VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ A STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STAVEBNÍ, PRAHA 1, DUŠNÍ 17

Transkript

1 A STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STAVEBNÍ, PRAHA 1, DUŠNÍ 17, akreditovaný program N/05 PŘÍPRAVA A REALIZACE STAVEB ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Specifika přípravy a realizace pasívních a nízkoenergetických budov z hlediska zajištění a měření vzduchotěsnosti, poruchy vzduchotěsné obálky budov Autor: Michal Kovařík Vedoucí práce: Ing. Ilona Líkařová V Praze duben 2015

2 Název práce: Specifika přípravy a realizace pasívních a nízkoenergetických budov z hlediska zajištění a měření vzduchotěsnosti, poruchy vzduchotěsné obálky budov Autor: Michal Kovařík Vedoucí práce: Ing. Ilona Líkařová Ředitelka školy: PaedDr. Marie Kopečná Zástupkyně ředitelky pro Vyšší odbornou školu: Mgr. Libuše Tillová 2 (39)

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem svou závěrečnou práci napsal(a) samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů. Souhlasím se zapůjčováním práce a jejím zveřejňováním. V Praze dne Michal Kovařík 3 (39)

4 PODĚKOVÁNÍ Rád bych zde poděkoval panu Mgr. Stanislavu Palečkovi za cenné informace v oblasti vzduchotěsnosti budov a možnost aktivně se účastnit měření průvzdušnosti i vyhodnocování výsledků, dále své vedoucí práce paní Ing. Iloně Líkařové, za cenné odborné rady a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat své rodině za podporu a trpělivost. V Praze Michal Kovařík 4 (39)

5 ABSTRAKT Práce se zabývá problematikou vzduchotěsnosti budov a její nutností a významem při přípravě i realizaci pasivních a nízkoenergetických budov. Zmiňuje požadavky normy a aktuální problémy, jak při přípravě, tak realizaci staveb. Popisuje měření průvzdušnosti metodou Blower door test, způsoby detekce poruch systému vzduchotěsnících opatření a uvádí typické vady na vzduchotěsnící vrstvě budov. ABSTRACT Thesis is focused on building air tightness and its necessity and importance of preparation and implementation of passive and low-energy buildings. Mentions the standards and current issues, both in the preparation and construction. The work describes a method of measuring the air permeability of the Blower Door test methods for fault detection system airtightening measures and provides typical defects in buildings airtightening layer. 5 (39)

6 OBSAH 1 Úvod Odborná praxe Teoretická část Základní terminologie Význam měření vzduchotěsnosti Blower door test měření vzduchotěsnosti budov Metoda A Metoda B Předběžný test Vybrané požadavky normy ČSN Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky Důvody pro dosažení požadované vzduchotěsnosti a jejího měření Blower door testem Aktuální problémy při přípravě a realizaci staveb v oblasti vzduchotěsnosti staveb 17 3 Technická část Popis přípravy a průběhu měření Příprava objektu pro měření Průběh měření Tlakový rozdíl podtlak/přetlak Detekce netěsností při podtlaku Nastavení ruky Anemometr Termovizní kamera Ultrazvukový detektor Detekce netěsností při přetlaku Kouřová tyčinka emitor kouře Generátor kouře (39)

7 3.4 Vyhodnocení měření, protokolu a certifikát Vady a poruchy ve vzduchotěsnící vrstvě a návrh řádného provedení či opravy Časový průběh prací souvisejících s dodržením požadované vzduchotěsnosti Kalkulace cen systému vzduchotěsnících opatření Závěr Seznam použitých informačních zdrojů Seznam obrázků Seznam tabulek (39)

8 1 ÚVOD Obsahem této práce je seznámení čtenáře s nutností zajišťování neprůvzdušnosti (vzduchotěsnosti) budov v oblasti nízkoenergetické a zejména pasivní výstavby či rekonstrukce stávajících staveb do pasivního standardu, a to jak při přípravě, tak i realizaci staveb. Popis metody tlakového spádu měření průvzdušnosti Blower door test je doplněn vybranými normovými požadavky. Proč zajišťovat vzduchotěsnost a jaké jsou aktuální problémy jak při přípravě, tak při realizaci vzduchotěsnících opatření, je předmětem další části práce. Na podrobný popis postupu měření průvzdušnosti metodou Blower door test ve fázi rozestavěnosti stavby nebo v okamžiku již dokončené stavby navazuje detekce závad různými metodami a poukázání na nejčastější výskyty poruchy na stavbách s návrhem jejich předcházení či oprav. Samostatnými kapitolami je časový postup prací a kalkulační část. Závěrem práce je zhodnocení významu vzduchotěsnosti obálek nízkoenergetických a pasivních budov, vyzdvižení nutnosti systému vzduchotěsnících opatření, návrhy na možná zlepšení a opatření při přípravě i realizaci stavby a zamyšlení nad právním rámcem pro zajištění lepší vzduchotěsnosti staveb. 1.1 Odborná praxe Pro odbornou praxi absolvovanou v rámci studia jsem využil možnosti účastnit se nejen samotných měření průvzdušnosti budov (pomocí Blower door testů), ale nahlédnout i do fáze přípravy staveb s aplikací takových stavebních opatření, která při dodržení zajistí požadovanou minimální průvzdušnost, asistovat u detekce závad a poruch staveb, pokud požadovaných hodnot průvzdušnosti dosaženo není a také nahlédnout do výsledků jednotlivých měření. Tuto praxi jsem absolvoval na podzim roku 2014 u Mgr. Stanislava Palečka, který je předsedou a zakládajícím členem Asociace Blower Door CZ (dobrovolné, profesní, nepolitické občanské sdružení, zabývající se měřením průvzdušnosti budov, převážně tlakovou metodou tzv. blower door test). Pan Mgr. Paleček se zabývá měřením průvzdušnosti budov metodou Blower door od roku 2006, kdy v této oblasti působil jako první komerční firma v ČR (OSVČ). Kromě komerční činnosti se aktivně v pozici přednášejícího účastní konferencí týkajících se pasivních staveb a poskytuje odborné poradenské a lektorské služby pod záštitou sdružení Centra pasivního domu. 8 (39)

9 Dále je předmětem odborné činnosti Mgr. Palečka od roku 1996 radonová diagnostika staveb a od roku 2006 termovizní diagnostika budov a zařízení. 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Základní terminologie Vzduchotěsností se rozumí schopnost určitého prvku (obálky budovy nebo jejich dílčích částí) propouštět vzduch. Čím méně vzduchu prvek za určitých podmínek propouští, tím je těsnější. K tomu, aby daný prvek propouštěl vzduch, je zapotřebí splněni dvou základních podmínek: prvek musí obsahovat netěsnosti, tedy místa, kudy může vzduch proudit prvek musí být vystaven tlakovému rozdílu, to znamená rozdílnému tlak vzduchu v prostředích, která prvek odděluje Čím větší je tlakový rozdíl, tím více vzduchu prvkem protéká. [1] Pro proudění vzduchu, zejména v oblasti nízkoenergetických a pasivních domů, jsou používány tyto další odborné termíny: neprůvzdušnost / průvzdušnost vzduchová nepropustnost / vzduchová propustnost Celkovou průvzdušnost obvodového pláště budovy stanovuje norma [3] jako hodnotu n50 [h -1 ] celkové intenzity výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa. Čím menší je tato hodnota, tím je větší vzduchotěsnost stavby. Pro pasivní dům s nuceným větráním se zpětným získáváním tepla (rekuperací) je hraniční hodnota 0,6 h -1. Za jednu hodinu se tedy v budově nesmí vyměnit více vzduchu než 60 % celkového objemu budovy. [8] Měření průvzdušnosti, nejčastěji tlakovou metodou, dle normy [2] probíhá při tlakovém rozdílu (podtlaku nebo přetlaku) postupně zpravidla od 70 do 20 Pa a po té je vyhodnoceno pro tlak 50 Pa, což odpovídá tlaku vznikajícímu při síle větru asi m/s. [8] Při proudění přes netěsnosti vzduchotěsné obálky budovy rozlišujeme: infiltraci proudění vzduchu směrem dovnitř, kdy dochází ke zvýšené tepelné ztrátě exfiltraci proudění vzduchu směrem ven, kdy se vyskytuje zvýšené riziko kondenzace v konstrukci 9 (39)

