jeden nebo více podnikatelů franchisantů". 5 Je možno franchising dále dělit, a to dle vztahů ke třetím osobám na jednoduchý franchising, kdy franchisant má zákaz jakékoliv činnosti, která by mohla vézt k prozrazení informací o konceptu třetím osobám. Není tedy oprávněn poskytovat master-franchising, stav, kdy může vystupovat jako quazifranchisor (prostředník) a na - nejčastěji teritoriálně - vymezené lokalitě poskytovat třetím stranám, franchisantům, služby franchisora. V případě master-franchisingu je smluvní vztah mezi franchisorem a master-franchisantem spíše charakteru licenčního či mandátního smluvního ujednání, tato smlouva bývá označována také 3 Kubín, Z. Systém, který přináší jistotu. Praha: Českomoravský PROFIT Speciál, 1993, č. 47, s Rozhodnutí Vrchního soudu Praha ze dne sp. zn. 7 A 170/95. ASPI ID PJU380251CZ. In: ASPI [právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit The European Franchise Federation (EFF) [online] [cit ]. Dostupné z: 4

6 jako master-franchisová smlouva. 6 Určitou podskupinou mohou být označeny také tzv. rozvojové franchisingové smlouvy díky nim může příjemce práva provozovat na určeném území více provozoven. Někdy bývá tento typ označen také jako oblastní franchising (area development) Nejvýznamnější instituce franchisingu ve světě a v České republice Mezi nejvýznamnější instituce z oblasti franchisingu patří především již zmíněná Evropská franchisingová federace (EFF), která vznikla 23. září jedná se o subjekt zastřešující jednotlivá franchisingová sdružení z konkrétních států anebo franchisingové federace z celé Evropy i okolních zemí. Jako součást EFF působí také Právní komise, ve které jsou k dispozici vysoce kvalifikovaní odborníci specializovaní na otázky týkající se franchisingu. Na celosvětové úrovni je také významnou institucí International Franchise Association (IFA), která byla založena již v roce Byť se jedná o organizaci s celosvětovým teritoriem působnosti, vzhledem ke vzniku a vývoji v USA je orientována spíše právě na trhy USA a Kanady. 8 Česká asociace franchisingu (ČAF) je nezisková profesní organizace sdružující na národní úrovni poskytovatele franchisingu franchisory a také odborníky z oblasti práva a poradenství zaměřující se na problematiku franchisingu. ČAF vznikla v roce 1993 a jejími členy jsou jak velké a známé mezinárodní značky, tak i menší tuzemské franchisingové systémy. 9 Pro členy asociace nabízí některé výhody, jako je možnost bezplatně či za zvýhodněných podmínek se prezentovat na akcích asociace, účast na akcích pořádaných ve spolupráci s asociací a v neposlední řadě možnost prezentovat se veřejně jako řádný člen této asociace, což může přispět ke zvýšení důvěryhodnosti například pro potencionálního partnera. 6 Česká asociace franchisingu. *online *cit Dostupné z: 7 Kubín, Z.: Franchising (Možnost rozvoje této formy podnikání v ČR), Českomoravský Profit Speciál, 1995, č. 52, str. 7 8 International Franchise Association (IFA), [online] [cit ]. Dostupné z: 9 Česká asociace franchisingu. *online [cit ] Dostupné z: 5

7 1.3. Současný stav franchisových systémů v České republice Ve vývoji franchisových systémů v České republice je možné zaznamenat vzrůstající tendenci, alespoň co se týká počtu zapojených systémů, jelikož přesná ekonomická data jednotlivé systémy nezveřejňují buď vůbec, nebo jen velmi okrajově. Konkrétní data je možno získat především z údajů poskytnutých Českou asociací franchisingu. Mezi roky 2003 a 2007 zaznamenala tato asociace vzrůst z 90 na 131 registrovaných systémů 10, v roce 2012 to bylo již téměř 200 funkčních franchisingových systémů. 11 Počet jednotlivých provozoven rostl v posledních letech dokonce ještě rychleji - z 3476 provozoven v roce 2010 jejich počet vzrostl na 4366 v roce 2011, což je nárůst o více než 25% během jednoho roku. Celá třetina franchisových konceptů je v České republice provozována přes 10 let. Mezi nejstarší se řadí gastronomický gigant McDonald s, obchody s kosmetikou Yves Rocher a síť hobbymarketů OBI. Co do velikosti - posuzované dle počtu provozů patřil k mezi největší systém společnosti Barum se svými 126 provozovnami - dnes disponuje síť, která změnila název na BestDrive a je součástí koncernu Continental AG, nárůst dokonce na 170 provozoven, z toho je 72 vlastních a 98 franchisových. 12 Tyto data také potvrzují, že franchising je jako odbytový systém stále v kurzu a i v posledních letech, které nebyly pro rozvoj jakéhokoliv podnikání zcela příznivé, je schopen se dále rozvíjet. V současné době zároveň dochází ke stabilizaci poměru domácích a zahraničních franchisových konceptů donedávna poměr osciloval okolo padesátiprocentní hranice, postupně by dle předpokladů mělo dojít k nárůstu podílu domácích franchisových provozoven až k hranici sedmdesáti procent, jak je obvyklé například v zemích západní Evropy. Obory, v nichž se podle České asociace franchisingu v Česku nejvíce prosazuje franchising: Gastronomie, Obchody s kosmetikou, Obchody s módou, Reality. 13 Nejvíce rozšířenou značkou, která má původ v České republice, je společnost Baťa, která je v současné době na 25. místě žebříčku 500 největších franchisových společností 10 Česká asociace franchisingu, Franchising v České republice, Česká asociace franchisingu 2008, 147 s. ISBN PROFIT system franchise services s.r.o. informační portál Franchising.cz [online]. Dostupné z: 12 ContiTrade Services s.r.o. internetová prezentace společnosti [online] [cit ]. Dostupné z: 13 Internet Info, s.r.o., informační portál podnikatel.cz [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: 6

