Makroekonomick v voj»r

Transkript

1 vodnì kapitola modulovè Ë sti publikace je vïnov na struënèmu zhodnocenì makroekonomickèho v voje v»r v uplynulèm roce, zejmèna pak ve vztahu k sektoru bydlenì a stavebnì produkci. Prost ednictvìm tabulek a graf vyuûìvajìcìch data publikovan zejmèna»esk m statistick m adem, Ministerstvem financì,»eskou n rodnì bankou, Ministerstvem pr ce a soci lnìch vïcì a Ministerstvem pro mìstnì rozvoj je cìlem tèto kapitoly podat z kladnì p ehled o hospod skèm r stu, bilanci ve ejn ch financì, cenovèm v voji, rokov ch sazb ch, objemu vklad a vïr v ekonomice, v öi nezamïstnanosti, bytovè v stavbï a stavebnì produkci. V voj v öe hrubèho dom cìho produktu b v prvotnìm ukazatelem ekonomickèho v voje zemï. V tabulce 1 je uvedena v öe HDP v bïûn ch i st l ch cen ch v letech 1993 ñ 23, sledov na je rovnïû v öe spot ebnìch v daj dom cnostì a vl dy vëetnï tvorby hrubèho kapit lu. Z tabulky je z ejmè, ûe mezi roky 22 a 23 mï eno prost ednictvìm odhadovanèho re lnèho HDP Ëesk ekonomika rostla, a to zhruba o t i procenta. PodÌl spot ebnìch v daj dom cnostì 24 na HDP v bïûn ch cen ch se v roce 22 v porovn nì s rokem 21 nepatrnï snìûil, naopak podìl spot ebnìch v daj vl dy na HDP v bïûn ch cen ch ve stejnèm obdobì vzrostl o 1,6 procentnìho bodu. CelkovÏ se vöak podìl v daj na koneënou spot ebu na HDP zv öil o vìce neû dva procentnì body. PodÌl tvorby hrubèho fixnìho kapit lu na HDP se v roce 22 v porovn - nì s rokem 21 snìûil. Z uvedenèho se zd, ûe r st ËeskÈ ekonomiky mezi roky 21 a 22 byl taûen spìöe rostoucìmi spot ebnìmi v daji, neû tvorbou hrubèho kapit lu. Tabulka 2 d v do souvislosti v voj v öe HDP, celkovèho objemu produkce vöech odvïtvì n rodnìho hospod stvì, celkovèho objemu stavebnì v roby a poëtu zah jen ch byt. Z tabulky je z ejm zejmèna prudk r st stavebnì v roby v bïûn ch cen ch v roce 23 v porovn nì s p edchozìm rokem, podìl stavebnì v roby na produkci vöech odvïtvì se vöak prakticky nezmïnil. Graf 1 porovn v meziroënì tempo r stu HDP, tempo r stu stavebnì v roby a poëtu zah jen ch byt. Z grafu je velmi dob e patrnè, ûe stavebnì v roba (tedy nikoliv jen produkce byt ) s vïtöìmi v kyvy v postatï kopìrovala v voj HDP. Z grafu je rovnïû z ejmè, ûe zatìmco meziroënì tempo r stu stavebnì v roby a HDP se mezi roky 22 a 23 zv öilo, tempo r stu poëtu zah jen ch byt bylo v uplynulèm roce niûöì neû v roce p edeölèm (po prudkèm r stu mezi roky 21 a 22 nastalo jistè zklidnïnì). Tabulka 3 informuje o v voji v öe HDP na obyvatele ve vybran ch nov ch Ëlensk ch zemìch EU v porovn nì s nïkter mi star mi zemïmi EU. Z tabulky je z ejmè, ûe mezi uveden mi zemïmi st ednì a v chodnì Evropy (SVE) zaostala»r v hodnotï tohoto ukazatele v roce 23 pouze za Slovinskem, srovn nì s dalöìmi zemïmi EU vöak jiû vyznìv ponïkud pesimistiëtïji. ZatÌmco odstup»r v hodnot ch sledovanèho ukazatele za zemïmi jako je ÿecko a Portugalsko nenì p Ìliö znaën, v porovn nì s ekonomicky vyspïl