VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jana Komínová

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Jana Komínová

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Právo a podnikání Průběh a následky rozvodového řízení v rodině podnikatele (bakalářská práce) Autor: Jana Komínová Vedoucí práce: Mgr. Květoslav Žák Katedra: Katedra podnikového a evropského práva

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studenta

4 Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala všem, kteří mi poskytli cenné rady a pomohli mi při psaní této bakalářské práce. Dále děkuji Mgr. K. Žákovi za odborné vedení práce a jsem vděčná celé své rodině a přátelům za neustálou podporu a motivaci.

5 OBSAH 1. Úvod Instituce manželství Předmanželská smlouva Obecná charakteristika podnikání Podnikatel Podnik Obchodní podíl Společné jmění manželů Rozsah SJM Společné jmění manželů tvoří: Společné jmění manželů netvoří: Změna rozsahu SJM Správa a užívání SJM SJM a podnikání Zánik SJM Rozvod Příčiny rozvodu Rozvodové řízení Sporný rozvod Rozvod na základě dohody Žádost o rozvod Vypořádání společného jmění manželů Vypořádání SJM dohodou manželů Vypořádání SJM soudním rozhodnutím Vypořádání SJM na základě zákonné domněnky Vypořádání obchodního podílu ze SJM Vypořádání podniku ze SJM Vypořádání leasingu ze SJM Příspěvek na výživu Výživné (alimenty) na nezletilého a zletilého potomka Výživné na rozvedeného manžela Bydlení po rozvodu společný nájem bytu manželi Závěr Zdroje Přilohy

6 1. ÚVOD Představte si Dva šťastně zamilovaní lidé vstupují do manželství a touží spolu strávit celý život, založit si vlastní rodinu a žít spokojeně vedle sebe až do smrti. Krásné plány na ideální život, nemyslíte? Jenže v dnešním reálném světě plném neustálých změn se tento pohádkový život povede uskutečnit pouze polovině z nás. Lidé se berou z velké lásky a to poslední na co myslí, jsou peníze, případný rozvod a následné finanční vypořádání. Toto chování většiny snoubenců je podle mě naprosto nezodpovědné. Asi se vám to zdá trošku šílené brát si někoho s vědomím, že se můžete jednou rozvést, ale samotné manželství není jen vyjádřením vzájemné lásky, ale je to především zásadní a zodpovědný krok dvou dospělých lidí. Zvláště střízlivý pohled na uspořádání budoucího společného jmění by měli mít ti snoubenci, v jejichž vztahu alespoň jeden z nich podniká a je vázán rozsáhlejším majetkem nebo závazky. S rozvodem totiž přicházejí různé spory a právě vypořádání společného jmění je tím nejhorším. Dohoda upravující majetkové poměry může být vhodným nástrojem v budoucí záchraně financí, ale i nervů. Takže pokud chcete vstoupit do manželství a cítíte, že by vám mohla hrozit jakákoli finanční újma, nebojte se uzavřít se svým partnerem předmanželskou smlouvu. Málokdo by si chtěl v předsvatební době připouštět budoucí problémy, avšak mnohdy se tento zodpovědný nadhled vyplatí. Rozvod manželství, především jeho samotný průběh, je vždy velice závažnou a náročnou událostí pro oba manžely a přináší s sebou mnoho následků. Toto téma bakalářské práce jsem si zvolila nejen proto, že rozvod manželství je stále aktuálním tématem dnešní doby, ale také kvůli tomu, že se jedná o značně rozsáhlou a složitou oblast, která sebou přináší stále nové problémy, které je potřeba řešit. Sama současná judikatura připouští nutnost dalšího upřesňování dané problematiky. Také v případech podnikání jednoho či obou manželů nelze českou judikaturu považovat za dokončenou a plně funkční, neboť některé podnikatelské vztahy jsou natolik složité, že potřebují jedinečná řešení. Jako základ k řešení nových problémů je však potřeba vzít dosud vydanou literaturu či judikaturu a právě na ní bych chtěla ve své práci poukázat tak, aby bylo zřejmé, z jakých principů by se mělo vycházet. Bohužel zatím nejsem odborník a nemám dostatek praktických zkušeností, abych mohla stanovovat nová řešení sporných otázek, proto cílem mé bakalářské práce bude spíše objasnění základních teoretických východisek současné právní úpravy. 6

7 Ve své bakalářské práci bych chtěla poukázat především na specifika týkající se rozvodu podnikajících manželů. Úkolem práce je nastínit dopad podnikání na práva a povinnosti manželů a objasnit vliv podnikání na jejich majetek spadající do společného jmění. Dále bych chtěla upozornit na rizika, která manželům hrozí v případě neúspěšného podnikání a alespoň částečně doporučit, jakým způsobem jim lze předejít. Jelikož se podnikání jednoho nebo obou manželů projevuje nejvíce v oblasti správy společného jmění manželů a při vypořádání tohoto zaniklého jmění, nezabývám se zde péčí o děti ani procesními aspekty rozvodu. Zabývám se pouze některými hmotněprávními aspekty, protože vzhledem k rozsahu této práce nelze postihnout všechny skutečnosti, které nastávají mezi manžely podnikateli a nepodnikateli. 7

8 2. INSTITUCE MANŽELSTVÍ Manželství je právní a společenská instituce, která tvoří legislativní základ pro rodiny. 1 Tato instituce vzniká v každé zemi pouze dle zákonem stanovených předpisů. Jednotlivé úkony provázející vznik manželství, např. počet a pohlaví partnerů a způsob jejich výběru, tradice svatebního obřadu atd., se většinou liší podle kultury dané země. V České republice se manželství zakládá sňatkem dvou osob různého pohlaví, které učiní souhlasné prohlášení před matričním úřadem či církevním orgánem a to veřejně za přítomnosti dvou svědků. Příslušný právní předpis, jenž upravuje danou problematiku v naší zemi, je Zákon o rodině (č. 94/1963 Sb.). Manželství jako takové je dobrovolné a označuje trvalé soužití muže a ženy, jehož primárním účelem je založení rodiny a následná výchova dětí. České právo stanoví několik základních podmínek pro uzavření manželství. Prvním důležitým požadavkem je splnění věkové hranice. Snoubenci musí být starší 18 let, ve výjimečných případech může soud povolit sňatek nezletilým osobám starším 16 let. Do nového manželství nesmí vstoupit osoba, která je dosud manželem nebo registrovaným partnerem. Nezpůsobilost k právním úkonům je další důležitou podmínkou bránící uzavření sňatku, na druhou stranu omezená způsobilost k právním úkonům může zakládat manželství, ale pouze se souhlasem soudu. Následující požadavek týkající se vztahu mezi snoubenci, jež je stanoven v 12 zákona o rodině říká, že manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci. Toto omezení se vztahuje také na příbuzenství založené osvojením. Nesplnění těchto podmínek zakládá neplatnost (vysloví soud) nebo neexistenci manželství. V České republice lze manželství uzavřít dvěma způsoby občanským (civilním) a církevním sňatkem. Občanský sňatek se uzavírá vždy před orgánem státu. Tím může být buď obecní úřad pověřený vést matriky, nebo matriční úřad, v jehož obvodu je snoubenec přihlášen k trvalému pobytu. Příslušný matriční úřad může snoubencům povolit sňatek na kterémkoli jiném vhodném místě. Na toto přenesení místní příslušnosti nemají snoubenci právní nárok, ale úřad jim ve většině případů vyhoví. Povinnými náležitostmi, které musí muž a žena splnit ještě před uzavřením manželství v rámci tzv. předoddávkového řízení, jsou podání žádosti o uzavření manželství, předložení stanovených dokladů a vyplnění prohlášení. Samotný průběh svatebního obřadu v žádném 1 8

