Metodika hodnocení vzdělávacích plánů v rámci národních strategií pro začleňování Romů v oblasti vzdělávání

Transkript

1 Metodika hodnocení vzdělávacích plánů v rámci národních strategií pro začleňování Romů v oblasti vzdělávání Publikace vznikla v rámci projektu DARE-Net: Odstranění segregace a opatření pro Romy v oblasti vzdělávání Česká Republika Leden 2015!!

2 Organizace Romani CRISS (Rumunsko), ve spolupráci s FXB centrem pro zdraví a lidská práva při Harvardské univerzitě (USA), NNO Antigone (Řecko), Evropským centrem pro práva Romů (Maďarsko), Vzájemným soužitím o.p.s. a sdružením Integro (Bulharsko), realizovala projekt DARE-net: Odstranění segregace ve vzdělávání Romů. Projekt byl finanč ně podpořen Evropskou komisí (EACEA Výkonn. agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast prostřednictvím programu LLP celoživotního vzdělávání) Tato publikace vyjadř uje pouze názory autora, EK nenese za žádné z nich a jakékoli další obsažené informace odpovědnost. 2/24

3 SEZNAM ZKRATEK ČR Česká republika NNO nestátní nezisková organizace EU Evropská unie ES Evropské společenství EK Evropská komise OSN Organizace spojených národů ADZ Antidiskriminační zákon ESLP Evropský soud pro lidská práva ČŠI Česká školní inspekce ESF Evropský sociální fond IVP individuální vzdělávací program MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NAPIV Národní akční plán inkluzívního vzdělávání SVP speciální vzdělávací potřeby SZ sociální znevýhodnění (žák se SVP) ZZ zdravotní znevýhodnění (žák se SVP) ZP zdravotní postižení (žák se SVP) ŠZ školský zákon MŠ mateřská škola ZŠ základní škola ZSŠ speciální škola ZvŠ zvláštní škola ZŠP základní škola praktická VOŠ vyšší odborná škola VŠ vysoká škola RVP ZV Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání RVP ZV LMP Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou LMP (lehké mentální postižení) AP asistent pedagoga Rozsudek DH rozsudek ESLP v případu D. H. a ostatní proti České republice HVP hlavní vzdělávací proud VOP Veřejný ochránce práv (Ombudsman) ŠPZ školská poradenská zařízení PPP pedagogicko-psychologická poradna 3/24

4 SPC speciálně pedagogické centrum ÚV Úřad vlády LLP Liga lidských práv OSF Nadace Open society fund OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ERRC Evropské centrum pro práva Romů o.p.s. obecně prospěšná společnost 4/24

5 Obsah 1. Úvod Strategie ČR a jejich priority a cíle, jak hodnotit jejich naplňování? Právní ochrana před diskriminací a segregací ve školství v ČR a EU Vývoj situace a postoj ČR k inkluzivnímu vzdělávání Seznam dokumentů přijatých ČR v otázce vzdělávání a inkluze romských dětí Identifikované priority, opatření a cíle Jak lze hodnotit naplňování strategií Indikátory Indikátory k hodnocení naplňování cílů strategií Identifikace faktorů, které zpožďují / zabraňují dosahování konkrétních cílů v oblasti vzdělávání romských dětí v ČR? Zdroje a metody sběru dat k hodnocení indikátorů Zdroje a způsoby získávání informací Překážky při získávání informací Závěr /24

6 1. Úvod Projekt DARE-Net: Odstranění segregace a opatření pro Romy v oblasti vzdělávání Organizace Romani CRISS, FXB centrum pro zdraví a lidská práva při Harvardské univerzitě, organizace ANTIGONE, Evropské centrum pro práva Romů (ERRC), Vzájemné soužití o.p.s., sdružení Integro realizují projekt DARE-Net1 financovaný Evropskou komisí (Výkonnou agenturou pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast EACEA2) prostřednictvím LLP programu celoživotního učení. Projekt DARE-Net je zaměřen na vytvoření přeshraniční sítě romské a neromské občanské společnosti s cílem zabývat se problematikou segregace romských dětí ve školství v Rumunsku, Chorvatsku, Řecku, Maďarsku, České republice a Bulharsku. Segregace ve školství není jedinou závažnou formou diskriminace Romů a není jediná, která porušuje práva rovného přístupu ke vzdělávání. Udržuje však romskou populaci od uvědomění si jejich plného potenciálu jakožto rovnocenných spoluobčanů. Diskriminace, sociální exkluze a chudoba ovlivňují životy milionů Romů žijících v EU a dalších evropských zemích, které na členství v EU kandidují. Téměř polovinu tvoří děti a mladiství. Jedním z nejvážnějších problémů, kterým Romské děti čelí, je zajištění rovných příležitostí při vzdělávání a jejich segregace, úzce spjatá s ostatními problémy (nízká kvalita výuky menší očekávání ze strany učitelů, geografická izolace). Dva ze tří Romů v Evropě nedokončí ZŠ a drtivá většina nedokončí SŠ. Problém školní segregace je společný všem partnerským zemím, její příčiny, následky, souvislosti i typy jsou většinou totožné. Partneři byli vybráni pro jejich demografickou a strategickou významnost. Každá země má významné zastoupení Romů a ve všech probíhal soudní spor u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) týkající se segregace romských dětí ve vzdělávání. Nadnárodní zkušenosti jsou klíčové k zavedení nejlepší praxe v boji proti školní segregaci. Ačkoliv byly v některých zemích učiněny kroky a přijaty legislativy zakazující školní segregaci, jen malý pokrok byl dosažen v účinném boji proti odstranění segregace v praxi. Implementace postrádala reálné výsledky. Všech 18 členských států EU přijaly Národní strategie pro integraci Romů, proto je velmi důležité mít mechanismus pro monitorování jejich naplňování. Občanská společnost je výkonný demokratický nástroj, který je schopen podávat zprávy o provádění a praktických dopadech veřejných politik pro Romy. Metodika může být použita mj. k tvorbě stínových zpráv ve všech státech, které přijaly Národní /24

