ZÁSADY VĚDECKÉ KOMUNIKACE

Transkript

1 ZÁSADY VĚDECKÉ KOMUNIKACE I. Nezbeda PřF UJEP a ÚChP AVČR Cílem předmětu je seznámit studenty (bez ohledu na odbornost; studijní obor) se zásadami (strukturou) osobní ústní i písemné prezentace (nejen) v odborné veřejnosti a procvičit jejich aktivní použití (včetně bibliografie) a scientometrie. Ústní komunikace zahrnuje postupy přípravy a realizace přednášky (předložení ř a obhajoba projektu, apod.) na semináři, při ř obhajobě, ě na odborné konferenci. Písemná komunikace zahrnuje postup přípravy - vypracování laboratorního protokolu - seminární práce - závěrečné práce - odborné publikace - souhrnu (abstraktu)

2 STRUKTURA A POŽADAVKY KE SPLNĚNÍ PŘEDMĚTU Výuka: 3 (tři) bloky přednášek spolu s rozborem a procvičením protokolů a prezentací. Průběžně: (1) Vypracování typického protokolu (o fiktivním pozorování, měření, zpracování čehokoliv) na jakékoliv téma.!! Není akceptován žádný protokol (ANI MODIFIKOVANÝ) z dřívějšího studia (např. ze střední školy), či z laboratorních cvičení, terénního pozorování apod. v rámci současného studia. (2) Výpis (1 či 2 stránky) bibliografického údaje z Web-of-Science: osoba nebo téma/problém Zápočet: (1) Vypracování abstraktu k ústní prezentaci. (2) 5-ti minutová prezentace na libovolně (studentem) zvolené téma v posluchárně ě před ř osazenstvem.!! Není akceptována prezentace, která již byla prezentována na katedře (semináři, cviření) v rámci studijního plánu.!! Není akceptována individuální prezentace (tj. BEZ přítomnosti posluchačstva).

3 HARMONOGRAM: 27. únor: Blok #1; zadání protokolů 14. březen: Konečný termín pro odevzdání protokolů; KCH do březen: Blok #2; diskuse o protokolech, zadání abstraktu a biblio údajů 11. duben: Konečný termín pro odevzdání opravných protokolů a bibliografických údajů; KCH do Konečný termín pro odevzdání abstraktů k prezentaci; KCH do ??. duben: Blok #3; trénink prezentace 25. duben: Konečný termín pro odevzdání opravných abstraktů k prezentaci. KCHdo květen: Zveřejnění seznamu studentů se splněnými požadavky. ZÁPOČTOVÉ ZKOUŠENÍ: Prezentace 5-ti minutové pořednášky ve skupině po 15-ti lidech. TERMÍNY (2-hodinové bloky): 29. květen; xx termínů 5. červen; xx termínů Při počtu studentů na termínu menším než 10 si vyhrazuji právo -- studenty přesunout na jiný termín, nebo -- termín zrušit

4 LITERATURA V českém jazyce: tucty knížek o psaní, ale... Jak psát životopis, jak psát o sobě (žádat o práci),... O odborném vyjadřování a psaní: Z. Šesták: JAK PSÁT A PŘEDNÁŠET O VĚDĚ; Academia, Praha (2000). V angličtině: Zcela jiné pojetí, většina pojednává o psaní dizertace a začíná - jak vybrat správné téma - jak vybrat školitele - jak zpracovat dané téma -... a často bývá specifická pro jednotlivé koleje či univerzity D. Swetnam: WRITING YOUR DISSERTATION: HOW TO PLAN, PREPARE AND PRESENT SUCCESSFUL WORK; 3rd Ed., Spring Hill House, Oxford (2004). G D Garson: G. D. Garson: GUIDE TO WRITING EMPIRICAL PAPERS, THESES, AND DISSERTATIONS; Marcel Dekker, Inc., New York (2002).

