1 Identifikační údaje školy

Transkript

1 Obsah 1 Identifikační údaje školy Charakteristika Základní školy speciální Lanškroun Vznik a historie školy Současná podoba Základní školy speciální v Lanškrouně Charakteristika ŠVP Zaměření školy Filozofie a priority školy Pojetí a cíle vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami v Základní škole speciální Lanškroun Pojetí vzdělávání Cíle vzdělávání Strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Vzdělávání žáků s kombinovaným postižením Zabezpečení výuky žáků s kombinací postižení Učební plán Učební osnovy Jazyková komunikace Rozumová výchova (RV) Komunikace (K) Člověk a jeho svět Smyslová výchova (SV) Umění a kultura Základy hudební výchovy (ZHV) Základy výtvarné výchovy (ZVV) Člověk a zdraví Pohybová výchova (POV) Rehabilitační tělesná výchova (RTV) Člověk a svět práce Základy pracovní výchovy (ZPV) Hodnocení žáků a autoevaluace školy Zásady pro hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání Způsob získávání podkladů pro hodnocení Kriteria pro hodnocení žáků Zásady pro používání slovního hodnocení žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami Autoevaluace školy Cíle autoevaluace školy Formy autoevaluace školy a jejich časové rozvržení Kriteria Slovníček základních pojmů používaných v ŠVP

2 1 Identifikační údaje školy Název ŠVP: ŠVP pro obor vzdělání základní škola speciální Motivační název: Učení je velká radost (Díl II.), č.j.: ZšspecLa 164/2010 Motto: Koordinátor: Metodik prevence: Metodik EV: "Není možné naučit všechny děti všemu, ale je možné učinit každé dítě šťastným". Mgr. Hana Šilarová, Mgr. Jana Kupsová Mgr. Libuše Paščenková Mgr. Jana Kupsová Předkladatel: Adresa: IČO: IZO: RED-IZO: Základní škola speciální Lanškroun Základní škola speciální Lanškroun Olbrachtova , Lanškroun-Žichlínské předměstí Statutární osoba: Mgr. Stanislava Švarcová Kontakty: telefon: Zřizovatel: Krajský úřad Pardubického kraje Adresa: Komenského náměstí , Pardubice Kontakty: tel.: fax: Schváleno pedagogickou radou: Schváleno školskou radou: Platnost dokumentu od: V Lanškrouně Mgr. Stanislava Švarcová 2

3 2 Charakteristika Základní školy speciální Lanškroun 2.1 Vznik a historie školy Od 1. září 1995 byla v Lanškrouně zřízena Pomocná škola. Škola vznikla z potřeby vzdělávat a vychovávat děti s mentálním postižením a kombinovanými vadami. Jedním z prvotních impulsů pro vznik tohoto typu školy byly požadavky rodičů dětí se zdravotním postižením, kteří se sdružovali v občanském sdružení KORUNA. Tehdy školu navštěvovalo celkem 20 dětí a z důvodu malých prostor a nízkého počtu zaměstnanců docházely děti do školy pouze několikrát v týdnu tak, aby se mohly vystřídat všechny. Ve škole byli zaměstnáni společně s ředitelkou školy čtyři pedagogové. V roce 1998 škola přesídlila do stávajících prostor bývalé mateřské školy. Do září 1996 měla škola pouze třídu speciální mateřské školy, třídu pomocné školy a školní družinu. Od tohoto roku byla ve škole zřízena třída přípravného stupně a v září 1998 zde již byly třídy přípravného stupně dvě. V letech se uvažovalo o zřízení rehabilitační třídy, která by v mnoha případech ještě více vyhovovala individuálním potřebám žáků, ale bohužel tuto třídu nebylo možné z legislativních důvodů zřídit. Až po schválení Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy bylo možné od 1. září 2003 zřídit rehabilitační třídu. Se vznikem rehabilitační třídy byla v Pomocné škole v Lanškrouně zrušena třída speciální MŠ. Od 1. ledna 2006 používá škola název Základní škola speciální Lanškroun. 2.2 Současná podoba Základní školy speciální v Lanškrouně V současné době využívá škola přízemní budovu bývalé mateřské školy s velkou zahradou. Vstup do školy je bezbariérový s využitím externího osobního výtahu. Škola má kapacitu do 35 žáků, kteří se vzdělávají v šesti třídách, 6 třídních učitelů, pět vychovatelů, jednu pedagogickou asistentku, dvě osobní asistentky a na vše dohlíží ředitelka školy. Většina žáků do školy dojíždí. Tito žáci využívají služby obecně prospěšné společnosti Gaudium, která zajišťuje jejich svoz a odvoz ze školy. Se společností Gaudium o.p.s. spolupracuje škola i v jiných oblastech, které zkvalitňují život rodin a žáků školy. Pro efektivní výuku ve třídách nejsou žáci rozděleni podle ročníků, ale na základě individuálních potřeb, znalostí a dovedností. Žáci mají k dispozici relaxační učebnu Snoezelen, počítačovou učebnu, keramickou dílnu a využívají možnosti fyzioterapeutické péče, hipoterapie a canisterapie. Žáci se stravují v jídelně školy, do které je jídlo dováženo. Po ukončení výuky navštěvují někteří žáci školní družinu a výtvarný kroužek. Ve školním roce 2008/2009 zahájila škola spolupráci s polskými školami stejného typu z oblasti družebního města. Tříletý projekt s názvem NE postižení mezi námi je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis a je založen na spolupráci a setkávání pedagogů a dětí obdobných typů škol. Škola staví na dlouhodobé úzké spolupráci s rodiči a odbornými poradenskými zařízeními v rámci regionu i celostátní úrovni (SPC Kamínek, APLA Praha, PPP, SRP Olomouc). Škola má také široký okruh příznivců a sponzorů. 3

