Svoboda podnikání v EU

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Svoboda podnikání v EU"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Svoboda podnikání v EU Bakalářská práce Autor: Klára Zídková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Natália Štefanková, Ph.D. Praha Červen, 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Klára Zídková

3 Děkuji JUDr. Natálii Štefankové, Ph.D. za odborné vedení této práce, za podnětné připomínky a trpělivost.

4 Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na svobodu podnikání v EU, analyzuje její podmínky a moţnosti realizace této svobody ve vztahu k fyzickým a právnickým osobám s pobytem na území EU. Existence jednotného vnitřního trhu tuto svobodu umoţňuje zejména prostřednictvím svobod volného pohybu zboţí, osob, sluţeb a kapitálu. Realizaci svobody podnikání určuje společná obchodní politika, která klade své podmínky a povinnosti, které jsou implementovány do jednotlivých členských států. V práci jsou vymezeny výhody, respektive nevýhody podnikání v EU. Klíčová slova Evropská unie, Schengenský prostor, podnikatel, podnikání, jednotný vnitřní trh, podmínky podnikání, svobody volného pohybu zboţí osob sluţeb a kapitálu, výhody a nevýhody podnikání Annotation The bachelor thesis focuses on business freedom in EU, analysing the conditions and possibilities of realization of this freedom in relation to individuals and legal entities residing in EU. The existence of a single internal market allows this freedom in EU particularly through the existence of the free movement of goods, people, services and capital. The realization of business freedom is defined by the uniform trading policy for all members, which sets conditions and obligations, which are implemented in each Member State. The thesis define the advantages and disadvantages of doing business in the EU. Key words European Union, Schengen Area, entrepreneur, business, single internal market, business condition, free movement of goods, people, services and capital, the advantages and disadvantages of doing business

5 Obsah Úvod Jednotný trh Definice vnitřního trhu Vznik a vývoj Lisabonská smlouva Schengenský prostor Principy a svobody Bariéry Diskriminace Podmínky pro svobodné podnikání v EU Definice podnikání Kdo je podnikatel Fyzická a právnická osoba Podnik Podmínky podnikání v EU Volný pohyb zboţí Volný pohyb kapitálu Volný pohyb sluţeb Svoboda přeshraničního poskytování sluţeb Volný pohyb osob Vysílání pracovníků Svoboda usazování Osoby samostatně výdělečně činné Uznávání kvalifikací Sociální a zdravotní pojištění a daně

6 Financování Podmínky zahájení podnikání Realizace svobody v podnikání Evropská společnost Vztah ekonomické a podnikatelské svobody Rakousko Výhody, resp. nevýhody podnikání v EU Závěr Seznam pouţité literatury Seznam pouţité mapy a tabulek

7 Úvod Tématem mé bakalářské práce je svoboda podnikání v EU. K vymezení této problematiky je zapotřebí nejprve definovat samotný jednotný trh v rámci Evropské unie. Jeho historický vývoj se odráţí v postupné snaze o harmonizaci trhu a odstranění mnoţství bariér bránícím vyuţití plného potenciálu homogenního trhu. Neopominutelným prostředkem je zákaz diskriminace a její vliv na svobodu podnikání. Jednotný trh vyjadřuje svobody volného pohybu zboţí, osob, sluţeb a kapitálu. Přičemţ jako reakce na ulehčení svobody volného pohybu osob vzniká Schengenský prostor. Zde je na místě rozlišení různé míry participace členských států a zmínění dopadů jeho působení. Cílem práce je analýza podmínek svobodného podnikání v EU a moţnosti realizace této svobody ve vztahu k fyzickým a právnickým osobám s pobytem na území EU. Pro analýzu podmínek svobodného podnikání v EU je potřeba vymezit pojem podnikání, podniku a podnikatele jako takového. Zároveň je důleţité upozornit na rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou. Dále ve druhé kapitole naváţi samotnými podmínkami podnikání v EU, kdy se ještě podrobněji zaměřím na čtyři základní svobody. Svobody pohybu osob, sluţeb, zboţí a kapitálu. Podrobněji a účelově rozeberu podmínky podnikání, přičemţ se budu soustředit na nejdůleţitější oblasti, které se nejvíce odráţí na samotné svobodě podnikání. Zároveň věnuji určitou část problematice samotného zahájení podnikání. Ve třetí části se budu věnovat realizaci svobody podnikání. Definuji Evropskou společnost a Evropskou druţstevní společnost. Analyzuji vztah ekonomické svobody a svobody v podnikání. Faktory ovlivňující tyto svobody, zaprvé ve vnitrostátních rozměrech a poté je shrnout na celý vnitřní trh Evropské unie. Rovněţ v této kapitole dle určitého klíče zvolím jeden členský stát a budu aplikovat jeho podmínky, které teoreticky uvedu v předchozím oddíle, na svobodu podnikání v EU. V poslední části si kladu za cíl dedukcí stanovit výhody a nevýhody podnikání v EU a jejich dopady zejména na podnikatele, ale i z pohledu státu a také spotřebitele. 7

8 1. Jednotný trh 1.1. Definice vnitřního trhu Vnitřní trh neboli jednotný trh, je pojem vyjadřující volný pohyb osob, zboţí, sluţeb a kapitálu. Je to takový trh, který není omezen hranicemi jednotlivých států ani jinými překáţkami. Svobodný pohyb uvnitř jednotného trhu funguje na stejném principu jako v rámci jedné země a občanům členských zemí je umoţněno svobodně cestovat, pracovat, studovat, podnikat, ţít, vlastnit nemovitost, nebo pobírat důchod v kterékoli zemi Evropské Unie. Oblast vnitřního trhu se řadí do společné pravomoci Evropské Unie členských států. Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními 1 Unie vytváří vnitřní trh. 2 Vnitřní trh od svého zaloţení prošel mnohými změnami a vylepšeními, přesto politika Evropské Unie neustává ve snaze přetrvávající bariéry zjednodušit, či dokonce úplně odstranit, a tím občanům členských zemí poskytnout moţnost maximálního vyuţití jeho výhod Vznik a vývoj Idea vnitřního trhu se formovala společně se vznikem prvních společenství po 2. světové válce jako součást hlavního cíle, hospodářské a ekonomické integrace. Zaloţením Evropského hospodářského společenství (EHS) Římskou smlouvou 25. března 1957 vznikl společný trh. Postupně dochází k několika významným změnám. V roce 1968 je stanovena celní unie, tj. určení výše cla pro obchodní styk se třetími zeměmi. Zároveň jsou zrušena vnitřní cla 1 Smlouva o Evropské unii, Hlava I. čl. 3, odst. 2 2 Smlouva o Evropské unii, Hlava I. čl. 3, odst. 3 8