8 Evropy - provozuje v 70 zemích světa přibližně 5000 franchisových provozoven 14, ale paradoxně žádnou z nich v České republice Franchise Direct, informační portál o franchisingu *online *cit Reg. No Dostupné z: 15 PROFIT system franchise services s.r.o. informační portál Franchising.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 7

9 2. Ekonomický pohled Pro trendově smýšlející podnikatele se může v případě využití modelu spolupráce prostřednicvím franchisingu jednat o jednu z odbytově-prodejních variant, která jim může z pozice franchisorů otevřít moderní cestu k růstu znalosti značky, produktu či služby mezi odběrateli, navýšení počtu poboček a rozšíření sítě - přesto s nutností nižší vstupní investice než podobné metody úpravy vztahů - a jakožto franchisantům seberealizaci a vysokou jistotu úspěchu ve vlastním podnikání prostřednictvím jasně daného scénaře v podobě franchisingové smlouvy, který již byl většinou nejednou - vyzkoušen Základní znaky z ekonomického hlediska Pro definování popisné metody je vhodné určit také úhel, ze kterého budeme nazírat na ekonomickou problematiku: Dle Nařízení EHS č. 4087/88 z 30. listopadu 1988 rozlišujeme franšízy podle předmětu jako franšízy průmyslové, týkající se výroby zboží, franšízy distribuční, týkající se prodeje zboží a franšízy v oblasti služeb. 16 Na základě tohoto hojně využívaného členění se také výrazně liší jednotlivé typy podniků z hlediska ekonomické struktury, metod financování a jejich poměrů, kontrolních mechanismů a mnoha dalších vazeb a prvků rozložených mezi všechny strany tohoto komplexního vztahu. Pojetí třídění dle předmětu činností franchisových konceptů není však zcela ideálně vymezeno, byť je rámcově určeno také Kodexem etiky franchisingu. Východiskem může být také seznam znaků franchisingu, vypracovaných Německým franchisovým svazem: 1. Systém odbytu - decentralizovaný odbyt - právně samostatné území 2. Program činnosti Systém franchisora (franchisový balík) - vybavení podniku - využívání ochranných práv 16 Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

10 - koncepce nákupu, odbytu a organizace - další rozvoj systému - aktivní podpora Systém franchisanta - pracovní složka - kapitálová složka - informační složka 3. Vertikálně - kooperativní organizace - přísná organizace - intenzivní spolupráce - vertikální dělba práce - systém kontroly 4. Jednotné vystupování - jméno (ochranná známka) - společná strategie - jednotná image 5. Právní samostatnost - podnikatelská iniciativa - podnikání pod vlastním jménem a na vlastní náklady 6. Smluvní dlouhodobé vztahy - dlouhodobá vzájemná spolupráce - práva a povinnosti franchisora - práva a povinnosti franchisanta - regulace plateb Jak je také z těchto zásad jasně patrné, jedná se o vertikální a dlouhodobý vztah dvou či více partnerů franchisora a franchisanta, z nichž každý má jistá pravidla a program 9

11 činnosti, z něhož je možno přímo vyvozovat ekonomickou strukturu tohoto smluvního propojení. Na základě definování těchto znaků je možno vyvodit velké množství ekonomických faktorů, které mohou ovlivnit kvalitu spolupráce v podobě ekonomické výkonosti ať už pro franchisora, či franchisanta. Z ekonomického hlediska vzájemného postavení franchisora a franchisanta je velmi vhodné zmínit také společné cíle obou stran, mezi které patří zejména: - výhodnější pozice na trhu, - nižší náklady, - reálnější finanční hospodaření, - promyšlenější organizace řízení Ekonomické výhody a nevýhody franchisingu Výhody a nevýhody pro franchisora a franchisanta Mezi významné ekonomické výhody pro franchisora patří možnost expanze s nižším vkladem kapitálu. Zároveň využívá regionální a prodejní zkušenosti franchisanta. Velmi často dochází k definování marketingové strategie na základě regionální akvizice - díky tomu je možné být spotřebitelům blízko, přestože by se v rámci velikosti dané oblasti nevyplatilo zde zřídit klasickou formu pobočky či jiné přímé formy obchodního zastoupení. Na straně franchisanta se jedná především o výhody v podobě minimalizace rizik a nároků všeho druhu díky převzetí funkčního a vyzkoušeného konceptu a tím snížení rizika možných ztrát a také možnost dosáhnout vyššího výdělku a lepší optimalizace nákladů či zvýšená kreditní schopnost při jednání s bankovními domy. Mezi nevýhody tohoto systému je možno zařadit také jistou byrokratickou složitost systému, zvláště v případě rozsáhlejších franchisingových systémů, což může způsobit vzrůst nákladů při koordinaci procesů na straně franchisora, a také značná fixovanost obchodního modelu, což často limituje franchisanta, mnohdy paradoxně. Může se jednat například o 17 Řezníčková, M. Franchising - Podnikání pod cizím jménem, 2. vydání Praha: C. H. Beck, s. ISBN

