XIX kongres ČSARIM Hradec Králové Milena Vaňková Ústav ošetřovatelství 3. lékařské fakulty UK Praha

Transkript

1 XIX kongres ČSARIM Milena Vaňková Ústav ošetřovatelství 3. lékařské fakulty UK Praha PRAHA

2 CÍL PREZENTACE Problematika ošetřování pacientů s ICU psychózou Akcent na důsledky pro prožívání personálu - sester Nastínit možnosti využití klinické supervize nástroj podpory, vzdělávání a prevence syndromu vyhoření

3 POJETÍ, VYMEZENÍ ICU PSYCHÓZY Diagnóza ICU psychózy předmětem diskuse již od roku 1950 (Granberg, Engberg, Lundberg, 1996 ) Mezi odborníky neexistuje jednoznačná shoda v přesné definici

4 POJETÍ, VYMEZENÍ ICU PSYCHÓZY Zahrnuje abnormální chování nemocného v intenzivní péči, jehož příčina je neznámá (Casem, 1995) Zvýšení nebo snížení psychomotorické aktivity, poruchu pozornosti a paměti, dezorganizaci myšlení a halucinace nebo deziluze (Gregary, 1994) XIX kongres ČSARIM

5 ČETNOST a VÝSKYT ICU PSYCHÓZY Nebezpečí vzniku ICU psychózy stoupá s věkem. (Cassem, 1995) Pooperační vznik akutních delirantních stavů u pacientů starších než 65 let se odhaduje na % a tento údaj se zvyšuje až na % u seniorů tohoto věku, kteří vyžadují pooperační intenzivní péči (Drábková,2006) Incidence deliria v podmínkách intenzivní péče je až 60 % a u nemocných s umělou plicní ventilací dosahuje 80 %. Očekává se nárůst incidence v souvislosti se stárnutím populace (Košťálová, 2011). XIX kongres ČSARIM

6 PŘÍČINA VZNIKU ICU PSYCHÓZY Nejasná Příčiny jsou multifaktoriální

7 PŘÍČINA VZNIKU ICU PSYCHÓZY Hlavní predisponující faktory Celková anestezie, velké chirurgické výkony ; Iatrogenní faktory - série intervencí, bolest, vliv léků a lékové interakce; Hraniční hypoxemie, hypohydratace

8 PŘÍČINA VZNIKU ICU PSYCHÓZY Hlavní predisponující faktory: Sociální faktory a faktory prostředí Pobyt na intenzivním/resuscitačním lůžku, pobyt v neznámém prostředí bez předchozí zkušenosti; Pocit závislosti na ošetřovatelském personálu při uspokojování základních fyziologických potřeb a potřeb v rámci sebepéče (vyprazdňování, hygiena atd.); Dlouhodobá spánková deprivace;

9 PŘÍČINA VZNIKU ICU PSYCHÓZY Hlavní predisponující faktory Emoční stres a pocit ohrožení života, pocit závislosti na technických zařízeních (ventilátory, monitory atd., jejichž funkci nemocný ne zcela rozumí a o jejichž spolehlivosti nic neví). Ztráta soukromí, nerespektování intimity a lidské důstojnosti personálem; DEINDIVIDUALIZACE - DEHUMANIZACE

10 STANOVENÍ DIAGNÓZY ICU PSYCHÓZY Dle klinické symtomatologie V diferenciální diagnostice nutno odlišit a vyloučit organické příčiny, které mohou vést k podobnému stavu: hypoxie, hypoperfuze, endokrinně-metabolické příčiny, intoxikace, traumata a nádory CNS a též předchozí psychiatrické příčiny.

11 KLINICKÁ SYMPTOMATOLOGIE Zahrnuje: ICU PSYCHÓZY Široká a pestrá Stavy zmatenosti + Poruchy vědomí a pozornosti Poruchy vnímání, myšlení, paměti, Poruchy psychomotorického chování, Poruchy emotivity, Poruchy cyklu spánek-bdění.

12 STANOVENÍ DIAGNÓZY ICU PSYCHÓZY Confusion Assesment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICU test) metoda hodnocení zmatenosti pacientů v intenzivní péči. (Ely, 2001; Vörösova, 2011) Hodnocení deliria Testem CAM ICU cz je dvoustupňové: prvním krokem je zhodnocení stupně vigility, (bdělosti) a agitovanosti pomocí validované škály The Richmond Agitation and Sedation Scale (RASS) druhým krokem testu CAM-ICUcz je hodnocení přítomnosti deliria BEDNAŘÍK J, KOŠŤÁLOVÁ M, SECHOVSKÝ H. CAM-ICU: Czech version [cited ]. Dostupné z URL: org/docs/cam_icu_training_czech.pdf.

