zpracoval: Bc. Tomáš Velička ŠIKANA diagnostika, řešení a prevence

Transkript

1 zpracoval: Bc. Tomáš Velička ŠIKANA diagnostika, řešení a prevence

2 Fáze šikany 1. Ostrakismus - nikdo se s nim nebaví - ubliţování nejde na tělo - obět - klesá prospěch - v hodinách je prmanentě mimo - začíná komunikovat s niţšími ročníky oběť - N - agresor 2. Fyzická agrese a psychická manipulace při zvýšeném tlaku na kolektiv - lyžák, pololetí, zmněna pedagoga,... - drobná fyzická agrese - útoky na majetek - psychická manipulace - útěk - do nemoci / somatizuje / - do absence oběť - N / N - agresor 3. Vytvoření jádra - jádro agresorů tlačí na zbytek třídy - kdo nejde s námi, jde proti nám - přijetí role oběti - oběť vyhledává přítomnost pedagoga A AAA N OOO O

3 4. Vytvoření norem - aresor je plně závisý na šikaně - na šikaně se podílí celá třída - třída přijimá šikanu jako normu - aktivní - pasivní šikanování - oběť provokuje a zlobí - závislost oběti na šikaně - slovník nadřazenosti A AAA AAAAA AAAAAAA OOOOOOOO OOOOOOOO O 5. Totalita - dokonalá šikana - definitivní rozdání rolí - vládne agresor - tzv. Štokholmský syndrom Typologie oběti - oběť na první pohled - oběť protektivní výchovy - sociálně slabé děti - hendikepované děti - učitelské děti Typologie agresora - fyzický ( brutální ) - kultivovaný - srandista - podnikatelské dítě - sociálně slabé dítě - učitelské děti

4 Pedagog jako významný aspekt vzniku šikany (šikana z franc. chicane = zlomyslně a zbytečně týrat, suţovat, pronásledovat) Šikana (mobbing) = násilí páchané na druhých lidech. Má podobu fyzického a psychického útoku. Šikana je sociální nemocí. Šikana je proces napadení různé úrovně a intenzity se zjevnými i skrytými útočníky, projev agresivity orientovaný na člověka na oběť šikany. Druhy šikany: přímá a nepřímá, fyzická a verbální, aktivní a pasivní. Kombinací těchto 3 dimenzí je moţné odvodit 8 typů šikany: FAP, FAN, FPP, FPN, VAP, VAN, VPP, VPN. FAP fackování, bití pěstmi, tyčí, škrcení, bodání špendlíky, noţem, pálení, svazování, potřísnění, popisování oblečení FAN strůjce vyšle své stoupence, oběti jsou ničeny věci, výkupné FPP fyzické bránění oběti při dosahování jejích cílů (nesmí si sednout, odcizení stravenek, dokladů) FPN odmítnutí splnění poţadavků zákaz jít na WC, napít se VAP nadávání, uráţení oběti a jejích blízkých, výsměch, ironie, vyhroţování VAN rozšiřování pomluv, symbolická agrese kresby, básně VPP neodpovídání na pozdrav, na otázky, odsednutí si VPN nezastání se oběti Oběti šikany: jedinec odlišný od ostatních vzhledem (nápadnost, postiţení, rasa), osobnostními kvalitami (výjimečnost, nadání, úspěšnost), pohlavím (1 kluk mezi děvčaty a opačně), novostí aj. Typy obětí: 1. Pasivní oběti: slabí jedinci s tělesným či psychickým handicapem bojácní, ustrašení, opatrní, jedinci s nedostatkem sebedůvěry, neobratní, fyzicky slabí. 2. Provokující oběti: kteří na sebe (svou zranitelnost, své nedostatky) upozorňují, aby mohli být pronásledováni, nebo oběti silné a nahodilé. Je to naučený způsob chování (obvykle z domova), role oběti jim do značné míry vyhovuje, umoţňuje jim si stěţovat, být ukřivděni, manipulovat s ostatními z obětní role (manţelka manţel, sourozenec). 3. Účelové oběti (typické oběti): umoţňují se zviditelnit, získat popularitu (třídní šašek) nebo za účelem přijetí do skupiny. 4. Falešné oběti: nejedná se o skutečné oběti, ale o tzv. stěţovatele. Motivace můţe být různá (např. oběti deviantní a nekonformní). 5. Oběti-útočníci: děti vystavené šikanování především dospělých jsou obětmi a současně i útočníky. Útočníci, pachatelé, strůjci: 1. Iniciátoři (strůjci, agresoři): agresivní jedinci (krutí) s vysokou touhou po moci. 2. Náhodní pachatelé: bezvýznamný konflikt ve vyrovnaném boji se rozvine při oslabení protivníka v šikanu (ničení protivníka). 3. Spoluúčastníci: aktivní i pasivní podporovatelé. Spouštěcí mechanismy šikany u útočníků: zvýšená agresivita + ochrana sebepojetí (odmítání vidět se jinak, nenarušit svůj sebeobraz, sebeklam) + sebestřednost a sobeckost jako důsledek nelásky k sobě, morální nezralosti.