7 strategie. Tento typ nástroje bude mít nadnárodní perspektivu, ale zároveň bude zohledňovat místní specifika. Cílem metodiky je poskytnout praktický nástroj k vymezení priorit a vyhodnocování pokroků a cílů dosažených v oblasti přístupu romských dětí ke kvalitnímu vzdělávání v souladu se strategiemi ČR. Metodika je určena komukoliv z občanské společnosti, zejména nestátním neziskovým organizacím (NNO), terénním pracovníkům aj. 2. Strategie ČR a jejich priority a cíle, jak hodnotit jejich naplňování? 2.1 Právní ochrana před diskriminací a segregací ve školství v ČR a EU Státy jsou povinny poskytovat vzdělání bez jakékoli diskriminace a upřednostňovat nejlepší zájmy dítěte. Vzdělání je základní předpoklad Romů pro jejich rovnocenné postavení v politickém, sociálním i ekonomickém životě. ESLP 3 odsoudil několik států včetně ČR za selhání v otázce ukončení segregace romských dětí. Segregace je zakázána v lidskoprávních smlouvách a v Evropské úmluvě o lidských právech 4. Dle Školského zákona (ŠZ) 5 je vzdělávání založeno na zásadách rovného přístupu každého státního občana ČR nebo jiného členského státu EU ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, jazyka, víry, náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu nebo jiného postavení občana. ČR je jako členský stát EU povinen dodržovat směrnici 2000 / 43 ES 6 (tzv. rasovou směrnici), která zavádí zásadu rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu či etnický původ. ČR byla v roce 2009 poslední zemí EU, která přijala Antidiskriminační zákon 7 (dále jen ADZ). Přijetí zákona byl nutný krok, aby se ČR vyhnula správnímu řízení Evropské komise (dále jen EK) za selhání při implementaci závazků obsažených ve vyhlášce EU. Zákaz diskriminace v ADZ zahrnuje rasu, etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženství, víru nebo přesvědčení. Je použitelný mj. v oblasti práva přístupu ke vzdělání a jeho zajišťování. V ČR Zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů. 7/24

8 jsou činy jako rasová, třídní segregace proti skupině osob nebo jednotlivcům, členům určité skupiny trestné dle 402 trestního zákona 8. Na druhou stranu text českého ADZ ani dalších souvisejících zákonů ČR ve skutečnosti neposkytují ochranu a odpovídající postupy proti diskriminaci, jak vyžaduje EU směrnice. ADZ je komplexní právní předpis zakazující obecně přímou i nepřímou diskriminaci, neobsahuje však žádné výslovné ustanovení, které by přímo zabránilo segregaci romských dětí do speciálních a jiných škol, tříd či studijních skupin. V ČR dosud není judikatura, která jasně odsuzuje nebo zakazuje segregaci. Schopnost ADZ sloužit jako efektivní ochrana proti diskriminaci ve vzdělávání nebyla tedy dosud prokázána. Garance rovného zacházení v přístupu ke vzdělání je zakotvena v čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte 9. Dle Výboru OSN pro práva dítěte 10 má být cílem vzdělávacích systémů snaha o rozvoj individuálních schopností dětí, s vědomím toho, že každé dítě má vlastní edukační potřeby. Dle Listiny základních práv a svobod 11 by mělo být každému zajištěno právo na vzdělání. Jako významné sociální právo bylo právo na vzdělání zakotveno již ve Všeobecné deklaraci lidských práv 12 (čl. 26 odst. 1), v Listině základních práv EU 13 (čl. 14), Úmluvě o lidských právech a základních svobodách 14 (čl. 2 I. dodatkového protokolu) a Mezinárodním paktu o hospodářských, kulturních a sociálních právech 15 (čl. 14 odst. 1). 2.2 Vývoj situace a postoj ČR k inkluzivnímu vzdělávání Dne 13. listopadu 2014 uběhlo 7 let od rozsudku ESLP v případu D. H. a ostatní proti České republice 16 (v roce 2007 soud konstatoval, že v ČR převládá tendence umisťovat romské děti převážně do dřívějších zvláštních škol (ZvŠ) a rozhodl, že tato praxe představuje diskriminaci). Ačkoli ČR přijala po vstupu do EU v roce 2004 několik proinkluzivních strategií a plánů, kde se zavázala k mnoha opatřením a cílům (už Zpráva o situaci národnostních menšin 17 z roku 2005 uvádí potřebu integrace a vyšší vzdělanosti s dětmi musí být zacházeno vždy v souladu s jejich nejlepším zájmem, /24

