Hodnocení efektivity městských kamerových dohlížecích systémů

Transkript

1 Hodnocení efektivity městských kamerových dohlížecích systémů Městské kamerové dohlížecí systémy (MKDS) jsou budovány za vydatné pomoci státu ve městech, která projeví zájem o výstavbu a jsou pracovníky P ČR k výstavbě doporučena.výstavbu provází řízené procesy, jejichž cílem jsou nejlepší výsledky. Před započetím realizace tohoto segmentu prevence kriminality byly využívány především zahraniční zkušenosti. Postupně, s narůstajícím počtem aplikací, se začaly uplatňovat i zkušenosti z provozu a výstavby MKDS v podmínkách českých měst. Kromě vydání pravidel a zásad budování MKDS a regulativ stanovených pro hospodaření se státními finančními prostředky je předmětem zájmu kolektivu realizujícího proces výstavby MKDS efektivita jejich výstavby a využívání. Na několika vydařených seminářích konaných v roce 2004 byly formulovány předpoklady pro dosažení co nejvyšší efektivity městských kamerových dohlížecích systémů. Předpoklady dosažení efektivní výstavby a provozování MKDS 1. Vytvoření optimálních podmínek pro výstavbu. kvalitní a jednoznačné zadání, zajištění expertní činnosti při stanovení zadání a hodnocení technické úrovně předpokládané výstavby a rozšiřování MKDS, včasné a smluvní vyřešení dostupnosti dislokací pro umístění prvků MKDS a odběru elektrické energie, personální příprava, uměřenost zadávacích požadavků a dostupných finančních prostředků, sběr referenčních informací, objektivní výběrové řízení s důrazem na dlouhodobě moderní a životaschopné technické řešení. 2. Automatizace chodu MKDS: současná práce v operátorském i automatickém režimu, možnost jednorázového automatického nastavení prvků systému operátorem i řídící jednotkou, možnost nastavování prvků systému řídící jednotkou, která bude MKDS řídit dlouhodobě podle předem stanoveného scénáře (programu). 3. Schopnost reakce na vněsystémové podněty: systémová otevřenost, personální a datová propojitelnost s dalšími systémy, cílené reakce. 4. Kontrolovatelnost činnosti lidské části a provozuschopnosti části technické: směrnice, záznamy, systémová technická podpora kontrolní činnosti (indikace a signalizace chybových stavů, technikou podporovaný záznam o činnosti operátora). - 1

2 5. Ochrana systému: zabezpečení proti: - zneužití, - povětrnostním vlivům, - poškozování lidmi, - poškozování atmosférickou elektřinou, pojištění proti vandalismu, zcizování a účinkům atmosférické elektřiny. 6. Hygienicky a ergonomicky optimálně uspořádané a provedené pracoviště operátora v řídícího centra instalace monitorů dostupnost ovládacích prvků systémů teplotní režim 7. Hodnocení efektivity výstavby a provozování MKDS Hodnota systémového parametru efektivita je dána souhrnem hodnot mnoha dalších parametrů, je tedy komplexním a nejprůkaznějším vyjádřením kvality systému. Systém je podstatným realizátorem procesu k němuž byl určen. Uživatelé systému, ale konec konců všichni občané, očekávají výsledky. Výsledky jsou formulovány do jednoduchých a stručných otázek a problémů na které musí zřizovatelé reagovat. Občana málo zajímá jaký systém byl pořízen pro jeho bezpečnost, ale důležité pro něj je zda se cítí bezpečněji v důsledku jeho využívání. Jinými slovy zda proces, který systém pomáhá větší či menší měrou uskutečňovat, je ku prospěchu jeho života. Odpovědní pracovníci, zadavatelé a uživatelé požadují aby realizace byla úspěšná. Úspěšná realizace co to je? V případě tak rozsáhlého investičního celku jako je MKDS je známkou úspěšné realizace především dlouhodobá funkčnost při plnění zadaných cílů. Kvalita procesu, tedy míra plnění cílů pro něž byl proces spuštěn, je zpravidla zásadně ovlivněna kvalitou systému, který byl k realizaci procesu vybrán. Předmětem abstraktních úvah a důkladné analýzy je, aby byly vytvořeny předpoklady pro dosažení cílů procesu výběrem odpovídajícího systému. K realizaci cílů procesu mohou být vybrány systémy různé. Podstatný je výsledek. Budeme-li dále pokračovat v tímto směrem vedené úvaze, dojdeme až ke vztahu systém-prvek. Jestliže si pod pojmem systém představíme MKDS, pak prvkem je kamera, polohovací hlavice, řídící jednotka, programové vybavení, ale i operátor systém ovládající. I zde platí, že k sestavení stejného systému mohou být použity různé prvky. Platí, že systémovým návrhem, tedy uspořádáním prvků a vazeb, mohu eliminovat jejich nedostatečnosti. Do jisté míry. Hodnocení efektivity Rozlišují se dvě hlediska, podle nichž je zpravidla efektivita hodnocena. Je to efektivita výstavby a efektivita užívání. Každá z nich se projeví v jiném časovém období. Nevzít v úvahu obě hlediska, tedy neposuzovat je v jednotě a podle obou systém nehodnotit, vede k nesprávným závěrům. Často však dochází k tomu, že hodnocena je pouze efektivita výstavby a efektivita užívání je opomenuta. Důvod je prostý. Ohodnotit budoucí efektivitu užívání vyžaduje více odborných znalostí. Hodnocení MKDS výběrovými komisemi měst a obcí je velkým problémem. Zvláště nyní, při platnosti zák. č. 40/2004 Sb., který při malých zakázkách nedává téměř žádnou šanci k projednání více či méně evidentních porušování zadávacích podmínek. Výběrové komise postrádají odborníky. Problematika MKDS je složitá ve své úplnosti, ve zkratce se však může jevit celkem jednoduchou. Někomu k získání názoru postačí podívat se na cenu a to čemu nerozumí, nebrat v úvahu. Jinému se může zdát, že přidělit zakázku, kterou v podstatě financuje stát, místní firmě je správné. - 2