10 "Obálka budovy (zóny) soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu." [3] Vzduchotěsnící vrstva (též hlavní vzduchotěsnící vrstva) je nutnou součástí každé obálky budovy zpravidla tvořena: na úrovni podlahy hydroizolační vrstvou na úrovni obvodových konstrukcí např. souvislou omítkou na úrovni střešní např. vrstvou parotěsné zábrany Všechny tyto úrovně musí být vzduchotěsně spojeny včetně konstrukčních přechodů výplní otvorů, s výjimkou funkčních spár výplní otvorů, popřípadě funkčních spár lehkých obvodových plášťů. [4] Vzduchotěsnící vrstva odděluje vnitřní vytápěný, příp. řízeně větraný, prostor od vnějšího okolí. [7] Hlavní vzduchotěsnící vrstva u masivních konstrukcí je tvořena vnitřní omítkou bez prasklin, provedenou spojitě na všech obvodových stěnách. Samotná zděná stavba má značnou prodyšnost mezerami v maltě, perodrážkových tvárnicových spojích a dutinách voštinových cihelných bloků. Omítnuty musí být i stropy nebo v případě monolitických stropů musí být stropy vzduchotěsně napojeny na obvodové zdi. Důležité je zajistit dokonalé utěsnění vedení instalací, jejich vyústek (elektroinstalační krabice apod.) a dalších prostupů (kotvící prvky a jiné). U zdiva z voštinových bloků je vhodné se vyhnout se spojování příček do kapes obvodového zdiva. Omítnuty musí být i niky vytvořené pro instalaci rozvodů. Komínová tělesa z tvárnicových systémů musí být rovněž omítnuta. [8] Hlavní vzduchotěsnící vrstva u dřevostaveb je zabezpečena pomocí konstrukčních desek na bázi dřeva nejčastěji OSB, MDF nebo plastovými fóliemi (parozábrany). Deskové materiály se používají nejčastěji, systém na pero a drážku se spoji přelepenými páskami. Výhoda oproti fóliím je ve spojení vzduchotěsnicí schopnosti se současným zavětrováním konstrukce. Materiály s dostatečnou tloušťkou a parametry zajišťující vzduchotěsnost nejsou vždy takto deklarovány výrobcem. Nevýhodou fólií je také menší odolnost vůči poškození na stavbě, dále nutnost vzájemného napojování fólií na podložených místech a případně přítlačné laťování. Obtížná zpracovatelnost a sporná životnost omezuje užití fólií zvláště u složitějších 10 (39)

11 staveb. Vzduchotěsnicí vrstva se umisťuje na vnitřní stranu konstrukce za instalačním prostorem, v případě jednovrstvé skladby na vnitřní stranu stěn. Instalační prostor o malé tloušťce (asi 50 mm) zmenšuje počet prostupů vedení vzduchotěsnicí vrstvou (elektřina, voda a jiné) a při provádění instalací se snižuje nebezpečí poškození dokončené vzduchotěsnící vrstvy. [8] Nová zelená úporám 2015 (NZÚ) dotační program Ministerstva životního prostředí (Státní fond životního prostředí České republiky), podporuje výstavbu rodinných domů v pasivním standardu a snížení energetické náročnosti stávajících bytových budov s požadavkem na zajištění vzduchotěsnosti staveb. Mezinárodní anglické termíny jsou: air permeability of buildings průvzdušnost budov [2] air tightness vzduchotěsnost 2.2 Význam měření vzduchotěsnosti Již při přípravě studie a následně projektu stavby je nutné vědět, zda se bude jednat o pasívní stavbu nebo alespoň nízkoenergetickou. Potřeba zajištění vzduchotěsnosti (minimalizace nechtěných netěsností) začíná již při návrhu a projektu stavby, kdy je potřeba vymezit vzduchotěsnící vrstvu a určit způsob zajištění její celistvosti včetně návrhu provedení detailů. Pro následná realizační fázi je pro tento typ staveb nutnost brát v úvahu zajištění neporušené a správně provedené vzduchotěsnící vrstvy v průběhu celé stavby. Netěsnosti v obálce budovy je možné rozdělit do dvou skupin: záměrné otvory záměrně navržené pro přívod větracího vzduchu jako součást větracího systému (např. větrací mřížky, štěrbiny, ale také okna) nechtěné otvory, trhliny, spáry apod. vznikající jako chyby při návrhu, přípravě a realizace výstavby budovy (např. protržená parotěsnící vrstva, neutěsněný prostup potrubí, neutěsněná spára mezi panely, připojovací spára výplně otvoru atd.) Nechtěné netěsnosti mají řadu negativních důsledků, proto je potřeba jejich výskyt systematicky eliminovat. Odstranění nechtěných netěsností není v rozporu s hygienickými požadavky na přívod čerstvého vzduchu do budovy ten má být zajištěn větracím systémem. Mezi nejzávažnější důsledky nechtěných netěsností patří: snížení účinnosti větracího systému a rekuperace 11 (39)

12 zvýšená tepelná ztráta budovy (u dosavadních standardních domů bývá výměna vzduchu nechtěnými netěsnostmi 10 50% objemu budovy za hodinu), zvýšené náklady na energie zvýšené riziko kondenzace uvnitř konstrukce způsobené intenzivním transportem vlhkosti a případný vznik plísní vznik a urychlení degradačních procesů v okolí netěsnosti a snížení životnosti celé konstrukce, izolačních materiálů či částí stavby snížení kvality vnitřního prostředí vlivem proudícího chladného vzduchu (průvan, snížená kvalita proudícího vzduchu) snížení kvality vnitřního prostředí v důsledku ochlazení vnitřního povrchu v místě netěsnosti (ochlazení vnitřního povrchu) zhoršení akustických vlastností konstrukce Vzduchotěsnost obálky budovy lze spolehlivě určit pouze měřením. Netěsnosti v obálce budovy vznikají do značné míry nahodile, v průběhu projekční přípravy a realizace budovy, takže bývá obtížné dopředu odhadnout jejich četnost a vlastnosti. Význam měření je tedy pro kontrolu reálně dosažené vzduchotěsnosti klíčový. [5] Čím vyšší vzduchotěsnosti stavby je potřeba dosáhnout, tím vyšší důraz musí být kladen na kvalitu provedení hlavní vzduchotěsnicí vrstvy. Čím méně energeticky náročný projekt má být realizován, tím vyšší požadavky budou na kontrolu vzduchotěsnosti kladeny. [7] 2.3 Blower door test měření vzduchotěsnosti budov Princip testu, měření tlakovou metodou, spočívá v opakovaném měření průtoku vzduchu netěsnostmi v obálce budovy při známém, uměle vyvolaném tlakovém rozdílu. Budova se pomocí výkonného ventilátoru (který je součástí měřicího zařízení) vystaví řadě uměle vyvolaných a kontrolovaných tlakových rozdílů známé hodnoty mezi exteriérem a interiérem měřené budovy. Pro každou úroveň tlakového rozdílu se změří odpovídající průtok vzduchu, který je transportován ventilátorem. Předpokládá se, že stejné množství vzduchu protéká netěsnostmi v obálce budovy. Výsledky měření se zaznamenávají a dále zpracovávají, dnes většinou pomocí speciálního softwaru. Vždy by se měly provést dva testy jeden při podtlaku v budově (ventilátor vysává vzduch z budovy), druhý při přetlaku (ventilátor tlačí vzduch do budovy). [6] Norma ČSN EN [2] stanovuje, kdy je budova nebo její část určená k měření dokončena do takové fáze, aby bylo možné provést test metodou A nebo B. 12 (39)

