Svoboda podnikání v EU
|
|
- Dominika Antonie Čechová
- před 2 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Svoboda podnikání v EU Bakalářská práce Autor: Klára Zídková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Natália Štefanková, Ph.D. Praha Červen, 2015
2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Klára Zídková
3 Děkuji JUDr. Natálii Štefankové, Ph.D. za odborné vedení této práce, za podnětné připomínky a trpělivost.
4 Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na svobodu podnikání v EU, analyzuje její podmínky a moţnosti realizace této svobody ve vztahu k fyzickým a právnickým osobám s pobytem na území EU. Existence jednotného vnitřního trhu tuto svobodu umoţňuje zejména prostřednictvím svobod volného pohybu zboţí, osob, sluţeb a kapitálu. Realizaci svobody podnikání určuje společná obchodní politika, která klade své podmínky a povinnosti, které jsou implementovány do jednotlivých členských států. V práci jsou vymezeny výhody, respektive nevýhody podnikání v EU. Klíčová slova Evropská unie, Schengenský prostor, podnikatel, podnikání, jednotný vnitřní trh, podmínky podnikání, svobody volného pohybu zboţí osob sluţeb a kapitálu, výhody a nevýhody podnikání Annotation The bachelor thesis focuses on business freedom in EU, analysing the conditions and possibilities of realization of this freedom in relation to individuals and legal entities residing in EU. The existence of a single internal market allows this freedom in EU particularly through the existence of the free movement of goods, people, services and capital. The realization of business freedom is defined by the uniform trading policy for all members, which sets conditions and obligations, which are implemented in each Member State. The thesis define the advantages and disadvantages of doing business in the EU. Key words European Union, Schengen Area, entrepreneur, business, single internal market, business condition, free movement of goods, people, services and capital, the advantages and disadvantages of doing business
5 Obsah Úvod Jednotný trh Definice vnitřního trhu Vznik a vývoj Lisabonská smlouva Schengenský prostor Principy a svobody Bariéry Diskriminace Podmínky pro svobodné podnikání v EU Definice podnikání Kdo je podnikatel Fyzická a právnická osoba Podnik Podmínky podnikání v EU Volný pohyb zboţí Volný pohyb kapitálu Volný pohyb sluţeb Svoboda přeshraničního poskytování sluţeb Volný pohyb osob Vysílání pracovníků Svoboda usazování Osoby samostatně výdělečně činné Uznávání kvalifikací Sociální a zdravotní pojištění a daně
6 Financování Podmínky zahájení podnikání Realizace svobody v podnikání Evropská společnost Vztah ekonomické a podnikatelské svobody Rakousko Výhody, resp. nevýhody podnikání v EU Závěr Seznam pouţité literatury Seznam pouţité mapy a tabulek
7 Úvod Tématem mé bakalářské práce je svoboda podnikání v EU. K vymezení této problematiky je zapotřebí nejprve definovat samotný jednotný trh v rámci Evropské unie. Jeho historický vývoj se odráţí v postupné snaze o harmonizaci trhu a odstranění mnoţství bariér bránícím vyuţití plného potenciálu homogenního trhu. Neopominutelným prostředkem je zákaz diskriminace a její vliv na svobodu podnikání. Jednotný trh vyjadřuje svobody volného pohybu zboţí, osob, sluţeb a kapitálu. Přičemţ jako reakce na ulehčení svobody volného pohybu osob vzniká Schengenský prostor. Zde je na místě rozlišení různé míry participace členských států a zmínění dopadů jeho působení. Cílem práce je analýza podmínek svobodného podnikání v EU a moţnosti realizace této svobody ve vztahu k fyzickým a právnickým osobám s pobytem na území EU. Pro analýzu podmínek svobodného podnikání v EU je potřeba vymezit pojem podnikání, podniku a podnikatele jako takového. Zároveň je důleţité upozornit na rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou. Dále ve druhé kapitole naváţi samotnými podmínkami podnikání v EU, kdy se ještě podrobněji zaměřím na čtyři základní svobody. Svobody pohybu osob, sluţeb, zboţí a kapitálu. Podrobněji a účelově rozeberu podmínky podnikání, přičemţ se budu soustředit na nejdůleţitější oblasti, které se nejvíce odráţí na samotné svobodě podnikání. Zároveň věnuji určitou část problematice samotného zahájení podnikání. Ve třetí části se budu věnovat realizaci svobody podnikání. Definuji Evropskou společnost a Evropskou druţstevní společnost. Analyzuji vztah ekonomické svobody a svobody v podnikání. Faktory ovlivňující tyto svobody, zaprvé ve vnitrostátních rozměrech a poté je shrnout na celý vnitřní trh Evropské unie. Rovněţ v této kapitole dle určitého klíče zvolím jeden členský stát a budu aplikovat jeho podmínky, které teoreticky uvedu v předchozím oddíle, na svobodu podnikání v EU. V poslední části si kladu za cíl dedukcí stanovit výhody a nevýhody podnikání v EU a jejich dopady zejména na podnikatele, ale i z pohledu státu a také spotřebitele. 7
8 1. Jednotný trh 1.1. Definice vnitřního trhu Vnitřní trh neboli jednotný trh, je pojem vyjadřující volný pohyb osob, zboţí, sluţeb a kapitálu. Je to takový trh, který není omezen hranicemi jednotlivých států ani jinými překáţkami. Svobodný pohyb uvnitř jednotného trhu funguje na stejném principu jako v rámci jedné země a občanům členských zemí je umoţněno svobodně cestovat, pracovat, studovat, podnikat, ţít, vlastnit nemovitost, nebo pobírat důchod v kterékoli zemi Evropské Unie. Oblast vnitřního trhu se řadí do společné pravomoci Evropské Unie členských států. Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními 1 Unie vytváří vnitřní trh. 2 Vnitřní trh od svého zaloţení prošel mnohými změnami a vylepšeními, přesto politika Evropské Unie neustává ve snaze přetrvávající bariéry zjednodušit, či dokonce úplně odstranit, a tím občanům členských zemí poskytnout moţnost maximálního vyuţití jeho výhod Vznik a vývoj Idea vnitřního trhu se formovala společně se vznikem prvních společenství po 2. světové válce jako součást hlavního cíle, hospodářské a ekonomické integrace. Zaloţením Evropského hospodářského společenství (EHS) Římskou smlouvou 25. března 1957 vznikl společný trh. Postupně dochází k několika významným změnám. V roce 1968 je stanovena celní unie, tj. určení výše cla pro obchodní styk se třetími zeměmi. Zároveň jsou zrušena vnitřní cla 1 Smlouva o Evropské unii, Hlava I. čl. 3, odst. 2 2 Smlouva o Evropské unii, Hlava I. čl. 3, odst. 3 8
