Pokyny pro návrh a výstavbu vzduchotěsných budov ve stavebním systému Porotherm

Transkript

1 Pokyny pro návrh a výstavbu vzduchotěsných budov ve stavebním systému Porotherm Úvod Tyto pokyny jsou určeny pro projektanty a stavební techniky, neboť konečnou úroveň vzduchotěsnosti lze ovlivnit především ve fázi návrhu a realizace budovy. Pokyny shrnují základní informace o tom, jak postupovat při návrhu a výstavbě nových budov ze systému Porotherm, aby bylo u dokončené budovy dosaženo cílové úrovně vzduchotěsnosti (doporučené, požadované nebo smluvně stanovené). Podrobnější informace jsou uvedeny např v publikacích [1,2,3,4]. Další, doplňující informace lze získat také z technických podkladů dodavatelů výrobků pro vzduchotěsnicí opatření. Tyto pokyny platí obecně a s ohledem na rizika spojená s nedostatečnou úrovní vzduchotěsnosti se doporučuje dodržovat je při návrhu a výstavbě všech typů budov. Při porušení těchto pravidel zpravidla nelze splnit přísné požadavky na vzduchotěsnost (n50 1,5 h -1 ). Důsledné dodržování pokynů se proto vyžaduje u budov vybavených mechanickými větracími systémy, zvláště pokud jsou vybaveny zařízením pro zpětné získávání tepla, u nízkoenergetických a pasivních domů. Vzduchotěsnost budov základní souvislosti Vzduchotěsností budov míníme schopnost obálky budovy propouštět vzduch. Nekontrolované proudění vzduchu obálkou budovy může zvýšit tepelnou ztrátu a riziko kondenzace vodní páry v konstrukcích, může zhoršit kvalitu vnitřního prostředí a může mít i další negativní důsledky. Proto se snažíme navrhovat a realizovat budovy jako vzduchotěsné. To platí obecně, bez ohledu na úroveň energetické náročnosti budovy. Norma ČSN mimo jiné požaduje, aby veškeré netěsnosti a spáry v obvodových konstrukcích, kromě funkčních spár výplní otvorů a lehkých obvodových plášťů byly trvale vzduchotěsné podle dosažitelného stavu techniky. U vzduchotěsných budov je však velmi omezena výměna vzduchu přirozenou infiltrací, proto mají být vybaveny vhodným větracím systémem (přirozené, mechanické nebo hybridní větrání). Vzduchotěsnost budov se obvykle vyjadřuje intenzitou výměny vzduchu při 50 Pa, n50 [h -1 ]. Hodnota n50 udává, kolikrát se vymění objem vzduchu v budově za jednu hodinu při uměle vyvolaném tlakovém rozdílu 50 Pa mezi vnitřním a venkovním prostředím (nejedná se tedy o intenzitu výměny vzduchu za přirozených podmínek!), Limitní hodnoty n50 se obvykle uvádějí v závislosti na způsobu větrání a energetické náročnosti budov. ČSN udává obecně platné, doporučené hodnoty (tab. 1). TNI , TNI a pravidla dotačního programu Nová zelená úsporám předepisují požadované hodnoty pro nízkoenergetické domy, pasivní domy a některé další případy. Tab. 1 Doporučené hodnoty n 50 podle ČSN Úroveň I má být splněna vždy, úroveň II se doporučuje splnit přednostně. způsob větrání doporučená hodnota n50 [h -1 ] úroveň I úroveň II přirozené větrání 4,5 3,0 nucené větrání (mechanický větrací systém) 1,5 1,2 nucené větrání se zpětným získáváním tepla (ZZT) 1,0 0,8 nucené větrání se ZZT v budovách s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění (pasivní domy) 0,6 0,4 Vzduchotěsnost budov se zjišťuje měřením podle ČSN EN ISO Zkoušky pro účely programu Nová zelená úsporám se navíc řídí doplňujícími pravidly podle Metodického pokynu, vydaného Státním fondem životního prostředí. Doporučuje se realizovat jednu nebo více kontrolních zkoušek vzduchotěsnosti v průběhu výstavby budovy, dokud je ještě možné opravit případné netěsnosti. Zkouška prokazující dosaženou úroveň vzduchotěsnosti se realizuje po dokončení budovy. Měření vzduchotěsnosti se má svěřit pouze technikovi, jehož způsobilost strana 1/5 Jiří Novák, listopad 2017