9 právním předpise upraven není. Na druhou stranu církevní sňatek se uzavírá před orgánem registrované církve či náboženské společnosti a to v místě určeném předpisy příslušné církve. Snoubenci musí splnit nejen zákonné požadavky, ale i požadavky dané církve. Povinnosti vyplývající ze zákona jsou opět součástí předoddávkového řízení, které se liší od občanského sňatku pouze tím, že snoubenci žádají navíc také o vydání osvědčení k církevnímu sňatku. Po uzavření manželství je církevní orgán povinen do tří pracovních dnů doručit protokol příslušnému matričnímu úřadu. Bez ohledu na způsob sňatku vzniká manželství souhlasným prohlášením snoubenců. Po uzavření občanského sňatku lze absolvovat náboženský obřad (bez právních následků), opačný postup, tj. že nejprve byl uzavřen církevní sňatek a pak občanský, zákon o rodině výslovně zakazuje. Počet sňatků na území České republiky v průběhu padesáti let viz Graf 1. Manželství zaniká buď smrtí jednoho z manželů, nebo prohlášením soudu, že je jeden z manželů mrtvý, či rozvodem. Graf 1, Počty sňatků, rozvodů a úhrnná rozvodovost na území ČR Zdroj: 9

10 3. PŘEDMANŽELSKÁ SMLOUVA Před vstupem do manželství mají snoubenci možnost uzavřít předmanželskou smlouvu, která se bude týkat modifikace jejich majetkových vztahů. Tento v českém právním řádu relativně nový právní institut tak může stanovit významně jiné mantinely pro případ rozvodu manželství. Podle právníků zatím není sepisování smluv v České republice příliš rozšířené, ačkoli je v dnešní době, kdy téměř polovina manželství končí rozvodem, velmi užitečné, zvláště pro podnikatele. Dohoda upravující společné jmění manželů totiž může zachránit spoustu peněz i nervů, takže by o ní měli přemýšlet jak lidé vstupující do manželství s podstatně vyšším majetkem a vyššími příjmy, podnikatelé a členové obchodních společností, tak i ti, jejichž partneři mají vysoké dluhy. Toto se týká i zvažování očekávaných příjmů a závazků v budoucnosti. Na druhou stranu předmanželská smlouva může být nevýhodná pro ty, jež do manželství vstupují s nižšími příjmy. Koupí-li totiž bohatší z partnerů v době trvání manželství třeba byt, tak v případě existence smlouvy mu tento byt pravděpodobně zůstane i po rozvodu. Ovšem pokud smlouva nebude, budou se o něj po rozvodu dělit napůl. Další otázkou je, co všechno lze do předmanželské smlouvy zahrnout. Na to je jednoduchá odpověď, v podstatě vše, ale jen v určitých případech je daná záležitost soudně vymahatelná a platná. Například snoubenci se ve smlouvě dohodnou, že pokud bude jeden z nich nevěrný, zaplatí druhému určitou peněžní částku a navíc pokud ještě nebude plnit manželské povinnosti, lze na něm vymáhat výplatu. I když podobnou věc do smlouvy zapíšete, z hlediska našeho rodinného práva to nebude mít žádné právní následky. Jakékoli vymáhání smluvních manželských povinností u soudu v české judikatuře nenaleznete. Ve spoustě případů byste totiž uzavírali smlouvu o svěření dítěte ve chvíli, kdy ještě není narozeno. Na základě těchto konkrétních skutečností se náš právní řád zabývá pouze majetkovými poměry v manželství. Co je tedy skutečně relevantním obsahem předmanželské smlouvy? 143a občanského zákoníku vymezuje: Manželé mohou smlouvou rozšířit nebo zúžit zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů a mohou rovněž vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. To znamená, že manželé mohou do SJM vložit to, co by do něj normálně nespadalo a naopak z něj vyjmout to, co by do něj jinak patřilo. 10

11 Podstatou rozšíření může být vyčlenění např. nemovitosti z výlučného vlastnictví jednoho partnera do společného jmění. Jejich investice do pozemku či stavby pak bude společnou investicí a druhý partner tak nemusí vynakládat peníze na cizí majetek. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. 2 Na rozdíl od rozšíření lze dohodou společné jmění také zúžit. Manželé se domluví, že příjmy z podnikatelské činnosti, podíly na zisku nebo věci movité i nemovité pořízené z jejich vlastních příjmů budou jen ve výlučném vlastnictví každého z nich, kromě věcí tvořících obvyklé vybavení společné domácnosti, protože ty v žádném případě vyloučit nelze. Co se týče podnikatelů, ti mají možnost výslovně vyloučit ze společného jmění soubor věcí sloužících výhradně k jejich podnikání. Smlouva se ale také může týkat dluhů. V prvním případě bez předmanželské smlouvy, když se dostane do dluhů jeden z partnerů, který podniká a za své závazky ručí celým svým majetkem, musí tyto dluhy splácet oba manželé. V druhém případě, kdy byla smlouva sepsána, vyrovnává dluhy pouze ta strana, která je způsobila. Toto zúžení společného jmění může chránit jednoho z partnerů před věřitelem druhého. Ovšem věřitel ze zákona musí být obeznámen s existencí a obsahem smlouvy, jinak je nemožné se na ní odkazovat. Česká judikatura, konkrétně 143a odst. 4 občanského zákoníku, potvrzuje, že obsah smlouvy musí být případnému věřiteli znám již v okamžiku vzniku závazku. Pokud tomu tak není, věřitel má právo uspokojit svou pohledávku z výlučného vlastnictví druhého manžela, protože se předpokládá, že majetek manželů je společný. Pokud se snoubenci rozhodnou vyhradit zcela nebo zčásti vznik SJM ke dni zániku manželství, v době trvání svazku budou do SJM patři pouze věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. SJM vznikne až v den zániku manželství a v podstatě hned na to zase zanikne a bude se vypořádávat podle zásad stanovených zákonem. Tato varianta smluvní úpravy není příliš častá. Aby předmanželská smlouva byla platná, musí mít formu notářského zápisu. Notář většinou dohodu nejen stvrdí svým podpisem, ale také umí pomoci s konkrétním obsahem a nejrůznějšími problémy. Snoubenci jsou zase povinni dostavit se s občanskými průkazy k notáři a zaplatit poplatek. Tyto poplatky se vypočítají z hodnoty právního úkonu a stanovují se procentem z odhadní ceny majetku, který je vymezen ve smlouvě. V případě, že majetek nelze vyčíslit, stojí uzavření smlouvy 5000 Kč