12 vykonávání nestandartních kroků v rozporu s franchisingovou smlouvou, které by - vzhledem k měnícím se podmínkám trží ekonomiky - mohly být lepší či vhodnější ve srovnání s kroky, které jsou v souladu s pravidly stanovenými ve smlouvě. Je nicméně v zájmu franchisora, aby franchisingová smlouva byla schopna se těmto vlivům přizpůsobit a tím potlačila svoji rigidní formu, což bývá realizováno nejčastěji formou dodatků ke smlouvě či k provoznímu manuálu franchisy. Na straně franchisora je též možným rizikem nezodpovědné jednání franchisanta, které může v konečném důsledku způsobit poškození dobrého jména celé sítě a tím i negativní ekonomický dopad jak na franchisora, tak na ostatní franchisanty. Vliv teritoriálního omezení franchisanta Omezení území franchisanta z hlediska teritoriálního bývá standardně součástí především u distribučních modelů franchisingu, franchisant tedy sice má jistotu, že do jeho vymezeného regionu nevstoupí nikdo se stejnou nabídkou služeb, nicméně je nucen také akceptovat jisté omezení své samostatnosti a možnosti dosažení většího podílu na trhu, tedy ve smyslu nad rámec rozsahu definovaného ve franchisingové smlouvě ve skutečnosti se jedná o segmentační kartelové dohody, jejichž úpravě se blíže věnuji v části práce obsahující ustanovení soutěžního práva v podkapitole 4.2. K problematice teritoriálního vymezení se vyjadřuje ve správním řízení také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jedním z posuzovaných hledisek je také faktor konkrétně vymezeného teritoria. Příčinou úvah v souvislosti s kartelovými dohodami bývá často také právo poskytovatele franchisy kontrolovat franchisanta, což ovšem přispívá k standardizované úrovni kvality a služeb v celé franchisingové síti. Vstupní poplatek a další pravidelné poplatky Příjemce franchisy je je povinnen platit franchisorovi v souvislosti s uzavřením franchisingové smlouvy poplatky, které se skládají především z jednorázového vstupního poplatku, dále průběžného poplatku, a také marketingového - reklamního příspěvku. Ve smlouvě bývá uvedeno také datum splatnosti jednotlivých poplatků ať už pro vstupní poplatek, který je obvykle splatný při podpisu smlouvy, či pro průběžné poplatky, obvykle splatné měsíčně. Výše poplatků se velmi liší u konkrétních systémů obecně se odvíjí od ceny know-how, charakteru území franchisanta a náročnosti jeho vyškolení. Z pohledu franchisora je vhodné při podpisu smlouvy zajistit řádné placení poplatků toto je možno řešit složením 11

13 kauce započitatelné proti poplatkům, ideálně ve výši poplatků splatných během případné výpovědní doby smlouvy. Pokud se jedná o poplatky ve fixní výši, je možno také zvolit variantu kalendáře plateb ve formě notářského zápisu potvrzeného franchisantem, tedy přímo vykonatelného v případě nesplácení poplatků. Vstupní poplatek je přímo spojen s podpisem smlouvy, poskytnutím know-how nejčastěji ve formě franchisingového manuálu a také poradenství při zahájení podnikání, tedy za počáteční služby franchisora. Průběžný poplatek periodický - bývá zpravidla dělený na procentuální podíl na hrubém výnosu podniku a na pevně danou částku zahrnující odměnu franchisora za užívání práv. Marketingový příspěvek, označovaný často také jako příspěvek na reklamu, je určen na hrazení nákladů franchisora spojených s vytvořením a udržováním reklamních kampaní a materiálů, které bývají využity pro celou franchisingovou síť. Tento poplatek se zpravidla určuje jako procento z obratu či zisku franchisanta Reklama Důležitou součástí smlouvy je koncepce reklamy a úprava know-how. Ve většině franchisingových smluv obecně platí, že reklama mezinárodní a národní je prováděna franchisorem. Franchisant provádí pouze místní, regionální reklamu a marketingové akce (průzkumy trhu) ve vlastní oblasti, což ovšem musí být plně v souladu s nadregionální reklamou franchisora. Nevýhodou pro franchisora je skutečnost, že nevhodná či nevkusná reklama prováděná v regionu franchisanta může oslabit pozici celého řetězce franchisora a negativně ovlivnit pověst franchisora, a naopak totéž nežádoucí chování ze strany franchisora může rovněž oslabit pozici franchisanta Makroekonomické výhody a nevýhody franchisingu Mezi významnou část ekonomické stránky franchisingové dohody je nutno zařadit také makroekonomický pohled na problematiku franchisingu. Makroekonomické výhody plynou z franchisingu jak pro tržní ekonomiku země, tak i pro společnost a spotřebitele. Mezi nejvýznamnější patří především: 12

14 tvorba nových samostatných a udržení stávajících podniků, z toho vyplývající tvorba a udržení stávajících pracovních míst, urychlení restruktualizace hospodářství, produktivnější a hospodárnější využití lidských a podnikových faktorů, jako je know-how, práce, kapitál a imobilie, udržení a podpora středního podnikatelského stavu jako vyrovnávací síly vůči velkopodnikatelům, příp. koncernům, zdůraznění prvků kvality a spolupráce v oblasti konkurence, franchising garantuje spotřebitelům blízkost služeb. 18 Velkým problémem z hlediska makroekonomických rizik se může jevit riziko monopolizace trhu z hlediska ochrany hospodářské soutěže, nebo chceme-li rizika vzniku kartelových dohod. K posouzení tohoto je potřeba přistupovat prozkoumáním každého konkrétního případu s pomocí ustanovení 44 a násl. o nekalé soutěži zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník ) a především zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, tedy norem práva kartelového, jež je podrobněji zmíněno v části 4.2. této práce. Účelem tohoto zákona je ochrana hospodářské soutěže, která však paradoxně není zákonem přesně definována. Důsledky posuzování je možno dohledat také v dostupných judikátech ať už v podobě mimosoudních rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže či rozsudků soudů různých instancí v práci se jim blíže věnuji v části páté. Mezi problémové body franchisingové smlouvy z hlediska kartelového práva můžeme zařadit také hlediska omezení cenotvorby, portfolia sortimentu, omezení klientů či území. Přesné ceny si v dané oblasti franchisant stanovuje zpravidla sám, franchisor má však zpracovány konkrétní cenové hladiny zboží, služeb či technologií a tím je schopen cenově regulovat možnosti příjemce. Častý je tlak franchisanta na poskytovatele franchisy kvůli prosazování zájmu na prodeji také jiného sortimentu neposkytnutého franchisorem, což bývá řešeno ustanovením o možnosti prodeje určitého procenta dalšího sorti 18 Řezníčková, M. Franchising - Podnikání pod cizím jménem, 2. vydání Praha: C. H. Beck, s. ISBN