13 POJETÍ, VYMEZENÍ ICU PSYCHÓZY V ošetřovatelství se od roku 1994 používá termín akutní zmatenost podle NANDA taxonomie II (Herdman et al., 2009, p ) V medicíně se používá termín delirium Podle MKN -10 a Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM-IV)

14 DG ICU PSYCHÓZA ZÁTĚŽ nejen pro samotného pacienta, ale také pro personál - především pak sestry oddělení intenzivní péče.

15 PACIENT s ICU PSYCHÓZOU Stres a klinicky náročné situace SESTRA Vysoká míra odolnosti

16 PACIENT s ICU PSYCHÓZOU Náročné na zvládání se jeví především hyperaktivní stavy pacientů v rámci poruchy chování.

17 PACIENT s ICU PSYCHÓZOU HYPERAKTIVNÍ STAVY Charakteristické projevy Neklid pacienta, hyperaktivita, Ohmatávání okolí a věcí, Agresivita, útočnost pod vlivem percepčního a kognitivního narušení (neexistující podněty a cíle), Obrana proti běžnému zacházení, útěky.

18 PACIENT s ICU PSYCHÓZOU Emoční poruchy zahrnují strach, paranoiu, úzkostnost, podrážděnost, hněv a projevy hostility vůči personálu. Pacient může zacílit agresivní chování velmi často vůči vlastní osobě.

19 DIAGNÓZA ICU PSYCHÓZY HYPERAKTIVNÍ STAVY Komplikace poranění a úrazy při pokusech opustit lůžko, pády při dezorientaci a agitovanosti pacienta

20 PACIENT s ICU PSYCHÓZOU OBECNÉ ZÁSADY PŘÍSTUPU PERSONÁLU Dvě základní hlediska 1. ochrana zdraví, práv a důstojnosti pacientů jako příjemců péče 2. je podpora zdravotníků

21 PACIENT S ICU PSYCHÓZOU OBECNÉ ZÁSADY PŘÍSTUPU PERSONÁLU Zajištění kvality, bezpečnosti i odbornosti poskytované péče Prováděcí opatření, pracovní postupy a závazná doporučení

22 PACIENT S ICU PSYCHÓZOU POBECNÉ ZÁSADY PŘÍSTUPU PERSONÁLU Posloupnost neverbální zklidnění, verbální zklidnění, použití restriktivních pomůcek, fyzické držení (profesionální, kompetentní!!), užití psychofarmak s lékařským dohledem.

23 PACIENT s ICU PSYCHÓZOU Sestry zodpovědné za zajištění bezpečnosti pacienta, ale v praktické aplikaci fyzického omezování dochází často k rozporu s platnými předpisy. Pod psychickým tlakem se také ocitá personál v situacích, které jsou pociťovány jako nedostatek potřebných zdrojů, personálu a odborné přípravy.

24 PACIENT s ICU PSYCHÓZOU Pro většinu zdravotníků představuje péče o pacienta s ICU psychózou a agresivními sklony bezesporu vysokou pracovní zátěž, proto by bylo jistě vhodné, aby měli možnost se o takové zážitky a pocity podělit v supervizní skupině, možnost pohovořit o emočním dopadu zátěžových situací, ventilovat a odreagovat napětí (Goldstein, 2005, s. 93)

25 KLINICKÁ SUPERVIZE Souvislosti a nové trendy vývoje

26 DEFINICE SUPERVIZE formální proces profesionální podpory a vzdělávání, který umožňuje rozvíjet znalosti a schopnosti, přijmout odpovědnost za vlastní praxi a zvýšit ochranu klienta/pacienta a bezpečnost péče ve složitých klinických situacích (Britská Rada pro sestry a porodní asistentky, 1993)

27 KLINICKÁ SUPERVIZE Může jednotlivci i pracovišti přinést upevnění profesionálních kompetencí, podporu v složitých pracovních situacích, reflektování etických otázek, rozbor odborných témat, prozkoumání vlastního stylu práce a možných slepých míst. Může pomoci předcházet syndromu vyhoření. Podle potřeby a společně tvořené zakázky se může věnovat dalším tématům a námětům

28 KLINICKÁ SUPERVIZE Supervize jako strategie pro zvládání (coping) obtížných situací, těžkostí a problémů by měla být zdravotními sestrami na pozicích managementu pro své zaměstnance požadována jako možnost podpory samotnými sestrami u lůžka, v klinické praxi pak vyhledávána, tak jak je tomu v současné době běžné v zahraničí, nebo naprosto samozřejmé třeba v kontextu sociální práce i v České republice.