mi zemïmi jako jsou nap Ìklad v tabulce uvedenè Rakousko a NÏmecko,»R podstatnï ztr cì. Porovn me-li mezi jednotliv mi v p ehledu uveden mi zemïmi tempo r stu HDP mezi roky 21 a 23, pak vyööì r st HDP na obyvatele vykazujì z uveden ch zemì pouze MaÔarsko, ÿecko a Slovensko. Graf 2 a tabulka 4 poskytujì informace o v sledcìch hospoda enì ve ejn ch rozpoët a podìlu v daj na bydlenì na celkov ch v dajìch vl dnìho sektoru. Z grafu 2 je z ejm rostoucì schodek ve ejn ch financì, kter se vöak v roce 23 ponïkud snìûil. Z tabulky 4 je patrn klesajìcì podìl v daj na bydlenì a spoleëenskou infrastrukturu v pomïru k celkov m v daj m vl dnìho sektoru mezi roky 21 a 22. Tabulka 5 uv dì v sledky hospoda enì St tnìho fondu rozvoje bydlenì v letech 2 aû 22. Fond v uvedenèm obdobì zejmèna akumuloval finanënì prost edky v podobï p ijat ch dotacì. Z kladnì p ehled o v voji cen a mezd v pr bïhu 9. let poskytujì grafy 3 aû 7 a tabulka 6. V grafu 3 je porovn v n v voj t Ì cenov ch index ñ indexu spot ebitelsk ch cen, indexu cen stavebnìch pracì a indexu cen pr myslov ch v robc. ZatÌmco ceny pr myslov ch v robc a spot ebitelskè ceny se mezi roky 22 a 23 prakticky nemïnily, ceny stavebnìch pracì pokraëovaly v r stu stejn m tempem jako v p edchozìm obdobì. Tabulka 6 informuje o v voji vybran ch sloûek indexu cen stavebnìch pracì, kterè se vztahujì k cen m staveb urëen ch pro bydlenì. 24 Uvaûujeme v daje na koneënou individu lnì spot ebu dom cnostì, vl dnìch institucì a neziskov ch institucì slouûìcìch dom cnostem podle Ëtu v robk a sluûeb n rodnìch Ët. 127

2 V grafu 4 je zn zornïn v voj nïkter ch sloûek indexu spot ebitelsk ch cen mezi roky 1994 a 23. Z grafu je patrnè, ûe mezi roky 22 a 23 klesaly ceny nïkter ch poloûek spot ebnìho koöe (nap. ceny odìv nì a obuvi, bytovèho vybavenì, za ÌzenÌ dom cnosti, oprav), v p ÌpadÏ cen bydlenì a energiì vöak pokles nenastal. V grafu 5 jsou uvedeny pr mïrnè hodnoty jednoho metru ËtvereËnÌho obytnè plochy bytu dokonëenèho v bytovèm/rodinnèm domï v danèm roce. V roce 23 doölo v porovn nì s rokem 22 k mìrnèmu n r stu pr mïrn ch cen 1 m 2 obytnè plochy bytu dokonëenèho v rodinnèm i bytovèm domï. Z uvedenèho grafu vöak nelze jednoznaënï Ìci, zda cenov r st nebyl vyvol n vyööì kvalitativnì rovnì byt dokonëen ch v roce 23 v porovn nì s rokem 22. Vztah mezi v öì pr mïrnè hrubè mzdy zamïstnanc a pr mïrnou hodnotou metru ËtvereËnÌho obytnè plochy bytu dokonëenèho v danèm roce zn zorúujì k ivky v grafu 6. Relace mezi obïma promïnn mi se i v roce 23 vyvìjela Ñp ÌznivÏì, tj. pr mïrn zamïstnanec by si za svou hrubou mïsìënì mzdu mohl po Ìdit st le vïtöì Ë st pr mïrnèho bytu dokonëenèho v rodinnèm/bytovèm domï. V voj mìry inflace a r stu pr mïrnè nomin lnì a re lnè hrubè mzdy uv dì graf 7. MeziroËnÏ se ceny v roce 23 zv öily pouze o,1 %, coû bylo nejmènï v pr bïhu sledovanèho obdobì 1994 ñ 23. V voj rokov ch sazeb z vklad a novï Ëerpan ch vïr v letech 1993 ñ 23 zachycuje