12 Dohoda musí být vždy jasná a srozumitelná a lze ji uzavřít nejen před vznikem samotného manželství, ale také kdykoli v jeho průběhu, kdy si manželé vyjasňují své vzájemné majetkové vztahy. Pokud se jedná o předmanželskou smlouvu, je platná ode dne podpisu smluvních stran, ale účinná až po uzavření manželství, tj. ode dne okamžiku vzniku společného jmění manželů. Avšak uzavřou-li manželé smlouvu o vypořádání SJM v průběhu manželství, je smlouva platná a účinná stejným okamžikem, tedy podpisem smlouvy oběma stranami. Vzor předmanželské smlouvy je uveden v příloze č. 1. Uzavřenou smlouvu lze dohodou manželů a za účasti notáře kdykoli v budoucnu zrušit nebo změnit její obsah. Jestliže snoubenci tuto předmanželskou smlouvu nechtějí nebo nepotřebují uzavřít, stává se po svatbě jejich veškerý majetek společným jměním manželů. Jiná situace nastává tehdy, uzavřete-li registrované partnerství. Žádné společné jmění registrovaných partnerů tím nevzniká, takže nemůže existovat ani žádná předregistrační partnerská smlouva o vypořádání majetku. Věc, kterou si koupíte v průběhu registrovaného partnerství, buď náleží pouze vám, nebo ji můžete nabýt do spoluvlastnictví. Když se nedomluvíte jinak, bude se jednat o podílové spoluvlastnictví rovným dílem, kdy každému bude patřit polovina majetku. 12

13 4. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PODNIKÁNÍ Tato bakalářská práce se zaměřuje především na manžele, kteří provozují podnikatelskou činnost. Je proto velmi důležité vysvětlit si základní pojmy, které se k podnikání vztahují a mohly by být užitečné ve věci vypořádání společného jmění manželů v rámci rozvodového řízení. Problematiku podnikání upravuje obchodní zákoník a vymezuje tento pojem v 2 jako činnost, kterou vykonává podnikatel soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Pokud některý z těchto znaků chybí, nejedná se o podnikání. Samostatná činnost spočívá v tom, že určitá fyzická nebo právnická osoba rozhoduje o tom, jaké produkty nebo služby bude prodávat na trhu, s kým bude spolupracovat, jakého zisku by měla dosahovat apod. V této práci se však budeme setkávat i s dalšími pojmy vztahujícími se k podnikání, o kterých bude více pojednáno v následujících podkapitolách. Jde především o pojem podnikatel, podnik a obchodní podíl Podnikatel Subjekty podnikatelské činnosti označujeme souhrnným názvem podnikatel. 3 Pod tímto pojmem se ukrývá jak osoba fyzická, tak osoba právnická. V České republice se ale nejčastěji podniká právě formou fyzických osob. Kdo je konkrétně osobou podnikatele, vymezuje jednak živnostenský zákon, ale především obchodní zákoník v 2 odst. 2: a) osoba zapsaná do obchodního rejstříku b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsaná do evidence podle zvláštních předpisů Osoby musí splňovat následující podmínky. Fyzická osoba je osoba starší 18 let, právně způsobilá a bezúhonná. Právnická osoba je instituce, která musí být zapsána do obchodního rejstříku. Podnikatel investuje své finanční zdroje či jiné prostředky, věnuje určitému zájmu svůj čas i úsilí, a to vše za účelem dosažení zisku. Podnikatel realizuje své podnikatelské aktivity. 3 ŠVARC, Z. a kol. Základy obchodního práva. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s. ISBN

14 4.2. Podnik V širokém povědomí veřejnosti je podnik vnímán jako označení určitého podnikatelského subjektu. Jakým způsobem ho ale popisuje obchodní zákoník v 5? Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Do hmotné složky spadají budovy, stroje, zařízení, tedy věci sloužící k podnikání. Nehmotná složka zahrnuje patenty, licence, know-how, pohledávky aj., zatímco osobní složka se skládá ze zaměstnanců, členů orgánů a samotného podnikatele. Abychom mohli hovořit o podniku, musí být vždy zastoupena osobní složka, tedy lidé, kteří zajišťují podnikatelskou činnost. Odstavec 2 téhož paragrafu dále říká: Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu. Podnik lze tedy chápat jako věc, s kterou může vlastník volně nakládat, tedy držet ji, užívat, prodat či darovat apod Obchodní podíl Aby mohl být člověk společníkem určité obchodní společnosti, musí vlastnit obchodní podíl. Jakým způsobem lze charakterizovat takový podíl? Podíl na společnosti je vymezen v 61 obchodního zákoníku. Podíl v sobě zahrnuje jednak určitou majetkovou hodnotu, která představuje účast společníka na čistém obchodním majetku společnosti a jednak souhrn určitých práv a povinností, která jsou s podílem společníka nepochybně spjata. Každý společník může vlastnit pouze jeden podíl, avšak toto tvrzení neplatí pro společníky akciové společnosti. 4 Výše podílu je dána poměrem vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Podíl tedy můžeme považovat za majetkové právo, které je penězi ocenitelné. Ustanovení 143 odst. 2 ObčZ stanoví, že nabytí obchodního podílu jedním z manželů za trvání manželství nezakládá účast druhého z manželů na této společnosti. To znamená, že do společného jmění manželů bude spadat pouze majetková hodnota podílu, ale ne práva a povinnosti z něj plynoucí. Více informací o této problematice vystihuje kapitola Vypořádání obchodního podílu. 4 ŠVARC, Z. a kol. Základy obchodního práva. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s. ISBN