4 3 Charakteristika ŠVP 3.1 Zaměření školy Školní vzdělávací program se zaměřuje na celostní rozvoj osobnosti žáků, ke kterému zaujímá každý z učitelů individuální přístup. Výuka probíhá v blocích a zahrnuje: nácviky sebeobslužných dovedností základy trivia (čtení, psaní, matematika) rozvoj všeobecného poznání rozvoj komunikačních a sociálních dovedností součástí je také používání funkční alternativní a augmentativní komunikace u dětí s poruchou autistického spektra různé druhy terapií fyzioterapii, canisterapii, hipoterapii pobyt v relaxační místnosti snoezelenu prvky bazální stimulace 3.2 Filozofie a priority školy Komplexní péče o osobnost žáka posilování zdravotní i psychické složky žáka Individuální přístup k žákovi přistupování ke každému žákovi podle jeho specifických potřeb respektování aktuálního stavu žáka a přizpůsobení se jeho režimu dne vypracování individuálních vzdělávacích cílů žáka Komunikace a komunikační dovednosti podporování vyjádření vlastních potřeb a přání podporování alternativních a augmentativních způsobů komunikace komunikování a odstraňování bariér při komunikaci s ostatními lidmi využívání komunikačních technologií podpora při navazování kamarádských vztahů Sebeobslužné dovednosti nácvik zvládání praktických sebeobslužných dovedností ve škole i mimo školní prostředí snaha o dosažení maximální míry samostatnosti, která je odvislá od míry postižení, žáka nácvik navazování sociálních vztahů adekvátním způsobem a snaha o jejich udržení pomoc při řešení nejjednodušších sociálních situací snaha o využití získaných pracovních dovedností 4

5 Spolupráce s rodinou vytváření a prohlubování vztahu učitel rodič spolupodílení se rodičů na výchovně vzdělávací činnosti žáka rodič spoluvytváří IVC žáka aktivní zapojování rodičů do života školy společné kulturní akce, vzdělávání rodičů apod. Bezpečné a příjemné prostředí vytvoření příjemného školního klimatu, který dělá z naší školy školu rodinného typu vytváření dobrých vzájemných vztahů mezi učiteli, rodiči, žáky a ostatní veřejností vytváření vstřícného prostředí k potřebám žáků, rodičů i pedagogů vytváření estetického prostředí školy vytváření bezbariérového prostředí školy 3.3 Pojetí a cíle vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami v Základní škole speciální Lanškroun Pojetí vzdělávání V souladu s filozofií naší školy umožňujeme získání základů vzdělání (na přiměřené úrovni) i žákům s nejtěžšími formami mentálního postižení a žákům s kombinovaným postižením. Závažné mentální postižení je zpravidla spojené i s dalšími závažnými poruchami motoriky, komunikačních schopností a s dalším zdravotním omezením. Vzdělávání těchto žáků je velmi náročné a je realizovatelné na základě speciálně upraveného vzdělávacího programu, v přizpůsobených podmínkách a za odborného speciálně pedagogického vedení. Rozvoj psychiky je spojen s rozvíjením tělesných funkcí, důraz je kladen na rozvoj motoriky. Naší snahou je, aby si žáci osvojovali elementární dovednosti, vědomosti a návyky, které znamenají určitou míru soběstačnosti. Důležitou částí obsahu vzdělávání žáků s nejtěžším postižením je sebeobsluha, hygiena a stravování. Přejeme si, aby se každá osvojená dovednost projevila ve zlepšení kvality života žáků a jejich nejbližšího okolí. Podmínky, obsah a metody vzdělávání Základní podmínkou vzdělávání je alespoň částečné odstranění komunikačních bariér. Podle závažnosti postižení žáků využíváme vizuální podporu a alternativní komunikační systém i jiné netradiční speciální metody (canisterapii, aktivity s využitím koní, prvky bazální stimulace). Pro obsah vzdělávání je určující osobní úroveň schopností a potřeb žáků. Pro každého žáka jsou vypracovány individuální výchovně vzdělávací cíle. Vzdělávání je doplněno různými formami rehabilitační tělesné výchovy a relaxačními činnostmi. K organizačnímu zabezpečení patří i vhodné prostorové a materiální vybavení místo ve třídě pro individuální práci se žákem, pro samostatnou práci, kompenzační pomůcky, rozvíjející hybnost žáků, zařízení pro vestibulární stimulaci, světelně terapeutická místnost snoezelen. Režim dne je rozdělen na pravidelné střídání výuky, odpočinku a hry, podle možností zatížení žáků. Skupiny žáků ve třídách nejsou sestaveny podle věkových charakteristik žáků, ale podle individuálních osobnostních charakteristik, schopností a potřeb. Prioritou složení tříd je snížení 5

