ISSN: TOM. 2 / uzeum regionu Valašsko, Vsetín uzeum jihovýchodní oravy ve Zlín

Transkript

1 ISSN: TOM. 2 / 2011 uzeum regionu Valašsko, Vsetín uzeum jihovýchodní oravy ve Zlín

2 R eceived: A cta C arp. cc., 2: 3 10, A ccepted: ISSN: Rozší ení vrby lýkovcové (Salix daphnoides Vill.) na Morav a ve Slezsku Distribution of the violet willow (Salix daphnoides Vill.) in Moravia and Silesia Eva BÁRTOVÁ 1 & Radim J. VAŠUT 2 1 Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Hluboká 66, CZ Frýdek-Místek; eva.anezka.bartova@gmail.com 2 Univerzita Palackého v Olomouci, P írodov decká fakulta, Katedra botaniky, Šlechtitel 11, CZ Olomouc; radim.vasut@upol.cz Keywords: Czech Republic, chorology, Moravskoslezské Beskydy Mts., Salix Abstract: The violet willow (Salix daphnoides) is endangered species of Czech autochthonous Flora. It is sparsely distributed across the country, with the only higher frequency in the Carpathian region of eastern Moravia and Silesia. It is traditionally considered to be autochthonous in the Carpathians only. This study presents knowledge on its historical and recent chorology in the range of its expected natural distribution range. Recent distribution of species is discussed in a view of research on its biology and its population genetics in the Moravian Carpathians. ÚVOD ele vrbovité (Salicaceae) pat í k taxonomicky složitým skupinám óry st ední Evropy. Pro naše domácí zástupce této eledi, rody topol (Populus) a vrba (Salix), je charakteristické, že díky zna né morfologické redukci kv t mají omezený po et generativních determina ních znak a zárove zna nou plasticitu ve vegetativních znacích (p edevším tvaru listové epele). Již takto nesnadná determinace zástupc této eledi je navíc znásobena zna nou mírou hybridizace mezi n kterými druhy. Vrba lýkovcová (Salix daphnoides Vill.) je vel mi dekorativní druh, který je rozší en v ho - rách st ední a jižní Evropy (Alpy, Karpaty, Vo gézy, Schwarzwald, severní ást Apenin, vzácn Pyreneje), podél východního pob eží Baltského mo e a v jižní a st ední Skandinávii (CH L M U L 1976; S O O 1999; Ö- DL et al. 2002; N W HOL 2003; E - BU D 2005). ruh je ekologicky vázán p edevším na horské prost edí se specializací na život v aktivní zón záplavového území. Pro tato prost edí jsou typické extrémní podmínky dovolující p ežít jen adaptovaným druh m, které utíkají p ed konkurencí z jiných stanoviš (EL Q et al. 1988; S O O 1999; F et al. 2005; R H et al. 2007; B L 2008). V Evrop jsou biotopem Salix daphnoides b ehy horských a podhorských ek v pís itých, št rkovitých a balvanitých aluviích. ruh se také vyskytuje na sypkých pís itých dunách podél pob eží Baltského mo e (S O O 1999; U G U W LD 2007). Je vázán p edevším na horní ásti tok, na í ní náplavy v divo ícím a anastomózním úseku; sm rem k dolní ásti toku jeho hojnost klesá (C S H L 1990). Salix daphnoides osídluje propustné, mokré a vlhké p dy s neutráln i slab bazickou reakcí (p 8,5), hojn roste na vápencích s obsahem % CaC 3. Tato preference je z etelná nap íklad z charakteru rozší ení druhu ve Vysokých a Belianských Tatrách (CH L 1972). Preferuje porézní a eutro cký substrát, zvlášt pís itý a št rkový (C S H L 1990; S H L et al. 1992; S H L 1997; P U OU et al. 1997; N UHÄU LO Á MO 2003; U G U W LD 2007). ruh je uvád n jako

3 4 A C H D L BÁ O Á E. V ŠU R. J. diagnostický druh svazu Salicion eleagno-daphnoidis (CHY Ý et al. 2010; N UHÄU LO Á MO 2003). V eské republice je p vodní rozší ení druhu omezeno na št rkové náplavy st edních tok ek v podh í Moravskoslezských Beskyd (CH L 1972), kde roste p edevším ve spole enstvu svazu Salicion elaeagni-daphnoidis. Ekologická vazba na tento typ spole enstva zp sobuje zna nou zranitelnost druhu v R, a ten je proto za azen do erveného seznamu cévnatých druh rostlin R v kategorii C3 (P O HÁ 2001), stejn jako v erveném seznamu cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (S DLÁ O Á PLÁŠ 2005). P irozený výskyt Salix daphnoides na stanovištích mimo št rkové náplavy divo ících ek je spíše sporadický. V Evrop je nap íklad známý výskyt v nížinách Pobaltí (S O O 1999; E - BU D 2005; U G U W LD 2007). V eské republice jsou známé etn jší výskyty v biotopech svaz Calthion palustris, p ípadn Alnion incanae, a to i v oblastech p vodního rozší ení druhu. P vodnost podobných výskyt je však nejistá. Vrba lýkovcová je díky nápadnému ojín ní v tví, leskle tmavozeleným list m a pom rn nevelkému vzr stu také oblíbenou okrasnou vrbou. Zárove díky asnému kvetení (náleží do podrodu Vetrix) byla v minulosti vyhledávanou medonosnou d evinou vysazovanou p i venkovských usedlostech (K 1962; MO L 1971; CH L 1972; MO L et al. 1980). ruh je proto dlouhodob p stován i ve volné p írod, a proto zna ný po et míst výskytu v R má sekundární charakter. Na území R zmi ují druh ROH M Y (1835) ve svém