Lucie Cviklová Metodický list číslo 3. Interkulturní vzorce, interkulturní marketing a problémy komunikace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Lucie Cviklová Metodický list číslo 3. Interkulturní vzorce, interkulturní marketing a problémy komunikace"

Transkript

1 Lucie Cviklová Metodický list číslo 3 Interkulturní vzorce, interkulturní marketing a problémy komunikace

2 Význam kulturních vzorců I Kulturní vzorce jsou stereotypy interpersonálního a intropersonálního chování Podle F.l. Kluckhohna a F.R. Strodbecka mohou být různé kultury porovnávány pomocí šesti základních orientací (dále tento model rozpradoval F. Trompenaars, 1993) 1. Jaká je povaha lidí (stálá-nestálá, dobrá-zlá, smíšená). Typický je americký optimismus jestliže na něčem usilovně pracuješ, nemůžeš být neúspěšný 2.Jaký je vztah lidí k přírodě (dominantní, harmonický, submisivní). Například arabská, muslimská kultura je fatalistická vzhledem k ovládnutí přírody, proti vůli boha se nedá nic dělat) 3.Jaký je vztah člověka k ostatním lidem (přímý-hierarchický, souběžný, rovnostářský kolektivní, individualistický). Evropa a USA jsou typické individualistické státy (Japonsko ne). 4.Jaký je model lidské aktivity (dělání, bytí, ovládání). Buddhismus je typické bytí, konání je hříšné

3 Význam kulturních vzorců II 5.Jaké je dočasné zaměření lidské aktivity (budoucnost, přítomnost, a minulost). Evropa a USA jsou orientovány na budoucnost a přítomnost. Buddhismus je orientovaný na minulost. Thajská ekonomika je úspěšná, přestože je orientována na minulost (nepřechází v tuhý konzervatismus), učí se z minulosti, více respektuje věk a zkušenosti 6.Jaké je pojetí prostoru a teritoria (soukromé,veřejné, smíšené). V Německu se pracuje za zavřenými dveřmi, nemají rádi otevřené dveře a ani to, aby tam mohli lidé kdykoliv vstupovat. V USA je to volnější. V Číně a v Japonsku jsou většinou prostory kanceláře přístupné (v Číně veřejné), zavřené kanceláře vzbuzují podezření Hall rozlišuje vysokokontextovou a nízkokontextovou kulturu. Například v Číně, v Japonsku, v Saudské Arábii je běžnější nepřímý způsob komunikace. V nízkokontextové kultuře okolnost nehrají takovou úlohu, komunikátor musí mluvit jednoznačněji

4 Význam kulturních vzorců III Ve vysokokontextové kultuře je možno charakterizovat vztahy jako dlouhodobé a hluboké soucítění, které lidi stmeluje. Dorozumívání probíhá podle sdílených kódů, komunikace je úsporná, rychlá a účinná v běžných situacích. Je využíván komunikační kontext (například Japonci ve své řeči některé věci pouze naznačují a očekává se, že poslouchající lidé by měli souvislosti pochopit z náznaků). Výrazové prostředky mají širší význam Lidé s autoritou, která vyplývá z jejich vůdčí role, jsou odpovědni za akce podřízených, a to znamená, že podřízení jsou loajální a jsou za to oceňováni Dohody se nemusejí vždy psát, stačí v mluvené podobě. Po uzavření kontraktů se může stát, že obchodní partneři požadují změny (říkají, že když se situace změní, může se znovu vyjednávat) Nízkokontextová kultura se projevuje opačnými charakteristikami vztahy mají spíše krátkodobý charakter a určitou rezervu, členové jsou méně závislí na náznacích (mluví se naplno, otevřeně) a neverbálních prvcích Autorita je rozptýlena v byrokratickém systému a osobní zodpovědnost je mnohdy těžko prokazatelná

5 Význam kulturních rozdílů IV Zasvěcenci a nezasvěcenci v nízkokontextové kultuře nejsou vnímáni tak diferencovaně jako v Japonsku, což znamená, že i pro cizince je snadnější přizpůsobení a asimilování do společnosti kulturní vzory nejsou tak rigidní Dohody jsou preferovány v písemné podobě, což znamená také podstatně větší podíl právníků ve srovnání s Japonskem Vysokokontextové kultury jsou v Japonsku, v Číně, Koreji, Vietnamu a v dalších zemích Asie, také v oblasti Středozemního moře a Blízkého východu. Nízkokontextové kultury jsou USA, Německo, Skandinávie. Ale žádná země není úplně jednoznačně a ve všech bodech jen na jedné straně škály. Každá země prokazuje někdy více, někdy méně kontextové chování v různých situacích. Například v anglické kultuře je možno uvést celou řadu společností, které mají charakter vysokokontextové kultury (Masons Club, Rotary Club). To umožňuje členům vytvářet užší a dlouhodobější vztahy. Francii je možno zařadit někde uprostřed škály, neboť se zde vyskytují znaky vysokokontextové i nízkokontextové Neosobní a byrokratické organizace jsou znakem nízkokontextové kultury

6 Význam kulturních rozdílů V Rozlišování mezi nízkokontextovou a vysokokontextovou kulturou je zejména užitečný tehdy, když chceme pochopit vztahy v obchodě a v mezinárodních podmínkách. Například to, jaká je rodinná firma v jihovýchodní Asii široká na rozdíl od rodinné firmy v Británii Každá kultura má jinou úroveň homogenity homogenní kultura je například kultura Japonska, Řecka, arabských zemí (nezasvěcený cizinec se těžko dovede v homogenní kultuře orientovat, nebude dost dobře rozumět různým situacím), nehomogenní kulturou e kultura USA, Německa, Skandinávie (situace je srozumitelnější, protože homogenita byla narušena mícháním subkultur a společenské aktivity se svými výrazovými prostředky přibližují ve svých významech) Výsledky ukazují, že v Itálii a ve Francii si manažeři přenášejí svůj vysoký status i do aktivit mimo práci například ve Velké Británii může být členem fotbalového klubu jako řadový hráč vrcholový) manažer, přičemž kapitánem může být jeho řadový zaměstnance Ve Francii i v Itálii by se to stát nemohlo, v Indonésii je šéf podniku šéfem i kdekoli mimo podnik. V Dánsku ne. Na takové projevy je nutno dávat pozor zejména v mezinárodních organizacích

