Čeština pro azylanty a cizince. Ana Adamovičová. Jana Bischofová. Marie Hádková. Jiří Hasil. Milan Hrdlička

Transkript

1 Čeština pro azylanty a cizince Ana Adamovičová Jana Bischofová Marie Hádková Jiří Hasil Milan Hrdlička

2 2

3 Obsah 1 první kapitola MLUVNICKÁ ČÁST 9 ÚVODEM 9 PODSTATNÉ JMÉNO (SUBSTANTIVUM) 10 Rod (Genus) 10 Rod nesklonných podstatných jmen Číslo (Numerus) 11 Rod plurálií tantum Pád (Casus) 14 Skloňování vlastních jmen Jména zeměpisná Skloňování cizích slov, nejčastěji řeckého a latinského původu Předložka (Prepozice) 21 Předložková spojení s významem místním (výběr) Předložková spojení s významem časovým Předložková spojení s významem účelovým Předložková spojení s významem příčinným Předložková spojení s významem způsobu (primární prepozice, výběr) Předložková spojení s významem způsobu (sekundární prepozice, výběr) Předložková spojení s významem způsobu spoluúčast Předložková spojení s významem způsobu prostředek (výběr) Předložková spojení s významem způsobu prostřednictví, měřítko s něčím (výběr) Předložková spojení s významem zřetele (výběr) Předložková spojení s významem podmínky (primární prepozice) Předložková spojení s významem podmínky (sekundární prepozice) Předložková spojení s významem přípustky Předložková spojení s významem zastoupení, náhrady, připojení

4 2 druhá kapitola TVOŘENÍ SLOV ODVOZOVÁNÍM 33 ÚVODEM 33 TVOŘENÍ SLOV ODVOZOVÁNÍM 34 PODSTATNÁ JMÉNA 34 Názvy činitelské Názvy konatelské Názvy prostředků Názvy nositelů vlastnosti Názvy obyvatelské Názvy míst Názvy zdrobnělé deminutiva Názvy mláďat Podstatná jména slovesná PŘÍDAVNÁ JMÉNA 42 Přídavná jména přivlastňovací Přídavná jména odvozená z podstatných jmen Přídavná jména odvozená ze sloves Přídavná jména odvozená z příslovcí Vyjádření malé a velké míry PŘÍSLOVCE 48 Příslovce odvozená ze zájmen SLOVESA 49 Významy předpon u sloves pohybu Další významy předpon Odvozování sloves příponami změna vidu Změna významu sloves pomocí prefigace (odvozování předponami) a reflexivity (zvratná slovesa) SKLÁDÁNÍ složeniny (kompozita) 66 CIZÍ SLOVA V ČEŠTINĚ 68 ZKRATKY A ZKRATKOVÁ SLOVA 70 4

5 3 třetí kapitola ČETBA 73 ÚVODEM 73 NENÍ DOPIS JAKO DOPIS 74 Text 1 74 Text 2 75 Text 3 75 Text 4 76 ČLOVĚK A JEHO SVĚT 79 Bydlení 79 Kostel 79 Text 3 80 Velký pomocník v domácnosti 81 Antibiotika nepomáhají 82 RODINA A VÝCHOVA DĚTÍ 84 Starost o domácnost má v Česku stále žena 84 V kolika letech je nejlepší mít dítě 85 Existuje ideální výchova? 85 Čtení pomáhá rozvíjet inteligenci a citové vztahy 87 DEMOGRAFICKÉ PROGNÓZY 89 Demografické prognózy 89 Postavení žen mezi přistěhovalci 90 Pohyb obyvatel v ČR v roce 2005 a Česko má sebevražedně nízkou porodnost 92 5

6 4 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 94 Země krásná neznámá 94 Golfský proud 95 Všichni jsme součástí přírody a je v zájmu každého z nás ji chránit 96 UMĚNÍ ODPOČÍVAT 97 Umění odpočívat 97 Z historie džezu 98 SVĚTEM KŘÍŽEM KRÁŽEM 100 Cestujeme 100 Text ČETBA POZNÁNÍ I ZÁBAVA 104 Jak se do paměti zapisují vzpomínky 104 Růžový kavalír 105 Má veselá jitra 106 Jiří Menzel začíná znovu 106 Kruté i podmanivé pohádky Afriky 107 KLÍČ 110 čtvrtá kapitola ADMINISTRATIVNÍ FUNKČNÍ STYL 113 ÚVODEM 113 ŽIVOTOPIS 116 Strukturovaný životopis Volný životopis DOTAZNÍK, FORMULÁŘ 121 6