9 žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí), v praxi dochází ke změnám jen velmi pomalu a někdy jde o nepodstatné změny (např. v roce 2005 došlo k přejmenování ZvŠ na ZŠP/ZŠS základní školy praktické/speciální, avšak redukované školní osnovy zůstaly beze změn). Po rozsudku DH provedly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) a Ústav pro informace ve vzdělávání v roce 2009 šetření ke zjištění podílu romských žáků vzdělávaných mimo hlavní vzdělávací proud (dále jen HVP). Také Česká školní inspekce (ČŠI) navštívila vybrané bývalé ZvŠ. V roce 2010 předala závěry Ombudsmanovi (Veřejnému ochránci práv - VOP), který konstatoval, že diskriminační praxe v českém vzdělávacím systému přetrvává. Nadále tedy docházelo k porušování práv romských dětí na vzdělání a k diskriminaci. Kvůli neřešení nezákonného stavu zahájila EK vůči ČR v září 2014 správní řízení 18 pro porušení povinnosti plynoucí z evropské legislativy, konkrétně zákazu diskriminace ve vzdělávání. Řízení může skončit sankcemi, je reakcí EK na neuspokojivou odpověď vlády ČR 19 (problém odmítá a popírá, že by k diskriminaci docházelo. Ohradila se proti tomu, aby se komise touto situací vůbec zabývala, protože záležitosti školství podle vlády vůbec nespadají do kompetencí EU. Tvrdí, že "EK nemá k dispozici dostatečně přesná data o počtu romských dětí ve ZŠS/ZŠP vzhledem k celkovému počtu Romů v populaci)." Ačkoli si Česká Republika (MŠMT a ČŠI) v Akčním plánu pro výkon rozsudku DH 20 z roku 2012 sama předsevzala pravidelný sběr dat a evidenci statistik romských dětí vzdělávaných dle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání s přílohou lehké mentální postižení (RVP ZV LMP) ze škol, které takto vzdělávají 5 a více žáků, plán není uložen usnesením vlády, jeho naplňování není na vládní úrovni sledováno. Kvalifikovaný odhad 21 zastoupení romské populace v ČR činí 1,4 2,8% ( ). Dalo by se tedy očekávat, že by měl být tento podíl zhruba zachován i v subpopulaci dětí školou povinných. Poté, co Národní akční plán pro inkluzivní vzdělávání (dále jen NAPIV 22 ), na kterém pracovalo mnoho odborníků, zůstal fakticky jen na papíře, se skupina odborníků, organizací i samotné pracovní skupiny plánu vyjádřila, že pro MŠMT se inkluzivní vzdělávání stále zřetelněji stává pouhou rétorikou, jejímž smyslem je uklidňování mezinárodního společenství, nikoliv dosažení skutečné proinkluzivní reformy českého školství 23. Dřívější ministr školství Petr Fiala byl odborné diskuzi o problematice inkluze nakloněn, současný ministr MŠMT Marcel Chládek však již avizoval, že opětovně nebude dodržen termín stanovený pro rušení mateřských škol (MŠ) a přípravných tříd při ZŠP (praxe podporující segregaci). Dle nynějšího ministra /24

10 máme praktické a speciální školy, kterými se můžeme v Evropě chlubit 24. Průměrná životnost ministra školství v ČR je 18 měsíců, takže chybí dlouhodobá a koncepční řešení. Nejednotný postoj se tak mnohdy promítá i do práce samotných pedagogů a jejich postojů. Současný prezident ČR Miloš Zeman se vyjádřil 25, že není zastáncem inkluze a žáci by měli být vzděláváni odděleně, jinak je to neštěstí pro obě skupiny. Kupodivu ani jeden z těchto vrcholných představitelů státu se při svých výrocích asi nezamyslel nad ekonomickým (když už ne lidskoprávním) přínosem vyšší vzdělanosti Romů pro všechny obyvatele ČR bez rozdílu (nejenže v segregovaném a praktickém vzdělávání mají žáci mnohonásobně nižší šanci pracovního uplatnění než žáci absolvující běžné školy a s tím související vyšší dávky sociální péče dalším generacím, ale náklady na studium na ZŠP reprodukující sociální vyloučení je 2,5 krát dražší než běžné studium 26 ). Kromě finančního přínosu (dle výzkumu ERRC je přidaná hodnota, jenž může stát získat na základě investice do středního vzdělání těch, kteří zpravidla končí základní školou, až EUR v případě dokončeného středního vzdělávání 27 ) jde i o prevenci další exkluze Romů a všech negativních jevů s ní souvisejících. Nahlas vyřčené názory z poslední doby naznačují celospolečenský většinový konsenzus, a to že žákům, kteří jsou jakýmkoli způsobem odlišní, bude lépe v oddělených (segregovaných) školách či třídách. Oddělené vzdělávání dětí s jinou speciální vzdělávací potřebou, než je zdravotní postižení, je však ze zákona nepřípustné (a dle většiny skutečných odborníků nepřínosné), diskriminační i protiústavní, platí tedy i pro segregaci dětí se sociálním znevýhodněním (SZ). Nejvyšší soud USA v případu Brown v. Board of Education 28 (1954) došel k závěru, že segregace ve vzdělávání na základě rasy (i kdyby všechny ostatní podmínky úroveň vzdělání/kvalita pomůcek apod. byly rovné) odpírá příslušníkům minority právo na rovné vzdělávání, ovlivňuje jejich vzdělávací a mentální rozvoj a odpírá některé výhody integrovaného školského systému. Dva klíčové faktory prokazující diskriminaci romských dětí v českém školství jsou jejich stále nadměrné počty ve vzdělávacím proudu poskytujícím nižší úroveň vzdělání a jejich segregace do běžných, ale romských škol. Nadměrné vyčleňování romských žáků mimo HVP dlouhodobě kritizují české, mezinárodní organizace i odborná veřejnost. Ačkoli probíhá novelizace školského zákona (ŠZ), která má údajně za cíl inkluzi žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP) do mainstreamových škol, dle odborníků ani probíhající reforma nemusí zamezit existenci segregovaných škol oddělujících děti z majority a minority již od prvních let školní docházky /24