15 států. 20 Na rozdíl od licenční smlouvy jsou předmětem franchisingové smlouvy nejen 3. Srovnání franchisingové smlouvy a obdobných nástrojů úpravy smluvních vztahů Vzhledem k existenci obdobných systémů, které je možno na první pohled považovat za shodné či velmi podobné franchisingové smlouvě, provedu v této části práce srovnání s nejčastějšími smluvními systémy, jejichž prostřednictvím je možno dosáhnout obdobných výsledků, a především se pokusím formulovat jejich odlišnosti od smlouvy franchisingové. V této souvislosti se jedná především o ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví 508 a násl. Obchodního zákoníku Zde upravená licenční smlouva je typem smlouvy blíže konkretizované nikoliv pro celou oblast duševního vlastnictví, ale jen pro oblast práv k předmětům průmyslového duševního vlastnictví. Jedná se pouze o základní úpravu, konkrétní rozsah výkonu práva a povinnosti si účastníci specifikují sami, včetně území, které může na základě tzv. teritoriálního principu zabírat i území více států pak je nutno aplikovat právní předpisy všech dotčených průmyslová práva, ale i právo prodávat určité zboží a/nebo poskytovat určité služby a/nebo technologie pod obchodní firmou (jménem), obchodní známkou, image a goodwill franchisora, právo používat obchodní a organizační koncept franchisora, právo používat know-how, jakož i další výrobní postupy. 21 Franchisingová smlouva jde tedy nad rámec smlouvy licenční, která se mnohdy stává její součástí. Svým charakterem jsou si smlouva licenční a franchisingová velmi podobné. Licenční smlouva má také, odlišně od franchisingové smlouvy, obligatorně danou písemnou formu. 19 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit Balabán, Petr a kol. Komentář k Zákonu Obchodní zákoník (513/1991 Sb.), ASPI ID KO513_1991CZ In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit Řezníčková, M. Franchising - Podnikání pod cizím jménem, 2. vydání Praha: C. H. Beck, s. ISBN

16 3.2. Smlouva komisionářská 577 a násl. Obchodního zákoníku Mezi zásadní rozdíly mezi franchisingovou smlouvou a komisionářským systémem patří především rozdílná doba, na kterou je vztah koncipován u komisionářské smlouvy dochází mezi komitentem a komisionářem ke krátkodobému vztahu a také v omezení některých prvků u franchisingu běžných využití ochranné známky, firmy podnikatele, knowhow či kontrolního práva komitenta. Pro komisionářskou smlouvu je charakteristické, že komisionář uskutečňuje právní úkony na účet komitenta, ale pod svým jménem. Jedná se o takzvané nepřímé zastoupení. Mezi komitentem a osobou, vůči níž komisionář v rámci plnění svého závazku jedná, nevznikají žádná práva ani povinosti. 22 Franchisant naopak jedná se zákazníky vlastním jménem a na vlastní účet Smlouva o obchodním zastoupení 652 a násl. Obchodního zákoníku Jedná se o rozšířený systém kooperace podnikatelů, předmětem smlouvy o obchodním zastoupení je dlouhodobý závazek obchodního zástupce vyvíjet pro zastoupeného určitou činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv. Obchodní zástupce na rozdíl od franchisanta nevystupuje vlastním jménem a smlouvy neuzavírá na svůj účet. Chybí mu tak podnikatelská samostatnost při uzavírání smluv, nenese obchodní riziko a jeho kapitálový vklad je nízký Smlouva o nájmu podniku 488b a násl. Obchodního zákoníku Za obdobný typ smluvní úpravy je možno považovat také smlouvu o nájmu podniku. Je zde však několik významných rozdílů jedním z nich je také forma, neboť smlouva o nájmu podniku má danou formu písemnou. Mezi významnější odlišnosti však patří především to, že v tomto typu smluvního ujednání se pronajímatel zavazuje nájemci přenechat podnik, aby jej 22 Balabán, Petr a kol. Komentář k Zákonu Obchodní zákoník (513/1991 Sb.), ASPI ID KO513_1991CZ In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit Řezníčková, M. Franchising - Podnikání pod cizím jménem, 2. vydání Praha: C. H. Beck, s. ISBN

17 samostatně provozoval a řídil. Velmi důležité je také to, že nájemce provozuje pronajatý podnik pod svou firmou nelze použít firmu pronajímatele. Obdobně jako u smlouvy franchisingové může dojít k oprávnění nájemce k využití označení či know-how, nedochází však k žádné regulaci metody prodeje, cenotvorby či územního omezení na rozdíl od franchisingové smlouvy. 16