graf 8. Jak rokovè sazby z vklad, tak rokovè sazby z novï Ëerpan ch vïr pokraëovaly i v roce 23 v d Ìve zapoëatèm trendu a zaznamenaly dalöì pokles. ZajÌmav je r st rozpïtì mezi pr mïrn mi rokov mi sazbami z vklad a vïr od roku I p es neust le se sniûujìcì rokovè sazby z vklad roste v poslednìch letech pomïrnï v raznï celkov objem vklad (v dom cì i zahraniënì mïnï) klient u bankovnìch institucì, zatìmco celkov objem bankovnìch vïr se (ponïkud p ekvapivï) sniûuje. Pokles rokov ch sazeb v ekonomice zvyöuje, za jinak nemïnn ch okolnostì, dostupnost hypoteënìch vïr, p ÌpadnÏ vïr ze stavebnìho spo enì (blìûe k tïmto n stroj m v kapitol ch 6 a 7 tèto Ë sti publikace) a zvyöuje tak popt vku po vlastnickèm bydlenì a investice do bydlenì obecnï. Graf 1 informuje o v voji mìry nezamïstnanosti v»r v letech 1993 ñ 23. Vysok mìra nezamïstnanosti prov zen (v delöìm obdobì) poklesem mezd (nebo alespoú zpomalenìm jejich r stu vzhledem ke znaënè nepruûnosti mezd smïrem Ñdol ì) vede k poklesu kupnì sìly obyvatelstva a tudìû (za jinak nemïnn ch okolnostì) i k poklesu popt vky po bydlenì. V»R je mìra nezamïstnanosti silnï region lnï diferencovan (viz loúsk publikace Standardy bydlenì) a projevuje se p edevöìm poklesem cen nemovitostì a nìzkou hladinou ÑtrûnÌhoì n jemnèho v oblastech s vysok m podìlem obyvatelstva bez zamïstn nì. V grafu jsou uvedeny hodnoty mìry nezamïstnanosti publikovanè»esk m statistick m adem a d le daje Ministerstva pr ce a soci lnìch vïcì. daje obou institucì se liöì z d vodu rozdìlnè definice nezamïstnanosti ñ»s pouûìv v r mci V bïrovèho öet enì pracovnìch sil definici Mezin rodnì organizace pr ce (ILO), podle nìû jsou za nezamïstnanè povaûov ny osoby, kterè v referenënìm obdobì nemïly û dnè zamïstn nì, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odmïnu a aktivnï hledaly pr ci, do kterè by byly schopny nastoupit do dvou t dn. Za nezamïstnanè jsou podle ILO povaûov ny i osoby, kterè pat Ì mezi registrovanè uchazeëe o zamïstn nì, ale nehledajì si aktivnï pr ci. MPSV vych zì z poëtu nezamïstnan ch registrovan ch na adech pr ce. Z obou zdroj je vöak jasnï patrn v razn vzestup mìry nezamïstnanosti v roce 23 v porovn nì s p edchozìm rokem. daje o poëtu zah jen ch, rozestavïn ch a dokonëen ch byt uv dì graf 11 a tabulky 7 a 8. PoËet zah jen ch byt se od roku 21 zvyöuje, nejinak tomu bylo v roce 23. SpoleËnÏ s poëtem zah jen ch byt vzrostl v raznï i poëet rozestavïn ch byt, poëet byt dokonëen ch v roce 23 z stal p ibliûnï na rovni roku 22. V roce 22 vzrostl v porovn nì s rokem 21 podìl byt zah jen ch v bytov ch domech na kor byt zah jen ch v rodinn ch domech, a to p edevöìm dìky r stu poëtu byt zah jen ch v komun lnì a druûstevnì v stavbï. Mezi dokonëen mi byty se v porovn nì s rokem 21 zv öil podìl dokonëen ch byt jak v rodinn ch, tak bytov ch domech, a to na kor byt dokonëen ch v n stavb ch, vestavb ch nebo p Ìstavb ch (viz tabulka 8). V roce 22 se v porovn nì s