6 výskytu případného problémového chování a podpora rozvoje celé osobnosti člověka s postižením. Vzdělávací program pro žáky s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami je plně prostupný se vzdělávacím programem pro žáky se středně těžkým mentálním postižením, v případě akcelerace rozumových schopností je možné převedení žáka do tohoto vzdělávacího programu Cíle vzdělávání Cílem není rozvoj akademických dovedností, ale podpora rozvoje pozornosti, paměti, volních vlastnosti, radosti z poznávání, spolužití s vrstevníky, podpora touhy po samostatnosti motivující aktivní celoživotní učení a každé obohacování individuální zkušenosti. U žáků s těžkým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami nebo s některými z poruch autistického spektra. Informativní cíle ustupují cílům formativním a rehabilitačním. Důležitý je rozvoj elementárních komunikačních dovedností, pohybové samostatnosti, základů sebeobsluhy a maximálně možné soběstačnosti. Snažíme se o rozvíjení nejjednodušších pracovních dovedností, rozvíjení estetického cítění a zájmů, výtvarných a hudebních schopností. To může vést k celkové kultivaci osobnosti žáků. Usilujeme o naplnění těchto cílů: rozvíjet psychické funkce, důležité pro učení (pozornost, vnímavost, poznání) rozvíjet pohyblivost žáků k dosažení co nejvyšší míry samostatnosti a orientace vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city vést žáky k rozvíjení komunikačních dovedností (funkční komunikace i s využitím systémů alternativní a augmentativní komunikace) rozvíjet schopnost spolupráce s blízkými osobami a vykonávání jednoduchých úkonů vést žáky k vytváření pozitivních vztahů ke spolužákům i dospělým podporovat žáky, aby se projevovali jako samostatné osobnosti Při vzdělávání se snažíme o naplnění atmosféry bezpečí a jistoty jako základu vytváření vztahů Strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Při vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami rozvíjíme tak jako u žáků se středně těžkým mentálním postižením stejné druhy klíčových kompetencí a to na elementární úrovni, která je pro ně dosažitelná.(pro tyto žáky nezařazujeme kompetence občanské, elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a pomoci druhé osoby). Klíčové kompetence jsou základem dalšího rozvoje žáků a jejich integrace do společnosti, umožňují najít vhodnou formu komunikace a jejich soužití s okolím. Naší snahou je, aby k utváření klíčových kompetencí směřoval veškerý vzdělávací obsah, metody a formy práce i aktivity všech účastníků vyučování. Vzhledem k závažnému kognitivnímu handicapu klademe důraz především na klíčové kompetence komunikativní, sociální a personální, pracovní. 6

7 Klíčové kompetence Kompetence k učení Žák na konci základního vzdělávání: Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat. Pozná a rozlišuje základní symbolické předměty nebo piktogramy. Pozná tiskací písmena. Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti. Používá učební pomůcky. Výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k formování klíčových kompetencí: Prostřednictvím přiřazování, třídění a výběru na pokyn vedeme žáka k porozumění pojmům, znakům a symbolům. Využíváme analytické i syntetické činnosti k rozvoji myšlení. Pojmy a symboly, které odpovídají úrovni porozumění žáka (předmětová, fotografická, obrázková, psaná) zařazujeme do všech činností tak, aby je žák mohl aktivně používat a propojovat s životními situacemi. Využíváme strukturované úkoly, názorné pomůcky a makety, činnostní učení, globální čtení, sociální čtení a sociální počty. Zapamatování pojmů a symbolů podporujeme multisenzorickým přístupem, vícenásobným opakováním, intenzivní zpětnou vazbou a uspořádáním do vzájemných souvislostí v praktickém životě. Zařazujeme hry pro rozvoj sluchové a zrakové paměti. Vycházíme z konceptu neoddělitelnosti tělesných a duševních procesů, využíváme facilitačních technik ke zlepšení pohybových schopností žáků a k zabránění fixaci patologických pohybových vzorů. Polohováním, fyzickým vedením, dopomocí a stimulací hrubé a jemné motoriky podporujeme vytváření motorických schémat a schopnost nápodoby. Úpravou, strukturalizací a výrobou vlastních individualizovaných pomůcek podporujeme samostatnost žáků v jejich používání. Využíváme vizuálního zvýraznění a optimálního kódování. Cíle základního vzdělávání, ke kterým směřují výchovné a vzdělávací strategie: Rozvinout pozornost, vnímavost a poznání. Rozvinout pohyblivost žáků a snažit se o dosažení co nejvyšší možné míry jejich samostatnosti a orientace ve vztazích. Rozvinout komunikační dovednosti žáků využíváním systémů alternativní komunikace. Rozvinout u žáků schopnost spolupracovat s blízkými osobami a vykonávat jednoduché úkony. Kompetence k řešení problémů Žák na konci základního vzdělávání: Řeší známé situace na základě nápodoby či opakování. Chápe a plní jednoduché příkazy. Orientuje se v okolním prostředí. Orientuje se v časovém režimu dne. Překonává pocity strachu. 7