13 obr. č. 1 princip měření vzduchotěsnosti tlakovou metodou (přetlak) s vyznačením nejčastějších úniků vzduchu obálkou budov [6] Metoda A "Test užívané budovy" odpovídá stavu během sezóny, kdy je používáno topení nebo chladicí systém a neprovádí se žádná opatření ve formě utěsňování prostupů vzduchotěsnicí vrstvou snižující vzduchovou propustnost. Jediné utěsnění je vstupu a výstupu nuceného větrání. Tato metoda se používá i pro stanovení průvzdušnosti budovy pro program NZÚ.[7] Provádění testu u dokončené stavby má zamezit zkreslení výsledků měření případným vytvořením dalších prostupů, osazováním stavebních součástí do vzduchotěsné vrstvy nebo jiným neodborným zásahem Metoda B "Test obálky budovy" odpovídá stavu, kdy je každý záměrně vytvořený otvor v obálce budovy uzavřen nebo utěsněn. Všechny uzavíratelné otvory se uzavřou a ostatní stavební otvory se utěsní. Používá se ke stanovení průvzdušnosti obálky budovy s vyloučením příspěvků záměrně vytvořených otvorů ve vzduchotěsnicí vrstvě, např. pro nucené nebo přirozené větrání, komín, odvětrání kanalizace. Lze s ním zkontrolovat kvalitu provedení stavebních prací v části vzduchotěsné vrstvy. [7] Předběžný test Ke stanovení míst s nežádoucím průnikem vzduchu vzduchotěsnicí vrstvou za účelem jejich následné opravy se může provést předběžný test v době, kdy je budova v nedokončeném stavu s přímým přístupem k hlavní vzduchotěsnicí vrstvě a detailům prostupů k ní navazujících. [7] Celý test pak může zahrnovat i kombinaci všech tří způsobů měření, kdy se nejprve odladí nežádoucí nedostatky zjištěné po provedení předběžného testu, poté se po opravách provede kontrolní měření metodou B, které může sloužit jako mezikontrola 13 (39)

14 dosažení požadované hodnoty vzduchotěsnosti, ještě v době přístupné vzduchotěsnicí vrstvy a nakonec se po dokončení obálky budovy provede finální měření podle metody A nebo B (dle účelu) pro stanovení parametrů průtoku vzduchu. [7] 2.4 Vybrané požadavky normy ČSN Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky Výše uvedená norma [3] poskytuje prakticky jediné vodítko pro návrh a realizaci staveb pro stránce neprůvzdušnosti a zajištění požadované míry vzduchotěsnosti obálky domu. Níže uvádím vybrané požadavky dle normy [3]. "6.1.1 Pro stavební konstrukci, u které by zkondenzovaná vodní pára uvnitř konstrukce M c, v kg/(m 2.a), mohla ohrozit její požadovanou funkci, nesmí dojít ke kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce, tedy: M c = 0 POZNÁMKY 1 Ohrožením požadované funkce je obvykle podstatné zkrácení předpokládané životnosti konstrukce, snížení vnitřní povrchové teploty konstrukce vedoucí ke vzniku plísní, objemové změny s výrazným zvýšením hmotnosti konstrukce mimo rámec rezerv statického výpočtu, zvýšení hmotnostní vlhkosti materiálu na úroveň způsobující jeho degradaci. " "7.1.1 Průvzdušnost spár lehkých obvodových plášťů Funkční spáry lehkých obvodových plášťů musí odpovídat příslušné požadované hodnotě třídy průvzdušnosti uvedené v tabulce 9. Pokud je budova složena z ucelených částí s odlišnými požadavky ve smyslu tabulky 9 (výška, způsob větrání), posuzuje se každá část samostatně. Na rozhraní takových ucelených částí platí přísnější z požadavků. Třídy LP1 a LP2 odpovídají klasifikaci lehkých obvodových plášťů vztažené na délku spáry podle ČSN " "7.1.2 Průvzdušnost spár a netěsností ostatních konstrukcí obálky budovy V obvodových konstrukcích se nepřipouští netěsnosti a neutěsněné spáry, kromě funkčních spár výplní otvorů a funkčních spár lehkých obvodových plášťů. Všechna napojení konstrukcí mezi sebou musí být provedena trvale vzduchotěsně podle dosažitelného stavu techniky. Požadavek se vztahuje zejména na spáry v osazení výplní otvorů, spáry mezi panelovými dílci, spáry a netěsnosti ve skládaných konstrukcích (montovaných suchým procesem). U skládaných konstrukcí se požadavek obvykle zajišťuje souvislou vzduchotěsnicí materiálovou vrstvou u jejich vnitřního líce." "7.1.3 Tepelněizolační vrstva konstrukce musí být účinně chráněna proti působení náporu větru." 14 (39)

15 "7.1.4 Celková průvzdušnost obálky budovy Celková průvzdušnost obálky budovy nebo její ucelené části se ověřuje pomocí celkové intenzity výměny vzduchu n 50 při tlakovém rozdílu 50 Pa, v h 1, stanovené experimentálně podle ČSN EN Doporučuje se splnění podmínky: n 50 < n 50,N, kde n 50,N je doporučená hodnota celkové intenzity výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa, v h 1, která se stanoví podle níže uvedené tabulky. Hodnoty na úrovni I se doporučuje splnit vždy, hodnoty na úrovni II se doporučuje splnit přednostně. POZNÁMKY Doporučuje se dosahovat co nejnižších hodnot celkové intenzity výměny vzduchu n 50 mimo jiné vzhledem k zvýšenému riziku poškození konstrukce souvisejícímu s intenzivním šířením tepla a vodní páry prouděním v netěsné konstrukci. Splnění doporučených hodnost v níže uvedené tabulce pro obálku budovy nezajišťuje vyloučení lokálních nepříznivých situací v tomto ohledu." Doporučená hodnota celkové Větrání v budově intenzity výměny vzduchu n 50, N [h -1 ] Úroveň I Úroveň II Přirozené nebo kombinované 4,5 3,0 Nucené 1,5 1,2 Nucené se zpětným získáváním tepla 1,0 0,8 Nucené se zpětným získáváním tepla v budovách se zvláště nízkou potřebou tepla na vytápění (pasivní budovy) 0,6 0,4 tab. č. 1: Doporučené hodnoty celkové intenzity výměny vzduchu n 50,N [3] "7.1.5 Průvzdušnost místnosti s nuceným větráním nebo klimatizací Doporučuje se, aby průvzdušnost místností, kde se použije nuceného větrání nebo klimatizace, byla velmi malá. Hodnotí se pomocí výpočtem stanovené intenzity přirozené výměny vzduchu bez započtení funkce větracího nebo klimatizačního zařízení n, v h 1, pro zimní návrhové podmínky. Doporučuje se, aby takto stanovená intenzita přirozené výměny vzduchu splňovala požadavek: n 0,05 h 1, pokud zvláštní předpisy a provozní podmínky nepožadují hodnoty vyšší (např. v nouzovém provozním režimu při výpadku větracího nebo klimatizačního zařízení)." Další podmínky a rámec pro vzduchotěsnost budov, její zajištění a postup při měření je dán v současné době aktuálním metodickým pokynem pro dotační program Nová zelená úsporám 2015 [9] pro rodinné domy a bytové domy v Praze. O tom, že dodržováním požadavků normy či doporučení, lze předcházet mnoha neduhům českých staveb v podobě závad jak provozních, tak následně i konstrukčních, není pochyb, byť mnohdy i odborná veřejnost toto ignoruje. 15 (39)