soupisu kv teny a nazývají jej Lorbeerblättrige Weiden. L O Ý (1879) uvádí Salix daphnoides v Analytické kv ten eské; na jeho údaje o rozší ení druhu navazuje POLÍ (1902), který druh nazývá vrba lýkovcová ranní, S. praecox oppe. alší obec ný údaj zmi uje pro Kv tenu Moravy a Ra kouského Slezska FO Á (1892). Podrobn ji a komplexn ji z hlediska výskytu, biologie a ekologie druhu se tématem zabývá až ve 20. století K (1961) a CH L (1972). hospodá ském, zvlášt v ela ském, významu Salix daphnoides referuje K (1962), MO L (1971), CH L (1972) a J (1977). Auto i shodn uvád jí, že pro asné kvetení je vrba lýkovcová atraktivní d evinou pro v ely. P ehled lokalit s výskytem Salix daphnoides v R dodává K (1959a, b, 1961a, b, c, d), B UDYŠ (1961b, 1968), který se zabývá studiem zoocecidií na d evinách. J (1977) popisuje výskyt Salix daphnoides na títecku. Rozší ení Salix daphnoides na št rkových náplavech beskydských ek áste n komentuje P O Á (2008) a U O Á (2007, 2009). Cílem této studie byla revize sou asného a historického rozší ení druhu v místech p edpokládaného p vodního výskytu v R. raz byl kladen na revizi vybraných po etn jších populací, které potenciáln zasluhují zvýšenou pozornost z hlediska praktické ochrany druhu. Cílem bylo rovn ž zhodnotit biologickou hodnotu populací a p isp t do diskuze o p vodnosti a nep vodnosti n kterých populací v Moravskoslezských Beskydech a p ilehlém regionu. METODIKA Jelikož za p vodní rozší ení druhu v R je považován pouze širší region Moravskoslezských Beskyd (CH L 1972; CH L & KO LÍŽ 1990), bylo rozší ení druhu studováno pouze v obvodech Karpatského mezofytika a Kar patského oreofytika (viz S L Ý 1987). Rozší ení bylo zpracováno na základ 1) vlastního terénního pozorování, 2) excerpce dat z literatury, 3) studia herbá ových doklad deponovaných ve ve ejných herbá ových sbírkách a 4) výstup oristických databází. Studovány byly jmenovit herbá e: BRNM, BRN, CB, FM, GM, R, IT, MP, NJM,, M, SM, P, PR, PRC, R Z ( DÍL et al. 1992; VO Á O Á & SU O Ý 2001). ata byla erpána z Nálezové databáze A PK R (A PK 2011) a atabáze Správy C K Beskydy. okality byly se azeny dle fytogeogra ckého len ní eské republiky (S L Ý 1987). okalizace herbá ových dat odpovídá údaj m ze sched, ímž mohou n které sb ry p edstavovat identické lokality; pro výskyty, u kterých je zcela z ejmé, že se jedná o identické lokality, jsou alternativní popisy vloženy do hranatých závorek. Údaje z oristických

4 A C H D L BÁ O Á E. V ŠU R. J. 5 databází jsou zobrazeny pouze v p ehledové mapce ( br. 1). Kv li absenci dokladového materiálu k t mto údaj m jsou v p ehledu lokalit vypsány jen výskyty, které jsme ov ili vlastním terénním pozorováním. Pro neznámé datum sb ru byla použita zkratka s.d. [sine dato ~ bez data], pro neznámého sb ratele s. coll. [sine collectore ~ bez sb ratele], pro ne itelný zápis jména sb ratele coll.?. Podkladem pro vznik tohoto lánku bylo mapování a genetické analýzy širších studií a diplomových prací. etailn jší informace o mapování, biologickém a genetickém pozadí populací jsou shrnuty v nepublikovaných manuskriptech (SO HO 2011; S O Á 2011). VÝSLEDKY Rozší ení Salix daphnoides v karpatské oblasti východní Moravy a Slezska Celkový charakter rozší ení ve studované oblasti p ináší mapa ( br. 1). Následuje vý et zjišt ných lokalit. Karpatské mezofytikum 76a. Moravská brána vlastní: ipník nad Be vou: zámek (1899 A. Oborny, BRNM). Slavkov u ipníka [Schlock bei ipnik] (1899 A. Oborny, PRC). Byst ice pod ostýnem: b eh potoka Kozralka, 340 m n. m. (1996 I. Duro ová, BRN ). ernotín: u ernotína, 260 m n. m. (1960 F. Gregor, BRN ). Milotice nad Be vou: 256 m n. m. (1961 J. Chmela, BRN ). Milotice: louky u Milotic (1921 J. Šmarda, PR). ustope e nad Be vou: p stována v zahrad (1894 Alfried, BRNM). ustope e nad Be vou: b ehový porost p i levém b ehu Be vy poblíž mostu silnice ustope e nad Be vou N metice, asi 1,5 km JZ od farního kostela v centru obce, 260 m n. m. (2007 not. R. J. Vašut). ustope e nad Be vou: plocha S od silnice (N metice ustope e nad Be vou) ca 0,4 km Z od železni ní stanice, silni ní krajnice a p íkop, 265 m n. m. (2008 not. J. Danihelka; in KOU Ý et al. 2009). P íbor: na b ehu ubiny mezi P íborem a rnholcem (1901 coll.?, BRNM). P íbor: na ubin u P íbora br. 1. Rozší ení vrby lýkovcové (Salix daphnoides) v karpatské oblasti východní Moravy a Slezsku. Prázdná kole ka ( ) p edstavují historické údaje (herbá ové sbírky a literární údaje), šedé údaje ( ) p edstavují výstupy z oristických databází a plná kole ka ( ) p edstavují autory potvrzené lokality. Fig. 1: Distribution of violet willow (Salix daphnoides) in eastern Moravia ( ) are historical records (herbarium and literature records), lled with grey ( ) are data from oristic databases and full dots ( ) are localities con rmed in the eld by authors.