3 Domnívám se, že posunutím možnosti získat státní dotaci menšími městy se problémy výběrových komisí nezmenší, ale naopak. Pravděpodobnost nekvalifikovaného rozhodnutí výběrové komise bude větší, neboť menší je pravděpodobnost, že v komisi zasednou lidé dostatečně seznámení s problémem a dostatečně nezávislí. Je zřejmé a je to v zájmu efektivity MKDS, stanovit jistá pravidla jimiž bude všemocnost výběrových komisí limitována. Připomínám, že hovořím o bezpečnostním systému hrazeném z veřejných peněz. Pravidlem by mělo být posuzování návrhu MKDS odbornou poradní institucí a sestavením hodnotících kritérií MKDS, která by mohla k dosažení efektivity MKDS výrazně prospět. Jestliže jsem přiřadil aktivitě hodnocení sedmé pořadí ve výše uvedeném přehledu, neznamená to, že je svým významem poslední ze všech uvedených opatření k zvýšení efektivity. Naopak, přiřazením magického čísla sedm tomuto pojmu, naznačuji jeho vliv a účinnost na efektivitu jakéhokoli procesu. Obecným systémovým regulátorem je zpětná vazba. Pomocí ní lze v určitých mezích korigovat chování systému. Porovnáme-li chtěné chování s chováním skutečným, vždy dostáváme odchylku, která je, pokud jsme schopni její správné interpretace a zpracování, zdrojem nápravného opatření. Hodnocení je vždy porovnáváním požadovaného chtěného stavu a stavu skutečného. Na jeho základě jsou prováděna nápravná opatření. Jde tedy o umění správné interpretace a zpracování údajů. Hodnocení je tedy zpětnou vazbou, kterou musí každý společensko-technický systém mít. Hodnocení musí absolvovat i produkt systému, kterým je proces. Hodnocení procesu U rozsáhlých společenských systémů a složitých procesů je obtížné najít metodu hodnocení, která by přinášela dostatečně přesné a subjektivními poznatky nezatížené údaje. Stále zůstávají hlavním zdrojem poznatků dotazníky a jiné málo exaktní metody. V některých případech a při použití vhodných metod zpracování lze přesto dostat dostatečně relevantní výsledky. Tak jako v jiných případech výzkumu fungování systémů, lze využít výpočetní techniku k pořizování údajů a jejich konečnému zpracování. Úspěšnost využití výpočetní techniky bude záviset na pojetí a kvalitě formalizace zpracování vstupních údajů, na operativnosti a snadnosti obsluhy programového vybavení, zvláště toho, které bude na služebnách Městské policie. Situace na služebnách Městských policií je dnes již taková, že potřebné vybavení a schopnosti strážníků jsou v převážné většině na dostatečné úrovni. Nejsem asi daleko od pravdy když řeknu, že nevelkou úpravou různých programových vybavení pro zaznamenávání výkonu služby (STRÁŽNÍK, DERICK, AMIS, OPERA apod.), sestavením programu umožňujícího formalizovat verbální a volná písemná vyjádření a vytvořením centrálního vyhodnocovacího programu, by bylo možno prohloubit nezávislost údajů na jejich dodavatelích. Podklady předkládané OPK MVČR, jako integrující složce usilující o dosažení nejvyšší efektivity MKDS, by v době internetu nemusely být pouze občasné. Na úpravy a tvorbu programového vybavení a spuštění systému sběru údajů by nebylo škodou využít prostředky s nimiž hospodaří OPK MVČR. Způsob provedení by se jistě našel. Uvedená úvaha se týká hodnocení trendu nápadu trestné činnosti v oblastech kontrolovaných městskými kamerovými dohlížecími systémy a současně s tím sledování a hodnocení stavu pocitu bezpečí občanů. Problém, který nebude příliš náročný po stránce programátorské, bude náročný po stránce analytické a při zavádění do užívání. Zdrojem myšlenek, tedy analýzy problémů, by kromě OPK MVČR měli být i pracovníci Městských policií, kteří budou schopni a ochotni podílet se na této práci. Dalším realizátorem by měla být firma skýtající záruku, že centrální program odladí, uvede do provozu a bude soustavně, podle vývoje poznání rozvíjet. Svoji roli - 3