7 ÚŘEDNÍ KORESPONDENCE 134 Úprava adres Úprava obchodních a úředních dopisů Jednání, schůze, porada; zápis pátá kapitola POSLECH 151 ÚVODEM 151 PIVO 152 DĚTI 155 ŽENY, PARTNERSTVÍ 159 MIGRACE, OBYVATELSTVO 164 FOTBAL, AUTA 168 KLÍČ 173 Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č

8 Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č Libreto č

9 Gramatika1první kapitola MLUVNICKÁ ČÁST Milan Hrdlička ÚVODEM Výklad v mluvnické části vychází z předpokladu, že uživatel/ka této učebnice dobře zvládl/a učivo úrovně B1, konkrétně učebnici a cvičebnici Čeština pro cizince a azylanty B1 autorů Jany Bischofové a Milana Hrdličky. Popis mluvnice českého jazyka si klade za cíl rozšíření znalostí o mluvnickém systému, soustředí se proto na doposud neprobrané kapitoly nebo na mluvnické kategorie a jevy, které byly vyloženy jen stručně. 9

10 PODSTATNÉ JMÉNO (SUBSTANTIVUM) Gramatika Rod (Genus) Čeština rozlišuje trojí rod: mužský (maskulinum), ženský (femininum) a střední (neutrum). Rodová diferenciace se utvářela na základě rozlišování přirozeného (biologického) rodu u dospělých jedinců (muž, chlapec, kocour žena, dívka, kočka) a u mláďat, ev. u jedinců nedospělých (děvče, dítě, kotě). Později se rozlišování jmenného rodu rozšířilo na všechna podstatná jména. Rod mají i přídavná jména, některá zájmena a číslovky. Rod podstatných jmen se určuje především podle jejich zakončení v nominativu, ale i v ostatních pádech. Určení rodu není vždy snadné, zejména u pomnožných jmen (viz dále). Je zřejmé, že jmenný rod nelze zaměňovat s rodem přirozeným: např. substantiva nebožtík, sněhulák, drak aj. jsou rodu mužského životného, zatímco např. kolektivní jména lid, národ, dav, zástup, hmyz, dobytek jsou neživotná. Některá podstatná jména mají dva rody (ten řádek ta řádka, ten brambor ta brambora, ten hadr ta hadra, ten/ to rukojmí, ten/ta choť, ten/ta vedoucí, průvodčí aj.; řadí se sem také obourodá pojmenování typu nešika, mizera, louda, šereda, nestyda, neposeda, popleta, nemluva, naivka apod.); jiná mají rody dokonce tři (budižkničemu). Cvičení 1: Určete v případě potřeby s pomocí učitele rod substantiv a doplňte k nim vhodná adjektiva tramvaj... nestyda... drama... kolega... Olomouc... Třebíč... řeč... ocel... téma... datum... invalida... nešika... vedoucí... turista... rukojmí... naivka... louda... dogma... popleta... dilema... schéma... Jak už bylo naznačeno, čeština rozlišuje v rámci podstatných jmen rodu mužského substantiva životná (označují osoby a živočichy) a neživotná (označují věci, pojmy, rostliny). Z gramatického hlediska o životnosti rozhoduje zakončení; životná jsou totiž i substantiva (maskulina), která označují neživé objekty životným tvarem (životné jsou koncovky -i, -é, -ové, neživotné -e, -y). Setkáváme se tedy s dvojicemi výrazů jako Ledoborci pluli Ledoborce pluly; Podél cesty stáli ukazatelé Podél cesty stály ukazatele; Na nebi pluli bílí beránci Na nebi pluly bílé beránky aj. Substantiva bacil, mikrob mohou být životná i neživotná, viz např. Mikrobi byli dříve neznámí Mikroby byly dříve neznámé. Pamatujte si, že mezi podstatná jména rodu mužského životného patří i rodiče (milí rodiče), koně (krásní koně) a lidičky; slovo den (dny, dni) je neživotné: Dny/Dni rychle plynuly. (Archaické dnové je ovšem životné: Dnové plynuli). 10