8 Výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k formování klíčových kompetencí: Poskytujeme žákům diferencovanou a strukturovanou nabídku podnětů a úkolů tak, abychom podpořili pochopení a samostatné plnění úkolů či řešení situací. Záměrně a cyklicky navozujeme situace k samostatnému řešení, ukazujeme postup řešení a poskytujeme přiměřený stupeň pomoci. Naučené postupy přenášíme do dalších životních situací ve spolupráci s rodinou. Pro rozvoj porozumění řeči používáme jednoduché věty, nezahlcujeme žáka množstvím informací a využíváme zrakovou podporu. Manipulací, hrou a činnostním učením vytváříme u žáků představy o základních prostorových pojmech. Zrakovou podporou a opakováním známých situací vedeme žáka k samostatnému pohybu v prostorách školy. U některých žáků vytváříme strukturovaný režim dne v symbolické podobě, která odpovídá jeho stupni porozumění, a tím podporujeme jeho časovou orientaci. Využíváme různé rituály pro zahájení a ukončení činnosti. Prostřednictvím konceptu snoezelen vedeme žáky k uvolnění a seberealizaci, snižujeme psychomotorický neklid a tím podporujeme snazší navázání kontaktu a překonávání pocitu strachu. Psychomotorickými činnostmi ovlivňujeme prožívání, napomáháme rozvoji psychických funkcí a zvyšujeme energetický potenciál k překonávání stresu a únavy. Nové nebo neznámé podněty či situace zařazujeme postupně ve známém prostředí a žáka povzbuzujeme odměnou. Cíle základního vzdělávání, ke kterým směřují výchovné a vzdělávací strategie: Rozvinout pozornost, vnímavost a poznání. Rozvinout pohyblivost žáků a snažit se o dosažení co nejvyšší možné míry jejich samostatnosti a orientace ve vztazích. Rozvinout komunikační dovednosti žáků využíváním systémů alternativní komunikace. Rozvinout u žáků schopnost spolupracovat s blízkými osobami a vykonávat jednoduché úkony. Kompetence komunikativní Žák na konci základního vzdělávání: Poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebo neverbálními formami komunikace. Reaguje na své jméno. Reaguje na jednoduché pokyny, vyjadřuje souhlas či nesouhlas. Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky. Dokáže pozdravit a reagovat na pozdrav vhodným způsobem. Výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k formování klíčových kompetencí: Komunikujeme s žáky podle jejich individuální komunikační úrovně a využíváme k tomu verbálních i neverbálních prostředků a podle potřeby zařazujeme systémy alternativní komunikace. Prostřednictvím praktických nácviků, přiřazováním a výběrem na pokyn podporujeme poznávání osob v nejbližším prostředí ve skutečnosti i na fotografiích. Reakci na oslovení nacvičujeme ve všech aktivitách během dne. V průběhu dne zařazujeme hry, činnosti a fázová cvičení zaměřené na rozvoj funkcí komunikace (žádost, upoutání pozornosti, popis, souhlas, nesouhlas, vyjadřování pocitů, 8

9 podávání a získávání informací a sociální komunikace). Navozujeme příležitosti a podporujeme komunikaci nejen mezi žákem a dospělými, ale i mezi vrstevníky. Záměrně využíváme a navozujeme situace, které podněcují žáka ke spontánní komunikaci. Umožňujeme výběr v různých činnostech formou verbální i neverbální komunikace, podporujeme porozumění řeči užíváním stejných neverbálních signálů a krátkých jednoduchých vět. Zajišťujeme vhodné vzájemné postavení popř. polohu obou komunikačních partnerů a vizuální podporu. Žákům poskytujeme dostatek času k signalizaci potřeby, pocitu či sdělení, nepředcházíme touhu dítěte ke komunikaci a vždy odpovídáme na jeho projevy a pokusy o komunikaci. Zařazujeme opakující se situace přivítání a rozloučení se žákem. Cíle základního vzdělávání, ke kterým směřují výchovné a vzdělávací strategie: Rozvinout komunikační dovednosti žáků využíváním systémů alternativní komunikace. Rozvinout u žáků schopnost spolupracovat s blízkými osobami a vykonávat jednoduché úkony. Dovést žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné osobnosti. Vytvořit u žáků potřebu projevovat pozitivní city. Dovést žáky k vytváření pozitivních vztahů ke spolužákům a k začlenění do kolektivu. Kompetence sociální a personální Žák na konci základního vzdělávání: Uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla. Zná členy své rodiny a osoby ze svého nejbližšího okolí. Reaguje na své spolužáky a na své učitele. Rozlišuje osoby různého pohlaví (chlapec dívka, muž žena). Navazuje kontakt a adekvátně se dorozumívá s okolím. Chová se zdrženlivě k neznámým osobám. Výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k formování klíčových kompetencí: Prostřednictvím somatických, vibračních a vestibulárních podnětů i využitím konceptu snoezelen utváříme u žáků vědomí vlastní osoby. Zařazujeme napodobování pohybů i rytmické prvky s hrou na tělo a tím podporujeme vnímání jednotlivých částí těla. Přiřazováním fotografií, pojmenováním a přímou interakcí podporujeme poznávání členů rodiny a osob z nejbližšího okolí žáků. Upozorňujeme na charakteristické znaky pohlaví a úzce spolupracujeme s rodinou v oblasti sexuální výchovy. Individualizovaným přístupem a jednáním se žákem zajišťujeme atmosféru jistoty a bezpečí jako základ pro vytváření vztahu s učiteli a spolužáky. Podporujeme rozvoj hry jako prevenci autostimulací a žáky vedeme k toleranci a střídání, popř. vzájemné pomoci. Využíváme denní fázová cvičení k nácviku dovedností nebo reakcí na sociální kontakty a k odstranění nefunkčních vzorů chování. Formou komunikačních kruhů cíleně rozvíjíme poznávání spolužáků a učitelů a nacvičujeme sociální komunikaci (pozdrav, oslovení, prosba, poděkování) na verbální úrovni nebo prostřednictvím alternativní komunikace. Naučené vzory chování přenášíme do nových prostředí (i ve spolupráci s rodinou rodinné návštěvy, dovolená atd.). Využíváme různých příležitostí k procvičování naučených sociálních dovedností (výlety, nákupy, návštěvy v restauraci, divadelní představení atd.). 9

