ABCD. Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade) Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ABCD. Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade) Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu"

Transkript

1 ABCD Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade) Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu 9. listopadu 2005

2 Obsah 1 Manažerské shrnutí 1 2 Výchozí situace Stanovení východisek analýzy Cíle analýzy Postavení služeb v ekonomice ČR a EU Význam směrnice o službách 8 3 Výběr služeb zahrnutých do analýzy Definice rozsahu služeb v návrhu směrnice Posouzení vhodnosti a návrh služeb pro zařazení do analýzy 11 4 Makroekonomické dopady přijetí směrnice pro ČR Obecné makroekonomické předpoklady přijetí směrnice Dopad směrnice na makroekonomické ukazatele ČR Dopad zavedení směrnice na vybrané sektory služeb 25 5 Posouzení ekonomických dopadů implementace směrnice na veřejné finance Shrnutí přínosů implementace směrnice pro český stát Rámcový odhad nákladů na vytvoření jednotných kontaktních míst 38 6 Závěr 41 i

3 1 Manažerské shrnutí Sektor služeb je rychle se rozvíjející součástí světové ekonomiky, která ve vyspělých zemích světa tvoří zásadní podíl na HDP a zaměstnanosti. Sektor služeb včetně stavebnictví zaměstnává v EU % pracovníků a tvoří 76% celkové přidané hodnoty, přesto EU-15 zaostává v této oblasti za USA o 6 resp. 5 procentních bodů. Evropská unie usiluje do roku 2010 předstihnout USA v ekonomické soutěži. Důležitým krokem k dosažení tohoto cíle je odbourání bariér, které brání volnému obchodu se službami uvnitř EU. EU proto v současné době projednává návrh směrnice o službách na vnitřním trhu, která by odbourání bariér měla podpořit. Česká republika je státem s významným podílem průmyslu na HDP. V rámci udržení kroku s důležitými evropskými a světovými ekonomikami je nezbytné zaměřit pozornost na sektor služeb jakožto potenciální významnou růstovou oblast české ekonomiky. Přijetí směrnice o službách na vnitřním trhu předpokládá významný krok k podpoře potenciálu České republiky v oblasti služeb. Cílem zpracované Analýzy ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu je zanalyzovat a popsat dopady návrhu směrnice na ekonomiku České republiky a dát doporučení k aplikaci nebo vynětí jednotlivých oblastí služeb z působnosti směrnice, resp. jejích částí. Závěrečná část analýzy posuzuje dopady návrhu směrnice na veřejné rozpočty České republiky. Zvolený přístup posuzuje dopady směrnice přírůstkovým způsobem tj.: posuzuje prioritně dopady směrnice, ostatní ekonomické vlivy jsou ponechány konstantní. Celá analýza byla zpracována v rámci dvou navazujících etap řešení, při kterých byly použity systémové metodiky makroekonomické a finanční analýzy a jejich vyhodnocování: 1. Výběr a definice služeb zahrnutých do analýzy 2. Zpracování analýzy makroekonomických dopadů směrnice na Českou republiku a jednotlivé oblasti služeb a posouzení dopadů směrnice do veřejných financí České republiky; Na základě úvodního posouzení zpracovaného v rámci úvodní etapy byly k další analýze doporučeny následující skupiny služeb: Stavebnictví (OKEČ 45); Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot (OKEČ 50); Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) (OKEČ 51); 1 Staré členské státy 1

4 Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (OKEČ 52); Ubytování a stravování (OKEČ 55); Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur (OKEČ 63); Činnosti v oblasti nemovitostí (OKEČ 70); Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (OKEČ 71); Činnosti v oblasti výpočetní techniky (OKEČ 72); Výzkum a vývoj (OKEČ 73); Ostatní podnikatelské činnosti (OKEČ 74); Vzdělávání (OKEČ 80); Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti (OKEČ 85); Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti (OKEČ 90); Rekreační, kulturní a sportovní činnosti (OKEČ 92); Ostatní činnosti (OKEČ 93); Souhrn výsledků analýzy makroekonomických dopadů přijetí směrnice pro ČR Návrh směrnice o službách na vnitřním trhu poskytuje významný potenciál pro růst služeb v České republice odbouráním některých bariér na domácím a zahraničních trzích. Odbourání bariér umožní efektivnější poskytování služeb, zvýšení produkce a přidané hodnoty, zvýší se zaměstnanost a sníží se ceny pro odběratele. Zároveň se zvýší obchod se službami s ostatními státy EU, což umožní zvýšení rozmanitosti a kvality nabídky s konečnými pozitivními efekty pro odběratele. Dopad směrnice na ekonomický růst České republiky byl odhadnut ve výši 1-2% růstu HDP, což odpovídá přibližně výši mld. Kč. Tento růst je přibližně rovnoměrně generován růstem přidané hodnoty a snížením cen v sektorech služeb zahrnutých do analýzy. Růst HDP je očekáván jednorázově se stálým vlivem do absolutní výše HDP, který se projeví ve střednědobém časovém horizontu 3-5 let po zavedení směrnice. Dopad směrnice na růst HDP se nejvýrazněji projevuje v oblasti právních a účetních služeb (OKEČ 74.1) a v oblasti stavebnictví (OKEČ 45), velkoobchodu (OKEČ 51) a zdravotnictví a sociální služby (OKEČ 85). Tyto služby se podílejí téměř ze dvou třetin na celkovém růstovém příspěvku služeb k HDP. V oblasti tvorby množství a kvality pracovních míst vykazují po zavedení směrnice největší dynamiku růstu zaměstnanosti a průměrné měsíční mzdy oblasti vzdělávání (OKEČ 80), 2

5 odstraňování odpadů (OKEČ 90) a právních a účetních služeb, které dosahují vyšších než pětiprocentních růstů oproti stávajícímu stavu těchto hodnot. Přijetí směrnice bude mít pozitivní vliv na výši českého exportu. Podle odhadu by výše jeho růstu měla činit v tržbách cca 14 mld. Kč a v přidané hodnotě cca 6 mld. Kč. Navíc by české podniky měly získat nižší tržní podíly zahraničních podniků v některých sektorech. Rámcově lze tyto efekty odhadnout ve výši cca 8 mld. Kč. Zvýšení importu není ve významné míře očekáváno. Na základě výsledků této analýzy je navrhováno podpořit přijetí návrhu směrnice pro téměř všechny analyzované oblasti služeb. Většina oblastí služeb dosahuje pozitivních hodnot efektu přijetí směrnice, navíc ze stávajícího stavu ekonomiky vyplývá, že podniky v oblasti služeb dosud zcela nevyužívají potenciálu, který vznikl vstupem České republiky do EU. Výjimku tvoří oblast rekreační, kulturní a sportovní činnosti (OKEČ 92), která dosáhla významnějších negativních hodnocení ve všech hodnocených parametrech a lze zde uvažovat o speciálním přístupu. Aplikace principu země původu významně prohlubuje působnost směrnice. Obecně lze předpokládat, že pro služby, jejichž přidaná hodnota na domácím trhu po zavedení směrnice vzroste, by uplatnění principu země původu přineslo dodatečné pozitivní efekty projevující se zvýšeným růstem přidané hodnoty. Na druhou stranu pro ty sektory služeb, kde by zavedení směrnice mělo negativní efekt na růst přidané hodnoty, což se do určité míry týká oblasti rekreačních, kulturních a sportovních činností, by uplatnění principu země původu tento negativní efekt ještě prohloubilo. Zvýšení HDP v důsledku přijetí směrnice zvýší výběr daní do státního rozpočtu. Zvýšené příjmy budou schopny kompenzovat zvýšené náklady pro veřejné rozpočty spojené s povinnostmi uloženými České republice v návrhu směrnice. Přijetí směrnice o službách na vnitřním trhu zvýší potenciál české ekonomiky. Česká republika by proto měla usilovat o liberální přístup při vyjednávání s ostatními státy EU s cílem využít maximálního potenciálu směrnice. Z pohledu veřejných rozpočtů budou příjmy z přijetí směrnice výrazně převyšovat relevantní výdaje. 3