11 V běžně mluvené češtině se mnohdy objevuje životná koncovka v akuzativu singuláru neživotných maskulin (najít hřiba, kozáka; pouštět draka; dát si šluka; dát góla; koupit si favorita; jít na panáka; mít vzteka; plavat kraula; nosit kulicha; mít trumfa; pít turka; mít maskota; stavět sněhuláka); někdy dochází i k expresivním posunům v rodě: lenoch líná; chlap mizerná; kluk ušatá aj. Cvičení 2: Uveďte, a) zda jste se setkali s některými dalšími podobnými vyjádřeními s užitím životné koncovky v akuzativu (viz výše), ev. s expresivními posuny v rodě; b) několik příkladů substantiv, která mají pro označení povolání pouze jeden rod Gramatika Vzor b): letuška, hosteska, zdravotní sestra, pokojská řezník, horník, automechanik, zedník Rod nesklonných podstatných jmen Pokud jde o jmenný rod nesklonných substantiv, přejatá podstatná jména s neobvyklým zakončením se nejčastěji řadí k neutrům: angažmá, apartmá, aranžmá, abonmá, menu, taxi, kari, alibi, blues, dementi, safari, tabu, komuniké, penále, expozé, dražé, turné, renomé, klišé, kupé, filé, resumé, interview, nivó, iglú, ragú, buly, astma (i F), plazma (i F), panorama ( panoráma i F). Některá cizí slova mají dva rody (např. brandy F, N, show F, N), lexém image má rody tři. Mezi maskulina patří např. atašé, chargé d affaires; mezi feminina např. jury, zoo (pod vlivem sousloví zoologická zahrada) aj. Cvičení 3: Určete (i s pomocí slovníku) rod podstatných jmen a užijte potom výrazy ve větách abbé ( ), madame ( ), jury ( ), blues ( ), penále ( ), image ( ), copyright ( ), filé ( ), finále ( ), revue ( ), revma ( ), tabu ( ), rekviem ( ), alibi ( ), taxi ( ), nonsens ( ), show ( ), resumé ( ), zoo ( ), kupé ( ) Číslo (Numerus) Číslo podstatných jmen vyjadřuje rozdíl mezi počtem jeden a více než jeden. Tento základní rozdíl vyjadřujeme u tzv. počitatelných substantiv číslem jednotným (singulárem) a množným (plurálem): student studenti, dům domy. Některá podstatná jména jsou ale pouze v čísle jednotném (singularia tantum), jiná pouze v čísle množném (pluralia tantum). Mezi singularia tantum patří: a) jména látková označují hmotu, látku, které nejsou kompaktní, nedají se rozčlenit na jednotlivé části, např.: mléko, omáčka, voda, máslo, salám, obilí, zelí, zlato, mlha, sklo, dřevo, plyn; b) jména hromadná (kolektivní) označují soubor počitatelných objektů stejného druhu, např.: obyvatelstvo, lidstvo, mládež, učivo, dříví, peří, dobytek, skot, nádobí, listí, kamení, cukroví; c) jména abstraktní, např.: radost, spánek, četba, trpělivost, láska, závist, čest, přátelství, dobro, zlo, mír; d) jména vlastní, např.: Karel, Alena, Praha, Vltava aj. Pluralia tantum se dělí do následujících skupin (výběr): a) názvy částí těla: ústa, plíce, játra, mluvidla, prsa, vnitřnosti aj. 11