7 Význam kulturních rozdílů VI Jak manažer využívá svou moc a jak je vnímána jeho moc v širším kontextu i mimo pracoviště Dánsko 32% Velká Británie 40% Holandsko 45% Německo 46% Švédsko 54% USA 52% Švýcarsko 65% Itálie 74% Francie 76%

8 Význam kulturních rozdílů VI Jak manažerova funkce může sloužit k obcházení hierarchie jde o to, zda je, či není možno za účelem racionální práce obcházet hierarchickou strukturu. V následujícím přehledu lze porovnat míru obcházení hierarchické struktury. Švédsko 22%, Velká Británie 31%, USA 32%, Dánsko 37%, Holandsko 39%, Švýcarsko 41%, Belgie 42%, Francie 42%, Německo 46%, Itálie 75%, Čína 66% Například zaměstnanec ve Švédsku, když vidí možnost přímou spoluprací se zdrojem znalostí dosáhnout vyšší kvality a výkonu, nedbá na to, aby o tom informoval svého nadřízeného, neboť to považuje za zbytečné V Itálii by nadřízený manažer chápal takovou situaci jako nerespektovaní hierarchické struktury a neposlušnost a podle toho by z toho vyvozoval závěry tak například Italové pracující ve švédské firmě se mohou jevit jako málo motivovaní pracovníci. Italští pracovníci nacházejí bezpečí ve znalosti přesných práv a hranic autority a italské společnosti mají tendence k vytváření pyramidových struktur řízení se silnými centry. Švédské společnosti mohou mít charakter týmových pracovišť, pracuje zde větší množství samostatných center

9 Význam kulturních rozdílů VII Zda manažer je vnímán jako expert anebo je vnímán jako člověk, který získal jisté preference a možnosti rozhodovat. Adler zjišťoval, jak je důležité v různých zemích mít k dispozici precizní a kompetentní odborné odpovědi na různé otázky ze strany podřízených Švédsko 10%, Holandsko 17%, USA 18%, Dánsko 23%, Velká Británie 27%, Švýcarsko 38%, Belgie 44%, Německo 46%, Francie 53%, Itálie 66%, Indonésie 73%, Čína 74%, Japonsko 78% V tradiční japonské obchodní společnosti je považováno za samozřejmé, že vedoucí dovede odpovědět na jakékoli technické otázky, podřízení nemohou pochybovat o jeho radě, o jeho vědomostech, o jeho rozhodnutích Asijský manažer, který v takové situaci selže, ztrácí svou autoritu a i postavení, soudržnost jeho skupiny závisí na jeho schopnosti ji řídit, Rozhodovat za všechny členy skupiny a umět odpovědět na každou otázku Ve Švédsku na rozdíl od toho je důležitější, aby manažer byl schopen získat kompetentní informace od specialisty, mnohdy i od svého podřízeného, než aby na odborné otázky odpovídal sám, Švédové nemají zábrany jít pro radu k někomu jinému

10 Laurentova klasifikace organizací I Podle Laurenta existují čtyři typy organizací: A)politické B)autoritativní C)formující role D) hierarchické Pokud se podíváme na typy organizací označované jako politické, tak francouzští a italští manažeři kladou mnohem větší důraz na mocenský vliv organizací než manažeři britští nebo dánští. Britský přístup k teorii o organizacích vychází z analýz strukturálních charakteristik, přičemž moc hraje téměř bezvýznamnou roli Pokud se díváme na organizace jako na autoritativní systému, tak v Belgii, ve Francii a v itálii se věří v autoritu jedinců, kteří organizace řídí V USA a ve Švýcarsku nebo v Německu je autorita spíše považována za nástroj, který je možno nějak využít, a záleží jen na kompetenci manažera, jak jej využije

11 Laurentova klasifikace organizací II Pokud se na organizace díváme jako na systémy formující roli, tak Švédsko je prostředím, kde pracovní skupiny mají autonomní postavení a jsou zde silné odbory, kdežto ve Švýcarsku se důsledně dbá na formality, vše je potřeba mít potvrzené písemně Pokud se na organizace díváme jako na hierarchické systémy, které fungují díky vztahům v hierarchickém systému, tak můžeme vidět rozdíl mezi severní a jižní Evropou, Jihoevropané preferují tradiční hierarchické vztahy, na rozdíl od Severoevropanů, kteří jsou zastánci matrixových struktur Laurentův model je tak do značné míry podobný Hofstedeho modelu, který porovnává v souvislosti s vlivem národní kultury na kulturu firem dvě dimenze své typologie, a to mocenský odstup a vztah ke stavu nejistoty Laurentův model je dále také možné přirovnat k modelu Tropenaarse, který při zkoumání vztahu mezi národní a firemní kulturou zohledňoval zejména vztah k lidem, dále vztah k času a nakonec vztah k přírodě

12 Interkulturní aspekty marketingu I Základní otázka mezinárodního marketingu je vždy stejná: Může být marketingová strategie ve všech cílových zemích stejná? Můžeme použít stejnou reklamu? Musí se pro nový trh změnit design produktu nebo dokonce jeho jméno? Pokud by bylo možné resignovat na nákladné přizpůsobení marketingu každé cizí kultuře, projevila by se s tím spojená úspora nákladů nejprve u firem s výrazně centralističtější organizační strukturou Dalším krokem by bylo zvýhodnění nákladů a cen ve prospěch konzumentů, což posiluje pozici na trhu Silná pozice na trhu neznamená podstatně nic jiného než to, že mnoho lidí kupuje vlastní produkt, což je na druhou stranu náznak rostoucí homogenizace trhů Klíčovou pozornost je třeba věnovat homogenizaci, standardizaci, centralizaci, zvýhodněným nákladům a cenám