6 2 Výchozí situace 2.1 Stanovení východisek analýzy Na summitu Evropské rady v Lisabonu byl přijat program hospodářské reformy, jehož stěžejním cílem je vytvořit z EU do roku 2010 subjekt s celosvětově nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech. K tomu je zapotřebí ekonomického růstu, jehož nejvýznamnější součástí by měl být růst v oblasti služeb. V roce 2002 vydala Evropská komise dokument Stav vnitřního trhu služeb, který ukazuje na sníženou funkčnost volného pohybu služeb v důsledku administrativních, právních a jiných překážek, což brání plnému rozvoji a růstu v oblasti služeb poskytovanými napříč členskými státy Unie. Evropská komise se proto následně v dokumentu Strategie vnitřního trhu Priority zavázala do konce roku 2003 vypracovat návrh směrnice o službách na vnitřním trhu, která by stanovila právní rámec umožňující zjednodušení podmínek pro poskytování přeshraničních služeb, respektive usazování poskytovatele v jiném členském státě. První návrh směrnice, který byl předložen Evropskou komisí v lednu 2004, již prošel celou řadou úprav založených na připomínkách jednotlivých členských států. Projednávání návrhu směrnice o službách se nyní dostává do své další fáze, kdy se jednotlivé členské státy dostávají ke sporným ustanovením návrhu směrnice (rozsah směrnice a princip země původu), které vyžadují důslednou argumentaci pro dosažení úspěchu. CzechTrade za tímto účelem oslovila KPMG s cílem zmapování ekonomických dopadů implementace směrnice. 2.2 Cíle analýzy Tato analýza vychází z návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu ve znění z 30. května 2005 a měla by sloužit jako podpůrný materiál pro tvorbu pozice, kterou bude ČR zastávat v diskusi o návrhu směrnice v orgánech EU. Cílem této analýzy je zjistit možné ekonomické dopady implementace této směrnice do českých podmínek a posoudit její vliv na ekonomiku ČR jako celek, tj. na základní makroekonomické ukazatele jako je hospodářský růst, zaměstnanost, cenová hladina a obchodní bilance. Zároveň si tato analýza klade za cíl posoudit dopady zavedení směrnice na vybrané oblasti služeb. 2.3 Postavení služeb v ekonomice ČR a EU Terciární sektor služeb 2 má ve struktuře ekonomiky ČR nejvyšší podíl na HDP i zaměstnanosti. Služby se v roce 2002 podílely na celkové produkci ČR 52% a na zaměstnanosti pak dokonce 62%. Struktura ekonomiky ČR je dále charakterizována relativně nízkým podílem primárního 2 Mezi ČSÚ a Evropským statistickým úřadem (Eurostat) existuje rozdíl v přístupu členění jednotlivých odvětví na sekundární sektor a terciární sektor. Zatímco ČSÚ řadí do sekundárního sektoru jak celou oblast energetiky (výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody), tak stavebnictví, Eurostat zahrnuje do sekundárního sektoru pouze výrobu elektřiny, plynu a vody, kdežto distribuce těchto komodit a stavebnictví je zahrnuto v terciárním sektoru služeb. Tato analýza se přiklání k členění podle Eurostatu a řadí stavebnictví mezi služby. Oblast výroby a distribuce elektřiny, plynu a vody však v ČR není sledována odděleně, a proto je v této analýza řazena mezi průmysl. 4

7 sektoru, který činí na celkové produkci ČR méně než 3%, na celkové zaměstnanosti pak mírně překračuje hranici 4%. Sekundární sektor průmyslu se pak v ČR podílí na produkci i zaměstnanosti zhruba třetinově. Podrobnou strukturu produkce i průměrného počtu pracovníků podle odvětví OKEČ v roce 2002 znázorňují následující grafy. Graf 1: Struktura produkce podle odvětví OKEČ v roce ,56% 0,03% Primární sektor 2,58% 10,43% 1,07% A Zemědělství, myslivost a lesnictví B Rybolov a chov ryb C Těžba nerostných surovin 10,53% D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 2,95% 8,43% 39,13% F Stavebnictví G Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje 1,84% J Finanční zprostředkování K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti L až Q Ostatní služby 9,18% 8,83% 5,03% Terciární sektor 52,19% Sekundární sektor 45,23% Zdroj: Statistická ročenka ČSÚ Produkce (hrubý obrat) výrobků a služeb představuje hodnotu tržního i netržního zboží a služeb, které jsou výsledkem produkční činnosti rezidentských jednotek v daném období na území České republiky. 5

8 Graf 2: Struktura průměrného počtu pracovníků podle odvětví OKEČ v roce ,23% 0,04% Primární sektor 4,27% 20,99% 1,07% A Zemědělství, myslivost a lesnictví B Rybolov a chov ryb C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl 27,99% E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F Stavebnictví 8,98% G Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje 1,89% 7,24% 1,45% J Finanční zprostředkování K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti L až Q Ostatní služby 7,56% 3,69% 14,88% Sekundární sektor 30,50% Terciární sektor 65,23% Zdroj: Statistická ročenka ČSÚ 2004 Podle údajů OECD činil podíl služeb na celkové hrubé přidané hodnotě ČR v roce %, což je mírně než u ostatních států visegrádské čtyřky. Ve srovnání s EU-15 byl v roce 2003 tento rozdíl výraznější, tj. přes 10%. Důvodem je z minulosti stále přetrvávající vysoký podíl průmyslu v ČR, který činí více než 30%. Na Slovensku, v Polsku a Maďarsku se tento podíl pohybuje kolem 25%, v EU-15 pak v roce 2003 činil 21,7%. Srovnáme-li evropskou patnáctku v roce 2003 s dalšími dvěma centry světové ekonomiky, tj. s USA a Japonskem, zjistíme, že podíl služeb na hrubé přidané hodnotě v EU-15 byl asi o 5% menší než ve Spojených státech, přičemž lze předpokládat, že po rozšíření EU v roce 2004 o dalších 10 států střední a východní Evropy se tento rozdíl ještě prohloubil. To poukazuje na mírné zaostávání EU za USA v této oblasti. Ve srovnání s Japonskem pak struktura celkové hrubé přidané hodnoty EU-15 byla zhruba stejná. Rozdíly však je možné nalézt ve struktuře samotných služeb. V Japonsku lze vysledovat vyšší podíl služeb z oblastí finančního zprostředkování, nemovitostí, pronájmu a podnikatelských služeb (OKEČ 65-74) na přidané hodnotě, zatímco podíl ostatních služeb (OKEČ 75-99) je v Japonsku nižší než v EU. Ve Spojených státech je podíl služeb z oblasti OKEČ nejvyšší mezi sledovanými státy. 6

9 Graf 3: Srovnání struktury hrubé přidané hodnoty v roce % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% Ostatní služby Finanční zprostředkování, nemovitosti, pronájem, podnikatelské služby Velkoobchod a maloobchod, opravy; ubytování a stravování; doprava Stavebnictví Průmysl vč. energetiky Zemědělství, myslivost, lesnictví; Rybolov a chov ryb 10% 0% ČR Slovensko Polsko Maďarsko EU-15 USA Japonsko Zdroj: OECD, European Central Bank Blue Book August V porovnání se strukturou zaměstnanosti, vypočítané na základě počtu pracovníků v jednotlivých odvětvích podle údajů OECD, byl podíl služeb na zaměstnanosti v ČR v roce 2003 relativně menší než na Slovensku a v Maďarsku. Znovu je to zapříčiněno vysokým podílem průmyslu na zaměstnanosti v ČR. Výrazně horších výsledků dosahuje Polsko, kde je vysoký počet pracovníků zaměstnán v zemědělství. Podíl tohoto sektoru činí v Polsku na zaměstnanosti téměř 20%, zatímco v ČR pouze 4%. V EU-15 bylo v roce 2003 ve službách zaměstnáno 78,3% pracovníků, tj. o 13 procentních bodů více než v ČR. Významný byl tento rozdíl jak u služeb finančního zprostředkování, nemovitostí, pronájmu a podnikatelských služeb (OKEČ 65-74), tak u ostatních služeb (OKEČ 74-99). Ze tří center světové ekonomiky byl nejvyšší podíl zaměstnanosti ve službách ve Spojených státech, a to ve výši 84,5%. V Japonsku pak činil tento podíl 75,9%, tj. o 2,6 procentního bodu méně než v EU-15. Podrobnou strukturu zaměstnanosti podle počtu pracovníků v jednotlivých odvětvích ukazuje následující graf. 4 Údaje OECD byly uvedeny za jednotlivé země v národních měnách. Pro výpočet struktury hrubé přidané hodnoty za EU-15 byly údaje členských států EU, které jsou mimo eurozónu (Velká Británie, Švédsko, Dánsko), přepočítány na EUR dle průměrného směnného kurzu v roce 2003 zveřejněného Evropskou centrálního bankou. 7

10 Graf 4: Srovnání struktury pracovníků v roce % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% Ostatní služby Finanční zprostředkování, nemovitosti, pronájem, podnikatelské služby Velkoobchod a maloobchod, opravy; ubytování a stravování; doprava Stavebnictví Průmysl vč. energetiky Zemědělství, myslivost, lesnictví; Rybolov a chov ryb 10% 0% ČR Slovensko Polsko Maďarsko EU-15 USA Japonsko Zdroj: OECD Na základě struktury hrubé přidané hodnoty a zaměstnanosti můžeme konstatovat, že s rostoucí ekonomickou vyspělostí je vyšší podíl služeb na obou zmíněných ukazatelích. Podpoření volného pohybu služeb v EU se tedy jeví jako zásadní pro její ekonomický růst v rámci snahy dosáhnout úrovně Spojených států a stát se nejkonkurenceschopnější světovou ekonomikou. 2.4 Význam směrnice o službách Návrh směrnice o službách na vnitřním trhu EU má za cíl odstranění bariér a zjednodušení přeshraničního poskytování služeb. Lze proto předpokládat, že by zavedení směrnice podpořilo české firmy, které své služby vyvážejí nebo by chtěly vyvážet do zahraničí. Očekává se, že přijetí směrnice poskytne největší přínosy malým a středním podnikům, protože velké podniky zpravidla disponují dostatkem zdrojů na překonání bariér pro poskytování služeb v různých státech. Malým a středním podnikům dosud v expanzi do zahraničí brání celá řada překážek, na jejichž překonání by musely vynaložit relativně velké množství prostředků. Posílení volného pohybu služeb jako jednoho ze základních principů EU bude tedy pro řadu českých firem přínosem ve smyslu možnosti využít většího trhu pro rozvíjení svých aktivit. To pro české firmy konkrétně znamená: využívání rostoucích výnosů z rozsahu; snížení průměrných fixních nákladů; lepší možnosti kumulace kapitálu; 8

