Podnikání v s.r.o. podle českého práva

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Podnikání v s.r.o. podle českého práva Bakalářská práce Autor: Petra Hrobaříková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Miluše Kalinová, Ph.D. Praha Duben, 2009

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Bořicích dne 15. dubna 2009 Petra Hrobaříková 2

3 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce paní JUDr. Miluši Kalinové, Ph.D, za její věcné připomínky a vedení při vypracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala paní Haně Hrbáčkové, za její ochotu. 3

4 Anotace Jméno a příjmení autora: Petra Hrobaříková Instituce: Bankovní institut vysoká škola Praha katedra práva Název práce: Podnikání v s.r.o. podle českého práva Vedoucí práce: JUDr. Miluše Kalinová, Ph.D. Počet stran: 62 Počet příloh: 1 Počet titulů bibliografie: 17 Klíčová slova: společnost s ručením omezeným založení a vznik společnosti s ručením omezeným základní kapitál valná hromada jednatel práva a povinnosti společníků zrušení a zánik společnosti s ručením omezeným Cílem bakalářská práce bylo poukázat na problematiku společnosti s ručením omezeným, od jejího vzniku až po její zánik. V práci je vysvětleno, co je potřeba k jejímu založení a vzniku, co je to základní kapitál a jaké mohou být jeho změny, dále pak jsou popsány práva a povinnosti společníků, valná hromada a jednatelé, a nakonec je nastíněn zánik společnosti. 4

5 Anotation Name and surname of the author: Petra Hrobaříková Institution: Bank Institute, University of Prague department of law Title: Entrepreneurship in limited company under Czech law Head work: JUDr. Miluše Kalinová, Ph.D. Number of pages: 62 Number of enclosures: 1 Number of titles bibliography: 17 Keywords: a limited lability company a establishing a and a emergence of a limited liability company basic capital General Meeting managers rights and obligations of members cancellation and termination of a limited liability company The aim of bachelor work was to highlight the issue of a limited liability company, from its inception to its termination. In this work, explains what is needed for its establishment and the emergence of what is basic capital and what may be the changes, and then describes the rights and obligations of shareholders, General Meeting and managers, and finally termination of the company is outlined. 5

6 Obsah Úvod Založení a vznik společnosti s ručením omezeným Založení Příprava založení společnosti Společenská smlouva Obligatorní náležitosti Fakultativní náležitosti společenské smlouvy Změna společenské smlouvy Zakladatelská listina Stanovy Obsah stanov Vznik společnosti Zápis do obchodního rejstříku Základní kapitál Vklady společníků Změny výše základního kapitálu Zvýšení základního kapitálu Zvýšení základního kapitálu novými vklady Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti Zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku Snížení základního kapitálu Práva a povinnosti společníků Vznik účasti ve společnosti Obchodní podíl

7 3.3 Povinnosti společníků Práva společníků Valná hromada Působnost valné hromady Svolání valné hromady Usnášeníschopnost valné hromady Hlasování valné hromady Jednatelé Obchodní vedení a jednatelské oprávnění Povinnosti jednatelů Zákaz konkurence Dozorčí rada Působnost dozorčí rady Vznik a zánik funkce členů dozorčí rady Zrušení a zánik společnosti s ručením omezeným Zrušení společnosti s ručením omezeným Zrušení společnosti bez likvidace Fúze Převod jmění na společníka Rozdělení společnosti Zrušení společnosti s likvidací Zánik společnosti Závěr Seznam použité literatury Seznam příloh Notářský zápis o usnesení valné hromady

8 Úvod Tématem této bakalářské práce je Podnikání v s.r.o. podle českého práva. Mým cílem bylo poukázat na problematiku společnosti s ručením omezeným, jelikož se jedná patrně o nejrozšířenější formu obchodní společnosti. Společnost s ručením omezeným je útvar novodobý. Nevznikla postupným historickým vývojem na přelomu středověku a novověku, a ani nevychází z historických kořenů římského práva jako akciová společnost. Právě naopak, byla vytvořena uměle. Tato práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se zaměřuje na založení a vznik společnosti. V této kapitole je popsáno, jaké dokumenty jsou potřeba k založení společnosti, jaké náležitosti tyto dokumenty musí mít. Dále je zde vysvětleno, co jsou to stanovy, které si společnost může zřídit, ale i nemusí, a jaký je jejich obsah. A na závěr samozřejmě je popsáno, jak sama společnost vzniká. V druhé kapitole se zabývám základním kapitálem. Jaké musí být vklady společníků do základního kapitálu, a dále jaké jsou změny výše základního kapitálu, jeho zvýšení a snížení. Ve třetí kapitole pokračuji právy a povinnostmi společníků. Zde je vysvětleno, jak vzniká společníkovi účast ve společnosti, co je to obchodní podíl a jaká práva a povinnosti společníci mají. Čtvrtá kapitola je zaměřena na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným, protože se jedná o nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným. Jaká je její působnost podle obchodního zákoníku, po jaké době se musí vždy svolávat, kdy se schopna se valná hromada usnášet a v neposlední řadě její hlasování, jelikož hlasování přijímá valná hromada své usnesení. Pátá kapitola je věnována jednatelům, kteří jsou statutárním orgánem společnosti. Zde se zaměřuji na obchodní vedení a jednatelské oprávnění. Obchodní vedení je oprávnění 8

9 k řízení běžného každodenního života společnosti. Prostřednictvím jednatelského oprávnění mohou jednatelé jednat jménem společnosti navenek, jedná se tedy o právní úkony společnosti se třetími osobami. V této kapitole se dále zaměřuji na povinnosti jednatelů a jejich zákaz konkurence. Šestá kapitola popisuje dozorčí radu. V této kapitole je nastíněno, jaká osoba může být členem dozorčí rady, jak vzniká a zaniká funkce členů dozorčí rady a samozřejmě působnost dozorčí rady. Sedmá a zároveň poslední kapitola se zabývá zrušením a zánikem společnosti. První podkapitolou je zrušení společnosti, kdy se čtenář dozví způsoby zrušení, a to buď s likvidací anebo bez likvidace. V případě zrušení s likvidací se jedná o fúzi, převod jmění na společníka a rozdělení společnosti. A poslední částí této kapitoly je zánik společnosti. Snad jsem Vám alespoň částečně naznačila, o čem budou následující stránky, a budu doufat, že četba této bakalářské práce pro Vás bude přínosem. 9

