ZÁSADY MANAGEMENTU STANOVIŠŤ DRUHŮ V EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA 2000

Transkript

1 ZÁSADY MANAGEMENTU STANOVIŠŤ DRUHŮ V EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA 2000 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY Editoři: Pavel Marhoul a Dana Turoňová. Editoři: Pavel Marhoul a Dana Turoňová ZÁSADY MANAGEMENTU STANOVIŠŤ DRUHŮ V EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA 2000 Metodika AOPK ČR PRAHA 2008

2 Editoři: Pavel Marhoul a Dana Turoňová ZásaDy ManagEMEnTu stanovišť Druhů v EvroPsky významných lokalitách soustavy natura 2000 METODIKA AOPK ČR PRAHA 2008

3 AOPK ČR 2008

4 Obsah obsah Úvod SAVCI Bobr evropský Castor fiber Medvěd hnědý Ursus arctos Prioritní druh Netopýr brvitý Myotis emarginatus Netopýr černý Barbastella barbastellus Netopýr velkouchý Myotis bechsteinii Netopýr velký Myotis myotis Rys ostrovid Lynx lynx Sysel obecný Spermophilus citellus Vlk obecný Canis lupus Prioritní druh Vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Vydra říční Lutra lutra OBOJŽIVELNÍCI Velcí čolci čolek velký Triturus cristatus, čolek dravý Triturus carnifex, čolek dunajský Triturus dobrogicus Čolek karpatský Lissotriton montandoni Kuňka obecná Bombina bombina Kuňka žlutobřichá Bombina variegata KRUHOÚSTÍ Mihule potoční Lampetra planeri Mihule ukrajinská Eudontomyzon mariae RYBY Bolen dravý Aspius aspius Drsek menší Zingel streber Drsek větší Zingel zingel Hořavka duhová Rhodeus amarus Hrouzek běloploutvý Romanogobio albipinnatus Hrouzek Kesslerův Romanogobio kesslerii Ježdík dunajský Gymnocephalus baloni Ježdík žlutý Gymnocephalus schraetser Losos obecný Salmo salar Ostrucha křivočará Pelecus cultratus Piskoř pruhovaný Misgurnus fossilis Sekavci g. Cobitis Sekavčík horský Sabanejewia balcanica Vranka obecná Cottus gobio KORÝŠI Rak kamenáč Austropotamobius torrentium Prioritní druh BROUCI Chrobák jednorohý Bolbelasmus unicornis

5 Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy natura 2000 Kovařík fialový Limoniscus violaceus Lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus Páchník hnědý Osmoderma barnabita Prioritní druh Potápník dvojčárý Graphoderus bilineatus Roháč obecný Lucanus cervus Rýhovec pralesní Rhysodes sulcatus Střevlík hrbolatý Carabus variolosus Střevlík Ménétriésův Carabus menetriesi Prioritní druh Střevlík panonský Carabus hungaricus Tesařík alpský Rosalia alpina Prioritní druh Tesařík obrovský Cerambyx cerdo MOTÝLI Bourovec trnkový Eriogaster catax Hnědásek chrastavcový Euphydryas aurinia Hnědásek osikový Euphydryas maturna Modrásek bahenní Maculinea nausithous Modrásek očkovaný Maculinea teleius Ohniváček černočárný Lycaena dispar Přástevník kostivalový Callimorpha quadripunctaria Prioritní druh Žluťásek barvoměnný Colias myrmidone VÁŽKY Klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia Šidélko ozdobné Coenagrion ornatum Vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis ROVNOKŘÍDLÍ Saranče skalní Stenobothrus eurasius bohemicus MĚKKÝŠI Perlorodka říční Margaritifera margaritifera Svinutec tenký Anisus vorticulus Velevrub tupý Unio crassus Vrkoč bažinný Vertigo moulinsiana Vrkoč útlý Vertigo angustior CÉVNATÉ ROSTLINY Hadinec červený Echium maculatum Hlízovec Loeselův Liparis loeselii Hořeček mnohotvarý český Gentianella praecox subsp. bohemica Prioritní druh Hvozdík Lumnitzerův Dianthus lumnitzeri Prioritní druh Hvozdík moravský Dianthus moravicus Prioritní druh Hvozdík písečný český Dianthus arenarius subsp. bohemicus.... Prioritní druh Jazýček jadranský Himantoglossum adriaticum Katrán tatarský Crambe tataria Kavyl olysalý Stipa zalesskii Prioritní druh Koniklec otevřený Pulsatilla patens

6 Obsah Koniklec velkokvětý Pulsatilla grandis Kosatec skalní písečný Iris humilis subsp. arenaria Kuřička hadcová Minuartia smejkalii Prioritní druh Lipnice jesenická Poa riphaea Prioritní druh Lněnka bezlistenná Thesium ebracteatum Matizna bahenní Angelica palustris Mečík bahenní Gladiolus palustris Oměj tuhý moravský Aconitum firmum subsp. moravicum Pelyněk Pančićův Artemisia pancicii Prioritní druh Pcháč žlutoostenný Cirsium brachycephalum Popelivka sibiřská Ligularia sibirica Puchýřka útlá Coleanthus subtilis Rožec kuřičkolistý Cerastium alsinifolium Prioritní druh Sinokvět chrpovitý Jurinea cyanoides Prioritní druh Sleziník nepravý Asplenium adulterinum Srpice karbincolistá Serratula lycopifolia Prioritní druh Starček dlouholistý moravský Tephroseris longifolia subsp. moravica Střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus Svízel sudetský Galium sudeticum Prioritní druh Včelník rakouský Dracocephalum austriacum Vláskatec tajemný Trichomanes speciosum Všivec krkonošský pravý Pedicularis sudetica subsp. sudetica.... Prioritní druh Zvonek český Campanula bohemica Prioritní druh Zvonek jesenický Campanula gelida Prioritní druh Zvonovec liliolistý Adenophora liliifolia Žabníček vzplývavý Luronium natans MECHOROSTY Dvouhrotec zelený Dicranum viride Mozolka skalní Mannia triandra Srpnatka fermežová Hamatocaulis vernicosus Šikoušek zelený Buxbaumia viridis

7 Úvod ÚvoD Pfiedpisy Evropsk ch spoleãenství (ES) zavázaly âeskou republiku k plnûní fiady úkolû v druhové i územní ochranû pfiírody, jejichï rozsah je na na e pomûry neb val. Mezi hlavní povinnosti ãlensk ch státû patfií vytvofiení evropské soustavy chránûn ch území Natura 2000 ( Aby celá soustava plnila svou funkci, tj. zachování a pfiípadnû zlep ování stavu ptaãích oblastí, evropsky v znamn ch lokalit (EVL), typû pfiírodních stanovi È a evropsky v znamn ch druhû,je tfieba o v echny evropsky v znamné fenomény vhodn m zpûsobem peãovat. První pfiíruãka, která se zab vá ochranáfisk m managementem v EVL, vy la v edici Planeta v roce 2004 ( Rámcové zásady lesního hospodafiení pro typy pfiírodních stanovi È v územích soustavy Natura 2000 v âeské republice ). V roce 2006 byla tato pfiíruãka nahrazena publikací Pravidla hospodafiení pro typy lesních pfiírodních stanovi È v evropsky v znamn ch lokalitách soustavy Natura 2000 vydanou ve stejné edici. Pravidla hospodafiení pro lesní typy stanovi È jsou v sledkem dvouleté diskuse pracovní skupiny tvofiené zástupci státní ochrany pfiírody a subjektû hospodafiících v lesích. Dal í publikací vydanou v edici Planeta jsou Zásady péãe o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000, na které se podílel irok fie itelsk kolektiv. Na