9 a kvóty na dovoz zboţí mezi šesticí zakládajících států. Tato opatření obchod podpořila, ale existence mimotarifních bariér, jak jsou tyto překáţky označovány, rozvíjení obchodu stále bránila a Římskou smlouvu bylo třeba doplnit. K nejpalčivějším problémům se řadily roztříštěné vnitřní předpisy a nesjednocené určování výše nepřímých daní, i kdyţ k určitému pokroku, v podobě zavedení daně z přidané hodnoty, došlo. To vše způsobovalo zábranu pro volný pohyb osob i zboţí, kdy se i nadále na přechodech mezi státy udrţovaly jejich hraniční kontroly. V členských zemích sice platil zákaz diskriminace, ale například k některým profesím se zachoval pouze omezený přístup. Soudní dvůr přispěl k realizaci zákazu diskriminace svým rozhodnutím, kdy student jiného členského státu nemusí platit vyšší zápisné, neţ studenti daného členského státu. Konkrétně tímto rozhodnutím Evropského soudního dvora se tak 13. února 1985 ve věci Gravier realizuje zákaz diskriminace kvůli státní příslušnosti. Nutnosti odstranění technických překáţek vyhovělo Rozhodnutí Rady z května 1985, které odkazem na technické normy soukromoprávních institucí (CEN, CENELEC, ETSI) harmonizovalo technická opatření. V červnu 1985 Evropská rada schválila Bílou knihu Komise Dokončení sjednocení trhu. Na jejím základě byl ke sjednocení vnitřních národních předpisů, které jsou v mnoha bodech nesourodé, v roce 1987 ratifikován Jednotný evropský akt. Ten kromě jiného určil den 31. prosince 1992 konečným dnem, kdy se postupně vytvoří jednotný vnitřní trh. Cecchiniho zpráva z roku 1988 zcela názorně vypočítala a vyměřila finanční výhody a naopak nevýhody v podobě ztrát, které pro Evropskou Unii nedokončením sjednocování trhu vyplývaly. Pro trh znamenalo odstranění výše zmíněných bariér zejména lepší konkurenceschopnost, investice a s tím související i pokles nezaměstnanosti. Přelomovým krokem bylo podepsání Smlouvy o Evropské unii 7. června 1992 v Maastrichtu. V lednu 1993 oficiálně vznikl jednotný trh a s ním je zajištěn i volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanovením Smluv. 3 Smlouva rovněţ zahrnuje program hospodářské a měnové unie. 3 Smlouva o fungování Evropské unie, část třetí, Hlava I. čl. 26, odst. 2 9
10 Následně se začaly liberalizovat i ostatní odvětví trhu, tzv. síťová. Ta zahrnují například dopravní, telekomunikační, energetické trhy a poštovní sluţby Lisabonská smlouva Dalším neopominutelným dokumentem, který ovlivnil vnitřní trh a má značný vliv na svobodu podnikání, je Lisabonská smlouva, platná od roku 2009 ratifikací členských států. Zrušením pilířové struktury smlouva upřesňuje rozdělení pravomocí mezi Evropskou unii a mezi členskými státy. Z pohledu svobody podnikání je však velice důleţité potvrzení a posílení čtyř svobod spolu se svobodami politickými, hospodářskými a sociálními. Jsou uvedené v zakládajících smlouvách Evropské unie, které tímto nebyly zrušeny, ale pouze upraveny. Lisabonská smlouva reformuje své instituce, kde vytvořila novou funkci předsedy Evropské rady, a rozhodovací proces, kdy se nově přijímá kvalifikovanou většinou. Z hlediska demokratického rozměru přinesla Lisabonská smlouva moţnost občanské iniciativy, a tím větší zapojení občanů a zdůraznila důleţitost národních parlamentů. Ve vnitřní i vnější politice Evropské unie se Lisabonská smlouva zaměřila především na otázku bezpečnosti, kdy se zvýšila pravomoc EU v určitých oblastech, například justiční a policejní spolupráce. Lisabonská smlouva dala také vzniknout nové funkci vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Schengenský prostor Schengenský prostor vznikl jako reakce na ulehčení svobody volného pohybu osob. Pětice zakládajících států, Západní Německo, Francie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko podepsala smlouvu o Schengenu a spolu s Portugalskem a Španělskem v roce 1995 zrušila kontroly na společných vnitřních hranicích. Postupně se přidávaly další členské státy a tím se politická důleţitost a rozsah působení zvětšil. 10
11 Otevření vnitřních hranic ulehčilo přístup občanů členských států na zahraniční trhy ostatních členských států, hojně vyuţívané zejména v pohraničních oblastech. Ulehčilo cestování, spojily se turistické i cyklistické trasy, zpřístupnily se nabídky zahraničním pracovníkům. Otevřené vnitřní hranice podporují cestovní ruch a otevírají pracovní příleţitosti coţ je nutné pro fungující evropskou ekonomiku. Zejména kvůli otevřenosti vnitřních hranic a zrušení kontrol, je třeba vysokého stupně ochrany Schengenského prostoru jako celku, a to zejména u jeho vnějších hranic. Zvýšená pozornost je proto věnována ochraně osobních údajů, vyuţívání Schengenského informačního systému a dokonalé vízové a konzulární spolupráci spolu se spoluprací policejní a justiční. Například organizace Evropské unie EUROPOL, European Police Office, přispívá k ochraně Schengenského prostoru svou poradenskou, informační a vzdělávací činností. Členským státům poskytuje Evropská unie na zajištění bezpečnosti