13 Interkulturní aspekty marketingu II Homogenizace požadavků spotřebitelů umožňuje standardizace marketingových prostředků, ta umožňuje centralizaci organizačních struktur, což přináší zvýhodněné náklady a ceny bude-li zvýhodnění převedeno na spotřebitele, posiluje se vlastní postavení na trhu, což má opět za následek homogenizaci požadavků spotřebitelů Tato myšlenka sice platí teoreticky, ale prakticky tomuto koloběhu stojí v cestě řada překážek, které vyžadují méně standardizovaný a o to více mezikulturně diferencovaný marketing Cizost a odlišnost cílové kultury je na jedné straně pro turistu právě jeden z motivů pro cestování, pro obchodníky je ale tato jinakost spíše handicapem Přesto některé znaky globalizace, například stále častější kontakt příslušníků daných kultur, mohou mluvit právě proti úplné homogenizaci životních podmínek

14 Interkulturní aspekty marketingu III První překážku ve snahách o interkulturní marketing představují postupy při udělování povolení v cílové zemi IKEA díky čínským partnerům dostala povolení už na půl roku a nečekaná však poté byla hygienická šetření, která byla bez předešlého ohlášení rozšířená na pohovky, závěsy a koberce, jakož i následné rozhodnutí vlády, které nábytkářské firmě nařizovalo vyměnit veškeré evropské zásuvky, i když byly s čínskými zásuvkami kompatibilní, za schválenou čínskou zásuvku Marketingové strategie se musí přizpůsobit lokálním názorům na vývoj trhu a například americký trh funguje oproti trhu evropskému mnohem liberálněji (v Evropě, hlavně v Německu, nebylo až do druhé světové války nic neobvyklého, když podniky tvořily kartely)

15 Interkulturní vyjednání I Interkulturní vyjednávání je nedílnou součástí světa obchodu a managementu a)jsou v něm zastoupeny nejméně dvě strany b)vyskytují se zájmové konflikty c)strany navážou dobrovolně na určitý čas společenský vztah d)v tomto vztahu jde o rozdělení nebo výměnu specifických zdrojů a/nebo řešení problematických témat mezi stranami nebo těmi, kteří je zastupují e)jednací aktivita obsahuje obvykle prezentaci požadavků nebo návrhů jedné strany, následovaná ústupky nebo protinávrhy Vliv kulturních faktorů na proces jednání a vyjednávání se často marginalizuje - globalizací mnohých společenských okruhů se údajně vytvořila internacionální jednací kultura, resp. jiné faktory, jako např. národní, politické, organizačně specifické zájmy nebo mocenské vztahy, zatlačující kulturní aspekty do pozadí

16 Interkulturní vyjednávání II Podceňováním kulturního aspektu se přehlíží, že jednání a vyjednávání jsou také vždycky sociálním děním, při kterém spolu lidé v každém okamžiku musí komunikovat, tito lidé vnášejí do komunikace vždy také určitou kulturní biografii, kterou nelze jednoduše zrušit, nýbrž je třeba ji s větším nebo menším úsilím přizpůsobit modelu jednáníodceňováním, který se vytvořil v určitém kulturním okruhu Předpokladem přizpůsobení je vždycky skutečnost, že požadovaný model jednání je vám znám Neexistuje-li žádná standardizovaná kultura jednání, o to silněji se projevují v procesu jednání kulturně specifické normy, hodnoty a pravidla, které mohou za určitých podmínek vyvolat nedorozumění nebo konflikty a které mohou vést k suboptimálnímu výsledku nebo dokonce ke kolapsu jednání

17 Interkulturní jednání III Na mezinárodní jednání je třeba se dobře připravit, v předstihu reflektovat strukturu jednání vzhledem k případným kulturním vlivům můžeme rozlišit kontext jednání, aktéři, předmět jednání, strategie, proces a překladatelé/prostředníci Jednání se neodehrávají ve vzduchoprázdnu, nýbrž v určitém situačním kontextu daném časem, místem a osobami, které se na jednání podílejí, tj. vlastní partner jednání, politické, hospodářské zájmové skupiny nebo (mediální) veřejnost V monokulturních jednáních se můžeme spolehnout na to, že všechny zúčastněné strany vycházejí v otázce tohoto kontextu z víceméně stejného očekávání V interkulturních jednáních však partneři mohou mít vzhledem k jednací situaci zela odlišná očekávání a tak může být místu jednání přiřazena určitá specifická symbolika, která definuje určitý vzájemný vztah mezi jednacími stranami Svou roli může sehrát stejně tak to, kdy se jednání koná nebo jak dlouho trvá, kolik stran spolu vyjednává a v jaké řeči se jedná

18 Interkulturní jednání IV Každý partner vnáší do jednání kulturu, typickou pro svůj podnik, společnost nebo národ, a ta charakterizuje jeho myšlení, hodnoty, cítění a jednání - tak například dlouhá doba jednání s čínskými partnery je většinou dána tím, že určitá rozhodnutí jsou konsensuálně schvalována mnoha osobami zapojenými v komplikované hierarchické a byrokratické struktuře Proto v zájmu úspěšného jednání je třeba v předstihu prověřit, do jaké míry je vlastní, kulturou profilovaný jednací styl přiměřený a které strategie nebo vzory jednání by mohly způsobit potíže ovlivňující výsledek a vyjednávací klima proto je nezbytné podrobně se seznámit s vyjednávacím stylem cizí kultury Čím více informací máme o zahraničním partnerovi k dispozici, tím více alternativ jednání se nám otevírá a my se můžeme chovat daleko flexibilněji

19 Interkulturní vyjednávání V Překladatelé a překladatelky jsou při jednáních někdy kromě překladů nasazováni i jako experti na cizí orientační systém či jako tlumočníci kultury Průběh jednání lze rozčlenit na různé fáze, které lez různě interpretovat a jejichž obsah závisí na tom, z jaké kultury naši partneři pocházejí Při prvním kontaktu je pro obě strany nedůležitější navázat oboustranný vztah důvěry, který by byl základem pro další produktivní jednání Chybí-li oboustranná důvěra, zvyšuje se pravděpodobnost častého používání klamných manévrů a manipulačních taktik - způsob jednání a symboly, které důvěru vytvářejí a udržují, se v jednotlivých kulturách liší Ve společnostech orientovaných spíše na lidi je kladen velký důraz na vytvoření blízkého vztahu k partnerovi jako k člověku, a ne pouze jako k reprezentantovi organizace nebo podniku Právě pro lidi z věcně orientovaných kulturních okruhů, např. z Německa, je tento první kontakt a vytváření oboustranných sympatií něčím velmi obtížným