5 BLOK č. 1: OBECNÉ ZÁSADY

6 STRUKTURA VĚDECKÉHO SDĚLENÍ - OBECNĚ: Na začátku jakékoliv vědecké práce/činnosti musí být OTÁZKA/PODNĚT: PROČ? Z JAKÉHO DŮVODU? ZA JAKÝM ÚČELEM? Bez zadání takové otázky, vyslovení hypotézy, pochybnosti, apod. je veškeré konání, tj. VŠECHNA pozorování, pokusy, atd., pouhou zálibou a výsledek pouhým (novinářským) sdělením. Příklad:... Zkoumáním bylo zjištěno, že průměrný počet makových zrnek na houskách z michelské pekárny je 83. K čemu takové konstatování t (i když je to výsledek experimentu) je? Aby šlo o vědecké sdělení, musíme tento výsledek dát do nějaké souvislosti, např., Jak ovlivňuje počet makových zrnek stravitelnost housky?

7 Jestliže si uvědomíme tuto skutečnost, pak nám musí být zřejmé, že jakékoliv sdělení (ústní či písemné) musí začínat: MOTIVACÍ vycházející z jistého stavu poznání, obvykle nazývané (v písemném sdělení) SHRNUTÍ SOUČASNÉHO STAVU (STATE-OF-THE-ART) THE ART) A z toho (již téměř automaticky) vyplyne CO CHCEME DĚLAT a PROČ Jinými slovy, zabývat se tím, co ještě není známo, vysvětleno, získat nová data, apod.

8 Abychom mohli sdělit, co již je známo a z čeho vycházíme, musíme být s danou problematikou seznámeni, tj. musíme nejdříve něco prostudovat (O způsobech studia literatury, viz. soubor/část READING ). Musíme být schopni zdroje poučení nalézt a pak je také správně uvést (aby bylo vidět, z čeho jsme čerpali/co všechno jsme sestudovali). Musíme znát něco o správném citování literatury (zdrojů) (viz. soubor/část REFERENCING ).

9 Jestliže již víme, CO CHCEME DĚLAT [CÍL PRÁCE (GOAL, AIM)], musíme pak také sdělit JAK [METODICKÝ POSTUP (METHOD)] A potom už následuje vlastní práce, tj. MĚŘENÍ (POZOROVÁNÍ) ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ DISKUSE A ZÁVĚR (ZHODNOCENÍ, SHRNUTÍ) SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Takovouto strukturu, tj. od shrnutí stavu nějaké problematiky přes specifikaci, j j p y p p cíle a použité metodiky, vlastní měření, zpracování a diskusi výsledků až po seznam použitých informačních zdrojů by mělo mít jakékoliv sdělení, aby bylo pochopitelné (srozumitelné) i pro nespecialisty v dané oblasti.

10 SOUHRN: Struktura vědeckého sdělení SOUČASNÝ STAV POZNÁNÍ/DANÉ PROBLEMATIKY (co už bylo uděláno, co je známo; co umíme vysvětlit/vypočítat, atd...) CÍL PRÁCE (zaplnit díru ve znalostech nějakého jevu, problematiky,...) METODIKA (jak na to jít; co použijeme za metody, přístroje,...) VLASTNÍ MĚŘENÍ (POZOROVÁNÍ) (tj. zaznamenání výsledků) ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ DISKUSE A ZÁVĚR (ZHODNOCENÍ, SHRNUTÍ) SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

11 BLOK č. 2: PSANÍ PROTOKOLů

12 LABORATORNÍ PROTOKOLY Dva druhy (dvě na sebe navazující etapy): (1) Zápisky (poznámky) o vlastním průběhu práce (2) Zpráva (shrnutí) o výsledcích Ad (1). Věrný zápis všech událostí. Nikoliv volné papíry, ale svázaný sešit [někde, např. v průmyslovém (vojenském) výzkumu musí být stránky i očíslovány!] Zapisovat i na první pohled zdánlivě bezvýznamné skutečnosti (výpadek proudu, prudká změna počasí,...) Nesmí chybět samozřejmě datum, čas. Časový sled událostí Seznam pomůcek, testovacího materiálu,... včetně původu, výrobce... Toto vše pak slouží k vypracování ZPRÁVY/PROTOKOLU (REPORT)

13 Ad (2): LOGIKA PSANI PROTOKOLU obecne zasady 1. Predstavim se, -- tedy kdo jsem a odkud jsem (obor studia, rocnik) -- datum -- popr. i teplota (u laboratornich cviceni), pocasi (u praci v prirode), apod. -- uloha obecne Toto je HLAVICKA 2. Musim sdelit, co konkretne mam delat. Tedy 2. Musim sdelit, co konkretne mam delat. Tedy ZADÁNÍ/CIL PRACE

14 3. Musim sdelit jak cíle dosáhnu, na zaklade ceho nebo jak budu praci provadet, tedy neco z teorie, resp. metodiky. Napr., -- jake vztahy budu potrebovat; [z toho obvykle vyplyne, co budu merit, michat, atd. (fyzika, chemie)] -- proc budu postupovat tak a tak (biologie, geografie) Tedy METODA/TEORIE 4. Kdyz vim, co budu konkretne delat a jak budu postupovat, musi mi take byt nyni zrejme, co k tomu budu potrebovat. Tedy POMUCKY/NÁSTROJE

15 5. Nyni prijde popis vlastni prace. -- pripravoval jsem roztok -- meril jsem -- pozoroval jsem, zaznamenaval jsem rezal jsem, krajel jsem a zaleval kyselinou, apod. -- atd. a vysledky zapisi, obvykle, do tabulek ci nejak jinak zaznamenam (do pracovniho sesitu). Tedy VYSLEDKY MERENI/POZOROVANI

16 6. To, co jsem ziskal a mam se vsemi detaily zaznamenano, musim nyni zpracovat. Napr. ze vztahu uvedenych v teoreticke casti spocitam hledane veliciny, urcim chyby, atd. Tedy, ZPRACOVANI VYSLEDKU 7. To, co jsem udelal, musim nyni strucne shrnout/zhodnotit. Tedy, ZAVER 8. Na konec pak musim uvest, z ceho jsem cerpal, tedy SEZNAM LITERATURY zpracovaný podle platných norem a v konkrétní podobě obvyklé pro danou instituci.

17 Ad (2). Typický příklad struktury PROTOKOLU - shrnutí 0. Hlavička (kdo jsem, odkud jsem, datum, apod.) 1. Zadání (změřte, určete, nalezněte, zjistěte,...) 2. Teorie/Metoda (vztahy, ze kterých se potřebné veličiny získají,...; co a jak budu měřit, pozorovat,...) 3. Postup - potřebné přístroje (typ, vlastnosti,...), materiál (chemikálie, pokusná zvířata, archivní nálezy,...) -vlastní měření (pozorování) a získané výsledky 4. Zpracování výsledků (výpočty, odhady chyb,...) 5. Zhodnocení výsledků; závěr 6. Seznam použité literatury

18 POZNÁMKY K PREZENTACI VÝSLEDKŮ (tabulky, grafy) Obvykle: v tabulce uvádíme originální výsledky, jejichž ČÍSELNÁ hodnota je podstatná t a zajímavá pro čtenáře; graf obvykle použijeme, chceme-li POROVNAT výsledky (různé teorie, výsledky různých autorů, metody měření, apod.), názorně demonstrovat trend(y) v chování zkoumaných veličin, ukázat časový vývoj, atd. Obecně: - u experimentálních výsledků by měla (musí) být uvedena chyba -!! uvádět pouze tolik platných cifer,,jaká je chyba a ne to, co dostaneme výpočtem z kalkulačky (vypočtená hodnota)!! Např.: nameřená hodnota (h) ±0.04 vypočtená hodnota (h) A NE

19 GRAFY -rámeček, osy: NIKDY ne výraznější (silnější) než výsledky -pri volbě velikosti fontu pamatovat, že při tisku dojde ke zmenšení - popisy čar: vždy dbát na přehlednost; buď v popisu obrázku (caption), nebo přímo u grafu -příliš mnoho čar v obrázku jej činí nepřehledným!! -uzavření grafu do čtverce nebo obdélníka dovoluje čtenáři snazší určení hodnot jednotlivých bodů -příliš časté (husté) členění os kótami jej činí nepřehledným -!! nezapomenoput na rozměry (jednotky) např. rychlost [m/sec^2] (nejobvyklejší) je ale přípustné i T/K (teplota v Kelvinech), ale asi už ne v/m/sec^2

20 UPOZORNĚNÍĚ V protokolech k zápočtu pro tento předmět musí být ALESPOŇ JEDNA TABULKA A JEDEN GRAF

21

22