5 Spouštěcí mechanismy v prostředí situace: nedostatek nebo přebytek lásky rodičů + nezájem nebo jen negativní zájem ze strany pedagogů + skupinová dynamika (vztahy mezi ţáky a uznávané normy skupiny, skupinová nonkonformita, typ vůdce) + manipulativní chování a vymývání mozku jako prostředky jednání v rámci skupiny. Motivy: 1. Upoutání pozornosti k získání zájmu, přízně, obdivu. 2. Zahánění nudy u citově oploštělých jedinců způsob zábavy. 3. Motiv Mengeleho tendence zkoušet, co můţe druhý člověk vydrţet. 4. Ţárlivost šikana jako důsledek závisti, ţárlivosti na přízeň někoho. 5. Prevence snaha předejít týrání sebe. 6. Snaha vykonat něco velkého, být v něčem úspěšní, kdyţ se nedosahují společensky oceňovaných výkonů. Typy útočníků: 1. Hrubí, primitivní a impulzivní s narušeným vztahem k autoritám šikana obvykle fyzická a přímá. 2. Slušní, kultivovaní, narcistní, úzkostní šikana spíše verbální a nepřímá, případně skrytá (beze svědků). 3. Dobrodružní, aktivní, smělí, se sebedůvěrou, vlivní a často i oblíbení (s narušenými morálními normami) šikana pro pobavení sebe i druhých, z nudy, z nedostatku jiné aktivity. Důsledky šikany: pro oběti: -stres, frustrace, deprese, úzkostnost, sníţení sebedůvěry, nejistota, změna morálních norem, strach - onemocnění, zranění, trvalé následky fyzické - zhoršení prospěchu - neomluvená absence, záškoláctví - sebevraţedné jednání - převzetí neţádoucích norem chování (identifikace s nimi) hostilita, efekt bezmocnosti (naučená bezmocnost) pro pachatele: - potvrzení neţádoucích norem chování trestná činnost (ve věku do 24 let bylo mezi vícekrát trestanými 4x více dřívějších strůjců šikany neţ ostatních) - rozvoj neţádoucích osobnostních charakteristik Oběti šikany: jedinec odlišný od ostatních vzhledem (nápadnost, postiţení, rasa), osobnostními kvalitami (výjimečnost, nadání, úspěšnost), pohlavím (1 kluk mezi děvčaty a opačně), novostí aj. Typy obětí: 1. Pasivní oběti: slabí jedinci s tělesným či psychickým handicapem bojácní, ustrašení, opatrní, jedinci s nedostatkem sebedůvěry, neobratní, fyzicky slabí. 2. Provokující oběti: kteří na sebe (svou zranitelnost, své nedostatky) upozorňují, aby mohli být pronásledováni, nebo oběti silné a nahodilé. Je to naučený způsob chování (obvykle z domova), role oběti jim do značné míry vyhovuje, umoţňuje jim si stěţovat, být ukřivděni, manipulovat s ostatními z obětní role (manţelka manţel, sourozenec). 3. Účelové oběti (typické oběti): umoţňují se zviditelnit, získat popularitu (třídní šašek) nebo za účelem přijetí do skupiny. 4. Falešné oběti: nejedná se o skutečné oběti, ale o tzv. stěţovatele. Motivace můţe být různá (např. oběti deviantní a nekonformní).

6 5. Oběti-útočníci: děti vystavené šikanování především dospělých jsou obětmi a současně i útočníky. Útočníci, pachatelé, strůjci: 1. Iniciátoři (strůjci, agresoři): agresivní jedinci (krutí) s vysokou touhou po moci. 2. Náhodní pachatelé: bezvýznamný konflikt ve vyrovnaném boji se rozvine při oslabení protivníka v šikanu (ničení protivníka). 3. Spoluúčastníci: aktivní i pasivní podporovatelé. Spouštěcí mechanismy šikany u útočníků: zvýšená agresivita + ochrana sebepojetí (odmítání vidět se jinak, nenarušit svůj sebeobraz, sebeklam) + sebestřednost a sobeckost jako důsledek nelásky k sobě, morální nezralosti. Spouštěcí mechanismy v prostředí situace: nedostatek nebo přebytek lásky rodičů + nezájem nebo jen negativní zájem ze strany pedagogů + skupinová dynamika (vztahy mezi ţáky a uznávané normy skupiny, skupinová nonkonformita, typ vůdce) + manipulativní chování a vymývání mozku jako prostředky jednání v rámci skupiny. Motivy: 1. Upoutání pozornosti k získání zájmu, přízně, obdivu. 2. Zahánění nudy u citově oploštělých jedinců způsob zábavy. 3. Motiv Mengeleho tendence zkoušet, co můţe druhý člověk vydrţet. 4. Ţárlivost šikana jako důsledek závisti, ţárlivosti na přízeň někoho. 5. Prevence snaha předejít týrání sebe. 6. Snaha vykonat něco velkého, být v něčem úspěšní, kdyţ se nedosahují společensky oceňovaných výkonů. Typy útočníků: 1. Hrubí, primitivní a impulzivní s narušeným vztahem k autoritám šikana obvykle fyzická a přímá. 2. Slušní, kultivovaní, narcistní, úzkostní šikana spíše verbální a nepřímá, případně skrytá (beze svědků). 3. Dobrodružní, aktivní, smělí, se sebedůvěrou, vlivní a často i oblíbení (s narušenými morálními normami) šikana pro pobavení sebe i druhých, z nudy, z nedostatku jiné aktivity. Důsledky šikany: pro oběti: -stres, frustrace, deprese, úzkostnost, sníţení sebedůvěry, nejistota, změna morálních norem, strach - onemocnění, zranění, trvalé následky fyzické - zhoršení prospěchu - neomluvená absence, záškoláctví - sebevraţedné jednání - převzetí neţádoucích norem chování (identifikace s nimi) hostilita, efekt bezmocnosti (naučená bezmocnost) pro pachatele: - potvrzení neţádoucích norem chování trestná činnost (ve věku do 24 let bylo mezi vícekrát trestanými 4x více dřívějších strůjců šikany neţ ostatních) - rozvoj neţádoucích osobnostních charakteristik

7

8

9