5 6 A C H D L BÁ O Á E. V ŠU R. J. [Freiberg] (1887 Czižek, PRC). rnholec nad ubinou: [ ürnholz] (1887 Czižek, PRC). rnholec nad ubinou: na ubin p i rnholci (1887 Czižek, BRNM). V t kovice u ubiny: na prot jším b ehu ubiny naproti rnholci (1924 Wise, BRNM). Frenštát pod Radhoštem: osada Valcha, 1 km severn od Frenštátu pod Radhoštem, í ka ubina, levý b eh, 360 m n. m. (1996 R. J. Vašut, BRN ; 1996 R. J. Vašut, ) 77c. Ch iby: Spytihn v: h bitov (1955 Pajchl, CB). 78. Bílé Karpaty lesní: openík: v sedle mezi Vel kým openíkem a Mikul iným vrchem, se - ver, 650 m n. m. (1961 J. Chmela, BRN ). Vá - penice: (1961 J. Chmela, BRNM; 1961 S. Pokorný, BRN ). títná nad Vlá í: (1955 Pajchl, CB). 79. Zlínské vrchy: hotsko: Vizovice- hotsko, 320 m n. m. (1959 J. Chmela, BRN ). 80a. Vsetínská kotlina: Valašské Mezi í í: u Valašského Mezi í í (s. d. E. Bayer, BRN ). Vsetín: b eh Be vy, 360 m n. m. (1880 J. Bubela, BRNM). Vsetín: ve vrboví nez ídka, (1882 J. Bubela, PR). Vsetín: Vsetín u Be vy po ídku (1880 J. Bubela, PRC). ov zí: údolí Tisové u potoka (s. d. G. í an, PR) Vid e: h eben 650 m n. m. (1959 Chmela, BRN ; 1962 J. Chmela, BRNM). Zub í: p i Be v u Zub í (1919 F. Schustler, PR). Zub í: v buku p i Be v u Zub í (1919 F. Schustler, PR). olní Be va: 430 m n. m. (1960 Gregor, BRN ). 81. Hostýnské vrchy: ržková: údolí evnice, 350 m n. m. (1962 J. Chmela, BRNM; 1962 J. Chmela, BRN ). 82. Javorníky: orní ide : náves (s. d. A. Richter, GM). ov zí: (1929 G. í an, BRN ). ov zí: Tisové ([1929] G. í an, GM). ov zí: Tisové u K upal (1929 G. í an, GM). alenkov: v západní ásti obce, asi 300 m od mostu p es Vsetínskou Be vu sm rem do osady inotice, na zahrádce podél pot ku (2010 E. Stanovská, ). alenkov: pravý b eh lubokého potoka (pravostranného p ítoku Vsetínské Be vy) 50 m od kapli ky, 450 m n. m. (2010 E. Stanovská, ). alenkov: jasanová olšina p i pravém b ehu pot ku ušová, v údolí ušová asi 1 km od soutoku se Vsetínskou Be vou (2010 E. Stanovská, ). Velké Karlovice, osada Bzové: b ehový porost (jasanová olšina) podél Bzového potoka, 4 km JJV od vrcholu Solán (860 m), 500 m n. m. (2009 R. J. Vašut & E. Stanovská,, foto). [Karolinka: východn od obce Karolinka, asi 600 m severn od silnice vedoucí mezi Karolinkou a Velkými Karlovicemi, na pravé stran od Bzového potoka (2010 E. Stanovská, )]. Velké Karlovice: u potoka Pluskovec, 550 m n. m. (1961 J. Chmela, BRN ). Velké Karlovice: údolí eskové, pravý b eh Be vy,. p. 340, 550 m n. m. (1941 V. Pospíšil, BRNM; 1941 V. Pospíšil, PRC) Velké Karlovice, Fojt v vrch (633 m): osada na S svahu kopce, 0,6 km SSV od vrcholu, 570 m n. m. (2009 R. J. Vašut & E. Stanovská, ) [Velké Karlovice: severn od židovského h bitova, 580 m n. m. (2010 E. Stanovská, )]. Velké Karlovice: u stavení na lesní cest vedoucí k. p 730. Z od kapli ky, v ásti obce Malé Karlovice (2010 E. Stanovská, ). Velké Karlovice: pravý b eh Tis avského potoka v osad Tis avy, u stavení s. p 230 (2010 E. Stanovská, ). Velké Karlovice: jižn od ásti obce Malé Karlovice na zpevn né cest, osada Potoky na b ehu levostranného p ítoku Tis avského potoka, cca 160 m od hájenky (2010 E. Stanovská, ). Velké Karlovice: b ehové porosty podél Tís avského potoka, v intravilánu osad Malé Karlovice a Tís avy, m n. m. (2009 leg. R. J. Vašut & E. Stanovská, ). 83. Ostravská pánev: Stará Ves nad nd ejnicí: b eh nd ejnice v dolní ásti obce, mohutný strom ve stromovém porostu (1991 s. coll., SM). 84a. Beskydské podh í: eladná: údolí, 580 m n. m. (1959 J. Chmela, BRN ). eladná (distr. Frýdek-Místek): št rkový náplav na pravém b ehu eladenky, asi 3,5 km SZ od vrcholu Smrku (1276 m), 470 m n. m. (2010 not. L. Kle ková). Na lokalit byl zaznamenán výskyt S. reuteri (det. R. J. Vašut 2010). Frýdlant nad stravicí: b eh stravice u Frýdlantu (1901 coll.?, BRNM). Baška (distr. Frýdek- Místek): št rkový náplav na pravém b ehu eky stravice, cca 800 m jižn od silni ního mostu v Bašce, ca 310 m n. m. (2009 leg. R. J. Vašut, ). Baška: podél potoka í ka, asi 1,5 km jižn od obce, 330 m n. m. (1975 J. Koblížek, BRN ; not. J. Koblížek in S L Ý et al. 1978).