16 2.5 Důvody pro dosažení požadované vzduchotěsnosti a jejího měření Blower door testem V současné době jsou na stavby kladeny tepelně technické požadavky vycházející z platných zákonů, vyhlášek a technických norem. Norma Tepelná ochrana budov [3] dělí budovy dle systému větrání do čtyř skupin (viz tab. č. 1) a pro každou skupinu je stanovena doporučená hodnota intenzity výměny vzduchu. Provedením měření Blower door testem a vyhodnocením výsledků se ověří, zda stanovená intenzita výměny vzduchu měřené budovy splňuje normové hodnoty. Dalším důvodem je zjištění netěsností a míst průniku vzduchu konstrukcí v době nedokončené stavby (metoda B), což umožňuje jejich opravu ještě před dokončením celé obálky budovy a skrytím vzduchotěsnící vrstvy. Zejména se lze vyhnout pozdějším nepříjemnostem, pokud nebyly důsledně kladeny požadavky na způsob provedení a celistvost vzduchotěsnící vrstvy již při projektování a nebyly důsledně kontrolovány činnosti při vlastní realizaci na stavbě. Cena za Blower door test není nijak vysokou položkou (zpravidla 0,1-0,2% z ceny stavby) a výsledek testu může prokázat kvalitu provedení stavby. Realizace Blower door testu by měla být tedy jak v zájmu investora, který si ověří kvalitu stavby a splnění požadavků na neprůvzdušnost, tak v zájmu stavební společnosti, která může provedením měření investora ujistit, že předávaná stavba je z hlediska kvality provedení a požadavků na intenzitu výměny vzduchu v pořádku. [7] K jak velkým tepelným ztrátám infiltrací dochází při různých hodnotách průvzdušnosti n 50 ukazuje obr. č. 2. obr. č. 2.: Vliv hodnoty n 50 na potřebu tepla na vytápění [8] 16 (39)

17 2.6 Aktuální problémy při přípravě a realizaci staveb v oblasti vzduchotěsnosti staveb V současné době chybí v ČR všeobecné povědomí, proč zajišťovat vzduchotěsnost staveb. Díky programu Zelená úsporám a NZÚ došla laická i odborná veřejnost v oblasti neprůvzdušnosti budov o krok dále, ale příprava staveb a ještě více realizace pokulhává za přístupem např. Rakouska či Německa. V oblasti návrhu staveb a projektu vč. řešení potřebných detailů dochází k trvalému zlepšení, ale vzhledem v obvyklému požadavku na nižší cenu díla (projekčních prací), dochází již k chybám (nejsou řešeny problematické detaily vzduchotěsné obálky) v této přípravné fázi. Konzultace architekta/projektanta již při prvotním návrhu stavby s odborníkem na vzduchotěsnost bývá velmi ojedinělý. Častěji nastává v okamžiku, kdy je projekt téměř hotov a je potřeba řešit problematické detaily. Výjimku tvoří zlomek architektů/projektantů, kteří se pasivními budovami a vzduchotěsností obálky zabývají. Daleko větším problémem je realizace staveb. Pakliže je znalost o vzduchotěsnosti architektů/projektantů malá, tak u přípravářů a stavbyvedoucích je ještě menší. Přístup většiny řemeslníků a dělníků je přímo tristní a pokud se o tuto problematiku sami nezajímají nebo pokud nejsou do této problematiky zasvěceni předem a není nad nimi velmi častá kontrola, bývají výsledky realizace nedostačující. Většina staveb se však otázkou vzduchotěsnosti nezabývá. Příčinou je neznalost, ale rovněž i snaha ve všech fázích stavby ušetřit (za práci i materiál). To se projevuje při přípravně absencí prováděcí dokumentace a návrhem řešení stavebních detailů (zejména u menších staveb), při realizaci pak vypuštěním např. vzduchotěsných pásek, tmelů na prostupy, omítek za předstěnami, podhledy a důsledné kontroly provádění těchto opatření. Nejčastěji pak bývá osloven specialista na vzduchotěsnost v okamžiku, kdy jsou některá vzduchotěsná opatření již realizována a měřením jsou zjištěny poruchy. obr. č. 3.: Nesprávně aplikovaná vzduchotěsná páska absence rohového napojení [15] obr. č. 4.: Připojovací spára okna bez použití vzduchotěsné pásky [15] 17 (39)

18 3 TECHNICKÁ ČÁST 3.1 Popis přípravy a průběhu měření Příprava objektu pro měření Již v průběhu projektové přípravy výstavby nebo rekonstrukce je vhodná konzultace prováděných vzduchotěsných opatření se specialistou na měření průvzdušnosti a tím předcházení následných závad. Při stavbě samotné je opět žádoucí prohlídka odborníkem a konzultace realizovaných částí souvisejících s neprůvzdušností budovy. V této fázi, se jedná o nejméně nákladnou variantu, v každé další fázi to znamená zvýšené náklady, které budou vynaloženy na opravy, pokud není vzduchotěsnost zajištěna řádně. Při objednání měření vzduchotěsnosti stavebníkem či realizační společností je vhodné stanovit účel měření (pro žádost o dotaci, kontrola kvality prací stavební společnosti, zjištění vzduchotěsnosti stávajícího stavu, ) a rovněž zvolit metodu měření (A či B). Dále je potřeba stanovit okamžik měření, nesmí být příliš silný vítr (ideálně bezvětří), v případě předpokládané detekce poruch vzduchotěsné vrstvy termovizí je nutný teplotní rozdíl vnitřní a vnější teploty alespoň 10 C, lépe C (což je možné prakticky jen v zimním období). Posledním rozhodnutím je, zda se bude měřit celý objekt nebo jen jeho část, případně části (např. jednotky bytového domu). Před samotným měřením neprůvzdušnosti daného objektu Blower door testem je vhodné telefonicky či alespoň em u stavebníka či realizační společnosti ověřit, zda je stavba natolik dokončena, aby bylo možno příslušné měření provést. To znamená kompletní dokončení stavby v případě metody A (včetně osazení zařízení, jako jsou např. rekuperační jednotka, krbová vložka a zařizovací předměty) anebo dokončení vzduchotěsné vrstvy v případě metody B (rozestavěná stavba ideálně s odhalenou neprůvzdušnou rovinou). Vhodným vodítkem je metodický pokyn pro program NZÚ [9] a norma ČSN EN [2] Po příjezdu specialisty na vzduchotěsnost na stavbu je provedena obhlídka objektu z vnější strany spojená s fotodokumentací se zaměřením se na možné nedostatky v obálce budovy a lokalizaci vyústku vzduchu z důvodu jeho dočasného zaslepení při samotném měření. V případě metody B probíhá následně prohlídka stavby z interiéru, kdy je především kontrolována dokončenost vzduchotěsných vrstev - omítky, hrubé podlahy, hydroizolace, překrytí deskami OSB, foliovými zábranami, přelepení vzduchotěsnými 18 (39)