10 1 Založení a vznik společnosti s ručením omezeným 1.1 Založení Vývoj společnosti s ručením omezeným lze rozdělit na dvě etapy, a to na etapu zakládání a na etapu vzniku společnosti. Výsledkem tohoto procesu je existence nové právnické osoby, která je subjektem práv a povinností. Etapa založení společnosti je nezbytně nutná pro vznik společnosti. K zápisu společnosti do obchodního rejstříku nemůže dojít bez důkazů platného založení společnosti. Společnost může založit jeden nebo více zakladatelů. Zakladateli společnosti mohou být fyzické i právnické osoby, pokud to nevylučují právní předpisy. Společnost s ručením omezeným je jedinou obchodní společností, která má stanoven maximální počet společníků, a to padesát Příprava založení společnosti Před založením společnosti následuje obvykle přípravná činnost. Během přípravné činnosti je sestaven podnikatelský záměr. V podnikatelském záměru by zakladatelé měli promyslet tyto okolnosti: jaké výchozí finanční a majetkové prostředky bude mít společnost k dispozici jaké konkurenci bude muset společnost čelit reálnost ekonomických kalkulací, rentability výroby atp. jaké obchodní vazby a styky může společnost využít jakou výrobní produkcí nebo službami se může společnost na trhu prosadit jaký je výsledný ekonomický plán společnosti 10

11 jaká je reálná dosažitelnost potřebných bankovních úvěrů 1 Při přípravě založení společnosti se většinou uzavírá tzv. předběžná neboli přípravná smlouva. Známe dva důvody, proč je vhodné přistoupit k přípravné smlouvě. Za prvé je to ušetření času a prostředků, při uzavření takovéto smlouvy se projeví názory společníků, a jestliže se zakladatelé na všem dohodnou předem, uzavření společenské smlouvy bude jednoduché. Za druhé je to, že pokud se mezi zakladateli projeví vážné spory již při uzavření přípravné smlouvy, pak by se měli zakladatelé rozhodnout, zda budou pokračovat v zakládání nové společnosti nebo od toho raději odstoupit, anebo zda učiní podstatně změny. Jelikož přípravná smlouva není nikde upravena, jedná se o tzv. smlouvu innominátní neboli nepojmenovanou. Proto je třeba zvážit, kdo smlouvu uzavírá, pokud jí uzavírají osoby, které jsou podnikateli, pak se smlouva bude řídit obchodním zákoník, ale pokud se jedná o osoby, které nejsou podnikateli, pak se smlouva bude řídit občanským zákoníkem. Součástí přípravné smlouvy by měl být závazek k uzavření budoucí společenské smlouvy. 1.2 Společenská smlouva Společenská smlouva je základním a nejdůležitějším dokumentem v životě společnosti s ručením omezeným. Společenská smlouva je dvoustranný či vícestranný právní úkon. Jedná se o právní úkon formální a konsensuální. Formální proto, že je potřeba forma notářského zápisu k jejímu vzniku. A konsensuální proto, že je potřeba, aby bylo dosaženo úplné shody se všemi jejími smluvními stranami. Jak již bylo výše napsáno, společenská smlouva musí mít formu notářského zápisu. A dále musí být podepsána jak všemi společníky, tak i notářem. Společníci mohou uzavřít společenskou smlouvu osobně anebo prostřednictvím jejich zmocněnce. Zmocněnec může smlouvu podepsat na základě plné moci, která mu musí být udělena. Plná moc, která 1 Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vyd. Praha : ASPI, s. 11

12 zmocňuje zmocněnce k uzavření smlouvy, musí být písemná a zmocnitelův podpis musí být úředně ověřen. V plné moci musí být jasně stanoven rozsah zmocnění. Jestliže tedy společenskou smlouvu podepisuje zmocněnec, pak se plná moc připojuje ke společenské smlouvě. Společenská smlouva musí obsahovat určité náležitosti. Tyto náležitosti lze rozdělit do dvou skupin, a to na obligatorní náležitosti a fakultativní náležitosti. Obligatorní náležitosti musí společenská smlouva obsahovat povinně. Fakultativní náležitosti společenská smlouva obsahovat nemusí Obligatorní náležitosti Jak již jsem výše zmiňovala, obligatorní náležitosti znamenají, že je společenská smlouva musí obsahovat, jsou povinné. Obligatorní náležitosti podle obchodního zákoníku jsou tyto: obchodní firma a sídlo společnosti určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby předmět podnikání (činnosti) výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje určení správce vkladu jiné údaje, které vyžaduje obchodní zákoník 2 2 Zákon č. 513/1991 Sb. v platném znění,

13 1.2.2 Fakultativní náležitosti společenské smlouvy Společníci si ovšem mohou ve společenské smlouvě upravit i nepovinné náležitosti, tzv. fakultativní náležitosti. Obchodní zákoník na některé z nich pamatuje pomocí dispozitivního odkazu. Fakultativní náležitosti společenské smlouvy mohou být např.: způsob výplaty vypořádacího podílu určení, zda se společnost zakládá na dobu určitou nebo neurčitou vytvoření emisního ážia jiný způsob stanovení výše obchodních podílů jednotlivých společníků nepřevoditelnost obchodního podílu na jiného společníka vyloučení děditelnosti obchodního podílu, s výjimkou jednočlenných společností zákaz rozdělení obchodního podílu zmocnění valné hromady k uložení příplatkové povinnosti společníků na tvorbu vlastního kapitálu rozšíření práv společníků nad zákonný rámec vyšší počet hlasů přítomných společníků potřebných k usnášeníschopnosti valné hromady odchylný způsob dorovnání hodnoty nepeněžitého vkladu při poklesu jeho hodnoty vydání stanov možnost převodu obchodního podílu na jinou osobu vyloučení přechodu obchodního podílu na právního nástupce společníka právnické osoby způsob rozdělení zisku udělování prokury větší než zákonný počet hlasů k přijetí usnesení valné hromady lhůty pro svolání valné hromady postup pro svolání valné hromady omezení jednatelského oprávnění jednatelů větší než zákonný rozsah zákazu konkurence 13