4 musí sehrát i tvůrci služebních programů Městských policií, zřejmě odborně vedeni realizátorem centrálního programu. Účinným pomocníkem se jistě stane pracovní skupina zástupců Městských policií zřizovaná za účinné pomoci MV ČR a komise CCTV při AGA. Tento přístup k řešení problému efektivity MKDS a jejímu hodnocení by byl dobrým příkladem možnosti spolupráce státního a soukromého sektoru při řešení bezpečnostní problematiky. Vhodnou formou pro řízení i provádění tohoto úkolu by mohlo být ustavení stálé pracovní skupiny ze zainteresovaných subjektů (MV ČR, Městských policií, AGA, realizační firmy), vypisování námětů bakalářských a magisterských prací, případně i nějaký vědecký úkol směrovaný do graduované instituce. Hodnocení systému U hodnocení systémů jsou patrné dvě fáze. První fáze hodnocení je zahájena obecnými úvahami o systému podílejícím se na realizaci procesu. Je tomu tak proto, že systém je vybírán zpravidla podle zkušeností ostatních, podle vlivu lobujících jedinců, někdy i podle úrovně znalostí lidí pokládaných za schopné návrhu nebo tzv. místních, zpravidla pocházejících z nejbližšího okruhu osob, které budou výběr ovlivňovat. Systém je tedy vybírán a tím a priory hodnocen. Tato fáze pokračuje sestavením zadávací dokumentace, kterou je rovněž možno považovat za jakýsi filtr s hodnotícím účinkem. Mělo by to v podstatě být formální ztvárnění předchozích úvah a postupů. Nejpozději v této fázi by měli do procesu vstoupit nezávislí odborníci a pečovat o systém až do jeho postavení. Velmi významnou roli musí odborníci sehrávat u výběrového řízení. A to je hodnocení v pravém slova smyslu. Výběrovým řízením se nezvratně rozhoduje o kvalitě budoucího MKDS. Jsou-li již základy domu špatně postaveny, nemůže být dům dobrý. Jistá praktická potíž je v tom, že takovýchto odborníků je nedostatek. Tito lidé musí být spjati s praxí, jejich sepětí s realizační firmou zabývající se výstavbou MKDS však může vést k zpochybnění expertízy. Avšak závěry vyplynuvší ze souboru různých a delší dobu shromažďovaných hodnocení, patřičně zpracované a odpovídajícím způsobem schválené, by pomohly tuto situaci řešit, neboť by poskytly rámec v němž se hodnocení odbude. Jistý, někdy nemalý, vliv v této první fázi má chování firem pro které je výstavba MKDS zdrojem zisku. Toto je zcela legální a pochopitelná snaha a patří do života tak, jako každá jiná snaha po uplatnění. Chování firem snažících se prosadit své pojetí výstavby systému a své systémy, má veskrze pozitivní výsledky. Je zdrojem informací. Role, která v situaci kolem výběru připadla OPK MV ČR jako chlebodárci není odpovídající. Ačkoli úředníci odboru metodicky a nezištně pomáhají kde mohou, na vlastní výběr nejvhodnějšího systému mají malý vliv. Jakékoli nařčení, že výběr ovlivňují by vyvolalo značnou nevoli u realizačních firem a mohlo by ohrozit profesní postavení úředníka. Paradoxní. Mají znalosti, shánějí finanční prostředky, ale nemohou do toho mluvit. A navíc za vše nesou velký díl odpovědnosti. Toto je kromě zvyšování efektivity jeden z hlavních důvodů potřebnosti hodnocení MKDS. Bude-li mít instituce odpovědná za dosažení cílů procesu snižování kriminality dostatek argumentů vzešlých z hodnocení, je schopna z nadhledu zkušeností z mnoha měst stanovit zásady budování MKDS, včetně zdůvodněných technických doporučení. Samozřejmě, pouze hodnocením systému nenastane doba, kdy by se dělalo vše na výbornou. Dalším nezbytným předpokladem je již výše zmiňovaná informovanost o pokrokových trendech v budování MKDS. Tu musí poskytovat především firmy mající o výstavbu MKDS zájem. V republice je skupina firem a lidí schopných angažovat se v této - 4

