DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI

Transkript

1 DGTÁLNÍ KNHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANCKÉ SPOLEČNOST Skeny starších botanických prací Starší, převážně floristické práce botaniků, jsou nenahraditelným základem botanického bádání v regionech. Bohužel tyto články a publikace často už nejsou běžně dostupné v původní tištěné formě, ale kolují mezi botaniky v různých kopiích. Ale i možnost sehnat kvalitní kopii je stále menší a menší. Protože zachování povědomí o botanických poznatcích starších autorů považujeme za důležité, započali jsme projekt digitalizace vybraných botanických prací, které se váží k regionu severní Moravy a Slezska digitalizace Moravskoslezská pobočka České botanické společnosti digitalizované dílo: Gogela F. (1903): Květena Beskyd moravských. Čas. Vlasten. Spol. Mus. Olomouc, 20:

2 Květena -r- Beskyd moravských. Píše FrantJšek Gogela.. BeSkYdY - pohoří moravsko-sl1ezských Karpat - plné půvabů. Se l zálibou utkví zraky naše na vysokých obrysech horsk)/ch těchto velikánů, patříme-i na ně z dálky, což teprve, když nám úplně z blízka ukazují své vnady, jedeme-i na jejich úpatí drahou od Veřovic ku Frenštátu, Frýdlantu a dále. V levo zvedá se horstvo Lichnovské a Hukvaldské, strmí Ondřejník 965 ln, V pravo pak skupina Vel. ]avorníka 919 m, za ním táhlý hřbet Radhoš f ě s kaplicí 1130 ln, Nořič 1040!Jl, Velká Stolová 1053 ln, Kněhyně 1248!Jl a ponurý Smrk 1282!Jl, V Beskydách moravsk)tch hora nejvyšší j hned vedle Smrku, ale již ve Slezsku, trůní jako vznešená králo,' na moravsko-slezských Karpat Lysá 1325 ln, za ní následuje Travné 1201!Jl a ostatní horstvo Beskyd slezských. Budiž úkolem těchto řádků upozorniti na květenu našich moravsk)tch Beskyd. Pon ěv adž pak květena Beskyd vysok)/ch z části také po sousedním horstvu nižším rozšířelb jest, třeba v úvahu vzíti i jejich bližší okolí, oblasf rozlehlou po již ~í části politického okresu místeckého až ku hranicím uhersk)/m a k Bílému kříži a po sousedních částech politických okresů valašsko-meziříčského a novojičínského. Povšechně budiž podotknuto, \ že půda našich Beskyd jest podložena pískovcem, připojíme-i pak i Kotouč s nejbližším jeho okolím a ještě některá místa menšího význimu, máme i vápenec. Stráně horské pokryty jsou rozsáhl)/mi černými a.~ukovými lesy, jejichž stromoví na temenech nejvyšších zakrňuje j hř ge tem Radhoště rozkládá se dlouhá luční planina až na Čertovy mlýmy, na níž se provozuje salašniclví. Roklemi i úvaly vinou, se čisté byst ř iny, spojujíce se v potoky a řeky: Lubinu, Ondřejnici, Celadnici a Os ~ ravici, které odesílají své vody do moře Baltického a Bečvu, jejíž voda spěje k moři Černému. Na podhoří rozkládají se dílem lesy a há~ e, dílem paseky velmi rozlehl)/ch osad beskydských s rolemi, lukami a planinami.. Beskydy jsou v našich KarpatJch horstvem nejvyšším a proto má i květena jejich vlastní ráz a honosí se nejedním druhem, který slušné pozornosti zasluhuje j květenu tuto restavíme dle řádů, počínajíce vyššími rostlinami tajnosnubnými. Kapradin, bez ilichž sobě ani 1 0sti malý horský les nepředstavíme, jest v Beskydáchhojně. Mimo všude n~ Půdách lesních:obecné kapraď samec (Aspidium filix. mas Sw.), k. ostnjt~ (A. spinulosum. Sw.) a papratku samici (Athyrium filix femina R), nf lezneme zhusta i tvar k. ostnitého (dilatatum Sw.) a dosti často i k. ~ ůzno]jstý (Blechnum spicant W.) j. na půdách lehčích osladič bukovin ~ý (Phegopteris polypodioides f.) a doubravní (Ph. dryopteris F.), na pkalách, v roklích a skulinách osladič obecný (Polypodium vulgare L.), s ~ ezinník červený (Asplenium trichomanes L.) a puchýřník křehký (Cyst~pteris fragilis B.), na místech mírně vlhk)tch, otevřených kapraď horní (ArPidium oreopteris Sw.), na místech planých, u krajů lesních hasivku ob 'ř cnou (Pteris Aquilina L), ve vyšších polohách lesních kapraď laloč atý (Asp. lobafum Sw.) a Braunův