tyto materiály navazuje pfiedkládaná pfiíruãka, která se zab vá zásadami péãe o stanovi tû evropsky v znamn ch druhû volnû Ïijících ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin. Je urãena zejména pracovníkûm ochrany pfiírody jako podklad k pfiípravû plánû péãe o EVL soustavy Natura Pfiedkládané Zásady jsou souborem odborn ch doporuãení pro péãi o stanovi tû vybran ch druhû v evropsky v znamn ch lokalitách,zejména pro orgány ochrany pfiírody. Z právního hlediska nemají závazn charakter. ProtoÏe péãe o ohroïené druhy není záleïitostí jen orgánû a organizací ochrany pfiírody, ale v znamnû se na ní podílejí subjekty hospodafiící v krajinû, pfiedpokládáme, Ïe pfiíruãka napomûïe i k lep í informovanosti o ohroïen ch druzích, zejména zemûdûlcû, lesníkû, fyzick ch osob a firem provádûjících ochranáfiské zásahy a opatfiení v EVL. Spoluúãast dostupn ch vlastníkû, uïivatelû a správcû pozemkû v EVL pfii tvorbû plánu péãe a zaji tûní dostatku odborn ch informací (napfi. o v skytu druhû) pro nû povaïujeme za základ pro nastavení vhodného managementu na jednotliv ch lokalitách.zachování lokalit a populací druhû v pfiíznivém stavu není moïné bez vzájemné spolupráce a dohody v ech zainteresovan ch stran. Zásady ochranáfiského managementu stanovi È byly pfiipraveny pro v echny druhy, které jsou pfiedmûtem ochrany alespoà v jedné EVL. Celkem jsou zpracovány 103 taxony (63 Ïivoãi n ch a 40 rostlinn ch druhû). Jednotlivé druhové kapitoly jsou rozdûleny na pût oddílû. Oddíly, Ekologie a biologie druhu pfiiná ejí struãné informace o celkovém areálu daného druhu, charakteru roz ífiení taxonu v âeské republice a v bûru nejv znamnûj ích informací o biologii a ekologii daného taxonu v znamn ch zejména z hlediska managementu lokalit. Oddíl udává základní statut ohroïení taxonu a v pfiípadû ohroïen ch druhû pfiehled faktorû, které zapfiíãinily tento stav. Oddíl je taxativním v ãtem abiotick ch, biotick ch a antropogenních faktorû, které mohou samy o sobû ãi ve vzájemném spolupûsobení ohrozit populaci daného druhu v EVL.Definování negativních faktorû je jednak v chodiskem pro formulování zásad managementu (aktivních opatfiení) a souãasnû mûïe b t vyuïito pfii formulování bliï ích ochrann ch podmínek v rámci vyhla ování EVL nebo pfii formulování podmínek u smluvní ochrany lokalit (pasivní ochrana). V odûvodnûn ch pfiípadech jsou zde zafiazeny i faktory stojící mimo dosah moïného ovlivnûní ãlovûkem (napfi. klimatické vlivy), protoïe ani ideální management a dodrïování ochrann ch podmínek nemusí u nûkter ch druhû garantovat jejich pfieïití v EVL, pfiípadnû v celé âeské republice. Oddíl je klíãovou ãástí materiálu.vzhledem ke specifick m podmínkám na jednotliv ch lokalitách nebylo moïné ani úãelné stanovit aktivní ochranáfiská opatfiení v pfiíli ném detailu. Smyslem bylo podat pokud moïno co nejúplnûj í v ãet hlavních typû aktivních opatfiení,v ideálním pfiípadû i s technick mi parametry (napfi. termín a zpûsob provádûní). U druhû ob vajících rûzné typy prostfiedí bylo snahou postihnout v echny v znamné typy stanovi È. Pfiedev ím u velmi vzácn ch druhû