5 věci. Své názory musí zveřejnit a nebát se kritiky, kterou zveřejnění vyvolá. Svůj názor, bude-li správný jistě obhájí, budou-li se o něj s kritiky bít. Druhá fáze hodnocení může být mnohem odpovědnější a oproštěná od subjektivit. Je to fáze, kdy jsou hodnoceny výsledky a technická a organizační přizpůsobivost novým podmínkám. Zde mnohem více platí ANO, NE. Avšak i v tomto případě požadujme více formalizace, více počítačového zpracování. Automaticky pořizované záznamy o chodu systému a činnosti operátora by se měly stát neopominutelnou vlastností MKDS. Adaptace některých MKDS k tomuto způsobu práce nebude vždy jednoduchá, avšak není neřešitelná. Prvním předpokladem je začlenění počítače monitorujícího chod systému do každého MKDS. Mělo by být ambicí firem které dodaly systémy, uzpůsobit je nyní k této, pro objektivní hodnocení MKDS nezbytné funkci. Z výsledků hodnocení může být, po čase a s jistým úsilím udělán závěr, který bude procesu výstavby MKDS jen ku prospěchu. K posouzení výsledků výstavby systémů, tedy opět k hodnocení, by mělo být v nejširší míře využíváno Inspekčního orgánu AGA a metody tzv. fotografické pasportizace, která by se měla stát součástí předávací dokumentace. Hodnocení prvků Hodnocení prvků je v současné době vyřešenou záležitostí. Je několik institucí, které jsou schopny prvky testovat a doporučovat. Navíc prvek nemůže výsledné hodnocení procesu výrazněji ovlivnit. V nejhorším případě bude nahrazen jiným prvkem, nebo nějakým systémovým opatřením. Fotografická pasportizace Fotografická pasportizace (FP) je metoda a prostředek k získání a udržení přehledu o skutečném stavu inventáře instalovaného při výstavbě MKDS. FP vznikla, tak jako mnoho dalších postupů výstavby, ze zkušeností a na požadavek zadavatelů. Ukázalo se, že je účinným prostředkem k provádění servisní činnosti, přípravy rozšiřování systémů, kontroly a mnohdy i k odstraňování závad s využitím tzv. horké linky. - 5