12 Gramatika b) názvy oděvů: plavky, trenýrky, kalhoty, tepláky, šaty aj. c) názvy nástrojů a zařízení: housle, varhany, dudy; kleště, nůžky, váhy; vrata, kamna, štafle aj. d) názvy svátků, slavností, významných událostí: Vánoce, Velikonoce, narozeniny, prázdniny, hody, šedesátiny, vdavky, křtiny, jmeniny aj. e) zeměpisné názvy, názvy míst: Krkonoše, Hradčany, Vinohrady, Čechy, Uhry, Litoměřice aj. Rod plurálií tantum Určení rodů u pomnožných podstatných jmen není snadné. V následujícím přehledu jsou uvedena vybraná frekventovaná pojmenování: M: nervy, schody, základy, hranolky, šaty, tepláky, (sub) tropy, hody, dostihy, manévry, rozpaky, poměry, pořádky, počty, odbory, šachy, memoáry, peníze; F: hlasivky, spalničky, katakomby, váhy, sáňky, nůžky, hodiny, hodinky, varhany, plavky, kalhoty, trenýrky, montérky, hory, narozeniny, padesátiny, prázdniny, Dušičky, zásnuby, líbánky, dějiny, podmínky, karty, desky, noviny, plíce, neštovice, dveře, jesle, brýle, koleje, housle, hranice, Vánoce, Velikonoce, žně, finance, reálie, studie; N: ústa, záda, prsa, játra, vrata, kamna, povidla, skripta, akta. Je třeba připomenout, že se s pluralii tantum užívá číslovek souborových ve funkci číslovek základních, srov. dvoje dveře (nikoliv dvě dveře), troje prázdniny (nikoliv tři prázdniny) apod. V češtině výrazně převažuje užívání čísla jednotného nad číslem množným (zhruba v poměru 3 4:1). Singulár je v českém jazyce nepříznakový to znamená, že může vyjadřovat jak číslo jednotné, tak i množné, např. Měli hlavu plnou starostí; Muži nosili na hlavě/na hlavách klobouk; Do Beskyd se prý vrátil medvěd; V těch lesích roste hlavně smrk. Vyskytují -li se některá singularia tantum v množném čísle, vyjadřují odlišení druhů: francouzské sýry, moravská vína, toaletní mýdla, drahé kovy. Při vyjádření expresivity se někdy můžeme setkat i s užitím plurálu: tuhé mrazy, dlouhotrvající sucha, monzunové deště, podzimní mlhy, loňské sněhy. V souvislosti se singularii tantum v praxi někdy dochází ke specifikaci typu tři polévky tři talíře polévky; dvě vody dvě sklenice vody apod. Cvičení 4: Doplňte vhodně ukazovací zájmeno a dejte výraz do genitivu Vzor: narozeniny ty narozeniny těch narozenin šaty... hodinky... plíce... dveře... brýle... záda... tepláky... plavky... vrata... peníze... 12

13 jesle... nervy... ústa... hranolky... nůžky... Gramatika Cvičení 5: Dejte výrazy v závorkách do náležitého tvaru pásek ke (kalhoty) ; láska k (varhany) ; okouzlení (housle) ; přání k (Vánoce) ; setkání o (Velikonoce) ; týden před (volby) ; pár dní po (Dušičky) ; očkování proti (neštovice) ; dárek k (padesátiny) ; jít ke (kamna) ; buchta s (povidla) ; znalost (reálie) ; studium (práva) ; slavnost po (křtiny) ; problém s (hlasivky) ; četba (noviny) Cvičení 6: Dejte výrazy v závorkách do náležitého tvaru Dítě onemocnělo (spalničky). Minulou neděli se setkali na (dostihy). Tu informaci našel v autorových (memoáry). Při (žně) pomáhali i brigádníci a brigádnice. Měl prý nějaký nález na (játra). Byla najednou celá v (rozpaky). Prošli (katakomby) až na druhý konec města. Nevzali si z (dějiny) žádné ponaučení. Děti jezdily rády na (sáňky) nebo na (lyže). Cvičení 7: Vysvětlete významový rozdíl mezi uvedenými dvojicemi výrazů a užijte je ve větách Vzor: paměť paměti Po té vážné autonehodě ztratil paměť. Na sklonku života začal sepisovat svoje paměti. hodina hodiny... volba volby... řeč řeči... váha váhy... drahota drahoty... novina noviny... poměr poměry... pořádek pořádky... odbor odbory... 13

14 počet počty... prach prachy (kol.)... Gramatika nerv nervy... hod hody... základ základy... podmínka podmínky... láska lásky... Cvičení 8: Spojte vhodně následující výrazy (A) s látkovými jmény (B) (A) hrnek, šálek, láhev, plátek, hrst, lžíce, kostka, krabice; (B) mouka, víno, mléko, polévka, cukr, čaj, káva, šunka Vzor: arch papíru Pád (Casus) Pokud jde o pádový systém, zastavíme se u konkurence nominativu a instrumentálu. Přísudkové jméno v nominativu vyjadřuje stálou vlastnost (Je dobrý zpěvák = umí dobře zpívat), hodnocení (To je nesmysl!), zařazuje dané jméno do určité kategorie (Zlato je drahý kov). Jméno v instrumentálu proti tomu vyjadřuje vlastnost časově omezenou, přechodnou, někdy označuje profesi, funkci apod. Mělo by se tedy např. říkat Ta politička je v současnosti předsedkyní vlády. Užití instrumentálu se ale v běžné komunikaci pociťuje jako knižní, je tedy méně časté. Instrumentálu se užívá po slovesech stát se, stávat se, být zvolen aj. Cvičení 9: Vyberte náležitý tvar (někdy jsou vhodné obě možnosti) a svoje rozhodnutí zdůvodněte Stal se známý/známým hned svým prvním románem. Tygr je chráněné zvíře/chráněným zvířetem. To je přece úplná hloupost/úplnou hloupostí. Sestra je dobrá advokátka/dobrou advokátkou. Žralok je dravá mořská ryba/dravou mořskou rybou. Ropa je cenná surovina/cennou surovinou. Byla zvolena předsedkyně dozorčí rady/předsedkyní dozorčí rady. Je můj dobrý přítel/mým dobrým přítelem. To vůbec není pravda/pravdou. Přestal být nejlepší hráč/nejlepším hráčem. 14