8 Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy natura 2000 s nedostatkem informací o jejich biologii, ekologii a odezvách na rûzné typy managementu je nutné pfied vlastním provádûním managementu na konkrétní lokalitû provést cílené expertní posouzení. Pro nûkteré druhy jsou pfiipravovány mnohem detailnûj í plány managementu jejich populací, a to formou záchrann ch programû nebo programû péãe.v tûchto pfiípadech jsou v pfiedloïeném materiálu zásady uvedeny pouze velmi struãnû a pfii specifikování konkrétních zpûsobû péãe o lokality tûchto druhû odkazujeme na pfiíslu né programy. Ochranáfisk management zahrnuje velmi irokou kálu ãinností: od krajního a vzácného pfiípadu, kdy je moïné druhy ponechat témûfi bez zásahu (zpravidla na pfiirozen ch stanovi tích, napfi. na skalách), aï po pomûrnû razantní asanaãní zásahy do krajiny, jejichï cílem je napfi. podpora konkurenãnû slab ch druhû. V krajinû, která je po mnoho tisíciletí pfietváfiena a vyuïívaná ãlovûkem, ale která prochází také v poslední dobû znaãn mi zmûnami,by mnohé ohroïené druhy bez ochranáfiského managementu nemûly nadûji na pfieïití. Pfii stanovování plánû péãe je tfieba zohlednit v echny faktory, které druh ovlivàují, a je tfieba vzít v úvahu i to, Ïe zásady péãe pro jeden druh mohou b t krajnû nevhodné pro jin druh, kter také lokalitu ob vá. Nezbytnou souãástí péãe o ohroïené druhy musí b t monitoring vlivu proveden ch zásahû na jejich populace. Pouze kvalitní monitoring zajistí, aby péãe o druhy byla odbornû podloïená a dokázala pruïnû reagovat na zmûny podmínek. Pfiíruãka vychází z dlouhodob ch zku eností irokého pracovního kolektivu pracovníkû ochrany pfiírody, muzeí, akademick ch pracovi È i nevládních organizací. Pfii pfiípravû byly také vyuïity rozsáhlé databáze Agentury ochrany pfiírody a krajiny âr, k jejichï aktualizaci pfiispûl zejména proces pfiípravy soustavy Natura 2000 a monitoring evropsky v znamn ch druhû pro hodnotící zprávy Evropské komise ( Stanovi tû druhû v evropsky v znamn ch lokalitách se nacházejí z velké ãásti na nestátních pozemcích a mohou se tak objevovat problémy pfii uplatàování nezbytn ch managementov ch opatfiení. Není úkolem pfiedkládané publikace fie it právní a socioekonomické otázky spojené s konkrétní aplikací managementu na lokalitách. Autofii publikace v ak logicky povaïují za nezbytné vyfie ení tûchto problémû.pfied realizací managementov ch opatfiení je nutné vyfie it jejich finanãní zaji tûní a pfiípadnû náhradu vzniklé újmy. Pfii pfiípravû plánu péãe a/nebo realizaci opatfiení v nûm uveden ch je nutné rovnûï vyfie it pfiípadné rozpory mezi rûzn mi vefiejn mi zájmy a/nebo mezi poïadavky ochrany pfiírody a povinnostmi vlastníkû podle jin ch právních pfiedpisû.úkolem pfiíslu n ch orgánû ochrany pfiírody je nalezení vhodného kompromisu mezi nároky dan ch pfiedmûtû ochrany v evropsky v znamn ch lokalitách a ekonomick mi zájmy vlastníkû, správcû a nájemcû dotãen ch pozemkû. Pouze v pfiípadû dobrovolné spolupráce v ech zúãastnûn ch stran mûïe b t cíl soustavy Natura 2000, tedy zachování vybran ch druhû typû pfiírodních spoleãenstev a druhû rostlin a ÏivoãichÛ v dostateãné kvalitû a poãetnosti do budoucnosti, dlouhodobû udrïiteln. Editofii publikace