p edchozìm rokem snìûil podìl byt dokonëen ch v bytov ch domech ve vlastnictvì druûstev a obcì a naopak zv öil podìl byt dokonëen ch v bytov ch domech ostatnìch vlastnìk. V raznï se zv öil i poëet byt dokonëen ch v domech s peëovatelskou sluûbou. Na z vïr tèto vodnì kapitoly modulovè Ë sti studie uv dìme struën p ehled hlavnìch program podpory bydlenì vyhlaöovan ch v gesci Ministerstva pro mìstnì rozvoj a St tnìho fondu pro rozvoj bydlenì pro rok

3 Tabulka 1: V voj v öe hrubèho dom cìho produktu a jeho sloûek v letech 1993 ñ HDP ve stálých cenách roku 1995 (mld. K ) (1) 1 275,3 1 33, , , , , , , , , 1 693,1 HDP v b žných cenách (mld. K ) (2) 1 2, , ,1 1 66, , ,5 2 41,4 2 15, , , ,4 2 77, 2 884, HDP na obyvatele v b žných cenách (K ) (3) Spot ební výdaje domácností v b žných cenách (mld. K ) (4) 59,5 599,5 692,1 87,3 888, 95,7 1 5,9 1 59, , ,9 Spot ební výdaje vlády v b žných cenách (mld. K ) (5) 131,5 158,5 169, 196,1 25,2 21,8 221,4 219,2 233,9 283,3 Tvorba hrubého fixního kapitálu v b žných cenách (mld. K ) (6) 289,6 339,8 442,5 5,6 514,5 535,5 528,3 561,5 61,9 599,3 Výdaje na kone nou spot ebu v b žných cenách (mld. K ) (7) 732,9 862,6 976,7 1 13, ,5 1 38, , ,4 1 57, ,7 Tvorba hrubého kapitálu v b žných cenách (mld. K ) (8) 279,3 351,9 47, 536,7 547,4 552,6 534,1 588,7 646,4 64,5 Podíl spot ebních výdaj domácností na HDP (%) (4)/(2) 49,9 5,7 5,1 48,6 49,7 48,4 49,3 49,3 49,3 49, Podíl spot ebních výdaj vlády na HDP (%) (5)/(2) 12,9 13,4 12,2 11,8 11,5 1,7 1,8 1,2 1,1 11,7 Podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na HDP (%) (6)/(2) 28,4 28,7 32, 3,1 28,8 27,3 25,9 26,1 26,4 24,8 Podíl výdaj na kone nou spot ebu na HDP (%) (7)/(2) 71,8 72,9 7,7 68,1 69, 66,7 68,2 68, 67,8 69,9 Podíl tvorby hrubého kapitálu na HDP (%) (8)/(2) 27,4 29,8 34, 32,3 3,7 28,2 26,2 27,4 27,9 26,5 Pozn mka: daje za roky 21 ñ 23 ñ p edbïûnè daje, daje za roky 24 a 25 ñ predikce Ministerstva financì. Zdroj:»S (Statistick roëenka 23, n rodnì Ëty), Ministerstvo financì (makroekonomick predikce). Tabulka 2: V voj v öe HDP, stavebnì v roby a poëtu zah jen ch byt v letech 1993 ñ HDP v b žných cenách (mld. K ) (1) 1 2, , ,1 1 66, , ,5 2 41,4 2 15, , , ,4 Produkce v b žných cenách (mld. K ) (2) , , , , , , ,6 6 82,8 - Stavební výroba v b žných cenách (mld. K ) (3) 118,9 142,7 171,7 2,8 214,5 217,4 212,2 231,9 264, 277,8 - Po et zahájených byt (4) Podíl stavební výroby na produkci (%) (3)/(2) - - 4,9 5,1 4,9 4,6 4,4 4,4 4,6 4,6 - Meziro ní tempo r stu stavební výroby v b žných cenách - 2, 2,3 16,9 6,8 1,4-2,4 9,3 13,8 5,2 11,4 Meziro ní tempo r stu HDP v b žných cenách - 15,9 16,8 2,2 7,5 9,9 4, 5,3 7,7 4,3 4,9 Meziro ní tempo r stu HDP ve stálých cenách roku ,2 5,9 4,3 -,8-1,,5 3,3 3,1 2, Meziro ní tempo r stu po tu zahájených byt - 47,1 5,9 37,1 46,2 5,7-6,1-1,6-1,5 16, 8,6 Zdroj:»S. 129