6 - 6

7 Technické podmínky Procesy nemůžeme hodnotit jinak, než podle stupně plnění cílů pro které byly určeny. Systémy hodnotíme především podle toho jak účinnou podporu poskytují procesům pro něž byly sestaveny. Toto však nemůže být hledisko jediné, protože je před výstavbou příliš mlhavé a může vnést do hodnocení velký stupeň subjektivity. Po uvedení systému do provozu, kdy se vlastnosti projeví, je zpravidla pozdě dělat významnější korekce, protože finanční prostředky již byly vynaloženy. Vhodnou metodou pro snížení subjektivních vlivů je porovnání vlastností systémů se vzorem nebo normou, která procesem požadované vlastnosti reprezentuje. Vzájemné porovnávání dosud nerealizovaných systémů, při nedostatku odborných zkušeností hodnotitelů, je velmi nebezpečné. Zpravidla se nevyhneme porovnávání hrušek s jablky tedy neporovnatelného. Pokud není jasně specifikováno co chceme vybrat (hodnotit) nelze k hodnocení přistoupit. Dále je uveden soubor charakteristických technických podmínek pro výstavbu MKDS. Jak ukazují dlouhodobé zkušenosti i obecný trend výstavby složitých, vzájemně v různých dobách propojovaných bezpečnostních systémů, má tento soubor technických podmínek svoje opodstatnění. Bude-li MKDS postaven v souladu s těmito podmínkami dlouhodobě obstojí. Tyto podmínky zároveň dostatečným rozptylem parametrů umožňují svým tvůrcům vybrat technologie a do jisté míry i různá systémové řešení. 1. Technické a organizační požadavky na MKDS: Dodat, instalovat a zaručit servisní činností městský kamerový dohlížecí systém (MKDS) ve struktuře: - řídící centrum (ŘC) - analytické centrum (AC) - kamerová stanoviště (KS) - zařízení pro přenos řídících povelů, zpětných hlášení z kamerových míst a dalších prvků systému - zařízení pro přenos obrazu - podsystém elektrických a elektronických ochran - záložní napájení 2. Řídící centrum (ŘC) musí být sestaveno a vybaveno tak, aby: a) umožnilo postupným rozšiřováním technologie řídit ručně operátorem, automaticky počítačem i kombinovaně až. kamerových terminálů, b) umožnilo výstavbu dalších míst řízení (DMŘ), které zajistí výběr a ruční řízení operátorem, každé z kamer připojených do MKDS (vždy jedné), c) řídícímu centru i dalšímu místu řízení bylo umožněno přidělení priority ve výběru a ovládání kamery a musí být zajištěna volba diskrétního sledování scény zobrazované vybranou kamerou (pouze pro DMŘ), d) umožnilo současné sledování: - přehledu situace paralelním zobrazováním čtyř scén na jedné dostatečně rozměrné obrazovce, - zobrazováním scény právě aktivní kamery na jedné obrazovce s úhlopříčkou úměrnou prostorovým možnostem řídícího centra, - zobrazování musí být provedeno tak, aby odpovídalo hygienickým normám týkajícím se parametrů elektromagnetického vyzařování - 7