9 Savci savci Bobr evropsk Castor fiber V souãasnosti zahrnuje areál roz ífiení bobra evropského Norsko, védsko, Finsko, Litvu, Loty sko, Estonsko, Bûlorusko, severní a stfiední Rusko, Ukrajinu, Polsko, Slovensko a âeskou republiku. Dále Ïije témûfi na celém nûmeckém úseku Labe, v Meklenbursku a ve stfiední a západní ãásti Nûmecka v povodí R na. Velká populace Ïije v Bavorsku a Rakousku na Dunaji, Innu a jejich pfiítocích. Ve Francii se bobr postupnû ífií k severu z pûvodní populace na dolní Rhônû a z vysazené populace na Loifie. Repatriace probûhla i ve v carsku, Dánsku, Maìarsku a Chorvatsku. V âeské republice v souãasnosti bobr evropsk ob vá est hlavních oblastí dolní Labe (od státní hranice po Ústí nad Labem), jihozápadní âechy, horní povodí Divoké Orlice, fieku Moravu s pfiítoky, fieku Dyji s pfiítoky a fieku Odru s pfiítoky. Bobr v âr nejãastûji ob vá toky s dobfie rozvinut mi bfiehov mi porosty vrb a topolû. Pfiednost dává pomalu tekoucím aï stojat m vodám s dostateãnou hloubkou a omezen m kolísáním hladiny (meandry, vût í odstavená fiíãní ramena, ml nské náhony se stabilizovanou hladinou vody, zdrïe nad jezy, jezera po tûïbû tûrkopísku, rybníky). Bobr je b loïravec konzumující pfiedev ím mladé vûtve listnat ch dfievin (topoly, vrby, jasany, ol e). Kácení stromû je nejintenzivnûj í bûhem podzimních a jarních mûsícû. Pfii kácení preferuje dfieviny o prûmûru do 20 cm. V letním období jsou hlavní sloïkou potravy byliny. Bobfii ob vají nory, které hrabou v bfiezích vodních tokû ãi nádrïí. Na mal ch mûlk ch tocích staví hráze, ãímï zvy ují hladinu vody, aby byly v chody z nor nebo hradû pod její úrovní bezpeãné. Bobfii Ïijí v párech, které obhajují teritorium (na vodních tocích mívá délku od nûkolika set metrû asi do 2 km). PfievaÏuje u nich soumraãná a noãní aktivita. Mláìata se rodí jedenkrát roãnû, v dubnu aï srpnu, v jednom vrhu jich je 2 5. V minulosti byl bobr vyhuben jakoïto cenn zdroj koïe iny, byl v ak loven i pro maso a v mû ek fiitních Ïláz. Bobfii byli pronásledováni v nûkter ch oblastech i pro kody zpûsobené na hrázích rybníkû. Na poãátku 90. let 20. století byl repatriován v oblasti Litovelského Pomoraví, ale jiï pfiedtím se na území na eho státu zaãali bobfii ífiit z okolních zemí (Nûmecko, Rakousko, Slovensko, pozdûji i Polsko). V souãasnosti dochází na území âeské republiky k postupnému nárûstu poãetnosti a ífiení bobra do nov ch oblastí. Lze tedy spí e oãekávat vznik konfliktû mezi ochranou tohoto druhu a zájmy ãlovûka v pfiípadech, kdy aktivita bobrû povede k naru ování bfiehû a hrází ãi zaplavování pozemkû nebo kácení rozsáhlej ích porostû. zmûny v charakteru fieãi tû (úpravy bfiehû a bfiehov ch porostû) odstranûní stromû a kefiû, opevàování bfiehû a ãi tûní koryt pfiímo negativnû ovlivàují atraktivitu lokality, zejména potravní nabídku, stfiety s dopravními prostfiedky (automobilová, Ïelezniãní, vodní doprava), ilegální pronásledování bobrû (lov, bofiení hrází a hradû). Hlavní zásady jsou: zachovat stávající vodní reïim, v bfiehov ch porostech podporovat bobrem preferované druhy dfievin (topoly, vrby), propagovat a dûslednû vyuïívat zákon o náhradách kod (ã. 115/2000 Sb.). Pozor: tento zákon se nevztahuje na po kození technick ch zafiízení (hráze, ãistírny odpadních vod). s a v c i