15 Skloňování vlastních jmen Jména osobní Domácí jména a příjmení se skloňují hlavně podle mužských životných a ženských vzorů. Podle vzoru pán se skloňují jména jako Václav, Mirek, Pavel, pan Novák, pan Stýblo, doktor Zahradník; podle vzoru muž jména typu Tomáš, Kadlec, Klimeš, Klaus, Hlaváč; podle vzoru předseda např. Honza, Jirka, Míla, Kubica, Procházka; jako vzor soudce se skloňuje kupř. Neděle, Srdce, Bičiště. Adjektivní skloňování mají jména jako Černý, Novotný, Hořejší, Krejčí, ale i René, Jiří aj. Mezi nesklonná se řadí Janů, Jírů, Petrů, Martinů, Skočdopole, Osolsobě. Jako žena se skloňují např. Dana, Ivana, Hana, Jana, Nataša, Sáša, Dáša (Dagmar je ale nesklonná), podle vzoru růže Lucie, Julie, Marie. Gramatika Cvičení 10: Utvořte genitiv následujících osobních jmen a příjmení a užijte některá z nich ve větách František, Petr, Lukáš, Martin, Josef, Aleš, Kadlec, Krejčí, Tomáš, Honza, Alena, Jiří, Jirka, Lucie, Míla, Daniel, Kočí, Stáňa, Vašiců, Jeřábek, Veselá, Bidlo, Hrabě, Juřica, Jitka, Havlíčková, Švec, Mráz Cvičení 11: Dejte výrazy v závorkách do náležitého tvaru Chtěli se seznámit s dílem (Jan Amos Komenský).... Hovořili o myšlenkách (František Palacký).... Sháněl francouzské překlady děl (Karel Hynek Mácha, Karel Matěj Čapek -Chod a Julius Zeyer)... Na přednášce hovořili o osudech (Václav Matěj Kramerius).... Studovala na Univerzitě (Jan Evangelista Purkyně).... Zajímal se o romány (Karel Václav Rais a Karolina Světlá) Obdivovali herecké umění (Jiřina Jirásková a Rudolf Hrušínský)