8 zobrazovače, vzdálenosti mezi operátorem a zobrazovačem a úhlem pod kterým operátor na zobrazovač pohlíží, e) umožnilo již v 1. etapě výstavby nebo v rámci rozšíření zaznamenávat scény až třemi způsoby a to: - digitální střednědobý záznam (digitální záznamník obrazu) vyznačující se přímým přístupem ke scéně vybrané podle času kdy se udála, volitelným rozsahem paměti a volitelným počtem zaznamenaných snímků z jedné kamery za jednotku času, - analogový nebo digitální dlouhodobý záznam (analogový videorekordér time lapse, digitální záznamník se snadno vyměnitelnými pevnými disky, apod.) vyznačující se možností pořizování záznamu na cenově dostupné nosiče záznamového media a prohlížení scén po jejich předchozím vyhledání podle času nebo počtu otáček unášecího mechanismu, - digitální nekomprimovaný krátkodobý záznam na pevný disk řídícího počítače vyznačující se vysokou přehledností a organizací záznamu, možností snadného transportu zaznamenaných dat na jiná média, podporující aktivitu a zájem operátora o sledování a iniciativní vyhledávání zájmových scén při použití kvalitní videokarty a programového vybavení vytvářejícího předpoklady pro nejvyšší možnou kvalitu získané informace ze zaznamenaných dat, f) umožnilo připojování dalších bezpečnostních systémů a zařízení s cílem jejich komplexního využívání ke sledování určité scény (objektu), jehož iniciátorem je sledovaný objekt a nikoli operátor, g) umožnilo zejména propojení počítače pultu centralizované ochrany (PCO) a řídícího počítače MKDS tak, aby bylo možno automaticky nastavovat pohled kamerového kompletu poplachovým signálem elektrické zabezpečovací signalizace připojené k pultu centralizované ochrany (PCO), h) umožnilo vést detailní záznam o chodu MKDS, jeho technické i lidské části s tím, že kromě obrazu budou zaznamenávány i události, především poplachové signály vyvolané stavem technologie, události generované okolím MKDS a události způsobené činností operátorů, i) poskytovalo odpovědnému funkcionáři (veliteli) potřebné informace o chodu systému, jeho lidské i technické části formou a s obsahem, které si sám zvolí a které mu umožní chod MKDS optimalizovat a odpovědně řídit, j) bylo možno MKDS ovládat operátorem, automaticky i kombinovaně s využitím řídícího počítače, k) k automatickému řízení počítačem využívat předem naprogramované sledy činností jednotlivých prvků MKDS, l) umožnilo zajištění jednotného přesného času záznamu událostí i obrazu na všech záznamových zařízeních, m) umožnilo automatický chod podle zadání velitele, současně umožňující operátorovi konat operativní sledování podle vlastního uvážení s tím, že činnost operátora bude zaznamenávána. Nejdůležitější výkonové parametry řídícího počítače: - platformu ze které stavba počítače vychází, - operační systém počítače, - kapacitu pevných disků počítače, - typ a frekvenci procesoru počítače, - velikost operační paměti počítače, - typ a technické parametry grafické karty počítače, - ostatní vybavení počítače (např. mechanika DVD-RW, LAN, apod.). 3. Analytické centrum (AC) musí být vybaveno tak, aby: a) umožnilo podle zadání velitele efektivně vyhledávat a prohlížet vybrané záznamy, b) umožnilo zpracovávat uložená videodata na informaci veliteli, nebo jím schválené osobě, - 8

9 c) umožnilo technicky zajistit vhodný transport zpracovaných videoinfomací nebo videodat u nichž se předpokládá, že informaci obsahují, d) umožnilo reálnou ochranu videodat pořízených prostředky MKDS, e) umožnilo spouštění automatických chodů MKDS v řídícím počítači řídícího centra z analytického centra. Nejdůležitější výkonové parametry záznamového zařízení: - typ komprese, - počet videovstupů, - dobu záznamu při počtu (1,2, ) připojených kamer, - zda zařízení pracuje simplexně, duplexně či triplexně, - technické a režimové zabezpečení proti úniku a úpravě informací, - jak je možné nahrávku archivovat a jaké jsou exportní formáty, - možnosti nastavení záznamu, - zda je možné pořizovat ze záznamu fotodokumentaci a jakým způsobem, - jazyk ovládacího SW. 4. Kamerová stanoviště (KS) musí být vybavena tak aby: a) použitý kamerový terminál umožňoval ovládání polohovací hlavice v obou osách současně, minimálně pak +10 o, -90 o vertikálně a 355 o horizontálně s rychlostí minimálně 3 o /sec vertikálně a 6 o /sec horizontálně, b) umožnila využívat kamerové komplety označované speed dome / auto dome, c) provedení mechanických konstrukcí a upevnění bylo zásadně v protikorozní úpravě a nepřenášelo zvuk otáčejících se polohovacích hlavic na konstrukci obytných objektů, d) díly z nichž je kamerový terminál sestaven vykazovaly vysokou odolnost proti povětrnostním podmínkám, e) umožnila využívat sestavované kamerové komplety se ZOOM objektivy o ohniskové vzdálenosti 200mm i více, f) parametry kamer a objektivů kamerových terminálů byly ovládány dálkově prostřednictvím telemetrických modulů stejně jako pohyby otočných hlavic, g) umožňovala nastavit dostatečný počet předvolených pozic, h) použitý kamerový terminál splňoval požadavky uživatele na sledování určených scén tak, že z kamerového stanoviště č. bude dohlédnuto na vzdálenost metrů ve dne a na vzdálenost metrů v noci, z kamerového stanoviště č. bude dohlédnuto atd., přičemž dohledem se myslí přečtení SPZ za standardních podmínek bez deště, mlhy a sněžení a při světle pouličního osvětlení. Nejdůležitější výkonové parametry kamerových terminálů: - formát čipu kamery, - rozlišovací schopnost kamery, - citlivost kamery, - rozsah přeladění optického zoomu objektivu, - digitální zoom, - rychlost otáčení polohovacího zařízení kamerového kompletu, - prepozice. - 9