9 a kvóty na dovoz zboţí mezi šesticí zakládajících států. Tato opatření obchod podpořila, ale existence mimotarifních bariér, jak jsou tyto překáţky označovány, rozvíjení obchodu stále bránila a Římskou smlouvu bylo třeba doplnit. K nejpalčivějším problémům se řadily roztříštěné vnitřní předpisy a nesjednocené určování výše nepřímých daní, i kdyţ k určitému pokroku, v podobě zavedení daně z přidané hodnoty, došlo. To vše způsobovalo zábranu pro volný pohyb osob i zboţí, kdy se i nadále na přechodech mezi státy udrţovaly jejich hraniční kontroly. V členských zemích sice platil zákaz diskriminace, ale například k některým profesím se zachoval pouze omezený přístup. Soudní dvůr přispěl k realizaci zákazu diskriminace svým rozhodnutím, kdy student jiného členského státu nemusí platit vyšší zápisné, neţ studenti daného členského státu. Konkrétně tímto rozhodnutím Evropského soudního dvora se tak 13. února 1985 ve věci Gravier realizuje zákaz diskriminace kvůli státní příslušnosti. Nutnosti odstranění technických překáţek vyhovělo Rozhodnutí Rady z května 1985, které odkazem na technické normy soukromoprávních institucí (CEN, CENELEC, ETSI) harmonizovalo technická opatření. V červnu 1985 Evropská rada schválila Bílou knihu Komise Dokončení sjednocení trhu. Na jejím základě byl ke sjednocení vnitřních národních předpisů, které jsou v mnoha bodech nesourodé, v roce 1987 ratifikován Jednotný evropský akt. Ten kromě jiného určil den 31. prosince 1992 konečným dnem, kdy se postupně vytvoří jednotný vnitřní trh. Cecchiniho zpráva z roku 1988 zcela názorně vypočítala a vyměřila finanční výhody a naopak nevýhody v podobě ztrát, které pro Evropskou Unii nedokončením sjednocování trhu vyplývaly. Pro trh znamenalo odstranění výše zmíněných bariér zejména lepší konkurenceschopnost, investice a s tím související i pokles nezaměstnanosti. Přelomovým krokem bylo podepsání Smlouvy o Evropské unii 7. června 1992 v Maastrichtu. V lednu 1993 oficiálně vznikl jednotný trh a s ním je zajištěn i volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanovením Smluv. 3 Smlouva rovněţ zahrnuje program hospodářské a měnové unie. 3 Smlouva o fungování Evropské unie, část třetí, Hlava I. čl. 26, odst. 2 9

10 Následně se začaly liberalizovat i ostatní odvětví trhu, tzv. síťová. Ta zahrnují například dopravní, telekomunikační, energetické trhy a poštovní sluţby Lisabonská smlouva Dalším neopominutelným dokumentem, který ovlivnil vnitřní trh a má značný vliv na svobodu podnikání, je Lisabonská smlouva, platná od roku 2009 ratifikací členských států. Zrušením pilířové struktury smlouva upřesňuje rozdělení pravomocí mezi Evropskou unii a mezi členskými státy. Z pohledu svobody podnikání je však velice důleţité potvrzení a posílení čtyř svobod spolu se svobodami politickými, hospodářskými a sociálními. Jsou uvedené v zakládajících smlouvách Evropské unie, které tímto nebyly zrušeny, ale pouze upraveny. Lisabonská smlouva reformuje své instituce, kde vytvořila novou funkci předsedy Evropské rady, a rozhodovací proces, kdy se nově přijímá kvalifikovanou většinou. Z hlediska demokratického rozměru přinesla Lisabonská smlouva moţnost občanské iniciativy, a tím větší zapojení občanů a zdůraznila důleţitost národních parlamentů. Ve vnitřní i vnější politice Evropské unie se Lisabonská smlouva zaměřila především na otázku bezpečnosti, kdy se zvýšila pravomoc EU v určitých oblastech, například justiční a policejní spolupráce. Lisabonská smlouva dala také vzniknout nové funkci vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Schengenský prostor Schengenský prostor vznikl jako reakce na ulehčení svobody volného pohybu osob. Pětice zakládajících států, Západní Německo, Francie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko podepsala smlouvu o Schengenu a spolu s Portugalskem a Španělskem v roce 1995 zrušila kontroly na společných vnitřních hranicích. Postupně se přidávaly další členské státy a tím se politická důleţitost a rozsah působení zvětšil. 10

11 Otevření vnitřních hranic ulehčilo přístup občanů členských států na zahraniční trhy ostatních členských států, hojně vyuţívané zejména v pohraničních oblastech. Ulehčilo cestování, spojily se turistické i cyklistické trasy, zpřístupnily se nabídky zahraničním pracovníkům. Otevřené vnitřní hranice podporují cestovní ruch a otevírají pracovní příleţitosti coţ je nutné pro fungující evropskou ekonomiku. Zejména kvůli otevřenosti vnitřních hranic a zrušení kontrol, je třeba vysokého stupně ochrany Schengenského prostoru jako celku, a to zejména u jeho vnějších hranic. Zvýšená pozornost je proto věnována ochraně osobních údajů, vyuţívání Schengenského informačního systému a dokonalé vízové a konzulární spolupráci spolu se spoluprací policejní a justiční. Například organizace Evropské unie EUROPOL, European Police Office, přispívá k ochraně Schengenského prostoru svou poradenskou, informační a vzdělávací činností. Členským státům poskytuje Evropská unie na zajištění bezpečnosti hranic finanční prostředky z Fondu pro vnitřní bezpečnost. Cílem je umoţnění legálního cestování bez ohroţení bezpečnosti a zároveň řešení nelegální migrace a související agendy víz. Na následující mapě je zachycena různá participace členských i nečlenských států v Schengenském prostoru. Některé členské země si totiţ ponechaly určitá privilegia. Konkrétně Velké Británii a Irsku bylo ponecháno právo provádět kontroly na svých hranicích. Toto právo jim bylo přiznáno na základě statusu ostrova, kdy musí chránit své hranice ze všech stran. Ve všech ostatních oblastech Schengenské spolupráce se tyto země zapojují. Další kategorií jsou nečlenské státy, které se k Schengenskému prostoru připojily zvláštní dohodou o přidruţení. V roce 2001 Island a Norsko. Severské státy se k Schengenskému prostoru připojily z důvodu plynoucích výhod a hlavně z důvodu jiţ probíhající úzké spolupráce na základě Severské pasové unie. Švýcarsko se do Schengenského systému připojilo v roce 2008 po národním referendu, jako jedna z posledních západních evropských zemí. 11