14 rozšíření zákazu konkurence na společníky zřízení dozorčí rady vyloučení přednostního práva na zvýšení vkladů společníků lhůta pro využití přednostního práva na zvýšení vkladů společníků lhůta pro výplatu vypořádacího podílu důvody pro zrušení společnosti zmocnění valné hromady k rozhodnutí o zrušení společnosti pravidla pro výpočet likvidačního zůstatku Změna společenské smlouvy Ke změně společenské smlouvy je potřeba souhlasu všech společníků nebo rozhodnutí valné hromady, pokud nestanoví zákon jinak. Ke změně společenské smlouvy může dojít na základě jiných právních skutečností, rozhodnutím soudem a dále z usnesení valné hromady. Případ, kdy dochází ke změně společenské smlouvy na základě jiných právních skutečností, je např. dojde-li k uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu, poté má toto rozhodnutí za následek změnu společenské smlouvy v osobách společníků. Případy, kdy dojde ke změně společenské smlouvy rozhodnutím soudu je, např. když soud rozhoduje o vyloučení společníka ze společnosti nebo o zrušení účasti společníka ve společnosti. Případy, kdy dochází ke změně společenské smlouvy, která vyplývá z usnesení valné hromady, ale valná hromada o tom formálně nemusela ani rozhodnout, upravuje obchodní zákoník. Takovými případy jsou např. vyloučení společníka, rozhodování o rozdělení obchodního podílu nebo zvýšení či snížení základního kapitálu. Jestliže o změně společenské smlouvy rozhoduje valná hromada poté, bude usnesení o změně zachyceno v zápisu z valné hromady. Pokud valná hromady přijme rozhodnutí, které má za důsledek změnu společenské smlouvy, poté již nemusí přijímat rozhodnutí o změně společenské smlouvy, ale postačí to první rozhodnutí. 3 Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vyd. Praha : ASPI, s. 14

15 Pokud se mění obsah společenské smlouvy rozhodnutím valné hromady a jsou tím zasažena práva společníků, pak je nutné k přijetí rozhodnutí souhlas společníků, kterým se zasahuje do jejich práv. Změna společenské smlouvy je účinná od okamžiku, kdy o změně rozhodla valná hromada, pokud v usnesení valné hromady nebyl stanoven pozdější okamžik účinnosti, anebo okamžikem, kdy nastala účinnost jakékoliv jiné právní skutečnosti, jejímž důsledkem byla změna společenské smlouvy. Změna obsahu společenské smlouvy musí mít vždy formu notářského zápisu. 1.3 Zakladatelská listina Jestliže společnost zakládá pouze jeden zakladatel, nebude uzavírat společenskou smlouvu, nýbrž zakladatelskou listinu. Listina je sepisována notářem a musí mít formu notářského zápisu. Pro zakladatelskou listinu platí totéž co pro společenskou smlouvu. Totiž, že náležitosti obsažené ve společenské smlouvě, musí obsahovat i zakladatelská listina. A stejně jako společenská smlouva, může určit vydání stanov. Pokud přistoupí nový společník do společnosti, která měla pouze jednoho zakladatele, pak se zakladatelská listina změní na společenskou smlouvu. Platí to i obráceně, pokud v původně vícečlenné společnosti zůstane jediný společník, společenská smlouva se změní na zakladatelskou listinu. 1.4 Stanovy Stanovy upravují vnitřní organizaci společnosti a také některé otázky určené ve společenské smlouvě. Jestliže společenská smlouva nepřipustí vydání stanov, tak je jejich vydání nepřípustné. Stanovy pro společnost s ručením omezeným nejsou povinné, jsou pouze fakultativním dokumentem. 15

16 V případě vydání stanov, je jimi vázána společnost, její orgány i každý společník. Proto zákon požaduje, aby společník písemně prohlásil, že přistupuje jak ke společenské smlouvě, tak ke stanovám Obsah stanov Protože jsou stanovy nepovinným dokumentem společnosti, který může společnost přijmout, ale také nemusí, nestanovuje zákon žádný okruh náležitostí, které musí být ve stanovách obsaženy. Přesto zákon v některých ustanoveních počítá s jejich existencí. Jedná se o tyto případy: bližší úprava práv a povinností společníka při řízení společnosti a kontrole její činnosti výše příspěvků společnosti do rezervního fondu za jednotlivá účetní období lhůty pro svolávání valné hromady omezení jednatelského oprávnění jednatelů rozšíření zákazu konkurence jednatelů nad zákonný rámec lhůta pro uplatnění přednostního práva společníků k převzetí závazku ke zvýšení vkladu při zvyšování základního kapitálu Vznik společnosti Zápis do obchodního rejstříku Společnost s ručením omezením vzniká dnem, kdy je zapsána do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík je definován jako veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. 4 Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vyd. Praha : ASPI, s. 16

17 Jestliže chce společnost podnikat, potřebuje získat příslušné podnikatelské oprávnění (pokud se jedná o společnost, která je založena za podnikatelským účelem). Aby ho však získala, tak musí živnostenskému nebo jinému úřadu prokázat, že společnost byla založena. Poté, co příslušné doklady o podnikatelském oprávnění jsou doručeny zakladatelům nebo jedná-li se o společnost, která je založena za nepodnikatelským účelem, tak od založení společnosti, začíná běžet lhůta, ve které musí být podán návrh na zápis do obchodního rejstříku. Tato lhůta je devadesátidenní. Pokud tato lhůta uběhne marně, má to za následek pozbytí platnosti podnikatelského oprávnění a nemožnost podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Stejně tak zaniká platnost podnikatelského oprávnění v případě, že soud návrh na prvozápis nebo pozdější zápis do obchodního rejstříku pravomocně zamítl nebo odmítl, pak musí zakladatelé předmětné dokumenty živnostenskému nebo jinému úřadu neprodleně vrátit. 5 Jednatelé podávají návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku a také ho všichni podepisují. Pokud jde o společnost založenou alespoň dvěma zakladateli, tak před podáním návrhu musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30%. Celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí činit alespoň Kč. Jedná-li se o společnost založenou pouze jediným zakladatelem, poté musí zakladatel splatit základní kapitál v plné výši, aby mohla být společnost zapsána do obchodního rejstříku. Podle obchodního zákoníku musí být k návrhu na zapsání do obchodního rejstříku přiloženo: společenská smlouva nebo zakladatelská listina doklad o splnění povinnosti podle Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vyd. Praha : ASPI, s. 6 Znění 111 obchodního zákoníku: 1) Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30 %. Celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů musí však činit alespoň Kč. (2) Je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsána do obchodního rejstříku, jen když je v plné výši splacen její základní kapitál. 17