11 NNO, které pracují se školami, rodiči a žáky, apelují ve výzvě 29 na českou vládu, aby řízení ze strany EK proměnila v šanci odstranit protiprávní stav a ukončila diskriminaci romských dětí (výzva je společnou iniciativou Nadace Open Society Fund Praha, Amnesty International, European Roma Rights Centre, Ligy lidských práv, IQ Roma servis, o.s., Slova 21 a Vzájemného soužití o.p.s.). 2.3 Seznam dokumentů přijatých ČR v otázce vzdělávání a inkluze romských dětí Strategie, o které by se měly hodnotící indikátory opírat: Strategie romské integrace do roku Strategie vzdělávací politiky ČR do roku Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období Plán opatření pro výkon rozsudku Evropského soudu pro lidská práva D. H. a ostatní proti České republice Rovné příležitosti z roku 2012 (dále jen plán DH) 33 Akční plán Dekády romské inkluze V souladu se Zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (ŠZ) 35 a provádějícími vyhláškami NAPIV (2010) 36 cílem byla proinkluzivní reforma českého školství, plán však nebyl z důvodu nulové podpory tehdejšího ministra MŠMT Josefa Dobeše realizován 2.4 Identifikované priority, opatření a cíle Strategie romské integrace do roku 2020 Ø Hlavní cíl: zajištění rovného přístupu Romů ke kvalitnímu vzdělávání na všech úrovních (vzdělanostní úroveň Romů srovnatelná s neromskou /24

12 populací, ukončení nadměrného zastoupení Romů v ZŠP, vzdělávaných dle RVP ZV - LMP 37, podpora nadaných dětí) Ø Zásadní problémy: vzdělanostní propast mezi Romy a většinovou populací, vysoké zastoupení romských dětí ve vzdělávání s nižšími ambicemi, trendy k segregaci romských dětí ve školním, předškolním a částečně i středním vzdělávání, malá připravenost romských dětí na školu v důsledku malého zapojení dětí do předškolního vzdělávání Ø Opatření s pozitivními přínosy: zřizování přípravných tříd v běžných školách, působení asistenta pedagoga (dále jen AP), stipendia pro romské žáky středních škol (SŠ) Ø Specifický cíl: zvýšení přístupu romských dětí ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči (zvýšení dostupnosti kvalitního předškolního vzdělávání, vyšší informovanost romských rodičů, vyšší informovanost krajů a obcí o možnostech podpory zvýšení kapacit MŠ) Ø Specifický cíl: odstranění praxe nesprávného zařazování romských dětí do vzdělávání s nižšími vzdělávacími ambicemi Opatření: naplňování Plánu DH z roku 2012 (klíčový nástroj ke snížení počtu romských dětí ve vzdělávacím proudu s nižšími ambicemi), tvorba legislativních a dalších podmínek pro realizaci opatření z Plánu DH (zákaz zřizování přípravných tříd a MŠ při ZŠP jako praxe se segregačním dopadem) Ø Specifický cíl: odstraňování segregace romských dětí ve vzdělávání, pomoc romským žákům při začlenění do HVP Opatření: podpora zřizování funkce romského AP pro děti, žáky a studenty se znevýhodněním ve školách HVP, zajištění jejich vzdělávání, převod financování pozice mezi personální náklady hrazené v rámci normativního financování, povinnost AP pro školy vzdělávající žáky se SVP Ø Specifický cíl: podpora Romů při dosahování sekundárního a terciárního vzdělání (podpora a navýšení dotace pro SZ romské žáky SŠ, VOŠ, poskytovat nejen finance, ale i podpůrná opatření tutoring, doučování, psycholog atd.), dotace pro romské studenty VŠ Identifikovaný problém naplnění opatření ukončení zařazování romských dětí do ZŠP se dosud neobjevilo v usnesení vlády ČR (ve výsledku může MŠMT měnit, jakým je např. ústup od zákazu zřizování př. tříd a MŠ při ZŠP). Plán DH klíčový dokument s 8 opatřeními a postupy k dosažení cílů. Plán se opírá o ŠZ, Úmluvu o ochraně lidských práv a svobod, Úmluvu o právech dítěte, Ústavu ČR. Byl vytvořen ve spolupráci s VOP, ČŠI, ÚV (Úřad vlády) /24