12 Mapa 1: Schengenský prostor 4 Členské země EU, které jsou součástí Schengenu Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko 4 https://www.euroskop.cz/742/sekce/aktualni-stav, ze dne

13 Členské země EU, které jsou součástí Schengenu částečně Země, které jsou součástí Schengenu a nejsou členy EU Členské země EU, která dosud nesplňují kritéria pro přijetí Schengenu Jiné země bez hraničních kontrol Irsko (od roku 2002) a Velká Británie (od roku 2000). Jde o oblast bezpečnosti a justice, zatímco hraniční a celní kontroly si tyto státy ponechaly. Island, Norsko a Švýcarsko Kypr, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko Monako, San Marino a Vatikán Ačkoli nejsou tyto země oficiálně součástí Schengenu, na jejich hranicích se uplatňují schengenské dohody. Zvláštní případ Andorra Andorra není součástí Schengenu a na jejích hranicích zůstaly kontroly. Občanům Evropské unie ale stačí pro vstup do země pouze občanský průkaz, zatímco ostatní cestující musí mít ke vstupu do země platný pas. Legenda 1 k mapě Schengenského prostoru 5 5 https://www.euroskop.cz/742/sekce/aktualni-stav, ze dne

14 1.5. Principy a svobody Vnitřní trh funguje na několika zřejmých principech, které souvisí se čtyřmi svobodami a navzájem se prolínají a působí na sebe. Mezi tyto principy řadíme především: zákaz diskriminace koordinace a spolupráce (harmonizace) Základní čtyři svobody, tj. svoboda osob, zboţí, sluţeb a kapitálu, jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie, čl. 26, Hlava II a Hlava IV. Tyto svobody se potvrzují rovněţ v Preambuli Listiny základních práv Evropské Unie, která neopomíná zdůraznit také důleţitost svobodu usazování. Článek 3 Smlouvy o Evropské unii vysloveně hovoří o zaručeném volném pohybu osob. Všechna tato ustanovení vymezují práva a povinnosti subjektů vyuţívajících těchto svobod. Volný pohyb zboţí, osob, sluţeb a kapitálu na vnitřním trhu umoţňuje obchodu a podnikání jako takovému veliký rozvoj, umoţňuje vyuţít velký potenciál homogenního trhu a přináší výhody podnikatelům i spotřebitelům. Pro všechny je potom jedním ze základních shodných znaků princip zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, uvedené v čl. 18 SFEU. Volný pohyb zboţí je obsaţen v čl SFEU. Pod pojmem zboží lze chápat produkt, jehož hodnota je ocenitelná v penězích a jehož podstata mu dovoluje být předmětem obchodních transakcí. 6. Do této svobody lze také přiřadit zemědělství, rybolov a obchod zemědělskými produkty, uvedené v Hlavě III SFEU. Svoboda volného pohybu osob má na svobodu podnikání v EU velice významný vliv. Zásadně souvisí s unijním evropským občanstvím, kdy se význam samotného státního 6 ROZEHNAL, A. et al. Obchodní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., str

15 občanství poněkud stírá, nikoliv však nahrazuje. Státní občanství tak pouze doplňuje, jelikoţ je dáno, ţe Každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie. 7 Tímto se výrazně podpořil zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti. Samotná svoboda volného pohybu osob vznikla aţ po myšlence volného pohybu pracovníků, který řešil problémy pracovních trhů. Následné vymezení práva usazování v kapitole 2 SFEU se vztahuje na fyzické i právnické osoby, z čehoţ vyplývá ovlivnění zejména obchodních korporací. Svobodu sluţeb její poskytovatelé vyuţívají, pokud sluţbu poskytují na území členského státu bez toho, aby se v něm usadili, čímţ se tato svoboda liší od vyuţití práva a svobody usazování. Důleţitým parametrem je dočasnost. Služba může být poskytována buď usazením v jiném členském státě, nebo přes hranice. 8 Pojem sluţeb vymezuje čl. 57 SFEU, který je povaţuje za úkony podávané zpravidla za úplatu a řadí do nich průmyslové, obchodní, řemeslné činnosti a další. Volný pohyb kapitálu navázal na jiţ zmíněné svobody, které samozřejmě zároveň významně ovlivňuje. Zahrnuje platby, které představují přemisťování peněz a pohyb kapitálu, kdy se jedná zejména o nejrůznější druhy investic. Pro plné vyuţití těchto svobod bylo zapotřebí zdolat řadu překáţek, coţ se v průběhu vývoje v některých oblastech podařilo, některé bariéry však stále přetrvávají Bariéry Bariéry vnitřního trhu Evropské unie jsou obecně technického, daňového nebo fyzického charakteru a vztahují se zejména ke čtyřem svobodám, které přímo, či nepřímo ovlivňují. 7 Smlouva o fungování Evropské unie, část druhá, čl. 20 (bývalý článek 17 Smlouvy o ES), odst. 1 8 https://www.euroskop.cz/8735/sekce/volny-pohyb-sluzeb/, ze dne