2 k této činnosti byla ověřena (autorizací, akreditací nebo úspěšnou účastí na srovnávacím měření). Technik má rovněž prokázat, že správná funkce měřicího zařízení je pravidelné ověřována (ověření nebo kalibrace jednotlivých měřicích přístrojů i měřicí sestavy jako celku). Zkušenosti ukazují, že u budov vystavěných z dutých keramických tvarovek systému Porotherm (cihelných bloků, stropních vložek a dalších) je možné dosáhnout vynikající úrovně vzduchotěsnosti (n50 < 0,4 h -1 ). Je ovšem potřeba respektovat specifické vlastnosti stavebního systému a svědomitě dodržovat pravidla pro zajištění vzduchotěsnosti. Specifické vlastnosti systému Porotherm V systému Porotherm jsou obvodové konstrukce sestavené z cihelných bloků (dutých nebo plněných minerální vatou), překladů a stropních vložek, případně také z lícových cihel a pásků. Dutiny uvnitř cihelných bloků a keramických vložek, které obvykle zůstanou po realizaci konstrukce navzájem propojené, umožňují šíření vzduchu. Systém dutin pak funguje jako vzduchovod, který navzájem propojuje netěsnosti na vnitřním a venkovním líci zdiva (i drobné a navzájem velmi vzdálené) a umožňuje šíření vzduchu z vnitřního do venkovního prostředí a naopak. Proto se musí utěsnit všechna místa, kterými by mohl vzduch pronikat do dutin uvnitř keramických tvarovek (poruchy, drážky, spáry apod.). To platí i pro cihelné bloky vyplněné tepelnou izolací z minerálních vláken, která je rovněž propustná pro vzduch. Neomítnuté, neporušené zdivo není vzduchotěsné. Vzduch může snadno proudit skrz zdivo styčnými spárami, které se obvykle nemaltují i ložnými spárami, které nemusí být zcela vyplněné maltou. To platí i pro spáry ve zdivu z broušených cihelných bloků spojovaných speciální zdicí pěnou (Dryfix). Vzduchotěsnost spár se nejlépe zajistí souvislou vrstvou omítky na jednom nebo obou lících zdiva. Vzduch se může šířit i uvnitř omítnutých stěn, které jsou navzájem spojené - např. z obvodové stěny do příčky, která je k ní připojená, a naopak. Proto je vhodné, tam, kde to lze, konstrukce navzájem vzduchotěsně oddělit (např. souvislou vrstvou omítky nebo stavebního lepidla nebo důsledným promaltováním spáry mezi konstrukcemi). Specifické vlastnosti dalších stavebních výrobků a konstrukcí Vzduchotěsnost budovy pochopitelně neovlivňují pouze konstrukce realizované systémem Porotherm, ale také řada dalších stavebních konstrukcí a výrobků, které společně tvoří obálku budovy, včetně jejich vzájemných spojů. Důsledné dodržování specifických pokynů platných pro systém Porotherm samo o sobě nemusí zaručit dosažení nízké úrovně vzduchotěsnosti. Proto se v této kapitole upozorňuje na specifické vlastnosti výrobků a konstrukcí, které nejsou součástí systému Porotherm. Přestože sádrokartonová deska je v ploše velmi málo propustná pro vzduch, běžné sádrokartonové konstrukce (příčky, podhledy, předstěny) vzduchotěsné nejsou. Vždy se v nich vyskytuje řada netěsností trhlin, konstrukčních spár a prostupů, které se obvykle neutěsňují (elektroinstalace, rozvody ZT apod.). Betonové vrstvy nejsou vždy vzduchotěsné. Zvláště u betonových směsí s hrubší frakcí kameniva a/nebo při nedostatečném hutnění vzniká riziko vzniku kavern (dutin), kterými se může šířit vzduch. Pouze má-li vrstva dostatečnou tloušťku a je-li beton dobře zhutněný, je možné považovat ji za vzduchotěsnou. To bývá splněno u monolitických ŽB stropních desek, pozedních věnců a podobných konstrukcí, ale nemusí platit např. pro tenčí vrstvy betonové mazaniny, výplň dutin, dobetonávky apod. Kontaktní zateplovací systém není vzduchotěsný. Při celoplošně lepených deskách tepelné izolace může sice zateplovací systém přispět ke zlepšení vzduchotěsnosti konstrukce, není však vhodné jej považovat za vzduchotěsnicí vrstvu (tím méně při bodovém lepení). strana 2/5 Jiří Novák, listopad 2017