20 Interkulturní vyjednávání VI Vyjednávání se skládá z množství jednacích sekvencí, které vytvářejí návrh V tomto komunikačním procesu jsou významné kulturní aspekty prezentace nabídky, argumentace v otázce oprávněnosti vlastních zájmů, vedení rozhovoru a nonverbální komunikace To se projevuje například na rozpětí jednání, při němž má být dosaženo shody, a na četnosti výměn nabídky a protinabídky Němečtí partneři jsou často vnímáni jako skutečně neflexibilní, protože rozpětí jednání obvykle bývá velmi úzké a hranice přiměřenosti je dosaženo již po několika málo jednacích sekvencích V arabských zemích mají jednání podstatně vyšší počet sekvencí a vyjednávání není považováno pouze za čistě racionální zvažování pozic, které by mělo být rozvinuto pokud možno rychle a efektivně, nýbrž je chápáno jako postup, který upevňuje určitý vztah a potřebuje čas

21 Interkulturní vyjednávání VII Nejdůležitějším úkolem po dokončeném jednání je to, aby byly dodrženy závazky uvedené v dohodnuté smlouvě Němečtí partneři získávají důvěru ke svým protějškům, pokud se vzájemně dospělo k co možná nejkonkrétnějším písemným, snadno přezkoumatelným úmluvám V jiných kulturách nezačíná obchodní vztah podrobně podrobnou společně podepsanou smlouvou, ale končí sotva je smlouva podepsána, začínají skutečné problémy, ale končí Velmi podrobná smlouva je v tomto případě spíše základem nedůvěry vůči partnerovi, který touto konkrétností může sledovat ještě skrytý cíl Dlouhodobé obchodní vztahy jsou tedy spíše výsledkem vzájemného vztahu, který byl mezi partnery vytvořen a o nějž je třeba pečovat, než formy nebo podoby smluv

22 Interkulturní vyjednávání VIII Výzkum odhalil následující kritéria úspěšnosti dobrého, kooperativního vyjednavače: kontrolované riskování, schopnost posoudit příčiny událostí jako komplexní souvislost vnějších a vnitřních faktorů, schopnost zvládnout nejednoznačné situace, mít pozitivní koncept sebe sama a zastávat kooperativní, mezinárodní a neautoritativní stanovisko Pro mezinárodní jednání je nezbytná interkulturní kompetence jednání Vyjednavač by měl disponovat kulturně specifickými vědomostmi a odhadnout, s jakým kulturně specifickým očekáváním partner do jednání vstupuje Čím intenzivněji byly v předstihu studovány cizí i vlastní vyjednávací zájmy a vzory, tím pravděpodobnější bude skutečnost, že v případě protikladu zájmů se vezmou v úvahu alternativní řešení a využijí k oboustrannému prospěchu

23 Důležité oblasti ohledně kultury I Před zahraniční cestou, před vlastním započetím komunikace, je nutno zjistit ty nejdůležitější informace o cizí kultuře, a to v následujících oblastech 1)Jak se chovají muži k ženám a jak se chovají ženy k mužům. S mnoha těmito pravidly nemusíme souhlasit, ale měli bychom je respektovat (například zástupce jedné německé firmy jel navazovat obchodní vztahy do Íránů; setkal se s majitelem velkého podniku, který jej pozval domů na večeři; německý zástupce chtěl udělat radost manželce íránského podnikatele a rozhodl se přinést jí velkou kytici a drahý parfém; to mělo za následek nepodepsání kontraktu, neboť Iránec se cítil dotčen tím, že německý zástupce se dvořil jeho ženě; vhodnější by byla bonboniéra pro děti i ženu. Je proto třeba dbát na to, jak se chovat při pozvání do rodiny.

24 Důležité oblasti ohledně kultury II Jak se v určité kultuře dává najevo respekt. Je nutno znát, jaký význam hraje pomlka, jakým způsobem a kdy klást přímé otázky a kdy nepřímé. Jak je to se zasedacím pořádkem při jednání a při hostině. Zda se specifické kategorii lidí dostává projevu respektu za každých okolností, anebo je to závislé na přítomnosti jiných lidí Jak je to s neverbální komunikací a paralingvistickými projevy hlasu, s očními kontakty (v USA a v západní Evropě se lidé dívají do očí a je to chápáno jako projev upřímnosti a otevřenosti, v Japonsku se podřízený dívá nadřízenému o něco níže, asi tak na krk, a je přitom v mírném předklonu, kdyby se díval do očí, mohlo by to být považováno za nerespektování svého nadřízeného), jak se používají gesta, jak se vyjadřují komplimenty, jak se provádí pozvání, jak se zdraví, jak se představuje, jak se omlouvá, jak se loučí, jak se argumentuje, jak a zda je vůbec vhodné používat humor Jaká tabu platí v dané kultuře, jak je vnímán čas a prostor, proxemika Jak se vyjadřuje obchodní dohoda zda ústní domluvou, podepsáním dokumentů, potřesením rukou, jak se v dané kultuře vyjadřuje nesouhlas nebo odmítnutí

25 Důležité oblasti ohledně kultury III Jak bychom měli znát jazyk, který se příliš ve světě neužívá, která slova bychom se měli naučit, abychom prokázali zájem o jejich kulturu. Zda mít vlastního překladatele, anebo překladatele ad hosta. Zda mluvit přímo či nepřímo (například požádat v Japonsku, aby zavřeli okno, může být považováno za neslušnost, vhodnější je říct to je dnes ale zima Japonec z kontextu pochopí, že má zavřít okno viz nízkokontextová a vysokokontextová kultura podle Halla) Jak se obléknout na obchodní jednání, jak se obléknout na společenskou akci. Který aspektům náboženství a politiky je třeba rozumět, abychom se nedostali do nepříjemností. Co je pro našeho partnera důležité racionalita, emocionalita, důvěra, ritualizace jednání, vzájemná znalost obou partnerů Je třeba se naučit měnový systém, počítat, poznávat bankovky, umět správně mluvit o čase a jeho průběhu, naučit se žádat o pomoc