hranic finanční prostředky z Fondu pro vnitřní bezpečnost. Cílem je umoţnění legálního cestování bez ohroţení bezpečnosti a zároveň řešení nelegální migrace a související agendy víz. Na následující mapě je zachycena různá participace členských i nečlenských států v Schengenském prostoru. Některé členské země si totiţ ponechaly určitá privilegia. Konkrétně Velké Británii a Irsku bylo ponecháno právo provádět kontroly na svých hranicích. Toto právo jim bylo přiznáno na základě statusu ostrova, kdy musí chránit své hranice ze všech stran. Ve všech ostatních oblastech Schengenské spolupráce se tyto země zapojují. Další kategorií jsou nečlenské státy, které se k Schengenskému prostoru připojily zvláštní dohodou o přidruţení. V roce 2001 Island a Norsko. Severské státy se k Schengenskému prostoru připojily z důvodu plynoucích výhod a hlavně z důvodu jiţ probíhající úzké spolupráce na základě Severské pasové unie. Švýcarsko se do Schengenského systému připojilo v roce 2008 po národním referendu, jako jedna z posledních západních evropských zemí. 11
12 Mapa 1: Schengenský prostor 4 Členské země EU, které jsou součástí Schengenu Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko 4 https://www.euroskop.cz/742/sekce/aktualni-stav, ze dne
13 Členské země EU, které jsou součástí Schengenu částečně Země, které jsou součástí Schengenu a nejsou členy EU Členské země EU, která dosud nesplňují kritéria pro přijetí Schengenu Jiné země bez hraničních kontrol Irsko (od roku 2002) a Velká Británie (od roku 2000). Jde o oblast bezpečnosti a justice, zatímco hraniční a celní kontroly si tyto státy ponechaly. Island, Norsko a Švýcarsko Kypr, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko Monako, San Marino a Vatikán Ačkoli nejsou tyto země oficiálně součástí Schengenu, na jejich hranicích se uplatňují schengenské dohody. Zvláštní případ Andorra Andorra není součástí Schengenu a na jejích hranicích zůstaly kontroly. Občanům Evropské unie ale stačí pro vstup do země pouze občanský průkaz, zatímco ostatní cestující musí mít ke vstupu do země platný pas. Legenda 1 k mapě Schengenského prostoru 5 5 https://www.euroskop.cz/742/sekce/aktualni-stav, ze dne
14 1.5. Principy a svobody Vnitřní trh funguje na několika zřejmých principech, které souvisí se čtyřmi svobodami a navzájem se prolínají a působí na sebe. Mezi tyto principy řadíme především: zákaz diskriminace koordinace a spolupráce (harmonizace) Základní čtyři svobody, tj. svoboda osob, zboţí, sluţeb a kapitálu, jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie, čl. 26, Hlava II a Hlava IV. Tyto svobody se potvrzují rovněţ v Preambuli Listiny základních práv Evropské Unie, která neopomíná zdůraznit také důleţitost svobodu usazování. Článek 3 Smlouvy o Evropské unii vysloveně hovoří o zaručeném volném pohybu osob. Všechna tato ustanovení vymezují práva a povinnosti subjektů vyuţívajících těchto svobod. Volný pohyb zboţí, osob, sluţeb a kapitálu na vnitřním trhu umoţňuje obchodu a podnikání jako takovému veliký rozvoj, umoţňuje vyuţít velký potenciál homogenního trhu a přináší výhody podnikatelům i spotřebitelům. Pro všechny je potom jedním ze základních shodných znaků princip zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, uvedené v čl. 18 SFEU. Volný pohyb zboţí je obsaţen v čl SFEU. Pod pojmem zboží lze chápat produkt, jehož hodnota je ocenitelná v penězích a jehož podstata mu dovoluje být předmětem obchodních transakcí. 6. Do této svobody lze také přiřadit zemědělství, rybolov a obchod zemědělskými produkty, uvedené v Hlavě III SFEU. Svoboda volného pohybu osob má na svobodu podnikání v EU velice významný vliv. Zásadně souvisí s unijním evropským občanstvím, kdy se význam samotného státního 6 ROZEHNAL, A. et al. Obchodní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., str
15 občanství poněkud stírá, nikoliv však nahrazuje. Státní občanství tak pouze doplňuje, jelikoţ je dáno, ţe Každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie. 7 Tímto se výrazně podpořil zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti. Samotná svoboda volného pohybu osob vznikla aţ po myšlence volného pohybu pracovníků, který řešil problémy pracovních trhů. Následné vymezení práva usazování v kapitole 2 SFEU se vztahuje na fyzické i právnické osoby, z čehoţ vyplývá ovlivnění zejména obchodních korporací. Svobodu sluţeb její poskytovatelé vyuţívají, pokud sluţbu poskytují na území členského státu bez toho, aby se v něm usadili, čímţ se tato svoboda liší od vyuţití práva a svobody usazování. Důleţitým parametrem je dočasnost. Služba může být poskytována buď usazením v jiném členském státě, nebo přes hranice. 8 Pojem sluţeb vymezuje čl. 57 SFEU, který je povaţuje za úkony podávané zpravidla za úplatu a řadí do nich průmyslové, obchodní, řemeslné činnosti a další. Volný pohyb kapitálu navázal na jiţ zmíněné svobody, které samozřejmě zároveň významně ovlivňuje. Zahrnuje platby, které představují přemisťování peněz a pohyb kapitálu, kdy se jedná zejména o nejrůznější druhy investic. Pro plné vyuţití těchto svobod bylo zapotřebí zdolat řadu překáţek, coţ se v průběhu vývoje v některých oblastech podařilo, některé bariéry však stále přetrvávají Bariéry Bariéry vnitřního trhu Evropské unie jsou obecně technického, daňového nebo fyzického charakteru a vztahují se zejména ke čtyřem svobodám, které přímo, či nepřímo ovlivňují. 7 Smlouva o fungování Evropské unie, část druhá, čl. 20 (bývalý článek 17 Smlouvy o ES), odst. 1 8 https://www.euroskop.cz/8735/sekce/volny-pohyb-sluzeb/, ze dne
16 Vnitrostátní předpisy zaměřené na obchodní právo, ať stojí samostatně, či jako součást práva občanského, jsou rozdílné zejména v technických poţadavcích a sazbách přímých a nepřímých daní. Jestliţe se liší vnitrostátní předpisy a nedošlo by k jejich harmonizaci uvnitř jednotného trhu, popřelo by to samotný základ jeho existence, která se opírá o jiţ několikrát zmíněný, a v další kapitole více rozvedený, zákaz diskriminace. Pokud by si jednotlivé členské státy chtěli zachovat své rozdílné právní úpravy, nebyl by jednotnému trhu důvod. Ten byl zaloţen právě pro výhody, které plynou z existence stejných práv a povinností pro kaţdého člena, samozřejmě při zachování suverenity členských států. Je samozřejmostí, ţe změny se provádějí postupně a ve většině případů pouze částečně. Bariéry obchodu zejména omezují, nebo dokonce zakazují dovoz, vývoz nebo i jen přesun určitého zboţí nebo sluţby. Taková omezení jsou jiţ povolená pouze z výslovně stanovených důvodů, uvedených v čl. 36 SFEU. Mohou dovoz omezovat například v kvalitě, mnoţství, daňovými sazbami, existencí cla i jinak, například neúměrnými vytvářením státních monopolů. Diskriminace je také povaţována za bariéru volného pohybu osob. Bariéra v podobě legitimování osob při přechodu státních hranic je značně omezena Schengenským prostorem. Za další překáţku lze povaţovat nutná administrace, pojící se k ţivotu v jiném členském státě. Práva, podmínky i administrativní formality jsou rozdílné pro studenty, pracující a důchodce. Pobyty v jiném členském státě se přitom dělí na: Krátkodobé, které jsou kratší neţ tři měsíce, delší neţ 3 měsíce, trvalý pobyt. Přičemţ kaţdý má své podmínky a poţadavky, které musí být splněny. U krátkodobých pobytů, které jsou kratší neţ tři měsíce, můţe být v některých státech tzv. evidenční povinnost. Ta by měla být bez poplatku a za její nesplnění hrozí sankce, nemůţe být ale udělena sankce vyhoštění. Volný pohyb osob můţe být omezen jen za výslovně uvedených výjimek v čl. 45 SFEU, a to z důvodů: 16
17 veřejného pořádku veřejné bezpečnosti ochrany zdraví Mezi bariéry svobody volného pohybu sluţeb lze zařadit rozdílná právní úprava členských států ohledně legálnosti či nelegálnosti poskytování určitých sluţeb, jako je například distribuce drog, prostituce, hazardní hry apod Diskriminace Elementárním nástrojem k docílení svobody podnikání v Evropské unii zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti, který je explicitně vyjádřený v čl. 17 v SFEU. Kdy se zakazuje diskriminace přímá i nepřímá. Diskriminace nepřímá vyuţívá jiných neţ národnostních kritérií, například kvalifikace. Je rovněţ zakázána diskriminace právnických osob, které mají své sídlo na území členského státu a byly zaloţené podle jeho právní úpravy. Za zmínku stojí rozhodnutí Evropského soudního dvora v případu Daily Mail and General Trust PLC, v němţ definoval tzv. primární podnikání, které se dotýká existence samotné společnosti a změny jejího sídla, a sekundární podnikání spočívající v zakládání dceřiných společností či poboček v jiných členských státech. 9 Svoboda podnikání zahrnuje pouze výše definované podnikání sekundární, kdy záleţí pouze na rozhodnutí osoby zakládající společnost, ve kterém členském státě tak učiní. 9 ze dne
18 2. Podmínky pro svobodné podnikání v EU Pro podmínky pro svobodné podnikání v EU je důleţité vymezit určité pojmy, jako je podnikání, podnikatel, podnik. Tyto definice jsou vztahovány k vymezení pojmu v zákonech a předpisech ČR Definice podnikání Právo podnikat zakotvuje jiţ Listina základních práv a svobod v čl. 26. Definice podnikání ve stávající úpravě OZ není upravena. Zákon stanovuje pouze definici podnikatele v 420 OZ, na jejímţ základě lze odvodit definici podnikání. Jedná se o samostatnou výdělečnou činnost na základě ţivnosti nebo podobným způsobem, s cílem dosaţení zisku a se záměrem činit tak soustavně. Není důleţité, zdali zisku bylo nakonec opravdu dosaţeno. Zároveň je tato činnost vykonávaná na vlastní účet a odpovědnost, coţ znamená, ţe sám odpovídá za případné porušení povinností vyplývajících ze zákona. Za podnikání se nepokládá výkon funkcí v orgánech obchodních korporací, který má příkazní charakter, čímţ se vylučuje samostatné jednání. Samostatné jednání ale nevylučuje zastupování jiné osoby, proto například advokacie podnikáním je Kdo je podnikatel Občanský zákoník vymezuje pojem podnikatele v a je subjektem všech právních vztahů zaloţených na základě předpisů obchodního práva. Za podnikatele se také povaţuje kaţdá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností, či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 18
19 Za podnikatele se povaţuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Zároveň je zde zmíněna podmínka vlastnictví ţivnostenského nebo jiného oprávnění podle jiného zákona Fyzická a právnická osoba Podnikatelem můţe být fyzická i právnická osoba. Dle 423 podnikatel můţe právně jednat pod svým jménem, nebo pod svou obchodní firmou, kterou musí mít dle OZ zapsanou v obchodním rejstříku. Dle čl. 5 Listiny je Fyzickou osobou kaţdý člověk. Fyzická osoba má ale právní osobnost od narození aţ do smrti, zatímco právnická od svého vzniku do svého zániku..fyzické osoby mohou podnikat na základě ţivnostenského listu, jedná-li se o ohlašovací ţivnost, či koncesní listiny, která je určena pro ţivnost koncesovanou a vzniká okamţikem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. 11 Mezi ohlašovací ţivnosti se z hlediska Ţivnostenského zákona řadí ţivnost řemeslná, vázaná a volná, přičemţ vzniká jiţ ohlášením. Právnická osoba je organizovaný útvar, který má podle zákona právní osobnost. 12 Pojem právnické osoby definuje několik charakteristických znaků. Kaţdá právnická osoba má právní osobnost a účel. Právnická osoba má svou identifikaci v podobě názvu, sídla a zápisu do veřejného rejstříku. Právnické osoby mohou mít práva a povinnosti, které jsou v souladu s povahou jejich činnosti, ovšem bez zřetele na předmět dané činnosti. Právnická osoba je způsobilá k právním jednáním a má odpovědnost za protiprávní jednání svých orgánů. Právnické osoby mají majetkovou autonomii a jsou uspořádané do organizačních celků Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ze dne Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 20 odst DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍNOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 432 s. 19
20 Právnické osoby se dělí dle několika kritérií. Pro účel této práce zmíním jen některé. S tím zároveň souvisí i jejich následné dělení, které zmíním jen okrajově. Dle útvaru se právnické osoby dělí na korporace, fundace a smíšené útvary. Korporace jako organizovaná společenství osob se dělí na veřejnoprávní a soukromoprávní. Veřejnoprávní korporací jsou například útvary územní a stavovské samosprávy nebo stát. Soukromoprávní korporace jsou potom obchodní korporace, v podobě druţstev a obchodních společností, a neziskové soukromoprávní korporace, v podobě například spolku. Obchodní korporace se dělí na osobní a kapitálové korporace. Mezi osobní patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Mezi kapitálové patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Obchodní společnosti mohou také podnikat na základě ţivnostenského listu, ale podmínkou je sepsání společenské smlouvy. Společnost vznikne aţ zápisem do obchodního rejstříku Podnik Podnikem je jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování. 14 Definice podniku je základem pro určení velikosti podniku. Podniky se dělí na drobný podnik drobný podnikatel: < 10 zaměstnanců, aktiva 15 nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil.. malý podnik malý podnikatel: < 50 zaměstnanců; aktiva 16 nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil ze dne uvedená v rozvaze, nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období, přičemţ si podnikatel můţe vybrat 20
21 střední podnik střední podnikatel: < 250 zaměstnanců; aktiva uevedená v rozvaze nepřesahují korunový ekvivalent 43 mil.., nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahují korunový ekvivalent 50 mil.. velké podniky velký podnikatel: > 250 zaměstnanců Toto rozlišení je významné z důvodu zvláštních právních předpisů platných pro malé a střední podnikatele a z důvodu kontroly hospodářské soutěţe. Při aplikaci ţádosti o podporu malých a středních podniků musí ţadatel popravdě uvést konkrétně o jaký podnik se jedná, v opačném případě hrozí sankce vrácení dotací. Druhy podnikatelů zohledňované při stavovování počtu zaměstnanců a finančních částek samostatný podnikatel není vymezen ani jako typ podnikatele 2. ani partnerský podnikatel není typem 3. a zároveň vlastní výlučně nebo společně 25 50% kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podnikatele 3. spojený podnikatel patří mu většina hlasovacích práv společníků, členů nebo akcionářů jiného podnikatele a zároveň mu přistanou určitá výsadní práva, například právo uplatňovat dominantní vliv nad jiným podnikatelem a další 2.4. Podmínky podnikání v EU Podmínky pro podnikání se liší v kaţdém členském státě. Hospodářské ukazatele se proto vyplatí hlídat na Statistickém úřadě dané země. Největší odlišnosti jsou zejména v následujících oblastech: Daňové podmínky, způsoby vedení účetnictví, 16 uvedená v rozvaze, nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období, přičemţ si podnikatel můţe vybrat 17 ze dne
22 administrativní úkony spojené se vstupem na trh dané země, investice, veřejné zakázky, pracovní síla: náklady, dostupnost, legálnost dané sluţby, uznávání kvalifikací. Rozdílné úpravy jsou ale ku prospěchu podnikatelům, kteří si tak mohou ideálně svým poţadavkům a parametrům zvolit místo registrace, kde umístí své sídlo. Podnikatel je vázán daňovým právem země, ve kterém se zaregistroval. Daňový systém je potřeba zohlednit komplexně. Daně z příjmů, různé odčitatelné poloţky, úlevy, slevy. Kaţdý stát má i jiný systém ohledně uznatelných nákladů, nepřímé daně a mnoho dalších poloţek finančně podnikatele ovlivní. 18 Zároveň je podnikatel vázán pracovním právem této země, sociálním a zdravotním zabezpečením. Zároveň výše minimálních mezd se v členských státech liší. Pokud se podnikatel rozhodne své sídlo přemístit, je důleţité, aby si ujasnil, s jakou pracovní sílou počítá. Pokud by si chtěl udrţet stávající zaměstnance, ovlivní ho různé aspekty. Mimo jiné rozhodování samotných zaměstnanců, nebo nutnost pracovního povolení Volný pohyb zboží Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 1.5 Principy a svobody, je svoboda volného pohybu zboţí obsaţena v čl SFEU a je jedním ze základních předpokladů, které umoţnily vznik a fungování jednotného vnitřního trhu. Odstraněním jedné z bariér, tzv. tarifních překáţek, postupně docházelo k růstu obchodních transakcí a objemů obchodovaného zboţí. 18 ze dne