10 Cíle základního vzdělávání, ke kterým směřují výchovné a vzdělávací strategie: Rozvinout komunikační dovednosti žáků využíváním systémů alternativní komunikace. Rozvinout u žáků schopnost spolupracovat s blízkými osobami a vykonávat jednoduché úkony. Dovést žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné osobnosti. Vytvořit u žáků potřebu projevovat pozitivní city. Dovést žáky k vytváření pozitivních vztahů ke spolužákům a k začlenění do kolektivu. Rozvinout pohyblivost žáků a snažit se o dosažení co nejvyšší možné míry jejich samostatnosti a orientace ve vztazích Kompetence pracovní Žák na konci základního vzdělávání: Zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny. Poznává a používá předměty denní potřeby. Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje. Využívá jednoduché pracovní techniky při práci s různými materiály. Podílí se na jednoduchých praktických činnostech. Výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k formování klíčových kompetencí: Nápodobou, strukturou, fyzickým vedením a zrakovou podporou (např. procesní schémata) utváříme u žáků základní hygienické návyky a sebeobslužné dovednosti. Do režimu dne pravidelně zařazujeme nácvik nebo procvičování hygienických úkonů, stolování a oblékání či svlékání (vždy v logické návaznosti na další činnosti). Přiřazováním, tříděním, praktickou manipulací, výběrem na slovní pokyn a činnostním učením vedeme žáky k poznávání a používání předmětů denní potřeby. Osvojené poznatky zařazujeme do režimu dne a spojujeme s životními situacemi (např. prostírání stolu). Senzomotorickými činnostmi navozujeme nebo rozvíjíme u žáků různé úchopy, manipulaci s předměty a koordinaci oko ruka. Používáním různého materiálu, velikosti, váhy a struktury předmětů rozvíjíme taktilně kinestetické vnímání. Vysvětlením, strukturou a procesním schématem vedeme žáky k samostatnému zvládnutí základních pracovních technik a tyto dovednosti uplatňujeme při práci s různým materiálem a v různém prostředí. Zapojujeme žáky do jednoduchých pracovních činností, které souvisejí s režimem dne (utírání stolu, utírání tabule, úklid pomůcek a hraček atd.). Ve vyšších ročnících žáky seznamujeme se základními úkony při přípravě jídla, mytí nádobí a úklidu. Cíle základního vzdělávání, ke kterým směřují výchovné a vzdělávací strategie: Vytvořit u žáků základní hygienické návyky a činnosti týkající se sebeobsluhy. Rozvinout pozornost, vnímavost a poznání. Rozvinout pohyblivost žáků a snažit se o dosažení co nejvyšší možné míry jejich samostatnosti a orientace ve vztazích. Rozvinout u žáků schopnost spolupracovat s blízkými osobami a vykonávat jednoduché úkony. 10

11 3.4 Vzdělávání žáků s kombinovaným postižením Při vzdělávání žáků s kombinovaným postižením upravujeme vzdělávací obsah ŠVP podle potřeb a možností žáků. Dále zařazujeme předměty speciálně pedagogické péče např. alternativní komunikaci, zrakovou stimulaci, canisterapii, aktivity s využitím koní, prvky muzikoterapie a rehabilitační tělesnou výchovu, které jsou součástí vyučování v rámci disponibilní hodiny. Konkrétní obsah a rozsah úprav a zařazení speciálních předmětů uvádíme u každého žáka v IVC. Při diagnostikování a posuzování možností žáka spolupracujeme, se souhlasem rodičů, se speciálně pedagogickými centry. V případě potřeby umožňujeme působení pedagogického asistenta nebo osobního asistenta ve třídě, kde se vzdělávají žáci s kombinovaným postižením. Naše škola má bezbariérový přístup a je vybavena množstvím polohovacími pomůckami, které využíváme k rozvoji hybnosti u žáků s těžkým tělesným postižením. Využíváme konzultací fyzioterapeutky. Kombinace s těžkým tělesným postižením (imobilní žáci) úpravy se týkají těchto předmětů: rozumová výchova (rozvíjení grafických schopností), smyslová výchova (hmatové vnímání), pracovní výchova, pohybová výchova a rehabilitační tělesná výchova Kombinace s pervazivními vývojovými poruchami úpravy se týkají celkového přístupu k dětem s pervazivními vývojovými poruchami a specifickým přizpůsobením prostředí. Vzdělávání probíhá podle zásad TEACCH programu. Jedná se především o strukturalizaci (přesné vymezení místa, času i způsobu vykonávání jednotlivých činností), vizualizaci (maximální podpora procesu učení pomocí konkrétních předmětů, symbolických předmětů, fotografií, piktogramů nebo nápisů) a individualizací (individuální přístup ke každému jedinci) Zabezpečení výuky žáků s kombinací postižení V základní škole speciální jsou vyučováni žáci se specifickými vzdělávacími potřebami. Jedná se o žáky se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, ale i žáky s kombinací postižení (mentální postižení a dalším zdravotním postižením tělesným, zrakovým, autismem). Při vyučování je nutné uplatňovat speciálně pedagogické postupy a alternativní metody výuky. Tyto metody se uplatňují při rozvoji rozumových schopností, orientačních dovedností, zlepšování sociální komunikace, sebeobsluhy a dalších dovedností potřebných k úspěšnému integrování do společnosti. Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu je nutné vycházet z několika hledisek, jako je konkrétní zjištění a popis speciálně vzdělávacích potřeb a možností žáků. K zabezpečení kvalitního vzdělávacího procesu je nutná komplexní péče o žáka. Úroveň výchovně vzdělávacího procesu se přizpůsobuje a upravuje pro žáky tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky a jejich skutečnými možnostmi. Speciálně pedagogická péče je integrována jako součást předmětů podle vzdělávacích potřeb žáků s daným druhem postižení, je součástí těchto předmětů v IVC žáků: logopedická péče, somatopedická péče, komunikační dovednosti žáci s poruchou autistického spektra, tyflopedická péče. Při zpracování IVC je nutná spolupráce vyučujících, zákonných zástupců žáka, pracovníků školských poradenských zařízení a odborníků z jiných resortů. 11