11 možnost budování mezinárodních sítí; využití zdrojů získaných růstem tržeb a zisku (tj. související s růstem podniku jako takového) na inovace a investice do výzkumu a vývoje nových produktů (služeb). Skutečnost, že větší trh by mohl českým firmám přinést lepší možnosti růstu dokládá tabulka popisující strukturu zaměstnanosti podle velikosti firem v tržních službách, která je uvedena v příloze 1. Ve vyspělých ekonomikách mají velké firmy větší podíl na zaměstnanosti než v malých ekonomikách 5. Na rozdíl od velkých vyspělých států EU (s výjimkou Itálie a Španělska) je v ČR téměř ve všech oblastech tržních služeb kromě dopravy a spojů relativně větší podíl mikro, malých a středních podniků na zaměstnanosti. Například v maloobchodě byl v roce 2001 podíl velkých podniků na zaměstnanosti v ČR 19%, zatímco v Německu je to 43% a ve Francii 35%. V podnikatelských službách se velké podniky v ČR podílely na zaměstnanosti 11%, kdežto v Německu, Španělsku či Francii je tento podíl přes 30%. Větší trh pro české poskytovatele služeb by tedy měl vést k růstu malých a středních podniků a jejich postupnému přesouvání do kategorie podniků velkých. Vítězná strategie pro malé a střední podniky by se zároveň mohla opírat o poskytování speciálních služeb s vysokou kvalitou a o využívání mezer trhu (tzv. niche markets 6 ). Na takových trzích mají vyšší možnost uspět, růst a usilovat o vytvoření pozice vůdce trhu. Otevření trhu poskytování služeb by zároveň znamenalo lepší šíření know-how a best practice. Aplikace best practice ve firmách by pro ně mělo znamenat zlepšení poskytovaných služeb, zefektivnění podnikových procesů a redukci nákladů. Dalším možným přínosem odstranění překážek volného trhu pro české podniky může být fakt, že ve vyspělejších státech EU s vyšší koupěschopnou poptávkou dávají spotřebitelé přednost kvalitnějším službám, po kterých je v ČR poptávka značně omezena. To může mít vliv na zvyšování kvality služeb poskytovaných českými subjekty v zahraničí. Odstranění překážek volného pohybu služeb však neznamená pro české podniky pouze příležitost, nýbrž s sebou nese i jistá rizika a ohrožení ve smyslu snadnějšího přístupu zahraničních poskytovatelů služeb na český trh. Tento konkurenční střet by měl být přínosný pro spotřebitele v podobě nižších cen. 5 Za malé ekonomiky považujeme státy s počtem obyvatel menším než 20 miliónů. Podle tohoto hlediska pak v EU velké ekonomiky tvoří Německo, Francie, Velká Británie, Itálie a Španělsko. Vyšší podíl velkých firem mají i další vyspělé státy, jako např.: Nizozemí. 6 niche výklenky 9

12 3 Výběr služeb zahrnutých do analýzy Služby zahrnuté do analýzy byly vybrány na základě vymezení rozsahu působnosti návrhu směrnice. Toto vymezení bylo právně zanalyzováno právní kanceláří HOLEC, ZUSKA & Partneři, která definovala oblasti služeb, které návrh směrnice upravuje. Všechny tyto oblasti pak slouží pro analýzu makroekonomického dopadu směrnice na ČR. Z analýzy dopadu na jednotlivé oblasti služeb pak byly vyloučeny ty služby, které nejsou pro tuto detailní analýzu vhodné z důvodu jejich marginality z makroekonomického pohledu či výše regulace, která brání rozvinutí trhu v této oblasti. V následujících podkapitolách je detailně popsán způsob výběru služeb do analýzy. 3.1 Definice rozsahu služeb v návrhu směrnice Při výběru služeb pro účely Analýzy návrhu směrnice o službách bylo vycházeno z definice služeb uvedených v návrhu směrnice o službách Evropského parlamentu a Rady o službách na vnitřním trhu ve verzi z 30. května Při výběru služeb bylo postupováno především podle článku 2 návrhu směrnice o službách (směrnice), který v odstavci 2 negativně vymezuje ty služby, které návrh směrnice neupravuje: a) služby, které mají povahu bankovních, úvěrových, pojišťovacích služeb, služeb zaměstnaneckého nebo osobního penzijního pojištění, investičních nebo platebních služeb; b) elektronické komunikační služby a sítě a s nimi spojená zařízení a služby, pokud jde o oblasti zahrnuté nebo uvedené ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES, 2002/22/ES a 2002/58/ES; c) dopravní služby, s výjimkou přepravy hotovosti a přepravy zemřelých osob; d) činnosti obsažené v článku 45 Smlouvy. Podle ustanovení článku 2, bodu 3 se tato směrnice dále nevztahuje na oblast daní, s výjimkou zákazu diskriminace podle článků 14 a 20 směrnice. Z právní analýzy definice rozsahu služeb v návrhu směrnice, konkrétně bod 2, písmena b) a d), vyplývá, že z její působnosti jsou vyloučeny služby elektronických komunikací tak jak jsou definovány v tzv. rámcové směrnici 2002/19/ES. Z definice těchto služeb jsou vyňaty služby informační společnosti, které spočívají v poskytování obsahu a nikoliv převážně jen přenosu signálu po sítích elektronických komunikací 7. To znamená, že na služby poskytované prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jejichž podstatou je poskytování určitého obsahu, se návrh směrnice vztahovat bude. Toto rozlišení lze demonstrovat na příkladu služeb mobilních operátorů. Většina služeb poskytovaných mobilními operátory, jako je aktivace a poskytování telefonních služeb, připojení k internetu a služeb SMS a MMS, je klasifikována jako služby elektronických komunikací a návrh směrnice se na tyto služby nebude vztahovat. Naopak prodej obsahu, jako 7 Článek 1 směrnice 98/34/ES v aktuálním znění. 10

13 je kupříkladu prodej vyzváněcích melodií, obrázků a her ke stažení, nebo pravidelného zasílání určitých informací na mobilní telefon účastníka je nuto považovat za služby informační společnosti podle článku 1 směrnice 98/34/SES v aktuálním znění a návrh směrnice se na poskytování takových služeb, budou-li splněny ostatní podmínky, vztahovat bude. Z vysvětlení bodu 2, písmena d) pak plyne, že z návrhu směrnice jsou vyloučeny činnosti, které jsou v příslušném členském státě spjaty, i když jen příležitostně s výkonem veřejném moci. Zde je ústředním pojmem výkon veřejné moci. Tento pojem však není Smlouvou definován, a proto bylo při právní analýze vycházeno z právní teorie a case-law Evropského soudního dvora. Komise uvedla v řízení pře Evropského soudního dvora Reyners následující definici: Pojem veřejné moci může být definován jako realizace zvláštních práv s donucujícím účinkem vůči osobám a záležitostem, která umožňuje jednat oprávněným osobám bez ohledu na schválení druhými či proti vůli druhých. V souladu s touto definicí lze za činnosti spjaté s výkonem veřejné moci považovat činnosti v rámci veřejné správy, a to jak veřejné správy vykonávané státem, tak i právnickými či fyzickými osobami, o nichž tak stanoví ústava či zákon, např.: činnosti územní samosprávných celků při výkonu státní správy, úkony vodní stráže, úřední úkony lékařů, sepisování veřejných listin o právních úkonech notářem a jeho úkony jako soudního komisaře, úkony v rámci realizace ústavní výchovy, úkony soudu apod. Vždy je však nutno posuzovat konkrétní činnost daného subjektu a naplnění pojmu výkon veřejné moci. Příkladem může být činnost notáře, jehož určité úkony mohou toto vymezení naplňovat (např. činnost notáře jako soudního komisaře), na tyto úkony by poté návrh směrnice nedopadal, jiné úkony (např. právní rozbor) však vymezení dle čl. 45 Smlouvy neodpovídají a vynětí dle čl. 2, bodu 2, písm. d) z návrhu směrnice by aplikováno nebylo. 3.2 Posouzení vhodnosti a návrh služeb pro zařazení do analýzy Po právním rozboru rozsahu služeb, které jsou upravovány návrhem směrnice, byly tyto služby definovány podle metodiky ČSÚ na úrovni oddílů OKEČ 8, přičemž všechny tyto služby jsou vstupem pro analýzu makroekonomického dopadu směrnice na ČR. Všechny služby, které jsou upraveny návrhem směrnice, pak byly dále posouzeny KPMG s cílem vyloučit ty oblasti služeb, kde není vhodná další podrobná analýza dopadu směrnice vzhledem k cílům analýzy, kterými je mimo jiné možnost ohrožení, případně výrazného potenciálu pro jednotlivé oblasti služeb. 8 Resp. dle metodiky Evropského statického úřadu (Eurostat), v rámci níž jsou na rozdíl od ČSÚ v sektoru služeb zahrnuty i OKEČ 40, 41 a