3 ~.. ~: : (Asp. angulare K.) a tvar, který se zdá býti obou těchto křížen -cem, dříve asi pokládaný za k. bodlavý (AspJ aculeatum Sw.); pouze na nejvyšších temenech beskydských papratku horskou (A thyrium alpestre N.); slezinník -zelený (Asplenium viride H.) rost<=: na temeni Smrku na balvanu skalním, úhledný a jemný puchýřn í k sudetský (Cystopteris sudetica A. Br.) znám je z Radhoště. Ve zdivu hradu Hukvaldského roste osladič vápenný (Phegopteris Robertianum f.) a při Ondřejnici pérovník pštrosí (Struthiopteris germanica W.), první a dosud jediné na Moravě známé naleziště úhledné a statné této kap ~adiny; ve starých zdích kamenných vyskytuje se routička zední (Aspl ~ ~ium ruta muraria L.).. Z vratičkovit)' ch vyskytují se v okolí ~ukva ldů hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum L.) a vratičkat ~ ojitá (Botrychium ternatum Sw.), dva vzácné druhy, a Vf. obecná (B. 1maria Sw.). Přesličku polní (Equisetum arvense ~.) a jemně rozvětvenou př. lesní (E. silvaticum L.) nalezneme na pí'ldá ~h rolních, l uč ních i lesních, př. bahenní (E. palustre L.) na pů dách ~a řinat5' ch, př. mokřadní (E. limosum L.) ve tvarech Linneanum a veticillatum D. ve vodách, místy pak i přesličku obrovskou (E. maximlum Lk.) a její tvar breve M. Plavuně obývají půdy lesní: plavuň jf dlová (Lycopodium selago L.) a rozplazující se pl. pučivá _(L. annotin ~lm L.). Pl. obecná (L. c1avatum L.) vybíhá k pokrajtlm lesním na i>ůdy mechovité a vřesovité; pl. sploštělá (L. complanatum L.) jest vzác ~ á v okolí Hukvaldů. Stráně horské pokrývají lesy smrkové kpicea excelsa Lk.) a jedlové (Abies alba M.) se vtroušeným modřínem (~ arix europaea DC.), v pol~h~ch ~ižších roste.borovice lesní.(pinus l ilvestris L} na pu.stých pla~ mnach Jalovec (JumperuscommLims L.), ~ a Kotoucl borovice černa (P. laricio L.); vejmutovka (P. strobus L.) a tis (Taxus baccata L.) pro ozdobu se pěs t ují. _ Okřehek menší (Lemna minor L.) tvoří čočkovité povlaky na stojatých vodách. - V tůních a mírně tekoucích vodách: rdest maličký (potamogeton pusillus L.), kadeřavý (P. crispus L.) a vzptývavý (P. natans L.)...., Na, "sihlách" v r:eví,ru Hufan;kém pold Sm:kem a něk.olika málo Jnych mlstech roste ďabhk bahennl (Calla palustns L.), rostlna celkem podobná aronu skvrnatému (Arum macuh,tum L.), který jest hlavně blízko Hukvald ů dosti rozšířen, a roztrouš 1! eně puškvorec (Acorus calamus L.). _ Zevar větevnatý (Sparganium ramosun H.) a jednoduchý (S. simplex H.) rostou ve vodách stojatých, a V tůních hlubokých orobinec šírolistý (Typha latifolia L.) a úzkolistý (T. angustifolia L.). Trávy luční: psineček rozkladitý ( grostis vulgaris W.), psárka luční (Alopecurus pratensis L.), bojínek luční (Phleum pratense L.), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum L), medynek vlnatý (Holcus lanatus L.), ovsík obecný (Arrhenaterum avenaceum P. B.), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa P. B.), ovsí žlutavý (Trisetum pratense P.), srha laločnatá (Dactylis g lomerata L.), lipnice jará (Po a annua L.), obecná (P. trivialis L.) - a luční (P. prate sis L.), pohaňka hřebenitá (Cynosurus cristatus L.), třeslice obecná (B iza media L.), kostřava luční (festuca pratensis H.), sveřep měkký (Bro us inollis L.) a jílek ozim)-