16 Vnitrostátní předpisy zaměřené na obchodní právo, ať stojí samostatně, či jako součást práva občanského, jsou rozdílné zejména v technických poţadavcích a sazbách přímých a nepřímých daní. Jestliţe se liší vnitrostátní předpisy a nedošlo by k jejich harmonizaci uvnitř jednotného trhu, popřelo by to samotný základ jeho existence, která se opírá o jiţ několikrát zmíněný, a v další kapitole více rozvedený, zákaz diskriminace. Pokud by si jednotlivé členské státy chtěli zachovat své rozdílné právní úpravy, nebyl by jednotnému trhu důvod. Ten byl zaloţen právě pro výhody, které plynou z existence stejných práv a povinností pro kaţdého člena, samozřejmě při zachování suverenity členských států. Je samozřejmostí, ţe změny se provádějí postupně a ve většině případů pouze částečně. Bariéry obchodu zejména omezují, nebo dokonce zakazují dovoz, vývoz nebo i jen přesun určitého zboţí nebo sluţby. Taková omezení jsou jiţ povolená pouze z výslovně stanovených důvodů, uvedených v čl. 36 SFEU. Mohou dovoz omezovat například v kvalitě, mnoţství, daňovými sazbami, existencí cla i jinak, například neúměrnými vytvářením státních monopolů. Diskriminace je také povaţována za bariéru volného pohybu osob. Bariéra v podobě legitimování osob při přechodu státních hranic je značně omezena Schengenským prostorem. Za další překáţku lze povaţovat nutná administrace, pojící se k ţivotu v jiném členském státě. Práva, podmínky i administrativní formality jsou rozdílné pro studenty, pracující a důchodce. Pobyty v jiném členském státě se přitom dělí na: Krátkodobé, které jsou kratší neţ tři měsíce, delší neţ 3 měsíce, trvalý pobyt. Přičemţ kaţdý má své podmínky a poţadavky, které musí být splněny. U krátkodobých pobytů, které jsou kratší neţ tři měsíce, můţe být v některých státech tzv. evidenční povinnost. Ta by měla být bez poplatku a za její nesplnění hrozí sankce, nemůţe být ale udělena sankce vyhoštění. Volný pohyb osob můţe být omezen jen za výslovně uvedených výjimek v čl. 45 SFEU, a to z důvodů: 16

17 veřejného pořádku veřejné bezpečnosti ochrany zdraví Mezi bariéry svobody volného pohybu sluţeb lze zařadit rozdílná právní úprava členských států ohledně legálnosti či nelegálnosti poskytování určitých sluţeb, jako je například distribuce drog, prostituce, hazardní hry apod Diskriminace Elementárním nástrojem k docílení svobody podnikání v Evropské unii zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti, který je explicitně vyjádřený v čl. 17 v SFEU. Kdy se zakazuje diskriminace přímá i nepřímá. Diskriminace nepřímá vyuţívá jiných neţ národnostních kritérií, například kvalifikace. Je rovněţ zakázána diskriminace právnických osob, které mají své sídlo na území členského státu a byly zaloţené podle jeho právní úpravy. Za zmínku stojí rozhodnutí Evropského soudního dvora v případu Daily Mail and General Trust PLC, v němţ definoval tzv. primární podnikání, které se dotýká existence samotné společnosti a změny jejího sídla, a sekundární podnikání spočívající v zakládání dceřiných společností či poboček v jiných členských státech. 9 Svoboda podnikání zahrnuje pouze výše definované podnikání sekundární, kdy záleţí pouze na rozhodnutí osoby zakládající společnost, ve kterém členském státě tak učiní. 9 ze dne

18 2. Podmínky pro svobodné podnikání v EU Pro podmínky pro svobodné podnikání v EU je důleţité vymezit určité pojmy, jako je podnikání, podnikatel, podnik. Tyto definice jsou vztahovány k vymezení pojmu v zákonech a předpisech ČR Definice podnikání Právo podnikat zakotvuje jiţ Listina základních práv a svobod v čl. 26. Definice podnikání ve stávající úpravě OZ není upravena. Zákon stanovuje pouze definici podnikatele v 420 OZ, na jejímţ základě lze odvodit definici podnikání. Jedná se o samostatnou výdělečnou činnost na základě ţivnosti nebo podobným způsobem, s cílem dosaţení zisku a se záměrem činit tak soustavně. Není důleţité, zdali zisku bylo nakonec opravdu dosaţeno. Zároveň je tato činnost vykonávaná na vlastní účet a odpovědnost, coţ znamená, ţe sám odpovídá za případné porušení povinností vyplývajících ze zákona. Za podnikání se nepokládá výkon funkcí v orgánech obchodních korporací, který má příkazní charakter, čímţ se vylučuje samostatné jednání. Samostatné jednání ale nevylučuje zastupování jiné osoby, proto například advokacie podnikáním je Kdo je podnikatel Občanský zákoník vymezuje pojem podnikatele v a je subjektem všech právních vztahů zaloţených na základě předpisů obchodního práva. Za podnikatele se také povaţuje kaţdá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností, či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 18

19 Za podnikatele se povaţuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Zároveň je zde zmíněna podmínka vlastnictví ţivnostenského nebo jiného oprávnění podle jiného zákona Fyzická a právnická osoba Podnikatelem můţe být fyzická i právnická osoba. Dle 423 podnikatel můţe právně jednat pod svým jménem, nebo pod svou obchodní firmou, kterou musí mít dle OZ zapsanou v obchodním rejstříku. Dle čl. 5 Listiny je Fyzickou osobou kaţdý člověk. Fyzická osoba má ale právní osobnost od narození aţ do smrti, zatímco právnická od svého vzniku do svého zániku..fyzické osoby mohou podnikat na základě ţivnostenského listu, jedná-li se o ohlašovací ţivnost, či koncesní listiny, která je určena pro ţivnost koncesovanou a vzniká okamţikem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. 11 Mezi ohlašovací ţivnosti se z hlediska Ţivnostenského zákona řadí ţivnost řemeslná, vázaná a volná, přičemţ vzniká jiţ ohlášením. Právnická osoba je organizovaný útvar, který má podle zákona právní osobnost. 12 Pojem právnické osoby definuje několik charakteristických znaků. Kaţdá právnická osoba má právní osobnost a účel. Právnická osoba má svou identifikaci v podobě názvu, sídla a zápisu do veřejného rejstříku. Právnické osoby mohou mít práva a povinnosti, které jsou v souladu s povahou jejich činnosti, ovšem bez zřetele na předmět dané činnosti. Právnická osoba je způsobilá k právním jednáním a má odpovědnost za protiprávní jednání svých orgánů. Právnické osoby mají majetkovou autonomii a jsou uspořádané do organizačních celků Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ze dne Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 20 odst DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍNOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 432 s. 19