10 5. Zařízení pro přenos řídících povelů a zpětných hlášení z kamerových míst a z dalších prvků systému. Zařízení musí umožňovat obousměrný přenos dat, duplexně nebo poloduplexně všeobecně používaným protokolem (např. RS485). Přenos dat musí být umožněn různými médii, tj. vzduchem, metalickými vodiči, optickými vlákny, infračervenými paprsky. Přenos radiovými pojítky: a) může být uskutečněn v různých kmitočtových pásmech způsobem vyhovujícím předpisům ČTÚ, b) k přenosu dat je možno využít i způsob přenosu dat v obraze za předpokladu, že přenášená data nebudou kvalitu obrazu snižovat, c) radiový přenos musí být uskutečňován tak, aby jeho případné rušení nezpůsobovalo potíže při ovládání kamerových terminálů, d) rychlost přenosu dat musí být alespoň 9,6Kbit/sec, výjimečně v případě, že funkce MKDS nebudou negativně ovlivňovány může být rychlost přenosu dat nižší. Požaduje se popsat: - na jakých kmitočtech zařízení pracují, - zda se jedná o placená kmitočtová pásma a pokud ano tak uvést celkové náklady. 6. Zařízení pro přenos obrazu. a) přenos obrazových signálů musí být umožněn různými médii tj. vzduchem, metalickými vodiči, optickými vlákny, infračervenými paprsky, b) zařízení musí umožňovat přenos obrazových dat v pásmech dostatečně propustných pro subjektivně přijatelné sledování scény s barevnou interpretací, c) zařízení nesmí způsobovat zpožděnou reakci kamerových terminálů na činnost operátora, negativně ovlivňující průběh sledování, d) způsob přenosu obrazových signálů musí respektovat ustanovení předpisů ČTÚ. Požaduje se popsat: - na jakých kmitočtech zařízení pracují, - zda se jedná o placená kmitočtová pásma a pokud ano tak uvést celkové náklady. 7. Další požadavky. a) systém vybavit ochranami eliminujícími vznik škody působením enormních hodnot v napájecí síti nebo působením atmosférické elektřiny, b) systém vybavit záložním napájením způsob navrhne uchazeč, c) možnost zabezpečení vzdálené technologie proti odcizení a vandalismu, d) systém vybavit indikací výpadku napájecího napětí na vzdálených místech (kamerová místa, retranslační místa, apod.). - 10