29 Vzdělávací seminář VÍCE NEŽ MINIMUM ZE SUPERVIZE aneb SUPERVIZNÍ QUODLIBET PRO ZDRAVOTNÍKY A PEČUJÍCÍ PROFESIONÁLY Seminář umožňuje účastníkům základní orientaci v tématu supervize, získání informací o jejím smyslu, cílech, procesu, účastnících. Nabízí účastníkům bezpečný prostor, v němž mohou uvažovat o obsahu a procesu své práce a podle potřeby a společně tvořené zakázky pak umožňuje aplikaci supervize na konkrétní témata z jednotlivých oblastí činnosti účastníků semináře. Výběrově zprostředkovává účastníkům semináře některé z metod a technik supervize.

30 ZÁVĚREČNÁ MYŠLENKA Je jedině v naší moci, budeme li své povolání vykonávat jako zdravotníci, nebo jako roboti zdravotnictví. Zdroj : On line. Dostupné z : <// > cit. dne [ ]

31 Použitá literatura: BEDNAŘÍK J, KOŠŤÁLOVÁ M, SECHOVSKÝ H. CAM-ICU: Czech version [cited ]. Dostupné z URL: org/docs/cam_icu_training_czech.pdf. BEER, M. D., PEREIRA, S. M., PATON, C. Intenzivní péče v psychiatrii. PrahaGradaPublishing, s. ISBN CASSEM, N., H. Psychiatric problems of the critically ill patient. In: Shoemaker, W. C. et al. Eds. Textbook of critical care, Saunders Company, Philadelphia, 1995, s ELY, E. W., INOUYE, S., BERNARD G., GORDON, S., FRANCIS, J., MAY, L., TRUMAN, B., SPEROFF, T., GAUTAM, S., MARGOLIN, R, DITTUS, R. Delirium in mechanically ventilated patients: validity and reliability of the confusion assessment method for the intensive care unit (CAM-ICU). JAMA; 286, , ELY, E. W., MARGOLIN, R., FRANCIS, J., MAY, L., TRUMAN, B., DITTUS, B., SPEROFF, T., GAUTAM, S., BERNARD, G., INOUYE, S. Evaluation of delirium in critically ill patients: Validation of the Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICU). Critical Care Medicine. 29: , GRANBERG, A., ENGBERG, I. B., LUNDBERG, D. Intensive care syndrome: A literature rewiew. Intensive Critical Care Nursing, 1996, vol. 12, p ISSN

32 Použitá literatura: HAWKINS, P.; SHOHET, R. Supervize v pomáhajících profesích. 1. vyd. Přel. Hartlová, H. Praha: Portál, Přel. z anglického originálu Supervision in the helping professions (second edition), Open University Press, Buckingham, s. ISBN HEŘMANOVÁ, J., ZVONÍČKOVÁ, M. Zajištění bezpečnosti nemocného z pohledu sestry. In: Diagnóza v ošetřovatelství. 4, str ISSN KOŠŤÁLOVÁ, M. Screening deliria: The Confusion Assesment Method for the Intensive Care Unit (CAM ICUcz). Neurol. praxi 2011; 12(Suppl. G): 10. PRAYCY, P., CHEUNG, Y., BERNARD, M., YAM, C.: Pacient Autonomy in Physical restraint. Jurnal of Clinical Nursing. 2005, 14, Suppl 1, p Pun, B. T., Ely, E. W. The Importance of Diagnosing and Managing ICU Delirium. Chest, August 1, 2007, 132(2), p ISSN : On line. Dostupné z : </. cit. dne [ ] SCHMIDBAUER, W. Syndrom pomocníka. Podněty pro duševní hygienu v pomáhajících profesích. Praha: Portál, s. ISBN VALENTOVÁ, V. Supervize ve zdravotnictví, In: Diagnóza v ošetřovatelství, roč. 2, č. 10, 2006, s ISSN VÖRÖSOVA, G. Metóda CAM na posúdenieakútnej zmätenosti. Profese On-Line, roč.4, č.1, 2011, s ISSN

33 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST!!! 33