12 Komunikační dovednosti pro žáky s poruchou autistického spektra (PAS) Tato péče je určena pro žáky s poruchou autistického spektra, kam se řadí dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, dětská dezintegrační porucha, Rettův syndrom, hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby, jiné pervazivní vývojové poruchy. Vzhledem k různé míře autistické symptomatiky, různé míře mentálního postižení a dalším přidruženým poruchám (smyslové postižení, tělesné postižení) je nezbytný individuální přístup. Při práci s těmito žáky je uplatňována metodika strukturovaného učení. Základem je strukturalizace prostoru a činností a vizuální podpora, jejichž forma je vždy závislá na míře autistické symptomatiky, stupni mentální retardace a z toho vyplývající úrovni adaptability a porozumění. Strukturu a vizuální podporu od sebe nelze oddělit, vždy se vzájemně doplňují a ovlivňují. Dalším důležitým prvkem při práci s žáky s PAS je zajištění předvídatelnosti. Vytvoření struktury poskytuje dítěti pocit jistoty, zklidnění a podporuje u něj samostatnost při plnění úkolů i při běžném pohybu. Cíle: Zlepšení adaptability. Vytváření a rozvoj základních komunikačních dovedností verbálně i s využíváním systémů augmentativní a alternativní komunikace. Rozvoj receptivní složky řeči. Navazování sociálních kontaktů adekvátním způsobem. Vytváření a upevňování vhodných způsobů chování. Přenášení vzorců chování nacvičených v modelových situacích do reálných situací v praktickém životě. Orientace v prostoru. Orientace v čase (práce s režimem dne). Nácvik výběru. Nácvik organizace volného času nácvik volby z různých možností. Organizace a časová dotace: Zásady metodiky strukturovaného učení jsou dodržovány všemi pedagogy, kteří s těmito žáky pracují, při všech činnostech a ve všech vyučovacích předmětech. Péče o žáky s poruchou autistického spektra je tak realizována v průběhu celého výchovně vzdělávacího procesu v prostorách kmenové třídy i při aktivitách mimo třídu a školu, a nelze proto vymezit její časovou dotaci. Učitelé školy spolu při péči o žáky s PAS úzce spolupracují. Spolupracují i se speciálními pedagogy SPC Kamínek v Ústí nad Orlicí, organizací APLA a dalšími odborníky, pracujícími s dětmi s poruchami autistického spektra. Důležitá je i spolupráce s rodinou, uplatňování jednotného přístupu ve školním i domácím prostředí. Struktura péče o žáky s PAS zahrnuje: vytvoření strukturovaného prostoru na úrovni školy i třídy vytvoření míst pro sebeobslužné činnosti, pro pracovní a relaxační činnosti, místa jsou zvýrazněna, barevně nebo označena symboly dle úrovně porozumění, vizualizace a struktura času vytvoření denních režimů dle úrovně porozumění daného žáka, využívání strukturovaných činností strukturované uspořádání úkolu, aby bylo zřejmé, jakým způsobem bude žák pracovat a jak dlouho bude splnění úkolu trvat, je dáno typem strukturované úlohy, 12

13 dodržování pravidla systému práce zleva doprava a shora dolů, vytvoření procesuálních schémat pro sebeobslužné i pracovní činnosti, zaměření výchovně vzdělávacího procesu na sociální vývoj, komunikaci (s využitím augmentativních a alternativních systému komunikace), samostatnost, představivost, reflexe zjišťování porozumění mluvené řeči, vytváření modelových situací pro podporu samostatnosti, učení možnosti volby, generalizace, přenášení naučených vzorců chování, jednání do dalšího sociálního prostředí, vedení a vyhodnocování záznamů nežádoucího chování (dle potřeby). Hodnocení: Individuální pokroky žáků dosažené specifickým přístupem jsou hodnoceny v rámci jednotlivých předmětů. Somatopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení Somatopedická péče je poskytována žákům s trvalými odchylkami tělesného vývoje, tělesné stavby a zdravotního stavu. Jsou to především žáci s různými formami dětské mozkové obrny, s vrozenými nebo získanými vadami pohybového aparátu, smyslovými vadami, nervovými a neuropsychickými chorobami. Péče vychází z odborné lékařské diagnózy a doporučení lékaře. Je realizována po konzultacích s fyzioterapeutkou jako individuální forma rehabilitační TV a je rozpracována jako součást tohoto předmětu v IVC pro každého žáka podle jeho specifických potřeb. Rozsah a časová dotace se upravuje podle individuálních potřeb a zdravotního stavu žáka a s ohledem na organizační možnosti školy. Cíle: Zmírnit důsledky zdravotního oslabení. Uvolnit svalové kontraktury. Protáhnout a posílit jednotlivé svalové skupiny. Působit na zmírnění svalové nerovnováhy. Zlepšit svalovou sílu, rychlost, obratnost, vytrvalost a rovnováhu. Rozvíjet pohybovou koordinaci a prostorovou orientaci. Pozitivně ovlivnit vadné držení těla a pohybové stereotypy. Osvojit používání kompenzačních pomůcek. Zabezpečit fyziologické nastavení pohybového aparátu polohováním. Zvládat podle pokynů nebo s dopomocí přípravu na pohybovou činnost. Reagovat na základní pokyny a povely k osvojované činnosti. Zlepšovat tělesnou zdatnost a celkový pohybový projev. Struktura péče (podle druhu postižení): pasivní protahování a uvolňování zkrácených svalových skupin, posilování ochablých svalových skupin, aktivní protahování svalů s tendencí ke zkracování, Bobathova metoda útlumové polohy, stimulace klíčových bodů, reflexní lokomoce, senzomotorická stimulace a cvičení na míčích, senzomotorická stimulace na labilních plochách, rytmická stabilizace, 13