4 :1 1j :1', i' i : r, i ll ll ],', ľ jl (Lolium perenne L); na mí.stec!) vlhčích: psineček st,ažený.(~g rostis alba Schr.), obecny (A. canma ~.) a bezkolenec modry, (Molma coerulea M.). Trávy rostoucí na bařinác a u břehů: psárka kolenkatá (A opecurus genículatus L. a plavá (Al fulvus Srn.), leskníce rákosovitá (Phalaris arundinacea L.), rákos ObeCjÝ (Phragmitescommunis T. ), zblochan vodní (Olyceria aquatica W.) a vzplývající (O. fluitans R. Br.), místy pak třtina kopinatá (Calamagros is lanceolata R.), lipnice úrodná (Poa fertilis H.) a zblochan řa snatý (Olyceria plicata H.). Trávy na půdách SUC h)tch: lipnice smáčknutá (Po a compressa L.), kostřava ovčí (festuca ovina L.), červená (f. rubra L.) a velmi pořídku sveřep rolní (Bromus arvensis L!); na štěrkovit)'ch sveřep střešní (B. tectorum L.) a jalov)' (B. sterilis.), v poříčí Ostravice porůznu myší ocásek (festuca myurus L.); na lápenatých bojínek Boehmerův (Phleum Boehmeri W.) a mrvka prapořitá (Brachypodium pinnatum P. B.); na Kotouči strdivka brvitá (Melica qliata L.), lipnice h9rská (Poa badensis H.) a tvar kostřavy ovčí (festud. glauca Lam.), u Stramberka vousatka obecná (Andropogon ischaemu1. 1 L.); na písčinách v okolí frydlantu porůznu něžný ovsíček vláskovitý (Aira caryophyllea L.), na planinách smilka tuhá (Nardus stricta L.). Trávy na půdách obdělan)'q h: rosička krvavá (Panicum sanguinale L.), kuř í noha (P. crus galii L.), bér zelený (Setaria viridis B.) a sivý (S. g lauca B.), chundelka (Agroslis spica venti L.), oves hluchý (Avena fatua L.), stoklasa (Bromus secal,"nus L.), pi;r plazivý (Triticum repens L.) a mýlek (Lolium temulentum L.). Trávy křovištní: medynek fě kký (Holcus mollis L.), který i na půdách rolních se vyskytuje, strdi ka nící (Melica nutans L.), mrvka lesní (Brachypodium silvaticum P. B.) a pýr psí (Tritícum caninum Schr.); porůznu bezkolenec modrý ve tv ru arundinacea Schr. Trávy lesní: pšeničko rozkl ~ dité (Milium effusum L.), lipnice hajn Í (Poa nemoralis L.), kostřava ob l~ovská (festuca gigantea V.), sveřep drsný (Bromus asper M.) a místy strdivka jednokvětá (Melica uniflora R.); v lesních sečích třtina křo ištní (Calamagrostis epigeios R.); na pokrajích lesních metlice křivo aká (Deschampsia flexuosa L.), která i nejvyšší planiny hojně obývá, trojzubec vystoupavý (Danthonia decumbeus DC.) a kostřava různo istá (festuca heterophylla Lam.); po lesích vysokých Beskyd třtina rá osovitá (Calamagrostis arundinacea R.), statná lipnice sudetská (Po a rel lota fr.) a porůznu ječmenka (Elymus europaeus L.). Vlhká místa a bařiny neob jdou se bez ostřic; druhy, které milují vlh činy, jsou: ostřice zaječí (Car~x leporina L.), velmi hojná na planině Radhošťské, ježatá (e. echinata M.), třeslicovitá (e. brizoides L.), obecná (C. Ooodenoughii O.), sivá (C. flacca Schr.), prosová (e. panicea L.)' bledá (C. pallescens L.), rusá qc. flava L.), rovnozobanná (C. Oederi Ehr.) a místy odstálá (C. distans L.); v močálech roste ostřice liščí (e. vulpina L.), šedivá (C. canescen1' L.), řízná (C. acuta fr.), kalužní (C. paludosa O.), puchýřitá (C. vesic ria L.), bublinatá (C. ampullacea O.), porůznu pobřežní (C. riparia C.); o. prodloužená (C. elongata L.) vyskytuje se v okolí Místku; lesní bažiny a potůčky oblibuje si o. oddálená