16 Gramatika Skloňování cizích jmen a příjmení Podle vzoru pán se skloňují jména zakončená na souhlásku (Puškin, Ibsen, Gogol), jména končící na -er (Fischer, Wagner, Wolker), jména s nevyslovenou souhláskou v nominativu, ale vyslovenou v deklinaci (Manet, čti [Mane], G Maneta; Chateaubriand, čti [Šatobriã], G Chateubrianda); u jmen na -c se v deklinaci objevuje -k (Leblanc Leblanka). K tomuto vzoru se řadí i jména zakončená na ve výslovnosti dlouhou samohlásku (Richelieu Richelieua, Linné Linnéa, Néhrú Néhrúa, Rousseau Rousseaua, Shaw Shawa); krátké nebo nevyslovované samohlásky se někdy odsouvají (Franco Franka, Ševčenko Ševčenka, Othello Othella, Boccaccio Boccaccia, Ionescu Ioneska, Dante Danta, Heine Heina, Goethe Goetha, Molière Molièra, Verne Verna, Shakespeare Shakespeara). Podle vzoru muž se skloňují jména jako Dumas, Schulz; podle vzoru předseda kupř. Zola, Goya Goyi, Moravia Moravii, Lorca Lorky; podle vzoru soudce jména typu Nietzsche. Adjektivní deklinaci (hajný, průvodčí) mají např. Tolstoj Tolstého, Dostojevskij Dostojevského, Slowacki Slowackého; Montgomery Montgomeryho, Petöfi Petöfiho. Analogickým způsobem se postupuje u feminin. K nesklonným se řadí jména a příjmení jako Delacroix, François, Dubois; Ráchel, Dolores, Mercedes, Carmen, Françoise, Karin, Betty, Ingrid, Elisabeth, Ester, Chloe, Mathilde, Marylin, Jeanette, Jennifer aj. Při skloňování řady jmen hraje roli úzus: Ludwig van Beethoven Ludwiga van Beethovena, Vincent van Gogh Vincenta van Gogha, Leonardo da Vinci Leonarda da Vinci, Rembrandt van Rijn Rembrandta van Rijn, Charlie Chaplin Charlie Chaplina, Ho Či Min Ho Či Mina. Cvičení 12: Utvořte genitiv následujících jmen a příjmení cizího původu a užijte některá z nich ve větách (tedy i v dalších pádech) Goethe, Tolstoj, Heine, Poe, Popescu, Dumas, Balzac, Zola, Rilke, Felix, Jean -François, Arne, Thomas, Sven, Ester, Hanako, Gorkij, Paolo, Pablo Picasso, Flaubert, Lorca, Trockij, Leonardo da Vinci, Betty, Hemingway Cvičení 13: Uvádějte další příklady jmen a příjmení (i neevropských) a tvořte s pomocí učitele/učitelky náležité tvary Jména zeměpisná Podle vzoru hrad (v genitivu je koncovka -a, v lokálu -e/-ě) se skloňují jména na -ov/-ín/-ýn (Chodov, Smíchov, Karlín, Kolín, Týn), a to i počeštěná (Londýn, Mnichov, Berlín), i řada dalších pojmenování (Řím, Betlém, Jeruzalém, Milán, Karlštejn, Beroun, Tábor, Náchod aj.). Podle téhož vzoru se skloňují další místní jména, která mají v genitivu -a a v lokálu -u, ev. -e/-ě (Braník, Mělník, Rakovník, Norimberk, Nymburk aj.); dále jména, která mají v genitivu -u a v lokálu -e/-ě (Bělehrad, Vyšehrad, Křivoklát); jména, která mají v genitivu -u a v lokálu -u nebo -e/-ě (Balkán, Vatikán, Írán, Orient, Cejlon, Libanon, Lisabon, Washington, Madrid, Island, Nový Zéland, Hamburk, Tunis atd.). 16

17 Podle vzoru stroj se skloňují jména končící na měkkou souhlásku: Dunaj, Linec, Bubeneč. Jako žena se skloňují feminina na -a (Vltava, Praha, Aljaška, Varšava, Casablanka), jako růže feminina na -e (Francie, Itálie, Anglie, Brazílie, Florencie, Normandie, Temže), jako píseň např. Paříž, Vídeň, Kroměříž, Dobříš, Olomouc, Kodaň, Neapol, Bretaň, Litomyšl, Soluň, Plzeň, Basilej, jako kost Budapešť, Bukurešť aj. Některá feminina mají adjektivní deklinaci (Haná, Hluboká, Planá, Česká Třebová). U neuter je zařazení ke vzorům snadné: podle vzoru město se skloňují např. Brno, Kladno, Bavorsko, Řezno, podle moře Labe, Ohře, Jíloviště, podle nádraží Vrchlabí, Veselí, Poříčí aj. Gramatika Pokud jde o zeměpisné názvy v plurálu, rozlišuje se několik typů (výběr): a) typ mosty: Bory, Vary (G: Var i Varů), Lány (G: Lán i Lánů), Vinohrady, Slapy, Jeseníky; b) typ Rokycany: Hradčany, Poděbrady, Brdy, Karpaty, Korutany; c) typ Lobkovice: Budějovice, Litoměřice, Průhonice, Košice; d) typ Čechy: Uhry, Filipíny, Antily, Antverpy, Drážďany, Cáchy, Benátky, Tatry, Alpy, Brémy, Beskydy aj. K nesklonným patří jména s nezvyklým zakončením, např. Malmö, Karáčí, Waterloo, Bordeaux, Nairobi, Soči, Sydney, Melbourne, Toulouse, Los Angeles, Las Vegas, Buenos Aires, New Orleans, Saint Louis, Baku, Tahiti aj. Cvičení 14: Dejte výrazy v závorkách do náležitého tvaru Na podzim pojede náš nejlepší tenista na turnaje do (Londýn, Boston, Paříž, Stockholm, Antverpy, San Francisco a Oslo).... Letadlo ze (Sant Petěrburg, Vídeň, Helsinky, Santiago de Chile, Lisabon, Řím a Barcelona) má kvůli nepříznivému počasí zpoždění. Firma má pražské pobočky v/na (Dejvice, Chodov, Vinohrady, Nusle, Karlín a Žižkov) Každý den sledovali politickou situaci v/na (Balkán, Írán, Libanon, Cejlon, Izrael, Japonsko, Indonésie, Spojené státy americké).... Ozvali se zájemci z (Kroměříž, Třeboň, Olomouc, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Hradec Králové a České Budějovice).... Chtěli strávit zimní dovolenou v/na (Šumava, Krkonoše, Jeseníky, Beskydy, Krušné hory nebo Orlické hory) Rozhlas pravidelně informoval o stoupající hladině (Vltava, Berounka, Labe, Ohře, Morava, Dunaj) a dalších řek. Cvičení 15: Řekněte, a) z kterého města pocházíte, b) do kterých českých i zahraničních měst (oblastí, států) byste se chtěl/a podívat. Uveďte alespoň deset příkladů