15 5. SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ Poté co si snoubenci řeknou své vzájemné ano a vstoupí tak do svazku manželského, vznikne tímto také právní institut nazývaný společné jmění manželů - zkráceně SJM, které je zakotveno v občanském zákoníku v 143. Dodnes můžete ještě někde zaslechnout název bezpodílové spoluvlastnictví manželů, které až do roku 1998 nahrazovalo dnešní právní úpravu společného jmění manželů. Tento pojem však už občanský zákoník nezná, takže ho nelze uvádět do žádných smluv a ani my se jím nebudeme dále zabývat a raději přejdeme k samotnému společnému jmění manželů. Co tento termín skutečně znamená a co vše zahrnuje? Jednoduše řečeno SJM tvoří souhrn majetku a závazků, které vznikají v průběhu manželství mezi mužem a ženou, nikoli mezi registrovanými partnery či druhem a družkou. Velmi důležitým faktem je, že společné jmění manželů není vázáno na společné bydlení či vedení společné domácnosti. 5 Hlavním účelem institutu SJM je tedy úprava vzájemných majetkových poměrů manželů. Důležitým principem, na němž je SJM postaveno, je rovnost muže a ženy v manželství, tudíž oba dva mají stejné vlastnické právo jak k majetku každého z manželů, tak k majetku společnému. Každý je vlastníkem všeho, společně věci užívají i o nich rozhodují. Výhodou institutu společného jmění manželů je, že se s ním dá smluvně nakládat, respektive měnit jeho rozsah Rozsah SJM V případě, že mluvíme o rozsahu společného jmění manželů, do kterého spadá nejen majetek, práva, ale i dluhy, je tento obsah vymezen v občanském zákoníku v 143 jak pozitivním výčtem, tak negativním výčtem. Takže můžeme říct, že zákon vyjmenovává, co společným jměním manželů je a co není, a jestliže máme jakékoli pochybnosti o zařazení či nezařazení majetku nebo závazku do SJM, přiklání se právní úprava vždy raději k jejich zařazení. Avšak některé soudní případy jsou tak ojedinělé, že konečné slovo má vždy soud, který jedná podle svého nejlepšího uvážení. 5 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. 2. vyd. Praha: ASPI, s. ISBN

16 Společné jmění manželů tvoří: Majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství. 6 Takovým majetkem rozumíme souhrn penězi ocenitelných hodnot, který nazýváme aktiva. 7 Jedná se o věci, které v souvislosti se zněním 119 občanského zákoníku mohou být movité i nemovité. Tímto majetkem jsou myšleny především příjmy z pracovněprávních poměrů a výnosy z podnikání, příjmy ze sociálního zabezpečení a kapitálového majetku (dividendy), vyplacené prémie, dále pak odměny za vynálezy a autorská díla, honoráře umělců, výhry ze sázek a loterií, dokonce příjmy nájemného z nemovitostí a užitky i přírůstky z výnosů odděleného majetku manželů (např. úroky z vkladních knížek a cenných papírů). Tyto příjmy však lze zařadit do SJM až okamžikem faktického nabytí. Dalšími objekty tvořícími SJM jsou také jakékoli zakoupené či nově postavené nemovitosti a věci sloužící k výkonu povolání a podnikání jednoho z manželů. Nabytím majetku v době manželství je i vytvoření věci oběma manžely nebo jedním z nich. V neposlední řadě sem můžeme začlenit i takové objekty, jež nejsou věcí v pravém slova smyslu. Například práva v podobě pohledávek, práva vzniklá na základě odpovědnosti za způsobenou škodu, z bezdůvodného obohacení, z průmyslových práv a další jiné události. Zajímavá situace nastává tehdy, když jeden z manželů použije na zakoupení věci kromě svého výlučného vlastnictví také peníze ze SJM. Podle českého práva tato zakoupená věc patří vždy do SJM, a to bez ohledu na to, jaká výše prostředků byla vynaložena ze společných financí. Tudíž i kdyby manžel použil pouze padesát tisíc ze SJM na koupi chalupy, jejíž cena by byla třeba pět set tisíc, stala by se tato nemovitost součástí SJM. Při případném vypořádání SJM během rozvodu by tento manžel mohl ale požadovat uhrazení vynaložených prostředků na společný majetek. Závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům vznikly za trvání manželství. 8 V této souvislosti hovoříme o tzv. pasivech. Jedná se o souhrn penězi ocenitelných hodnot, který jeden z manželů nebo oba dluží danému věřiteli. Těmito závazky mohou být dluhy z půjček, z úvěru nebo závazky ručitelské. Ze všech takových závazků v SJM jsou manželé zavázáni společně a nerozdílně. 6 DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, J. Manželství a rozvody: praktický návod jak problémy řešit a jak jim předcházet. Praha: Linde, s. ISBN DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. 2. vyd. Praha: ASPI, s. ISBN DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, J. Manželství a rozvody: praktický návod jak problémy řešit a jak jim předcházet. Praha: Linde, s. ISBN