3 Běžná polyuretanová montážní pěna není vzduchotěsná. Ne vždy se podaří beze zbytku vyplnit dutinu, která má být utěsněna. Běžná montážní pěna má otevřenou strukturu pórů, takže se po odříznutí přebytků nebo degradaci vlivem UV záření stává propustnou pro vzduch. Vzduchotěsné jsou pouze některé speciální druhy montážních pěn. Návrh a realizace systému vzduchotěsnicích opatření (SVO) - hlavní zásady Pro zajištění vzduchotěsnosti se navrhuje ucelený systém vzduchotěsnicích opatření (SVO). Hlavní zásady lze stručně shrnout do těchto bodů: ve skladbě každé obalové konstrukce musí být navržena zvláštní vrstva z vhodného materiálu schopná zajistit vzduchotěsnost v ploše (tzv. hlavní vzduchotěsnicí vrstva, HVV); HVV jednotlivých obalových konstrukcí na sebe musí navazovat; spojitost HVV se musí zajistit také ve všech stavebních detailech, kde hrozí riziko vzniku lokálních netěsností (styky konstrukcí, napojení na výplně otvorů, prostupy konstrukčních prvků a rozvodů instalací, atd.); řešení SVO se musí pečlivě navrhnout, zakreslit do výkresové dokumentace a popsat v technické zprávě. V průběhu výstavby se musí dbát na pečlivou realizaci SVO, průběžně kontrolovat kvalitu jeho provedení (vizuálně a měřením tzv. blower door testem) a chránit jej proti poškození v dalších etapách výstavby (důležitá je koordinace stavebních profesí). Hlavní vzduchotěsnicí vrstva (HVV) Ve stavebním systému Porotherm zajišťuje funkci HVV obvykle souvislá vrstva omítky. Běžné druhy omítek (např. vápenná, vápenocementová, sádrová omítka) jsou dostatečně vzduchotěsné a mohou plnit funkci HVV, je-li jejich povrch neporušený, bez trhlin a podobných netěsností. U obvodových stěn může funkci HVV plnit jak omítka na vnitřním, tak na venkovním líci zdiva, jsou-li splněny podmínky uvedené v tomto textu. Navrhne-li se jako HVV omítka na vnějším líci zdiva, může se zjednodušit řešení řady detailů v ploše stěny (např. drážky pro rozvody instalací, prostupy stropních trámů apod.), avšak komplikuje se vzduchotěsné napojení omítky na HVV navazujících konstrukce (podlaha, výplně otvorů, střecha). V dalším textu se předpokládá, že funkci HVV plní vnitřní omítka, což je obvyklejší řešení. Omítka musí být nanesena důsledně v celé ploše konstrukce. Omítka musí být dotažena ke všem navazujícím konstrukcím a stavebním prvkům a musí na ně být vzduchotěsně napojena (často pomocí speciálních výrobků např. lepicích pásek). Musí se omítnout i místa, která se obvykle neomítají, protože budou zakryta dalšími konstrukcemi souvrstvím podlah, sádrokartonovými předstěnami a podhledy, keramickým obkladem, atd. strana 3/5 Jiří Novák, listopad 2017

4 Kritické detaily a typické problémy Počet kritických detailů s rizikem vzniku netěsností se má v průběhu návrhu minimalizovat. Např. tvarové a konstrukční řešení budovy se zjednoduší, rozvody instalací se vedou mimo obvodovou stěnu, je-li to možné, minimalizuje se počet prostupů instalací a konstrukčních prvků skrz obvodové konstrukce apod Obr. 1 Schématický řez budovou s vyznačením kritických míst Legenda: 1. styk obvodové stěny a podlahy na terénu 2. drážky a niky v obvodové stěně 3. prostupy obvodovou stěnou (nezobrazeno ve schématu) 4. části obvodové stěny zakryté dalšími konstrukcemi (podhledem, předstěnou, keramickým obkladem apod.) 5. styk obvodové stěny a výplně otvoru 6. styk obvodové stěny a vnitřního stropu 7. styk příčky a obvodové stěny (nezobrazeno ve schématu) 8. styk příčky a střechy strana 4/5 Jiří Novák, listopad 2017

5 Doporučená literatura [1] Novák J., Vzduchtěsnost obvodových plášťů budov. Grada publishing, Praha, 2008, ISBN [2] Tywoniak, J. a kol., Nízkoenergetické domy, principy a příklady, Grada publishing, Praha, 2005 (kap. 5), ISBN [3] Tywoniak, J. a kol., Nízkoenergetické domy 2, principy a příklady, Grada publishing, Praha, 2008 (kap. 5), ISBN [4] Tywoniak, J. a kol., Nízkoenergetické domy 3, nulové, pasivní a další, Grada publishing, Praha, 2012 (kap. 5), ISBN [5] ČSN : 2011 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky, ÚNMZ, Praha, 2011 [6] TNI Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Rodinné domy, ÚNMZ, Praha, 2010 [7] TNI Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Bytové domy, ÚNMZ, Praha, 2010 [8] ČSN EN ISO 9972 Thermal performance of buildings Determination of air permeability of buildings Fan pressurization method. ÚNMZ, Praha, 2016 [9] ČSN Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování, ÚNMZ, Praha, 2014 strana 5/5 Jiří Novák, listopad 2017