18 posudek znalce nebo znalců o ocenění nepeněžitých vkladů oprávnění k podnikatelské činnosti navrhovatel musí doložit právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo, k doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí výpis z Rejstříku trestů pro jednatele ne starší tří měsíců čestné prohlášení jednatelů, že jsou plně způsobilí k právním úkonům čestné prohlášení jednatele, že splňuje podmínky provozování živnosti podle 6 zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenským podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a nenastala u něho skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti dle 8 zák.č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, čestné prohlášení jednatelů, že splňují podmínky podle 38 l obchodního zákoníku Do obchodního rejstříku se obligatorně zapisují tyto skutečnosti: firma a sídlo společnosti s ručením omezeným předmět podnikání právní forma právnické osoby identifikační číslo jméno a bydliště nebo firma a bydliště jednatelů s uvedením způsobu, jakým jednají jménem společnosti s ručením omezeným, a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce jméno a bydliště prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná dále označení, sídlo, umístění a předmět činnosti odštěpeného závodu výše základního kapitálu, výše vkladu každého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výše obchodního podílu každého společníka, zástavní právo k obchodnímu podílu, bylo-li zřízeno jméno a bydliště členů dozorčí rady (byla-li zřízena) a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce 18

19 další skutečnosti, stanoví-li to zákon 7 Společnost s ručením omezeným vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Od toho dne nabývá společnost právní subjektivitu. 7 Zákon č. 513/1991 Sb. v platném znění, 35 19

20 2 Základní kapitál Vzhledem k tomu, že společnost s ručením omezeným je kapitálovou společností, tak má ze zákona povinnost vytvářet základní kapitál. Obchodní zákoník definuje základní kapitál jako peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. Základní kapitál musí být vyjádřen v české měně, což ovšem neznamená, že vklad nemůže zakladatel splatit v cizí měně, ale ve společenské smlouvě či zakladatelské listině jeho vyjádření musí být v české měně. Povinná výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným je Kč. Minimálně tuto výši musí mít společnost při svém vzniku a po celou dobu jejího života nesmí výše základního kapitálu klesnout pod tuto minimální hranici. Pokud by základní kapitál klesl pod Kč, mohl by to být důvod pro zrušení společnosti soudem. Určení výše základního kapitálu musí být součástí společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny (je-li pouze jeden zakladatel) společnosti. Ke změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny pak dojde v důsledku zvýšení či snížení základního kapitálu. K její změně dojde ke dni zápisu do obchodního rejstříku o zvýšení či snížení základního kapitálu. Z toho vyplývá, že výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku. 2.1 Vklady společníků Základní kapitál je tvořen vklady společníků. Každý společník je proto povinen vložit do společnosti určitý svůj vklad. Jeho minimální výše je Kč. Každý společník může mít jen jediný vklad, a to ve výši, kterou stanoví společenská smlouva. Výše vkladu může být stanovena pro jednotlivé společníky rozdílně, vždy ale částka vkladu musí být dělitelná na celé tisíce. Předmět vkladu společníka může být jak peněžitý, tak i nepeněžitý plnění, které se společník zavazuje poskytnout společnosti a společnost se zavazuje jej přijmout. 20

21 Peněžitým vkladem mohou být pouze peníze, v české i zahraniční měně. Vklad v cizí měně však musí být vyjádřen v české měně. Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, který společnost může hospodářky využít ve vztahu k předmětu podnikání, a jehož hospodářská hodnota je ocenitelná penězi. Předmět vkladu musí být též samostatně převoditelný. Hodnotu nepeněžitého vkladu musí posoudit znalec, který je na návrh navrhovatele (zakladatel, budoucí zakladatel anebo společnost) jmenován soudem. Znalec nesmí mít žádný vztah ke společnosti, jinak řečeno, musí být nezávislý na společnosti. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být peněžité vklady splaceny nejméně z 30% a nepeněžité vklady musí být splaceny zcela. Zbytek peněžitého vkladu je společník povinen splatit ve lhůtě a za podmínek stanovených společenskou smlouvou, nejdéle však ve lhůtě pěti let od vzniku společnosti nebo ode dne převzetí závazku ke splacení vkladu. Pokud obchodní podíl společník nabyl od jiného společníka a ještě nebyl vklad zcela splacen, pak je povinen jej splatit způsobem a ve lhůtě určené společenskou smlouvou. 2.2 Změny výše základního kapitálu Základní kapitál je podstatně nehybný, je ovšem možné změnit jeho výši. Změna základního kapitálu nastává na základě rozhodnutí valné hromady. Jsou známé dva způsoby změny výše základního kapitálu, a to buď zvýšením či snížením základního kapitálu. Při zvýšení základního kapitálu není určena žádná horní mez, kterou nelze překročit, ovšem určitá omezení zde jsou. Výše vkladů společníků musí být minimálně Kč. I při snížení základního kapitálu platí určitá omezení. Základní kapitál nemůže být snížen pod Kč a i zde platí to, co u zvýšení základního kapitálu, totiž že vklady společníků musí dosahovat minimálně Kč. 21