18 4. Právní povaha franchisingové smlouvy Franchisingová smlouva je uzavírána mezi podnikatelskými subjekty za účelem podnikání. Zpravidla se jedná o subjekty dva, jejichž vztahy jsou upraveny obecnou právní úpravou vztahů mezi podnikateli. První z nich, franchisor poskytovatel franchisy poskytne druhému podnikateli franchisantovi, příjemci franchisy balík, jehož součástí bývá právo k používání ochranné známky, obchodní značka, označení zboží, obchodní jméno, know-how, patenty atd. - pravidla bývá označován jako zmíněný franchisový balík. Prakticky obsahuje obchodní metodu návod k podnikání, za kterou franchisorovi náleží předem stanovená odměna. V tomto kontextu jsou velmi důležité také předpisy týkající se práva duševního vlastnictví, samozřejmě kromě nejvíce důležitých oblastí práva obchodního a práva soutěžního. Franchisingová smlouva je svým charakterem velmi blízká smlouvě kombinovaného typu, nese v sobě tedy znaky mnoha jiných smluv a může tak zasahovat také do mnoha dalších právních odvětví. Přesto se dle dosavadního vnímání jednoznačně jedná o smlouvu inominátní ve smyslu 269 odst. 2 obchodního zákoníku Charakter inominátní smlouvy Franchisingová smlouva splňuje dle současné právní úpravy charakter smlouvy inominátní nepojmenované je možno ji tedy označit jako smlouvu sui generis. Dle 269 odst. 2 obchodního zákoníku, Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako konkrétní typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřená není. Není tedy dána konkrétní forma smlouvy, byť v drtivé většině případů bude mít tato smlouva s ohledem na skutečnost, že se jedná o složitý obchodní vztah a zpravidla zasahuje do několika právních odvětví, formu písemnou - je zde třeba přesně specifikovat práva a povinnosti stran. Z pohledu právníka je franchising v prvé řadě pojem marketingový, nikoliv právní: jak v našem zákonodárství, tak i jinde ve světě není upraven (vzhledem ke své rozmanitosti) jako samostatný smluvní typ. Jeho vymezení v právní vědě většinou vychází z judikatury a právních pramenů zabývajících se okrajovými aspekty franchisingu, zejména z hlediska ochrany 17

19 hospodářské soutěže, či ochrany franchisanta jako slabšího partnera zmíněného vztahu a z definic vypracovaných národními franchisingovými organizacemi. 24 Je možno v literatuře narazit na otázku, zda může být franchisingová smlouva uzavřena dle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ) odpovídá na ní Baťka: v takovém případě by již dotčená smlouva nevykazovala znaky franchisingu, poněvadž za franchising je obecně považována nepojmenovaná smlouva právě se shora uvedenou charakteristikou, která je uzavřena mezi podnikateli a za účelem podnikání. Nešlo by tedy hovořit o franchisingu. 25 Jedním ze základních východisek definice charakterických prvků franchisingové smlouvy je také Evropský kodex etiky franchisingu, jehož autorem je Evropská franchisingová federace. 26 Tento kodex vyjmenovává základní body, které by každá franchisingová smlouva měla obsahovat. Jedná se především o seznam práv a povinností franchisora (poskytovatele) a franchisanta (příjemce), přesný popis zboží či služeb, které jsou k dispozici franchisantovi, platební podmínky, ustanovení o délce trvání smlouvy a o možnostech prodloužení smlouvy, podmínky možného převodu práv franchisanta a možnostech předkupního práva franchisora, o možnosti využití identifikačních znaků franchisora (loga, jméno firmy, ochranné známky) a konečně ustanovení týkající se možného ukončení smlouvy. Je však důležité připomenout, že se nejedná o normativní akt, jeho dodržování tedy nelze žádnými právními prostředky vynutit. Dle Nařízení EHS č. 4087/88 rozlišujeme franšízy podle předmětu jako: franšízy průmyslové, týkající se výroby zboží, franšízy distribuční, týkající se prodeje zboží a franšízy v oblasti služeb. 27 Na základě tohoto hojně využívaného členění se také liší jednotlivé typy vztahu podnikatelů u některých dostačuje forma spolupráce na základě dodavatelskoodběratelských smluv, v případě složitějších konceptů dochází ke kombinaci několika různých typů. 24 Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN BAŤKA, M. Vliv rekodifikace na franchisingovou smlouvu. Článek / stanovisko / výklad. ASPI ID LIT39139CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 26 PROFIT system franchise services s.r.o. informační portál Franchising.cz *online+. Dostupné z: 27 Bejček, J., Eliáš, K., Raban, P. a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

20 O přítomnosti některých znaků kogentně stanovených smluv, jako je licenční smlouva k průmyslovému vlastnictví, smlouva o zprostředkování prodeje věci či smlouva o obchodním zastoupení, nelze pochybovat. Velmi trefně se k tomuto vyjadřuje - částečně také v reakci na polemiku přesunu vztahů od inominátní smlouvy ke smlouvě smíšené - Tomáš Marek: Smlouva smíšená je taková dohoda, která obsahuje prvky několika typově upravených smluv. Lze si tedy představit, že franchisingová smlouva v sobě nutně má prvky právě výše uvedených, nicméně na to, aby se tato smlouva obligatorně řídila zákonnými ustanoveními k těmto smlouvám, by minimálně měla být přesvědčivým způsobem vyložena judikaturou, a touto též konstantně respektována. I zde však je otázka, zda by tímto judikatura nedotvářela právo, poněvadž je evidentní, že kdyby zákonodárce trval na úpravě smlouvy, tato by v novém občanském zákoníku byla jistě zahrnuta. Z uvedeného tak mám za to, že v současné době i za předpokladu platnosti nového občanského zákoníku nebude možné jednoznačně určit, zda se jedná o smíšenou smlouvu, a případně jaká ustanovení které konkrétní smlouvy bude ze zákona aplikovatelných na každou franchisingovou smlouvu. Z uvedeného je tak možné spíše dovodit, že zákonodárce ponechává na vůli účastníků franchisingové smlouvy, jaká práva a povinnosti mezi sebou sjednají, bez toho aniž by kogentně stanovil, které záležitosti musí taková smlouva nutně upravovat. 28 K posouzení charakteru smlouvy, která byla uzavřena jako franchisingová, se vyjádřil také Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 8. září 2010, 29 kde ji dle dikce 491 odst. 1 občanského zákoníku posoudil jako kombinaci smlouvy komisionářské a smlouvy nájemní, tedy právě jako smlouvu smíšenou, byť byla uzavřena jako franchisingová. Tento judikát je konkrétně zmíněn také v páté části práce Soutěžní právo ČR a EU V České republice se mezi významné metody regulace řadí především ustanovení 44 a násl. obchodního zákoníku o nekalé soutěži a zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, který nabyl účinnosti 1. července Jedním z účelů jeho přijetí bylo 28 Marek, Tomáš. Franchisingová smlouva perspektivou některých institutů práva duševního vlastnictví. Právní fórum. 2012, Článek / stanovisko / výklad. ASPI ID LIT42169CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2010, č. j. 69 Co 298/ , ASPI ID PJU38251CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit

21 dosažení legislativní slučitelnosti s právem EU, konkrétně se soutěžním právem (dohody narušující soutěž, dominantní postavení a jeho zneužívání a kontrola spojování soutěžitelů). Ve vztahu franchisingové smlouvy a práva EU z hlediska jejich posuzování jakožto dohod narušujících soutěž a také dle již zmíněného 3 a následujících zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, tedy protizákonných kartelových dohod, poskytuje zákon České republiky i EU jisté výjimky. V minulosti došlo ke změně vztahu franchisingu a soutěžního práva EU, neboť vydáním Nařízení komise č. 2790/1999 ze dne byly franchisingové smlouvy vyňaty (tzv. blokovou výjimkou) z působnosti článku 85 odst. 3 Smlouvy o založení EHS, sjednané v Římě dne 25. března 1957 (dále jen "Římská smlouva") o dohodách omezujících soutěž a tím byl také částečně omezen možný dopad později přijatého zákona o ochraně hospodářské soutěže. Vztah mezi čl. 85 odst. 1 Římské smlouvy a franchisingovou smlouvou byl poprvé formulován v rozhodnutí Soudního dvora ve věci Pronuptia de Paris versus Schillgalis. Soudní dvůr zde rozhodoval o předběžné otázce vznesené německým soudem. Tento soud rozhodoval spor mezi paní Schillgalisovou, příjemkyní franchisy pro prodej svatebních šatů a doplňků v oblastech Hamburku, Oldenburku a Hannoveru, a podnikem Pronuptia, poskytovatelem franchisy. Paní Schillgalisová se snažila vyhnout povinnosti platit průběžné franchisingové poplatky a poukazovala na neplatnost franchisingové smlouvy z důvodu jejího rozporu s čl. 85 odst. 1 Římské smlouvy. Soudní dvůr ve svém rozhodnutí judikoval, že franchisingová smlouva jako taková není omezením soutěže, a uznal, že závazky obsažené ve smlouvě, jejichž cílem je podpora základních rysů franchisingové smlouvy, nespadají pod ustanovení čl. 85 odst. 1 Římské smlouvy. Nicméně, v témže rozhodnutí Soudní dvůr stanovil, že určité klauzule, které mohou vést k rozdělení trhů nebo omezení svobody při určování prodejních cen, spadají do rámce čl. 85 odst. 1 Římské smlouvy a mohou být považovány za platné pouze na základě individuální výjimky udělené podle čl. 85 odst. 3 Římské smlouvy. 30 Franchisingové smlouvy, které by byly v rozporu s článkem 85 odst. 1 Římské smlouvy, by musely být oznamovány a předkládány Komisi Evropské unie. Z důvodů časové a finanční 30 Burešová, Jana. Franchising z pohledu hospodářské soutěže. Článek / stanovisko / výklad. ASPI ID LIT7871CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit

22 náročnosti celého procesu udělila Komise ujednáním o franchisingu zmíněnou blokovou výjimku. Již v předchozí části práce bylo zmíněno, že prvotní dohled nad franchisingovými dohodami podnikatelských subjektů již ve fázi jejich vzniku vykonává v České republice Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jelikož je možné se domnívat, že by vertikální vztah dvou subjektů mohl ovlivňovat hospodářskou soutěž. Je důležité uvézt, že o tom, zda bude franchisingová smlouva posouzena Úřadem, rozhodují samotné subjekty, jež ji mezi sebou uzavírají současná právní úprava nijak neupravuje povinnost stran předkládat franchisingovou smlouvu ke schválení. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se poté vyjadřuje ve správním řízení, kdy zpravidla dochází k schválení dohody mezi stranami. K tomuto tématu se práce blíže věnuje v samostatné kapitole na příkladech konkrétních judikátů. V právu Evropské unie je možno narazit na nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě, které povoluje tyto dohody 31, jestliže dochází k lepší hospodářské účinnosti tím, že se zjednodušší koordinace a optimalizuje se úroveň prodeje a investic mezi zúčastněnými podniky. Je zde ovšem důležité zmínit, že franchisingová smlouva bude spadat do věcné působnosti této výjimky jen tehdy, nebude-li jejím primárním předmětem poskytnutí práv k duševnímu vlastnictví, ale spíše úprava podmínek, za kterých mohou strany dohody nakupovat, prodávat nebo dále prodávat určité zboží nebo služby Další dotčená odvětví českého právního řádu Franchising se ovšem často dotýká nejen práva soutěžního, ale i práva občanského, obchodního, pracovního, obecněji práva nehmotných statků - nebo chceme-li přesněji práva duševního vlastnictví - a práva živnostenského. 31 Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě, které povoluje tyto dohody *cit ]. Dostupné z: 32 Kindl, J. Kartelové a distribuční dohody. Teorie a praxe. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 305 s., 2009, ISBN