6 A C H D L BÁ O Á E. V ŠU R. J. 7 ískovec u Frýdku: b eh stravice (1927 Weber, BRN ). Frýdek Místek: v okolí Místku sázená (1887 F. Gogela, PR). Frýdek Místek: V okolí Místku u b eh (1890 F. Gogela, PR). Frýdek Místek: eka Morávka, 2 km proti proudu, 310 m n. m. (1959 J. Chmela, BRN ). Frýdek-Místek: [Friedek] (1928 eber, PRC; 1929 Weber, PRC). Staré M sto u Frýdku: b eh stravice (1926 Weber, BRN ). Vyšní hoty: št rkové náplavy Morávky v míst p es most spojující východní ást obce Vyšní hoty s osadou ve Vyšních hotách Kamenec z toho místa dále na jihovýchod proti sm ru toku (2010 E. Stanovská, ). Vendryn : levý b eh lše (št rkový náplav) 400 m JZ od železni ní stanice Vendryn (2010 E. Stanovská, ). Vendryn : levý b eh lše p ed mostem u zelené turistické zna ky Karpentná p i ústí pot ku iderov do lše (2010 E. Stanovská, ). Vendryn : osada Karpentná, na b ehu lubokého potoka (levostranném p ítoku lše) asi 200 m od ústí do lše (2010 E. Stanovská, ). Vendryn : št rkový náplav í ky Kopytná, asi 200 m od mostu p es í ku Kopytnou spojující osady Na Pasekách a Zaolší (2010 E. Stanovská, ). Byst ice nad lší: pravý b eh lše: št rkový náplav, Z od železni ního nádraží Byst ice nad lší (2010 E. Stanovská, ). Byst ice nad lší: í ní náplav Kopytné, cca 1 km od ústí Kopytné do lše, 365 m n. m. (2008 L. Šigutová, FMM). Byst ice nad lší: v obci za železni ní tratí, 450 m od železni ního nádraží po trati sm rem na rádek ve Slezsku (2010 E. Stanovská, ). Jablunkov: dolní tok Radvanského potoka k levostrannému p ítoku, 400 m n. m. (not. Král & Sutorý in S L Ý et al. 1978). Písek (u Jablunkova): št rkové náplavy lše, v západní ásti obce (1975 J. Koblížek, BRN ). Písek: št rkové náplavy eky lše v Z ásti obce, 400 m n. m. (not. J. Koblížek & K. Sutorý in S L Ý et al. 1978). 84b. Jablunkovské meziho í: Mosty u Jab lunkova: Skalka Jablunkovský pr smyk, 900 m n. m. (1959 J. Chmela, BRN ). Karpatské oreofytikum 99a. Radhoš ské Beskydy. olní Be va: mok- adní louka, JZ pod vrcholem Be ovská Ky era (783 m n. m.), p i kraji cesty lesní cesty, 720 m n. m. (2010 E. Stanovská, ). utisko-sola nec, Poskla (576 m): remíz podél potoka na S svahy kopce, ca 1 km SZ od kostela sv. Josefa v centru obce, 500 m n. m. (2001 not. R. J. Vašut & M. Vašutová). utisko-solanec: po pravé stran silnice z utiska-solance na Prost ední Be vu, levý b eh Soláneckého potoka (1993 R. J. Vašut, ; 2001 R. J. Vašut & M. Vašutová, ; 2009 R. J. Vašut & E. Stanovská, ; 2010 E. Stanovská, ). Prost ední Be va: Be ovská Ky era (783 m), vlhká louka 250 m JZ od vrcholu, 750 m n. m. (2001 not. R. J. Vašut & M. Vašutová). Prost ední Be va: p i potoku Kn hyn pod Skalami na orní Be v (1919 F. Schustler, PR). orní Be va, ervenec (759 m): remíz 0,5 km V od vrcholu, ca 670 m n. m. (2001 not. R. J. Vašut & M. Vašutová) [ orní Be va: mok adní louka, v terénní sníženin skupinka 3 jedinc, S od osady ervenec, 340 m V od vrcholu ervenec (759 m n. m.), 650 m n. m. (2010 E. Stanovská, )]. orní Be va: u p ehrady, 550 m n. m., (1961 J. Chmela, BRN ). orní Be va, osada Vašútky: p i levostranném p ítoku Rožnovské Be vy, asi 1,5 km SSZ od vrcholu Vysoké (1024 m), 650 m n. m. (1993 not. R. J. Vašut; 2002 not. R. J. Vašut). orní Be va, umenec: vlhká louka, bývalé pastviny na J exponovaném svahu, 0,7 km SV od vrcholu Kobylské (804 m), 730 m n. m. (2000 R. J. Vašut & M. Vašutová, ). orní Be va, osada luboký: b ehový porost podél lubokého potoka, 1,5 km ZJZ od kostela všech Svatých v centru obce, 