10 Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy natura 2000 MoÏné problémy vzniklé v souvislosti s v skytem druhu vznik pfiekáïek na tocích (stavba hrází, skácené stromy padlé do vody), naru ení bfiehû tokû, kanálû a hrází (stavba nor), ohroïení komunikací silnice, Ïeleznice (podmáãení, hrabání nor), vyfiazení âov z provozu (zv ení hladiny vody), kody na polních kulturách, kody na trval ch travních porostech, pastvinách a orné pûdû (zaplavení pozemkû, které neumoïní jejich obhospodafiení), kody na lesních porostech (potrava, stavební materiál, úãelová likvidace stanovi tnû nepûvodních dfievin), ve v jimeãn ch pfiípadech mûïe aktivitami bobrû dojít k ohroïení jin ch zvlá tû chránûn ch druhû a je nutné stanovit priority. Návrh moïn ch opatfiení preventivní opatfiení v podobû izolaãních vrstev do hrází, pfiípadnû pro stabilizaci bfiehû, odstraàování pfiekáïek v toku (v pfiípadû hrází lze odstranûní ãi perforaci provést jen na základû v jimky z ochrann ch podmínek zvlá tû chránûného druhu), vytváfiení potravní nabídky v sadbou vrb a topolû v pásech podél bfiehû (jako ochrana dal ích listnat ch dfievin), v kup bobrem pozmûnûn ch a z hlediska zachování druhu i ochrany biodiverzity zvlá tû cenn ch pozemkû do vlastnictví státní ochrany pfiírody. Medvûd hnûd Ursus arctos Prioritní druh Medvûd hnûd ob vá celou holarktickou oblast. V palearktu se v minulosti vyskytoval od západní Evropy po Kamãatku, na jih zasahoval po jiïní hranice zoogeografické oblasti. V souãasnosti lze v Evropû rozli it ãtyfii hlavní populace, mezi nimiï mûïe docházet ke kontaktûm (severov chodní Evropa, Karpaty, Alpy, dinárská pohofií a Skandinávie), a nûkolik men ích izolovan ch území v skytu s poãty jedincû v desítkách kusû. Na vût inû území âeské republiky byl medvûd hnûd vyhuben v prûbûhu 17. a 18. století. V âechách byla posledním místem v skytu umava, kde se udává datum zástfielu tzv. poslední umavské medvûdice rok Na Moravû v Jeseníkách byli vyhubeni na konci 18.století, v Beskydech bylo je tû po roce 1885 uloveno alespoà est kusû. Po druhé svûtové válce se medvûd poprvé znovu objevil aï v roce 1973 v oblasti Moravskoslezsk ch Beskyd. Poãátkem 80. let 20. století byli medvûdi v této oblasti zaznamenáni vícekrát, pfiiãemï bylo prokázáno i pfiezimování. Po roce 1983 se medvûdi pravdûpodobnû stáhli do fiídce osídlené hraniãní oblasti, kde byl témûfi kaïdoroãnû v skyt potvrzen. Od konce 80. let do lo k dal í migraci medvûdû, jednak na jih, ale pfiedev ím smûrem západním. Jednalo se spí e o zatoulané kusy, jejich v skyt byl víceménû doãasn. Sledování pobytov ch znaãek medvûda v Beskydech prokázalo v souãasné dobû pfiítomnost 1 5 jedincû se známkami stálého v skytu v rûzn ch místech Beskyd. V rámci celého svého areálu ob vá iroké spektrum prostfiedí, osídluje lesy, stepi, tundru i okraje pou tí. V podmínkách stfiední Evropy s hust m lidsk m osídlením je jeho v skyt omezen na nepfiístupné lesní celky v horách. Medvûd je v eïravec, jeho potrava sestává z aktuální nabídky. PfievaÏuje rostlinná sloïka, v severních a horsk ch oblastech jsou to hlavnû rûzné bobule, v jiïních semena a ofií ky, dále hmyz, ryby apod.