26 Důležité oblasti ohledně kultury IV Zpočátku je nutno mluvit pomalu a pozorně naslouchat, o politice je lepší nemluvit, i když rozumíme místním politickým problémům, také o penězích není dobré mluvit v každé kultuře Stanoviska kultur mohou být odlišná, ani o sexuálních způsobech a zvycích není vhodné mluvit, není to obvyklé ve většině kultur, pokud naše znalosti zklamou, zeptáme se Oblékejme se raději konzervativně a zdrženlivě, buďme dobrými pozorovateli, snažme se pochopit vše, co s děje, i na skryté úrovni, napodobujme ostatní, sledujme, jak se oni chovají, snažme se objevit nepsaná pravidla Každý člověk má nějaké předsudky, cesta ke vzájemné tolerantnosti vede právě přes uvědomění si vlastních předsudků, učit se tolerovat znamená někdy i ustoupit Lepší je hledat shody než rozdíly, buďme trpěliví, snažme se vcítit do způsobu života i způsobu myšlení partnera, i když je ze země, kde je mnohem nižší životní úroveň Buďme přizpůsobiví, každému se líbit nemusíme a také ne každý se musí líbit nám, ale to ještě neznamená, že budeme své zkušenosti zobecňovat na všechny příslušníky dané kultury

27 Problematika interkulturální kompetence Jedna národní kultura v rámci podnikové kultury dominuje a standard této kultury je určující a úspěch vede téměř výlučně přes plnou adaptaci na tuto národní kulturu trénink je orientován na poznání, pochopení a zvládnutí (v optimálním případě i identifikaci) specifických vzorců této národní kultury Příslušníci jednotlivých národních kultur mohou pracovat v dimenzích svých kulturních vzorců podniková kultura mezinárodní firmy umožňuje tuto odlišnost, avšak v zájmu efektivní vnitropodnikové komunikace je nezbytné cílevědomě vytvářet společnou základnu Je třeba identifikovat ty základní sociální hodnoty, tradice, normy, představy a očekávání, která jsou shodná nebo velmi blízká ta mohou tvořit společnou bázi a interkulturální trénink je pak orientován na takové oblasti národních kultur, ve kterých se projevují specifické zvláštnosti Jedná se o přístup, který zcela jednoznačně představuje cílevědomí vytváření jednotné podnikové kultury obsahující kulturní specifika všech národních kultur trénink je v tomto případě zaměřen na všestrannou interpretaci sociálních situací a vztahů, v optimálním případě může dokonce sehrát roli vytváření specifických schémat interpretace, která se stanou základními kameny společné mezinárodní podnikové kultury

28 Mylné představy o kultuře Mylné představy o kultuře jsou zdrojem nedorozumění, které mohou zhatit jakékoliv snahy o vytvoření pozitivních vztahů, o navázání spolupráce a je možno je shrnout do několika typických postojů Všichni jsme lidé, v tom jsme stejní, proto si musíme rozumět Lidé z jiné kultury postrádají výhody mé kultury (je to mýtus, protože naše kultura je sama o sobě předností, přitom se přehlíží, že jiná kultura může mít celou řadu jiných výhod ve srovnání s kulturou evropskou) Vše, co bychom měli udělat, je spojit se, dohodnout se, že naše odlišnosti nehrají žádnou roli (praxe ukazuje, že vyjednávání mnohdy selhalo na takových maličkostech, které zástupci Evropy nedovedli vůbec pochopit) Když mluvíme stejným jazykem není možné, abychom si nerozuměli Představa, že jsme vnímáni jako upřímní lidé (v některých kulturách věnují více pozornosti tomu, co děláme, než jak myslíme nebo co cítíme, anebo dokonce než co říkáme) Nemohou si nevšimnout mých znalostí, mé odborné úrovně (v celé řadě zemí jsou znalosti až druhořadé, primární je akt navazování vztahů, vytvoření důvěry, případně obřadní postupy

29 Sociální vnímání I Je třeba přičítat vliv vnímání lidí, tím, co sociální vnímání ovlivňuje, a to je očekávání, zaměřenost, selektivita, stereotypy, kognitivní schémate, chyby, přisuzování příčin, postoje, přitažlivost odpudivost, důveryhodnost Sociální vnímání je ovlivňováno mnoha faktory, ke kterým patří selektivita, fixace, akcentace, stereotypizace, psychická afinita, manifestovanost, agitovanost, emoční vyzrálost, postoj, víra, předsudek favoritismus, puerismus, kognititivní a konativní složka postoje, emocionální složka postoje, konzistence a konsonance, xenofobie, interkonex, přitažlivost, důvěryhodnot, atribuce a přisuzování příčin Faktor očekávání se projevuje v selektivitě, fixaci, organizaci a akcentaci Existuje něco jako kognitivní konsonace a kognitivní disonance v tom smyslu, že jsme pozornější k podnětům, které obsahují hodnoty, které už vlastníme a které jsou pro nás důležité a méně pozorní k těm, které jsou v určitém rozporu s našimi hodnotami, s naším pojetím (kognitivní konsonace) Chyby v takových podnětech nejsme schopni ani postřehnout (kognitivní disonance)

30 Sociální vnímání II Psychická afinita mezi vnímaným a vnímajícím (to znamená vzájemné porozumění, pocit, že si rozumíme, že jsme na stejné vlnové délce, tzv. rezonance); pokud je nižší, je těžké porozumět projevům chování toho druhého; sem je možno zařadit i stejný typ temperamentu, stejné životní schéma (extravert dovede lépe rozumět a poznat extraverta než introverta, introvert dovede lépe porozumět introvertovi než extravertovi) Mnohdy lidé používají různé implicitní teorie, tj. že některé osobnostní rysy se vyskytují spolu pohromadě, a pokud se objeví jeden z nich, tak je to dostatečný důkaz o tom, že jsou přítomny i ostatní vlastnosti (když je někdo inteligentní, tak je také pracovitý, vnitřně řízený, má vysokou sebekontrolu, je spíše chladný, zdvořilý) Osobní konstrukty - vlastní teorie o jiných lidech, alei o sobě, G.A. Kelly uvádí celou řadu osobních konstruktů Rozsáhlé konstrukty které se dají uplatňovat v celé řadě různých situací (politici jsou podvodníci) Přesné konstrukty uplatnit se dají pouze ve specifických situacích (vědecké hypotézy třeba i o rase) Volné konstrukty běžně užívané a proměnlivé (film může být propadák) Nepropustné konstrukty velmi obtížně měnitelné Sevřené konstrukty - uplatnitelné pouze v omezeném okruhu situací a v omezeném okruhu lidí