13 Cíle: Ø Příprava a přijetí legislativy pro zákaz zřizování přípravných tříd / MŠ při ZŠP (termín , v gesci MŠMT), v roce 2013/2014 měla proběhnout novelizace ŠZ, zavedení povinného posledního ročníku MŠ Ø Ukončení zařazování žáků bez indikace do vzdělávání ve skupinové integraci s žáky s LMP (změna vyhlášek, termín do září 2013) Konec možnosti dočasného zařazování žáků se sociálním/zdravotním znevýhodněním (SZ/ZZ) do tříd pro žáky se zdravotním postižením (ZP) Konec 25% tolerance ZZ žáků ve třídě pro žáky se ZP Ø Konec možnosti zařadit dítě se SP do dočasného diagnostického pobytu (vzděláváno dle RVP ZV LMP), náhrada diagnostickým pozorováním v HVP (termín do září 2014) Ø Supervizní mechanismy u diagnostik, školských poradenských zařízení (ŠPZ pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra - PPP, SPC) ČŠI revizní orgán (2013/2014), ŠPZ v rejstříku MŠMT/akreditována (leden 2014), standardizace, metodické vedení u diagnostických činností Ø Revize nástrojů ke stanovení diagnózy LMP (MŠMT, termín 2013) Ø Revize přílohy RVP ZV LMP (MŠMT, revize srpen 2013) Ø Evidence, statistiky v oblasti etnicity žáků vzdělávaných dle RVP ZV - LMP Každoroční šetření ke zjištění počtu romských žáků MŠMT, ČŠI, termín září 2013 (informace měly být poskytnuty školami vzdělávající 5 a více žáků dle RVP ZV LMP) Úprava vyhlášky o dokumentaci škol a školských zařízení k zavedení evidence počtu dětí vzdělávajících se v programech RVP ZV LMP (2013) Ø Iniciativa MŠMT ke vzniku fóra NNO k otázce rovných příležitostí ve vzdělávání koncept inkluzivního vzdělávání, zpětná vazba Ø Snížení kapacity SPŠ zřizovaných kraji podporované ze státního rozpočtu, podpora běžných inkluzivních škol Ø Tvorba nástrojů pro včasnou diagnostiku žáků ohrožených SZ (doporučení ČŠI) Ø Zákonné vymezení zásad pro nárokovou finanční podporu žákům se SVP (vč. SZ) Ø Využití projektů ESF ke změnám škol a RVP k dokončení transformace dřívějších ZvŠ Identifikovaný problém plán není uložen usnesením vlády, jeho naplňování není na vládní úrovni sledováno. Doporučení uložit plnění tohoto plánu a každoroční informování o jeho plnění usnesením vlády 13/24

14 Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období Ø Hlavní cíl: zapojení SZ dětí do HVP Ø Zvýšení dostupnosti, kvality a využívání předškolní péče Dotace na školné, stravné Nárokovost místa v MŠ pro děti ve věku 3 6 let Zvýšení motivace MŠ přijímat sociálně slabší děti existence dotačního titulu pro MŠ na úhradu školného za SZ děti (nyní v případě odpuštění školného sociálně slabému dítěti není nijak MŠ kompenzováno) Ø Konec zřizování a provozu MŠ/přípravných tříd zřizovaných u ZŠP (termín konec 2015) Ø Transformace systému škol pro žáky s LMP Ø Přechod od systému SVP k systému podpůrných opatření, změna termínu žák se SVP (stigmatizující) na termín žák s potřebou podpůrných opatření (dále různé intenzity), termín Ø Posílení kvality, standardizace služeb školských poradenských zařízení i při ZŠ, SŠ Ø Finance Zvýšení normativu na žáka se SZ o 50% (nyní je vyšší normativ vyplácen za žáky ZP a ZZ, ačkoli i žák SZ spadá do kategorie žáka se SVP) rozpor vyhlášky se školským zákonem, specifická nároková podpora pro SZ žáky Celkové navýšení grantové podpory na opatření ke vzdělávání sociálně vyloučených dětí Změna financování MŠ, ZŠ, SŠ Existence dotace MŠMT pro žáky ze SZ prostředí nejen pro SŠ, ale i pro ZŠ, MŠ (kompenzace jízdného, stravného, úhrady výletů, pomůcek atd.), cíl rok 2013 Kontinuálnější podpora NNO podporujících inkluzivní vzdělávání formou víceletých dotací (cíl 2012) Ø Tvorba strategie obcí přenos odpovědnosti za problematiku inkluze a vzdělávání SZ dětí na obce jakožto zřizovatele běžných škol HVP Ø Proinkluzivní standard pedagogických pracovníků (cíl rok 2013), zvýšení připravenosti a způsobilosti pedagogických pracovníků v oblasti multikulturního vzdělávání Akční plán Dekády romské inkluze Ø Revize normativů pro financování základních a středních škol Ø vytvoření komplexního systému předškolní péče pro socio-kulturně znevýhodněné skupiny Ø zavedení mechanismů pro přístup ke vzdělání (bezplatná docházka v posledním roce MŠ), jejich zapracování do školského zákona Ø mechanismy podpory romských studentů na VŠ 14/24