5 (e. remota L.), vlhké písčiny o. srstnatá (C. hirta L.), vlhčí místa lesní o. lesní (C. sivatica H.), rokle 'a l břehy potoků lesních o. převislá (C. pendula H.), sušší místa v lesích d. prstnatá (e. digitata L.), planiny písčité o. kulkonosná (C. pil~llifera L.), holá výslunná místa o. ranná (C. praecox J.), trávníky o. měkkoostenná (C. muricata L.); drobounká o. chudokvětá (C. pauciflora Lig.) má v Beskydách dosud jediné pouze naleziště, a sice zmíněné již rašeliništ ě "sihly" pod Smrkem, kde mezi rašelinníkem (Sphagnum) vyrůstá. ~. Skřípiny a suchopýry bývají svo nými sousedy ostřic; všude jsou obe~né skřípina ;sní (Scirp,us :ivati~ s L) a bahenní (Heleochari~ palustns R. Br.), meně obecne skr. smaknuta (S. compressus P.) a 11tkovitá (S. setaceus L.) na písčin 'ách v 9 kolí MÍsteckém a skl vejčitá (H. ovata R. Br.) v okolí Frýdlantu. Su ~hopýr mnohoklasý (Eriophorum polystachium R.) a úzkolistý (E. angutifolium R.) po odkvětu z daleka se prozrazují svou bělostnou vlnou. Na "sihlách" (a též na temeni Lysé hory) roste i s. pošvatý (E. vagi alum L.). Ze sítinovitých dělí se sítiny o ůdy mokré, biky o plldy sušší. J:o~ tu: sítina obecná (Juncus Leersii M.), rozprostřená (J. effusus L.), Slva (j. glaucus L.), leskoplodá (j. lamprocarpus Ehrh.), smáčknutá (j. compressus J.) a vzácně s. položel1já (J. supinus M.); s. žabí (J. bufonius L.) miluje vlhké půdy hlinité; na půdách lesních a ve křovištích bika chlupatá (Luzula pilosa W.), běla y á (L. albida De.) a mnohokvětá (L. Multiflora Lej.), na místech travnatých b. ladní (L. campestris De.); b. největší (L. maxima DC.) obývá lesní půdy nejvyšších Beskyd. Po lesích a křovištích rostou z lillijovitých: lilije zlatohlavá (Lilium martagon L.), pstroček (Smilacina bifolia D.) a vraní oko (Paris quadrifolia L.), ponhnu česnek medvědí fl Allium ursinum L.) a konvalinka (Convallaria majalis L.); kokořík přes enatý (Polygonatum verticillatum Al!.) náleží lesům vyššího horstva; na pažitech a při houštinách lučních křivatec žlutý (Oagea lutea Sch.), česnek domácí (A. olera~eum L.) a kokořík mnohokvětý (P. multiflorllml Al!.), porůznu na rolích česnek okrouhlý (A. rotundllm L.) a modřenec chocholatý (Muscari comosum M.); na Kotouči česnek skalní CA. fallax Sch.) a bělozářka větvitá (Anthericum ramosum L.). Ocún (Colchicum autumnale lj. ) jest rozšířeným plevelem na lukách, vysoká, zelenými hvězdicemi bohatě kvetoucí kýchavice (Veratrum Lobelianum B.) miluje vlhká křoviště a vystupuje vysoko na horské louky. Bařička obecná (Triglochin palur tris L.) vyskytuje se porů z nu na vlhčinách lučních. Žabník jitrocelovitý (Alisma planlago L.) ve příkopech a stojatých vodách, v tlll1ích pak hlubších šípatka (Sagittaria sagittaefolia L.). Lukám podhorním dodávají kom:em jara a počátkem léta rostliny vstavačovité ozdoby nejkrásnější; lid ~ ove je "kukačky". Nachově kvete na lukách vlhkých všude rozšířený vstrvač šíro!istý (Orchis latifolia L.), vstavač mužský (O. mascula L.), na Pokraji lesů a při houštinách se vyskytující, a v. obecn)' (O. morio L.Yna lučinách málo vlhkých; bledě růžově v. hlavatý (O. globosa L.), trarem květenství našim chrastavcům se podobající, pětiprstka obecná (O mnadenia conopea R. Br.) a v."