550 m n. m. (2001 not. R. J. Vašut & M. Vašutová). orní Be va, remíz podél potoka J od p ehrady, asi 1,2 km SSV od vrcholu Soliska (833 m), 580 m n. m. (2001 not. R. J. Vašut & M. Vašutová. orní Be va, osada Me úvka: remíz 750 m VSV od vrcholu Kobylské (804 m) (2001 not. R. J. Vašut & M. Vašutová). [Bílá:] Bumbálka: u silnice, 850 m n. m., (1959 J. Chmela, BRN ). Bílá, osada Kaval anky: vlhká pchá ová louka v Z ásti osady, 2 km JZ od vrcholu hory Bobek (871 m), 700 m n. m. [Bílá: SV od vrchu Ježule, pravý b eh Kaval anského potoka, osada Kaval anky, pchá ová louka, 695 m n. m.]. (2003 R. J. Vašut & M. Vašutová, ; 2009 R. J. Vašut & E. Stanovská,, 2010 E. Stanovská, ) Morávka: 340 m n. m. (1927 Weber, BRN ; 1958 J. Chmela, BRNM;

7 8 A C H D L BÁ O Á E. V ŠU R. J J. Chmela, BRN ). Staré amry, osada s ana: mok adní louka, asi 1 km VSV od vrcholu Klubovce (838 m), 590 m n. m. (2003 R. J. Vašut & M. Vašutová, ). stravice: b eh stravice p i nejv tším p iblížení eky se železnicí a silnicí vedoucí sm rem k obcím Frýdlant nad stravicí a Staré amry (2010 E. Stanovská, ). stravice: b eh stravice proti železni ní stanici stravice zastávka p i PP Koryto eky stravice (2010 E. Stanovská, ). Morávka: b eh Morávky 2 km proti proudu, 310 m n. m. (1959 J. Chmela, BRNM). Morávka: Skalka, 900 m n. m. (1959 J. Chmela, BRNM). orní omná: b eh omné asi 100 m jižn od obecního ú adu v orní omné, p i okraji silnice vedoucí k osad Ky mol (2010 E. Stanovská, ). orní omná: potok Jelitov u Velkého Polomu (1958 J. Chmela, BRN ; 1958 J. Chmela, BRNM). orní omná: háj Mionší (1958 J. Chmela, BRNM; 1958 J. Chmela, BRN ). olní omná: eka omná (1958 J. Chmela, BRN ). orní omná: fragmenty št rkových náplav a b ehové porosty podél toku omné, nedaleko osady Stoligy, asi 1 km Z od vrcholu Mionší (883 m), 500 m n. m. (2009 leg. R. J. Vašut,, 2010 leg. E. Stanovská, ). DISKUZE Vrba lýkovcová pat í k vzácn jším druh m eské kv teny. Podle erveného seznamu (P O- HÁ 2001) je hodnocena jako ohrožená (C3). P estože má roztroušený výskyt po celém území eské republiky, nejv tší frek vence výskytu je v severovýchodní ásti Moravy a Slezska. Stávající studie potvrdila výskyt druhu na 19 lokalitách ve fytochorionu (84.) Podbeskydská pahorkatina, 17 lokalit v Radhoš ských Bes kydech, 14 lokalit v Javorníkách a 12 lokalit v Moravské brán vlastní. Na základ t chto údaj obecn o výskytu druhu v regionu referují rovn ž PO LÁ O Á et al. (2011). Z historických údaj o výskytu druhu v regionu by se mohlo zdát, že je zde roztroušen až hojn rozší en. P esto je frekvence výskytu druhu v re gionu pon kud odlišná. V tšina po etn jších populací je vázána pouze na podbeskydské toky, které mají zachovánu alespo áste nou schopnost vytvá- et št rkové náplavy. Po etné populace lze nalézt proto na tocích lše, omná, Morávka, stravice a v menší mí e eladenka a ubina. Naopak populace v Beskydech (fytochorion 99a.) jsou (až na výjimky) tvo eny málo po etnými populacemi, nez ídka pouhým jedincem. Podrobn ji o vybraných populacích referujeme v práci S O Á (2011). Pro praktickou ochranu druhu je krom znalosti výskytu d ležité znát ekologické a genetické souvislosti beskydských populací. Zajímavá zjišt ní p ineslo studium biologických vlastností populací (S O Á 2011). Pou ze populace osídlující št rkové náplavy spole enstev svazu Salicion eleagno-daphnoidis ma - jí rozr zn nou v kovou strukturu po pu la cí. Na opak u populací ve fytochorionech Radhoš ské Beskydy a Javorníky (tj. geogra cky v Moravskoslezských Beskydech, Vsetínských vrších a Javorníkách) je obvykle p evaha starších v kových stádií s nízkou schopností zmlazování. Tyto populace jsou vázané na biotopy vlhkých pchá ových luk (svaz Calthion palustris) nebo pob ežní olšiny (svaz Alnion incanae), které mají silné antropické