19 páskami, utěsnění prostupů, dokončenost výplní otvorů, aj.. Pokud je vše dle vizuální kontroly v pořádku a nejsou patrné zjevné závady a defekty, dochází k uzavření obálky domu pro možnost měření. U metody A i B se vypne vzduchotechnická jednotka (pokud je již instalována) a pomocí nafukovacích balonků jsou dočasně zaslepeny nasávací otvor vzduchotechniky a odtah použitého vzduchu (nejčastěji vyústek na fasádě domu). Samozřejmostí je uzavření všech funkčních otvorů, které jsou součástí vzduchotěsnící vrstvy (okna, příp. vstupní dveře). Při měření metodou B je dále, kromě funkčních otvorů, potřebné dočasně uzavřít všechny stavební a instalační otvory jako jsou odvětrání kanalizace, komín, revizní otvor komína, přívod vzduchu pro krb či jiné technologické prostupy pláštěm domu, aby nedošlo ke zkreslení výsledku měření. Pro utěsnění kanalizace stačí zavodnění zápachové uzávěrky, pro ostatní otvory se opět použijí nafukovací balonky, přelepí se vhodnou páskou či folií či důkladně zavřou. Dalším krokem je zvolení vhodného otvoru v budově, nejlépe francouzského okna, pro umístění rámu s ventilátorem. Pokud není k dispozici vhodné (dostatečně velké) francouzské okno, lze využít vstupní dveře. U těchto je však lepší testovat zejména funkční spáry na neprůvzdušnost v rámci testu (předpokládá se u nich větší netěsnost než u okna), což při osazení rámu s ventilátorem do nich nelze. obr. č. 5: měřící zařízení Minneapolis BlowerDoor Modell 4, APT, vlevo ve vstupních dveřích, vpravo ve francouzském okně [foto autor 9 10/2014] 19 (39)

20 Následuje umístění vzduchotěsné plachty připnuté k systémovému stavitelnému rámu do zvoleného otvoru a osazení vysokootáčkového ventilátoru do tohoto rámu. Poté je ventilátor propojen s měřícím zařízením, ke kterému jsou též připojeny měřící tlakové sondy pro vnitřní tlak, tlak ve ventilátoru a vnější tlak tato sonda musí být umístěna na vhodné, nejlépe závětrné místo, aby nedocházelo ke zkreslení výsledku měření. Měřící zařízení komunikuje s přenosným počítačem, z kterého je celé měření prováděno. V režimu přetlaku se ventilátor v rámu otočí o 180 stupňů. Vždy je nutné kontrolovat řádné dotěsnění plachty k ventilátoru a stavitelného rámu k otvoru. Po poslední kontrole uzavření všech oken a dveří je již vše připraveno na zahájení Blower door testu Průběh měření Sled úkonů, které je nutné uskutečnit, je stanoven normou ČSN EN [2]. Samotné měření, tedy stanovení intenzity výměny vzduchu, je zahájeno zadáním vstupních hodnot do příslušného softwaru, a to vnitřní a vnější teploty, barometrického tlaku, nastavena je síla větru a určena větrná expozice objektu. Na základě posledních dvou hodnot je spočítáno procento nejistoty způsobené větrem. Dalšími vstupními hodnotami jsou vnitřní podlahová plocha, vnitřní objem stavby a plocha obálky. Tyto jsou vypočteny na základě výkresů projektové dokumentace nebo ověřeny přímo zaměřením na stavbě. Hodnota objemu je nutná pro možnost změření objemu unikajícího nebo vnikajícího vzduchu přes vzduchotěsnou vrstvu při samotném měření a následný výpočet hodnoty průvzdušnosti n Tlakový rozdíl podtlak/přetlak Na základě prvotního předběžného ručně ovládaného spuštění ventilátoru na hodnotu tlakového rozdílu 50 Pa je zjištěn potřebný průtok vzduchu přes ventilátor a na základě toho je nastavena příslušná clona. Velikosti clon jsou od A (ventilátor nekrytý, plný průtok vzduchu), která se používá při významných netěsnostech nebo ve velkých budovách o vnitřním objemu v řádu tisíců m 3, až po clonu E (ventilátor téměř celý krytý, minimální průtok vzduchu), která je využita při očekávané malé průvzdušnosti objektu či jeho malém vnitřním objemu, typicky např. menší bytová jednotka. Blower door test se sestává ze dvou měření, a to měření při podtlaku a měření při přetlaku. Test je zpravidla zahájen měřením při podtlaku. Hlavní měření započíná zjištěním základního tlakového rozdílu (Baseline) a přesnosti měření. Před vytvořením tlakového rozdílu v budově ventilátorem je tento zakryt a v po sekundách se v časovém úseku třiceti sekund měří tlakový rozdíl při nulovém objemovém toku. Z naměřených hodnot je spočítána průměrná hodnota rozdílu, tato 20 (39)

21 musí být menší než 5 Pa pro vyloučení nepřesností a umožnění následujícího dalšího postupu. Pokud je průměrná hodnota rozdílu vyšší než 5 Pa je nutno měření základního tlakového rozdílu opakovat. Po odkrytí ventilátoru následuje soustava měření, minimálně při pěti různých hodnotách tlakového rozdílu, z toho minimálně dva musí být vyšší než 50 Pa, doporučuje se provést měření při celkem 5-10 různých tlakových rozdílech. Je možné postupovat od tlakového rozdílu 60 Pa s odstupem přibližně 5 Pa směrem k nižším hodnotám až na úroveň 25 Pa. Měřící zařízení je ovládáno přes měřící software Tectite Express z počítače. obr. č. 6: Pohled na počítač s měřícím softwarem Tectite Express [16] Při zafixování daného tlakového rozdílu (konstantní otáčky ventilátoru), je provedeno během několika sekund sto měření pro daný tlakový rozdíl, poté dochází nastavením otáček ventilátoru ke snížení tlakového rozdílu o 5 Pa a dalšímu měření pro tento nižší tlakový rozdíl. Hodnoty naměřené při testu jsou zobrazovány v grafu, kde se po dokončení daného měření zobrazí kromě jejich výše (objemový tok vzduchu při daném tlakovém rozdílu) i regresní přímka procházející těmito hodnotami. Přesnost protnutí hodnot přímkou je vyjádřena korelačním koeficientem. Pro druhé měření v režimu přetlaku je nutno otočit ventilátor o 180 stupňů, aby byl vzduch hnán směrem do budovy. Následný postup je stejný jako u prvního měření. Výstupem obou měření je hodnota objemového toku vzduchu V 50 [m 3 /h] při tlakovém rozdílu 50 Pa, z které se vypočítá hodnota n 50, jako podíl V 50 ku vstupní hodnotě V vnitřní objem stavby [m 3 ]. Výsledná hodnota n 50 je pak aritmetickým průměrem hodnot 21 (39)

22 z měření v režimu podtlaku/přetlaku a udává, kolikrát se za jednu hodinu vymění objem vzduchu v měřené budově nebo její části nekontrolovatelnými (nechtěnými) zdroji. [7] obr. č. 7: Příklad grafického výstupu měření průvzdušnosti Blower door test. [Stanislav Paleček] 22 (39)