14 proprioreceptivní stimulace, cvičení s náčiním, cvičení na nářadí, cvičení koordinační, cvičení dechová a relaxační, cvičení rytmická a taneční, nácvik správných pohybových stereotypů (s kompenzačními pomůckami), pasivní korekce polohováním. Vzdělávací oblasti Žákům s nejtěžším mentálním postižením náleží nejvyšší míra podpůrných opatření. Těžiště práce spočívá v komplexním speciálně pedagogickém působení na tělesný a duševní vývoj žáků s respektováním jejich individuálních potřeb. Vzdělávací obsah je rozdělen do pěti vzdělávacích oblastí, které jsou tvořeny jedním nebo více vzdělávacími obory (ty se promítají do tabulace učebního plánu jako vyučovací předměty). Vzdělávací oblasti: Člověk a komunikace (Rozumová výchova, Komunikace) Člověk a jeho svět (Smyslová výchova) Umění a kultura (Základy hudební výchovy, Základy výtvarné výchovy) Člověk a zdraví (Pohybová výchova, Rehabilitační tělesná výchova) Člověk a svět práce (Základy pracovní výchovy) 14

15 4 Učební plán Tabulace učebního plánu Předmět/ ročník Rozumová výchova Komunikace Smyslovávýchova Základy hudební výchovy Základy výtvarné výchovy Pohybová výchova Rehabilitační tělesná výchova Základy pracovní výchovy Disponibilní dotace Týdenní dotace Celková týdenní dotace 210 Týdenní časová dotace pro jednotlivé vzdělávací oblasti udává, kolik hodin týdně škola věnuje dané vzdělávací oblasti ve všech ročnících ( ): Člověk a komunikace Rozumová výchova 30 Komunikace 28 Člověk a jeho svět Smyslová výchova 42 Umění a kultura Základy hudební výchovy 10 Základy výtvarné výchovy 10 Člověk a zdraví Pohybová výchova 20 Rehabilitační tělesná výchova 50 Člověk a svět práce Základy pracovní výchovy 20 Disponibilní časová dotace byla využita k posílení časové dotace v předmětu Komunikace, Smyslová výchova a Rehabilitační tělesná výchova. 15

16 Poznámky k učebnímu plánu Předmět Komunikace obsahově odpovídá vzdělávacímu oboru Řečová výchova a zahrnuje verbální i neverbální komunikaci. V rámci disponibilních hodin je posílena časová dotace výše uvedených předmětů. Režim dne obsahuje pravidelné střídání výuky a odpočinku nebo hry. Některé činnosti probíhají ve skupině, jiné jako individuální výuka nebo krátká samostatná práce. Vyučování se nerealizuje pouze ve třídě, ale obsahuje také učení v blízkém okolí (vycházky, nákupy, divadelní představení atd.) V individuálních výchovně vzdělávacích cílech umožňujeme úpravu týdenní časové dotace podle individuálních potřeb a zdravotního stavu žáků. Poznámky ke vzdělávacím oblastem Vzdělávací oblasti tvořeny jedním nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory. Z oborů byly vytvořeny vyučovací předměty. Vzdělávací obsah každého vzdělávacího oboru je realizován ve všech deseti ročnících základního vzdělávání. Některé vzdělávací obory jsou členěny do více složek. Člověk a komunikace Rozumová výchova (Rozumová výchova má komplexní charakter) Rozvíjení poznávacích schopností Rozvíjení logického myšlení a paměti Rozvíjení grafických schopností Komunikace Rozvíjení komunikačních dovedností (využíváme i kratší časové celky a nonverbální komunikační metody) Člověk a jeho svět Smyslová výchova (vzdělávací obsah je nabízen v tomto jednom předmětu) Umění a kultura Základy hudební výchovy Základy výtvarné výchovy (vzdělávací obsahy každého z těchto dvou vzdělávacích oborů jsou realizovány jako samostatné předměty) Člověk a zdraví Pohybová výchova (vzdělávací obsah je dotován dvěma hodinami týdně) Rehabilitační tělesná výchova (zaměření odpovídá zdravotnímu stavu a specifice postižení, vzdělávací obsah je realizován jako samostatný předmět) Člověk a svět práce Základy pracovní výchovy (vzdělávací obsah je realizován jako samostatný předmět) 16

17 5 Učební osnovy 5.1 Jazyková komunikace Rozumová výchova (RV) Charakteristika předmětu V předmětu Rozumová výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a komunikace oboru Rozumová výchova a částečně obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět oboru Smyslová výchova. Obsah vyučovacího předmětu je rozdělen do těchto tématických okruhů: Rozvíjení poznávacích schopností Rozvíjení logického myšlení a paměti Rozvíjení grafických schopností Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých okruhů vzájemně prolíná. V Rozumové výchově je snaha o dosažení a rozvíjení rozumových schopností žáků na optimální možné úrovni. Cílové zaměření vyučovacího předmětu Vzdělávání v tomto vyučovacím předmětu směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: rozvíjení rozumových schopností na optimální možnou úroveň, uplatňování základních hygienických a sebeobslužných dovedností a rozvíjení samostatnosti při každodenních činnostech, osvojení základů orientace, rozvíjení poznávacích schopností, osvojení základních grafických prvků případně k osvojení základů psaní hůlkového písma. Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Výuka rozumové výchovy přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí takto: Kompetence k učení Prostřednictvím přiřazování, třídění a výběru na pokyn vedeme žáka k porozumění pojmům, znakům a symbolům. Využíváme strukturované úkoly, názorné pomůcky, makety, činnostní učení, globální čtení, sociální čtení a sociální počty. Kompetence k řešení problémů Podle potřeby žáků vytváříme strukturované režimy dne v takové symbolické podobě, která odpovídá jejich stupni porozumění, a tím podporujeme časovou orientaci. Využíváme různé rituály pro zahájení a ukončení činnosti. 17