11 Savci Velikost teritoria je znaãná u samcû dosahuje od 128 do 1600 km 2, u samic je men í ( km 2 ), u stfiedoevropsk ch medvûdû se nachází spí e na spodní hranici tûchto rozsahû. Mladí samci se v ak mohou potulovat po území aï km 2. Po dosaïení nosné kapacity prostfiedí v jádrové oblasti areálu se medvûdi vydávají na pomûrnû dlouhé migrace. V pfiípadû, Ïe je nûkde pfiítomna silná, dobfie se rozmnoïující populace, dochází k disperzi medvûdû z jádrového území a k ífiení do nov ch oblastí. Na potulky se vydávají nejãastûji mladí samci, samice mnohem vzácnûji, av ak jejich chování pfii migraci je stejné jako chování samcû. Mláìata se rodí pfieváïnû v lednu po 7 8 mûsících utajené bfiezosti, pfiiãemï vlastní v voj zárodku trvá pouze 8 10 t dnû. Ve vrhu b vají 1 4 mláìata (nejãastûji dvû), která se rodí velmi nevyvinutá a také jejich v voj je pomal. Pfii narození váïí medvíìata pouze kolem 500 g. Jsou kojena aï osm mûsícû, matku v ak mohou následovat jiï po ãtvrt roce. Trvale opou tí brloh podle klimatick ch podmínek v kvûtnu aï zaãátkem ãervna. Od pûl roku se v ak jiï mohou Ïivit sami. U matky zûstávají aï do tfietího roku svého Ïivota, kdy pohlavnû dospívají. Otec se na v chovû mláìat nijak nepodílí, naopak vodící medvûdice se v em samcûm vyh bá, pfiípadnû medvíìata proti nim brání. Hlavní pfiíãinou ohroïení medvûda bylo v minulosti pfiímé pronásledování ze strany ãlovûka. Tento faktor v men í mífie pfietrvává i v dne ní dobû, ale mnohem v znamnûj ím se stává fragmentace vhodn ch biotopû a vysoká míra ru ení. ilegální lov, realizace vût ích rekreaãních projektû, vedení turistick ch cest pfies klíãové oblasti trvalého v skytu medvûda (zimování, místa rozmnoïování a sbûru pfiirozené potravy), migraãní bariéry zabraàující kontaktu se slovenskou populací, sbûr lesních plodû v lokalitách vyuïívan ch ke sbûru potravy pfiedev ím v pfiedzimním období (srpen listopad) intenzivní ru ení. Pro v skyt medvûda musí b t pfiedev ím splnûny následující podmínky: dostateãnû velké území bez ru- iv ch vlivû ãlovûka, vhodná potravní nabídka a pfiítomnost míst k úkrytu. Vzhledem k velikosti domovsk ch okrskû medvûda má smysl územní ochranou zajistit území o rozloze minimálnû nûkolika desítek kilometrû ãtvereãních. Tyto oblasti musí splàovat pfiedev ím poïadavky na vysokou lesnatost a alespoà pfiírodû blízkou dfievinnou skladbu a strukturu lesa. I kdyï kapacity Beskyd a pfiilehl ch pohofií nejsou z hlediska trvalého v skytu medvûda vyãerpány a poãetní vzestup tohoto druhu je moïn, je jisté, Ïe i v budoucnu bude jeho existence plnû závislá na stavu populace na Slovensku. Nezbytné je tedy uchovat moïnost migrací nejen ze sousedních slovensk ch hor do Beskyd, ale také do oblasti JeseníkÛ a dál západním smûrem. Hlavní principy managementu lokalit jsou: zabránit fragmentaci stanovi È v klíãov ch oblastech s pravideln m v skytem medvûda (bez v stavby rekreaãních zafiízení, turistick ch stezek i jiného zázemí a omezením sbûru lesních plodû), pfii stavbách a rekonstrukcích silniãních a Ïelezniãních komunikací poïadovat zachování migraãní propustnosti v emi smûry, tj. vybudování koridorû s odpovídajícími parametry vãetnû prostupnosti pfiístupov ch cest, provádût osvûtu mezi vefiejností i cílov mi skupinami (místní obyvatelé, chovatelé hospodáfisk ch zvífiat, myslivci), podpora ochrany stád chovatelû dobytka, propagovat a dûslednû vyuïívat zákon o náhradách kod (ã. 115/2000 Sb.), potírat nezákonn lov. s a v c i