23 Dalšími hodnotami je objemový tok vzduchu, měrný objemový tok vzduchu w 50 [m 3 /m 2.h)], vzduchová propustnost q 50 [m 3 /m 2.h], součet ploch netěsností ve vzduchotěsné vrstvě a ukazatel vypovídající, zda se jedná o více menších netěsností, případně plošné netěsnosti (např. skrz OSB desky) nebo zda se jedná o méně větších netěsností. Uváděny jsou i veličiny součinitel proudění C L [m³/(h Pa n )], exponent proudění n [-], pro podtlak i pro přetlak. obr. č. 8: Příklad textového výstupu měření průvzdušnosti Blower door test. [Stanislav Paleček] 23 (39)

24 Po ukončení měření, případně mezi jednotlivými měřeními, je prováděna detekce nechtěných netěsností ve vzduchotěsné vrstvě. 3.2 Detekce netěsností při podtlaku Detekce je zahájena spuštěním ventilátoru a vytvořením stálého podtlaku přibližně 50 Pa. V tomto režimu podtlaku vniká do budovy netěsnostmi vzduch, což se projevuje prouděním a ve vhodným klimatických podmínkách i ochlazováním. Níže uvádím metody detekce obdobně jako [10] Nastavení ruky Nejjednodušší metoda pro prvotní odhalení netěsností pomocí holé ruky, která je na proudění poměrně citlivá, pro větší citlivost lze ruce navlhčit. V blízkosti podezřelých konstrukcí se holýma rukama zjišťuje průvan, který signalizuje netěsnost. Výhodou je opět celoroční použití. Kontrolu může každý provést sám, protože podtlak lze vytvořit jakýmkoliv ventilátorem. Při kontrole svépomoci hrozí nebezpečí poškození paro- a vzduchotěsníci vrstvy nebo ostatních konstrukcí při nekontrolovaném tlakovém rozdílu. Nevýhodou metody je opět pouze lokální kontrola a nemožnost vizuálního záznamu. obr. č. 9: Výstup vzduchu z krabic elektroinstalace [Stanislav Paleček] obr. č. 10: Výstup vzduchu z izolované mezery příčky [Stanislav Paleček] Anemometr Jedná se pravděpodobně o nejpoužívanější metodu odhalování netěsností. V interiéru se sondou anemometru v okolí podezřelých konstrukcí měří rychlost proudění vzduchu. Pro detekci netěsností není třeba žádný kalibrovaný anemometr. Vhodné jsou anemometry termické (zchlazovací) protože dokážou měřit velice malé rychlosti proudění vzduchu již od 0,05 m/s. Naopak nevhodné jsou vrtulové anemometry, které dokážou zaznamenat rychlost proudění vzduchu až od cca 0,5 až 1,0 m/s. Při měření je třeba si uvědomit, že se sledují pouze dva stavy. Stav kdy vzduch neproudí (0,0 m/s) 24 (39)

25 signalizující vzduchotěsný detail a stav kdy vzduch proudí (>0,0 m/s) signalizující netěsnost. Ze změřených rychlostí proudění vzduchu nelze jakkoli usuzovat na velikost netěsnosti. Větší rychlost proudění vzduchu neznamená automaticky větší netěsnost. Při stejném tlakovém rozdílu: pokud je otvor velký, proudí jím velké množství vzduchu menší rychlostí a pokud je otvor malý, proudí jim malé množství vzduchu větší rychlostí. Anemometr se používá celoročně. Umožňuje vizuální záznam. Nevýhodou je pouze lokální kontrola Termovizní kamera Nejúčinnější metoda umožňující plošnou kontrolu. Používá se při rozdílu teploty vzduchu mezi interiérem a exteriérem alespoň 5 C (lépe 10 C a více). V interiéru se nasnímají potenciálně podezřelé konstrukce. Pomocí ventilátoru se vytvoří na určitou dobu podtlak. Následně se opět provede snímkování termovizní kamerou při udržovaném podtlaku. Netěsnostmi je do interiéru nasáván studenější nebo teplejší vzduch než je v interiéru, čímž se netěsnosti samé nebo jejich okolí ochladí nebo oteplí. Z porovnání termovizních snímků za přirozených tlakových podmínek a při podtlaku v interiéru se lokalizují netěsná místa. Vedle již zmíněné plošné kontroly patří mezi výhody i rychlost a přesnost. Měření nelze provádět celoročně. Problematická jsou především přechodná období (jaro podzim) a léto pokud se objekt větrá. Velkou nevýhodou je použití drahého zařízení. Tuto metodu je vhodné použít vždy, když jsou vhodné podmínky. obr. č. 11: Netěsná funkční spára okna [12] obr. č. 12: Prochlazení proudícím vzduchem za SDK, dvířky el. rozvaděče, připojovací spárou okna [Stanislav Paleček] Ultrazvukový detektor Ultrazvukový detektor netěsností umožňuje detekci úniků vzduchu prostřednictvím detekce ultrazvuku. Úniky jsou způsobeny únikem vysokotlakého média do nízkotlakého prostředí, což vytváří turbulence. Turbulence vytvářejí vysokofrekvenční 25 (39)

26 zvuky (tzv. ultrazvuk), které lze detekovat detekčním zařízením na únik vzduchu. Citlivý piezoelektrický krystal ve snímači umožňuje obsluze rychle navést zařízení na nejhlučnější místo, což pomáhá lokalizovat místo úniku. [13] V praxi se však tato metoda příliš neosvědčila, teoreticky by bylo lépe použít vysílač vně budovy a přijímač uvnitř, což je však časově i finančně náročné. 3.3 Detekce netěsností při přetlaku Detekce je zahájena spuštěním ventilátoru a vytvořením stálého přetlaku přibližně 50 Pa. V tomto režimu přetlaku uniká z budovy netěsnostmi vzduch, což se lze lokalizovat kouřem. Níže uvádím metody detekce Kouřová tyčinka emitor kouře Pomocí ruční pumpičky v podobě balonku se do kouřové trubičky vhání vzduch a ta produkuje malé množství kouře. Při přetlaku v interiéru se zařízením u typických netěsných detailů vypouští malé množství kouře a sleduje se, zda kouř uniká do exteriéru. Výhodou této metody je levné zařízení a ve většině případů jednoznačná detekce netěsností, zejména u metody B. obr. č. 13: Netěsnost připojovací spáry světlíku vstupních dveří [Stanislav Paleček] obr. č. 14: Netěsné ostění průchodu ke vstupu do garáže [Stanislav Paleček] Generátor kouře V interiéru budovy se zařízením pro tvorbu kouře vytvoří kouř při současném přetlaku. V exteriéru se sledují místa, kudy kouř uniká. Výhodou této metody je plošná kontrola konstrukcí a identifikacee netěsnosti, pokud tato je různá v interiéru a exteriéru, tzn. nejedná se o "přímý" prostup. Nevýhodou je, že kouř se uvnitř konstrukcí může šířit na poměrně velké vzdálenosti a místo signalizované v exteriéru může být od netěsnosti ve vzduchotěsnící vrstvě poměrně vzdálené. Detekci je vhodné provádět ve dvou osobách. 26 (39)