22 2.2.1 Zvýšení základního kapitálu První změna výše základního kapitálu je jeho zvýšení. O zvýšení základního kapitálu musí být rozhodnuto valnou hromadou. Aby mohlo být rozhodnutí přijato, musí s ním souhlasit kvalifikovaná většina všech společníků. O rozhodnutí musí být poté pořízen notářský zápis. Zvýšení základního kapitálu je možné peněžitými i nepeněžitými vklady. Zvýšení peněžitými vklady je však možné pouze pokud jsou splaceny dosavadní peněžité vklady. Naopak zvýšení nepeněžitými vklady je možné i tehdy, pokud dosavadní peněžité vklady splaceny nejsou. Zde jsou ovšem určitá omezení. Zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem je možné pouze tehdy, jestliže je to v důležitém zájmu společnosti. Jednatelé musí prokázat existenci důležitého zájmu společnosti valné hromadě. Proto jednatelé musí předložit valné hromadě písemnou zprávu, kde budou uvedeny důvody, které je vedly k tomuto rozhodnutí. Zpráva musí dále obsahovat odůvodnění výše a druhu nepeněžitého vkladu. Samotné zvýšení základního kapitálu lze provést jen těmi druhy nepeněžitých vkladů, které valná hromada schválila. Nepeněžité vklady musí být splaceny před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat společnosti své písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem podle 60 odst. 1 obchodního zákoníku před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti je vklad splacen. 8 U společnosti s ručením omezeným jsou vymezeny tyto druhy zvýšení základního kapitálu. Zvýšení základního kapitálu novými vklady, u tohoto zvýšení mají společníci přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, pokud se ho však vzdají anebo jej nevyužijí nebo je společenskou smlouvou vyloučeno, může se souhlasem valné hromady převzít závazek k novému vkladu až do výše navrženého zvýšení základní kapitálu kterýkoliv společník nebo extraneus. Další způsob zvýšení základního kapitálu je z vlastních zdrojů společnosti. Posledním způsobem zvýšení základního kapitálu je dohoda o započtení pohledávky společníka vůči společnosti html 22

23 Zvýšení základního kapitálu novými vklady O zvýšení základního kapitálu musí rozhodnout valná hromada společnosti a o něm musí vydat usnesení. Usnesení musí obsahovat částku, o kterou bude základní kapitál zvýšen a lhůtu, do které musí být převzat závazek ke zvýšení vkladu anebo k převzetí nového vkladu. Pokud se jedná o nepeněžitý vklad, tak se musí určit, co je předmětem nepeněžitého vkladu a částka, kterou se na vklad společníka započítává podle znaleckého posudku. Jestliže se zvyšuje základní kapitál peněžitými vklady, tak mají společníci předností právo k účasti na zvýšení základního kapitálu. Přednostní právo mohou společníci využít v zákonem stanovené době. Zákon určil měsíční lhůtu, od doby, kdy se o zvýšení společníci dozvěděli. Společenská smlouva nebo stanovy však mohou určit jinou dobu. Přednostní právo na zvýšení základního kapitálu, mají společníci podle výše svých obchodních podílů, pokud ve společenské smlouvě není stanoveno něco jiného. Pokud společníci nevyužijí přednostní právo, pak jim toto právo zaniká, a závazek k novému vkladu může převzít kterýkoli ze společníků nebo kdokoliv jiný se souhlasem valné hromady. Závazek ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu se přebírá písemným prohlášením, které musí obsahovat částku, o kterou se zvyšuje základní kapitál, v případě nepeněžitého vkladu předmět nepeněžitého vkladu a částku, kterou se započítává na vklad společníka a lhůtu pro splacení vkladu. Zájemce, který není společníkem, musí navíc prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě. Dále prohlášení musí obsahovat identifikaci obchodní společnosti a zájemce, výši přebíraného vkladu a také výslovné prohlášení o převzetí vkladu a závazek splatit vklad. 9 Účinnost prohlášení počíná běžet od doručení společnosti. Pokud uběhne lhůta, která je určena k převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu marně, je zvýšení základního kapitálu neúčinné. Společnost v takovém případě musí osobám, které se

24 zavázali ke vkladům, vrátit veškerá plnění přijatá v souvislosti se zvýšením základního kapitálu Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky, kterými jsou, že musí být schválena řádná, mimořádná nebo mezitímní účetní závěrka a auditorské ověření účetní závěrky musí být bez výhrad. Účetní závěrka musí být sestavena z údajů ke dni, který nepředchází den rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů více než 6 měsíců. Tato doba je velmi dlouhá, jelikož za 6 měsíců se toho může dosti změnit v majetku společnosti. Ke zvýšení základního kapitálu nesmí však být použity prostředky shromážděné v rezervním fondu, prostředky shromážděné v jiných rezervních fondech vytvořené k jiným účelům a ani jiné vlastní zdroje společnosti, jestliže jsou účelově vázány a společnost není oprávněná změnit účel jejich užití. Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné s využitím: čistého zisku jiných vlastních zdrojů (tzn. nerozděleného zisku z minulých let) společnosti vykázaných v účetní závěrce ve vlastním kapitálu 10 Společníci se na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů podílejí podle výše svých dosavadních vkladů. Pozvánka na valnou hromadu, která bude o zvýšení základního kapitálu rozhodovat a poté i její usnesení musí obsahovat: částku, o niž se základní kapitál zvyšuje označení vlastního zdroje, z něhož se základní kapitál zvyšuje 10 Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vyd. Praha : ASPI, s. 24

25 novou výši vkladu každého společníka po zvýšení 11 Pozvánka na valnou hromadu musí navíc obsahovat návrh usnesení o zvýšení základního kapitálu Zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku Jednatelé mají povinnost podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu, poté co byly splněny zákonem stanovené podmínky. Před tím, než jednatelé podají návrh na zápis do obchodního rejstříku, musí být peněžité vklady splaceny nejméně do 30% a nepeněžité vklady musejí být splaceny zcela. Pokud se jedná o společnost, která má pouze jediného společníka, poté musí být peněžité i nepeněžité vklady splaceny zcela. Ode dne zápisu do obchodního rejstříku je zvýšení základního kapitálu účinné Snížení základního kapitálu Druhá změna výše základního kapitálu je jeho snížení. Když si společnost rozmyslí, že sníží základní kapitál, je potřeba k tomuto rozhodnutí svolat zasedání valné hromady. Pozvánka na zasedání valné hromady musí včetně obecných náležitostí, dále obsahovat návrh údajů o jakou částku se snižuje základní kapitál, údaje o změně výše vkladů jednotlivých společníků a o tom, zda částka, o niž se má základní kapitál snížit, bude vyplacena společníkům nebo bude prominuta povinnost splatit vklad nebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo. Valná hromada může přijmout usnesení o snížení základního kapitálu jen tehdy, jestliže nedojde ke snížení základního kapitálu pod Kč a ani ke snížení vkladů jednotlivých společníků pod Kč. Jestliže valná hromada přijala usnesení o snížení základního kapitálu, pak jsou jednatelé společnosti povinni zveřejnit oznámení o snížení základního kapitálu a jeho výši v Obchodním věstník do patnácti dnů od rozhodnutí valné 11 Dvořák, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vyd. Praha : ASPI, s. 25