14 Důvodem pro vyloučení služeb je tedy jednak jejich marginalita z makroekonomického pohledu, jednak vysoká míra regulace, která v některých ekonomických oblastech brání rozvinutí trhu se službami. Konkrétně se jedná o následující služby: OKEČ 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie; OKEČ 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody; OKEČ 60 Přeprava hotovosti a zemřelých osob; OKEČ 64 Poštovní a kurýrní služby mimo státní monopoly; Poskytovatelé obsahu v telekomunikacích; OKEČ 99 Exteritoriální organizace a instituce. Výčet všech služeb, které jsou zahrnuty do analýzy makroekonomického dopadu na ČR, a oblasti služeb, na které bude dopad směrnice detailně analyzován, je uveden v následující tabulce. Tabulka 1: Vybrané služby pro analýzu OKEČ Název služby Upravováno směrnicí a zahrnuto do analýzy makroekonomického dopadu Detailní analýza oblasti 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie ano ne 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody ano ne 45 Stavebnictví ano ano 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot ano ano 51 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) ano ano 52 Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost ano ano 55 Ubytování a stravování ano ano 60 Pozemní a potrubní doprava Přeprava hotovosti a zemřelých osob ano ne Ostatní přeprava ne ne 61 Vodní doprava ne ne 62 Letecká a kosmická doprava ne ne 63 Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur ano ano 64 Spoje Poštovní a kurýrní služby: státní monopoly ne ne Poštovní a kurýrní služby: mimo státní monopoly ano ne Telekomunikace: poskytovatelé obsahu ano ne Telekomunikace: poskytovatelé sítí ne ne 65 Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování ne ne 66 Pojišťovnictví a penzijní financování kromě povinného sociálního zabezpečení ne ne 67 Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním ne ne 70 Činnosti v oblasti nemovitostí ano ano 71 Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost ano ano 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky ano ano 73 Výzkum a vývoj ano ano 74 Ostatní podnikatelské činnosti ano ano 75 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení ne ne 80 Vzdělávání ano ano 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ano ano 90 Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti ano ano 91 Činnosti odborových, profesních a podobných organizací j. n. ne ne 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti ano ano 93 Ostatní činnosti ano ano 95 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu ne ne 96 Činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky pro vlastní potřebu ne ne 97 Činnosti domácností poskytujících blíže neurčené služby pro vlastní potřebu ne ne 99 Exteritoriální organizace a instituce ano ne 12

15 4 Makroekonomické dopady přijetí směrnice pro ČR 4.1 Obecné makroekonomické předpoklady přijetí směrnice Cílem návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu je zjednodušit a zefektivnit obchod se službami na vnitřním trhu EU, což by mělo vyvolat zvětšení ekonomické síly EU a zvýšení její konkurenceschopnosti v kontextu světového ekonomického vývoje. Důležitým aspektem diskuse nad podobou směrnice je posouzení makroekonomických dopadů směrnice jako celku a do jednotlivých ekonomických sektorů, jichž se týká. Zefektivnění obchodu se službami na trhu EU bude umožněno odbouráním bariér, které v současnosti volnému obchodu brání. Mezi ně patří především bariéry právního charakteru, které zahrnují bariéry související se založením společnosti, použitím výrobních vstupů, propagace, distribuce, prodeje a poprodejních aspektů. Mimo tyto bariéry brání vzájemnému obchodu mezi členskými státy bariéry neprávního charakteru (například bariéry jazykové, nebo vyplývající z geografické mezi členskými státy), které lze obtížně administrativními zásahy odbourat a budou proto přetrvávat i po zavedení směrnice. Směrnice neodbourá veškeré bariéry obchodu se službami, ale umožní zvýšení obchodu mezi členskými státy odbouráním některých bariér. Česká republika v kontextu tohoto vývoje definuje svoji pozici, jejímž cílem je dosáhnout takové struktury úpravy sektorů služeb ve směrnici, která bude pro Českou republiku nejvíce prospěšná. Tento cíl má za úkol naplnit i tato analýza. Vychází přitom z makroekonomických dopadů směrnice do jednotlivých sektorů a posuzování pozitivního resp. negativního vlivu jejich zařazení do směrnice. Následující kapitola posuzuje dopady směrnice na Českou republiku z makroekonomického pohledu. 4.2 Dopad směrnice na makroekonomické ukazatele ČR Model dopadů směrnice na trh České republiky vychází z makroekonomických údajů za rok Výsledky analýzy reprezentují dopady do ekonomiky České republiky v důsledku odbourání bariér uvedených ve směrnici. Prezentování těchto výsledků nevylučuje působení dalších především obecně ekonomických vlivů na jednotlivé sektory služeb upravených směrnicí. Viděno optikou vzájemného obchodu se službami uvnitř EU a potenciálu České republiky zvýšit svůj export do zemí EU, lze konstatovat, že v některých oborech existuje dosud nevyužitý potenciál, který poskytuje stávající legislativa po vstupu do EU Vzhledem k dostupnosti a aktuálnosti některých dat v analýze bylo nutno provést odhady některých údajů. Více v kapitole 4.3 Zdrojová data. 10 Tento názor jsme zaznamenali během diskuse se zástupci některých oborových asociací. 13

16 Následující subkapitola se koncentruje především na makroekonomické důsledky odbourání bariér v důsledku směrnice. Výsledky odbourání bariér zároveň verbálně komentuje v kontextu nevyužitého potenciálu stávající legislativy. Součástí číselné podpory tabulek jsou i výsledky některých služeb, které byly z analýzy vyřazeny. Výsledky těchto služeb zde prezentované představují orientační hodnoty zkalkulované pomocí hodnot analyzovaných sektorů služeb (podrobněji o neanalyzovaných službách v subkapitole 5.2.6) Shrnutí dopadu směrnice na ekonomiku ČR Dopad směrnice na ekonomický růst České republiky byl odhadnut ve výši cca 1-2% růstu HDP, což odpovídá přibližně výši mld. Kč 11. Dopad směrnice na zaměstnanost České republiky se dá odhadnout ve výši 25ti tisíc nových pracovních míst, což odpovídá přibližně 0,5% pracovní síly 12 v České republice. Přijetí směrnice bude mít pozitivní vliv na výši českého exportu. Podle odhadu by výše jeho růstu měla činit v tržbách cca 14 mld. Kč a v přidané hodnotě cca 6 mld. Kč. Přijetí směrnice by nemělo implikovat významná navýšení na straně importu služeb do České republiky. Projevení efektů směrnice je očekáváno jednorázově ve střednědobém časovém horizontu 3-5 let po zavedení směrnice. Efekty směrnice na absolutní navýšení HDP jsou očekávány jako stálé, z důvodu stálého vlivu odstranění bariér bránících obchodu mezi členskými státy 13 na produkční schopnosti podniků.. Časová prodleva uplatnění odbourání bariér je očekávána v důsledku reakční periody podniků v relevantních službách, u nichž bude docházet k postupnému využívání výhod plynoucích z odbourání bariér. Na základě zkušeností s obdobnými deregulacemi lze rovněž očekávat postupný náběh efektů plynoucích ze zavedení směrnice 14. Podobné reakční doby lze očekávat i v případě negativních efektů směrnice, které jsou do určité míry relevantní u oblasti rekreačních, kulturních a sportovních činností Dopad směrnice na ekonomický růst ČR Dopad směrnice na ekonomický růst České republiky byl odhadnut ve výši cca 1-2% růstu HDP, což odpovídá přibližně výši mld. Kč 15. Tento růst je přibližně rovnoměrně generován růstem přidané hodnoty a snížením cen v sektorech služeb zahrnutých do analýzy. 11 Podle údajů HDP za rok Údaj ČSÚ za rok Z pohledu navýšení růstu HDP je toto navýšení jednorázové, které se již znovu nebudou opakovat. 14 Mezi regulovanými podniky existují jak podniky připravené, které na odbourání regulace (resp. administrativních bariér) zareagují okamžitě (proaktivně), tak podniky, které spíše reagují na vnější podněty se zpožděním (reaktivně). Kombinace existence proaktivních a reaktivních podniků způsobuje rozložení efektů implementace směrnice v čase. 15 Podle údajů HDP za rok

17 Růst přidané hodnoty služeb se projevuje na přímém navýšení HDP ve výši téměř 1% růstu HDP. Příspěvek jednotlivých sektorů služeb k růstu HDP růstem přidané hodnoty je demonstrován v následující tabulce: Tabulka 2: Dopad přijetí směrnice do růstu přidané hodnoty a růstu HDP ČR Sektory služeb podle klasifikace OKEČ Příspěvek služby k růstu HDP růstem přidané hodnoty (v mil. Kč) Podíl růstu přidané hodnoty v analyzovaných službách na HDP Podíl růstu přidané hodnoty na celkovém růstu přidané hodnoty v analyzovaných službách Kumulativní podíl růstu přidané hodnoty na celkovém růstu přidané hodnoty v analyzovaných službách 74.1 Právní a účetní služby ,18% 19,03% 19,03% 45 Stavebnictví ,18% 18,89% 37,93% 51 Velkoobchod ,15% 16,00% 53,92% 85 Zdravotnictví a sociální služby ,11% 11,29% 65,22% 70 Činnosti v oblasti nemovitostí ,08% 8,67% 73,88% 52 Maloobchod ,08% 8,33% 82,21% 63 Vedlejší činnosti v dopravě ,06% 6,77% 88,98% 90 Odstraňování odpadů ,05% 5,24% 94,23% Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 560 0,02% 2,34% 96,57% 80 Vzdělávání 556 0,02% 2,32% 98,89% 93 Ostatní činnosti 522 0,02% 2,18% 101,07% 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 424 0,02% 1,77% 102,84% 73 Výzkum a vývoj 133 0,01% 0,56% 103,40% 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky -21 0,00% -0,09% 103,31% 55 Ubytování a stravování ,00% -0,43% 102,88% 71 Pronájem strojů a zařízení ,01% -0,99% 101,90% 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti ,05% -4,81% 97,09% SUBTOTAL ,91% 97,09% Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) 22 0,00% 0,09% 97,18% Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu 675 0,03% 2,82% 100,00% TOTAL ,94% 100,00% - HDP ČR v roce 2003 v mil. Kč ,00% Dopad směrnice na růst HDP se nejvýrazněji projevuje v oblasti právních a účetních služeb (OKEČ 74.1) a v oblasti stavebnictví (OKEČ 45), velkoobchodu (OKEČ 51) a zdravotnictví a sociálních služeb (OKEČ 85). Tyto služby se podílejí téměř ze dvou třetin na celkovém příspěvku služeb k HDP. Tento růst je u velkoobchodu tažen především exportem, u ostatních ze jmenovaných tržeb je generován na domácím trhu. Ve stavebnictví a velkoobchodu je tento příspěvek generován především vyšší počáteční základnou přidané hodnoty, právní a účetní služby a zdravotnictví a sociální služby generují dodatečnou přidanou hodnotu významným růstem stávajících hodnot. Předpokládané snížení cen služeb předpokládá uvolnění zdrojů pro odběratele služeb (konečné spotřebitele a ostatní ekonomické subjekty), které se projeví ve zvýšené poptávce po spotřebě a investicích. Zvýšená poptávka ve výši až 1% HDP bude realizována odběrem dalších služeb a zboží. 15