6 " , i ~ /, 1 ' t. ~! ' 1 1 ' i l'! 1, pj,m,jý (O. mocul,., L.), ktecý ml,1 hěty bm ; jně dcuhy blle kve toucí jsou pětiprstka bělavá (O. albi1da R.), rostoucí pouze na lučinách nejvyšších Beskyd, obecný vemení\{ bělokvětý (Platanthera bifolia R.), kterému pro jeho vůni lid říká "kbnvalije", kruštík bahenní (Epipactis palustris Cr.), který roste na bahr itých lukách a kvete v pokročilém létě; někde vyskytuje se i švihlík p10dzimní (Spiranthes autumnalis R.) s bíl)'mi drobn)'mi květy ve šrou[ OVitý klas sestavenými,' který kvete ještě později. Vstavač bezový (O. sambucina L.) kvete buď nachově nebo bledožlutě, a b)'vají rostliny o ou barev často blízko sebe. Květy zelenavé barvy má bradáček vejčitý (Listera ovata R. Br.) a druh vzácnější, vemeník zelený (Platanthera viridis Ld.). S rostlinami vstavačovit)' mi s ~ tkáváme se i v lesích; jest tu příživný hnizdák (Neottia nidus avis Rl), celý barvy světle hnědé, v roklích u potůčků b)'vá zhusta kruštík šír ~ list5' (Epipactis latifolia A.) s květy zelenavými, na Kotouči k. tmavočer y ený (E. rubiginosa O.) a bíle kvetoucí nehojné druhy, okrotice VelkO ) Větá (Cephalanthera grandifora B.) a mečolistá (C. ensifolia R.), která nejraději na travnaté pokraje lesní vybíhá. Velmi ojediněle vyskytuje se měkkyně jednolistá (Microstylis monophylla Ld.) na Ondřejníku a Slabí hoře u Hukvald., Kosatec německý (ris germanica L.) pěstuje se v zahradách. Uhledný mečík střechovitý (Oladid,lus imbricatus L.) jest na vlhk)/ch podhorních lukách daleko rozšířen, a komu jest druh v zahradách pro ozdobu pěstovaný znám, pozná jej ia první pohled.. Narcisek žlutý (Narcissus pseuqonarcissus L.) a bílý (N. poeticus L.) sází se pro ozdobu. podsněžnír bílý (Oalanthus nivalis L.) vystupuje z údolí vysoko na hory. (příště dále.) Z List Z dějin morjvské praehistorie. Napsal Jat Kníes. (Věnován památce zakladatelů Vlasten. M\lZea Olol1luckého. Dra J. Wankla a rof. J. Havelky.). a poslední čtvrtstoletí velice změ 6 ily se poměry školské a osvětové vůbec u nás na Moravě. Dnes umění a česká věda počíná utěšeně zkvétati v žírné naší vlasti, kde ~ to tehdy pouze dvě gymnasia. poskytovala příležitosf ku vyššímu vzd ~lání. Mlad)'m přírodozpytcům mora~ským. byl tehdá Fričův Vesmír a Krejčího Geologie jedin)/111 pramen ~m odborného vzdělání a zajímavé okolí Brněnské eldoradem praktických v)/ zkumů zeměvědných. Z této, doby pochází několik v?pomínek, jež jsem zaznamenal do svého denníku, z něhož list tento v~trhuji. Bylo to roku ] 880, kdy poprvé čeští abiturienti Brněnští hodlali pořádati o prázdninách divadlo, ze k1lteré příčiny sešli se' v zaniklém již hostinci na rohu Solní ulice k úradě. Mezi přítomnými byl pisatel těchto řádků, pak nynější c. k. vrch ry í zvěrolékař ve Vyškově a spolu pracovník našeho Časopisu Flor. oudelka i jiní mladí vlastenečtí