18 Gramatika Skloňování cizích slov, nejčastěji řeckého a latinského původu Maskulina Typ génius N. génius géniové Podle tohoto vzoru (jde o analogii se vzorem pán) se G. génia géniů skloňují přejatá podstatná jména rodu mužského životného zakončená na -ius (nuncius), -us, -os, -es a -is. Nejčastěji jde D. géniu, géniovi géniům o vlastní jména: Augustus, Archimedes, Sokrates aj. A. génia génie V. génie géniové L. géniu, géniovi géniích I. géniem génii Typ prézens N. prézens prézenty Podle tohoto vzoru (jde o analogii se vzorem hrad) se G. prézentu prézentů skloňují přejatá substantiva rodu mužského neživotného zakončená na -ens (agens, patiens, precedens aj.). D. prézentu prézentům A. prézens prézenty V. prézente prézenty L. prézentu prézentech I. prézentem prézenty Typ realismus ( realizmus ) N. realismus Podle tohoto vzoru (jde opět o analogii se vzorem hrad) G. realismu se skloňují maskulina zakončená na -ismus (-izmus): romantismus, rasismus, realismus, egoismus apod. Skloňují se D. realismu v podstatě pouze v singuláru. A. realismus V. realisme L. realismu I. realismem 18

19 Typ rytmus N. rytmus rytmy Podle tohoto vzoru se skloňují podstatná jména rodu G. rytmu rytmů mužského neživotného zakončená na -us (úzus, cyklus, modus, sylabus, virus, tetanus aj.), která v nepřímých pádech D. rytmu rytmům ono -us odsouvají. Patří sem i substantivum kosmos. A. rytmus rytmy V. rytme rytmy L. rytmu rytmech I. rytmem rytmy Gramatika Typ korpus N. korpus korpusy Na rozdíl od předchozího vzoru si tento typ substantiv G. korpusu korpusů zakončení -us ponechává. Patří sem substantiva jako status, luxus, opus, kaktus, citrus, rébus, turnus aj.). Některá maskulina D. korpusu korpusům (např. globus, papyrus, cirkus) se mohou skloňovat jak podle vzoru rytmus, tak korpus. V případě jména cirkus je A. korpus korpusy významový rozdíl: Jdeme do cirku (=antického) do cirkusu (=běžného). V. korpuse korpusy L. korpusu, korpuse korpusech I. korpusem korpusy Feminina Typ idea N. idea idey, ideje Podle tohoto vzoru (jde o analogii se vzorem žena, částečně G. idey, ideje idejí růže) se skloňují přejatá feminina zakončená na -ea. Může jít o názvy zeměpisných míst (Korea, Guinea, Eritrea), ale D. ideji ideám, idejím i o další jména (orchidea, odyssea; Andrea). Podstatná jména rodu ženského zakončená na -oa a -ua (Samoa, Nikaragua, A. ideu idey, ideje Papua) se skloňují podle vzoru žena s výjimkou dativu a lokálu, kde mají tvary podle vzoru růže: Navštívil Papuu. V. ideo idey, ideje Blížili se k Papui. L. ideji ideách, idejích Feminina zakončená na -ia (Sofia, Adria, Slavia, Mamaia) se skloňují podle vzoru růže. I. ideou, idejí ideami, idejemi Neutra Typ datum N. datum data Podle tohoto vzoru (jde o analogii se vzorem město) se G. data dat skloňují podstatná jména rodu středního zakončená na -um (publikum, centrum G. center, album, fórum, adjektivum, D. datu datům verbum, vízum, minimum, maximum) a na -on (epiteton, distichon), která zakončení -um/-on v deklinaci odsouvají. A. datum data V. datum data L. datu datech I. datem daty 19

20 Gramatika Typ muzeum N. muzeum muzea Podle tohoto typu se skloňují neutra zakončená na -eum G. muzea muzeí (jubileum, linoleum, lyceum, mauzoleum), -ium (studium, stipendium, sanatorium, stadium, teritorium, kolegium, D. muzeu muzeím sympozium) a -uum (individuum, vakuum). V jednotném čísle jde o analogii se vzorem město, v čísle množném se vzorem A. muzeum muzea moře (kromě nominativu). V. muzeum muzea L. muzeu muzeích I. muzeem muzei Typ drama N. drama dramata Podle tohoto vzoru (jde o analogii se vzorem město) se G. dramatu dramat skloňují neutra typu klima, revma, schéma, téma, dogma, prisma, dilema aj. D. dramatu dramatům A. drama dramata V. drama dramata L. dramatu dramatech I. dramatem dramaty Cvičení 16: Dejte výrazy v závorkách do náležitého tvaru a následně vyskloňujte celé paradigma Jde o výrok (císař Augustus) nebo (Sokrates). Je to jeden ze zákonů (Archimédes). Zabývala se osudy (Sofokles a Pythagoras). Studovali názory (Platón, Aristoteles a Euripides). Rádi četli zejména básně (Ovidius a Vergilius). K té události došlo za vlády (Nero, Herodes nebo Cicero)? Znáš nějakou tragédii od (Aischylos)? Velkého rozmachu dosáhla římská říše za císaře (Traianus). Slyšel jsi něco o spartském králi (Leonidas)? Cvičení 17: Dejte výrazy v závorkách do náležitého tvaru Byly to texty napsané na (papyrus). Je v nemocnici kvůli (bronchitis). Příští týden se budou učit o (dinosaurus). Mnozí lidé se neobejdou bez (luxus). Hovořili o něm jako o (hudební génius). Posluchači a posluchačky tleskali do (rytmus) hudby. 20

21 Měl několik (zajímavá alba) známek. Celý projekt je zatím ve (stadium) příprav. Pozorovala je s kamennou tváří (sfinga). Není ten tvar v rozporu se (současný úzus)? Nepozná prý ani (agens) od (patiens)! Nejdříve se půjdou podívat do (centrum města). Sejdeme se zase před (muzeum)? Předal ty listiny (papežský nuncius). Byl to nový úspěch v poznávání (kosmos). Ke (korpus) přistupovali z funkčního hlediska. Blahopřáli mu k (významné životní jubileum). Hovořili o (různá stipendia). Domluvili se s ním na (cyklus přednášek). Jejich základní (idea pl.) jsou stále inspirativní. Odmítáme všechny projevy (rasismus). Ve škole se neobejde bez (globus). (To téma) se zabývá už řadu let. V (lexikum) došlo k několika změnám. (To drama) příliš nerozuměli. V (takové klima) se rostlinám moc nedaří. Dejte ta slovesa do (prézens). Varovali je před nebezpečím (terorismus). Přišlo tam i několik podivných (individuum). Všechen volný čas věnovali (studium). Postupujte podle (dané schéma). Gramatika PŘEDLOŽKA (PREPOZICE) Předložková spojení s významem místním (výběr) na dně + G na hranici + G na začátku + G na konci + G uprostřed + G na (o)kraji + G v úvodu + G v závěru + G Na dně kufru měl ukrytou zbraň. Nacházeli se na hranici dvou krajů. Byli na začátku dlouhé cesty. Čekali na ně na konci chodby. Uprostřed místnosti stál psací stůl. Došli až na (o)kraj lesa. Píše o tom hned v úvodu své publikace. V závěru studie shrnuli získané poznatky. 21