26 hromady. Po prvním zveřejnění oznámení o snížení základního kapitálu v Obchodním věstníku musí však následovat ještě druhé zveřejnění. Mezi prvním a druhým zveřejněním musí být dodržena třicetidenní lhůta. Jednatelé společnosti v oznámení vyzvou věřitele, aby do devadesáti dnů po druhém oznámení přihlásili své pohledávky. Společnost musí věřitelům, kteří přihlásili své pohledávky v uvedené lhůtě, poskytnout přiměřené zajištění těchto pohledávek nebo jejich pohledávky uspokojit. Věřitelé, kteří své pohledávky v devadesátidenní lhůtě nepřihlásili, toto právo nemají. Po ukončení zajištění nebo uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů, jsou jednatelé povinni podat návrh na zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Rejstříkový soud zapíše snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku, jen tehdy, zda bylo prokázáno, že snížení bylo oznámeno stanoveným způsobem a že přihlášené pohledávky věřitelů byly uspokojeny nebo jim bylo poskytnuto přiměřené zajištění. Jestliže soud vyhoví návrhu, pak je snížení základního kapitálu účinné ode dne zápisu do obchodního rejstříku. 26

27 3 Práva a povinnosti společníků 3.1 Vznik účasti ve společnosti Společnost s ručením omezeným je sdružením osob, proto nemůže existovat společnost, ve které by nebyl ani jeden společník. Vztah mezi společností a jejími společníky je nazýván jako společnický poměr. Tento vztah můžeme definovat jako soubor práv a povinností, které má společník vůči společnosti, tak i ostatním společníkům. Jsou rozlišovány dva způsoby vzniku účasti ve společnosti, a to buď originární způsob anebo derivativní způsob. Vznik účasti ve společnosti originárním neboli původním způsobem znamená, že společníkovi vzniká účast ve společnosti nově, tzn., že nepřechází v důsledku převodu nebo přechodu z právního předchůdce. Originárním způsobem vzniku účasti ve společnost je nabytí členství při vzniku společnosti a při přistoupení do společnosti při zvyšování základního kapitálu novými vklady neboli přistoupení extranea. Pokud se extraneus má stát společníkem jsou potřeba tři podmínky. Za prvé to musí odsouhlasit valná hromada, za druhé musí extraneus prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě a za poslední musí splatit převzatý vklad. Derivativním způsobem vzniká účast ve společnosti při převodu a přechodu obchodního podílu. Vznik účasti ve společnosti při přechodu obchodního podílu se nazývá univerzální sukcese. Univerzální sukcesor je tedy osoba, která vstupuje do veškerých práv a povinností, které měl bývalý společník, a dochází tedy k přechodu veškerých práv a povinností. Univerzálním sukcesorem může být osoba (jak fyzická tak právnická), která zdědila obchodní podíl. A dále jím může být právnická osoba, na kterou přešel podíl jejího právního předchůdce. Vznik účasti ve společnosti při převodu obchodního podílu se nazývá singulární sukcese. Singulární sukcesor je oproti předchozímu sukcesorovi osoba, která vstupuje pouze do některých práv a povinností fyzické či právnické osoby. Singulární sukcesor nabývá pouze práva a povinnosti, která plynula společníkovi z jeho společnického vztahu 27

28 ke společnosti, ale jiná práva sukcesor nenabývá. Společník pak uzavírá smlouvu o převodu obchodního podílu s jiným společníkem nebo jinou osobou neboli extraneem za podmínek daných zákonem a společenskou smlouvou. 3.2 Obchodní podíl Účast společníka ve společnosti s ručením omezeným představuje obchodní podíl. Společníkovi poté z obchodního podílu plynou určitá práva a povinnosti. Obchodní podíl je druhem jiné majetkové hodnoty. Výše obchodního podílu se společníkovi určuje podle výše jeho vkladu do základního kapitálu společnosti, pokud není stanoveno společenskou smlouvou jinak. Výše obchodního podílu se vyjadřuje pomocí zlomku nebo procentem. Každému společníkovi může náležet pouze jeden obchodní podíl. Pokud by se účastnil na dalším vkladu do společnosti, tak se jeho obchodní podíl zvýší v poměru, který odpovídá výši dalšího vkladu. O jeden obchodní podíl se může dělit i více osob, a z toho vyplývá, že ke splácení společného vkladu jsou majitelé podílu zavázáni společně a nerozdílně. 3.3 Povinnosti společníků Každý společník má se společností určitý vztah, ze kterého mu plynou práva a povinnosti. Tyto práva a povinnosti jsou vyjádřeny obchodním podílem ve společnosti. Jelikož zákon upravuje pouze některé povinnosti společníků, proto jsou primárně obsaženy ve společenské smlouvě. Mezi zákonem upravené povinnosti patří: Povinnost splatit vklad Tato povinnost je základní povinností společníka. Musí splatit vklad, ke kterému se zavázal ve společenské smlouvě. Společník musí vklad splatit ve lhůtě a za podmínek, které jsou určené ve společenské smlouvě, nejdéle ovšem ve lhůtě 28