20 Právnické osoby se dělí dle několika kritérií. Pro účel této práce zmíním jen některé. S tím zároveň souvisí i jejich následné dělení, které zmíním jen okrajově. Dle útvaru se právnické osoby dělí na korporace, fundace a smíšené útvary. Korporace jako organizovaná společenství osob se dělí na veřejnoprávní a soukromoprávní. Veřejnoprávní korporací jsou například útvary územní a stavovské samosprávy nebo stát. Soukromoprávní korporace jsou potom obchodní korporace, v podobě druţstev a obchodních společností, a neziskové soukromoprávní korporace, v podobě například spolku. Obchodní korporace se dělí na osobní a kapitálové korporace. Mezi osobní patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Mezi kapitálové patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Obchodní společnosti mohou také podnikat na základě ţivnostenského listu, ale podmínkou je sepsání společenské smlouvy. Společnost vznikne aţ zápisem do obchodního rejstříku Podnik Podnikem je jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování. 14 Definice podniku je základem pro určení velikosti podniku. Podniky se dělí na drobný podnik drobný podnikatel: < 10 zaměstnanců, aktiva 15 nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil.. malý podnik malý podnikatel: < 50 zaměstnanců; aktiva 16 nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil ze dne uvedená v rozvaze, nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období, přičemţ si podnikatel můţe vybrat 20

21 střední podnik střední podnikatel: < 250 zaměstnanců; aktiva uevedená v rozvaze nepřesahují korunový ekvivalent 43 mil.., nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahují korunový ekvivalent 50 mil.. velké podniky velký podnikatel: > 250 zaměstnanců Toto rozlišení je významné z důvodu zvláštních právních předpisů platných pro malé a střední podnikatele a z důvodu kontroly hospodářské soutěţe. Při aplikaci ţádosti o podporu malých a středních podniků musí ţadatel popravdě uvést konkrétně o jaký podnik se jedná, v opačném případě hrozí sankce vrácení dotací. Druhy podnikatelů zohledňované při stavovování počtu zaměstnanců a finančních částek samostatný podnikatel není vymezen ani jako typ podnikatele 2. ani partnerský podnikatel není typem 3. a zároveň vlastní výlučně nebo společně 25 50% kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podnikatele 3. spojený podnikatel patří mu většina hlasovacích práv společníků, členů nebo akcionářů jiného podnikatele a zároveň mu přistanou určitá výsadní práva, například právo uplatňovat dominantní vliv nad jiným podnikatelem a další 2.4. Podmínky podnikání v EU Podmínky pro podnikání se liší v kaţdém členském státě. Hospodářské ukazatele se proto vyplatí hlídat na Statistickém úřadě dané země. Největší odlišnosti jsou zejména v následujících oblastech: Daňové podmínky, způsoby vedení účetnictví, 16 uvedená v rozvaze, nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období, přičemţ si podnikatel můţe vybrat 17 ze dne

22 administrativní úkony spojené se vstupem na trh dané země, investice, veřejné zakázky, pracovní síla: náklady, dostupnost, legálnost dané sluţby, uznávání kvalifikací. Rozdílné úpravy jsou ale ku prospěchu podnikatelům, kteří si tak mohou ideálně svým poţadavkům a parametrům zvolit místo registrace, kde umístí své sídlo. Podnikatel je vázán daňovým právem země, ve kterém se zaregistroval. Daňový systém je potřeba zohlednit komplexně. Daně z příjmů, různé odčitatelné poloţky, úlevy, slevy. Kaţdý stát má i jiný systém ohledně uznatelných nákladů, nepřímé daně a mnoho dalších poloţek finančně podnikatele ovlivní. 18 Zároveň je podnikatel vázán pracovním právem této země, sociálním a zdravotním zabezpečením. Zároveň výše minimálních mezd se v členských státech liší. Pokud se podnikatel rozhodne své sídlo přemístit, je důleţité, aby si ujasnil, s jakou pracovní sílou počítá. Pokud by si chtěl udrţet stávající zaměstnance, ovlivní ho různé aspekty. Mimo jiné rozhodování samotných zaměstnanců, nebo nutnost pracovního povolení Volný pohyb zboží Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 1.5 Principy a svobody, je svoboda volného pohybu zboţí obsaţena v čl SFEU a je jedním ze základních předpokladů, které umoţnily vznik a fungování jednotného vnitřního trhu. Odstraněním jedné z bariér, tzv. tarifních překáţek, postupně docházelo k růstu obchodních transakcí a objemů obchodovaného zboţí. 18 ze dne

23 Další bariéry, které brání spravedlivé hospodářské soutěţi, jsou regulační pravomoci jednotlivých členských států, které tím upřednostňují své producenty. Jedná se zejména o předpisy technické, environmentální, hygienické a zdravotní. 19 Tyto bariéry jsou řešeny dvěma způsoby. Jedním z nich je harmonizace národních předpisů členských států Evropské unie. Harmonizací dochází ke sjednocení poţadavků na výrobek, coţ má za následek větší bezpečnost. Proto se harmonizují zejména potencionálně nebezpečné výrobky, například léky, chemikálie, hračky, automobily a další. K harmonizaci národních předpisů se vyuţívají tzv. směrnice nového přístupu. Ty se nezaměřují pouze na určení poţadavků, ale hlavně stanovují pravidla pro uznávání různých výrobků, zkoušek a kontrol. Výrobky musí být označeny značkou CE, coţ znamená, ţe výrobek je splňuje. Harmonizace národních předpisů je ale náročná, jelikoţ se musí členské státy shodnout na kompromisu. Další nevýhodou je nemoţnost pokrýt veškeré výrobky dostupné na trhu a stíhat vývoj nových. Proto se k řešení bariéry u výrobků, které nejsou takto harmonizovány, pouţívá tzv. princip vzájemného uznávání. V případě, ţe výrobek splnil legislativu jiného členského státu, je mu zpřístupněn trh všech členských států. Pokud se tak nestane, má podnikatel právo se obrátit i na soud, případně na systém SOLVIT, který řeší tyto situace neformálně. Členské státy mohou volný pohyb zboţí omezit jen za určitých podmínek a samozřejmě v přiměřené míře. Takovou podmínkou můţe být například ohroţení veřejného zájmu, přičemţ důkazní břemeno leţí na daném členském státu. 19 Příručka "Příležitosti pro podnikání ve službách na evropských trzích", Objednatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Odbor vnitřního trhu a sluţeb EU (Odbor č ), Řešitel: CS-Project, spol. s. r. o., mpo.cz [online], Copyright 2005 MPO, Archiv, Publikováno , [cit ] 23

EURES. EURopean. Employment Services

EURES. EURopean. Employment Services EURES EURopean Employment Services Evropské služby zaměstnanosti Osnova Představení systému EURES; vznik; základnz kladní údaje Východiska systému; volný pohyb pracovních ch sil v zemích EU/EHP Hlavní

Více

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Mgr. Lenka Navrátilová, Petra Jandová, Úřad práce Brno-město Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve vědě a výzkumu; 11.3.2010 1 TRH PRÁCE