31 Sociální vnímání III Jádrové konstrukty tyto konstrukty jsou nezbytnými stavebními kameny osobnostní identity ( jsem člověk, který se snaží s každým vyjít ) Různé chyby, kterých se při vnímání jiných lidí můžeme dopouštět, způsobují, že nejsme schopni svůj postoj dost dlouho změnit, máme tendenci vnímat stále stejným způsobem a informace, které nezapadají do našeho konstruktu, buď nevnímáme, anebo je korigujeme, upravujeme tak, aby do našeho schématu zapadly (haló efekt, předčasné zobecňování na základě jedné pozitivní nebo negativní vlastnosti usuzujeme na jiné pozitivní či negativní vlastnosti, aniž spolu tyto vlastnosti nějakým způsobem souvisí (moje děti jsou dobře vychované, proto nikdy nelžou, tento pán je hezky oblečený, proto je slušný), nebezpečné jsou rasistické konstrukce-, poslední dojem, efekt svatozáře, pověst a očekávání, efekt mírnosti důležité je, jak získáváme informace o jiných lidech, první dojem může výrazně ovlivnit postoje k lidem na dost dlouhou dobu, než jsme schopni korekce Lidé mají tendenci využívat různé kategorie při posuzování jiných, přitom používají stereotypy; některé vlastnosti jsou při posuzování považovány za důležitější, jiné za méně důležité; každý má svůj systém, který vychází z jeho životních zkušeností a z toho, co jsme označili jako konstrukty

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální

Více

Multikulturní komunikace

Multikulturní komunikace Multikulturní komunikace Multikulturní komunikace... 1 1.1 Co znamená multikulturalismus?... 1 1.2 Význam jazyka... 2 1.3 Jak kultura ovlivňuje komunikaci?... 3 1.4 Kulturní dimenze... 4 1.5 Nonverbální

Více

Člověk a příroda - Zeměpis 7.ročník

Člověk a příroda - Zeměpis 7.ročník rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií,

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Vymezení pojmu komunikace

Vymezení pojmu komunikace SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Nejen řeč, nýbrž všechno chování je komunikací a každá komunikace ovlivňuje chování (Watzlavik 1969). Komunikaci vždy spoluvytváříme, ovlivňujeme a přispíváme

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1

Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1 Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1 Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 4 Ivan Nový, Sylvia Schroll-Machl, 2007 Cover design Petr Foltera, 2007 Všechna práva vyhrazena

Více

Strategie řešení multikulturality na VŠE

Strategie řešení multikulturality na VŠE Strategie řešení multikulturality na VŠE Výzkumná otázka Jaká je připravenost studentů FMV na práci v multikulturním týmu v závislosti na tom, absolvovali-li výměnný pobyt, zahraniční stáž, předmět zaměřený

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Vývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci)

Vývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci) Vývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky 2002 2016 (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci) Libor Prudký FHS UK Vznik: Vývoj výzkumu Na základě srovnávací a sekundární

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Uvědom si,

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ V ORGANIZACI

KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ V ORGANIZACI KOMUNIKACE A JEDNÁNÍ V ORGANIZACI 1. Komunikace v podniku + problémy 2. Osobnost manažera a podřízeného 3. Pracovní komunikace 4. Pracovní porady 5. Komunikace v týmu 1) Komunikace v podniku Co ji ovlivňuje???

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Seznam zkratek PRVNÍ ČÁST. Lidské dovednosti a technické nástroje 1 Úvod k první části 3

Seznam zkratek PRVNÍ ČÁST. Lidské dovednosti a technické nástroje 1 Úvod k první části 3 Seznam zkratek xi PRVNÍ ČÁST Lidské dovednosti a technické nástroje 1 Úvod k první části 3 Co je to projektové řízení? 3 Proč projektové řízení? 4 Požadavky na technické dovednosti 4 Požadavky na umění

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ?

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? Jana Havlíčková 10. 12. 2013 Co se mi vybaví pod pojmem MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA? Definice edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová Volitelný předmět Cvičení z přírodopisu je podle možností školy zařazen v průběhu 6. 9. ročníku, rozšiřuje a doplňuje svým vzdělávacím obsahem předmět přírodopis. Předmět je vyučován 1 hodinu týdně, v

Více

Cíle vyučování zeměpisu

Cíle vyučování zeměpisu Cíle vyučování zeměpisu stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo určovat základní obsahové prvky učiva teprve poté je vhodné se ptát na prostředky cíle obsah prostředky základní

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech,

Více

Vedení pracovníků a koordinace jejich práce je základní činností manažerů na všech úrovních. Nejlépe to však je vidět u mistrů a vedoucích oddělení.

Vedení pracovníků a koordinace jejich práce je základní činností manažerů na všech úrovních. Nejlépe to však je vidět u mistrů a vedoucích oddělení. Vedení lidí Vedení pracovníků a koordinace jejich práce je základní činností manažerů na všech úrovních. Nejlépe to však je vidět u mistrů a vedoucích oddělení. Tato funkce zahrnuje schopnost, dovednost

Více

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování.