18 Tabulka 3: Maximální realizovatelný dopad přijetí směrnice do růstu HDP ČR generovaný poklesem cen Sektory služeb podle klasifikace OKEČ Maximální realizovatelný příspěvek služby k růstu HDP snížením cenové hladiny a uvolněním zdrojů pro ostatní sektory ekonomiky (v mil. Kč) Podíl tohoto růstu ve službách upravených směrnicí na HDP Podíl tohoto růstu na celkovém růstu ve službách upravených směrnicí Kumulativní podíl tohoto růstu na celkovém růstu ve službách upravených směrnicí 45 Stavebnictví ,36% 34,94% 34,94% 74.1 Právní a účetní služby ,20% 19,26% 54,21% 63 Vedlejší činnosti v dopravě ,14% 13,49% 67,69% 70 Činnosti v oblasti nemovitostí ,09% 8,43% 76,12% 85 Zdravotnictví a sociální služby ,08% 7,39% 83,51% 51 Velkoobchod ,06% 6,31% 89,82% 90 Odstraňování odpadů ,05% 4,85% 94,67% Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 925 0,04% 3,56% 98,23% 52 Maloobchod 883 0,03% 3,39% 101,62% 80 Vzdělávání 535 0,02% 2,06% 103,68% 93 Ostatní činnosti 417 0,02% 1,60% 105,28% 73 Výzkum a vývoj 128 0,01% 0,49% 105,77% 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky -73 0,00% -0,28% 105,49% 55 Ubytování a stravování -85 0,00% -0,33% 105,16% 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel ,01% -0,78% 104,38% 71 Pronájem strojů a zařízení ,01% -0,81% 103,57% 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti ,06% -6,01% 97,56% SUBTOTAL ,99% 97,56% Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) 57 0,00% 0,22% 97,78% Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu 579 0,02% 2,22% 100,00% TOTAL ,02% 100,00% - HDP ČR v roce 2003 v mil. Kč ,00% Tato dodatečná poptávka bude nejvíce tažena oblastí stavebnictví, která generuje téměř 35% celkového odhadovaného přínosu směrnice v této kategorii. Společně s oblastmi právních a účetních služeb a vedlejších činností v dopravě (OKEČ 63) generuje více než dvě třetiny celkových přínosů. Tento růst je především u stavebnictví tažen výší počáteční základny tržeb, které navyšují relativní odhadovaný pokles cen v odvětví. Nejvyššího poklesu ceny dosahuje oblast vzdělávání, vzhledem k jeho nízké počáteční základně je její dopad do celkového přínosu ve výši cca 2%. V oblasti stavebnictví je potenciál dosažení až dvojnásobku hodnoty růstu HDP generovaného přidanou hodnotou (cca 9,1 mld. Kč oproti 4,5 mld. Kč), u právních a účetních služeb více než jednonásobku této hodnoty (cca 5,0 mld. Kč oproti 4,5 mld. Kč), čímž se zde dosahuje potenciálně velmi významných pákových efektů. Více než dvojnásobného potenciálního pákového efektu dosahuje i oblast vedlejších činností v dopravě (cca 3,5 mld. Kč oproti 1,6 mld. Kč). Nejvyššího potenciálního pákového efektu dosahuje oblast činnosti v oblasti výpočetní techniky (OKEČ 72) ve výši 3,4, čímž se relativně nejvíce prohlubuje negativní efekt směrnice v této oblasti. Vzhledem k poměrně nízkým odbourávaným bariérám v této oblasti celkové dopady směrnice v této oblasti jsou z pohledu růstu HDP prakticky zanedbatelné a její vliv z pohledu trendů považován za nulový. 16

19 4.2.3 Dopad směrnice na zaměstnanost v ČR Dopad směrnice na zaměstnanost České republiky se dá odhadnout ve výši 25ti tisíc nových pracovních míst, což odpovídá přibližně 0,5% pracovní síly 16 v České republice. Příspěvek jednotlivých sektorů k tvorbě pracovních míst popisuje následující tabulka: Tabulka 4: Dopad přijetí směrnice na zaměstnanost ČR Tvorba pracovních míst Podíl na celkové Kumulativní podíl na Růst průměrné mzdy Sektory služeb podle klasifikace OKEČ tvorbě celkové v počtu pracovních tvorbě relativně zaměstnanců míst pracovních v Kč relativně 52 Maloobchod ,0% 19,1% 19,1% 34 0,3% 51 Velkoobchod ,6% 18,6% 37,7% 112 0,6% 45 Stavebnictví ,5% 16,1% 53,8% 382 2,4% 85 Zdravotnictví a sociální služby ,6% 12,3% 66,2% 514 4,0% 74.1 Právní a účetní služby ,6% 8,7% 74,8% ,7% 90 Odstraňování odpadů ,9% 5,6% 80,4% 780 5,4% 70 Činnosti v oblasti nemovitostí ,6% 4,8% 85,2% 510 3,3% 63 Vedlejší činnosti v dopravě ,6% 4,3% 89,6% 676 3,5% 80 Vzdělávání 969 8,1% 3,8% 93,4% ,0% Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 861 0,5% 3,4% 96,7% 44 0,3% 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 690 1,1% 2,7% 99,4% -73-0,5% 93 Ostatní činnosti 566 4,6% 2,2% 101,6% 372 4,3% 73 Výzkum a vývoj 167 3,1% 0,7% 102,3% 633 2,9% 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 1 0,0% 0,0% 102,3% -85-0,3% 55 Ubytování a stravování -45-0,1% -0,2% 102,1% -34-0,3% 71 Pronájem strojů a zařízení -91-2,0% -0,4% 101,8% ,1% 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti ,9% -2,4% 99,3% ,3% SUBTOTAL ,2% 99,3% ,4% Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) 43 1,1% 0,2% 99,5% 106 1,2% Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu 125 4,7% 0,5% 100,0% ,4% TOTAL ,2% 100,0% ,5% Největší nárůst pracovních míst přináší směrnice v oblasti maloobchodu (OKEČ 52) a velkoobchodu, které společně se stavebnictvím reprezentují více než polovinu dosažených přínosů na zaměstnanosti. Růst zaměstnanosti v těchto sektorech je tažen především faktem, že tyto tři sektory patří mezi 4 sektory s největší zaměstnaností mezi analyzovanými sektory. V oblastech velkoobchodu a maloobchodu naproti tomu dochází k relativně nízkému růstu průměrné měsíční mzdy nepřesahujícím jedno procento. Maloobchod navíc vykazuje jednu z nejnižších průměrných měsíčních mezd mezi analyzovanými sektory. Nejvyšší dopad směrnice do zvýšení blahobytu obyvatelstva, měřeno ukazatelem růstu mzdových nákladů 17, tedy mezd vyplacených obyvatelstvu, lze najít v oblastech stavebnictví, velkoobchodu a právních a účetních služeb. Největší dynamiku růstu zaměstnanosti a průměrné měsíční mzdy vykazuje oblast vzdělávání (OKEČ 80) ve výši 8,1% resp. 8,0%, odstraňování odpadů (OKEČ 90) ve výši 5,9% a 5,4% a právní a účetní služby ve výši 5,6% a 5,7%. 16 Údaj ČSÚ za rok Kombinace průměrné mzdy a počtu zaměstnanců. 17

20 4.2.4 Dopad směrnice na ukazatele finanční výkonnosti sektorů v ČR Výkonnost sektorů služeb měřená růstem přidané hodnoty české produkce vykazuje nejlepší výsledky v oblasti stavebnictví a právních a účetních služeb. Obě ve výši 24% z celkového přírůstku přidané hodnoty české produkce. V oblasti exportu zaznamenávají největší nárůst služby z oblasti velkoobchodu ve výši 42% a maloobchodu ve výši 26%. Dopad směrnice do finanční výkonnosti české ekonomiky dále měříme nárůstem zisku oblastí služeb. Růst zisku při předpokládaném neměnném vlastním kapitálu společností uvnitř sektoru představuje zvýšení průměrné rentability sektoru. Vývoj zisku v jednotlivých odvětvích naznačuje následující tabulka: Tabulka 5: Dopad směrnice na růst návratnosti kapitálu (zisk) Sektory služeb podle klasifikace OKEČ Růst návratnosti kapitálu (zisku) Podíl na tvorbě zisku Kumulativní podíl na tvorbě zisku v mil. Kč relativně 45 Stavebnictví 690,8 5,1% 32,0% 32,0% 74.1 Právní a účetní služby 335,9 13,2% 15,5% 47,5% 63 Vedlejší činnosti v dopravě 315,1 7,4% 14,6% 62,1% 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 229,5 19,6% 10,6% 72,7% 85 Zdravotnictví a sociální služby 220,5 9,6% 10,2% 82,9% 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 158,0 7,3% 7,3% 90,2% 51 Velkoobchod 146,8 3,1% 6,8% 97,0% 90 Odstraňování odpadů 128,4 12,7% 5,9% 102,9% Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 64,0 0,4% 3,0% 105,9% 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 45,8 0,9% 2,1% 108,0% 80 Vzdělávání 18,0 22,1% 0,8% 108,9% 73 Výzkum a vývoj 16,5 6,2% 0,8% 109,6% 93 Ostatní činnosti -2,6 6,1% -0,1% 109,5% 55 Ubytování a stravování -10,1-0,1% -0,5% 109,0% 52 Maloobchod -24,9-1,2% -1,2% 107,9% 71 Pronájem strojů a zařízení -75,5-4,1% -3,5% 104,4% 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti -142,4-6,1% -6,6% 97,8% SUBTOTAL 2 113,7 3,2% 97,8% Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) 3,7 1,7% 0,2% 98,0% Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu 43,9 11,1% 2,0% 100,0% TOTAL 2 161,2 3,2% 100,0% - Analyzovaným sektorům služeb dominuje příspěvek oblasti v stavebnictví, který tvoří téměř třetinu celkového ziskového příspěvku. Další třetina nového zisku v oblasti služeb tvoří právní a účetní služby a vedlejší činnosti v dopravě (OKEČ 63), které částečně obsahují také oblast cestovního ruchu. Největší dynamiku růstu zisku zaznamenaly sektory vzdělávání ve výši 22,1% a obchodu, oprav a údržby motorových vozidel (OKEČ 50) ve výši 19,6%. V obou sektorech je růst doprovázen nárůstem ziskové marže. Vyšší návratnost vložených prostředků v podobě ziskové marže přiláká do odvětví další investory, kteří dodatečnými zdroji umožní rozvoj relevantních sektorů. Tento efekt, který může vést k dodatečnému růstu těchto sektorů, není v této analýze uvažován a může vést k dodatečným pozitivním efektům do HDP a zaměstnanosti České republiky. 18

21 4.2.5 Dopad směrnice na ukazatele velikosti a struktury trhů v sektorech služeb a vývoje ceny Velikost a struktura jednotlivých sektorů služeb je ovlivněna dopadem směrnice podobně jako cenová úroveň poskytovaných služeb. Změna cenové hladiny výrazně ovlivňuje vstupy pro ostatní sektory v ekonomice a konečné spotřebitele jakožto odběratele služeb. Výrazný růst trhu tažený růstem produkce může způsobit zvýšení různorodosti portfolia služeb a tím zvýšit přínos pro zákazníky. Struktura trhu v jednotlivých sektorech odráží fakt změny rozložení tržních podílů mezi zahraničními a domácími podniky v důsledku zavedení směrnice. Konkrétní údaje o ukazatelích trhu jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 6: Dopad přijetí směrnice na růst velikosti trhu (tržeb) Sektory služeb podle klasifikace OKEČ Růst velikosti trhu (tržeb) v mil. Kč relativně Změna tržního podílu domácích podniků Změna ceny služby v důsledku poklesu bariér 80 Vzdělávání 552 7,5% 1,6% -7,3% 74.1 Právní a účetní služby ,4% 1,4% -5,3% 90 Odstraňování odpadů ,2% 1,4% -5,1% 93 Ostatní činnosti 488 4,4% 0,7% -3,8% 85 Zdravotnictví a sociální služby ,8% 1,3% -3,9% 63 Vedlejší činnosti v dopravě ,6% 0,6% -3,1% 70 Činnosti v oblasti nemovitostí ,5% 0,6% -3,0% 73 Výzkum a vývoj 148 3,0% 0,6% -2,6% 45 Stavebnictví ,5% 0,5% -2,2% 51 Velkoobchod ,6% -0,1% -0,6% Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 420 0,2% 0,4% -0,4% 52 Maloobchod 103 0,1% 0,6% -0,5% 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky ,4% 0,2% 0,1% 55 Ubytování a stravování ,5% 0,3% 0,1% 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel ,7% 0,2% 0,3% 71 Pronájem strojů a zařízení ,7% 0,1% 1,7% 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti ,2% 0,0% 2,6% SUBTOTAL ,4% 0,5% -1,4% Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) 57 1,3% - - Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu 586 5,0% - - TOTAL ,4% - - Významný nárůst produkce zaznamenávají služby v oblasti vzdělávání, právních a účetních služeb a v oblasti odstraňování odpadů, jejichž zisky v oblasti tržeb jsou výrazně podpořeny růstem produkce. Růst produkce u těchto služeb přesahuje růst 10%, což považujeme za mezní hranici, u níž se dá v menší míře uvažovat o vlivu na strukturu portfolia služeb. Objemově největší růsty tržeb v oblasti služeb stavebnictví jsou taženy především vysokou základnou tržeb před zavedením směrnice, růstová dynamika je spíše průměrná. Poklesy ceny až na výjimky negativně kopírují vývoj změny velikosti tržeb. U většiny sektorů dochází k poklesu ceny služeb nebo jejich stagnaci. Výjimku tvoří pronájem strojů a zařízení (OKEČ 71) a rekreační, kulturní a sportovní činnosti (OKEČ 92). Sektory s největším růstem tržeb vykazují také největší přerozdělení trhu ve prospěch domácích podniků. Většina ostatních oblastí zaznamenává také přesun trhu k domácím 19

22 podnikům. Z pohledu makroekonomického však tento přesun ani u jedné oblasti služeb není významný Dopad směrnice na export a import ČR Přijetí směrnice bude mít pozitivní vliv na výši českého exportu. Podle odhadu by výše jeho růstu měla činit v tržbách cca 14 mld. Kč a v přidané hodnotě cca 6 mld. Kč. Navíc by české podniky měly získat část tržních podílů zahraničních podniků ve všech oblastech služeb kromě rekreačních, kulturních a sportovních činností. Rámcově lze tyto přesuny od zahraničních podniků k domácím odhadnout ve výši cca 8 mld. Kč vztaženo k tržbám před přijetím směrnice. Zvýšení exportu je reprezentováno jako tržby a přidaná hodnota, které pro české podniky vzniknou zavedením směrnice. Zvýšení exportu je taženo především oblastmi velkoobchodu, maloobchodu a obchodu, oprav a údržby motorových vozidel (OKEČ 50-52), které představují 73% z celkového nárůstu exportních tržeb a 77% z celkového nárůstu exportní přidané hodnoty. Tento nárůst, který je výrazně vyšší než u ostatních analyzovaných služeb, je tažen jednak vyšším zahraničním potenciálem v těchto oblastech (OKEČ 50-52), jednak vyšší základnou těchto oblastí v České republice. Konkrétní údaje exportu a srovnání k domácím výkonům jednotlivých oblastí jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 7: Dopad přijetí směrnice na velikost exportu Sektory služeb podle klasifikace OKEČ Zvýšení exportu služeb ČR (v mil. Kč) Zvýšení exportu služeb ČR (relativně) Poměr zvýšení exportu k hodnotám v České republice* tržby přidaná přidaná přidaná tržby tržby hodnota hodnota hodnota 51 Velkoobchod ,9% 42,0% 0,2% 0,3% 52 Maloobchod ,5% 26,5% 1,6% 1,6% 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel ,4% 8,5% 2,0% 2,0% 45 Stavebnictví ,6% 4,0% 1,7% 1,7% Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) ,2% 2,7% 0,2% 0,2% 85 Zdravotnictví a sociální služby ,9% 4,5% 0,3% 0,3% 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti ,3% 1,6% 0,3% 0,4% 63 Vedlejší činnosti v dopravě ,2% 1,1% 0,2% 0,2% 74.1 Právní a účetní služby ,9% 2,0% 0,3% 0,3% 70 Činnosti v oblasti nemovitostí ,9% 1,8% 0,3% 0,3% 90 Odstraňování odpadů ,5% 1,6% 0,3% 0,3% 55 Ubytování a stravování ,3% 1,0% 0,2% 0,2% 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky ,3% 1,5% 0,8% 0,9% 80 Vzdělávání ,4% 0,5% 0,8% 0,9% 93 Ostatní činnosti ,4% 0,5% 0,8% 0,9% 71 Pronájem strojů a zařízení ,2% 0,2% 0,5% 0,5% 73 Výzkum a vývoj ,1% 0,1% 0,5% 0,5% TOTAL ,0% 100,0% 0,8% 0,9% * před zavedením směrnice Speciálně oblast velkoobchodu dosahuje výrazně vysoké úrovně tržeb a přidané hodnoty před zavedením směrnice; poměr zvýšení exportu u tržeb a přidané hodnoty u této oblasti k původním domácím tržbám a přidané hodnotě činí podprůměrné 0,2% resp. 0,3% (oproti průměru 0,8% resp. 0,9%). Velkoobchod tak dosahuje v absolutních číslech nejvyšších exportních nárůstů z důvodu zavedení směrnice, ale pokud bychom hledali vazbu na současnou výši tržeb a přidané hodnoty, patřila by oblast velkoobchodu k nejméně výkonným. 20

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

STATISTIKA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ (data jsou uvedena za podnikatelskou sféru ČR)

STATISTIKA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ (data jsou uvedena za podnikatelskou sféru ČR) STATISTIKA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ (data jsou uvedena za podnikatelskou sféru ČR) Tabulka č. 1: Počet ekonomicky aktivních malých a středních podniků Počet aktivních subjektů podíl počtu MSP na celkovém

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Ekonomika Národní hospodářství. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Národní hospodářství. Ing. Ježková Eva Ekonomika Národní hospodářství Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Výstup projektu Enviprofese č.

Více

14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29

14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29 Výroba a opravy strojů a zařízení VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ DK 14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29 14.1. Charakteristika odvětví Významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.11.2013 COM(2013) 762 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Provádění směrnice o energetické účinnosti pokyny Komise {SWD(2013) 445 final} {SWD(2013) 446 final}

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

BYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP!

BYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP! BYZNYS ŘÍKÁ: POTŘEBUJEME TTIP! V době neustále rostoucí globální konkurence, kdy dochází k rychlému růstu rozvíjejících se ekonomik, potřebuje EU rychle konat, aby zvýšila svoji konkurenceschopnost. EU

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů je odvětvím navazujícím

Více

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti 4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti 4.1 Porovnání s předchozím makroekonomickým scénářem Rozdíly makroekonomických scénářů současného a loňského programu vyplývají z následujících

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 06/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 06/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 06/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

Makroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 06/008 05-05-04 00:00:00 Květen byl dalším měsícem tohoto roku, ve kterém byl zaznamenán pokles počtu nezaměstnaných. K poklesu nezaměstnanosti přispěl postupně zvyšující se počet

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 05/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

IV. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů

IV. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů IV. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů Obsah 1. ÚVOD...3 2. VÝCHOZÍ POZICE PRO NÁRODNÍ PROGRAM...4 2.1 VÝCHOZÍ POZICE V OBLASTI ÚČINNOSTI

Více

1. Úvod 3. 2. Právní východiska pořizování územní energetické koncepce 4. 3. Důvody pořizování územní energetické koncepce 7

1. Úvod 3. 2. Právní východiska pořizování územní energetické koncepce 4. 3. Důvody pořizování územní energetické koncepce 7 Obsah: 1. Úvod 3 2. Právní východiska pořizování územní energetické koncepce 4 3. Důvody pořizování územní energetické koncepce 7 4. Cíle územní energetické koncepce 14 5. Jaké jsou základní postupové

Více

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Státní rozpočet na rok 2005 Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Východiska Koncepce reformy veřejných financí 2003-2006 Konvergenční program ČR Makroekonomická predikce MF Cíl Zvrácení negativního

Více

P7_TA-PROV(2012)0398 Obchodní jednání EU s Japonskem

P7_TA-PROV(2012)0398 Obchodní jednání EU s Japonskem P7_TA-PROV(2012)0398 Obchodní jednání EU s Japonskem Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2012 o obchodních jednáních EU s Japonskem (2012/2711(RSP)) Evropský parlament, s ohledem na své usnesení

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 Lednová bilance zahraničního obchodu sáhla na rekord Lednové výsledky zahraničního obchodu nepřekvapily, když nejenže navázaly na pozitivní

Více

DISKUSE. K předmětné prezentaci postupuji srovnání. České republiky se Švédskem. Zpracoval : Jára Miroslav

DISKUSE. K předmětné prezentaci postupuji srovnání. České republiky se Švédskem. Zpracoval : Jára Miroslav 1 DISKUSE K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU ze dne 7. 1. 2016 k prezentaci pan JAROSLAV VOSTATEK Scénáře dílčích penzijních reforem K předmětné prezentaci postupuji srovnání

Více

Q1 2012. Manpower Index trhu práce Česká republika

Q1 2012. Manpower Index trhu práce Česká republika Q1 212 Manpower Index trhu práce Česká republika Výsledky průzkumu 1. čtvrtletí 212 Manpower Index trhu práce Česká republika Obsah Q1/12 Index trhu práce v České republice 1 Regionální porovnání Porovnání

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 01/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Jak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka

Jak povzbudit ekonomický růst během recese. Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 14 Růstové faktory českého strojírenství 17. dubna 14 Jak povzbudit ekonomický růst během recese Petr Král ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Česká národní banka Recese

Více

Nová strategie obchodní a investiční politiky

Nová strategie obchodní a investiční politiky Úvod Na exportu EU v současné době závisí přes 30 milionů pracovních míst a předpokládá se, že v budoucích 10-15 letech bude 90% růstu generováno za hranicemi EU, proto je potřeba navázat vztahy se třetími

Více

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl se člení na vydavatelské činnosti, tisk

Více

Statistické šetření ČNB v nefinančních podnicích

Statistické šetření ČNB v nefinančních podnicích Metodický list Statistické šetření ČNB v nefinančních podnicích Statistické šetření ČNB je realizováno ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a s podporou Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR a

Více

Perspektivní obory pro vývoz do Číny

Perspektivní obory pro vývoz do Číny Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny např. cukrovary a pivovary. Značného objemu ve vývozu do ČLR bylo dosaženo zejména

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Střednědobý výhled sektoru vína (do roku 2015/2016) Červenec 2009

Střednědobý výhled sektoru vína (do roku 2015/2016) Červenec 2009 Střednědobý výhled sektoru vína (do roku 2015/2016) Červenec 2009 1. Výchozí stav a předpoklady Výhled je zpracován na základě statistické analýzy produkce a spotřeby vína. Je uvažováno ve třech scénářích:

Více

Makroekonomické informace 3/2009 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 3/2009 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 3/2009 205-05-04 00:00:00 2 Po celý rok 2008 dle údajů NBP (Polské národní banky) - činil příliv přímých zahraničních investic do Polska celkem 50 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních

Více

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18 3.1. Charakteristika odvětví Odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin je náročné na pracovní síly

Více

Makroekonomické informace 6/2009 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 6/2009 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 6/2009 205-05-04 00:00:00 2 V březnu 2009 - dle údajů NBP - činil příliv přímých zahraničních investic do Polska celkem 407 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních investic V březnu

Více

Evropská politika zaměstnanosti a Možnosti práce a studia v zemích EU. 10.3.2009, Pardubice Karlíková Táňa

Evropská politika zaměstnanosti a Možnosti práce a studia v zemích EU. 10.3.2009, Pardubice Karlíková Táňa Evropská politika zaměstnanosti a Možnosti práce a studia v zemích EU 10.3.2009, Pardubice Karlíková Táňa Politiky EU Výlučné EU přijímá a určuje pravidla a členské státy mohou v těchto oblastech zasahovat

Více

Č.j. VP/S 113/03-160 V Brně dne 20. dubna 2004

Č.j. VP/S 113/03-160 V Brně dne 20. dubna 2004 Č.j. VP/S 113/03-160 V Brně dne 20. dubna 2004 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 28.8.2003 na základě žádosti České republiky - Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 26.8.2003,

Více

Perspektivní obory pro vývoz do Číny

Perspektivní obory pro vývoz do Číny Perspektivní obory pro vývoz do Číny 1) Úvod Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny investiční celky, např. cukrovary. Značného objemu ve vývozu investičních celků do

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.6.2008 KOM(2008) 355 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o statistikách sestavených podle nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin NÁVRH STANOVISKASTANOVISKO

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin NÁVRH STANOVISKASTANOVISKO EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin >PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ

Více

Monetárn a vývoj kurzu v kontextu

Monetárn a vývoj kurzu v kontextu Monetárn rní politika ČNB a vývoj kurzu v kontextu společné měny euro Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Kouty u Ledče nad Sázavou 22. května 2008 Struktura prezentace 1 Základní

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 6. volební období. Návrh. poslance Ladislava Skopala. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 6. volební období. Návrh. poslance Ladislava Skopala. na vydání PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 6. volební období 481 Návrh poslance Ladislava Skopala na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění ve znění

Více

319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)

319 C5-0375/2000 2000/0139(COD) Návrh na směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otvírání poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži (KOM(2000) 319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)

Více

7. NÁVRH OPATŘENÍ K REALIZACI DOPORUČENÉ VARIANTY ÚEK LK

7. NÁVRH OPATŘENÍ K REALIZACI DOPORUČENÉ VARIANTY ÚEK LK Územní energetická koncepce Libereckého kraje Územní energetická koncepce Libereckého kraje (ÚEK LK) je dokument, který pořizuje pro svůj územní obvod krajský úřad podle 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉ EKONOMIKY

STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉ EKONOMIKY STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉ EKONOMIKY Marek Rojíček Centrum ekonomických studií, Vysoká škola ekonomie a managementu marek.rojicek@vsem.cz Abstrakt Studie zkoumá vývoj odvětvové struktury české ekonomiky

Více

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 březen 2013 4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem Výkonové charakteristiky segmentu malých a středních

Více

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY ECB

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY ECB Box MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU SESTAVENÉ PRACOVNÍKY Na základě údajů dostupných k 22. únoru 2013 sestavili pracovníci projekce makroekonomického vývoje eurozóny 1. Podle těchto projekcí by měl

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU

MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU MAKROEKONOMICKÉ PROJEKCE PRO EUROZÓNU VYPRACOVANÉ ODBORNÍKY EUROSYSTÉMU Na základě údajů dostupných k 20. květnu 2005 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Průměrný

Více

Odborný obsah byl připraven ve spolupráci se společností enovation, s.r.o., Centram andragogiky s.r.o. a Ministerstvem zahraničních věcí.

Odborný obsah byl připraven ve spolupráci se společností enovation, s.r.o., Centram andragogiky s.r.o. a Ministerstvem zahraničních věcí. Číslo: 01/2016 Datum vydání: 25. 1. 2016 Monitoring Obsah gg dotačních příležitostí 1. OPPIK: Technologie... 4 2. OPPIK: Obnovitelné zdroje energie... 5 3. OPPIK: Služby infrastruktury... 7 4. OPPIK: Inovace

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Česká republika Tab.0.1 Hlavní makroekonomické ukazatele národního hospodářství České republiky Mezinárodní srovnání Tab.0.2 HDP na 1

Více

ERGO pojišťovna, a.s.

ERGO pojišťovna, a.s. ERGO pojišťovna, a.s. za rok 2015 Řádná valná hromada 27. dubna 2016 v Praze Obsah Orgány společnosti... 3 Zpráva dozorčí rady... 4 Úvodní slovo předsedy představenstva... 5 Ekonomika 2015... 6 Pojišťovnictví

Více

Mléko a mléčné produkty

Mléko a mléčné produkty Mléko a mléčné produkty i přes neustálý tlak na snižování produkce mléka zůstávají další vyhlídky pro mléčný trh a mléčné výrobky příznivé, a to díky stále rostoucí světové poptávce. Spíše se tedy očekává

Více

Růstová výkonnost a stabilita

Růstová výkonnost a stabilita Růstová výkonnost a stabilita 1. Růst a nabídková stránka ekonomiky 1.1 Mezinárodní ekonomický vývoj Struktura světového hospodářského růstu Vývoj ekonomiky v USA Japonsko Evropská unie Nové členské země

Více

HODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČR ASSESMENT OF DEVELOPMENT OF THE CZECH AGRARIAN FOREIGN TRADE.

HODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČR ASSESMENT OF DEVELOPMENT OF THE CZECH AGRARIAN FOREIGN TRADE. HODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČR ASSESMENT OF DEVELOPMENT OF THE CZECH AGRARIAN FOREIGN TRADE Vladimír Brabenec Anotace: Agrární zahraniční obchod ČR od roku 1994 vykazuje rostoucí

Více

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Na základě údajů dostupných k 17. květnu 2004 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Podle

Více

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Úvod Cílem této krátké tematické analýzy je zmapovat selektivní dopady globálního

Více

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Na základě údajů dostupných k 20. listopadu 2004 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Průměrný

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 Ministerstvo práce a sociálních vě cí Č eské republiky III. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013 VERZE ÚNOR 2007 OBSAH OBSAH... 2 1. ÚVOD... 4 2. ANALÝZA EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE NA LÉTA 2007-2013

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE NA LÉTA 2007-2013 Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE NA LÉTA 2007-2013 Praha květen 2006 2 OBSAH Úvod 7 1. SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ ANALÝZA A POPIS SEKTORU PRUMYSLU A SLUŽEB

Více

PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (NÁVRH)

PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (NÁVRH) PLÁN OBLASTI POVODÍ DYJE (NÁVRH) Textová část Červen 2008 Obsah: F. EKONOMICKÁ ANALÝZA...3 F.1. Hospodářský význam užívání vod výchozí stav...4 F.1.1. Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí...

Více

Č.j. VP/S 129/01-160 V Brně dne 31. ledna 2002

Č.j. VP/S 129/01-160 V Brně dne 31. ledna 2002 Č.j. VP/S 129/01-160 V Brně dne 31. ledna 2002 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 14.11. 2001 na základě žádosti města Slaný ze dne 9.11. 2001, č.j. 311/2000/B, o povolení

Více

Fiche opatření (dále jen Fiche)

Fiche opatření (dále jen Fiche) Název MAS Český Západ - Místní partnerství Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 8 Podpora rozvoje drobného podnikání Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření III.

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

Studie k problematice souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev Červenec 2014

Studie k problematice souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev Červenec 2014 Studie k problematice souběhu funkcí jednatelů a členů představenstev Červenec 2014 Autoři prof. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc., VŠE v Praze Mgr. Kateřina Háblová, AGROFERT, a.s. Bc. Darja Krasnikova, VŠE

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.

Více

III. Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA

III. Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA III. Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA 1. Název programu: Podpora aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA (dále jen program ) 2. Právní rámec programu:

Více

11-2010 MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE

11-2010 MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE 11-2010 MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE 12/2014 O B S A H Č T V R T L E T N Ě S L E D O V A N É U K A Z A T E L E 3. Č T V R T L E T Í 2 0 1 4 3 Čtvrtletní odhad hrubého domácího

Více

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.10.2004 59 Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Více

Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci

Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu Důvody aktualizace surovinové

Více

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM

V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM V Y S O K Á Š K O L A E K O N O M I E A M A N A G E M E N T U CENTRUM EKONOMICKÝCH STUDIÍ VŠEM ISSN 1801-1578 (elektronická verze) ISSN 1801-6871 (tištěná verze) 4 vydání 4 / ročník 2007 / 28. 2. 2007

Více

1 Úvod. 2 Obecné informace o respondentech

1 Úvod. 2 Obecné informace o respondentech 1 Úvod Celosvětová konkurence v poptávce po přírodních zdrojích se zvyšuje. Soustředění zdrojů, zejména kritických surovin, mimo Evropskou unii vede k závislosti evropského průmyslu a společnosti na dovozu.

Více

DISKUSE. K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU dne 25. 2. 2016. Srovnání. České republiky se Švýcarskem.

DISKUSE. K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU dne 25. 2. 2016. Srovnání. České republiky se Švýcarskem. 1 DISKUSE K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU dne 25. 2. 2016 Srovnání České republiky se Švýcarskem. Dovoluji si doplnit některé dostupné ekonomické údaje Švýcarska. Za

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU Obsah I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU... 1 1. CÍLE ROZPOČTOVÉ

Více

Č.j. VP/S 57/03-160 V Brně dne 5. září 2003

Č.j. VP/S 57/03-160 V Brně dne 5. září 2003 Č.j. VP/S 57/03-160 V Brně dne 5. září 2003 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 8.4. 2003 na základě žádosti České republiky - Ministerstva životního prostředí ČR, ze

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Podíl kraje na objemu HDP se mírně snížil Dynamika růstu hrubého domácího produktu (HDP) v kraji byla do roku 2008 stejná jako na úrovni ČR, v průměru 6,6 % ročně. K zásadnímu

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červenec 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Po růstu o 3,5 procenta v červnu vzrostly spotřebitelské ceny v červenci meziročně o 3,1 procenta. Vývoj

Více

13. května 2009 seminář AEM, Praha Jan Kanta ředitel útvaru Legislativa a trh

13. května 2009 seminář AEM, Praha Jan Kanta ředitel útvaru Legislativa a trh Novela energetického zákona 13. května 2009 seminář AEM, Praha Jan Kanta ředitel útvaru Legislativa a trh DŮVODY NOVELIZACE ENERGETICKÉHO ZÁKONA Implementace směrnice 2005/89/ES o opatřeních pro zabezpečení

Více

Č.j. VP/S 97/02-160 V Brně dne 30. září 2002

Č.j. VP/S 97/02-160 V Brně dne 30. září 2002 Č.j. VP/S 97/02-160 V Brně dne 30. září 2002 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 12. 7. 2002 na základě žádosti České republiky - Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ze dne 11. 7.

Více

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny FLEXI životní pojištění Pozn.: Data uvedená v Bulletinu lze využít i pro potřeby produktů FLEXI INVEST 2008 a H-FIX, zejména pro případ mimořádných

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světové ekonomiky v roce 2008 byl významně poznamenán vážnou hospodářskou recesí. Nejsilnější ekonomika světa USA zaznamenala četné a významné otřesy na finančních

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Mezinárodní strojírenský veletrh Brno 2014. Rozjednaný stav

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Mezinárodní strojírenský veletrh Brno 2014. Rozjednaný stav Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Mezinárodní strojírenský veletrh Brno 2014 Rozjednaný stav OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek

Více

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce Sociotrendy 2015 ISBN 978-80-87742-30-3 Obsah 1. Obsah a cíle demografické analýzy... 3 2. Metodologie analýzy... 3 3. Analýza vývoje

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO VODU, VZDUCH A PŘÍRODU Implementační dokument verze k 3. 12. 2009 M I NISTERSTVO ŽIVOTNÍ HO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOT NÍ HO PROSTŘEDÍ FOND SOUDRŽNOSTI / EVROPSKÝ

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Odvětví. - výrobní statky, služby, které můžeme prodat a máme z nich výnos. - nevýrobní nemůžeme prodat nic. Výrobní

Odvětví. - výrobní statky, služby, které můžeme prodat a máme z nich výnos. - nevýrobní nemůžeme prodat nic. Výrobní Otázka: Národní hospodářství Předmět: Ekonomie Přidal(a): Lenka - Národní hospodářství ČR je celek, který se skládá z určitých menších částí (odvětví, sektorů) a celé národní hospodářství je součástí vyššího

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 4 Analytikův občasník PROSINEC 2006 O BSAH: TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

Více

Fiche opatření (dále jen Fiche)

Fiche opatření (dále jen Fiche) Název MAS MAS "Přiďte pobejt!"o.s. Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 3 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) Hlavní opatření III.

Více

STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje

STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje II STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje 2. Stavební trh 3. Stavební produkce a ceny 4. Pracovníci a mzdy 5. Hospodářské výsledky II - 1 POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V NH

Více

5. CZ-NACE 16 - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

5. CZ-NACE 16 - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU 5. - RACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU 5.1 Charakteristika odvětví Výroba dřevěných a korkových výrobků, proutěného zboží a slaměných výrobků, kromě

Více

Měsíční přehled č. 09/00

Měsíční přehled č. 09/00 Měsíční přehled č. 09/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v září obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 197,8 mld.kč, čímž stoupl v

Více

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Březen 2004 Obsah Strana 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu 3 1.1. Devizové příjmy z cestovního ruchu 3 1.2. Podíl cestovního ruchu na základních

Více