15 Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Hlavní cíl: zvýšení spravedlnosti ve vzdělávání, kde je spravedlnost brána jako schopnost vzdělávacího systému vytvářet podmínky pro efektivní kompenzaci sociálních a jiných osobnostních znevýhodnění tak, aby všichni žáci a studenti dosáhli alespoň základní společné úrovně znalostí, dovedností a způsobilosti. Ø Tvorba podmínek pro efektivní začleňování žáků a studentů do HVP 2.5 Jak lze hodnotit naplňování strategií Ve výše zmíněných strategiích a plánech lze nalézt mnoho přínosných opatření a cílů, jejichž realizace a naplňování jsou pro skutečný posun v efektivním a dlouhodobém inkluzivním vzdělávání (nejen) romských dětí klíčové. Z tohoto lze soudit, že překážky i cíle byly dostatečně popsány a odborná veřejnost, která je vypracovávala, našla společný konsenzus v zásadních překážkách i opatřeních. Mnoho identifikovaných problémů i opatření se objevuje ve více dokumentech zároveň (viz výčet výše), nejkonkrétnější cíle a data stanovená k jejich naplnění obsahuje Akční plán DH. Stinnou stránkou strategií je absence dlouhodobějšího konceptu a proinkluzivní reformy (naplňování opatření/cílů v krátkodobém/střednědobém/dlouhodobém časovém horizontu), časté personální střídání v MŠMT a s tím spojené protichůdné názory a priority v oblasti inkluzivního vzdělávání. Ve většině dokumentů nejsou stanoveny konkrétní termíny k naplnění cílů, jsou posouvány nebo nejsou naplňovány vůbec, mnoho opatření je příliš obecných (tvorba podmínek pro efektivní začleňování žáků do HVP apod.). Ačkoli jeden z klíčových cílů Plánu DH byl tvorba indikátorů/ukazatelů (výstupy i výsledky realizace jednotlivých opatření) k hodnocení pokroku, nejsme si existence těchto indikátorů vědomi. Největší překážkou je tedy absence monitorovacích opatření a z toho vyplývající neexistence relevantních kvantitativních i kvalitativních statistických údajů. V současnosti tedy není možnost meziročního srovnávání dat a na základě toho stanovit, v jaké míře došlo ke zlepšení situace v oblasti vzdělávání romských dětí. Hodnotit úspěšnost implementace strategií je tedy problematické a do značné míry závislé na odhadech odborníků nebo na prováděných výzkumech. Při hodnocení pokroku dosaženého v naplňování cílů stanovených v dokumentech, které byly vypracovány k otázce vzdělávání romských dětí, lze využít více metod a zdrojů, kde čerpat potřebné informace. Nejdříve je potřeba vymezit klíčové oblasti, které budou podrobeny bližšímu zkoumání (např. problematika zvýšení dostupnosti, kvality a využívání předškolní péče), poté je potřeba nastudovat, jaké překážky, priority, opatření a cíle byly v dané oblasti identifikovány (zdrojem informací můžou být strategie a plány ČR, šetření, výzkumy ČŠI, VOP, MŠMT apod., hodnotící zprávy, školy a školská zařízení, statistiky, dotazníky na romské rodiče předškolních dětí atd.). Při stanovování indikátoru je potřeba vzít v úvahu jeho důležitost (např. dostupnost kvalitního předškolního vzdělávání), opodstatnění jeho hodnocení (např. jeho důležitost zmiňují všechny strategie v oblasti vzdělávání romských dětí, o jeho důležitosti se ví i z vlastní praxe z terénního šetření), ale i jeho měřitelnost zda a jakým 15/24

16 způsobem jej můžeme hodnotit (zda existují pro hodnocení indikátoru věrohodné a relevantní zdroje informací). K tomuto je potřeba indikátory dostatečně zkonkretizovat, příliš obecné formulace by znesnadnily výzkum a zisk přesnějších, konkrétních dat. V případě některých indikátorů bude pro věrohodnost potřeba zkoumat konkrétní roky (např. vývoj financování pozice AP v letech ), v některých případech bude obtížné získat celonárodní vzorek a indikátor bude měřen jen místně (např. terénní šetření ke zjištění míry informovanosti romských rodičů o rozdílech mezi běžným a neběžným vzdělávacím proudem apod.). Tato metodika v následující kapitole navrhuje konkrétní indikátory k hodnocení pokroku v naplňování cílů stanovených ve strategiích i akčním plánu DH, přesto by mělo být zpracování monitorovacího mechanismu dalším důležitým cílem do budoucna. 3. Indikátory 3.1 Indikátory k hodnocení naplňování cílů strategií 1. Existence jednotné definice žáka se sociálním znevýhodněním (SZ) Standard: běžné školy mají problém s identifikací žáků se SZ, dle odhadů je podíl těchto žáků v ZŠ i SŠ výrazně vyšší než je počet evidovaný ve školních matrikách a školy se v současnosti musí vyrovnávat se stále zvyšujícími nároky na práci učitele z důvodu rostoucí diferenciace žáků navštěvujících HVP 2. Existence/uzákonění příplatku k normativu na žáka se SZ Standard: v současné době jsou příplatky k normativu vypláceny pouze na žáky se ZP, ačkoli i děti se SZ patří do skupiny dětí se SVP (rozpor vyhlášky se ŠZ). Jednotná identifikace žáků se SZ by usnadnila poskytování patřičné podpory k eliminaci rizika školního neúspěchu. 3. Zastoupení romských dětí předškolního věku, které neabsolvují předškolní vzdělávání Standard: nadpoloviční většina romských dětí nenavštěvuje předškolní vzdělávání, přestože absolvování pravidelného předškolního vzdělávání v běžných MŠ je dle všech strategií a plánu pro romské děti klíčové pro vyrovnání šancí, úspěšné začlenění a setrvání v kvalitním základním vzdělávání 4. Existence bariér, které brání romským dětem absolvovat běžné MŠ Standard: obecně velmi nízké zastoupení romských dětí v kvalitních MŠ, vyšší náklady na MŠ ve srovnání se sousedskými státy, bariéry ze strany rodičů dětí, školských zařízení i majority. Rozsah kvalitních předškolních zařízení (nejen) pro romské děti není dostatečný. 5. Existence tzv. nultých/přípravných ročníků, MŠ při základních školách praktických 16/24

17 Standard: existence tohoto typu předškolního vzdělávání, kde jsou vzdělávány převážně romské děti, představují segregaci již od předškolního věku 6. Změna financování běžných MŠ (příplatky na SZ děti, existence dotací pro MŠ) Standard: současný systém pro MŠ není motivační (výpadky příjmů za SZ děti, kterým může být v určitých případech odpuštěno tzv. školkovné, MŠ nikdo nekompenzuje) 7. Existence bariér, které ztěžují vstup romských dětí do kvalitních škol Standard: z terénních zjištění vyšlo najevo, že existují překážky ve vzdělávání, kterým romské děti i jejich rodiče čelí již od předškolního věku dětí a provází je i v dalším vzdělávání 8. Existence každoroční evidence a statistik ke zjišťování počtu romských žáků vzdělávaných podle ZV LMP v bývalých ZvŠ (nyní ZŠP) Standard: přestože legislativa (Zákon o ochraně osobních údajů 38 ) neumožnuje získávat oficiální statistické údaje o etnicitě (počtu romských žáků), MŠMT si v Plánu DH i na základě doporučení VOP 39 předsevzala provádět každoroční šetření ke zjištění počtů romských žáků vzdělávaných dle RVP ZV-LMP, kdy etnicita může být zjišťována dle definice používané MPSV, MŠMT. 9. Počty žáků běžných základních škol s převahou / výhradně romskými žáky, kteří po ukončení ZŠ pokračují ve studiu / míra jejich dalšího uplatnění Standard: problém zmiňuje Rada vlády ve svých výročních zprávách 40, podložen je i terénními průzkumy. Neobjevuje se v mnoha strategiích, protože se primárně nejedná o problém řešený v návaznosti na rozsudek DH (nejde většinou o vzdělávání romských žáků dle RVP ZV - LMP). Pramení spíše z důvodu rezidenční segregace Romů (jde většinou o spádové školy v lokalitách obývaných Romy) a překážek v přijetí romských dětí na jiné běžné školy. Existují důvodná podezření, že úroveň vzdělání je na těchto školách nižší než ve školách s převahou dětí z majority a že možnost výběru dalšího vzdělávání je v důsledku toho limitovaná. 10. Podíl romských žáků, kteří nedokončí povinnou školní docházku (ZŠ) Standard: mnohé statistiky i terénní průzkumy potvrzují, že romské děti častěji nedokončí ani povinnou školní docházku, což výrazně snižuje šance na důstojné uplatnění v životě v oblasti zaměstnání 11. Změna způsobu financování školství /24

18 Standard: současný systém financování, založený na normativech na žáka, s nedostatkem podpůrných opatření pro běžné školy, je demotivační ve snaze dlouhodobě změnit přístup k proinkluzivnímu vzdělávání 12. Revize diagnostických nástrojů k vytvoření nediskriminujících podmínek pro efektivní začleňování žáků a studentů do HVP Standard: testy byly v rozsudku DH shledány jako neobjektivní, nezohledňující specifika romských dětí. Revize znemožní nesprávné zařazování romských dětí do programů RVP ZV LMP, etnicita a sociální zázemí nebude mít na zařazování vliv. Nutnost revize zmiňuje Akční plán DH i Strategie vzdělávací politiky ČR do roku Existence akreditace / rejstříku ŠPZ (SPC a PPP) Standard: některá ŠPZ mohou být či byla (jsou) institucionálně propojena s konkrétními školami jiného než běžného vzdělávacího proudu 14. Zastoupení romských studentů na SŠ, VŠ, bariéry ve studiu Standard: jen malé % Romů dokončí SŠ / VŠ i přes existence dotačních titulů MŠMT. Nutnost vyšší vzdělanosti a komplexní, nejen finanční podpory i na úrovni sekundárního a terciárního vzdělávání Romů zmiňuje Akční plán DH i další strategie. 15. Překážky ve výkonu klíčové pozice romského asistenta pedagoga (AP) Standard: jde o jedno z klíčových opatření k inkluzi definované ve všech dokumentech, přesto není pozice legislativně ukotvena ani systematicky financována (a zajištěna) 16. Existence financí na integrační opatření v ČR Standard: kvalitní školky, školy, NNO a další organizace, které se snaží o prosazování inkluzivního vzdělávání, jsou většinou financovány z krátkodobých různých zdrojů, chybí zajištění víceletého financování a dlouhodobější podpory 17. Míra informovanosti a angažovanosti romských rodičů ve vzdělávání svých dětí Standard: zákonní zástupci romských dětí jsou ti, kteří mají klíč ke svobodné volbě vzdělávací dráhy pro své děti (bez jejich informovaného souhlasu nelze přeřadit dítě do nestandardního vzdělávacího proudu). Zvýšení informovanosti romských rodičů je opatřením, které zmiňuje Strategie romské integrace do roku Zařazení vzdělávací instituce do celonárodního projektu Férová škola Standard: jde o jedinou celonárodní databázi škol, které se za určitých podmínek mohou stát držiteli certifikátu. V ČR realizuje inkluzivní vzdělávání dle odhadů asi 10% škol. Projekt realizuje Liga lidských práv (LLP). 19. Metodická připravenost/další vzdělávání učitelů běžných škol zaměřené na práci se žáky se SVP Standard: mnoho učitelů na běžných školách nemá příliš zkušeností s prací s dětmi z kulturně odlišného, sociálně vyloučeného prostředí, proinkluzivní 18/24

19 standard pedagogických pracovníků je jeden z cílů stanovených mj. ve Strategii boje proti sociálnímu vyloučení Podmínky v běžných školách pro vyšší míru inkluzivního vzdělávání Standard: většina kvalitních škol se potýká s jednou či více bariérami k plnohodnotné realizaci inkluzivního vzdělávání 21. Financování segregovaných škol, ZŠP, ZŠS Standard: školská zařízení, která vzdělávají převážně či výhradně romské žáky, bývají často nadstandardně personálně i materiálně vybavena, realizují mnohé projekty zaměřené na inkluzivní vzdělávání, integraci, multikulturalitu, přestože mnohdy vzdělávají etnicky homogenní skupinu žáků 22. Srovnání finančních nároků na studium, podmínek na běžné ZŠ/na ZŠP/na ZŠS Standard: ze zkušeností z terénu existuje domněnka, že finanční náročnost běžného studia je vyšší než u jiných typů škol, podobně jako existují benevolentnější podmínky a pravidla na neběžných školách. To vše je silně motivující zejména pro rodiče chudších romských dětí k volbě těchto škol. 3.2 Identifikace faktorů, které zpožďují / zabraňují dosahování konkrétních cílů v oblasti vzdělávání romských dětí v ČR? Jeden z klíčových problémů je fakt, že samotní Romové, na které jsou politiky a opatření cíleny, jsou málokdy zapojováni do procesu rozhodování během přípravy, tvorby, realizace (např. na pozici původně zamýšleného romského AP, jako osvědčené klíčové opatření k inkluzi a k pozitivní motivaci samotným Romům, v mnoha případech nahradili Romy lidé z majority). Jak již bylo zmíněno, problematická je i absence dlouhodobějšího konceptu proinkluzivní reformy, nejednotný konsenzus systematické podpory rozvoje inkluzivního vzdělávání (protichůdné názory a priority v oblasti inkluzivního vzdělávání mj. i z důvodu častého personálního střídání v resortu MŠMT). Ve většině dokumentů jsou jen obecně formulovaná opatření a většinou průběžné termíny k naplnění stanovených cílů (výjimkou je Akční plán DH), termíny jsou posouvány nebo nejsou naplňovány vůbec (rušení MŠ při ZŠP), mnoho opatření jsou jen obecné fráze (tvorba podmínek pro efektivní začleňování žáků a studentů do HVP apod.). Finanční překážky přestože investice do vzdělávání rostly ve většině zemí i v průběhu ekonomické krize, kdy veřejné prostředky směřovaly hlavně do základního, středního a vyššího středního vzdělávání, ČR dává na školství cca 4,5 % HDP ročně a patří tak v tomto ohledu mezi nejslabší členy skupiny nejvyspělejších států OECD 41. Průměr v těchto zemích je totiž přibližně 6,5 %. Navýšení rozpočtu /24

20 např. o 0,5 % ročně by odpovídalo zhruba 19 miliardám korun. Příkladem zvládnutí udržitelného financování vysokého školství je dle OECD např. Velká Británie. V oblasti implementace strategií pro romské děti ve vzdělání chybí jakékoli monitorovací mechanismy, kvantitativní i kvalitativní statistické údaje (vyjma několika málo šetření, hodnotících zpráv a odhadů odborníků, kterých je navíc více ze zahraničních než z domácích zdrojů ERRC, OSF apod.). Potřebu účinných mechanismů a indikátorů monitorování pokroku zmiňuje i Strategie romské integrace. 42 U hodnocení některých cílů je tedy obtížné nebo i nemožné meziroční srovnání dat a zjistit, zda a v jaké míře došlo nebo nedošlo ke zlepšení situace v oblasti vzdělávání romských dětí. Celkově a věrohodně hodnotit úspěšnost a pokroky v naplňování strategií a v nich obsažených cílů je tedy v současné době obtížné. 4. Zdroje a metody sběru dat k hodnocení indikátorů 4.1 Zdroje a způsoby získávání informací Pro tvorbu metodiky jsme využili široké spektrum relevantních zdrojů, které byly pro sběr informací k hodnocení indikátorů k dispozici: 1) Informace z terénního výzkumu (dotazování rodičů romských dětí/romských žáků/studentů, romských asistentů pedagoga/ ředitelů/pedagogů školských zařízení apod.) 2) Hodnotící a tematické zprávy, výzkumy, šetření, analýzy a doporučení v otázce vzdělávání romských dětí z let (viz seznam níže) 3) Výroční zprávy, dokumenty na webových stránkách (např. školských zařízení) 4) Statistické údaje (MŠMT, krajské statistiky, ČSÚ apod.) 5) Školský zákon 43 a další relevantní zákony, směrnice, úmluvy, deklarace a pakty ČR a EU (viz kapitola II. 1) 6) Rozsudek DH 44 a další rozsudky ESLP ve věci vzdělávání romských dětí 7) Vlastní zjištění a zkušenosti Ad 1. Příklady dotazníků využitých při terénním průzkumu Ø Dotazníky romským rodičům ke zjištění míry informovanosti a zájmu o vzdělávání svých dětí rodičů dětí, které navštěvují / navštěvovaly různé druhy základních škol s více druhy vzdělávacích plánů /24