ovlivn ní. Ve vybraných beskydských populacích t chto biotop (jmenovit na lokalitách Bílá: Kaval anky, orní Be va: luboké, Prost ední Be va: Be- ovská Ky era, ervenec, utisko-solanec: Solánecký potok, Velké Karlovice: Tis avy, Bzové a alenkov: inotice) jsme srovnávali zastoupení jednotlivých pohlaví (S O Á 2011). Ve všech srovnávaných populacích jsme zjistili p ítomnost pouze jednoho, a to sam ího pohlaví. Shrneme-li údaje o populacích Salix daphnoides v Beskydech, zjistíme, že se od populací v Podbeskydí liší nevyrovnanou v kovou strukturou, vazbou na biotopy, které jsou pro pionýrskou d evinu netypické, a extrémn nevyváženým pom rem zastoupení pohlaví. Tento kontrastní rozdíl vybízí k hypotéze o nep vodnosti beskydských populací. Tuto hypotézu potvrdil Sochor (SO HO 2011) studiem genetické struktury populací. Analýza kodominantních molekulárních marker (mikrosatelit ) ukázala, že výše citované beskydské populace jsou tvo eny vždy jedním genetickým klonem, naopak populace na št rkových náplavech jsou geneticky variabilní. Tento fakt potvrzuje, že populace ve vlhkých pchá ových loukách a v ol-

8 A C H D L BÁ O Á E. V ŠU R. J. 9 šových luzích podél nedivo ících horských potok v Javorníkách a Radhoš ských Beskydech jsou nep vodní a pocházejí z výsadby. Pro praktickou ochranu vrby lýkovcové je proto nutné chránit p edevším biotop št rkových náplav (zvlášt na ece lši, omné, Morávce a stravici). I p esto, že výskyty dru - hu v Beskydech p edstavují nep vodní výsadby, považujeme za d ležité chránit i tyto po pulace. V mnoha p ípadech (nap. Velké Kar lovice: Tís avy, Bílá: Kaval anky, Velké Karlovice: Fojt v vrch aj.) se jedná o statné a pravd podobn zna n staré exemplá e, které byly v místech vysázeny v dobách p vodního valašského hospoda ení. omníváme se, že i tyto nep vodní (pro v ela ské ú ely vysazené) populace se staly nedílnou sou ástí valašské krajiny. POD KOVÁNÍ Cht li bychom pod kovat Marii Popelá ové (Správa C K Beskydy, Rožnov pod Rad hošt m) za poskytnutí cenných údaj o výskytu druhu z databáze C K Beskydy a za podn tné komentá e k manuskriptu. ále d kujeme ucii Kle kové ( strava) za poskytnutí údaj z jejího vlastního mapování vrb a Pavlu ustykovi za cenné komentá e k rukopisu. Výzkum byl podpo en Interní Grantovou Agenturou P F P (IGA PrF P 2010/1 a 2011/3) a projektem Vytvo ení komplexního monitorovacího systému p írodního prost edí Moravskoslezského kraje (CZ0138). LITERATURA A PK (2011). Nálezová databáze A PK R. Cit. [ ]. ostupné na webu: <on-line databáze; portal.nature.cz>. B UDYŠ E. (1961b): Zoocecidie pavska a okolí I. P írodov dný asopis slezský, 22: B UDYŠ E. (1968): opln k k rozší ení hálek na vrbách na Morav a ve Slezsku. Acta Universitatis Agriculturea, 16: B L P., F L O Á K., KL J., F L O Á. Í M. (2008): Údržba št rkových lavic na ece stravici. Ochrana p írody, 62/6 [online: cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/udrzba sterkovych-lavic-na rece-ostravici.html]. C R. S H L A. (1990): Evolution of major models and processes of alluvial forest of the Rhine in the rift valley (France/Germany). Vegetatio, 88: L O Ý. (1887): Analytická kv tena ech, Moravy a rak. Slezska. Ed pp., Praha (ed ). [Ed. 1 ut: Analytická kv tena eská. Praha 1879] EL Q T., A J. TU L D A. (1988): Sexual dimorphism and between-year variation in owering, fruit set and pollinator behaviour in a boreal willow. Oikos, 53: E -BU D P. (2005): Genus illows (Salix.) in atvia. Ms, 27 p. [Ph Thesis, Promocijas darba kopsavilkums. Biolo ijas doktora zin tnisk gr da ieg šanai, Riga, atvia]. FO Á E. (1892): Kv tena Moravy a rakouského Slezska. Díl 1. Praha, 592 pp. F R. A, GU LL A. M, P G. E EDW D P. J. (2005): Survival and growth responses of Populus nigra, Salix elaeagnos and Alnus incana cuttings to varying levels of hydric stress. Forest Ecology and Management, 210: Ö DL E., FLO H F. D F. (2002): Weiden in Österreich und angrezenden Gebieten. niversität für Bodenkultur, ien, 159 pp. DÍL Z., O P., TLU Á V. (1992): Soupis botanických sbírek v eskoslovensku. 