11 Cena Kritérium cena působí jako tlumič technického rozletu. Její působení může být veskrze pozitivní, jsou-li snahy provádět na účet zadavatele nákladné technické experimenty. Její působení při hodnocení využívajícím váhový způsob, tj. subjektivní zvýhodňování některého kritéria (parametru) před ostatními, může technickou úroveň systému výrazně poškodit. Každý si dokáže snadno spočítat, že při poměrně častém rozdělení cena 50%, záruky 20%, sankce 20% a technická úroveň 10% je úspěch zaručen nabídnutím nejnižší ceny, neboť ostatní kritéria jsou nevýznamná, nemohou být uplatněna. Výběr nejvhodnější nabídky se v mnoha případech odehraje tak, že komise zběžně prohlédne zda byly dodány všechny předepsané doklady. Přijde-li, dosti náhodně, na nedostatek, pak uvažuje zda uchazeče ponechat či dále nehodnotit. Toto se odehrává v časové tísni, neboť lidé delegovaní do komise mají také svoji práci. Nejdůležitější je zapsat nabídnuté ceny uvedené v krycím listu na druhé nebo třetí straně nabídky a podle toho je v podstatě rozhodnuto. Někdy je přizván expert, který by měl během několika následujících dní, někdy i hodin, posoudit velmi náročnou problematiku technické úrovně a úplnosti nabídnutých systémů ve světle zadávacích podmínek. Tato činnost je velmi náročná. A expert má také svoji práci. Jeho názor je zpravidla pouze symbolický, neboť váhu ceny nelze přemoci. Tato tyranie ceny mne přivedla k myšlence, jak její postavení poněkud relativizovat, zvláště s ohledem na mnohdy minimální cenové rozdíly, z nichž může vyplynout tak podstatný rozdíl v hodnocení, který znamená nepřekonatelnou překážku v uplatnění dalších kritérií. V následující uvádím tři vzorce. První (vzorec č. 1) reprezentuje běžně používaný způsob rozdělení procentuální hodnoty přidělené ceně mezi všechny účastníky rovnoměrně. Procentuální hodnota přidělená ceně je rozdělena na stejné díly podle počtu uchazečů, kteří postoupili přes papíry do dalšího kola hodnocení. Uchazeči s nejnižší cenou je přidělena úplná procentuální hodnota ceny, ostatním pak vždy hodnota o podíl daný počtem uchazečů a jejich pořadím nižší. Ten kdo byl cenově vyšší o jakkoli nízkou částku ztrácí téměř naději, třetí a další. Jejich technická řešení mohou být sebelepší. Nejnižší cena se zadavateli zpravidla vrátí v nesplnění funkcí sice předepsaných, ale již nehodnocených a mnohdy i v nespolehlivosti systému. Co je levné bývá mnohdy drahé. Další dva vzorce (vzorec č. 2 a vzorec č. 3) posuzují rozdíly v jednotlivých cenách, nikoli v pořadí. Výsledky získané dosazením hodnot do vzorců odrážejí pravdivěji skutečnost a dávají šanci i uchazečům, kteří nebyli nejlevnější, ale také nenabízejí ceny extrémně se odlišující od optimální ceny. Optimální cena je další pojem a veličina se kterou všechny tři vzorce pracují. Vycházím ze skutečnosti síly a platnosti kolektivního úsudku. Je-li v nabídce více firem jejichž ceny nejsou příliš rozdílné, může to znamenat, že k nabízenému pojetí řešení se hlásí více řešitelských subjektů. Vypočte-li se například z jejich cen průměr, máme optimální cenu. Je to informace, kterou lze s výhodou využít pro optimalizaci výběru. Vzorce tedy pracují s tzv. optimální cenou, což samozřejmě může být i cena minimální. Která cena je optimální rozhodne komise na místě. V tabulkách lze vidět rozdíly v chování vzorců. Závěrem zdůrazňuji. Tento způsob lze použít pouze tehdy, je-li výběr posuzován podle ekonomické výhodnosti nabídky. - 11

12 - 12

13 - 13

14 Vysvětlení použitých symbolů v tabulkách: K - hodnota vyjádřená v [%] náležící parametru cena ze 100 % náležících všem parametrům (cena, technické řešení, záruky, apod.) i - pořadí ceny v intervalu c.min až c.max., kde ceny jsou uspořádány od nejnižší po nejvyšší cenu předloženou uchazeči Ki - hodnota vyjádřená v [%] náležící parametru cena z intervalu c.min až c.max. p - počet všech hodnocených uchazečů cena - hodnota vyjádřená v [Kč], požadovaná uchazečem c.max. - maximální cena připuštěná do soutěže c.min - minimální cena připuštěná do soutěže c.opt. - průměrná cena vypočtená ze skupiny cen s nejmenším vzájemným rozdílem hodnoty PHRi - procentuální hodnota rozdílu i-té ceny od ceny optimální (c.opt) Vážení čtenáři, dovolím si formulovat závěr k stati týkající se hodnocení (procesů, systémů, prvků). 1. Hodnocení je hlavní systémovou zpětnou vazbou umožňující regulovat vlastnosti systému. 2. Musí být vytvářeny podmínky pro provádění nezávislé expertízy v průběhu celého zadávacího a výběrového procesu. 3. Stanovení technických podmínek a souboru požadovaných vlastností MKDS je nezbytné pro základní orientaci zadavatelů při vypisování soutěží o nejlepší nabídku. 4. Stanovení souboru norem, jejichž respektování bude vyžadováno při výstavbě MKDS. 5. Fotografická pasportizace by se měla stát nezbytnou součástí dokumentace MKDS a být průběžně aktualizována. 6. Formalizace a počítačové zpracování údajů jsou nezbytnými atributy hodnotícího procesu. 7. Pro podporu hodnotících procesů se doporučuje zřízení stálé pracovní skupiny, řešící formalizaci a zpracování údajů výpočetní technikou. Důležitou podmínkou je zajištění finančních prostředků potřebných pro její činnost. Ing. Svatopluk Cafourek - 14