29 pěti let od vzniku společnosti. Společník, který nově přistoupí do společnosti, začíná tato lhůta běžet až od okamžiku přistoupení do společnosti. Jestliže společník nesplatí včas a řádně svůj vklad, může být vyloučen ze společnosti. Toto se nazývá tzv. kaduční řízení. Jsou zde určité podmínky vyloučení, společník musí být vyzván pod pohrůžkou vyloučení ke splnění své povinnosti a musí mu být dána dodatečná lhůta ke splnění povinnosti. Tato lhůta nesmí být kratší než tři měsíce. Pokud tato dodatečná doba marně uplyne, společník může být vyloučen. O vyloučení musí být rozhodnuto valnou hromadou. Obchodní podíl vyloučeného společníka se stává tzv. volným. Společnost je poté povinna volný obchodní podíl převést na jiného společníka či na třetí osobu. Nedojde-li však k převodu, musí valná hromada rozhodnout do šesti měsíců ode dne, kdy došlo k vyloučení společníka o snížení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, anebo že zbylí společníci převezmou vklad vyloučeného společníka podle poměru svých obchodních podílů, a to za úplatu ve výši vypořádacího podílu. Jestliže společnost neučiní žádný z výše popsaných kroků, může soud rozhodnout o zrušení společnosti i bez návrhu a nařídit její likvidaci. Příplatková povinnost Tato povinnost je povinnost pro společníka přispět na vytvoření vlastního kapitálu peněžitým plněním nad rámec vkladu do základního kapitálu. Ovšem je přípustná pouze pokud je obsažena ve společenské smlouvě a o jejím uložení rozhodla valná hromada. Je možné jí uložit pouze do výše 50% základního kapitálu. Na příplatkové povinnosti se podílejí jednotliví společníci podle výše svých vkladů. Příplatkovou povinnost je možné učinit pouze peněžitým plněním. Byla-li příplatková povinnost uložena, musí se na ní podílet všichni společníci, nemůže být uložena pouze některým společníkům. Pokud společník nesplní svoji příplatkovou povinnost, může být postižen stejně jako za nesplnění povinnosti splatit vklad. Kromě situací, kdy vznik příplatkové povinnosti zakládá společenská 29

30 smlouva, může společník se souhlasem valné hromady poskytnout příplatek i dobrovolně. Ručební povinnost Společnost s ručením omezeným je zařazena mezi společnosti kapitálové, ovšem obsahuje určité znaky osobní společnosti. Jeden ze znaků je ručení společníků. Ručení společníků za závazky je omezené. Každý ze společníků ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení všech vkladů do obchodního rejstříku. 12 Zákaz konkurence Zákaz konkurence je poslední povinnost, kterou upravuje zákon. Tato povinnost se vztahuje zejména na jednatele společnosti. Ovšem společenská smlouva může zákaz konkurence rozšířit i na společníky. Jestliže společenská smlouva neupravuje zákaz konkurence, pak pro společníky žádný zákaz neplatí. 3.4 Práva společníků Práva společníků lze rozdělit do dvou skupin. A to na práva společenstevní a majetková. Základní společenstevní práva jsou: Právo účastnit se na řízení společnosti a kontroly její činnosti prostřednictvím hlasování na valné hromadě Toto právo obecně určuje zákon, ale podrobnější úpravu může obsahovat společenská smlouva nebo stanovy. Společníci mají prostřednictvím toho práva zejména právo požadovat na jednatelích informace o záležitostech společnosti a nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje, nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce 12 Švarc, Z. a kol. Základy obchodního práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, 148 s. 30

31 Právo požádat soud, aby vyslovil neplatnost usnesení valné hromady Právo podat žalobu jménem společnosti Právo nakládat s obchodním podílem Společníci mají právo na převod obchodního podílu, přechod, rozdělení či zastavení. Právo ukončit účast na společnosti Majetková práva společníků jsou: Právo na podíl na zisku Společníci mají právo na podíl na zisku podle poměru odpovídajícímu jejich obchodním podílům. Právo na vypořádací podíl Právo na vypořádací podíl má společník, kterému zanikla jeho účast ve společnosti za jejího trvání. Pokud společníkova účast zanikla na základě převodu nebo přechodu obchodního podílu, pak toto právo nemá. Vypořádací podíl se vypočítá v poměru odpovídajícím obchodním podílům, pokud neurčí společenská smlouva jinak. Právo na podíl na likvidačním zůstatku Pokud je společnost zrušena s likvidací, poté má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku. Vypočtení podílu je stanovena ve společenské smlouvě, ovšem pokud tam žádná úprava o výpočtu likvidačního zůstatku není, tak se výpočet provede jako u vypořádacího zůstatku. Přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, pokud dochází ke zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu. Tato problematika již byla popsána 31

32 4 Valná hromada Podle zákona je valná hromada nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným. Vzhledem k tomu, že je složena ze společníků a ti její pomocí řídí a kontrolují společnost, je lepší chápat jí jako organizované a formalizované shromáždění, jehož funkce spočívá především v tom, aby společníci kvalifikovaným způsobem dospěli k vyjádření své společné vůle, pokud jde o zásadní otázky existence a činnosti společnosti i uplatnění svých vlastních společenských práv. 13 Jednání valné hromady se může společník zúčastnit osobně anebo v zastoupení zmocněncem, kterému musí být udělena písemná plná moc. Zmocněncem však nesmí být člen dozorčí rady nebo jednatel. Rozhodování valné hromady probíhá na základě hlasování. Na základě hlasování projevují společníci svoji vůli, a to pomocí jejich hlasů. Rozhodnutí valné hromady musí mít formu usnesení, které je závazné pro všechny společníky. Valná hromada rozhoduje o zásadních a významných otázkách života společnosti a udílení závazných příkazů jednatelům, popř. také dozorčí radě, pokud byla zřízena. Ovšem rozhodování o každodenních provozních záležitostech do působnosti valné hromady nepatří, to je věc jednatelů. Valná hromada však může kontrolovat jakým způsobem je tato činnost prováděna. Základní funkce valné hromady spočívá v tom, že ustanovuje orgány společnosti, což znamená, že obsazuje orgány společnosti konkrétními osobami a tyto osoby může také odvolat. Dále její působnost také spočívá v rozhodování o zásadních otázkách života společnosti, udílení závazných pokynů ostatním orgánům a kontrole plnění uložených příkazů. Jedná-li se o společnost, která má jediného společníka, tak se valná hromada nekoná a její působnost vykonává právě tento společník. Když společník rozhoduje při výkonu