1. vydání. Vlastiv dné muzeum, lomouc, 73 pp. CH L J. M U L. (1976): Die Weiden Europas. Die Gattung Salix. A. Ziemsen-Verlag, ittenberg- utherstadt, 143 pp. CH L J. (1972): Poznámky k eskoslovenským druh m rodu Salix II. asopis slezského muzea, Série C, 11: CH L J. (1972): Salix daphnoides Vill. vrba lýkovcová. ást II. ruhy vrb vyšších poloh. Poznámky k eskoslovenským druh m rodu Salix II. asopis slezského muzea, Série D, 1: 1 2. CH L J. & KO LÍŽ J. (1990): 65. Salicaceae Mirbel vrbovité, pp In: Ý S. & SL Í B. (eds): Kv tena eské republiky 2. Academia, Praha, 540 pp. CHY Ý M., KU T., KO Í M., G UL H V. & U Y P. (eds) (2010): Katalog biotop eské republiky. 2. Vydání. Agentura ochrany p írody a krajiny R, Praha, 445 pp. J M P ísp vek k poznání ekologie a rozší ení vrby lýkovcové (Salix daphnoides Vill.) na severní Morav. asopis slezského muzea, Série C, 26: KOU Ý P., PO LÁ O Á M., U Y P., Á M., T Á O Á J. & L O Ý. (eds) (2009): Výsledky oristického kurzu eské botanické spole nosti ve Vsetín (29. ervna 5. ervence 2008). Zprávy eské Botanické Spole nosti, 44, suppl. 1: K F. (1959a): P ísp vek k výskytu n kterých druh rodu Salix. v oblasti Rychlebských hor. P írodov dný asopis slezský, 20: K F. (1959b): Zajímavé vrby pavska (Slezsko, SR). P írodov dný asopis slezský, 20: K F. (1960): Salikologické pom ry jihovýchodní ásti soblažska (Slezsko, SSR). P írodov dný asopis slezský, 21: K F. (1961a): N kolik vzácných k íženc vrb z oblasti Slezska. P írodov dný asopis slezský, 22: K F. (1961b): N kolik zajímavých vrb z území Polska. P írodov dný asopis slezský, 22: K F. (1961c): Salix daphnoides Vill. v západní ásti Slezska. P írodov dný asopis slezský, 22: K F. (1961d): Vrba lýkovcová ve Slezsku. P írodov dný asopis slezský, 22: 2 4. K F. (1962): Vrba lýkovcová, v ela sky významná d evina. V ela ství, 15(96): 7.

9 10 A C H D L BÁ O Á E. V ŠU R. J. U T. A G U W LD R. (2007): Studies on Vegetation Cover of the oungest unes of the wina Gate Barrier ( estern Polish Coast). Journal of Coastal Research, 23: MO L J. (1971): V ela sky významné vrby. V ela ství, 24(105)/2: MO L J., S. & KODO S. (1980): Vrby pro v elí pastvu. eský svaz v ela, Praha, 128 pp. N UHÄU LO Á Z. MO J. (2003): Vrbotopolové luhy a bažinné olšiny a vrbiny. P ehled vegetace eské republiky. Svazek 4. Academia, Praha, 78 pp. N W HOL CH. (2003): Willows the genus Salix. Portland, Timber Press, 224 pp. P O Á. (2008): Vegetace št rkových náplav tok v severních Beskydech a jejich podh í. Ms. 45 pp. [Bakal. práce; depon in Úst. Bot. Zool.P ír. Fak. Masaryk. niv., Brno]. P U OU G., P Y J.-., G L J., BL H D E., U H F., R H D K., T. EL- A. (1997): Space- Time nits in Floodplains: The Example of the rac River pstream of Grenoble (French Alps). Global Ecology and Biogeography Letters, 6: POLÍ F. (1902): Názorná kv tena zemí koruny eské. Svazek 4. R. Prombergr, lomouc, 712 pp. PO LÁ O Á M., L O Ý., KOU Ý P., Á M., T Á O Á J., V ŠU R. J., VY LO Á M., O Ý M., U Y P. & H Y O Á. (2011): Rozší ení vybraných taxon cévnatých rostlin v C K Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování óry z let ). Zprávy eské Botanické Spole nosti, in press. P O HÁ F. (ed) (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské republiky (stav v roce 2000). P íroda 18: R H CH., S HU S. PO HLOD P. (2007): Spatial Genetic Structure and Clonal iversity in an Alpine Population of Salix herbacea (Salicaceae). Annals of Botany, 99: ROH R. M Y M. (1835): Vorarbeiten zu einer Flora des mährischen Gouvernements oder systematisches