27 obr. č. 15: Detekce netěsností generátorem kouře netěsné neomítané voštinové zdivo [14] 3.4 Vyhodnocení měření, protokolu a certifikát Po dokončení měření provede specialista na měření průvzdušnosti vyhodnocení výsledků měření. Vystaví Protokol a certifikát měření průvzdušnosti budovy Blower door test. Protokol má tyto náležitosti: informace o budově, objednateli, zhotoviteli měření, metodě měření a měřícím zařízení data testu teplota, síla větru, naměřené hodnoty a výsledky (viz obr. č. 8) základní tlakový rozdíl a přesnost měření při nulovém objemovém toku graf testu - regresní přímky s vyznačením Objemového toku vzduchu při měření v režimu podtlaku a přetlaku a při 50 Pa (viz obr. č. 7) poznámky dokumentace: popis hlavní technologie budovy, popis testu a popis netěsností včetně obrazové přílohy Certifikát o měření průvzdušnosti budovy s uvedením hodnoty n 50 a informaci, zda výsledky měření splňují požadavky předpisu/projektu V případě že objednatel měření žádá o dotaci v programu NZÚ obdrží i Protokol o měření průvzdušnosti s požadovanými náležitostmi Státním fondem životního prostředí České republiky. 3.5 Vady a poruchy ve vzduchotěsnící vrstvě a návrh řádného provedení či opravy Důvodem provádění měření průvzdušnosti není jen ověření, zda bylo dosaženo požadované normové hodnoty n 50 (případně hodnoty pro NZÚ), ale především zjištění případných defektů a poruch ve vzduchotěsnící vrstvě, které by budovu při jejich neodstranění negativně provázely v průběhu celé životnosti. Vady můžeme rozdělit do těchto kategorií: 27 (39)

28 v přípravné fázi projektování či úplná absence vzduchotěsných opatření v návrhu a projektu při realizaci vadný materiál, chybná montáž, ignorace systému vzduchotěsnících opatření v důsledku chybné či nedostatečné kontroly či absence předběžného měření průvzdušnosti způsobené neúmyslným či úmyslným poškozením vzduchotěsných opatření v průběhu navazujících stavebních prací zapříčiněné neodbornou údržbou či její absencí, poškozením v průběhu provozu budovy. Defekty ve vzduchotěsnící vrstvě v obálce budovy vznikají nechtěně a na různých místech, která až na výjimky bývá těžké dopředu odhadnout. Nelze tedy dopředu stanovit jejich výskyt, jak z hlediska četnosti, tak rozsahu. Graficky znázorňuje typická místa úniku (vad vzduchotěsné vrstvy) obr. č. 16. obr. č. 16: Typická místa průniku vzduchu do budovy [7] Níže uvádím nejčastěji se vyskytující defekty při realizaci, některé dle [10], [12] a [14]: Nespojité provedení omítky masivní stavby, zejména v částech skrytými za podhledy, předstěnami, vedením vzduchotechniky apod. Řešení: řádné vyomítání bez prasklin stěn a stropů tvořících vzduchotěsnou vrstvu. Nezaomítané drážky a niky pro instalace mohou způsobit velké úniky vzduchu zejména ve voštinovém zdivu. 28 (39)

29 Řešení: řádné omítnutí drážek pro instalace před jejich montáží nebo umístění vedení instalací do předstěn. Napojení stěn na podlahu a strop jejich nedůsledné provedení v úrovni vzduchotěsné vrstvy a případné domnělé utěsnění finální podlahou s obvodovými lištami nebo zaklopení podhledem přináší v důsledku nelehké odhalování místa úniku vzduchu. Týká se to rovněž mezipodlažních detailů a těžko přístupných míst (např. kanalizační přípojka vyúsťující z podlahy těsně u obvodové stěny). Řešení: V případě masivních staveb důsledné omítnutí stěn i přes styk vodorovné a svislé konstrukce, ve špatně přístupných místech utěsnění páskou s butylovým lepidlem či tmelem, v případě dřevostaveb pečlivé spojení folie nebo přelepení desek páskou s možností dilatace. obr. č. 17: Únik vzduchu v místě napojení stropu na nadpraží okna [12] obr. č. 18: Únik vzduchu v místě napojení obvodové stěna na podlahu [12] Průvzdušné deskové materiály u dřevostaveb a střešních konstrukcí (OSB, MDF desky) při zohlednění celé plochy jejich využití jako vzduchotěsné vrstvy mohou zapříčinit nedosažení požadované hodnoty n 50 menší než 0,6 h (39)

30 Řešení: použití kvalitních neprůvzdušných desek, např. Egger nebo zátěr stávajících 2 3 vrstvami latexového nátěru štětcem Průvzdušná folie obdobně jako desky může zapříčinit plošný únik vzduchu. Častěji však nastává chybné napojení na navazující konstrukce nebo nekvalitní spojení folií mezi s sebou. Řešení: Montáž kvalitní dostatečně vzduchonepropustné folie (čím vyšší hodnota s d difúzně ekvivalentní tloušťka vzduchové vrstvy, tím lépe) určené pro vzduchotěsnící opatření, řádné napojení na ostatní konstrukce vhodnými páskami, dotěsnění vhodnými tmely (ne silikon!), dostatečné přimáčknutí pásky spojující jednotlivé folie, vhodné je podložení spoje nebo doplnění přítlačným lištováním. Elektroinstalační krabice a jiné dutiny pro rozvodné prvky jejich nedostatečné utěsnění, pokud nejsou použity systémové těsné prvky, zejména při prostupu přes obálku budovy do vnějšího prostředí, zapříčiňují nechtěné lokální proudění vzduchu. U dřevostaveb může být chybné umístění ve vzduchotěsné vrstvě místo v předstěně. Řešení: Využití systémových koncových prvků rozvodů a jejich řádné spojení se vzduchotěsnou vrstvou nebo řádné vyomítání celého prostoru pod nimi, obdobně jako drážek. U dřevostaveb instalace do předstěn nebo použití systémových krabic a systémového napojení na vzduchotěsnou vrstvu. obr. č. 19: Únik vzduchu přes elektroinstalační rozvodnou krabici [12] Prostupy instalací a prvků skrz vzduchotěsnící vrstvu většinou zastoupeny trubkovými systémy (voda, kanalizace, plyn, ), kabely, průchody vzduchotechniky, komínová tělesa vč. přívodu vzduchu, aj. Typickou závadou pouze zapěněný shluk kabelu, neutěsněná chránička, pouze zazděné potrubí, poškození vzduchotěsné vrstvy vytvořením dodatečného prostupu (např. 30 (39)

31 poškození folie instalací bodových svítidel) nebo neomítnutý komín. Na všech těchto místech vznikají opět netěsnosti. Řešení: Využití systémových těsnících manžet a průchodek (viz obr. č. 19), jejich případné dotěsnění tmely na bázi polyuretanu, použití pružných pásek, eliminace prostupů. Kontrola utěsnění dodatečných prostupů. Nutno utěsnit i chráničky vedoucí skrz vzduchotěsnou vrstvu, nejlépe tmely, pouze PUR pěna je nedostatečná. obr. č. 20: Vzduchotěsná folie poškozená prostupem potrubí [12] obr. č. 21: Systémové těsnící manžety a průchodky potrubí [8] Připojovací spáry, funkční spáry, zasklívací lišty výplní otvorů tvoří samotný okruh netěsností. Přímo související s nekvalitní výrobou je občasná netěsnost zasklívací spáry. Částečně s nekvalitní výrobou souvisí netěsná funkční spára, která je většinou u běžných oken seřiditelná, u vstupních dveří už hůře a nejhorším prvkem je v tomto ohledu HS portál, který je při netěsné funkční spáře prakticky neseřiditelný. Porucha netěsnosti připojovací spáry je v této kategorii nejčastější závadou. Způsobena může být vyplněním připojovací spáry pouze "průvzdušnou" PUR pěnou, chybně aplikovanou neprůvzdušnou páskou (např. nepřelepené kotvy oken či chybějící část v rozích viz. např. obr. č. 3). Dále se lze setkat s připojením pásky na neomítnuté a tudíž průvzdušné zdivo nebo na zaprášený povrch či jejím nedostatečným přitlačením, v těchto případech páska nedostatečně přilne k vzduchotěsné vrstvě. Řešení: Dodávka kvalitních výplní osvědčených výrobců, minimalizace HS portálů (lépe okna výklopně posuvná). Řádné ošetření připojovacích spár dostatečně širokými neprůvzdušnými páskami po celém obvodu včetně přitlačení přítlačným válečkem, přelepení kotev, důsledné přetmelení detailů, napojení na již hotovou vzduchotěsnou vrstvu. Napojení na ostatní konstrukce střecha. Typicky se jedná o napojení vzduchotěsné vrstvy střechy na pozednici a na štít domu za absence 31 (39)

32 neprůvzdušné pásky, případně důsledného přetmelení. Další netěsnosti mohou vzniknout při prostupu konstrukce střechy (např. kleštiny, krokve) neprůvzdušnou vrstvou, kdy je špatně ošetřen tento detail prostupu (hůře přístupná místa, obzvláště např. u zdvojených kleštin, vrcholového trámu). Řešení: Řádná aplikace vzduchotěsné pásky vč. přitlačení, případně důsledné přetmelení detailů a tím zajištění vzduchotěsného spoje mezi konstrukcemi a okolo nich. obr. č. 22: Únik vzduchu přes připojovací spáru okna a spoj střešní vrstvy se štítem budovy [12] obr. č. 23: Prostup kleštin přes vzduchotěsnou vrstvu (folii) s chybějící páskou [12] Napojení na ostatní konstrukce příčky. U masivních staveb se jedná o "zakapsování" příček do obvodových stěn, kdy vzduch dále proudí touto příčkou, pokud je zaomítána až např. do místa stavebního otvoru pro vnitřní dveře. Pokud není omítnuta, může se průvzdušnost objevit hned při styku těchto dvou konstrukcí. V případě dřevostaveb se může jednat o přerušení vzduchotěsné vrstvy obvodové stěny v místě napojení příčky, kterou pak může proudit vzduch. Řešení: U masivních staveb je potřebné provést vzduchotěsnící vrstvu v podobě omítky, v místě příčky zazdít ocelové pásky a na tyto pak napojit příčku. Pokud jej již "průvzdušná" příčka realizována, je nutné ji celou omítnout (vč. 32 (39)

33 špalet stavebních otvorů). U dřevostaveb je nutné nepřerušovat vzduchotěsnící vrstvu obvodové stěny nebo prostup ošetřit přelepením páskou. Pokud je již vzduchotěsnící vrstva porušena napojením příčky, je potřebné s vzduchotěsnou vrstvou pokračovat i po obvodu příčky (např. OSB a pásky). Nahodilé vady bývají způsobeny prováděním následných stavebních prací, při nichž je zejména různými prostupy, ale i náhodně, poškozena vzduchotěsnící vrstva. Řešení: Důsledná kontrola navazujících prací, dostatečná informace pracovníkům o již dokončené vzduchotěsnící vrstvě a důsledcích jejího porušení (příp. sankce), dodatečné dotěsnění (pásky, tmely). 4 ČASOVÝ PRŮBĚH PRACÍ SOUVISEJÍCÍCH S DODRŽENÍM POŽADOVANÉ VZDUCHOTĚSNOSTI přijatá poptávka na konzultaci a měření vzduchotěsnosti od stavebníka či dodavatele díla odeslaná nabídka včetně podmínek a postupu prací akceptace nabídky, případně uhrazení zálohy v rámci přípravy stavby konzultace projektu, návrh vyloučení problematických míst, která by mohla být zdrojem netěsností návrh systému vzduchotěsnících opatření zařazení detailů do prováděcí projektové dokumentace, včetně doporučení osvědčených materiálů kontrola systému vzduchotěsnících opatření v průběhu realizace a případné konzultace úprav konzultace rozsahu vzduchotěsnících opatření před měřením Blower door testem metodou B případné provedení předběžného měření - vytvoření podtlaku či přetlaku 50 Pa spojené s detekcí netěsností před vlastním měřením metodou B návrh opatření na opravu netěsností a jejich realizace kontrola provedení vzduchotěsnících opatření před měřením metodou B příprava pro měření vzduchotěsnosti (zaslepení stavebních otvorů, uzavření funkčních) instalace měřícího zařízení včetně zadání základních údajů výpočet objemu a ploch měřeného objektu (z projektové dokumentace nebo zaměřením na stavbě) měření intenzity výměny vzduchu dle metodiky ČSN EN podtlak měření intenzity výměny vzduchu dle metodiky ČSN EN přetlak 33 (39)

34 vyhodnocení měření hodnota n 50, předpokládaná velikost netěsností detekce netěsností při přetlaku 50 Pa (pomocí kouře) detekce netěsností při podtlaku 50 Pa (pomocí anemometru nebo termovizí) návrh opatření na opravu netěsností vypracování protokolu s obrazovou přílohou netěsností pro vystavení certifikátu o měření průvzdušnosti budovy s uvedením naměřené hodnoty n 50 úhrada Blower door testu metodou B vč. případných předchozích konzultací oproti daňovému dokladu odstranění závad a opravy netěsností ve vzduchotěsné vrstvě kontrola provedení vzduchotěsnících opatření před měřením metodou A příprava pro měření vzduchotěsnosti (zaslepení přívodu a odvodu vzduchu do VZT jednotky, uzavření funkčních otvorů) instalace měřícího zařízení včetně zadání základních údajů případná úprava objemu a ploch měřeného objektu, pokud nastala měření intenzity výměny vzduchu dle metodiky ČSN EN podtlak měření intenzity výměny vzduchu dle metodiky ČSN EN přetlak vyhodnocení měření hodnota n 50, předpokládaná velikost netěsností detekce netěsností při přetlaku 50 Pa (pomocí kouře) detekce netěsností při podtlaku 50 Pa (pomocí anemometru nebo termovizí) návrh opatření na opravu netěsností, pokud jsou tato realizovatelná a ekonomicky smysluplná vypracování protokolu s obrazovou přílohou netěsností pro objednatele v případě požadavku další protokol ve formátu dle metodického pokynu pro NZÚ [9] vystavení certifikátu o měření průvzdušnosti budovy s uvedením naměřené hodnoty n 50 dle uvážení objednatele odstranění závad, které lze provést 5 KALKULACE CEN SYSTÉMU VZDUCHOTĚSNÍCÍCH OPATŘENÍ Níže uvedená tab. č. 2 ukazuje zvýšené náklady na realizaci vzduchotěsnících opatření na standardní menší rodinní dům o dvou nadzemních podlažích, se sedlovou střechou, užitnou plochu 120 m 2. Jak je z tabulky patrné, tyto náklady mírně převyšují Kč bez DPH. 34 (39)

35 tab. č. 2: Vzorový stavební rozpočet systému vzduchotěsnících opatření 6 ZÁVĚR Závěrem je nutné opět zdůraznit, že kvalitní vzduchotěsnící vrstvu není nutné realizovat "protože to tak má být", ale že je odrazem kvality odvedené práce při přípravě stavby i její realizaci, a že měření Blower door testem není způsob jak zvýšit náklady na stavbu kvůli dosažení "nějaké hodnoty dané předpisem" a nutnost pro získání dotace z NZÚ, ale především nám slouží pro průběžnou a závěrečnou kontrolu kvality provedení systému vzduchotěsnících opatření a tím i celé stavby. Aby bylo dosaženo kvality a následně komfortu užívání budovy, je nezbytně nutné se vzduchotěsností zabývat již od návrhu budovy, nejlépe jednoduchého, málo členitého tvaru, vypracovat koncept systému vzduchotěsnících opatření, který bude řešit typické 35 (39)