17 Společné jmění manželů netvoří: Majetek nabytý některým z manželů před vznikem manželství, tedy vše co každý vlastnil před svatbou nebo majetek, který sice nabyli manželé v průběhu manželství, ale spadá do tzv. zákonných výjimek. První takovou výjimkou je majetek získaný dědictvím nebo darem. Tedy jestliže jeden z manželů zdědí určitý rodinný majetek nebo mu je darován, pak tento nebude patřit do SJM, ale bude ho mít ve výlučném vlastnictví pouze samotný dědic nebo obdarovaný. Pokud je však majetek odkázán na oba manžele, opět nespadá do SJM, ale náleží do podílového spoluvlastnictví. Toto platí u dědění ze zákona i na základě závěti, zůstavitel tedy nemůže odkázat žádný majetek do SJM. 9 Co se týče darování, je ještě důležité vysvětlit, jak to funguje, když si manželé dávají dary mezi sebou. Darování je totiž možné jen v případě, že dar je pořízen z výlučného majetku jednoho z manželů. Jestliže ale dárek zakoupí manžel z prostředků SJM, půjde o nakládání se společným majetkem a ne o dar. Další výjimkou jsou věci sloužící osobní potřebě jen jednoho z manželů. Vždy závisí na povaze věci, např. dámské zlaté náušnice nebude nosit muž a pánský společenský oblek naopak žena, a také musí být splněna skutečnost, že věc slouží pouze osobní potřebě daného manžela. V každém případě je ale nutností posoudit celkové majetkové poměry dané rodiny. Uveďme si konkrétní příklad. Manželka si zakoupí hodnotný zlatý šperk s brilianty. V prvním případě si jej pořídí za účelem investice, tedy uložení společných peněz do věci s relativně stálou hodnotou. V druhém případě si ho však koupí pouze kvůli svému zkrášlení. Z tohoto příkladu je zřejmé, že druhá manželka má tento šperk pro svou osobní potřebu. Dále to je majetek, který si koupil nebo vyměnil jeden z manželů za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví. V takovém případě nejde ani o nabytí nového majetku, ani o rozmnožení dosavadního majetku za trvání manželství, nýbrž o změnu, která nemá vliv na povahu těchto věcí jako předmětu výlučného vlastnictví. 10 Například manžel dostane darem od prarodičů garáž, tu prodá a koupí si za ni motocykl. Jednou z posledních výjimek jsou věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku. V tomto případě musel mít jeden z manželů tuto věc ještě před vznikem manželství, anebo 9 POKORNÝ, M., HOLUB, M., BIČOVSKÝ, J. Společné jmění manželů. 1.vyd. Praha: Linde, s. 10 KNAPPOVÁ, M., ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J. a kol. Občanské právo hmotné. 1.díl. 4. vyd. Praha: ASPI, s. ISBN

18 mu tato věc byla vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Stejně tak jako majetek získaný před vznikem manželství, tak i majetek získaný po zániku manželství (po právní moci rozsudku o rozvod) do společného jmění manželů nepatří. Závazky vzniklé jednomu z manželů před sňatkem nebo závazky týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů. Spadají sem i dluhy, které v průběhu manželství způsobil jeden z manželů, aniž by předtím dostal souhlas druhého, a tyto dluhy přesahují takovou míru, která není vzhledem k jejich majetkovým poměrům přiměřená. Tyto závazky se budou muset vykládat podle okolností konkrétních případů a se znalostí majetkových poměrů manželů. 11 Nabytí podílu v obchodní společnosti, zakoupení akcií v akciové společnosti nebo získání členských práv a povinností člena družstva jedním z manželů v průběhu manželství. Tato uvedená nabytí, krom toho, že nespadají do SJM, také nezakládají účast druhého manžela na dané společnosti či družstvu, s výjimkou bytových družstev. Nicméně je tu možnost, aby tento majetek byl součástí SJM, a to tehdy, bude-li nabyt z prostředků tvořících SJM. Tato tvrzení lépe objasňuje judikát Nejvyššího soudu ČR z roku , vystihující více informací uvedených v kapitole Vypořádání obchodního podílu ze SJM. Práva, která jsou neodmyslitelně spjata s osobou jednoho z manželů. Například právo na bolestné, právo na mzdu, právo na starobní či invalidní důchod atd. Soudní praxe pokládá daná práva za osobní nárok určité osoby, a proto samotné právo nemůže tvořit SJM. Vyplacená částka však do společného jmění manželů náleží. Nejvyšší soud ČR nedávno vyslovil právní názor, že rodičovský příspěvek je výhradním nárokem toho z rodičů, který osobně a celodenně pečuje o dítě, a proto pohledávka z tohoto nároku nespadá do společného jmění manželů Změna rozsahu SJM Majetek, který je ze zákona vyloučen ze společného jmění manželů, lze sjednáním dohody do SJM zahrnout tzv. rozšířením SJM a naopak zákonem stanovený rozsah SJM lze takovouto dohodou zúžit. Skutečnost, že jeden z manželů je podnikatelem nebo jsou 11 HOLUB, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. svazek. 2. vyd. Praha: Linde, s. 12 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 700/2004 ze dne

19 jimi oba manželé, je častým důvodem k zúžení společného jmění manželů, a to jak smluvní tak i soudní cestou. 14 Dohodu o SJM mohou uzavřít jak manželé, tak i snoubenci. Ti ji uzavírají ve formě předmanželské smlouvy, která musí mít podobu notářského zápisu. Tímto způsobem mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i těch současných, jež nyní tvoří jejich společné jmění. Další podrobnější informace o smluvní změně rozsahu SJM viz. 3. kapitola Předmanželská smlouva. V běžném životě však mohou nastat i takové okamžiky, kdy se manželé vzájemně nedohodnou. V takovém případě je možné se domáhat zúžení SJM rozhodnutím soudu. Dle 148 občanského zákoníku: Soud může ze závažných důvodů na návrh některého z manželů zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Těmito závažnými důvody mohou být například hraní hazardních her, závislost na alkoholu, užívání drog nebo jiné chování jednoho z manželů, jímž ohrožuje finanční situaci rodiny. Soudní cestou lze poskytnou ochranu majetku jednoho z manželů nejen z důvodů, které už nastaly, ale i z preventivních důvodů a to tehdy, pokud jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. V takových případech je velmi důležité předem počítat s možnými riziky z neúspěšného podnikání a chránit tak SJM před zatížením dluhy Správa a užívání SJM V případě, kdy se manželé dohodnou, co vše bude tvořit rozsah jejich společného jmění manželů, nastává zde otázka, jakým způsobem budou tento majetek spravovat. Na to je velice jednoduchá odpověď. Manželé ho budou používat a udržovat společně za účelem zabezpečení a uspokojování základních potřeb rodiny. Běžné záležitosti jako je nákup potravin nebo oprava pračky může vykonávat každý sám, ovšem pokud se nejedná o obvyklou správu majetku, je třeba souhlasu obou manželů, jinak není právní úkon platný. V případě závazků a právních úkonů týkajících se SJM, jsou manželé oprávněni a povinni jednat vždy společně a nerozdílně. Podle ustanovení 147 občanského zákoníku zde však nastává možnost upravit správu SJM odchylně, stejně jako rozsah, a to opět pomocí notářského zápisu