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Struk ur přednášk Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Vymezení pojmu management Management jako specifická aktivita (řízení) Management jako

Více

Management sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky

Management sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky Management Literatura Čáslavová, E. Management sportu. Praha: EWPC, 2000. Veber, J. Management. Praha: Management Press, 2005. Bělohlávek, F. Management. Olomouc: Rubico, 2001. Daňhelová, Š. Vybrané kapitoly

Více

TEORIE ATRIBUCl (PŘISUZOVANÝCH VÝZNAMŮ CHOVÁNI) 23 POSTOJE 25 ZMĚNA NA INDIVIDUÁLNÍ ÚROVNI: ZMĚNA POSTOJŮ 28 HODNOTY 28

TEORIE ATRIBUCl (PŘISUZOVANÝCH VÝZNAMŮ CHOVÁNI) 23 POSTOJE 25 ZMĚNA NA INDIVIDUÁLNÍ ÚROVNI: ZMĚNA POSTOJŮ 28 HODNOTY 28 Obsah Předmluva xv Kapitola 1 Úvod 1 CO SE V TÉTO KAPITOLE NAUČÍTE 1 KLÍČOVÉ POJMY 1 ÚVOD 2 STUDIUM ORGANIZAČNÍHO CHOVÁNÍ 2 ORGANIZAČNÍ CHOVÁNÍ A PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ 3 STRUKTURA A PRINCIPY TÉTO PUBLIKACE

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Pracovní tým. Dílčí studijní text pro předmět Organizační chování (doplněk k přednášce, pouze ke studijním účelům) Růžena Lukášová

Pracovní tým. Dílčí studijní text pro předmět Organizační chování (doplněk k přednášce, pouze ke studijním účelům) Růžena Lukášová Pracovní tým Dílčí studijní text pro předmět Organizační chování (doplněk k přednášce, pouze ke studijním účelům) Růžena Lukášová Pracovní tým Pojem tým je v běžném jazyce používán jako synonymum pro slovo

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Interkulturní marketing a komunikace (N_IMaK) LS 10

Interkulturní marketing a komunikace (N_IMaK) LS 10 Interkulturní marketing a komunikace (N_IMaK) LS 10 Magisterské studium Garant předmětu:. doc. Ing. Anna Klosová, CSc. Vyučující:.. doc. Ing. Anna Klosová, CSc. PhDr. Marie Hamplová Typ studijního předmětu:

Více

Absolvováním modulu získáte :

Absolvováním modulu získáte : Vzdělávací moduly a workshopy: NARATIVNÍ MANAGEMENT a SYSTEMICKÉ FIREMNÍ KONSTELACE - jako nástroj řešení firemních problémů, firemních strategií, utváření funkčních firemních leverage, řešení vztahových

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada...

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada... OBSAH: ÚVOD............................................................ 1 kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD............................................... 3 Základní koncept řízení porad................................................

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne KOM(2010)264 v konečném znění. PŘÍLOHA k dokumentu

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne KOM(2010)264 v konečném znění. PŘÍLOHA k dokumentu EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 3.6.2010 KOM(2010)264 v konečném znění PŘÍLOHA k dokumentu oposition Návrh rozhodnutí Rady o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Peruánskou republikou o některých aspektech

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy Učivo Průřezová témata mezipředmětové vztahy Evaluace

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE

OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Studijní program: Řízení lidských zdrojů a ekonomika práce Studijní obor: Ekonomika a řízení lidských zdrojů Typ studia: bakalářské OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Akademický školní rok 2013/2014

Více

E F E K T I V N Í V Z D Ě L Á V Á N Í ZAMĚSTNANCŮ. NABÍZÍME VÁM OTEVŘENÉ KURZY OBDOBÍ 1. pololetí 2016 REALIZOVANÉ PŘEVÁŽNĚ V PARDUBICÍCH

E F E K T I V N Í V Z D Ě L Á V Á N Í ZAMĚSTNANCŮ. NABÍZÍME VÁM OTEVŘENÉ KURZY OBDOBÍ 1. pololetí 2016 REALIZOVANÉ PŘEVÁŽNĚ V PARDUBICÍCH Pro Centre s.r.o. Jana.biskova@procentre.eu telefon 606628873 www.procentre.eu E F E K T I V N Í V Z D Ě L Á V Á N Í ZAMĚSTNANCŮ NABÍZÍME VÁM OTEVŘENÉ KURZY OBDOBÍ 1. pololetí 2016 REALIZOVANÉ PŘEVÁŽNĚ

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

ETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI

ETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI ETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI ETICKÝ KODEX závazné pro každého zaměstnance bez rozdílu postavení v hierarchii společnosti Optik House, s. r. o., se sídlem Nádražní 129, Mnichovice (dále též společnost ) (dále

Více

Nákupní chování psychologické aspekty

Nákupní chování psychologické aspekty Nákupní chování psychologické aspekty Rozhodování se při nákupu Průběh nákupního chování ovlivňuje: - Osobnost a její vlastnosti - Postoje - Názory - Znalosti - Motivační struktura - Sociální role =) různé

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového

Více

Psychologie výběru zaměstnanců

Psychologie výběru zaměstnanců Psychologie výběru zaměstnanců Vybrané otázky 2: Formulace závěrů z (psycho)diagnostiky Adaptace PhDr. Martin Seitl, Ph.D. Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0138 Název projektu: Modularizace manažerského

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu ÚČETNÍ SYSTÉMY 1 Metodický list č. 1 Zakončení předmětu: zápočet Vítáme Vás v kursu Účetní systémy 1 a přejeme Vám hodně radosti a uspokojení ze získávání

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Management. Ing. Jan Pivoňka

Management. Ing. Jan Pivoňka Management Ing. Jan Pivoňka Úvaha o etice: Je etické aby zaměstnanci hráli v pracovní době hry nebo prohlíželi zábavné stránky? Je efektivní zamezit tomuto jevu omezením přístupu na určité stránky? Je

Více

Podnikový management. Garant: prof. Ing. Petr Němeček, DrSc.

Podnikový management. Garant: prof. Ing. Petr Němeček, DrSc. Podnikový management Garant: prof. Ing. Petr Němeček, DrSc. Role manažera Henry Mintzberg vynikající odborník na problematiku managementu, řekl, že manažeři mohou být nejlépe charakterizováni podle rolí,

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více

BALÍČEK PROTIPŘEDSUDKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (3 kurzy)

BALÍČEK PROTIPŘEDSUDKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (3 kurzy) BALÍČEK PROTIPŘEDSUDKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (3 kurzy) Stereotypy, jak je rozpoznat a využít při práci s klienty i v rámci týmu ANOTACE KURZU Introverti jsou asociální! Věc dělaná na poslední chvíli bude odfláknutá!