33 působnosti valné hromady, tak jeho rozhodnutí musí být v písemné formě a musí být podepsáno společníkem. Rozhodnutí společníka musí mít formu notářského zápisu tehdy, kdy pořizuje notářský zápis o rozhodnutí valného hromady. 4.1 Působnost valné hromady Působnost valné hromady upravuje obchodní zákoník v 125. Do její rozhodovací působnosti tedy podle zákona patří: Schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem Jelikož společnost může jednat svým jménem ještě před vznikem společnost, pak ten, kdo za ní jedná je z tohoto jednání vázán. Pokud jedná za společnost více osob, jsou z tohoto jednání vázáni společně a nerozdílně. Jestliže společníci, případně jiný příslušný orgán schválí toto jednání do tří měsíců od vzniku společnosti, poté společnost je z těchto jednání vázána od počátku. Schvalování roční účetní uzávěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát Schválení výsledků hospodaření společnosti v podobě roční účetní závěrky je předpokladem pro další rozhodování a zaměření na činnosti společnosti, pro rozhodování o případných změnách v jejích výkonných orgánech i pro základní majetkové právo společníků podíl na zisku. Jako takové potom nemůže náležet nikomu jinému než valné hromadě a je právní skutečnosti, která má mnoho důsledků zakládá přímo vznik právního vztahu mezi jednotlivými společníky a společností, ale slouží též jako informace o společnosti pro třetí osoby, jelikož se schválená roční účetní závěrka vkládá do sbírky listin, dále slouží i pro další rozhodovací procesy ve společnosti. Pro rozhodnutí není nutný notářský zápis a rozhoduje se prostou většinou

34 Schvalování stanov a jejich změn Rozhodování o stanovách je možné pouze tehdy, pokud společnost stanovy vydala. Pokud ano, rozhodnutí o nich je přijímáno kvalifikovanou většinou a je nutný notářský zápis. Rozhodování o změně společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností Toto rozhodování je možné, pokud se nejedná o změnu na základě jiných právních skutečností. Pro toto rozhodnutí je nutný notářský zápis a musí rozhodovat kvalifikovaná většina. V notářském zápisu musí být vyjmenováni společníci, kteří hlasovali pro změnu smlouvy. Pokud rozhoduje o změně společenské smlouvy valná hromada a jejím rozhodnutím se mění obsah smlouvy a jestliže jsou tím zasaženy práva společníků, poté je potřeba souhlasu všech společníků, kterým je zasahováno do práv. Rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžní pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu U tohoto rozhodování jsou nutné alespoň dvě třetiny hlasů všech společníků a pořízení notářského zápisu. Jmenování, odvolání a odměňování jednatelů Jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady Tento bod patří výhradně do působnosti valně hromady, avšak s výjimkou prvních jednatelů a členů dozorčí rady, kteří byli ustanoveni zakladateli ve společenské smlouvě. U tohoto rozhodnutí je třeba prostá většina hlasů přítomných společníků a notářský zápis není nutný. Vyloučení společníka podle 113 a 121 Společnost může vyloučit společníka v tzv. kadučním řízení (více viz kapitola Povinnosti společníků). 34

35 V 113 je zakotvena povinnost společníka splatit vklad, ke kterému se zavázal ve společenské smlouvě. Svůj vklad musí splatit ve lhůtě stanovené ve společenské smlouvy, nejpozději ovšem do pěti let od vzniku společnosti anebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu. Pokud společník tuto povinnost nesplní, poté ho společnost může vyloučit. V 121 je stanoveno to, že společenská smlouva může určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál. Jestli tuto povinnost společník poruší, může být ze společnosti vyloučen. Jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování a zrušení společnosti s likvidací, jestliže to společenská smlouva připouští Toto rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu. Schvalování smluv uvedených v 67a Jedná se o smlouvy, na jejímž základě dochází k převodu podniku nebo jeho části, ke smlouvě o nájmu podniku nebo jeho části a ke smlouvě zřizující zástavní právo k podniku nebo jeho části. Je nutný souhlas společníků nebo valné hromady. Rozhodování o fůzi, převodu jmění společníků, rozdělení a změně právní formy Schválení ovládací smlouvy 190b, smlouvy o převodu zisku 190a a smlouvy o tichém společníkovi Aby mohli být tyhle smlouvy schváleny valnou hromadou, je potřeba nejméně tři čtvrtiny hlasů přítomných společníků. K tomuto rozhodnutí je nutné pořízení notářského zápisu. Schválení smlouvy o výkonu funkce podle 66, odst. 2 Smlouvou o výkonu funkce jsou upravovány vztahy mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem anebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti, nebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti. Smlouva musí být v písemné formě. 35

36 Další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon, společenská smlouva nebo stanovy společnosti Valné hromadě je zákonem svěřeny k rozhodnutí další záležitosti. Jedná se hlavně o rozhodnutí o uvolnění obchodního podílu, rozhodování o souhlasu s převodem obchodního podílu a s jeho rozdělením. Stanovy nebo společenská smlouva mohou rozhodovací působnost valné hromady rozšířit. 4.2 Svolání valné hromady Aby se valná hromada mohla konat, musí být prvně svolána. Její svolání na zasedání musí být v souladu se zákonem, nebo jak je ustanoveno ve společenské smlouvě nebo ve stanovách. Jestliže valná hromada není řádně svolána a není v souladu s uvedenými údaji, zakládá toto podle povahy věci důvod k neplatnosti usnesení na ní přijatých. Zasedání valné hromady musí být podle zákona svoláno minimálně jednou za rok. Takové zasedání se nazývá tzv. výroční zasedání, jelikož se na něm projednává a schvaluje řádná účetní závěrka a rozhoduje se o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Valná hromada se musí konat do 6 měsíců od posledního dne příslušného účetního období. Jestliže se ale valná hromada nesejde po dobu dvou let ani jednou, je to důvod pro soudní zrušení a likvidaci společnosti. Zasedání valné hromady dále musí být svoláno: v termínech stanovených ve společenské smlouvě nebo stanovách ve lhůtě jednoho měsíce poté, co o to požádá minoritní společník nebo společníci, tj. ti, jejichž vklady dosahují alespoň 10% základního kapitálu bez zbytečného odkladu jednateli poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti (zjištěná z jakékoliv účetní závěrky) dosáhla takové výše, že po jejím uhrazení z disponibilních zdrojů (rezervní fond, nerozdělený zisk z minulých let) by výše neuhrazené ztráty dosáhla poloviny základního kapitálu. Jednatelé jsou povinni podle okolností konkrétní situace navrhnout valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření 36