20 V této souvislosti je nutné vystvětlit si rozdíl mezi pojmem obvyklá správa majetku a správa nikoliv obvyklá, tj. ostatní záležitosti. Za obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů lze z praktických důvodů považovat právní dispozice s majetkem nižší hodnoty, kdy nejsou zásadně podstatným způsobem dotčena majetková práva opomenutého manžela. 15 Mluvíme o takovém jednání, které neohrozí společný majetek, takže se nepředpokládá odpor manžela. Konkrétním příkladem této věci může být pravidelný nákup kosmetiky a úklidových prostředků do domácnosti nebo zaplacení měsíčního inkasa, platba daní - běžné hospodaření se společným majetkem. V takovýchto případech není nutný prokazatelný souhlas druhého manžela. Na druhou stranu za správu nikoli obvyklou lze považovat převod vlastnického práva, vlastnictví věci a majetkového práva vyšší hodnoty ve prospěch třetí osoby. Konkrétně je tím myšleno například převod zástavního práva či obchodního podílu, prodej rodinného automobilu, ale i nákup nemovitosti a jiné podobné nákladnější investice. Lze zobecnit, že za obvyklou správu majetku se nepovažují ty právní úkony manželů, při kterých dochází k zakládání dlouhodobějších práv a povinností. 16 V těchto případech se nemůže jednat o obvyklou správu majetku, protože určitá věc nebo právo je zcizeno - prodáno či koupeno. Aby tyto právní úkony učiněné jedním manželem mohly být platné, je potřeba souhlasu druhého manžela. Poruší-li ale manžel tuto povinnost vyžádat si souhlas, stane se právní úkon neplatný. Avšak jedná se o neplatnost relativní, což znamená, že úkon je platný, pokud se oprávněná strana (v našem případě manžel, který měl dát souhlas) nedovolá neplatnosti. Tudíž manžel, který byl opomenut a zároveň nesouhlasí s chováním druhého, se může obrátit na soud a podat návrh na prohlášení neplatnosti úkonu, a to v promlčecí lhůtě tří let od doby provedení úkonu. Po provedeném dokazování může soud svým rozhodnutím prohlásit úkon za neplatný. A vzhledem k tomu, že dnes není nic bez sankce, odpovídá dotyčný opomenutému manželovi za škody vzniklé porušením právní povinnosti. Smlouvou o odchylné úpravě správy majetku spadajícího do SJM lze tedy upravit například to, že záležitosti nespadající pod obvyklou správu majetku může vykonávat kterýkoli z manželů nebo že veškeré úkony související se společným automobilem bude

21 vykonávat pouze jeden z manželů. Tuto dohodu mohou uzavřít nejen manželé, ale i snoubenci a v takovémto případě bude účinná od uzavření manželství SJM a podnikání Zvláštní situace ve správě společného jmění nastává tehdy, když alespoň jeden z manželů podniká. Při výkonu podnikatelské činnosti totiž nebývá použit pouze výlučný majetek podnikatele, ale také majetek ze společného jmění. Proto z důvodu ochrany nepodnikajícího manžela a také z důvodu zajištění části majetku sloužícího k zabezpečování potřeb celé rodiny je vždy potřeba udělit souhlas k podnikání manželovi - podnikateli. Z toho je zřejmé, že úkony související s podnikáním nespadají do obvyklé správy, k níž souhlas není nutný. Pokud tedy chce podnikající manžel použít majetek ze SJM k podnikání, musí dostat nejdříve souhlas druhého manžela a to hned při prvním použití majetku, k dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním už ho zákon nevyžaduje. Souhlas může být udělen k použití i jen části majetku spadajícího do SJM. 17 Jak by takový souhlas měl vypadat? Soudní praxe hovoří o tzv. generálním souhlasu - obecném a předem daném souhlasu. Zákon však nestanoví přesnou formu, lze ho tedy učinit, jak písemně, tak ústně, ale i konkludentně. Avšak pro zajištění větší právní jistoty by jistě měla být volena písemná forma souhlasu. 18 Písemnou formu musí dodržet jak fyzické osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku, tak podnikatelé, a to proto, že mají povinnost vložit doklad o souhlasu manžela s použitím SJM k podnikání do sbírky listin. Do ní je potřeba založit také stejnopis notářského zápisu předmanželské nebo manželské smlouvy o změnách rozsahu SJM nebo rozhodnutí soudu o zúžení SJM, pokud samozřejmě takové dohody nebo rozhodnutí existují. Tato povinnost podnikajícím manželům vyplývá z obchodního zákoníku, konkrétně z 38 odst. 1 písm. k. Za generální souhlas však nebude považován takový souhlas, který bude určen jen k jednorázovému použití majetku v SJM na konkrétní podnikatelský účel. V reálném životě se může stát, že nepodnikající manžel nebude ochoten dát souhlas druhému manželovi k podnikání a to bez jakýchkoli vážných důvodů. V takovém případě se doporučuje zúžit společné jmění manželů. 17 DVOŘÁK, J. Majetkové společenství manželů. Praha: ASPI, s. ISBN JEHLIČKA, O., ŠVESTKA, J., ŠKÁROVÁ, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 9. vyd. Praha: C.H.Beck, s. 21

22 Pokud ale manžel už jednou souhlas s používáním společného majetku udělil, a nyní chce své rozhodnutí změnit, nastává zde otázka, zda-li tento souhlas je možné nějakým způsobem odvolat. Samozřejmě, že zde je způsob, jak zrušit daný slib a to tak, že nepodnikající manžel zruší SJM až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Po zrušení SJM budou příjmy z podnikání ve výlučném vlastnictví manžela podnikatele a za své závazky bude ručit svým majetkem. 19 Ovšem je zde třeba brát v úvahu, jestli odvolání souhlasu nemůže způsobit likvidaci podnikání nebo závažným způsobem ovlivnit práva třetích osob. Na druhou stranu toto odvolání může být jediná možnost, jak ochránit nepodnikajícího manžela a jeho rodinu před riskantním jednáním a případným zadlužováním se manžela podnikatele. Vždy by se měla zvážit všechna kritéria, zda je opravdu nutné předchozí souhlas odvolat. Dokonce i Nejvyšší soud se zabýval konkrétním případem určité problematiky souhlasem druhého manžela k podnikání. 20 V daném případě soud postupoval dle 146 občanského zákoníku a ve svém rozsudku konstatoval, že souhlas dle tohoto paragrafu má jen ten důsledek, že se sice nelze podle 145 odst. 2 a 40 ObčZ dovolat neplatnosti právních úkonů podnikajícího manžela, ovšem nelze také vyloučit oprávnění druhého z manželů užívat společný majetek. Aby mohl společný majetek užívat pouze jeden z manželů, je potřeba kromě samotného souhlasu uzavřít ještě dohodu o takovém užívání majetku, která by pak ale měla být dodržena. Každá rodina, ve které je alespoň jeden z manželů podnikatelem, by si měla pořádně rozmyslet, jakým způsobem upraví rozsah a správu SJM. Všichni podnikatelé totiž mají tu možnost výslovně ze společného jmění vyloučit soubor věcí, které slouží výhradně k jejich podnikání. Tímto zajištěním SJM mohou manželé předcházet různým finančním krizím nebo případnému zadlužení celé rodiny Zánik SJM Stejně jako je vznik SJM nerozlučně spjat s uzavřením manželství, tak i zánik SJM je zpravidla uskutečněn v okamžiku zániku manželství. Na základě tohoto tvrzení může SJM zaniknout ze tří právních důvodů: rozvodem manželství, smrtí jednoho z manželů nebo prohlášením jednoho z manželů za mrtvého. Ovšem je tu několik výjimek, kdy SJM zaniká, aniž by zaniklo manželství. První říká, že na návrh jednoho z manželů může soud 19 HATÁK, V., HANÁKOVÁ V. Rodinný právník. Pardubice: MAYDAY publishing, s. 20 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 1731/2003 ze dne