Více

MARKETING 1 Úvod do předmětu, základní pojmy, Ing.Miloslav Šašek

MARKETING 1 Úvod do předmětu, základní pojmy, Ing.Miloslav Šašek MARKETING 1 Úvod do předmětu, základní pojmy, Ing. Co je cílem předmětu. znát základní marketingové pojmy umět je je v praxi aplikovat lépe porozumět situaci na na trhu (empatie) lépe poznat své +/- +/-a

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: listopad 2013 Klíčová slova: motivace,

Více

Základy marketingu. vní. Ing. Miloslav Vaňák 2006-2007

Základy marketingu. vní. Ing. Miloslav Vaňák 2006-2007 Základy marketingu Přednášky pro Vysokou školu finanční a správn vní Ing. Miloslav Vaňák 2006-2007 1 Přednáška 1: Definice marketingu Trocha historie: Snaha minimalizovat riziko, které je spojeno se vstupem

Více

Jak správně prosazovat cíle obce/organizace Metodický list. 10.8.2013 Institut komunitního rozvoje Dana Diváková

Jak správně prosazovat cíle obce/organizace Metodický list. 10.8.2013 Institut komunitního rozvoje Dana Diváková Jak správně prosazovat cíle obce/organizace Metodický list 10.8.2013 Institut komunitního rozvoje Dana Diváková Lobbing Lobbing stejně jako marketing má za cíl prosazovat zájmy skupiny či jednotlivce stálým

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Popis obsahu a struktury programu

Popis obsahu a struktury programu Popis obsahu a struktury programu (Příloha k Žádosti o akreditaci vzdělávacího programu u Společnosti pro projektové řízení, o. s.) 1 Název programu: Řízení projektů v praxi Popište obsah jednotlivých

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vymezeni, historie a vývoj managementu

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vymezeni, historie a vývoj managementu Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vymezeni, historie a vývoj managementu Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013

Více

ETICKY KODEX zaměstnanců společnosti PORS software a.s.

ETICKY KODEX zaměstnanců společnosti PORS software a.s. ETICKY KODEX zaměstnanců společnosti PORS software a.s. Etický kodex vyjadřuje základní principy a očekávání pro chování zaměstnanců společnosti PORS software a.s. Etický kodex je závazkem společnosti

Více

Manažerská psychologie a manažerské poradenství

Manažerská psychologie a manažerské poradenství Manažerská psychologie a manažerské poradenství Manažerské činnosti a psychologie PhDr. Martin Seitl, Ph.D. Obsah Povaha činnosti, fragmentace a proměnlivost Manažerské činnosti Mise a vize Činnosti související

Více

Základní pojmy politologie

Základní pojmy politologie Základní pojmy politologie 10.3.2011 Politika Společenský nástroj k: Vytváření Ochraně Změně obecně platných pravidel Vše co se týká státu (Platí i dnes??) Studium zabývající se vládnutím Umění vládnou

Více

Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či

Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či Rodinná KBT Vranov 3. 6. 2010 Mgr. Alena Mikulová Motto Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská Volitelný předmět Jazyková komunikace vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková

Více

PROFIL KOUČE ALEXANDRA KNOBLOCHOVÁ. "Směr, jakým vítr vane sice nezměníte, ale zcela jistě můžete změnit směr svých plachet"

PROFIL KOUČE ALEXANDRA KNOBLOCHOVÁ. Směr, jakým vítr vane sice nezměníte, ale zcela jistě můžete změnit směr svých plachet PROFIL KOUČE ALEXANDRA KNOBLOCHOVÁ "Směr, jakým vítr vane sice nezměníte, ale zcela jistě můžete změnit směr svých plachet" Změna je život, K Lesu 345, 142 00 Praha 4, tel: +420777 350 612, PROFIL KOUČE

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Květen, 2011 Mgr. Monika Řezáčová zdravotnické povolání patří z hlediska odborné přípravy i konkrétního

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B - 1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový

Více

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Potřeba sociální interakce jsme společenští tvorové, potřebujeme komunikovat a sdělovat si to se odehrává v nějakém sociálním kontextu jsme součástí nějaké

Více

V Bruselu dne COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY

V Bruselu dne COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.9.2015 COM(2015) 424 final ANNEX 1 PŘÍLOHY návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a vládou Bangladéšské lidové republiky o některých aspektech leteckých

Více

Katedra managementu ŘÍZENÍ OBCHODU. Ing. Miloš Krejčí

Katedra managementu ŘÍZENÍ OBCHODU. Ing. Miloš Krejčí Katedra managementu ŘÍZENÍ OBCHODU Ing. Miloš Krejčí 22522@mail.vsfs.cz ŘÍZENÍ OBCHODU 1.Podnik a jeho struktura. Obchod a jeho role v podniku. Činnosti v rámci obchodu. Řízení obchodu. Trh a konkurence.

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

DEN ALŽÍRSKA Zkušenosti s obchodem v Alžírsku Czech Export Industries s.r.o. 23. dubna 2014 We accept challenges and meet our commitments.

DEN ALŽÍRSKA Zkušenosti s obchodem v Alžírsku Czech Export Industries s.r.o. 23. dubna 2014 We accept challenges and meet our commitments. DEN ALŽÍRSKA Zkušenosti s obchodem v Alžírsku Czech Export Industries s.r.o. 23. dubna 2014 FORMA PŮSOBENÍ V ALŽÍRSKU Osobní kontakt je nezbytný Zřízení kanceláře efektivní, ale velmi nákladné Spolupráce

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. Volitelný předmět pro 4. ročník (všechna zaměření) - jednoletý

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. Volitelný předmět pro 4. ročník (všechna zaměření) - jednoletý Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Předmět: Seminář dějin 20. století Gymnázium, Praha 6, Arabská 14 Vyučovací předmět dějepis vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

Více

Profil absolventa školního vzdělávacího programu

Profil absolventa školního vzdělávacího programu Technologie potravin - management Profil absolventa školního vzdělávacího programu Název školy: Střední škola potravinářství a služeb Pardubice Adresa školy: nám. Republiky 116, 531 14 Pardubice Zřizovatel:

Více

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV?

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV? RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Co je to BOV? BOV = Badatelsky Orientovaná Výuka Inquiry Based Science Education (IBSE) Inguiry = bádání, zkoumání, hledání pravdy cílevědomý proces formulování problémů, kritického

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více