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Podnikání českých firem ve Francii

Podnikání českých firem ve Francii Podnikání českých firem ve Francii Magdaléna Vyškovská Daňový poradce www.peterkapartners.com Obsah Usazení Uznávání kvalifikace Volný pohyb služeb Vysílání pracovníků a pracovní podmínky Stálá provozovna

Více

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu

Více

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob ZÁKLADY PODNIKÁNÍ -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti -obchodní společnosti -daň z příjmu fyzických osob -další povinnosti podnikatele -možnost získání podpory dle zákona o zaměstnanosti

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech META 2007 Praha, 8. 3. 2007 Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu ODS 1 Společné výzvy stárnutí populace delší dožití, nižší

Více

Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy

Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy Magdaléna Vyškovská Daňový poradce www.peterkapartners.com Obsah Usazení Uznávání kvalifikace Volný pohyb služeb Vysílání pracovníků a pracovní

Více

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Konzultace Evropské komise, GŘ pro vnitřní trh a služby Předběžná poznámka: Tento dotazník vypracovalo Generální ředitelství pro

Více

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob ZÁKLADY PODNIKÁNÍ -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti -obchodní společnosti -daň z příjmu fyzických osob -další povinnosti podnikatele -možnost získání podpory dle zákona o zaměstnanosti

Více

Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory. Petr Skondrojanis, LMC

Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory. Petr Skondrojanis, LMC Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory Petr Skondrojanis, LMC Podíl krátkých úvazků na trhu práce v ČR 2009 5,5% 2010 6,2% 2011 5,7% (zdroj ČSU) Průměr EU 19,3% 4Q 2010 Porovnání s ostatními zeměmi

Více

Spolková republika Německo. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5.

Spolková republika Německo. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. Spolková republika Německo Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr informace o jurisdikci Německo je federativní parlamentní zastupitelská

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 CS CONSILIUM Schengen Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 Obsah ÚVOD 1 VOLNÝ POHYB OSOB 2 POLICEJNÍ A CELNÍ SPOLUPRÁCE 2 vnitřní hranice 2 vnější hranice 3 Schengenský informační systém (SIS)

Více

Vysílání pracovníků do Německa a Rakouska po 1. 5. 2011 Jitka Ryšavá. European Commission Enterprise and Industry

Vysílání pracovníků do Německa a Rakouska po 1. 5. 2011 Jitka Ryšavá. European Commission Enterprise and Industry Vysílání pracovníků do Německa a Rakouska po 1. 5. 2011 Jitka Ryšavá European Commission Enterprise and Industry Jednotný vnitřní trh Je dle Smlouvy o fungování EU (dříve Smlouvy o založení Evropských

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín PRÁCE V ZAHRANIČÍ Lukáš KUČERA Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín CO JE DŮLEŽITÉ SI UVĚDOMIT znalost jazyka je základním předpokladem pro práci v zahraničí je nutný pro komunikaci

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Jste občanem Evropské unie

Jste občanem Evropské unie Jste občanem Evropské unie V Í T E J T E v L u c e m b u r s k u informační brožura vypracovaná ASTI (Organizace pro podporu zahraničních pracovníků) a jejími partnery O B S A H Budete pobývat v Lucembursku

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13 Autoři jednotlivých částí......................................... 5 Předmluva................................................... 13 Kapitola I: Výchozí pojmy..................................... 15 Úvod

Více

SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE

SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) Ing. Michal Zaorálek, náměstek ministra školství, mládeţe

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004 EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ Oznámení členům č. 11/2004 Věc: Podklady pro směrnici o službách: různé tabulky V příloze členové nalezou kopii dokladů, které výboru poskytly

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Daňové a transakční poradenství

Daňové a transakční poradenství Daňové a transakční poradenství Strategické plánování, znalost daňové legislativy a optimalizace daňového zatížení povedou ke stálému zlepšování vašeho hospodaření. Daňová legislativa se neustále vyvíjí

Více

Podnikání v Německu. Zakládání podniku, podnikání

Podnikání v Německu. Zakládání podniku, podnikání Podnikání v Německu Svoboda podnikání = právo zahajovat a provozovat samostatnou výdělečnou činnost na území členského státu za stejných podmínek jako mají domácí podnikatelé. Právo na usazení, podnikání,

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Eurocentrum Praha 21.4.2008 Sociální a zdravotní pojištění při práci v zemích EU

Eurocentrum Praha 21.4.2008 Sociální a zdravotní pojištění při práci v zemích EU Eurocentrum Praha 21.4.2008 Sociální a zdravotní pojištění při práci v zemích EU Václav Janalík Centrum mezistátních úhrad Centrum mezistátních úhrad CMU - styčný orgán ČR pro oblast zdravotní péče na

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie

Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Podniková ekonomie a management Vyučující: Ing. J.

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10. Úvod 15. 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17

Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10. Úvod 15. 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17 Zkratky a úplné názvy předpisů a pokynů používaných v publikaci 10 Úvod 15 1 Právní úprava společnosti s ručením omezeným 17 1 Sídlo s. r. o. v bytě, který je v podílovém vlastnictví manželů 20 2 Povinné

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Podnikání v EU Eurocentrum 20. 9. 2007 Ing. Kateřina Joklová RNDr. Jitka Ryšavá Centrum pro regionální rozvoj ČR Euro Info Centrum (EIC) Praha

Podnikání v EU Eurocentrum 20. 9. 2007 Ing. Kateřina Joklová RNDr. Jitka Ryšavá Centrum pro regionální rozvoj ČR Euro Info Centrum (EIC) Praha Podnikání v EU Eurocentrum 20. 9. 2007 Ing. Kateřina Joklová RNDr. Jitka Ryšavá Centrum pro regionální rozvoj ČR Euro Info Centrum (EIC) Praha Vinohradská 46, 120 00 Praha 2 Tel.: 221 580 294, 221 580

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Dokumentace. k modulu. podnikový informační systém (ERP) Mezinárodní DPH. Přiznání a závěrka DPH při registraci v zahraničí

Dokumentace. k modulu. podnikový informační systém (ERP) Mezinárodní DPH. Přiznání a závěrka DPH při registraci v zahraničí Dokumentace k modulu podnikový informační systém (ERP) Přiznání a závěrka DPH při registraci v zahraničí Co je DPH Daň z přidané hodnoty (DPH) je jedním z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu téměř