23 Další bariéry, které brání spravedlivé hospodářské soutěţi, jsou regulační pravomoci jednotlivých členských států, které tím upřednostňují své producenty. Jedná se zejména o předpisy technické, environmentální, hygienické a zdravotní. 19 Tyto bariéry jsou řešeny dvěma způsoby. Jedním z nich je harmonizace národních předpisů členských států Evropské unie. Harmonizací dochází ke sjednocení poţadavků na výrobek, coţ má za následek větší bezpečnost. Proto se harmonizují zejména potencionálně nebezpečné výrobky, například léky, chemikálie, hračky, automobily a další. K harmonizaci národních předpisů se vyuţívají tzv. směrnice nového přístupu. Ty se nezaměřují pouze na určení poţadavků, ale hlavně stanovují pravidla pro uznávání různých výrobků, zkoušek a kontrol. Výrobky musí být označeny značkou CE, coţ znamená, ţe výrobek je splňuje. Harmonizace národních předpisů je ale náročná, jelikoţ se musí členské státy shodnout na kompromisu. Další nevýhodou je nemoţnost pokrýt veškeré výrobky dostupné na trhu a stíhat vývoj nových. Proto se k řešení bariéry u výrobků, které nejsou takto harmonizovány, pouţívá tzv. princip vzájemného uznávání. V případě, ţe výrobek splnil legislativu jiného členského státu, je mu zpřístupněn trh všech členských států. Pokud se tak nestane, má podnikatel právo se obrátit i na soud, případně na systém SOLVIT, který řeší tyto situace neformálně. Členské státy mohou volný pohyb zboţí omezit jen za určitých podmínek a samozřejmě v přiměřené míře. Takovou podmínkou můţe být například ohroţení veřejného zájmu, přičemţ důkazní břemeno leţí na daném členském státu. 19 Příručka "Příležitosti pro podnikání ve službách na evropských trzích", Objednatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Odbor vnitřního trhu a sluţeb EU (Odbor č ), Řešitel: CS-Project, spol. s. r. o., mpo.cz [online], Copyright 2005 MPO, Archiv, Publikováno , [cit ] 23
OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...
Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................
EURES. EURopean. Employment Services
EURES EURopean Employment Services Evropské služby zaměstnanosti Osnova Představení systému EURES; vznik; základnz kladní údaje Východiska systému; volný pohyb pracovních ch sil v zemích EU/EHP Hlavní
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:
ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob
ZÁKLADY PODNIKÁNÍ -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti -obchodní společnosti -daň z příjmu fyzických osob -další povinnosti podnikatele -možnost získání podpory dle zákona o zaměstnanosti
Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech
Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech META 2007 Praha, 8. 3. 2007 Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu ODS 1 Společné výzvy stárnutí populace delší dožití, nižší
Podnikání českých firem ve Francii
Podnikání českých firem ve Francii Magdaléna Vyškovská Daňový poradce www.peterkapartners.com Obsah Usazení Uznávání kvalifikace Volný pohyb služeb Vysílání pracovníků a pracovní podmínky Stálá provozovna
E U R E S. EURopean Employment Services. Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov 19.2.2009
E U R E S EURopean Employment Services 19.2.2009 Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov EURES Evropské služby zaměstnanosti Systém propojující veřejné služby zaměstnanostičlenských států
EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services
EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska
Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.
Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu
Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy
Právní rizika při vstupu stavebních firem na zahraniční trhy Magdaléna Vyškovská Daňový poradce www.peterkapartners.com Obsah Usazení Uznávání kvalifikace Volný pohyb služeb Vysílání pracovníků a pracovní
ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob
ZÁKLADY PODNIKÁNÍ -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti -obchodní společnosti -daň z příjmu fyzických osob -další povinnosti podnikatele -možnost získání podpory dle zákona o zaměstnanosti
Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce
Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Mgr. Lenka Navrátilová, Petra Jandová, Úřad práce Brno-město Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve vědě a výzkumu; 11.3.2010 1 TRH PRÁCE
Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru
MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém
Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie
Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010
Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní
OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19
OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány
KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT
KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.
Příručka pro podnikání v roce 2010
Příručka pro podnikání v roce 2010 Vydavatel: Hospodářská komora České republiky Aktuální elektronická forma publikace je k dispozici na http://www.komora.cz Copyright Hospodářská komora České republiky,
Návrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK
EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci
Počet hostů / Number of guests. % podíl / % share
Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign at collective accommodation establishments: by country hostů / Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay total 2 715 571
Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje)
Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje) ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ 4.1. Využívání půdy zemědělstvím, 2008 4.2. Pracovní síla v zemědělství celkem, index (2005 = 100) 4.3. Hektarové
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Podniková ekonomie a management Vyučující: Ing. J.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13
Autoři jednotlivých částí......................................... 5 Předmluva................................................... 13 Kapitola I: Výchozí pojmy..................................... 15 Úvod
CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně
CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a
Business index České spořitelny
Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?
Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky v EU
Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky v EU 1. Úvod... 1 2. Postavení SME v EU... 2 3. Politika EU vůči SME a její podpora... 2 4. Podpora SME prostřednictvím daně z přidané hodnoty...
Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.
Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu
Institucionální systém EU
Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce
Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem
Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Konzultace Evropské komise, GŘ pro vnitřní trh a služby Předběžná poznámka: Tento dotazník vypracovalo Generální ředitelství pro
POKYNY K VYPLNĚNÍ JEDNOTNÉHO REGISTRAČNÍHO FORMULÁŘE FYZICKÁ OSOBA
10JedRegFormFO2info.pdf ČÁST A - PODNIKATEL 01 Podnikatel POKYNY K VYPLNĚNÍ JEDNOTNÉHO REGISTRAČNÍHO FORMULÁŘE FYZICKÁ OSOBA o) Vyplní osoba, které již bylo identifikační číslo přiděleno. p) Vyplní pouze
Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1
Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený
INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE
INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,
Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory. Petr Skondrojanis, LMC
Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory Petr Skondrojanis, LMC Podíl krátkých úvazků na trhu práce v ČR 2009 5,5% 2010 6,2% 2011 5,7% (zdroj ČSU) Průměr EU 19,3% 4Q 2010 Porovnání s ostatními zeměmi
Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.
PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se
Definice drobných, malých a středních podniků vymezená v nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 1
Definice drobných, malých a středních podniků vymezená v nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 1 Článek 1 Drobný, malý a střední podnikatel 1. Za drobného, malého a středního podnikatele
EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004
EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ Oznámení členům č. 11/2004 Věc: Podklady pro směrnici o službách: různé tabulky V příloze členové nalezou kopii dokladů, které výboru poskytly
PŘÍLOHA č. 1d. Definice malého a středního podniku. Celková aktiva nebo obrat nepřesahují. Počet zaměstnanců. Aktiva / Majetek Obrat / Příjmy
Definice malého a středního podniku Počet zaměstnanců Celková aktiva nebo obrat nepřesahují Aktiva / Majetek Obrat / Příjmy Střední podnikatel < 250 43 mil. EUR 50 mil. EUR Malý podnikatel < 50 10 mil.
Řeznický mistr z Německa by si rád v Karlových Varech otevřel pobočku
Scénář: Řeznický mistr z Německa by si rád v Karlových Varech otevřel pobočku Úkolem bylo přezkoumat, jaké předpoklady jsou nutné k tomu, aby si německý řeznický mistr mohl otevřít pobočku v České republice.
Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie
Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé
PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín
PRÁCE V ZAHRANIČÍ Lukáš KUČERA Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín CO JE DŮLEŽITÉ SI UVĚDOMIT znalost jazyka je základním předpokladem pro práci v zahraničí je nutný pro komunikaci
EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005
EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další
Aplikace nařízení č. 764/2008 o vzájemném uznávání, fungování informačního místa ProCoP a úloha SOLVITu
Aplikace nařízení č. 764/2008 o vzájemném uznávání, fungování informačního místa ProCoP a úloha SOLVITu Ministerstvo průmyslu a obchodu 22.10.2009 Volný pohyb zboží Zakotven Smlouvou o založení ES (čl.
OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13
Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí
Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH
Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH 15.02.2006-15.03.2006 Zadaným kritériím odpovídá 589 dotazníků z 589. Uveďte hlavní odvětví vaší činnosti D - Výroba 141 23,9% G - Velkoobchod a
Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D.
Podnikatelské subjekty. Daně - základní principy. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. Podnikatel Podnikatel je fyzická nebo právnická osoba, která soustavně podniká. Nezáleží přitom na objemu podnikatelských
SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY
SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V
VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI
VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková
Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU)
Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná
TALIS - zúčastněné země
2 TALIS - zúčastněné země TALIS 2008: účastnilo se 24 zemí TALIS 2013: účastní se 33 zemí Členské země OECD Rakousko Austrálie Australia Slovensko Belgie Austria Slovinsko Brazílie Belgium (Flanders) Španělsko
Právní aspekty podnikání v Bulharsku
Právní aspekty podnikání v Bulharsku Martin Vacek Ředitel PETERKA & PARTNERS, Sofie www.peterkapartners.com Ochrana zahraničních investic Úprava systému podpory zahraničních investic od 17.3.2009: Došlo
PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015
PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace
Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 7. 1. 2010 PRACOVNÍ DOKUMENT o analýze sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení předpisů v sociální
Pravidla uplatnění lucemburské srážkové daně z dividend vyplácených společností PEGAS NONWOVENS SA
REGULATORNÍ OZNÁMENÍ Pravidla uplatnění lucemburské srážkové daně z dividend vyplácených společností PEGAS NONWOVENS SA LUCEMBURK/ZNOJMO, 30. září 2015 PEGAS NONWOVENS SA (dále jen "PEGAS" nebo "Společnost")
SOLVIT. efektivní řešení problémů na vnitřním trhu EU. Mgr. Eva Tluková. 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu
SOLVIT efektivní řešení problémů na vnitřním trhu EU Mgr. Eva Tluková 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu Vznik SOLVITu Založen Evropskou komisí v roce 2002 V ČR zřízen usnesením vlády č. 458/2004 1.
Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.
Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.
JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII
JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou
Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů
Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference
Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu č. TD02XXXX
Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu č. TD02XXXX Smluvní strany: Česká republika Technologická agentura České republiky se sídlem Evropská 2589/33b, 160 00 Praha 6 IČ: 72050365
HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze
HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly
PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie
PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.
Fakulta elektrotechniky a informatiky Ekonomika podniku. Ekonomika podniku
1. hodina 5.10. 2009 Vliv právní normy na založení podniku Zakončeno písemkou zápočtem vše jen ze cvik Základní právní normy: Obchodní zákoník Živnostenský zákon Obchodní zákoník nabízí různé právní formy
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. Předmět úpravy
47/2002 Sb. ZÁKON ze dne 11. ledna 2002 o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění
Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze
Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU
SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE
SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) Ing. Michal Zaorálek, náměstek ministra školství, mládeţe
Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR
PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním
Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců
Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců Celková aktiva nebo obrat nepřesahují Aktiva Obrat Střední podnikatel < 250 43 mil. EUR 50 mil. EUR Malý podnikatel < 50 10 mil. EUR 10 mil. EUR Drobný
Ochranné známky 0 ÚČAST
Ochranné známky 29/10/2008-31/12/2008 Zadaným kritériím odpovídá 391 dotazníků z 391 0 ÚČAST Země DE Německo 72 (18.4%) PL Polsko 48 (12.3%) NL Nizozemsko 31 (7.9%) UK Spojené království 23 (5.9%) DA Dánsko
Spolková republika Německo. Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5.
Spolková republika Německo Obsah: 1. informace o jurisdikci 2. všeobecné informace o zemi 3. zdanění 4. společnosti, právní formy 5. závěr informace o jurisdikci Německo je federativní parlamentní zastupitelská
ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)
ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby
Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky
Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky 1 Ekonomická integrace Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a
ZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1
ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/BA/cs 1 Zplnomocnění zástupci: BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÉ REPUBLIKY, ČESKÉ REPUBLIKY, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ESTONSKÉ REPUBLIKY, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO
Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012
Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Úvod - legislativa Zákony upravující pobyt cizinců na území ČR: z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění; z.č. 262/2006 Sb.,
Vysílání pracovníků a přeshraniční poskytování služeb v rámci EU
Vysílání pracovníků a přeshraniční poskytování služeb v rámci EU Ing. Kateřina Joklová RNDr. Jitka Ryšavá Centrum pro regionální rozvoj České republiky - Euro Info Centrum Praha Vinohradská 46, 120 00
Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?
Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu
ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE
ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel
Vnitřní trh EU právní úprava. Prezentace 2015
Vnitřní trh EU právní úprava Prezentace 2015 Pojem vnitřního trhu definován SFEU: Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu
Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení
Evidenční štítek Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Tato žádost slouží pro účely určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení
Č. vydání 1 Datum vydání 30.9.2008 Zpracoval Martin Sklenář
POROVNÁNÍ NÁKLADOVOSTI VÝSTAVBY DÁLNIC V ČR S JINÝMI STÁTY EU Č. vydání 1 Datum vydání 30.9.2008 Zpracoval Martin Sklenář IBR Consulting, s.r.o. 1 / 11 1. OBSAH: 1. OBSAH:... 2 2. ÚVOD... 3 2.1. CÍLE A
Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa
ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ústní zkouška 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba, úředníci územích samosprávných celků 4. Jednání
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická DIPLOMOVÁ PRÁCE Zaměstnávání cizinců na území ČR, vývoj právní úpravy od 1. 1. 2007 Soňa Vildová Plzeň 2012 1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická
Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách
Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB. Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě
Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 22. října 2014
SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová
SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 29.07.2005 KOM(2005) 353 v konečném znění 2005/0141 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu a prozatímním uplatňování Dohody mezi Evropským společenstvím a Srbskem
Politika výkonu hlasovacích práv
Politika výkonu hlasovacích práv Účinnost ke dni: 22.07.2014 ZFP Investments, investiční společnost, a.s., se sídlem Antala Staška 2027/79, Krč, 140 00 Praha 4, IČO 242 52 654, zapsaná v obchodním rejstříku,
Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako
Debata k Jednotnému evropskému patentu
Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Podnikání
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Podnikání Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova: živnost, Živnostenský
Jste občanem Evropské unie
Jste občanem Evropské unie V Í T E J T E v L u c e m b u r s k u informační brožura vypracovaná ASTI (Organizace pro podporu zahraničních pracovníků) a jejími partnery O B S A H Budete pobývat v Lucembursku
Modernizace a obnova přístrojového vybavení části komplexního onkologického centra FN Brno
Kvalifikační dokumentace k nadlimitní veřejné zakázce na dodávky zadávané v otevřeném řízení dle 27 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon )
Smlouvy Evropské unie
Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.
Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění
Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu
Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007
Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 1 Struktura prezentace základní informace o schengenské spolupráci Principy Historický přehled (1985 2007) Kompenzační opatření příprava ČR
Comenius www.naep.cz. 13. 11. 2010 Praha Martina Fantová
Comenius www.naep.cz 13. 11. 2010 Praha Martina Fantová Program celoživotního učení LLP 2007-2013 Comenius vzdělávání ve školách Erasmus vysokoškolské vzdělávání Leonardo da Vinci odborné vzdělávání a
Nepřímé daně v Evropské unii se zaměřením na daň z přidané hodnoty
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav ekonomie Martina Auffahrtová Nepřímé daně v Evropské unii se zaměřením na daň z přidané hodnoty Indirect Taxes in the European Union, Especially Concerning the Value
1. Vyhláška k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí
Přehled aktualit 1. Vyhláška k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí Dotčené předpisy: zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí (č. 340/2013 Sb.) Prováděcí