23 Obchodní právo Jedním ze základních principů franchisingu je právo franchisanta používat obchodní firmu franchisora (tedy název, pod kterým podnikatel činí právní úkony při své podnikatelské činnosti), zároveň je však franchisant zpravidla povinnen vystupovat v běžném obchodním styku jako samostatný podnikatel. V souvislosti s obchodním právem je taktéž důležitý prvek práva k obchodnímu tajemství. Jedná se především o zmocnění franchisanta k nakládání a užití obchodního tajemství franchisora. Pro franchisingovou smlouvu je velmi důležité také z hlediska části třetí obchodního zákoníku, tedy obchodních závazkových vztahů především v souvislosti se vznikem, zánikem a změnou závazků a jejich zajištěním Občanské právo Asi jednou z nejvýznamnějších událostí poslední doby je v oblasti občanského práva schválení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 34, (dále jen nový občanský zákoník ) který vstupuje v platnost a dotýká se také oblasti franchisingových smluv. K důsledkům rekodifikace občanského zákoníku na franchisingové smlouvy se v publikacích konkrétně vyjadřuje soudce Okresního soudu v Teplicích 35 Mgr. Martin Baťka, podle kterého nový občanský zákoník umožní přesnější, a tím i kvalitnější ochranu smluvních stran franchisingové smlouvy, protože lépe reflektuje požadavky aktuální podnikatelské praxe, jelikož dosavadní právní úprava mnohdy vedla ke smluvním ujednáním až na hranici zákona. Baťka zároveň usuzuje, že dojde vzhledem k přesnější specifikaci vztahů k posunu od inominátní smlouvy ke smlouvě smíšené Pracovní právo Na poli pracovního práva se franchising pohybuje především v oblasti vztahu zaměstnavatele - franchisanta - k jeho zaměstnancům. Zde se vychází především z ustanovení 33 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit LinkedIn Corporation, profesní profil uživatele Martin Baťka [online] [cit ]. Dostupné z: 36 BAŤKA, M. Vliv rekodifikace na franchisingovou smlouvu. Článek / stanovisko / výklad. ASPI ID LIT39139CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit

24 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění 37. Důležitou částí pracovněprávních vztahů jsou školení nastupujících zaměstnanců, díky kterým je možno udržovat standard služeb požadovaný franchisingovou smlouvou. Neméně důležitým prvkem je ujednání o ochraně všech znaků franchisového systému, například know-how, image či systémové a procesní prvky daného franchisového konceptu tak, aby nemohly být v průběhu pracovního poměru, nebo jeho skončení (v dané lhůtě) zaměstnancem zneužity Alternativní řešení sporů Ujednání vztahující se k řešení sporů mezi stranami je velmi významnou částí franchisingové smlouvy - zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a výkonu rozhodčích nálezů, zavedl institut tzv. rozhodčí smlouvy, jež lze uzavřít formou smlouvy o rozhodci či rozhodčí doložkou. Je také důležité stanovit si rozhodné právo v případě, že účastnici franchisového vztahu jsou z odlišných zemí. 37 Zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit

25 5. Výběr z dostupné judikatury 5.1. Definice pojmu franchising Vrchní soud v Praze Pravděpodobně nejvýznamějším judikátem, který do značné míry precizuje franchisingovou smlouvu, je rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , č. j. SJS 725/2000, sp. zn. 7 A 170/95 38, který se vyjadřuje k pojmu franchising a provádí jak výklad samotného pojmu franchising, tak i mimo jiné popis charakteru vztahů mezi franchisorem a franchisantem. Jedná se zároveň o první rozhodnutí českého soudu, které se vyjadřuje přímo k problematice franchisingu. Rozhodnutí bylo vydáno v rámci řízení pro přezkum správního rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že se jedná o přelomový judikát vztahující se k dané problematice, dovolím si citovat celou související část. Franchising jako forma podnikání není současnou právní úpravou (ani českou, ani v jiných evropských zemích) výslovně upraven a definován. Franchisingovou smlouvu by bylo nutno mít za innominátní smlouvu ve smyslu 269 odst. 2 obchodního zákoníku, a ani taková smlouva by svými ustanoveními nesměla odporovat zákonům nebo je obcházet. Předmětem franchisingové smlouvy je poskytnutí výrobního nebo obchodního know-how a dalších průmyslových práv poskytovatelem příjemci za to, že příjemce výsledky svého podnikání uvede na trh. Obě smluvní strany se stávají partnery, jde o vertikální dlouhodobý vztah, přinášející oběma zisk a vyvážené výhody. Příjemce podniká pod jménem poskytovatele zavedeným na trhu a s jeho pomocí, získává právo užívat jeho ochrannou známku, image, zkušenosti. Poskytnutá licence příjemce opravňuje k provozování vlastního podniku na základě ověřeného podnikatelského konceptu poskytovatele, jeho know-how a pod jeho jménem. Poskytovateli pak náleží jednorázový poplatek za poskytnutí licence a průběžný franchisingový poplatek z měsíčního obratu (nebo z čisté tržby, hrubých výnosů apod.), stanovený procentuálně. Podnikatelská suverenita příjemce franchisy je omezena smluvně založenou povinností užívat komplexní návod k podnikání smlouvou poskytnutý a strpět kontrolu poskytovatele stran jeho plnění a stran správného vyúčtování poplatků a jejich placení, jeho výhodou naopak jako podnikatele začínajícího podniku je, že se zavádí pod známým jménem, známou značkou, dostává návod "jak na to", a je mu poskytnuta pomoc v 38 Rozhodnutí Vrchního soudu Praha ze dne sp. zn. 7 A 170/95. ASPI ID PJU380251CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR. 24