4 Graf 1: Porovn nì r stu HDP, objemu stavebnì v roby a poëtu zah jen ch byt v letech 1993 ñ 22 Graf 2: KonsolidovanÈ p Ìjmy a v daje vl dnìho sektoru v letech 1994 ñ 23 (v mld. KË) % mld. K ,7 16,2 962,2 867,6 796,4 752,7 7,7 66,5 593,9 518,4 985,4 96,8 851,1 634,4 665,3 79,3 743,9 78,7 578,4 53,9-2 Meziro ní tempo r stu stavební výroby v b žných cenách Meziro ní tempo r stu HDP v b žných cenách Meziro ní tempo r stu po tu zahájených byt Zdroj:»esk statistick ad, vlastnì v poëty konsolidované p íjmy vládního sektoru konsolidovaného výdaje vládního sektoru bez istých p j ek Zdroj: Ministerstvo financì»r Tabulka 3: Mezin rodnì srovn nì v voje HDP na jednoho obyvatele ve vybran ch zemìch SVE a EU Zem /21 eská republika n/a n/a n/a ,1 Ma arsko ,6 N mecko ,1 Polsko ,9 Portugalsko ,9 Rakousko , ecko ,9 Slovensko ,7 Slovinsko ,1 Pozn mka: Hodnoty HDP na obyvatele v bïûn ch cen ch v EUR, p epoëteno paritou kupnì sìly. Zdroj:»S 13

5 Tabulka 4: V daje vl dnìho sektoru ve funkënìm ËlenÏnÌ v roce mil. K v % mil. K v % Výdaje celkem , , Z toho: sociální v ci , ,95 zdraví , ,5 vzd lávání , ,55 doprava, pošty a telekomunikace , ,17 bydlení a spole enská infrastruktura , ,84 všeobecné ve ejné služby , ,4 ve ejný po ádek a bezpe nost , ,54 Graf 3: CenovÈ indexy v letech 1994 ñ , ,5 17, , , 149,8 158,4 161,3 161, ,3 137,1 145,5 142, , 128,9 131,4 135,1 134,4 133, ,5 118,8 124, 125, ,3 19,2 112,7 1 17, Zdroj: Statistick roëenka»r 22, 23 Index cen pr myslových výrobc CPI - životní náklady Index cen stavebních prací Tabulka 5: Z vïreën Ëet St tnìho fondu rozvoje bydlenì v letech 2 a 21 Pozn mka: CPI (Consumer Price Index) ñ index spot ebitelsk ch cen. Zdroj:»S P íjmy (mil. K ) da ové neda ové kapitálové p ijaté dotace Výdaje (mil. K ) b žné kapitálové ostatní Saldo p íjm a výdaj (mil. K ) Z statek finan ních prost edk k Zdroj: Statistick roëenka»r 21, 22, 23. Tabulka 6: V voj vybran ch sloûek indexu cen stavebnìch pracì v letech 1994 ñ 22 (stavebnì dìla podle smïru v stavby) budovy bytové 1, 11,9 123,4 137,8 151,2 158,3 163,9 169,6 174,1 budovy nebytové výrobní 1, 11,6 123,1 137, 149,8 157,1 163,6 169,8 173,7 budovy nebytové nevýrobní 1, 11,8 122,3 135,4 148,2 154,5 159,7 165,3 169,6 inženýrské stavby 1, 11,3 123,2 137,2 149,5 156,8 163,9 171,6 177, vodohospodá ské stavby 1, 111,7 123,2 137,6 149,5 157,7 164,1 172,3 177,7 domy jednobytové a dvoubytové 1, 11,7 123,1 137,7 151,3 158,5 164,2 17,1 174,4 domy vícebytové 1, 111,4 124,4 138,4 15,9 157,6 163, 168,4 172,6 Zdroj: Statistick roëenka»r 22,

6 Graf 4: V voj vybran ch sloûek indexu spot ebitelsk ch cen v letech 1994 ñ Graf 6: V voj pomïru pr mïrnè hrubè mzdy zamïstnanc k hodnotï 1 m 2 obytnè plochy bytu dokonëenèho v bytovèm/rodinnèm domï v danèm roce % Zdroj:»S. potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, za ízení domácnosti, opravy mzda/1m2 obytné plochy bytu v RD Pozn mka: RD ñ rodinn m d m, BD ñ bytov d m. Zdroj:»esk statistick ad mzda/1m2 obytné plochy bytu v BD Graf 5: Pr mïrn hodnota 1 m 2 obytnè plochy bytu dokonëenèho v rodinnèm/bytovèm domï v letech 1995 ñ 23 K /m Graf 7: V voj pr mïrnè nomin lnì a re lnè hrubè mzdy a mìry inflace vyj d- enè p Ìr stkem pr mïrnèho roënìho indexu spot ebitelsk ch cen v letech 1994 ñ 23 indexy (1994=1) 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, 1, 9,1 8,8 8,5 1, ,1 3,9 4,7 1,8,1 12, 1, 8, 6, 4, 2,, inflace (%) Zdroj:»esk statistick ad Pr m rná hodnota (K ) na 1 m2 obytné plochy bytu dokon eného v rodinném dom Pr m rná hodnota (K ) na 1 m2 obytné plochy bytu dokon eného v bytovém dom Pr m rné hrubé nominální mzdy Míra inflace meziro n Zdroj:»esk statistick ad,»nb, vlastnì v poëty. Pr m rné reálné mzdy 132

7 Graf 8: Pr mïrnè rokovè sazby z vklad a vïr v letech 1993 ñ 23 % 14 13, 13,2 13,3 12,8 12,5 11,5 12 1, 9,5 9,3 1 8,8 8,1 8 8,6 7,9 7,8 7,9 8,1 6 7,5 4 4,7 2 3,5 3 2,1 1, Pr m rné úrokové sazby z nov erpaných klientských úv r (domácnosti; v %) Pr m rné úrokové sazby z vklad (domácnosti; v %) Zdroj:»esk n rodnì banka (»NB). Graf 9: V öe vklad a vïr klient u bankovnìch institucì v letech 1993 ñ 22 Graf 1: MÌra nezamïstnanosti v letech 1993 ñ % ,3 4,3 3,5 3,2 4, 3,9 3, 3,1 4,8 4,4 6,5 6,1 8,7 8, Míra nezam stnanosti podle SÚ (%) Míra nezam stnanosti podle MPSV (%) Pozn mka: MÌra nezamïstnanosti podle MPSV vypoëtena jako roënì pr mïr z mïsìënìch hodnot. Zdroj:»S a Ministerstvo pr ce a soci lnìch vïcì (MPSV). Graf 11: PoËet zah jen ch, rozestavïn ch a dokonëen ch byt v letech 199 ñ 23 8,6 9, 8,1 8,6 9,2 7,3 9,9 7, Úv ry klient m poskytované bankovními institucemi celkem (mld. K ) Vklady klient u bankovních institucí celkem (mld. K ) Zahájené byty Rozestav né byty Dokon ené byty Zdroj: Statistick roëenka»r 22, 23. Zdroj:»S. 133

8 Tabulka 7: Zah jenè byty podle typu stavby a investora v letech 1995 ñ absolutn v % Zahájené byty celkem Zahájené byty ve stavbách pro bydlení , 1, 1, 1, 1, 1, 1, - v rodinných domech ,5 46,6 43,5 44,8 51,9 46,5 47,3 - v bytových domech ,3 24,9 25,1 26,1 25,2 34,9 27,5 - družstevní ,1 4,5 5,5 1, 12, 12,2 13,1 - komunální ,2 42,8 45,1 51,8 41,2 42,9 37,7 - ostatní ,6 52,7 49,4 38,1 46,8 45, 49,2 - v nástavbách, vestavbách nebo p ístavbách ,2 28,5 31,4 29,2 22,9 18,6 16, V domech s pe ovatelskou službou V nebytových objektech V adaptovaných nebytových prostorách Zdroj: Statistick roëenka»r 22, 23, Bytov v stavba za rok 23. Tabulka 8: DokonËenÈ byty podle typu stavby a investora v letech 1995 ñ absolutn v % Dokon ené byty celkem Stavby pro bydlení , 1, 1, 1, 1, 1, 1, - v rodinných domech ,4 41,6 44,2 48,3 49,9 51,4 42, - v bytových domech ,6 34,1 31,6 27,4 27,6 28, 28,5 - družstevní ,8 2, 1,5 9, 15,1 12,4 19, - komunální ,1 47,1 44,3 48,9 45,4 4,9 33,7 - ostatní , 5,9 54,2 42,1 39,5 46,8 47,2 - v nástavbách, vestavbách nebo p ístavbách , 24,3 24,2 24,3 22,5 2,6 14,5 V domech s pe ovatelskou službou V nebytových objektech V adaptovaných nebytových prostorách Zdroj: Statistick roëenka»r 22, 23, Bytov v stavba za rok 23.