Verzeichniss aller in Mähren und in dem k. k. öster. Antheile Schlesiens wildwachsenden bis jetzt entdeckten phaenerogamen P anzen. Rudolf Rohrer Buchdruckereibesitzer und August Mayer ekonomie Verwalter., Brno, 217 pp. S DLÁ O Á M. PLÁŠ V. (2005): ervený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje. asopis Slezského Muzea Opava, Série A, 54: S H L A. (1997): River ynamics as a Forest Process: Interaction between Fluvial Systems and Alluvial Forests in arge European River Plains. Botanical Reviews, 63: S H L A., C R. T OL M. (1992): Ecological Segregation between Closely Related Species in the Flooded Forests of the pper Rhine Plain. New Phytolist, 121: S L Ý V. (1987): Regionáln fytogeogra cké len ní SR (Mapa 1:750000). Academia, Praha. S L Ý V., Á O Á A., N U HLO Á., S DLÁ O Á M. & DO Á K. (eds) (1978a): Materiály ke kv ten Moravskoslezských Beskyd, Podbeskydské pahorkatiny a okrajové ásti stravské pánve. Práce a studie, 3: S O O A. K. (1999): Willows of Russia and Adjacent Countries. Taxonomical and Geographical Revision. Joensuu: niversity of Joensuu, 307 pp. SO HO M. (2011): Genetická struktura populací ohrožených horských druh vrb (Salix spp.). Ms., 55 pp. [ ipl. práce, depon. in: Knihovna katedry botaniky, P írodov decká fakulta P, lomouc]. S O Á E. (2011): Vrba lýkovcová (Salix daphnoides) v Moravskoslezských Beskydech: vztahy mezi rozší ením, ekologii, popula ní strukturou a ohrožením druhu. Ms., 101 pp. [ ipl. pr., depon. in: Knihovna katedry botaniky, P írodov decká fakulta P, lomouc]. U O Á. (2007). Zhodnocení stavu b ehových porost toku eky Morávky (Moravskoslezský kraj). Práce a Studie Muzeum Beskyd (P ír. V dy), 19: U O Á. (2009). Vegetace í ních náplav vybraných tok Moravskoslezských Beskyd. Ms., 83 pp. [ ipl. pr., depon. in: Knihovna katedry botaniky, P írodov decká fakulta P, lomouc]. VO Á O Á M. & SU O Ý K. (2001): Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae. Zprávy es. Bot. Spole. 36, Suppl. 1, 1 96.

10 B AH C E lánky Articles BÁRTO Á Eva VAŠUT adim J.: ozší ení vrby lýkovcové (Salix daphnoides Vill.) na východní Morav a ve Slezsku DRO Á Vlasta, NO OT Ý Ivan, HÁ K Michal, FUK O Á Jitka, FA O arel H TT RG RO Á Eva: Mechorosty a cévnaté rostliny mok adní lokality olo na P edních loukách v Bílých arpatech RLO Á Bohdana KÁ KO Á Jana: Flóra na vybraných lokalitách západn od Valašského Mezi í í PO LÁ O Á Marie, OUT CKÝ Petr RU A Martin: afrán karpatský (Crocus heu elianus Herbert) na východní Morav O takar, ML K Ji í & PO OLDA Martin: ntioxida ní vlastnosti krajových odr d jabloní z regionu Bílých arpat OTTWALD lbert, Á Jan, B LÍ Vladimír, EL R Vladimír O K František: Motýli Bílých a Bielych arpat 1. dopln k O Á O Á Magdaléna: Ploštice (Heteroptera) pasínku osový v Huslenkách (Vsetínské vrchy) Krátká sd lení hort notes KÁ KO Á Jana, A ÁK Martin & AŠ AR omáš: ivizna brunátná Verbascum phoeniceum. (Scrophulariaceae) na Vsetínsku ( eská republika) O KA nd ej & AGÁ K an: Nové nálezy Rhysodes sulcatus (Fabricius, 1787) ( oleoptera: hysodidae) na Morav ( eská republika) S T R ukáš, AŠ AR omáš & P TT R adim: Nové nálezy rohá e obecného (Lucanus cervus) a páchníka hn dého (Osmoderma barnabita) na Valašsku ( eská republika) M K Š Václav: Nálezy plcha lesního Dryomys nitedula ( odentia: liridae) ve vrcholových partiích masivu adhošt (Moravskoslezské Beskydy) Aktuality a Personálie Currents ews and Personals A ÁK Martin & KÁ KO Á Jana: Moravskoslezská pobo ka eské botanické spole nosti v roce R R Ji í & S T R ukáš: P íroda Valašska na webu aktualizace v roce Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, p ísp vková organizace & Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlín, p ísp vková organizace, 2011 ISSN: ISBN: ISBN: Sponzorem je VicusMedicus, s. r. o.