Více

Příloha č. 10 Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech OP VaVpI

Příloha č. 10 Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech OP VaVpI Příloha č. 10 Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech OP VaVpI 1 Úvod Tato metodika se zabývá dílčí problematikou vykazování skutečných způsobilých nákladů

Více

MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ

MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ 1. vydání (březen 2012) 2. aktualizace k 1. 1. 2015 Publikace Mezinárodní zaměstnávání, vysílání a pronájem pracovníků je i v roce 2015 praktickou

Více

PŘÍJMY SPOLEČNÍKŮ. 4.1 Příjmy ze závislé činnosti

PŘÍJMY SPOLEČNÍKŮ. 4.1 Příjmy ze závislé činnosti IV. PŘÍJMY SPOLEČNÍKŮ Společníci si nemohou, na rozdíl od podnikatelů fyzických osob, žádným způsobem převádět peněžní prostředky společnosti pro svou osobní spotřebu. Existuje však několik způsobů, jakými

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU Bydlení DŮVODY PRO VEŘEJNOU PODPORU BYDLENÍ Bydlení: veřejný i soukromý statek Externality, vyloučení z trhu Důležitost obydlí Základní lidská potřeba Součást

Více

Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení

Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Evidenční štítek Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Tato žádost slouží pro účely určení příslušnosti k právním

Více

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

Definice drobných, malých a středních podniků vymezená v nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 1

Definice drobných, malých a středních podniků vymezená v nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 1 Definice drobných, malých a středních podniků vymezená v nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 1 Článek 1 Drobný, malý a střední podnikatel 1. Za drobného, malého a středního podnikatele

Více

LEGISLATIVNÍ RÁMEC PRO PODNIKÁNÍ V CR V EU

LEGISLATIVNÍ RÁMEC PRO PODNIKÁNÍ V CR V EU Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. LEGISLATIVNÍ

Více

Daň z příjmu právnických osob (DPPO)

Daň z příjmu právnických osob (DPPO) Daň z příjmu právnických osob (DPPO) Veškeré společnosti se sídlem v České republice podléhají dani z příjmů právnických osob, která se vztahuje na všechny celosvětové zdanitelné příjmy a kapitálové zisky.

Více

Snižování administrativní zátěže podnikatelů studie současného stavu Analýza je dostupná na www.socialnidialog.cz/analyzy

Snižování administrativní zátěže podnikatelů studie současného stavu Analýza je dostupná na www.socialnidialog.cz/analyzy Snižování administrativní zátěže podnikatelů studie současného stavu Analýza je dostupná na www.socialnidialog.cz/analyzy JUDr. Jitka Hejduková Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Úvod, právní úprava Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení JUDr. Martin Šimák, Ph.D. Systém sociálního

Více

Univerzita obrany AR 2015/2016

Univerzita obrany AR 2015/2016 Univerzita obrany AR 2015/2016 kpt. Mgr. Lenka ZÁRYBNICKÁ, Ph.D. Erasmus koordinátor FVZ UO Erasmus+ Mobility studentů Mobility zaměstnanců Pravidla a dokumenty 2 nový program Evropské unie na období 2014

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 6 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 5 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POVINNÁ INVESTIČNÍ AKTIVA INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ A PODMÍNKY INVESTOVÁNÍ DO TĚCHTO AKTIV

Více

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba)

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná

Více

Význam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty

Význam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty Význam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty Zdeněk Jelínek zástupce ředitele odbor civilního letectví Ministerstva dopravy 1 Obsah Úvod Základní výkonové

Více

Vymezení drobného, malého a středního podnikatele a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií

Vymezení drobného, malého a středního podnikatele a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií Vymezení drobného, malého a středního podnikatele a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií Článek 1 Drobný, malý a střední podnikatel 1. Za drobného, malého a středního podnikatele

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

ZALOŽENÍ PODNIKU. Nejdůležitější právní formy podnikání

ZALOŽENÍ PODNIKU. Nejdůležitější právní formy podnikání Nejdůležitější právní formy podnikání ZALOŽENÍ PODNIKU 1. Samostatný podnikatel (fyzická osoba, živnostník) 2. Obchodní společnosti (kapitálové společnosti a osobní společnosti) 3. Družstva 4. Státní podniky

Více

64 der Beilagen XXIII. GP - Beschluss NR - 44 Protokoll tschechisch (Normativer Teil) 1 von 9

64 der Beilagen XXIII. GP - Beschluss NR - 44 Protokoll tschechisch (Normativer Teil) 1 von 9 64 der Beilagen XXIII. GP - Beschluss NR - 44 Protokoll tschechisch (Normativer Teil) 1 von 9 ZÁPIS O PODPISU ÚMLUVY O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

Více

Při poskytování stravovací služby je místem plnění místo, kde je tato služba skutečně poskytnuta.

Při poskytování stravovací služby je místem plnění místo, kde je tato služba skutečně poskytnuta. 1-110_DPH_2014_Sestava 1 25.3.14 13:49 Stránka 11 M í S to p l n ě n í 3051 3054 Slovenská společnost (plátce daně) nakoupí pro své zaměstnance deset vstupenek na představení do divadla v Čr. divadlo vystaví

Více

Novela zákona o DPH k 1. 5. 2004

Novela zákona o DPH k 1. 5. 2004 Ing. Hana Čermáková Daňový poradce číslo 3037 Novela zákona o DPH k 1. 5. 2004 Zákon č. 235/2004 ze dne 1. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty, kterým je nahrazen zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané

Více

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Úvod - legislativa Zákony upravující pobyt cizinců na území ČR: z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění; z.č. 262/2006 Sb.,

Více

Novela zákona o silniční dopravě. Ministerstvo dopravy Ladislav Němec

Novela zákona o silniční dopravě. Ministerstvo dopravy Ladislav Němec Novela zákona o silniční dopravě Ministerstvo dopravy Ladislav Němec Novela zákona o silniční dopravě Silniční doprava nadále zůstane jedinou živností s názvem: silniční motorová doprava členit se bude

Více

zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie

zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie Monika Matysová Spotřebitel? zvýšená ochrana je dána slabším postavením spotřebitele informační asymetrie 70. léta 20. století Pařízský sumnit 1972: Předběžný program EHS o ochraně spotřebitele a informační

Více

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64 PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských

Více

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY O VÝMĚNĚ ÚDAJŮ A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI PŘI POTÍRÁNÍ

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2011 KOM(2011) 138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhá zpráva o dobrovolném

Více

Přeshraniční poskytování služeb Ing. Eva Hrubešová, RNDr. Jitka Ryšavá Centrum pro regionální rozvoj ČR. European Commission Enterprise and Industry

Přeshraniční poskytování služeb Ing. Eva Hrubešová, RNDr. Jitka Ryšavá Centrum pro regionální rozvoj ČR. European Commission Enterprise and Industry Přeshraniční poskytování služeb Ing. Eva Hrubešová, RNDr. Jitka Ryšavá Centrum pro regionální rozvoj ČR European Commission Enterprise and Industry Osnova I. Přeshraniční poskytování služeb II. III. IV.