23 zrušit SJM i během manželství a to v případě zahájení podnikatelské činnosti jedním z manželů. Takové SJM, které bylo zrušeno za trvání manželství, může být obnoveno jen rozhodnutím soudu, 21 vydaným na návrh jedoho z manželů. Dalšími výjimkami, kdy SJM ještě může zaniknout, jsou prohlášení konkurzu na jednoho z manželů nebo pravomocné rozhodnutí o propadnutí majetku jednomu z manželů v trestním řízení. V případě zániku společného jmění manželů je nutné provést vypořádání majetku. 21 HATÁK, V., HANÁKOVÁ V. Rodinný právník. Pardubice: MAYDAY publishing, s. 23

24 6. ROZVOD Rozvod manželství je jediným možným způsobem zrušení manželství za života obou manželů. Jedná se o právní akt, který přesahuje z okruhu rodinného práva i do dalších právních odvětví. Dotýká se nejen života manželů a jejich majetkových poměrů, ale také dětí, které spolu manželé vychovávají, jejich kulturních a náboženských zvyklostí, atd. Rozvodem manželství zanikají osobní práva a povinnosti manželů (z ZoR), která pro ně z manželství vyplývaly. 22 V případě, že manželské krize jsou pro oba partnery nepřijatelné a vyvolávají v jejich soužití hluboký a trvalý nesoulad, nabízí se jediná možnost řešení, a tou je rozvod. Statistika rozvodovosti na území České republiky v letech je zobrazena na Grafu 2. Soud si musí vždy zjistit materiální pravdu, aby z ní mohl bezpečně vyvodit závěry, že je manželství opravdu tak vážně rozvráceno, že nemůže nadále plnit svůj společenský účel. Manželé jsou povinni předložit důkazy, jimiž objasní skutečný stav věci. Při posuzování míry vážnosti rozvratu vzájemných vztahů mezi manžely se musí soud zabývat příčinami, které vedly k návrhu o rozvod. Rozvrat manželství ve většině případů neovlivní pouze jedna příčina, nýbrž několik v určitých souvislostech. Graf 2, Rozvodovost Zdroj:

25 6.1. Příčiny rozvodu Důsledkem několika různých příčin bývá nejprve vzájemné odcizení a následný rozvrat manželství, kdy přestávají být plněna manželská práva a povinnosti. Základní práva a povinnosti manželů jsou v současné době upraveny v Zákoně o rodině (94/1963 Sb.) v hlavě třetí. 18 (1) stanoví: Muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Statistika příčin rozvratu manželství potvrzuje stále četnější využití obecných příčin jako např.: rozdílnost povah, zájmů, atd. před konkrétně formulovanými příčinami na straně muže či ženy. V mnohých případech bývá vstup do manželství neuváženým krokem mladých lidí, kteří si jeho následky nedokáží řádně předem promyslet. Statistické údaje poukazují na fakt, že se zvýšil počet rozvodů u manželství trvající do pěti let, ale stále činí čtvrtinu ze všech rozvodů. V roce 2010 se uskutečnilo v České republice rozvodů. Dvě třetiny návrhů na rozvod podávají ženy, jednu třetinu muži. Podle výkazu C Českého statistického úřadu, který je zpracován na základě soudci vyplňovaného "Hlášení o rozvodu" se rozvody odehrály kvůli následujícím základním (prvotním) příčinám: 1. neuvážený sňatek 120/ alkoholismus 719/ nevěra 1284/ nezájem o rodinu (včetně opuštění soužití) 588/ zlé nakládání, odsouzení pro trestný čin 189/72 6. rozdíl povah, názorů a zájmů 21821/ zdravotní důvody 42/42 8. sexuální neshody 69/67 9. ostatní příčiny 5323/ soud nezjistil zavinění 628/1715 Příčinu rozvratu manželství na straně muže vyjadřuje číslo před lomítkem, na straně ženy číslo za lomítkem. 23 Pokud spolu manželé už dále nemohou žít z důvodu jakékoli výše uvedené příčiny, nezbývá nic jiného, než zahájit rozvodové řízení

26 6.2. Rozvodové řízení Hmotně právní regulace pro rozvod manželství je upravena v zákonu o rodině ustanoveními 24 až 29, která se zabývají rozvodem manželství, jeho důvody, řešením vztahů rozvedených rodičů k jejich dětem a v neposlední řadě také jejich právy a povinnostmi. Vždy je zahájeno pouze na návrh některého z manželů. Soud může manželství rozvést, pokud jsou splněny zákonem předepsané podmínky rozvodu. Ustanovení 24 odst. 1 ZoR udává: Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak trvale a hluboce rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití; bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství. Ustanovení 24b ZoR vymezuje další možnosti zamítnutí žaloby o rozvod: Návrhu na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Tato možnost soudu zamítnout žalobu o rozvod je dále korigována odstavcem 2 cit. 24b: Jestliže však manželé spolu nežijí po dobu delší než tři roky, soud manželství rozvede, jsou-li splněny podmínky 24 zákona. Z těchto ustanovení vyplývá, že pokud spolu manželé nežijí už alespoň tři roky, soud bude toto manželtví považovat za trvale rozvrácené a nebude provádět další dokazování. Ovšem když spolu manželé nebudou žít teprve rok, tak bude zkoumat, zda ještě není nějaká možnost tento rozvod odvrátit. Graf 3, Úhrnná rozvodovost a průměrná délka trvání manželství při rozvodu Zdroj: 26

27 Rozvrat manželství ale není pouze jedinou rozhodnou skutečností. Soud bude také přihlížet k potřebám nezletilých dětí. V ustanovení 24 odst. 2 ZoR je stanoveno: Mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody. Řízení o rozvodu manželství probíhá před okresním soudem, který je místně daný a v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště, nebo v něm bydlí alespoň jeden z manželů. Před rozhodnutím soudu o rozvodu musí být v první řadě uzavřena dohoda obou manželů o výchově a výživě společných nezletilých dětí. Ta musí být schválena soudem. Další dohodou je vypořádání společného jmění. Pokud nedojde k těmto dohodám, musí o těchto záležitostech nejdříve rozhodnout soud a poté může rozvodové řízení pokračovat. Rozvodové řízení může probíhat ve formě sporného rozvodu, nebo na základě dohody obou manželů, kterou soud při splnění dalších zákonných podmínek respektuje a manželství bez dalšího zkoumání rozvede. V každém případě však musí být nejdříve vyřešeny poměry nezletilých dětí a majetkové otázky Sporný rozvod Sporný rozvod nastává tehdy, když se manželé nedokáží dohodnout na rozvodu. Dojde-li ke klasickému spornému řízení, ve kterém soud velice podrobně zkoumá příčiny rozvratu manželství, hledá optimální řešení týkající se rozdělení společného majetku a otázek typu, kdo a jak bude vychovávat a vyživovat nezletilé děti, je to vždy horší varianta rozvodu. Tento způsob totiž může probíhat i několik let. Před soudem probíhá dokazování, které musí potvrdit hluboký a trvalý rozvrat manželtví a zároveň musí být dodrženy všechna ostatní ustanovení z 24 ZoR (viz. předchozí kapitola). Pokud se názory manželů rozcházejí, musí být jednotlivá tvrzení podložena důkazy svědků příbuzní, děti atd. Samozřejmě vždy záleží na úvaze soudu, který musí zhodnotit všechny okolnosti svědčící ve prospěch i proti zachování manželství, jak ustanovuje 25 ZoR: Soud při rozvodu bere v úvahu příčiny rozvratu manželství Rozvod na základě dohody Rozvod na základě dohody, neboli rozvod nesporný, je tou jednodušší formou pro všechny účastníky. Důležité je, aby se manželé předem dohodli na všech podstatných 27

28 bodech - na společném majetkovém vypořádání, na péči o nezletilé děti a na jejich výživném. Podmínky pro rychlý způsob tohoto rozvodového řízení vymezuje Zákon o rodině (94/1963 Sb.) v 24a odst. 1: Jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, má se za to, že podmínky uvedené v ustanovení 24 odst. 1 jsou splněny. Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy: a) písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Ustanovení 24 odst. 2 platí obdobně. Rovněž zde platí, že návrhu nemusí být vyhověno, pokud mají manželé nezletilé děti, s jejichž zvláště odůvodněnými zájmy by to bylo v rozporu. O rozvodu rozhodne soud rozsudkem. Proti němu lze podat odvolání, které projedná krajský soud Žádost o rozvod Pokud nastane v manželství určitá neudržitelná situace, může každý z manželů podat žalobu o rozvod manželství. V žalobě o rozvod je nutné uvést označení soudu a jeho adresu, jména a příjmení, adresy a rodná čísla obou manželů. Dále pak musí obsahovat údaje a data o místě uzavření sňatku a údaje se jmény a daty narozených dětí. V žalobě nesmí chybět sdělení o tom, zda již byl podán návrh na úpravu poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu. Důležité je vylíčení průběhu manželství, jeho současného stavu a důvodů, které zapříčinily rozvrat manželského svazku. Žaloba musí obsahovat také závěrečný návrh. Vzor žádosti o rozvod naleznete v příloze č. 2. Žaloba se podává soudu ve dvou kopiích a musí být opatřena patřičným kolkem na úhradu soudního poplatku. Přílohou k žalobě by měla být kopie oddacího listu, případně kopie návrhu na úpravu poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu. Žaloba musí být žalobcem vlastnoručně podepsána. Záleží na každého uvážení, zda si vyžádá na pomoc služby advokátní kanceláře. Výše nákladů souvisejících s právní pomocí je dána advokátním tarifem stanoveném 28

29 Vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. Ve většině případů je však výše odměny advokáta dohodnuta smluvně a rozhodně se nejedná o zanedbatelné částky. Rozhodování o samotném rozvodu a o majetku jsou dvě odlišná řízení. Při podání žádosti o rozvod tedy automaticky nedochází také k zahájení řízení o vypořádání společného majetku Vypořádání společného jmění manželů Zánikem manželství, tedy například rozvodem manželství zanikne společné jmění manželů, které je třeba vypořádat, jak je dáno ustanovením 149 ObčZ. Vypořádání majetku se provádí vždy ke dni zániku manželství a s tím rovněž i zániku SJM. Při vypořádání se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do společného jmění i na závazcích jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. 24 Každý z manželů má právo na náhradu investic. Tím je myšleno to, že jakékoli finanční prostředky použité ze svého výlučného majetku na společný majetek musejí být určitým způsobem kompenzovány. Toto právo je dáno 149 odst. 2 ObčZ. Ve výjimečných případech však nemusí být výše podílů stejná, jako např.: v případě alkoholismu, bezdůvodné opuštění společné domácnosti, užívání drog jedním z manželů, výkon trestu odnětí svobody, apod. Vypořádáním se vlastnické právo nezřizuje, nenabývá a nejde o žádný převod ani přechod, 25 jelikož každý z manželů byl vlastníkem veškerého majetku tvořícího SJM. Vypořádáním se určuje, jaký majetek zůstane ve výlučném vlastnictví jednoho nebo druhého z manželů. Manžel, kterému majetek nepřipadne, tím na něj ztrácí své vlastnické právo, které měl. Není-li reálné rozdělení SJM možné, lze vyrovnání mezi manžely kombinovat s peněžitým vyrovnáním. Splatnost této vyrovnávací částky nesmí být v rozporu s dobrými mravy, tedy aby ten manžel, kterému má být tato částka vyplacena, nebyl neúměrně znevýhodněn DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, J. Manželství a rozvody: praktický návod jak problémy řešit a jak jim předcházet. Praha: Linde, s. 25 POKORNÝ, M., HOLUB M., BIČOVSKÝ, J. Společné jmění manželů. 1.vyd. Praha: Linde, s. 26 KNAPOVÁ, M., ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J. a kol. Občanské právo hmotné. 1. díl. 4. aktualizované a doplněné vydání. Praha: ASPI, s. 29