26 rámci školení, a to i stran vedení účetnictví, zajištěna je reklama. Smlouva sama obsahuje prvky různých smluvních typů (např. licenční smlouvu, nájemní smlouvu, smlouvu o použití know-how). Práva a povinnosti partnerů jsou v korelaci, jde o vyvážený stav, a to i stran platebních podmínek. Jde zásadně o vztah samostatných podnikatelů, podnikatelská samostatnost příjemce je omezena smlouvou toliko co do užití jména poskytovatele a přijatého konceptu provozování určité činnosti (prodeje určitých výrobků, poskytování služeb), jde však o podnikání na vlastní odpovědnost a riziko. Součástí smlouvy mohou být i sjednané všeobecné obchodní podmínky ohledně dodávek zboží a výrobků od poskytovatele. Stran dodávek zboží, které si smluvně poskytovatel vymínil příjemci dodávat s tím, že je bude uvádět na trh, a to podle přijímaného konceptu, je mezi smluvními stranami dodavatelskoodběratelský vztah. V daném případě smlouvy o pronájmu a provozu čerpacích stanic základní atributy franchisingu nenesou, a to především co do obsahové náplně vzájemně vymezených práv a povinností. Podle čl. 2 smlouvy (vzorové smlouvy předložené se spisem), nazvaného "Provoz ČS" stanoví nájemci minimální dobu provozu (v některých smlouvách výslovnou dobu, a to i jako nepřetržitou). Pokud jde o prodej pohonných látek, plyne ze smlouvy jednoznačně, že jej nájemce neprovádí na vlastní odpovědnost, tyto nejsou jeho zbožím, ale až do okamžiku prodeje maloodběratelům jsou vlastnictvím B., a. s., která rovněž stran pohonných látek určuje cenu. Ohledně pohonných hmot tedy mezi žalobcem a nájemci není založen dodavatelsko-odběratelský vztah, nájemce se při stanovení ceny nepohybuje toliko v rámci stanovené cenové hladiny (jak je tomu u příjemců franchisee), ale toto závazné určení ceny omezuje hospodářskou soutěž. V souvislosti s prodejem pohonných látek ve vlastnictví žalobce prostřednictvím nájemce (který je toliko prodavačem, nikoli podnikatelem), je upraven i denní odvod tržeb z prodaných PHL přímo na účet B., a. s., přičemž nájemce si z tohoto odčítá provizi. V návaznosti na to jsou pak stanoveny i povinnosti nájemce stran jiného stanoveného a závazného sortimentu zboží, kdy za prodej zboží mimo PHL je stanoven pro žalobce podíl na tržbách. Obdobně jako u PHL je tomu i u prodeje vybraného a průzkumového zboží mimo PHL (čl. 2 bod 7). Nájemce je rovněž povinen zapojit se do jednotného účetního systému žalobce, musí provádět denní vyúčtování prodejů u ČS na předepsaném formuláři, k poslednímu dni měsíce vypracovat měsíční vyúčtování ČS (rekapitulaci) atd. Na rozdíl od příjemce franchisee, kdy kontrola poskytovatele vychází z informací poskytnutých příjemcem o jeho hrubém výnosu, účtu zisků a ztrát, popř. kapitálových výdajů, týkajících se jím vedeného samostatného podniku (byť dle vzorového systému), je danou 25

27 smlouvou nájemce napojen na účetní systém žalobce každodenně a přímo. Vede tak denní vyúčtování tržeb pro B., a. s. za zboží její, které prodává jejím jménem na její účet a za zboží vlastní, které prodává jejím jménem na vlastní účet, a dále vlastní vyúčtování svých tržeb. Průběžný franchisingový poplatek bývá stanoven - vzhledem k samostatnému postavení partnera, procentuální sazbou z jeho měsíčního obratu, čistých tržeb apod., nikoli tak, jak je tomu ve smlouvě žalobce s nájemcem, tj. že naopak nájemci přísluší z prodeje PHL provize. Obdobně základní atribut vlastní odpovědnosti podnikatele nesplňují i ujednání o reklamaci zboží a služeb, když nájemce je povinen dodržovat reklamační řád žalobce. V korelaci s povinnostmi nájemce plynou žalobci oprávnění jdoucí nad rámec kontroly dodržování franchisingovou smlouvou předaného podnikatelského konceptu, udržování úrovně poskytování služeb a ochrany průmyslových práv, když smlouvou je vyhrazeno i právo žalobce provádět inventury PHL v nádržích. Soud proto dospěl k závěru, že ani posléze uplatněná námitka nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť smlouva uzavřená mezi žalobcem a nájemci není v základu franchisingovou smlouvou, když čl. 2 smlouvy staví strany do takového postavení, že vztah není možno označit za partnerský vztah dvou nezávislých podnikatelů. 39 V první části odůvodnění nejprve soud provedl svůj výklad pojmu franchising. Následně provedl rozbor posuzované smlouvy na základě výkladu pojmu. Poté soud dospěl k závěru, že smlouva posuzovaná v předmětném řízení není franchisingovou smlouvou. V tomto případě soud velmi dobře nahradil chybějící zákonnou regulaci a definoval pojmové vymezení tohoto nástroje. Došlo zde také k popsání vztahů mezi subjekty, které je možno dohledat v odborné literatuře a také v předchozích kapitolách této práce. Soud definoval franchisingový vztah jako vertikální, dlouhodobý a úplatný s významným prvkem kontroly a pomoci franchisora, nicméně stále v postavení dvou nezávislých podnikatelů. Zároveň uvedl, že samotná franchisingová smlouva je kombinací různých smluvních typů a na vztahy dopadají také normy z oblasti práva duševního vlastnictví a z oblasti hospodářské soutěže. 39 Rozhodnutí Vrchního soudu Praha ze dne sp. zn. 7 A 170/95. ASPI ID PJU380251CZ. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit