1 Měření na Wilsonově expanzní komoře

Save this PDF as:
Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1 Měření na Wilsonově expanzní komoře"

Transkript

1 1 Měření na Wilsonově expanzní komoře Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se základními částicemi, které způsobují ionizaci pomocí Wilsonovi mlžné komory. V této úloze studenti spustí Wilsonovu mlžnou komoru a pomocí vizuálního pozorování vyhodnotí příchozí částice, které jsou komorou zaznamenávány. 1.1 Zadání 1. Seznamte se s konstrukčním provedením Wilsonovi mlžné komory. 2. Zprovozněte Wilsonovu mlžnou komoru a vyčkejte do doby, než začne nastávat kondenzace na prolétávajících částicích. 3. Zaznamenejte si dráhy a tloušťky kondenzujících čar a vyhodnoťte, kterým částicím přísluší. 1.2 Teoretický rozbor úlohy Ionizující záření Ionizující záření je možno definovat několika způsoby, nejčastěji se používá definice, že ionizujícím zářením nazýváme takové záření, jehož kvanta mají natolik vysokou energii, že jsou schopna vyrážet elektrony z atomového obalu a tím látku ionizovat. [1] Radioaktivita Pojem radioaktivita může bát definován např. takto: Radioaktivita je jev, kdy dochází k samovolné vnitřní přeměně složení nebo energetického stavu atomových jader, přičemž je emitováno vysokoenergetické záření. Jádra vykazující tuto vlastnost se nazývají radionuklidy. Radioaktivita je běžnou součástí našeho života. Každá věc, se kterou každý den přicházíme do kontaktu je radioaktivní, tj. obsahuje jisté množství látek, které se dále přeměňují. Míra nebezpečnosti však závisí na počtu radioaktivních přeměn za jednotku času a na druhu a energii částic, které se při dané přeměně uvolní. Při přeměnách prvků dochází k emitování přímo ionizujících částic, mezi něž patří částice α, která se skládá ze dvou protonů a čtyř neutronů. Příkladem přeměny emitující α částici je přeměna radia na radon. + Dalším typem přeměny, jenž emituje přímo ionizující záření β je přeměna neutronu na proton, kde dochází k emitování elektronu Avšak může nastat ještě případ, že při přeměně dojde k emitování záření β, ale emitovanou částicí bude pozitron. Příkladem takového rozpadu může být přeměna uhlíku. + Posledním typem přímo ionizujícího záření je emitování záření, které je emitováno při přechodu jádra atomu z vyšší energetické úrovně na nižší energetickou úroveň. Ovšem ne všechny přeměny způsobují zároveň emitování přímo ionizujícího záření. Některé přeměny jsou zdrojem tzv. nepřímo ionizujícího záření. Toto záření má svůj původ v přeměně prvku, způsobené většinou jadernou reakcí, při níž dojde k uvolnění jednoho nebo více neutronů, které následně způsobí takovou reakci, při níž dojde k emitování přímo ionizující částice. [2] (1.1) (1.2) (1.3) (1.4)

2 V dnešní době lze v přírodě lze nalézt tři rozpadové řady. První z nich je rozpadová řada uranu, která se přemění na olovo a při přeměnách 8x emituje heliovou částici a 6x elektron (1.5) Druhou rozpadovou řadou v pořadí je řada, na které stojí převážná většina dnešních komerčně provozovaných elektráren. Jedná se o rozpadovou řadu uranu. Při přeměnách dojde k vyzáření 7 jader a 4 elektronů, až na konec dojde k přeměně na olovo (1.6) Poslední rozpadová řada, která se dá najít v přírodě je rozpad 6 heliových jader a 4 elektronů přemění na. h, které se po vyzáření h (1.7) Avšak existuje umělá rozpadová řada, jejíž počátek je při neptuniu 7 heliových jader a 4 elektronů se dostane ke stabilnímu bizmutu. [2] a po vyzáření (1.8) Druhy detektorů V současné době nemůže člověk žádným způsobem vnímat okamžitý výskyt ionizujícího záření ve svém okolí, protože k tomu nemá vyvinuty žádné vjemové orgány. Podobně je tomu např. u elektrického napětí, kdy vodič pod napětím (např. síť 230/400 V) nelze odlišit od vodiče bez napětí, až do chvíle, než dojde k fyzickému kontaktu s člověkem. Narozdíl od úrazu elektrickým proudem, kdy dochází k rozpoznatelným účinkům na člověka okamžitě, při úrazu vlivem působení ionizujícího záření dochází k rozpoznatelným účinkům až po nějakém, čase, který závisí zpravidla na délce působení ionizujícího záření, jeho druhu, energie... I v případě, kdy daný jedinec obdrží smrtelné dávky v rámci jednotek sievertů dochází k fyzickým projevům na člověka až po několika minutách až hodinách. Jedná se především o nausea, zvracení, nechutenství, bolesti hlavi či průjmy. V případech, kdy jedinec obrží dávky nad 10 sievertů může se začít projevovat bezprostřední stresová reakce organismu na masivní odumírání buněk, že jedinec začne pociťovat výraznější funkční poruchy až zneschopnění. Toto je způsobeno především masivním zasažením nervových buněk, avšak i nástup této fáze trvá několik málo minut. [3] Jak již bylo řečeno výše, lidský organismus není schopen rozpoznat svými smysly ionizující záření, které by pro něj nemělo fatální následky. K tomuto účelu bylo vynalezeno mnoho různých detekčních přistrojů a postupů, jejichž úkolem je zjišťovat různé informace o daném druhu ionizujícího záření. Může se jednat například o zjištění počtu částic vyzařovaného nějakým zdrojem, zjištění ehergetického spektra vyzařovaného zdrojem nebo mapování trajektorie částic. Detektory ionizujícího lze z hlediska principu jejich funkce rozdělit na: a) Počítače, jejichž výstupem je elektrický puls, který nese informaci o průchodu nabité částice měřícím prostorem detektoru b) Dráhové komory, ve kterých se zaznamenává trajektorie nabité částice, která se potom může fotografovat nebo jinak zaznamenávat. 2

3 Obě skupiny detektorů jsou charakterizovány určitými parametry, díky kterým je možno je dále rozdělovat nebo srovnávat. Jedná se zejména o: a) Mrtvou dobu je to doba, která potřebná proto, aby mohly být dvě po sobě jdoucí interakce vyhodnoceny jako dvě nezávislé události. [4] Z toho vyplývá, že pokud přijde další impuls dříve, než uplyne mrtvá doba, tak tento impuls nebude moci být zpracován a informace i jeho příchodu bude ztracena. b) Detekční účinnost zařízení která vyjadřuje pravděpodobnost, že záření procházející detektorem bude zachyceno. [5] Tato pravděpodobnost zavisí jedna na samotném detekčním materiálu a jednak na energii, kterou má daná částice. Obecně lze říci, že detekční materiály do určité velikosti energie částice jsou schopny částice zachytávat a s dalším zvyšováním energie začne docházet k "průstřelůmů" materiálu aniž by došlo i interakci s detekčním materiálem c) Prostorové rozlišení jedná se o nejmenší možnou vzdálenost, při které lze ještě odlišit dvě částice jako dvě různé samostatné částice. [5] Tento parametr přichází v úvahu pouze pro detektory, které jsou schopny určovat trajektorii prolétávajících částic. V případě, kdy projdou detektorem dvě částice ve velmi tesné blízkosti, může se stát, že např. kondenzační stopa za první částicí splyne se stopou za druhou částicí. V tomto případě by pak detektor vyhodnotil výskyt pouze jedné částice. d) Časové rozlišení které určuje minimální časový interval který je potřebný ke zpracování a vyhodnocení jedné zaregistrované částice. e) Energetické rozlišení udává relativní rozdíl energií dvou částic, které mohou být ještě rozlišeny. Obr.: 1-1 Rozdíl mezi mrtvou dobou a časovým rozlišením detektoru [4] Wilsonova mlžná komora patří do kategorie dráhových detektorů. V případě, že není využívána pouze pro demonstrační účely, lze s ní dosáhnout časového rozlišení do 10-2 s, mrtvé doby přibližně maximálně do 100 s, obvyklé prostorové rozlišení mlných komor bývá 0,0005 m a typické měřící mlžné komory zaujímají objem do 10-1 m -3. Mlžné komory jsou zařízení, u nichž je hlavní detekční částí uzavřený objem, který je naplněn plynem s příměsí vhodných nasycených par. Pokud se změní podmínky uvnitř uzavřeného objemu tak, že se z nasycených par stanou páry přesycené, začne docházet ke kondenzaci na částečkách prachu a na iontech vytvořených průchodem nabitých částic. Pro přesné měření je tedy nutné náplně mlžných komor zavit prachu a různých nečistot, poté při vhodném osvětlení je možno sledovat a následně zpravidla vyfotografovat trajektorie kondenzujících kapiček, které se vytvořily průchodem nabité částice. Ve Wilsonových mlžných komorách se stavu přesycených par dosahuje pomocí adiabatické 3

4 expanze. Jak již bylo výše řečeno, pro správnou funkci komory je nutné v mlžné komoře snížit tlak, aby došlo ke kondenzaci par. Z toho vyplývá, že před dalším měřením je nutno tlak zvýšit, aby došlo k opětovnému odpaření zkondenzovaných par a pracovní objem byl připraven na další cyklus měření. Samotné měření lze tedy rozdělit do několika po sobě jdoucích fází: 1. Průchod ionizující částice 2. Expanse 3. Osvětlení pracovního prostoru 4. Fotografování 5. Komprese, tj. uvedení do stavu, schopného dalšího měření Z této posloupnosti je tedy patrné, že Wilsonova mlžná komora může spolehlivě pracovat pouze v diskontinuálním (přerušovaném) režimu a tudíž s ní není možné zaznamenávat několik dějú, které následují v těsném sledu po sobě. [5] Při praktickém měření jsou zpravidla jednotlivé fáze kombinovány. Vzhledem k velkým rychlostem nabitých částic (rychlost beta částice se může přibližovat rychlostem světla) bývá pracovní objem Wilsonovy komory osvětlen ještě před průletem částice. Snímání trajektorie částice bývá provedeno u méně významných experimentů např. fotoaparátem či kamerou, při výnamných či velmi rychlých pochodech bývá zpravidla použito snímání pomocí vysokorychlostních kamer, které jsou zpravidla spouštěny ve stejnou dobu, kdy je vydán povel k nastavení kolimátoru tak, na urychlovači došlo k zasažení cílového terčíku urychlovanou částicí. Výhodou tohoto typu detektoru oproti difůzní mlžným komorám je, že mohou pracovat v jakékoliv poloze, neboť jejich pravní schopnost závisí především na tlaku a teplotě uvnitř pracovního objemu, při kterých dojde k vytvoření přesycených par. Obr.: 1-2 Trajektorie alfa a beta částice uvnitř Wilsonovy mlžné komory [6] Na obrázku Obr.: 1-2 vlevo lze vidět 2 druhy zaznamenaných částic. Tlustá kondenzační trajektorie je způsobena průletem alfa částice. Alfa částice díky své velikosti způsobují velkou ionizaci, tím pádem, je kondenzačí stopa široká, avšak alfa části mají obvykle malou energii, proto bývá jejich kondenzační stopa zároveň krátká (maximálně jednotky centimetů). Díky své malé energii a velkému objemu dochází vlivem srážek též k zakřivení jejich kondenzační trajektorie, jak lze vidět např. na Obr.: 1-2 vlevo. Vyobrazení kondenzačních trajektorií, které jsou způsobeny průletem beta částic je vyobrazeno na Obr.: 1-2 pravo. Na první pohled je patrné, že ve srovnání s alfa částicí na Obr.: 1-2 vlevo jsou 4

5 kondenzační trajektorie užší a po většině délky trajektorie vykazují přímkový charakter, který je mění až na samém konci. Tam již má vlivem předchozích srážek beta částice tak malou energii, že s každou další srážkou je již vychylována ze své původní trasy a dochází zde již k rychlému zabrždění beta částice. 1.3 Postup měření 1. Seznamte se s konstrukčním provedením Wilsonovi mlžné komory. 2. Vložte zářič do komory, nakapejte několik kapek přiloženého vhodného odpařovacího média (isopropyl, líh...) a komoru uzavřete. 3. Zkontrolujte těsnost a vyčkejte několik minut, než dojde k odpaření látky a vytvoření sytých par. 4. Proveďte několik cyklů, aby došlo k usazení prachu a nečistot na stěně nádoby a nezhoršovaly tak kondenzační pochody. 5. Zapněte napájení a pomocí sledujte vznik trajektorií. Mezi každý cyklem je třeba vyčkat několik sekund případně desítek sekund, až dojde k opětovnému odpaření zkondenzovaných par.. 6. Zaznamenejte si a zakreslete zobrazené trajektorie a určete, jaké částice byly zviditelněny. 7. Fotky a nákresy přehledně zpracujte do protokolu. Obr.: 1-3 Zapojení Wilsonovy mlžné komory 5

6 Shrnutí: V této úloze jsme ukázali základní konstrukční provedení Wilsonovy mlžné komory, jednoduchost jejího sestavení a následně jsme si ukázali, jak vypadají trajektorie a různých ionizujících částic. V rámci úlohy jsme si rovněž ověřili vliv snížení tlaku respektive zvětšování expanzního prostoru na funkci Wilsonovy mlžné komory. 1.4 Bibliografie [1] V. Ullmann, Astro Nukl Fyzika, [Online]. Available: [Přístup získán ]. [2] J. Švec, Radioaktivita a ionizující záření, Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, [3] Radiobiologie, [Online]. Available: [Přístup získán ]. [4] Fermi2010, [Online]. Available: [Přístup získán ]. [5] P. Sajdl, Technická jaderná chemie - Radioaktivní odpady, [Online]. Available: [Přístup získán ]. [6] M. Dufková, 3pol, [Online]. Available: [Přístup získán ]. [7] J. C. Wilson, The Principles of Cloud Chamber Technique, Cambridge: Cambridge University Press, [8] M. G. Stabin, Radiation protection and dosimetry :an introduction to health physics, New York: Springer,

5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu

5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu 5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se s lineárním absorpčním koeficientem a jeho závislostí na tlaku vzduchu a použitých stínících

Více

2 Praktické cvičení s Wilsonovou mlžnou komorou

2 Praktické cvičení s Wilsonovou mlžnou komorou 2 Praktické cvičení s Wilsonovou mlžnou komorou Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se základními částicemi, které způsobují ionizaci pomocí Wilsonovi mlžné komory. V této úloze studenti spustí Wilsonovu

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření.

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření. FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 FYZIKA MIKROSVĚTA Kvantové vlastnosti světla (str. 241 257) Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

PRO VAŠE POUČENÍ. Kdo se bojí radiace? ÚVOD CO JE RADIACE? Stanislav Kočvara *, VF, a.s. Černá Hora

PRO VAŠE POUČENÍ. Kdo se bojí radiace? ÚVOD CO JE RADIACE? Stanislav Kočvara *, VF, a.s. Černá Hora Kdo se bojí radiace? Stanislav Kočvara *, VF, a.s. Černá Hora PRO VAŠE POUČENÍ ÚVOD Od počátků lidského rodu platí, že máme strach především z neznámého. Lidé měli v minulosti strach z ohně, blesku, zatmění

Více

Referát z Fyziky. Detektory ionizujícího záření. Vypracoval: Valenčík Dušan. MVT-bak.

Referát z Fyziky. Detektory ionizujícího záření. Vypracoval: Valenčík Dušan. MVT-bak. Referát z Fyziky Detektory ionizujícího záření Vypracoval: Valenčík Dušan MVT-bak. 2 hlavní skupiny detektorů používaných v jaderné a subjaderné fyzice 1) počítače interakce nabitých částic je převedena

Více

2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A

2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A 2. Jaderná fyzika 9 2. 1 S T R U K T U R A A V L A S T N O S T I A T O M O V É H O J Á D R A V této kapitole se dozvíte: o historii vývoje modelů stavby atomového jádra od dob Rutherfordova experimentu;

Více

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie je klinický obor využívající účinků ionizujícího záření v léčbě jak zhoubných, tak nezhoubných nádorů

Více

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 OCHRANA PŘED ZÁŘENÍM Přednáška pro stáže studentů MU, podzimní semestr 2010-09-08 Ing. Oldřich Ott Osnova přednášky Druhy ionizačního záření,

Více

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,

Více

Autonomní hlásiče kouře

Autonomní hlásiče kouře Autonomní hlásiče kouře Povinnost obstarat, instalovat a udržovat v provozuschopném stavu požárně bezpečnostní zařízení vyplývá právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zejména z ustanovení 5 odst. 1

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

Koronové a jiskrové detektory

Koronové a jiskrové detektory Koronové a jiskrové detektory Charakteristika elektrického výboje v plynech Jestliže chceme použít ionizační účinky na detekci jaderného záření, je třeba poznat jednotlivé fáze ionizace plynu a zjistit

Více

8.1 Elektronový obal atomu

8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Celkový náboj elektronů v elektricky neutrálním atomu je 2,08 10 18 C. Který je to prvek? 8.2 Dánský fyzik N. Bohr vypracoval teorii atomu, podle níž se elektron v atomu

Více

Historie detekčních technik

Historie detekčních technik Historie detekčních technik nejstarší používaná technika scintilace pozorované pouhým okem stínítko ze ZnS ozářené částicemi se pozorovalo mikroskopem a počítaly se záblesky mlžná komora (1920-1950) fotografie,

Více

Jaderná fyzika. Zápisy do sešitu

Jaderná fyzika. Zápisy do sešitu Jaderná fyzika Zápisy do sešitu Vývoj modelů atomu 1/3 Antika intuitivně zavedli pojem atomos nedělitelná část hmoty Pudinkový model J.J.Thomson (1897) znal elektron a velikost atomu 10-10 m v celém atomu

Více

Jaderná energie. Obrázek atomů železa pomocí řádkovacího tunelového mikroskopu

Jaderná energie. Obrázek atomů železa pomocí řádkovacího tunelového mikroskopu Jaderná energie Atom Všechny věci kolem nás se skládají z atomů. Atom obsahuje jádro (tvořené protony a neutrony) a obal tvořený elektrony. Protony a elektrony jsou částice elektricky nabité, neutron je

Více

CZ.1.07/1.1.30/01.0038

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 29 Téma: RADIOAKTIVITA A JADERNÝ PALIVOVÝ CYKLUS Lektor: Ing. Petr Konáš Třída/y: 3ST,

Více

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 20. říjen 202 Název zpracovaného celku: ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Leukippos, Démokritos (5. st. př. n. l.; Řecko).

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Mlžnákomora. PavelMotal,SOŠaSOUKuřim Martin Veselý, FJFI ČVUT Praha

Mlžnákomora. PavelMotal,SOŠaSOUKuřim Martin Veselý, FJFI ČVUT Praha Mlžnákomora PavelMotal,SOŠaSOUKuřim Martin Veselý, FJFI ČVUT Praha Historie vývoje mlžné komory Jelikož není možné částice hmoty pozorovat pouhým okem, bylo vyvinutozařízení,ježzviditelňujedráhytěchtočásticvytvářenímmlžné

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Radioaktivita versus Ionizující záření Radioaktivita je schopnost jader prvků samovolně se rozpadnout na jádra menší stabilnější. Rozeznáváme pak radioaktivitu přírodní (viz.

Více

Radioaktivita,radioaktivní rozpad

Radioaktivita,radioaktivní rozpad Radioaktivita,radioaktivní rozpad = samovolná přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, za současného vyzáření neviditelného radioaktivního záření Výskyt v přírodě v přírodě se vyskytuje 264 stabilních

Více

1. STANOVENÍ RADIONUKLIDŮ - ZÁŘIČŮ GAMA - VE VZORCÍCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

1. STANOVENÍ RADIONUKLIDŮ - ZÁŘIČŮ GAMA - VE VZORCÍCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 1. STANOVENÍ RADIONUKLIDŮ - ZÁŘIČŮ GAMA - VE VZORCÍCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Jedná se o úlohu, demonstrující principy stanovení umělých i přirozených radionuklidů v objemových vzorcích životního prostředí

Více

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE. Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.

Více

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra 445 37 MOLEKULY Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra Soustava stabilně vázaných atomů tvoří molekulu. Podle počtu atomů hovoříme o dvoj-, troj- a více atomových molekulách.

Více

RSO radiosynoviortéza z pohledu farmaceuta a fyzika

RSO radiosynoviortéza z pohledu farmaceuta a fyzika Fakultní nemocnice Ostrava, Klinika nukleární medicíny RSO radiosynoviortéza z pohledu farmaceuta a fyzika příprava terapeutických aktivit 90 Y, 186 Re a 169 Er fyzikální, radiobiologické, radiohygienické

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

Dvě strany jedné mince - Dvě strany jedné mince - jaderná fyzika pomáhá v lékařství a technologie jaderných zbraní

Dvě strany jedné mince - Dvě strany jedné mince - jaderná fyzika pomáhá v lékařství a technologie jaderných zbraní Dvě strany jedné mince - Dvě strany jedné mince - jaderná fyzika pomáhá v lékařství a technologie jaderných zbraní Anna Macková Ústav jaderné fyziky AV ČR, Řež 250 68 Základní představy - atom a atomové

Více

Základy obsluhy plazmatických reaktorů, seznámení s laboratorní technikou

Základy obsluhy plazmatických reaktorů, seznámení s laboratorní technikou Úloha č. 1 Základy obsluhy plazmatických reaktorů, seznámení s laboratorní technikou Úkoly měření: 1. Zopakujte si základní pojmy z oblasti fyziky plazmatu a plazmochemie. Využijte přednáškové texty a

Více

8.STAVBA ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL

8.STAVBA ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL 8.STAVBA ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Popiš Daltonovu atomovou teorii postuláty. (urči, které platí dodnes) 2) Popiš Rutherfordův planetární model atomu a jeho přínos. 3) Bohrův model atomu vysvětli kvantování

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_FYZ_379 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

Vítězslav Bártl. květen 2013

Vítězslav Bártl. květen 2013 VY_32_INOVACE_VB16_K Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma Anotace Vítězslav

Více

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen

VY_52_INOVACE_VK64. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen VY_52_INOVACE_VK64 Jméno autora výukového materiálu Věra Keselicová Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen červen 2013 Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace 8. ročník

Více

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 RADIOAKTIVITA Mgr. DAGMAR AUTERSKÁ,

Více

215.1.9 - REKTIFIKACE DVOUSLOŽKOVÉ SMĚSI, VÝPOČET ÚČINNOSTI

215.1.9 - REKTIFIKACE DVOUSLOŽKOVÉ SMĚSI, VÝPOČET ÚČINNOSTI 215.1.9 - REKTIFIKACE DVOUSLOŽKOVÉ SMĚSI, VÝPOČET ÚČINNOSTI ÚVOD Rektifikace je nejčastěji používaným procesem pro separaci organických látek. Je široce využívána jak v chemické laboratoři, tak i v průmyslu.

Více

Jaroslav Reichl. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1 Jaroslav Reichl, 2017

Jaroslav Reichl. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1 Jaroslav Reichl, 2017 Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská Praha 1 Jaroslav Reichl, 017 určená studentům 4. ročníku technického lycea jako doplněk ke studiu fyziky Jaroslav Reichl Obsah 1. SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY....

Více

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19 Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň Monitorovací indikátor: 06.43.10

Více

Stanovení texturních vlastností fyzisorpcí dusíku

Stanovení texturních vlastností fyzisorpcí dusíku Stanovení texturních vlastností fyzisorpcí dusíku Michal Dudák Pod texturními vlastnostmi porézních látek se skrývá popis složité porézní struktury. Fyzisorpce dusíku je jedna z nejrozšířenějších metod

Více

Radioaktivita a radionuklidy - pozitivní i negativní účinky a využití. Jméno: Ondřej Lukas Třída: 9. C

Radioaktivita a radionuklidy - pozitivní i negativní účinky a využití. Jméno: Ondřej Lukas Třída: 9. C Radioaktivita a radionuklidy - pozitivní i negativní účinky a využití Jméno: Ondřej Lukas Třída: 9. C Co to je Radioaktivita/Co je radionuklid Radioaktivita = Samovolná přeměna atomových jader Objev 1896

Více

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Referát z atomové a jaderné fyziky Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Měřicí a výpočetní technika Šimek Pavel 5.7. 2002 Při všech aplikacích ionizujícího záření je informace o

Více

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory.

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích

Více

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Jaderná energie je energie, která existuje

Více

p V = n R T Při stlačování vkládáme do systému práci a tím se podle 1. věty termodynamické zvyšuje vnitřní energie systému U = q + w

p V = n R T Při stlačování vkládáme do systému práci a tím se podle 1. věty termodynamické zvyšuje vnitřní energie systému U = q + w 3. DOPRAVA PLYNŮ Ve výrobních procesech se často dopravují a zpracovávají plyny za tlaků odlišných od tlaku atmosférického. Podle poměru stlačení, tj. poměru tlaků před a po kompresi, jsou stroje na dopravu

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A MĚŘICÍ TECHNIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION

Více

5. RADIAČNÍ OCHRANA I Jiří Konečný

5. RADIAČNÍ OCHRANA I Jiří Konečný 5. RADIAČNÍ OCHRANA I Jiří Konečný 5.1 Před čím chceme člověka ochránit Živé organismy na Zemi vznikly a vyvíjely se v podmínkách stálého působení přírodnino radioaktivního pozadí. Zdroje záření můžeme

Více

Radioaktivita - dobrý sluha, zlý pán

Radioaktivita - dobrý sluha, zlý pán Radioaktivita - dobrý sluha, zlý pán Science Cafe v Písku 2014 S.Valenta & Z.Drásal Objevy 1896 H.Becquerel objevuje radioaktivitu Objevy 1896 H.Becquerel objevuje radioaktivitu 1897 J.J.Thomson objevuje

Více

1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am.

1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am. 1 Pracovní úkoly 1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am. 2. Určete materiál několika vzorků. 3. Stanovte závislost účinnosti výtěžku rentgenového záření na atomovém

Více

Potřebné pomůcky Sešit, učebnice, pero

Potřebné pomůcky Sešit, učebnice, pero Potřebné pomůcky Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň a typ vzdělání Potřebný čas Velikost Zdroj Sešit, učebnice, pero Výklad, aktivita žáků 9. ročník 2. stupeň, ZŠ 45 minut 754 kb Viz použité zdroje

Více

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru Pracovní úkol: 1. Seznámit se s interaktivní verzí simulace 2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru 3. Kvantitativně srovnat energetické ztráty v kalorimetru pro různé

Více

36 RADIOAKTIVITA. Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita

36 RADIOAKTIVITA. Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita 433 36 RADIOAKTIVITA Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita Radioaktivita je jev, při kterém se jádra jednoho prvku samovolně mění na jádra jiného prvku emisí částic alfa, neutronů,

Více

Plazmové metody. Základní vlastnosti a parametry plazmatu

Plazmové metody. Základní vlastnosti a parametry plazmatu Plazmové metody Základní vlastnosti a parametry plazmatu Atom je základní částice běžné hmoty. Částice, kterou již chemickými prostředky dále nelze dělit a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Více

Jaderná energie Jaderné elektrárny. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Jaderná energie Jaderné elektrárny. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Jaderná energie Jaderné elektrárny Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Obsah prezentace Energie jaderná Vývoj energetiky Dělení jaderných reaktorů I. Energie jaderná Uvolňuje se při jaderných reakcích

Více

212 a. 5. Vyzáří-li radioaktivní nuklid aktinia částici α, přemění se na atom: a) radia b) thoria c) francia d) protaktinia e) zůstane aktinium

212 a. 5. Vyzáří-li radioaktivní nuklid aktinia částici α, přemění se na atom: a) radia b) thoria c) francia d) protaktinia e) zůstane aktinium Pracovní list - Jaderné reakce 1. Vydává-li radionuklid záření alfa: a) protonové číslo se zmenšuje o 4 a nukleonové číslo se nemění b) nukleonové číslo se změní o 4 a protonové se nemění c) protonové

Více

Letní škola RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace

Letní škola RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace Letní škola 2008 RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace 1 Periodická tabulka prvků 2 Radioaktivita radioaktivita je schopnost některých atomových jader odštěpovat částice, neboli vysílat záření jádro

Více

Jiří Brus. (Verze 1.0.1-2005) (neupravená a neúplná)

Jiří Brus. (Verze 1.0.1-2005) (neupravená a neúplná) Jiří Brus (Verze 1.0.1-2005) (neupravená a neúplná) Ústav makromolekulární chemie AV ČR, Heyrovského nám. 2, Praha 6 - Petřiny 162 06 e-mail: brus@imc.cas.cz Transverzální magnetizace, která vykonává precesi

Více

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov Zeemanův jev Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov 1 Abstrakt Při tomto experimentu jsme zopakovali pokus Pietera Zeemana (nositel Nobelovy ceny v roce 1902) se

Více

Prvek, nuklid, izotop, izobar

Prvek, nuklid, izotop, izobar Prvek, nuklid, izotop, izobar A = Nukleonové (hmotnostní) číslo A = počet protonů + počet neutronů A = Z + N Z = Protonové číslo, náboj jádra Frederick Soddy (1877-1956) NP za chemii 1921 Prvek = soubor

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Vojtěch Přikryl Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 35 ID 143762 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Daniel Radoš 7.3.2012 21.3.2012 Příprava

Více

Identifikace typu záření

Identifikace typu záření Identifikace typu záření U radioaktivního záření rozeznáváme několik druhů, jejichž vlastnosti se diametrálně liší. Jednotlivé druhy rozeznáváme podle druhu emitovaného záření. Tyto druhy radioaktivity

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Fyzika atomu - model atomu struktura elektronového obalu atomu z hlediska energie atomu - stavba atomového jádra; základní nukleony

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 4 jaderná fyzika

Úvod do moderní fyziky. lekce 4 jaderná fyzika Úvod do moderní fyziky lekce 4 jaderná fyzika objevení jádra 1911 - z výsledků Geigerova Marsdenova experimentu Rutheford vyvodil, že atom se skládá z malého jádra, jehož rozměr je 10000 krát menší než

Více

Atom jeho složení a struktura Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Atom jeho složení a struktura Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Atom jeho složení a struktura Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 16.3.2009,vyhotovila Mgr. Alena Jirčáková Atom atom (z řeckého átomos nedělitelný)

Více

5.6. Člověk a jeho svět

5.6. Člověk a jeho svět 5.6. Člověk a jeho svět 5.6.1. Fyzika ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013 Charakteristika vyučujícího předmětu FYZIKA I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Fyzika vychází z obsahu vzdělávacího

Více

Jaderné reakce a radioaktivita

Jaderné reakce a radioaktivita Střední průmyslová škola Hranice - - Jaderné reakce a radioaktivita Radioaktivita Je vlastností atomových jader, která se samovolně přeměňují na jiná a vyzařují při tom pronikavé neviditelné záření. Jádra

Více

Sorpční vývěvy. 1. Vývěvy využívající fyzikální adsorpce (kryogenní vývěvy)

Sorpční vývěvy. 1. Vývěvy využívající fyzikální adsorpce (kryogenní vývěvy) Sorpční vývěvy Využívají adsorpce, tedy vazby molekul na povrch pevných látek. Lze je rozdělit do dvou skupin:. vývěvy využívající fyzikální adsorpce. vývěvy využívající chemisorpce. Vývěvy využívající

Více

Detekční trubice typu A ke geigeru ALPHA ix Kat. číslo 109.0601

Detekční trubice typu A ke geigeru ALPHA ix Kat. číslo 109.0601 Detekční trubice typu A ke geigeru ALPHA ix Kat. číslo 109.0601 Obsah: 1. Měření velikosti dávky detekční trubicí typu A... 2 2. Statistická chyba měření... 2 3. Mez průkaznosti (NWG)...3 4. Měření kontaminace...

Více

RADIOAKTIVITA A VLIV IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ

RADIOAKTIVITA A VLIV IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 RADIOAKTIVITA A VLIV IONIZUJÍCÍHO

Více

JADERNÁ FYZIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

JADERNÁ FYZIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník JADERNÁ FYZIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Základní pojmy Jaderná síla - drží u sebe nukleony, velmi krátký dosah, nasycení Vazebná energie jádra: E V = ( Z m p + N

Více

KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK

KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK Látky kteréhokoliv skupenství se skládají z částic. Prostor, který těleso zaujímá, není částicemi beze zbytku vyplněn (diskrétní struktura látek). Rozměry částic jsou řádově

Více

VY_32_INOVACE_274. Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace Ing. Dagmar Zapletalová. Člověk a příroda Fyzika Opakování učiva fyziky

VY_32_INOVACE_274. Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace Ing. Dagmar Zapletalová. Člověk a příroda Fyzika Opakování učiva fyziky VY_32_INOVACE_274 Škola Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace Ing. Dagmar Zapletalová Datum: 1.9.2012 Ročník: 9. Člověk a příroda Fyzika Opakování učiva fyziky Téma: Souhrnné opakování učiva

Více

E1 - Měření koncentrace kyslíku magnetickým analyzátorem

E1 - Měření koncentrace kyslíku magnetickým analyzátorem E1 - Měření koncentrace kyslíku magnetickým analyzátorem Funkční princip analyzátoru Podle chování plynů v magnetickém poli rozlišujeme plyny paramagnetické a diamagnetické. Charakteristickou konstantou

Více

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. KAP FP TU Liberec pavel.pesat@tul.cz tel. 3293 Radioaktivita. Přímo a nepřímo ionizující záření. Interakce záření s látkou. Detekce záření, Dávka

Více

Fyzika - Prima. Vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek; Zkoumání a porovnávání společných a různých vlastností látek

Fyzika - Prima. Vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek; Zkoumání a porovnávání společných a různých vlastností látek - Prima Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní Učivo Tělesa

Více

Měření absorbce záření gama

Měření absorbce záření gama Měření absorbce záření gama Úkol : 1. Změřte záření gama přirozeného pozadí. 2. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem. 3. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem přes absorbátor. 4. Naměřené závislosti

Více

Jiøí Vlèek ZÁKLADY STØEDOŠKOLSKÉ CHEMIE obecná chemie anorganická chemie organická chemie Obsah 1. Obecná chemie... 1 2. Anorganická chemie... 29 3. Organická chemie... 48 4. Laboratorní cvièení... 69

Více

RADIOAKTIVITA TEORIE. Škola: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr.Milan Staněk MGV_F_SS_3S2_D12_Z_MIKSV_Radioaktivita_PL

RADIOAKTIVITA TEORIE. Škola: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr.Milan Staněk MGV_F_SS_3S2_D12_Z_MIKSV_Radioaktivita_PL Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr.Milan Staněk MGV_F_SS_3S2_D12_Z_MIKSV_Radioaktivita_PL Člověk a příroda Fyzika Jaderná fyzika Radioaktivita RADIOAKTIVITA

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

Šetrná jízda. Sborník úloh

Šetrná jízda. Sborník úloh Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s. Šetrná jízda Sborník úloh V rámci projektu Energetická efektivita v souvislostech vzdělávání Tato publikace vznikla jako sborník úloh pro vzdělávací program

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek. III. využití ICT-III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek. III. využití ICT-III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: III. využití ICT-III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM: Pracovní

Více

ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika

ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika Částicová struktura látek Látky jakéhokoli skupenství se skládají z částic Částicemi jsou

Více

Uţití elektrické energie. Laboratorní cvičení 27

Uţití elektrické energie. Laboratorní cvičení 27 Uţití elektrické energie. Laboratorní cvičení 27 3.1.6 Měření světelného toku a měrného výkonu světelných zdrojů Cíl: Hlavním cílem úlohy je měření světelného toku a měrného výkonu různých světelných zdrojů

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Fyzika 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Atomové jádro, elektronový obal

Atomové jádro, elektronový obal Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným

Více

DUM č. 15 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

DUM č. 15 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník projekt GML Brno Docens DUM č. 15 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník utor: Miroslav Kubera Datum: 27.05.2014 Ročník: 4B notace DUMu: Prezentace je souhrnem probírané tématiky. Ve stručném

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA - PEDAGOGICKÁ FAKULTA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JIHOČESKÁ UNIVERZITA - PEDAGOGICKÁ FAKULTA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH JIHOČESKÁ UNIVERZITA - PEDAGOGICKÁ FAKULTA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH TECHNICKÁ FYZIKA IV Účinky a druhy záření Vypracoval: Vladimír Pátý Ročník: 2 Datum: 26.5.2003 Skupina: MVT Účinky a druhy záření 1. Druhy

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 5 Číslo projektu: CZ..07/.5.00/34.040 Číslo šablony: 7 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Atom

Více

PŘÍRODNÍ RADIOAKTIVITA A STAVEBNICTVÍ

PŘÍRODNÍ RADIOAKTIVITA A STAVEBNICTVÍ PŘÍRODNÍ RADIOAKTIVITA A STAVEBNICTVÍ RNDr. Karel Uvíra 2012 Opava Tato příručka vznikla za finanční podpory Evropského sociálního fondu a rozpočtu České republiky. Přírodní radioaktivita a stavebnictví

Více

Charakteristika fotovoltaického panelu, elektrolyzéru a palivového článku

Charakteristika fotovoltaického panelu, elektrolyzéru a palivového článku Charakteristika fotovoltaického panelu, elektrolyzéru a palivového článku Fotovoltaické panely a palivové články v současné době představují perspektivní oblast alternativních zdrojů elektrické energie

Více

1.4 Možnosti odstínění radioaktivního záření

1.4 Možnosti odstínění radioaktivního záření 1.4 Možnosti odstínění radioaktivního záření Cíle kapitoly: Laboratorní úloha je zaměřena na problematiku radioaktivního záření a studentům umožňuje prověřit znalosti, resp. prakticky si vyzkoušet práci

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda.

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda. Fyzika Fyzika je tou součástí školního vzdělávacího plánu školy, která umožňuje žákům porozumět přírodním dějům a zákonitostem. Dává jim potřebný základ pro lepší pochopení a orientaci v životě. Díky praktickým

Více

Mapy obsahu 210 Pb v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 1995 a 2005

Mapy obsahu 210 Pb v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 1995 a 2005 Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. 140 00 Praha 4, Bartoškova 28 Mapy obsahu 210 Pb v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 1995 a 2005 Zpráva SÚRO č. 23 / 2011 Autoři Helena Pilátová SÚRO

Více

Radioaktivní záření, jeho druhy, detekce a základní vlastnosti

Radioaktivní záření, jeho druhy, detekce a základní vlastnosti Radioaktivní záření, jeho druhy, detekce a základní vlastnosti M. Vohralík vohralik.m@email.cz Gymnázium Dr. Emila Holuba, Holice D. Horák dombas1999@gmail.com Reálné Gymnázium a základní škola města Prostějova

Více

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. neutronové číslo

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. neutronové číslo JADERNÁ FYZIKA I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Úvod 4 14 17 1 jádra E. Rutherford, 1914 první jaderná reakce: α+ N O H 2 7 8 + 1 jaderné síly = nový druh velmi silných sil vzdálenost

Více

TRC III. Provozní termostat srovnávacích konců termočlánků. Newport electronics, s. r.o. Karviná. Rudé armády 1868. 733 01 Karviná

TRC III. Provozní termostat srovnávacích konců termočlánků. Newport electronics, s. r.o. Karviná. Rudé armády 1868. 733 01 Karviná Newport electronics, s. r.o. Karviná Rudé armády 1868 733 01 Karviná TRC III Provozní termostat srovnávacích konců termočlánků Uživatelská příručka září 1995 Termostat NEWPORT TRCIII zohledňuje rovnováhu

Více