18 Mezipředmětové vztahy Rozumová výchova úzce souvisí a prolíná všemi vyučovacími předměty. Se smyslovou výchovou spolupracuje při rozvoji všech smyslů a využívá multisenzoriální přístup k získávání poznatků o okolním světě u žáků. S pracovní a výtvarnou výchovou spolupracuje při rozvoji jemné motoriky a při nácviku hygienických a sebeobslužných dovedností. Využívá prvků hudební výchovy k nácviku správného dýchání, písničky a říkanky slouží k doplnění učiva. S rehabilitační tělesnou výchovou spolupracuje při rozvoji motoriky, využívá prvků relaxace. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Rozumová výchova (RV) Rozvíjení poznávacích schopností ročník Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (1) pojmenovat části svého těla, případně na ně ukázat obecná taktilní stimulace, vnímání hranic svého těla, uvědomování si vlastní osoby, dotýkání se vlastního obrazu v zrcadle, dotýkání se těla druhého dítěte, podporovaný pohyb, aktivní pohyb končetin a celého těla, napodobování pohybů, předvedení jednoduchých gest na vyzvání, ukazování částí obličeje a jejich pojmenování (u zrcadla s vedením ruky), ukazování částí těla a jejich pojmenování, ukazování (pojmenování) částí těla na sobě, na druhém, na hračce, na obrázku, části těla a jejich pojmenování. Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (2) reagovat na oslovení jménem, znát své jméno reakce na hlas a intonaci dospělé osoby, na přítomnost dalších osob, podpora udržení očního kontaktu, podívat se na osobu, která se snaží upoutat jeho pozornost hovorem nebo pohybem, reagovat na oslovení z bezprostřední blízkosti, reagovat na své jméno pohledem, polohou těla, rozlišit zvuk svého jména od ostatních zvuků, rozlišit zvuk svého jména od ostatních jmen, reakce na oslovení z krátké vzdálenost, reakce na vlastní jméno, v řeči označit sebe jménem, používat vlastní jméno, oslovení, poznat svou fotografii, 18

19 poznat svou značku, znát své jméno a příjmení, znát svůj věk, znát jméno města, kde bydlím, znát jméno města, kde je moje škola. Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (3) znát členy své rodiny fyzický kontakt se známými osobami (objetí), rozeznávat členy rodiny (úsměv, utišení se), natahovat se ke známým osobám, přijmout nepřítomnost rodičů a pokračovat v činnosti, členové rodiny na fotografii, členové rodiny, maminka, tatínek, sourozenci, rodina, členové rodiny, jména členů rodiny, členové širší rodiny, vztahy mezi lidmi: koho mám rád, kdo mne má rád. Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (4) poznat své spolužáky i učitele, podle schopností je oslovovat jménem vztahy mezi spolužáky, budeme si pomáhat, vztahy ve škole, spolužáci, rozlišení chlapec dívka, pán paní, vztahy ve škole, učitelé, znalost jmen spolužáků a učitelů. Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (5) vnímat různé podněty a reagovat na ně překonávání strachu z okolí, rychlejších pohybů, hlasitých projevů ostatních dětí, trénink rozlišovací schopnosti poznat různé podněty v prostředí, odstraňování projevů sebepoškozování, snaha o zapojení do dění ve třídě, vytváření kladných emočních situací, provázení pohybová imitace dítěte učitelem, zrcadlení pohybová imitace učitele dítětem, psychomotorické hry. Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (6) orientovat se ve vztazích k nejbližšímu prostředí, denním časovém rozvrhu, vnímat prostor prostorová orientace, seznámení s prostředím třídy, seznámení se školními pomůckami, orientace ve třídě, seznámení s budovou školy, orientace ve škole, časová orientace činnosti během dne, části dne, roční období. 19

20 Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (7) poznat a používat předměty denní potřeby, uplatňovat základní hygienické a sebeobslužné činnosti poznávání různých předmětů ve skutečnosti, poznávání různých předmětů na modelech, poznávání různých předmětů na obrázcích, poznávání a rozlišování piktogramů, třídění, přiřazování, použití předmětů denní potřeby, v běžných situacích trénink sebeobslužných a hygienických činností, podpora samostatnosti a hygieny, sebeobslužné, hygienické a stravovací návyky. Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (8) sdělit své pocity, vnímat a uspokojovat základní životní potřeby, upozornit na zdravotní potíže projevy libosti, nelibosti, neverbálně, hlasovým projevem, slovy, gesta ano ne, sdělení, vyjádření, druhy pocitů, trénink ukazování, nácvik funkční komunikace mimika, gesta, druhý člověk, hračka, vizuální symboly, hra na lékaře, péče o zdraví. Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (9) řadit obrázky podle zadaných kritérií třídění a řazení předmětů podle různých kritérií, poznávání zvířat a jejich mláďat, poznávání různých činností, předmětů a zvířat na modelech, obrázcích, ve skutečnosti, poznávání a rozlišování piktogramů, poznávání jednoduchých (tiskacích) písmen, sociální čtení poznávání běžně používaných symbolů, zboží podle obalu, sociální počty poznávání peněz, ceny výrobků. Rozvíjení logického myšlení a paměti ročník Očekávaný výstup (vzdělávací nabídka): (10) koncentrovat se na určitou činnost odpoutávání od stereotypních činností, ulpívavého myšlení, oční kontakt, sdílení pozornosti, ukazování, manipulační činnosti, manipulační činnost doprovázená komentářem, pojmenováním, 20