Více

Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců

Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců Celková aktiva nebo obrat nepřesahují Aktiva Obrat Střední podnikatel < 250 43 mil. EUR 50 mil. EUR Malý podnikatel < 50 10 mil. EUR 10 mil. EUR Drobný

Více

Lichtenštejnsko. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr

Lichtenštejnsko. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr Lichtenštejnsko Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr informace o jurisdikci Lichtenštejnské knížectví patří mezi nejmenší země

Více

Polsko. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr

Polsko. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr Polsko Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr CORPORATE INFORMATION informace o jurisdikci Rozloha Polska je 312,683 km². Polsko

Více

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D.

Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatel Podnikatel je fyzická nebo právnická osoba, která soustavně podniká. Nezáleží přitom na objemu podnikatelských

Více

Podnikání v Německu Vysílání pracovníků do SRN

Podnikání v Německu Vysílání pracovníků do SRN Podnikání v Německu Vysílání pracovníků do SRN Liberec, 22. 6. 2011 European Commission Enterprise and Industry Základní informace o síti EEN Title of the presentation Date 2 Evropskásíť, jejímžhlavním

Více

Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté České Budějovice 11. duben 2006

Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté České Budějovice 11. duben 2006 Čelíme Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté České Budějovice 11. duben 2006 MUDr. Milan Cabrnoch poslanec EP, výbor pro zaměstnanost a sociální politiku MUDr. Miroslav Ouzký místopředseda EP,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBCHODNÍ ČINNOST 3. PRÁVNÍ FORMY OBCHODNÍHO PODNIKÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v

Více

Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa. ČR v Schengenu: Cestování po Evropě volnou cestou

Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa. ČR v Schengenu: Cestování po Evropě volnou cestou Díl XII. vyšlo 12.12.2007 (č. 0) ČR v Schengenu: Cestování po Evropě volnou cestou Českou republiku dělí od vstupu do schengenského prostoru několik posledních dní. Již před Vánocemi bude možné překračovat

Více

SOLVIT. efektivní řešení problémů na vnitřním trhu EU. Mgr. Eva Tluková. 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu

SOLVIT. efektivní řešení problémů na vnitřním trhu EU. Mgr. Eva Tluková. 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu SOLVIT efektivní řešení problémů na vnitřním trhu EU Mgr. Eva Tluková 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu Vznik SOLVITu Založen Evropskou komisí v roce 2002 V ČR zřízen usnesením vlády č. 458/2004 1.

Více

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce.

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné

Více

Podnikání zahraničních osob v České republice. Osnova

Podnikání zahraničních osob v České republice. Osnova Podnikání zahraničních osob v České republice 2005 2007 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.eu ww.michalcerny.net Osnova Prameny práva, úvod do problematiky Pojem zahraniční osoby, Klíčová rozhodnutí Evropského

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně... 23 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně... 23 1.1.1 Dílčí základy... 23 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů... 27 1.1.3 Procentní

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

1. Vyhláška k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí

1. Vyhláška k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí Přehled aktualit 1. Vyhláška k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí Dotčené předpisy: zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí (č. 340/2013 Sb.) Prováděcí

Více

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz. Začínáte? Příručka pražského podnikatele

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz. Začínáte? Příručka pražského podnikatele Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Připravte si svůj podnikatelský záměr Sepište svůj plán na podnikání.

Více

15. březen (úterý) Daň z příjmů Podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2010

15. březen (úterý) Daň z příjmů Podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2010 D aňový kalendář Březen 2011 1. březen (úterý) Podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2010 8. březen (úterý) Pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí

Více

24. září 2015. Lucie Rytířová

24. září 2015. Lucie Rytířová 24. září 2015 Lucie Rytířová Zaměstnání Vyslání Imigrační povinnosti Daňové povinnosti Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 2 3 EU / EHP / Švýcarsko Smluvní státy (např. USA, Kanada, Korea, Japonsko,

Více

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1 Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1 Tomáš Kozelský VÚPSV, v.v.i. Praha 2007 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v

Více

AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY. 02_2014 únor 2014 OBSAH

AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY. 02_2014 únor 2014 OBSAH SP Audit, s.r.o. Murmanská 1475 100 00 Praha 10 tel., fax: +420-295560374 tel.: +420-602150252 e-mail: spaudit@spaudit.cz internet: www.spaudit.cz AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY 02_2014 únor 2014

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Změny v zajištění celního dluhu v režimu tranzitu v souvislosti s přístupem Chorvatské republiky k Evropské unii ke dni 1. 7. 2013

Změny v zajištění celního dluhu v režimu tranzitu v souvislosti s přístupem Chorvatské republiky k Evropské unii ke dni 1. 7. 2013 Změny v zajištění celního dluhu v režimu tranzitu v souvislosti s přístupem Chorvatské republiky k Evropské unii ke dni 1. 7. 2013 V souvislosti s přístupem Chorvatské republiky k Evropské unii ke dni

Více

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA (varianta I.)

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA (varianta I.) SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA (varianta I.) uzavřená v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech

Více

Právní aspekty podnikání v Bulharsku

Právní aspekty podnikání v Bulharsku Právní aspekty podnikání v Bulharsku Martin Vacek Ředitel PETERKA & PARTNERS, Sofie www.peterkapartners.com Ochrana zahraničních investic Úprava systému podpory zahraničních investic od 17.3.2009: Došlo

Více

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby podací razítko JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby Základní část V případě, že jste se rozhodli učinit níže uvedené úkony pomocí jednotného registračního formuláře na Centrálním registračním

Více

Zásady pro poskytování a přijímání veřejné podpory

Zásady pro poskytování a přijímání veřejné podpory Vnitřní předpis města Dvůr Králové nad Labem č. 22/2014 Zásady pro poskytování a přijímání veřejné podpory Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Účelem tohoto vnitřního předpisu je poskytnutí základních informací

Více